HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ – PROJEKT PANCAKE Marcela Dofková Zlata Kapounová Jitka Blahová Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail:
[email protected]
PANCAKE (Pilot study for the Assessment of Nutrient intake and food Consumption Among Kids in Europe)
Mezinárodní projekt – zadavatel EFSA Participující země a organizace: Belgie, Česká republika, Dánsko, Nizozemí (koordinátor), IARC.
Zaměřený na přípravu a testování harmonizované metodiky pro sběr dat o spotřebě potravin u dětí v Evropě.
Součástí projektu byla pilotní studie, ve které se ověřila proveditelnost navržené metody v reálných podmínkách. Studie proběhla v ČR a v Belgii.
PILOTNÍ STUDIE V ČR – nábor respondentů
Náhodný výběr z centrálního registru obyvatel ČR pro region Brno a okolí
Zvolená kritéria pro výběr: pohlaví, věk, místo bydliště
Věkové kategorie:
kojenci (3 – 11 měsíců) + kojící matky batolata (12 – 35 měsíců) děti (3 – 10 let)
PILOTNÍ STUDIE V ČR – Sběr dat
Sběr dat v terénu proběhl v období leden – červenec 2011.
Podílelo se celkem 7 proškolených tazatelek.
Testovány 2 různé metody: 3 denní záznam stravy – record (leden až březen) 2x opakovaný 24h recall kombinovaný se záznamem (duben až červenec)
Mimo dat o spotřebě potravin byly zjišťovány základní socio-ekonomické údaje o domácnosti a byla provedena antropometrická měření (výška, váha).
PILOTNÍ STUDIE V ČR – Zpracování dat
Bylo provedeno orientační nutriční hodnocení stravy ve sledovaných populačních skupinách.
Přívod nutrientů byl stanoven kombinací zjištěných dat o spotřebě potravin s kompilovanou tabulkou nutričních hodnot.
Distribuce obvyklého přívodu nutrientů ve sledovaných skupinách byla zjištěna pomocí aplikace MSM.
Výsledky byly porovnány s dostupnými nutričními doporučeními.
VÝSLEDKY
Celkem se pilotní studie v ČR zúčastnilo 231 osob (response rate 51%)
190 dětí, 41 kojících matek
Hodnocení přívodu: Celková energie
Makronutrienty
Mikronutrienty
Bílkoviny, tuky (SFA), sacharidy (přidané cukry) Vitamin C, vápník
Údaje pro věkovou skupinu kojenci nejsou uvedeny 64% dětí bylo plně nebo částečně kojeno a přívod nutrientů mateřským mlékem nebyl sledován.
ENERGETICKÝ PŘÍVOD
Střední hodnota (p50) obvyklého přívodu energie: Batolata: 4725 kJ/d Děti: 6837 kJ/d Kojící matky: 8991 kJ/d
Zjištěné hodnoty jsou odpovídající při srovnání s doporučenou energetickou potřebou pro dané věkové kategorie.
Hlavní zdroje energie: Kojenci – kojenecká mléčná výživa, mléčné výrobky, ovoce Batolata – mléko a mléčné výrobky (vč. mléčné výživy), ovoce, obiloviny Děti – pečivo, mléko a mléčné výrobky, cukrovinky Kojící matky – pečivo, mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky
BÍLKOVINY
BÍLKOVINY
Při srovnání s referenčními hodnotami EFSA se jeví přívod bílkovin jako adekvátní ve všech sledovaných věkových skupinách.
Při porovnání zjištěných přívodů s referenčními hodnotami EAR (USA) je situace obdobná, pouze v případě kojících matek by byla prevalence nedostatečného přívodu na úrovni přibližně 10 %.
V žádné ze sledovaných populačních skupin nebyl pozorován nadměrný přívod bílkovin.
TUKY, SACHARIDY Batolata 12 – 35 – m 35 m Batolata 12
54,5 % Sacharidy
13,5 % 31,6 % Tuky
SFA MUFA
10,5 %
PUFA Ostatní
4,6 % 3% 13,9 % Proteiny
DRV (Dietary Reference Values) (EFSA, 2010) pro celkové tuky u dětí ve věku 1 – 3 roky je 35 – 40 E%, příjem SFA je doporučován pokud možno co nejnižší, doporučený příjem MUFA a PUFA není definován. WHO/FAO (2010) uvádí AMDR (Acceptable Macronutrient Distribution Range) pro celkové tuky u dětí ve věku 2 – 18 let v rozmezí 25 – 35 %E, SFA < 8 %E, PUFA = 11 %E.
TUKY, SACHARIDY Děti 3 – 10 r
Děti 3 – 10 let
53,9 % Sacharidy
13,2 %
SFA MUFA
31,7 % Tuky
10,5 %
PUFA Ostatní
4,8 % 3,2 % 14,4 % Proteiny
DRV (Dietary Reference Values) (EFSA, 2010) pro celkové tuky u dětí starších 4 let je 20 – 35 E%, příjem SFA je doporučován pokud možno co nejnižší, doporučený příjem MUFA a PUFA není definován. WHO/FAO (2010) uvádí AMDR (Acceptable Macronutrient Distribution Range) pro celkové tuky u dětí ve věku 2 – 18 let v rozmezí 25 – 35 %E, SFA < 8 %E, PUFA = 11 %E
TUKY, SACHARIDY Kojící matky Kojící matky
48,1 % Sacharidy
14,7 % 36,7 % Tuky
SFA MUFA
13,1 %
PUFA Ostatní
5,7 % 3,2 % 15,2 % Proteiny
DRV (Dietary Reference Values) (EFSA, 2010) pro celkové tuky pro těhotné a kojící ženy je 20 – 35 E%, příjem SFA je doporučován pokud možno co nejnižší, doporučený příjem MUFA a PUFA není definován. WHO/FAO (2010) uvádí AMDR (Acceptable Macronutrient Distribution Range) pro těhotné a kojící ženy stejné jako u ostatních dospělých, kde pro celkové tuky doporučuje rozmezí 20 – 35 %E, SFA < 10 %E a PUFA 6 -11 %E.
TUKY, SACHARIDY
Přívod tuků (celkem) byl v souladu s dostupnými doporučeními u batolat i dětí, v případě kojících matek byl mírně vyšší.
Přívod sacharidů odpovídal doporučením u všech sledovaných skupin populace.
Ve všech věkových skupinách byl zaznamenán vyšší přívod SFA a také přidaných cukrů.
VITAMIN C
EAR batolata: 13 mg/den EAR děti ve věku 4 – 8 let: 22 mg/den EAR pro kojící ženy nad 18 let: 100 mg/den.
VITAMIN C
Při srovnání s doporučením EAR se lze domnívat, že až 90 % kojících matek v souboru nemělo dostatečný přívod vitaminu C.
U batolat a dětí se přívod jeví jako adekvátní, prevalence nedostatečného přívodu se při srovnání s tímto doporučením pohybuje pod hranicí 5 %.
Hlavní potravní zdroje vitaminu C: ovoce, plodová zelenina, brambory, ovocné šťávy (u batolat také kojenecká mléčná výživa).
VÁPNÍK
EAR batolata: 500 mg/den EAR děti ve věku 4 – 8 let: 800 mg/den EAR pro kojící ženy nad 18 let: 800 mg/den
VÁPNÍK
Při srovnání s dostupným doporučením (EAR, USA) je odhad prevalence nedostatečného přívodu na úrovni přibližně 20 % u batolat, 30 % u kojících matek a 50 % dětí.
Hlavní potravní zdroje vápníku: Kojenci – kojenecká mléčná výživa Batolata – kojenecká mléčná výživa, jogurty, mléko a sýry Děti a kojící matky – mléko, jogurty, sýry a další mléčné výrobky, pečivo, zelenina a ovoce
ZÁVĚR
Zjištěný přívod energie a makronutrientů (B,T,S) se jeví jako odpovídající ve všech sledovaných věkových skupinách. Vyšší přívod ve srovnání s doporučením byl zaznamenán v případě SFA a přidaných cukrů.
U hodnocených mikronutrientů byl nižší přívod než je doporučení zaznamenán u kojících matek v případě vitaminu C a u části populace ve všech sledovaných věkových skupinách v případě vápníku.
Zjištěné výsledky nelze považovat za reprezentativní pro ČR, vzhledem k nízkému počtu respondentů. Přesto však poskytují cennou informaci o přívodu nutrientů u malých dětí, které jinak v ČR zatím nejsou k dispozici.
DĚKUJI ZA POZORNOST
