Hodnocení mechanizačních prostředků při zakládání a údržbě okrasné zeleně. Diplomová práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Hodnocení mechanizačních prostředků při zakládání a údržbě okrasné zeleně

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D.

Lednice 2009

Vypracovala: Bc. Olga Králová

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne

Podpis diplomanta

2

Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady v průběhu zpracování této práce, dále panu Martinu Vavrincovi za cennou pomoc při měření strojů a své rodině za podporu a shovívavost při mém studiu.

3

OBSAH 1. Úvod …………………………………………………………………………….

6

2. Cíl ……………………………………………………………………………….

7

3. Literární část ……………………………………………………………………

8

3.1. Třídění zeleně ………………………………………………………………

8

3.1.1. Trávníky ………………………………………………………….

8

3.1.2. Středně vysoká a vysoká zeleň dřeviny ………………………….

9

3.2. Technologické postupy při zakládání a údržbě okrasné zeleně …………… 10 3.2.1. Technologické postupy při zakládání a údržbě zeleně – trávníky

14

3.2.2. Výsadby záhonové a skupinové ………………….……………… 14 3.2.3. Výsadby solitérní ……………………………….……….…….… 15 3.2.4. Výsadba živého plotu ………………………….………………. .

15

3.3. Údržba zeleně po výsadbě ………………………………………………… 15 3.3.1. Údržba travnatých ploch parkových a rekreačních ……………… 15 3.3.2. Řez okrasných dřevin po výsadbě ……………………………….. 18 3.3.3. Kácení stromů …………………………………………………… 23 4. Metodika ……………………………………………………………………….

25

4.1. Výběr strojů …………………………………………………………….…. 25 4.1.1. Rotavátor ………………………………………………………… 25 4.1.2. Jednomužný motorový vrták …………………………………….

25

4.1.3. Motorový plotostřih ……………………………………………... 26 4.1.4. Motorový rotační žací stroj ……………………………………… 26 4.1.5. Motorový křovinořez ……………………………………………. 26 4.1.6. Drtič a štěpkovač ………………………………………………… 26 4.2. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP u prodejců …………… 26 4.3. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP ………………………. 27 4.3.1. Výkonnost strojů ………………………………………………… 27 4.4. Stanovení nákladů na pracovní operace ……………………………………. 28 5. Výsledky ……………………………………………………………………….

30

5.1. Vybrané stroje ……………………………………………………………… 30 5.2. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP u prodejců …………… 30 5.3. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP ………………………. 31 5.3.1. Výkonnost vybraných strojů …………………………………….. 31

4

5.4. Náklady ……………………………………………………………………

35

6. Diskuze …………………………………………………………………………

38

7. Závěr …………………………………………………………………………… 40 8. Souhrn - Summary ………………………………….………………………….. 41 9. Seznam použité literatury ……………………………………………………… 42 10. Přílohy ………………………………………………………………………….

43

10.1. Tabulky …………………………………………………………………..

44

10.2. Fotodokumentace ………………………………………………………… 62

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka I: Příklad standardní technologie založení sadovnické úpravy Tabulka II.: Přehled jednotlivých MP a operací Tabulka III: Výkonnost sledovaných MP Tabulky IV : Časové snímky sledovaných MP Tabulka V: Náklady sledovaných strojů a operací

Grafy 1 - 7: Přehled výkonnosti sledovaných MP Graf 8: Průměrná spotřeba PHM za hodinu práce

5

1. ÚVOD Od devadesátých let minulého století byl v ČR zaznamenán rozvoj sídelní i krajinné zeleně. Díky ekologické i zahradnické osvětě, a zřejmě i dostatku kvalitního ovoce a zeleniny v obchodech, ustoupila v českých zahradách do pozadí funkce produkční a začal být kladen důraz na funkci okrasnou, rekreační a hygienickou. Sídla ve svých územích plánech konečně začala řešit i zeleň veřejnou, což je konečně patrné na mnoha příkladech v naší zemi, co se týče kvalifikovaného přístupu zakládání a údržby městské zeleně (viz např. městský park Lužánky v Brně, městská zeleň Klatovy a mnoho jiných ). V neposlední řadě jsou stavebními úřady pohlídány i sadové úpravy u objektů nově vznikajících, kde se v menší čí větší míře podaří splnit podmínky, kladené na právě na všechny požadované funkce okrasné zeleně. V krajinné zeleni se začínají objevovat znovu obnovované remízky, biokoridory, biotopy… Takovýto rozvoj v oblasti urbanismu a architektury včetně arboristické péče o zeleň podmiňuje jedna zásadní věc a tou je kvalifikované zakládání a údržba zeleně. Od devadesátých let vzniklo na trhu ČR mnoho firem, zabývajících se zakládáním a údržbou zeleně, a je možné konstatovat, podle výsledků jejich práce, že kvalita jejich služeb se rok od roku zvyšuje. Potěšující je zjištění, že města jsou ochotna na zakládání, obnovu a údržbu zeleně uvolňovat stále více finančních prostředků, o soukromých investorech nemluvě. Samozřejmě se tato finanční injekce efektivně projevila na zdravotním a estetickém stavu zeleně sídel, potažmo i příměstské zeleně. To vše spolu přináší hlad po zvyšování kvality a produktivity v oblasti zahradnických činností. A to zas je možné dosáhnout

zvyšováním kvalifikace pracovníků a hlavně

modernizací strojového parku zahradnických firem, zabývajících se zakládáním a údržbou zeleně. Nastává doba malých, výkonných, mobilních strojů, lehce ovladatelných, kvalitních a cenově dostupných. Trh nabízí mnoho takovýchto strojů, nabídka je velmi široká, a začíná být problém se v nich kvalifikovaně orientovat. Proto je dobré si udělal částečný obraz či shrnutí a porovnání v této problematice a s některými ze sledovaných strojů je možné seznámit se v této práci.

6

2. CÍL Cílem této práce je technické a ekonomické zhodnocení zahradnické mechanizace při zakládání a údržbě okrasné zeleně. Sledovány jsou stroje kategorie farmářské i profi, v podmínkách jejich skutečného nasazení a ze sledovaných hodnot jsou provedeny kalkulace nákladů.

7

3. LITERÁRNÍ ČÁST Pro zkrášlení a

zlepšení životního prostředí v městech, parcích, krajině nebo i

soukromé zahradě zakládáme různé druhy zeleně. Všeobecně můžeme zeleň rozlišit na nízkou (trávníky), středně vysokou nebo podrostovou, (záhonové rostliny a keře) a vysokou (stromy). Zeleň střední a vysokou můžeme z hlediska zakládání rozlišit na solitéry a skupinové výsadby. Každá z těchto skupin vyžaduje zvláštní způsob zakládání a údržby. Vzhledem k tématu je nutno řídit se dle norem ČSN DIN: 839011 - Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou 839021 - Technologie vegetačních úprav v krajině - Rostliny a jejich výsadba 839031 - Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání 839051 - Technologie vegetačních úprav v krajině - Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy

3.1.Třídění zeleně 3.1.1.Trávníky Trávníky můžeme rozdělit z hlediska zakládání a péče na intenzivní (hřišťové, okrasné, exklusivní) a extenzivní (parkové, rekreační, užitkové, svahové, letištní) Význam travnatých ploch, které nemají zemědělské využití, spočívá v jejich funkci estetické, rekreačně obytné a hygienické.

Funkce estetická Travnaté porosty mezi lesy nebo skupinami dřevin vytvářejí světlejší plochy a změkčují kontury krajiny. Určitý poměr plochy, které zaujímají dřeviny a travnaté plochy (2 : 3), je důležitý, neboť příliš velká plocha lesa působí stísňujícím dojmem a příliš velká plocha bez dřevin naopak jako bezútěšná pláň bez možnosti úkrytu. Parky vytvářené člověkem jsou kopií přirozené krajiny v menším měřítku. Ať už je v parku větší nebo menší podíl stromů v závislosti na jeho účelu a slohu, vždy bude trávník spojujícím prvkem mezi záhony květin, skupinami dřevin a stavbami.

8

Funkce rekreační a obytná Přímo souvisí s funkcí estetickou. Estetický vjem napomáhá odpočinku a relaxaci. Trávy jsou vzhledem ke svým biologickým a morfologickým vlastnostem nejvhodnějšími rostlinami pro vytváření „přirozených rostlinných koberců“ trávníků.

Funkce biologická Travní porosty působí specifickou stavbou nadzemních a podzemních orgánů proti vodní a větrné erozi. Kořenový systém trav mechanicky zpevňuje půdní profil na svazích. Svým růstem a odběrem živin brání jejich vyplavování do podzemních vod. Transpirací zvyšují trávy vzdušnou vlhkost prostředí a regulují jeho tepelný režim. Travnatá plocha produkuje značné množství kyslíku a poutá škodlivé exhalace a těžké kovy. (HRABĚ, 2003).

3.1.2.Středně vysoká a vysoká zeleň – dřeviny

Naznačené třídění je nutno chápat jen jako rámcové, neboť určité dřeviny v různých konkrétních podmínkách mohou plnit i jiný účel. Z tohoto hlediska rozlišujeme: A. Základní (cílové, kosterní) dřeviny vytvářejí hlavní hmotu sadovnické nebo krajinářské kompozice a musí ji dlouhodobě podržet. Jsou obdobou vůdčích druhů rostlinného společenstva. Kompozici vtiskují ráz a řád. Musí být absolutně vhodné pro dané stanovištní podmínky, musí mít dostatečnou mohutnost a dlouhověkost, dobrý vzhled a odolnost. Nesmějí vyžadovat žádná zvláštní pěstitelská opatření. Hlavní složku tvoří domácí a zdomácnělé stromy. B. Doplňkové dřeviny jsou ty, které vytvářejí kompoziční doplněk především po stránce estetické. Stromy této skupiny jsou početně méně zastoupeny, jejich sortiment je však velmi široký. Po případném uhynutí nesmí být základní kostra kompozice narušena. Důležitou složkou této skupiny jsou okrasné keře, které vytvářejí dokonalé uzávěry a tím i intimitu určitých partií a pestrost. Doplňkovými porosty jsou i popínavé rostliny. C.

Dočasně výplňové dřeviny jsou rychle rostoucí levnější a snadno dostupné stromy,

výjimečně i keře, které mají brzy vytvořit funkční kostru úpravy. Sázejí se jako dočasná výplň mezi cílové dřeviny nebo jako samostatné skupiny na určitých místech. Aby cílové dřeviny v zápoji neutrpěly, popř. Nebyly potlačeny, musí tvořit výplňové druhy početně menší část (max. asi 25 %) a zejména je nutné jejich včasné odstranění. D. Průpravné dřeviny jsou nenáročné druhy stromů a keřů, které poměrně dobře rostou ve zvláště stížených vegetačních podmínkách tj. na devastovaných půdách, exponovaných 9

stanovištích

vůči slunečnímu záření, mrazu a proudění vzduchu. Obvykle vytvářejí

mohutnou kořenovou soustavu, často se symbiotickými houbami a bakteriemi. Rychle narůstají, mají řidší korunu, jsou však relativně krátkověké. Zlepšují půdu a poskytují ochranu následným cennějším druhům. V přirozené obnově lesa jsou prvním článkem sukcesních stádií dřevin. E. Podrostové dřeviny dotvářejí ve stinných partií vyšších podrostů. Druhy této skupiny snášejí nebo vyžadují zastínění. Spolu s vyššími stromy vytvářejí určitou formu biocenóz a obohacují i život fauny. Souvislým zápojem umožňují i racionální údržbu ploch zeleně, neboť odpadá obtížné sekání trávy mezi kmeny stromů. Patří sem jak některé nižší stromy, tak zejména keře různé výšky. Přímo pod stromy se však nesmějí sázet vyšší druhy, aby neprorůstaly do jejich korun a nebyly příčinou prosýchání. Často vyrůstající plevelné dřeviny se musí z porostů obvykle odstraňovat. F. Pokryvné dřeviny jsou nižší druhy listnatých a jehličnatých keřů (popř. Některých popínavých dřevin), které jsou schopny brzy vytvořit hustý zápoj a zcela zakrýt půdu. Používají se jako náhrada za trávník na malých a těžko přístupných plochách, náhrady za květiny apod. (HURYCH, 1996)

Užitečné funkce dřevin: Zelené rostliny, zvláště stromy, dodávají do ovzduší kyslík nezbytný pro živé organizmy a odbourávají z něho oxid uhličitý. Stromy v parku nebo v ulicích měst snižují v době tepelného maxima svým stínem teploty a zároveň zvlhčují vzduch vodními parami vyloučenými při transpiraci. Ochranné stromové pásy snižují ve volné přírodě rychlost větrů a tím jejich nepříjemné působení. Podobně je znám vliv skupin stromů nebo lesních porostů na vsakování dešťové vody do půdy. Jednotlivé stromy, skupiny stromů i souvislé porosty ovlivňují i čistotu ovzduší zachycováním prachových částic . V menší míře dokážou pásy zeleně snižovat i hluk – pás široký 15 – 20 m snižuje hluk o 5 až 10 decibelů. Parky a příměstské lesy příznivě ovlivňují zdraví člověka – pohyb na čerstvém vzduchu je nejlepší ochranou proti srdečním chorobám. Nelze pominout ani kladný vliv zeleně a přírodního prostředí na psychický stav člověka. (POKORNÝ, 1990)

3.2. Technologické postupy při zakládání a údržbě okrasné zeleně. Výrobní postup lze charakterizovat jako sled technologických a pracovních operací vedoucích ke konečnému efektu za daných přírodních, agrotechnických a ekonomických podmínek. 10

Technologický postup je v uživatelské podobě chronologickým sledem pracovních operací, které je třeba v daných výrobně-ekonomických podmínkách realizovat k dosažení předpokládaného cíle. Jeho nedílnou součástí jsou technologické parametry, tj. časové a věcné vazby mezi technologickými operacemi, ukazatelé změny kvality a údaje o velikosti a vlastnostech vstupů a výstupů pracovního procesu. Jsou to zejména: -

agrotechnické lhůty operací nebo vývojové fáze rostlin

-

nutné pořadí technologických operací (návaznost na vývojové fáze rostlin)

-

dávka hnojiv, postřiků

-

hloubka kultivačního zásahu

-

vlastnosti výsledného produktu

Pracovní postup je uspořádaný sled dějů pracovního procesu, který má v písemném záznamu podobu seznamu pracovních operací, kterými se přímo nebo nepřímo realizují jednotlivé technologické operace, vstupy a výstupy výrobního procesu. Sled pracovních operací vždy doplňují parametry pracovního postupu, které určují podmínky, za kterých má práce probíhat: -

přepravní vzdálenost

-

velikost, tvar, svažitost pozemku, půdní podmínky

-

pracovní rychlost

-

vlastnosti manipulovaných materiálů.

Tam, kde technologický a pracovní postup probíhají společně, technologické a pracovní operace splývají. Proto je vhodné pracovat s oběma postupy jako s jedním celkem a pojem technologický postup označovat jako pracovní postup. Pracovní operace jako přesně definovaná činnost označuje jednotlivé působení na zpracovávaný materiál, kde výsledkem je dílčí změna jeho stavu, vlastnosti nebo místa. Operace může sestávat z několika fází a představuje základní kategorii pro členění každého pracovního postupu. Každá operace zpravidla probíhá určitým způsobem nebo je prováděna určitým strojem a její provedení je časově nebo technologicky podmíněno. Jednotlivé operace mohou být prováděny ručně (např. vysazování) nebo mechanizovaně (např. hloubení jamek) Na mechanizované operaci se zpravidla podílí energetický prostředek (pohonná jednotka, traktor) a vlastní stroj – vzniká tak pracovní souprava. Některé operace jsou zajišťovány samojízdnými stroji. V technologickém postupu potom rozlišujeme: Operace technologické synonymně označované jako pracovní, které se vyznačují působením na kvalitativní změny (například řez, kultivace)

11

Operace netechnologické, které jsou nezbytné z hlediska technologického procesu pro jeho plynulost a realizaci (doprava, manipulace, kontrola). Technologické postupy jsou vypracovány ve variantní podobě, která je dána zejména: -

výrobními podmínkami

-

povahou pracovních operací

-

vlastním produktem (požadavky na něj)

při snaze o zachycení nejobvyklejších způsobů pěstování v dané oblasti. Členění technologického procesu na operace není statické a mění se především s rozvojem technologie a techniky. Proto je nutné při zavedení nové technologie a nové techniky prověřit oprávněnost operací v technologickém postupu a tyto upřesnit. Rozdělení technologického procesu na operace umožňuje využití vhodné techniky, přípravu vhodné sestavy linky, propočet potřeby materiálů apod. (BURG, ZEMÁNEK, 2006)

Postup při zakládání zeleně: Postup prací při zakládání zeleně by měl být obsažen v plánu organizace výstavby, který má být součástí projektové dokumentace. Z tohoto plánu se pak zpracovává podrobnější Časový plán, který je doplněn potřebou materiálu. Příprava stavby je u sadovnických úprav zvláště důležitá vzhledem k sezónnosti některých prací ve vztahu k vegetačnímu období. Vlastní časový harmonogram sadovnické úpravy zahrnuje většinou práce v tomto sledu: - zajištění hranic pozemku a vytýčení základních bodů nutných pro další rozměřování pozemku - příprava staveništního zařízení včetně přípojek energie - hrubé urovnání terénu a položení inženýrských sítí (voda, odvodnění atd.) - jemné dorovnání terénu, příprava cest a příprava půdy pro výsadby a osetí - výsadby dřevin a květin - založení trávníků Je samozřejmé, že dřeviny lze vysazovat i po založení trávníku a že kromě uvedených prací budeme umisťovat pevné lavičky, zařízení dětských hřišť, drobnou architekturu apod. Návaznost jednotlivých prací se proto může zobecnit tak, že by žádná následující práce neměla pokud možno narušit nebo poškodit práce předchozí. Sezónní nahromadění některých prací (výsadby apod.) lze zmírnit použitím mechanizace, využitím rostlinného materiálu v kontejnerech apod. Časový postup ovlivňuje i místo provádění, jeho expozice a nadmořská výška a celkové půdní a klimatické poměry (RŮŽIČKOVÁ, 1996)

12

Též lze postupovat dle uvedené tabulky: Tabulka I: Příklad standardní technologie založení sadovnické úpravy (výtah z technické zprávy)

Operace

Příprava půdy

Založení trávníku

Keře v černém úhoru

Keře v trávníku

Stromy

Popis Plošná úprava plus minus 20 cm, obdělání půdy nakopáním, frézováním, vláčením 3x, uhrabáním, zásobní hnojení umělým hnojivem Chemické odplevelení, před založením trávníku, založení trávníku výsevem v kvalitě parkového trávníku, ošetřování 2 měsíce, včetně zálivky a dovozu vody Hloubení jamek 0,02 m3 s 50% výměnou půdy směsí kvalitní ornice a kompostní zeminy v poměru 2:1, výsadba keřů v kontejnerech ( 2 litry), chemické odplevelení před výsadbou, mulčování 10 cm vrstvou drcené borky, ošetření herbicidem po výsadbě, ošetření 3 měsíce včetně zálivky a dovozu vody ( hustota výsadby je uvedena v legendě výkresu sadových úprav) Hloubení jamek 0,05 m3 s 50% výměnou půdy směsí kvalitní ornice a kompostní zeminy v poměru 2:1, výsadba keřů v kontejnerech včetně zálivky a dovozu vody Hloubení jamek 0,4 m3 s 50% výměnou půdy směsí kvalitní ornice a kompostní zeminy v poměru 2:1, výsadba stromů s balem 400 mm, ukotvení stromu třemi kůly, ochrana proti okusu zvěří, ošetřování 3 měsíce včetně zálivky a dovozu vody

Poznámka : Úprava je zakládána na ploše s již provedenými terénními úpravami, včetně rozhrnutí vrstvy cca 30 cm ornice, s dokončenými komunikacemi a dalšími stavebními úpravami. Velikostní kategorie rostlinného materiálu může být uvedena v popisu technologie v odstavci o rostlinném materiálu nebo je uvedena v osazovacím seznamu rostlin (výkazu dřevin). .

(WWW.SZAS-OSTRAVA.CZ)

13

3.2.1. Technologické postupy při zakládání a údržbě zeleně - trávníků Zakládání parkového trávníku: Po hrubém vyrovnání terénu následuje jemné vyrovnání a rozprostření ornice, v případě, že je ornice příliš těžká s velkým podílem jílovitých částic, doplňujeme a mísíme jí dle potřeby s křemičitým pískem. Vrstvu upravené ornice kádrujeme. Po uložení ornice a jemném vymodelování terénu osýpce travní semeno buď ručně nebo pomocí secího stroje. Po osetí travní semeno zapravíme zasekáním do půdy a uhrabeme. Po zapravení semene použijeme válec na utužení půdy. Po utužení půdy kropíme vodou tak, aby nedošlo k vyplavení semene z půdy. Do technologie zakládání trávníku patří i hnojení a první seč. Hnojit můžeme pre i postemergentně, ale postemergentně vždy až po první seči. První seč u malých ploch můžeme provádět kosou, při větších plochách používáme žací stroj – travní sekačku s dobře naostřeným nožem, ideální je dobře nabroušený vřetenový žací stroj (travní list uřezává, oproti rotačnímu, který ho utrhává – otřepené konce listu). Použité stroje: malotraktor pro rozvoz zeminy, secí stroj, brány, travní válec, zavlažovací zařízení, travní žací stroj , rozmetavač hnojiva

3.2.2. Výsadby záhonové a skupinové Určenou plochu pro záhon je potřeba nejprve zbavit plevele, nejlépe použitím nějakého totálního herbicidu. Po zničení plevele je nutné plochu nakypřit, např. rotavátorem. Po zkypření plochy se začnou připravovat výsadbové jamky pro dřeviny dle připravené projektové dokumentace – osazovacího plánu. Větší jámy pro stromy se kopou pomocí malé stavební techniky, např. malobagrů nebo strojů UNC. Menší jamky pro keře a trvalky je možno vykopat buď ručně a nebo lépe s využitím ručního jedno nebo dvoumužného vrtáku, kdy se použije průměr vrtáku dle požadované velikosti jamky. Dle požadavku investora po připravení jam je pokládána černá mulčovací netkaná textilie, pomocí železných ok se přichytí k povrchu záhonu a prořežou se otvory v místech výsadbových jam. Do připravených otvorů se osazují rostliny, zasypáním prohnojeným substrátem a utužením. V případě výsadby větších keřů nebo stromů je potřeba je opatřit oporou v podobě buď dřevěných kůlů nebo zemních kotev.

Na připravenou mulčovací folii se rozprostře mulč, obvykle drcená kůra

nebo štěpky, ve vrstvě 3 – 7 cm. Následně je nutné všechny rostliny prolít vodou. Použité stroje: rotavátor, malobagr nebo UNC, vrták, malotraktor pro rozvoz kůry.

14

3.2.3. Výsadby soliterní Probíhají podobně jako výsadby skupinové, ale zpravidla se nemulčují, trávník má dosahovat až k patě vysazované rostliny. Z tohoto důvodu opatřujeme pro stromy a keře u paty ochranu před zničením od žacího ústrojí. Použité stroje: rotavátor, malobagr nebo UNC, vrták

3.2.4. Výsadba živého plotu Zase se jedná o velmi podobnou technologii výsadby jako u záhonové výsadby, ale u střihaného plotu je nutné dbát na to, aby rostliny byly vysazovány v přísně pravidelném rozmístění. To je možné provést pomocí provazu s označením místa výsadby a motorovým vrtákem se připraví výsadbové jamky požadované velikosti. Následuje natažení netkané textilie, zasazení prostokořenných nebo kontejnerovaných sazenic a zamulčování pásu určeného pro živý plot.

K nabídce výsadby živého střihaného plotu patří zpravidla i jeho

sestřih po dobu dosažení požadované výšky plotu. K tomu používáme buď ruční plotové nůžky nebo motorové plotostřihy. Použité stroje: rotavátor, vrták, malotraktor pro rozvoz kůry, plotostřih.

3.3. Údržba zeleně po výsadbě. 3.3.1. Údržba travnatých ploch parkových a rekreačních. U intenzivních typů trávníků je v pojmu „údržba“ zahrnuta řada dalších speciálních úkonů, které se vykonávají buď často nebo jen občas, ale vždy pak pravidelně. Množství a intenzita oněch prací je v přímé úměrnosti: čím zatěžovanější nebo náročnější, kvalitnější a luxusnější trávníky chceme mít, tím jim musíme věnovat větší péči – větší a komplexnější rozsah údržby. Čím máme na trávníky nižší požadavky, tím méně práce jim věnujeme. V zemích s vyspělým smyslem pro trávníkovou kulturu již dávno stanovili a většinou tam vykonávají komplexní údržbu intenzivních typů trávníků. Komplexní údržba je sledem nebo souborem jedenácti pracovních úkonů (operací), z nichž je většina v zahraničí plně mechanizována. Jsou to tyto práce: 1/ kosení 2/ vyhrabávání pokosené travní hmoty a čištění 3/ odplevelování

15

4/ hnojení 5/ válení 6/ zavlažování 7/ zarovnávání okrajů 8/ úprava a zlepšování povrchu 9/ vertikální řez 10/ prozdušňování 11/ boj proti nemocem a škůdcům

Jmenované pracovní úkony jsou seřazeny podle toho, jak často se u nás dělají. První čtyři se u nás dělají nejvíce, válení, zavlažování a zarovnávání okrajů již podstatně méně a poslední čtyři se u nás prakticky nedělají, protože pro tyto práce nebyly u nás vytvářeny podmínky – nikdy za celých 45 poválečných let nebylo na našem trhu potřebné nářadí nebo vhodné mechanizační prostředky (například pro vertikální řez a provzdušňování) a nebyla ani zdůrazňována potřebnost těchto prací. Ačkoliv se v poslední době svět více přiklání k přirozenějším travním porostům, zůstává nadále skutečností, že soustavně udržované trávníky jsou biologicky aktivnější než neudržované. Častým kosením jsou trávy stále zmlazovány a mladá pletiva lépe transpirují a asimilují. Trávníky neudržované, v nichž trávy vykvétají, převádějí svou vzrůstovou energii do květů a tvorby semen – stárnou a usychají. Navíc vykvétající trávy, jakožto větrosnubné rostliny, vytvářejí a uvolňují pyl a podílejí se tak svým dílem na vzrůstajících se alergických onemocněních

dýchacího ústrojí u lidí. Uvádí se, že u dětí tyto pylové alergie v posledních

letech vzrůstají. Takže soustavné kosení a další racionální údržba trávníků v našem obytném prostředí mají nejen estetický význam, ale i význam funkční a nepochybně zdravotní. Rozumná zásada při údržbě trávníků by byla tato: Trávníky kolem nás by měly být tak náročně pěstované (udržované) a tak uspořádané, aby rozsah a jakost práce potřebné k jejich údržbě odpovídaly našim časovým, pracovním a finančním možnostem, které jim můžeme nebo chceme věnovat. Hlavní zásadou při kosení pak je, že se nemá odstřihovat více jak 1/3 až 2/5 narostlých nadzemních částí listů trav.

16

Žací stroje s žacím ústrojím lištovým Základním ústrojím těchto strojů je kovová lišta vybavená ve směru pohybu vpřed konickými hroty (prsty) v podobě hřebenu, mezi nimiž kmitá pohyblivá kosa složená z trojúhelníkových nabroušených čepelí. Při pohybu stroje v před se tráva dostává mezi kónické prsty lišty a kmitavým pohybem kosy je odřezána nebo odstřihována. Kvalita střihu závisí na ostrosti břitů a na přesnosti nastavení vzájemného dotyku lišty s kosou. Tyto stroje jsou vhodné pro sečení vysoké trávy.

Žací stroje s žacím ústrojím nožovým (vřetenovým) Žacím ústrojím je válcové těleso, z jehož obou kruhových základen vychází několik spirálovitě zahnutých ocelových pásů umístěných kolmo k ose válce. Úzké hrany ocelových pásů pak tvoří pomyslný plášť válcového tělesa. Spirálovitě sestavené ocelové pásy (nože) se při pohybu žacího stroje otáčejí proti stabilně a vodorovně umístěnému ocelovému noži kterého se těsně dotýkají. Listy trav, které se při pohybu stroje trávníkem dostávají mezi statický nůž a rotující sestavu spirálovitě sestavených nožů, jsou hladce ostříhávány jako nůžkami. Pro pěstování a udržování nízkého a hustého trávníku jsou žací stroje s s žacím ústrojím nožovým nejvhodnějším druhem nářadí. Podmínkou stejnoměrného a hladkého střihu trávy je přesné nastavení spodního stabilního nože proti nožům rotujícím. Rotující nože musejí být též dobře vybroušeny do jedné zakřivené roviny pomyslného pláště nožového válcového tělesa.

Žací stroje s žacím ústrojím horizontálním, rotačním Žacím ústrojím je zpravidla dvouramenná ocelová vrtule s naostřenými konci hran (ve směru rotování), která je uchycena na ose náhonu z motoru kolmo k zemi směřující. Horizontální rotací za pohybu stroje vpřed nebo vzad (cca 3000 otáček) za minutu) je tráva kosena naostřenými hranami vrtule a v otvoru kapotáži žacího ústrojí je vyhazována ven nebo do zásobníku. K dobré funkci těchto strojů patří přesné vyvážení rotujícího žacího ústrojí. Velmi důležité a nutné je pravidelné a časté broušení břitů žacího ústrojí.

17

Žací strojky strunové Jsou vlastně určitou miniaturní odrůdou žacích strojů srpových. Uvnitř rotujícího disku umístěného pod krytem na konci tyčové rukojeti je navinuto několik metrů nylonového nebo silonového vlasce o průměru 1,2 – 1,6 mm. Konec vlasce je bočně vyveden z disku v délce 20 – 50 cm (podle typu strojků). Disk se musí otáček rychlostí 8500 – 12000 otáček za minutu a vysunutý vlasec je vlastně pracovním ústrojím. Útlostí vlasce a rychlostí otáčení dochází k podsekávání stébel a listů trav nebo bylinných trávníkových plevelů a výhodou je i to, že strojkem lze dosáhnout do míst, kam větší žací stroje nezajedou a tedy porost nepokosí. Řez ovšem není příliš kvalitní. (ONDŘEJ, 1993)

3.3.2. Řez okrasných dřevin po výsadbě Řez opadavých dřevin Optimální dobou pro řez opadavých stromů je polovina léta. V této době lze řezat břízy a javory, které na jaře sají mízu, a také kaštany a ořešáky, které jsou náchylné na klejotok. Třešně a švestky, které jsou rovněž náchylné na klejotok, je také vhodné řezat v polovině léta.

Stromy začínají na jaře nový růst pučením listí a výhonů. V tuto dobu není vhodné je rušit. Po polovině léta se růst výhonů zpomalí a růst stromu se koncentruje na kořeny a kmen. Když se zvyšuje tloušťka kmene a větví, všechny rány se rychle hojí. S nadcházejícím podzimem se hojení ran zpomaluje, až se zcela zastaví. Když dozrává úroda a stromy začnou ztrácet listí, znamená to, že se připravují na zimu . Ani v tuto dobu není vhodné je rušit. V týdnech mezi polovinou léta až do září mohou rány na stromech zarůst kůrou. Ve zbývající části roku k takovému růstu nedochází. Pokud není možné z časových či jiných důvodů prořezat stromy v létě, je možno tak učinit ještě následující jaro – vyjma těch, které sají mízu nebo mají tendenci ke klejotoku nebo hnití. Pokud nedojde k prořezání jabloně a hrušně uprostřed léta, je možno rovněž řezat následující jaro před začátkem růstu. Živé větve je třeba odstraňovat co nejdříve. Rány pokud možno neděláme nikdy větší, než 7 cm v průměru. Takové zranění se stromu obvykle dobře zahojí. Všechna větší zranění zůstávají otevřená a fungují jako vstupní dveře pro výtrusy různých hub. Tenčí větve lze

18

odstranit nůžkami, univerzálními zahradnickými nůžkami (podle potřeby s jedním nebo dvěma prodlužovacími rameny) nebo univerzálními teleskopickými zahradnickými nůžkami. Dalším užitečným nástrojem s dlouhým ramenem jsou univerzální teleskopické nůžky, kterými lze pracovat v koruně malého stromu bez nepříjemného natahování. Na silnější větve lze použít větší zahradnickou pilku nebo pilku na větve připevněnou k univerzálním zahradnickým nůžkám nebo teleskopickým zahradnickým nůžkám.

Správná technika řezu: Řez prochází kůrou či borkou, které rostlinu chrání před chorobami. Čím čistší je řez, tím rychleji poranění zaschne a zhojí se. To je také důvod, proč je tak důležité udržovat nářadí ostré. Řez je pak totiž rovný a nemá roztřepené okraje. Rostliny se umějí přirozeným způsobem bránit proti poranění na určitých místech, jako jsou uzliny, ze kterých vyrůstá pupen či list. Pokud provedeme řez v blízkosti tohoto místa, napomůžeme rychlejšímu hojení rány. Řez provádíme vždy nad pupenem, a to šikmo, aby voda mohla od pupenu stékat. U

vstřícně

postavených

pupenů

řežeme

rovně,

maximálně

5

mm

nad

nimi.

Správně provedený řez se rychle zhojí. Pokud ale použijeme tupé nářadí, řez bude nerovný, kůra potrhaná a zranění se bude hojit déle.

PRVNÍ ŘEZ OPADAVÉHO STROMU Pro urychlení kořenění potřebuje strom co nejvíce listoví, které produkuje energii. Při sázení je nutné upravit poškozené a sestřihnout příliš dlouhé kořeny. Rovněž je nutné upravit poškozené a odstranit odumřelé větve a všechny slabší sekundární koruny. Žádný další řez není zapotřebí.

UDRŽOVACÍ ŘEZ OPADAVÉHO STROMU Udržovací řez se provádí až po řádném zakořenění stromu. Strom začne vytvářet nové kořeny během jednoho až dvou let. Pokud byl strom zasazen ve stísněném prostoru, je vhodnější odstranit více malých větví, než jednu velkou. Není vždy nutné odstranit celou silnou větev. Často ji stačí zkrátit na vhodném živém rozvětvení. Neponecháváme žádné pahýly, které mohou fungovat jako zadní vrátka pro houby. Strom si zachová svůj přirozený růst, bude omezen růst nových výhonů a strom nebude muset vydávat energii na boj proti hnilobným houbám. Odstraňujte z opadavých stromů odumřelé, nemocné nebo odřené větve a také větve

19

rostoucí do koruny a veškeré sekundární koruny. Sekundární koruna je větev, která je tak vysoká nebo vyšší, než koruna, a stejně silná, jako kmen. Větve, které jsou příliš dlouhé a brání průchodu je třeba zkrátit na vhodném rozvětvení tak, aby průměr rány nepřesahoval 7 cm. Odstraňte větve, které rostou v příliš ostrém úhlu do koruny. Rovněž je vhodné odstranit rozvětvení, která mají tendenci k roztržení (s “vnitřními” vidlicemi). Takovým větvím lze rovněž dostatečně včas ulehčit zkrácením části menších větví na koncích.

ŘEZ PRO ZAJIŠTĚNÍ ÚRODY Podle pokynů v následující části lze provádět udržovací řez jabloní a hrušní. Při udržovacím řezu mladé jabloně nebo hrušně je třeba provést průklest koruny, aby se omezil její růst a aby se co nejvíce usnadnila sklizeň ovoce. Prvních několik let provádíme průklest koruny a odstraňujte sekundární koruny. Vzhledem k tomu, že mladé jabloně rostou velice bujně, je dobré postupovat při řezu opatrně. Provede-li se příliš hluboký řez mladé jabloně, zrychlí se růst nových výhonů a zpozdí se dospívání stromu, které je nezbytné pro plození. Není nutné příliš řezat boční větve. Pokud se boční větev změní na sekundární korunu, je potřeba ji odstranit. Rovněž odstraňte veškeré výhony rostoucí z bočních větví směrem ke kmeni. Je velice důležité ohýbat větve směrem dolů. Ohýbáním větví mladých jabloní docílíme toho, že přestanou růst do délky a nebude nutný žádný řez. Koruna bude otevřená a světlá a zrání úrody bude urychlené. Větve se ohýbají dolů v úhlu 90 stupňů na jaře, ne později než v polovině léta. K ohýbání můžeme použít plochý motouz. Motouz je dobré přivázat k zemi nebo ke kmeni stromu na dobu přibližně tři týdny, nebo dokud větve nezdřevnatí v nové poloze. Ohýbat lze jednoleté i dvouleté větve. Po pěti letech obvykle jabloň ukončí základní období růstu. Poté stačí pouze dávat pozor na sekundární koruny a výhony rostoucí do koruny. Při pravidelném prořezávání není nutné řezat příliš mnoho. Nadměrný řez urychluje růst vodních kořínků a snižuje úrodu. Třešně a švestky je vhodné prořezávat mladé, protože tak získají silnou strukturu (viz část ‘udržovací řez opadavého stromu’ výše). Později je třeba odstraňovat pouze odumřelé a poškozené větve.

20

BOBULOVITÉ KEŘE Řez bobulovitých keřů se provádí na jaře před začátkem nového růstu podobně jako u jiných keřů, které vyžadují probírku. Pro zajištění bohaté úrody plodů můžete odstranit nejstarší větvě keře černého rybízu starého 5 - 6 let. Na zdravém keři se ponechá přibližně 25 výhonů. U keřů červeného a bílého rybízu se odstraňují nejstarší výhony po 7 - 8 letech. Je možné ponechat méně výhonů, než u keře černého rybízu. Dospělý keř černého rybízu je třeba probírat každý rok, ostatní druhy jednou za několik let. Maliník roste ve dvouletých výhonech, které plodí druhým rokem. Po zasazení na jaře zkraťte výhony na výšku 5 cm. V příštím roce rostlina vypustí spoustu nových výhonů. V případě podzimní sadby je vhodné výhony až následující jaro, aby rostlina nebyla před zimou oslabena. Maliník lze probírat každý rok. Na jaře odstraňte výhony, které předchozí léto plodily. Odplozené výhony v létě uschnou a odumřou a vytvoří na zimu oporu pro mladší výhony. Na jaře před začátkem nového růstu odstraňte u země odumřelé výhony.

21

POPÍNAVÉ ROSTLINY Probírka popínavých rostlin se provádí stejně, jako u keřů – odstraněním odumřelých a poškozených výhonů na konci zimy před začátkem nového růstu. Výjimkou jsou rostliny, u kterých dochází ke klejotoku, jako je réva nebo aktinidie kolomikta. V případě potřeby je můžete prořezat v období červenec - srpen. Někdy se zdá, že všechny výhony plaménku během zimy odumřely. Je ovšem třeba počkat až do konce května, protože u plaménku se nový růst projevuje poměrně pozdě. Pouze v případě, že jsme si zcela jisti, které výhonky jsou odumřelé a které jsou živé, je možné odstranit odumřelé výhonky u země. Kořeny obvykle přečkají zimu lépe než nadzemní části a v červenci vypustí nové výhony.

OPADAVÉ ŽIVÉ PLOTY Volně rostoucí živý plot je třeba řezat. Dospělý živý plot může příliš zhoustnout a sejít. To je čas, kdy je třeba plot probrat nebo zkrátit k zemi. Tvarované živé ploty je třeba sestříhávat každý rok. Rostlinky ze školky mají obvykle po jednom spícím výhonu. Je třeba je ihned zkrátit, aby se rostliny začaly větvit. Při sázení na jaře zkrátíme nůžkami na živý plot nebo zahradnickými nůžkami výhony přibližně na 10 cm. V případě podzimní sadby zkraťte výhony až následující jaro před začátkem růstu. Ihned po polovině léta zkraťte letní přírůstek nůžkami na živý plot. Ponechte asi 15 cm nového přírůstku. Dříve, než se následující jaro objeví nové listí, zkraťte přírůstek z konce předchozího léta. Plot se sestříhá do požadovaného tvaru tak, aby základna byla širší, než vrchol. Tímto způsobem mají spodní větve dostatek světla a zůstanou zelené. Každý další rok se plot zastřihuje, aby zhoustnul. Když živý plot dosáhne požadované výšky, ponechávejte pouze několik centimetrů nového přírůstku. Vysoký plot lze stříhat nůžkami na živý plot s dlouhými rameny. Pokud se začne stav živého plotu zhoršovat, může se zmladit. Dříve, než se na jaře objeví nové listí, zkracují se všechny větve obouručními nebo univerzálními zahradnickými nůžkami. Je třeba ho ponechat asi 10 cm od země. Mezi rostliny vhodné pro živé ploty patří např. hloh, čimišník, temnoplodec, meruzalka alpská a šeřík obecný. Stejné druhy keřů lze často použít pro volně rostoucí a tvarované živé ploty. Volně rostoucí živý plot je třeba stříhat jiným způsobem, než tvarovaný živý plot.

22

ŘEZ DŘEVIN - JEHLIČNANY Jehličnany mají mírně odlišný biorytmus, než opadavé stromy a keře. Živé větvě jehličnanů lze prořezávat uprostřed léta od července do srpna, ale také v předjaří od února do dubna. Odumřelé větve lze odstraňovat kdykoli v průběhu roku. Živé smrkové ploty se střihají každý rok. Mladé smrčky se neřežou v době jarní sadby. Nicméně je vhodné ve stejný rok ihned po polovině léta zkrátit boční strany. Podle potřeby na jaře před začátkem nového růstu se zkracuje přírůstek z konce předchozího léta. Když je základna plotu širší než vrchol, jehličky budou mít dostatek světla a zůstanou na větvích. Při sestříhávání jehličnatého živého plotu zkracujeme přírůstek z minulého roku a ponecháme pouze několik centimetrů nového přírůstku. Na staré větvi neporostou nové pupeny. Když živý plot dosáhne požadované výšky, sestřihněte také vrchol, aby se řídký plot postupně zahustil. Mladý jehličnatý živý plot lze stříhat nůžkami na živý plot. Vysoký plot lze stříhat nůžkami na živý plot s dlouhými rameny. Jehličnatý živý plot nelze zmladit průklestem. Nelze jej ani snížit nebo zúžit (kromě živého plotu vysazeného z tisu). Pro jehličnatý živý plot se hodí tis nebo túje. Lze je sestříhávat lépe, než smrk, a mohou vytvářet nové pupeny i na starých zdřevnatělých větvích. V ostatních případech jehličnany nelze prořezávat, protože řez nesnášejí tak dobře, jako opadavé keře. Nicméně je možné odstraňovat odumřelé, nemocné nebo poškozené větve a také všechny sekundární koruny. (www.profizahrada.cz)

3.3.3. Kácení stromů Bez povolení může fyzická osoba, která je vlastníkem pozemku, kácet stromy s obvodem kmene do 80 cm ve výšce 130 cm a keřové skupiny do 40 m2. Dřeviny nesmějí být významným krajinným prvkem, přírodní památkou, vzácným druhem nebo součástí chráněného území. V případě, že je stavem stromů zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví lidí, nebo mohou-li způsobit značné škody, lze je pokácet a oznámit to do 15 dnů příslušnému orgánu ochrany přírody. To platí i pro zásahy ze zdravotních nebo pěstebních důvodů. Vzhledem k tomu, že je těžké rozlišit oprávněnost takového zásahu, je dobré se obrátit na odborníka nebo pracovníky odboru životního prostředí. Odbor životního prostředí vyzve účastníky řízení k místnímu šetření na pozemku. Patří mezi ně i občanská sdružení přihlášená ve vaší lokalitě. Cílem je zhodnotit situaci a ověřit 23

správnost údajů a oprávněnost žádosti, výsledkem je zápis podepsaný účastníky. Pokud jednomyslně souhlasí, je vydáno rozhodnutí o povolení kácení: jsou v ní dřeviny povolené ke kácení, termín (nejčastěji říjen až březen) a stanovená náhradní výsadba (druh, velikost a umístění nových dřevin, termín dokončení). Proti rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat do 15 dnů. Žadatel obdrží úřední rozhodnutí poštou, po patnácti dnech se dostaví na úřad pro vyznačení nabytí právní moci. Lhůta k vyřízení žádosti je 60 dnů, ve složitých případech až 90 dnů. Je-li rozhodnutí zamítavé, lze se proti němu odvolat, ale musíte je respektovat. Kácení dřevin (nikoli jen stromů, ale také keřů) mimo les se řídí § 8 zákona 114/1992 Sbírky o ochraně přírody a krajiny a Vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 359/1992. Ochrana dřevin se uplatňuje i v případě, že jde o dřeviny náletové a ovocné. Fyzická osoba při výkonu podnikání a právnická osoba mají přísnější podmínky než běžná fyzická osoba. Kácení větších stromů je lépe ponechat na odborné firmě. (HAMATA, 2000)

24

4. METODIKA 4.1.

Výběr strojů :

Sledování vybraných strojů bude probíhat v roce 2008 a 2009 s využitím metodiky časových snímků (ŠPELINA, 1982, ČSN 470120), kdy je sledován čas hlavní (stroj aktivně vykonává práci) a časy ztrátové (čas na přemístění stroje, údržbu, nutné prostoje apod.) S ohledem na časová měření bylo přihlédnuto i k velikosti ošetřovaného pozemku, spotřeba pohonných hmot, kvalita půdy a porostu. Výběr strojů bude dále posuzován ještě podle váhy a výkonu, dostupnosti servisu atd. Tato práce bude zaměřena na posouzení těchto strojů: -

rotavátor

-

kultivátor

-

jednomužný motorový vrták

-

motorový plotostřih

-

motorová rotační sekačka

-

křovinořez

- drtič a štěpkovač

4.1.1. Rotavátor firma

označení

výkon

váha

cena s DPH

Matyáš

BL 5081 CT Bolens

3,4 kW

50 kg 18.990,- Kč

VARI

TERRA III GCV 160

4,1 kW

153 kg 38.130,- Kč

OLEO MAC

MS 16 IN

4,1 kW

56 kg 28.890,- Kč

4.1.2. Jednomužný motorový vrták firma

označení

výkon

váha

cena

OLEO MAC

MTL 51

1,5 kW

9,1 kg

15.590,- Kč

STIHL

BT 121

1,3 kW

9,4 kg

23.600,- Kč

INTERFORST

EFCO TR1540

1,3 kW

8,0 kg

21.320,- Kč

25

4.1.3. Motorový plotostřih výrobce

označení

výkon

váha

cena

HUSQUARNA

325HD 75xII.

0,9 kW

4,2 kg

17.489,- Kč

HONDA

HHH25S-75

0,81 kW

5,8 kg

16.990,- Kč

OLEO MAC

HC 260 XP

0,9 kW

5,3 kg

12.520,- Kč

4.1.4 Motorový rotační žací stroj OLEO MAC

MAX53VBD

4,9 kW

38 kg

23.450,- Kč

Honda

HRX537 C1 HXEA 4,8 kW

42 kg

32.990,- Kč

Viking

MB 655V

44 kg

26.990,- Kč

4,4 kW

4.1.5. Motorový křovinořez , použité pracovní ústrojí struna i hvězda Výrobce

označení

výkon

váha

cena

OLEO MAC

753T

2,1 kW

8,2 kg

18.990,- Kč

STIHL

FS450

2,1 kW

8,0 kg

22.960,- Kč

HUSQUARNA

343R

2 kW

8,2 kg

18.990,- Kč

4.1.6. Drtič a štěpkovač Výrobce

označení

výkon

váha

cena

OLEO MAC

DB405

4,8 kW

70 kg

31.900,- Kč

HORN

HSHS76

4,8 kW

70 kg

19.900,- Kč

GUDE

GH65OB

4,8 kW

70 kg

19.980,- Kč

4.2. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP u prodejců Průzkum nabídky malé mechanizace u firem zabývajících se nabídkou těchto strojů, bude prováděn v krajském městě České Budějovice. Firmy byly vybrány dle nabídky strojů v kategorii hobby, farmář a profi s ohledem na zajištění servisu strojů (rovnou byly vyloučeny velkoobchody typu BAUMAX, OBI apod). Stroje budou následně vybírány dle výkonu, ceny, váhy a celkového dojmu z provozu. Pro vybrané stroje budou zjištěny zejména pořizovací ceny, rozměry, výkony motorů a nároky na obsluhu. Zjištěná data budou zpracována do tabulek.

26

4.3. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP

4.3.1. Výkonnost strojů Bylo stanoveno sledování strojů a jejich nasazení v terénu dle upraveného metodického výpočtu stanovení nákladů dle Zemánka, Burga, 2006, vycházející z metodiky dle Abrhama, 1993. Výkonnost MP je množství práce předepsané jakosti vykonané strojem nebo soupravou za časovou jednotku. U mobilních souprav pro polní práce se udává nejčastěji v plošných jednotkách (ha.h-1, ha.sm-1 atd.), u sklizňových souprav se tento údaj doplňuje výkonností vyjádřenou v jednotkách hmotnosti sklizeného nebo zpracovaného materiálu(t.h-1, t.sm-1 atd.). Obecně lze rozeznávat teoretickou, technickou a skutečnou výkonnost. Teoretická výkonnost mobilních souprav je výkonnost při plném využití konstrukčního záběru (Bk), teoretické rychlosti jízdy (vt), tj. výkonnost, kterou nelze prakticky dosáhnout. Technická výkonnost mobilních souprav se dosahuje při technicky možném využitím záběru a rychlosti za daný čas nasazení. Skutečná výkonnost mobilních souprav je výkonnost dosažená při konkrétním využití záběru, rychlosti za čas nasazení v konkrétních provozních podmínkách. Plošná výkonnost se obecně stanoví ze vztahu (též zde hovoříme o výkonnosti za čas hlavní:

W1 = 0,1. Bp.vp Kde

[ha.h-1]

W1 – výkonnost za čas hlavní mobilní soupravy Bp = technicky možný optimální pracovní záběr soupravy Vp = technicky možná optimální pracovní rychlost

Operativní výkonnost: Je výkonnost dosahovaná za čas operativní W02 = 0,1 . Bp . Vp . K02 = W1 . K02 Kde

W02 = operativní výkonnost mobilní soupravy (ha.h-1) K02 = součinitel využití času operativního

Produktivní výkonnost: ¨ Se vypočítává s přihlédnutím k dalším ztrátovým časům, avšak jen k takovým, které bezprostředně souvisejí s činností sledovaného mechanizačního prostředku:

27

W04 = 0,1 . Bp. Vp . K04 = W1 . K04 Kde:

W04 – produktivní výkonnost mobilní soupravy (ha.h-1) K04 – součinitel využití času produktivního

Provozní výkonnost Se spočítává s přihlédnutím ke všem ztrátovým časům, které vznikají při provozu soupravy jako celku:

W07 = 0,1 . Bp . Vp . K07 = W1 . K07 Kde:

W07 – provozní výkonnost mobilní soupravy (ha.h-1) K07 – součinitel využití času nasazení soupravy

4.4. Stanovení nákladů na pracovní operace Náklady na provoz strojů mají dvě základní složky fixní a variabilní. Při sledování nákladů fixních se vychází z časového období jednoho roku, při sledování nákladů variabilních je vhodné vyjadřovat náklady na jednotku (hodina, hektar, tuna apod.). Pro co nejpřesnější výpočet je nutné využívat evidence nákladů pro daný stroj. Některé položky ale vyžadují také kvalifikovaný odhad, založený na srovnání s obdobným strojem nebo vycházející z delšího sledování.

Celkové roční provozní náklady rNc se stanoví podle vzorce: rNc = rNf + jNhv . Wr [ Kč.rok-1] kde:

rNc - celkové roční náklady na stroj [Kč.rok-1] rNf - roční náklady fixní [Kč.rok-1] jNhv – jednotkové variabilní náklady [Kč.h-1] Wr - roční nasazení stroje [ Kč.rok-1] Z uvedeného vztahu je zřejmé, že praktický výpočet je usnadněn tím, že fixní náklady

se stanoví jako roční, variabilní náklady jsou stanoveny na jednotku nasazení. Jednotkové náklady na provoz stroje se stanoví podle vzorce: jNhc = rNc = rNf + jNhc Wr Wr

[Kč.h-1]

jNhc

28

Kde:

jNhc - jednotkové provozní náklady vztažené na 1 hodinu provozu stroje [Kč.h-1] Náklady na pracovní operace lze vyjadřovat v Kč.hod-1 nebo v jednotkovém vyjádření,

tj. v Kč.m-2, v Kč.m-3, v Kč.ks-1, případně Kč na bm. S ohledem na požadavek jednotkového vyjádření nákladů, je nutné stanovit pro výpočet nákladů dosahovanou skutečnou výkonnost každého sledovaného stroje.

jNha = jNhc W07 Kde:

[Kč.h-1]

jNha - jednotkové provozní náklady vztažené na 1 ha ošetřované plochy [Kč.ha-1] W07 - skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy [ ha.h-1]

(ZEMÁNEK, BURG, 2006)

29

5.VÝSLEDKY 5.1. Vybrané stroje Po průzkumu trhu a seznámení s uvažovanými stroji byly nakonec vybrány tyto stroje: 1. Pohonná jednotka OLEO MAC MS 16 IN s příslušenstvím – rotavátor, kultivátor 2. Jednomužný vrták OLEO MAC MTL 51 3. Rotační sekačka OLEO MAC MAX 53VBD 4. Křovinořez OLEO MAC 753T (struna i hvězda) 5. Drtič a štěpkovač OLEO MAC DB405 6. Plotostřih OLEO MAC HC 260 XP

Tabulka II.: Přehled jednotlivých MP a operací: Stroje

Typ

Operace

Rotavátor

OM MS 16 IN

Jemná modelace terénu

Kultivátor

OM MS 16 IN

Příprava lůžka pro trávník

Jednomužný vrták

OM MTL51

Vyhloubení jamek pro rostliny

Plotostřih

OM HC 260 XP

Řez živého plotu

Rotační žací stroj

OM MAX 53VBD

Sekání standardního trávníku

Křovinořez

OM 753T

Sekání vysoké trávy a buřeně

Drtič a štěpkovač

OM DB405

Nadrcení odpadní hmoty po řezu plotu

5.2. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP u prodejců Průzkum trhu byl proveden v krajském městě, ve firmách HUSQUARNA, STIHL, MOUNTFIELD a Zahradnická mechanizace. Vybrané stroje byly nakoupeny v obchodě MOUNFIELD, kategorie farmářských strojů.

30

5.3. Sledování technicko-ekonomických parametrů MP 5.3.1. Výkonnost vybraných strojů Tabulka III: Výkonnost vybraných MP (průměr měření) Stroje W01 W02 W04 W07 PHM OM MS 16 IN rotavátor 82,50 73,50 68,50 47,00 0,31 OM MS 16 IN kultivátor 165,00 122,50 108,00 82,50 0,35 OM MTL51 vrták 52,38 36,63 35,00 27,00 0,25 OM HC260XP plotostřih 59,73 41,07 38,63 28,67 0,46 OM MAX 53VBD rot.žací stroj 424,33 391,67 369,33 274,67 0,21 OM 753T křovinořez 150,00 89,67 81,67 71,33 0,65 OM DB405 drtič štěpkovač 0,57 0,40 0,38 0,33 0,62 Ø OM HC260XP plotostřih

W01 W02 W04 W07 PHM

60 52,4 50,5 34,2 0,36

66,2 38,8 37,4 31,8 0,37

OM DB405 drtič štěpkovač

W01 W02 W04 W07 PHM

0,63 0,47 0,45 0,38 0,55

0,5 0,33 0,3 0,27 0,68

OM MTL51 vrták

W01 W02 W04 W07 PHM

103 77 73 59 0,4

42,5 33 32 22 0,18

34 21,5 21 17 0,23

OM MAX 53VBD rot.žací stroj W01 W02 W04 W07 PHM

468 432 416 321 0,18

424 391 377 242 0,2

381 352 315 261 0,24

424,33 391,67 369,33 274,67 0,21

OM 753T křovinořez

175 110 100 84 0,67

170 102 93 87 0,65

105 57 52 43 0,62

150,00 89,67 81,67 71,33 0,65

W01 W02 W04 W07 PHM

31

53 32 28 20 0,64

59,73 41,07 38,63 28,67 0,46 0,57 0,40 0,38 0,33 0,62 30 15 14 10 0,17

52,38 36,63 35,00 27,00 0,25

OM MS 16 IN rotavátor

W01 W02 W04 W07 PHM

95 87 81 52 0,4

70 60 56 42 0,21

82,50 73,50 68,50 47,00 0,31

OM MS 16 IN kultivátor

W01 W02 W04 W07 PHM

190 152 134 95 0,4

140 93 82 70 0,3

165,00 122,50 108,00 82,50 0,35

Graf 1 – 7 : Přehled výkonnosti sledovaných MP Graf 8: Průměrná spotřeba PHM za hodinu práce OM HC260XP plotostřih

OM MS 16 IN kultivátor

59,73

165,00 60,00

180,00 160,00

41,07

122,50

50,00

108,00

140,00 120,00

38,63 28,67

40,00

82,50

100,00

30,00

80,00 20,00

60,00 40,00

10,00

20,00 0,00

0,00 W01

W02

W04

W01

W07

W02

W04

W07

OM MS 16 IN rotavátor

OM MTL51 vrták 82,50 73,50

90,00

52,38 60,00

68,50

80,00

50,00

36,63

70,00

35,00

47,00

60,00

40,00

27,00

50,00

30,00

40,00 30,00

20,00

20,00

10,00

10,00 0,00

0,00 W01

W02

W04

W07

W01

32

W02

W04

W07

OM MAX 53VBD rot.žací stroj

OM 753T křovinořez

150,00

424,33 391,67 450,00

369,33

160,00

400,00

140,00 274,67

350,00

120,00

300,00

89,67

81,67 71,33

100,00

250,00

80,00

200,00

60,00

150,00 40,00

100,00

20,00

50,00

0,00

0,00 W01

W02

W04

W01

W07

W02

0,65

0,70

0,57

0,62

OM MS 16 IN rotav átor

0,60

0,60 0,40

0,33

OM MS 16 IN kultiv átor

0,46

0,50

0,38

OM MTL51 v rták

0,35

0,40

0,40

OM HC260XP plotostřih

0,31 0,30

0,30

W04

W07

33

OM MAX 53VBD rot.žací stroj OM 753T křov inořez OM DB405 drtič štěpkov ač

0,00

W02

0,21

0,10

0,10 0,00

0,25

0,20

0,20

W01

W07

PHM

OM DB405 drtič štěpovač

0,50

W04

Tabulka III: Časový snímek plotostřihu: Časový snímek Plotostřih Pracovní operace: Střihání zanedbaného živého plotu Syringa vulgare, výška 1,2 m, ší Sledovaný MP:Plotostřih OM HC260XP Místo měření, datum: Chvalšiny, okres Český Krumlov, květen 2008 Podmínky: jasno, teplota 20 °C Ošetřovaná plocha: 49 m2 Spotřeba PHM (l): 0,87 l

OZNAČENÍ T1 T2 T21 T22 T02 T3 T31 T4 T41 T42 T43 T44 T04 T5 T6 T61 T62 T7 T71 T72 T07

ČAS Čas hlavní (základní) Čas vedlejší (pomocný) Čas běhu MP naprázdno bez otáček Čas na doplnění PHM Operativní čas T1+T2 Čas na údržbu a přípravu MP Čas na technickou údržbu na pracovišti Čas na odstranení funkčných poruch Čas na odstranení drobných technických poruch Čas na odrstranení větších technických poruch Čas MP nezaviněného čekání na odstranění poruchy Produktivní čas T02+T3+T4 Čas prostrojů způsobený obsluhou (odpočinek a pod.) Čas pro zahájení a ukončení práce MP Čas přemístnění MP z místa uložení na pracovište a zpět Čas přípravy pracoviště k práci MP Čas ostatných strojů Prostroje organizační Prostroje způsobené jinými vlivy Celkový čas nasazení T04+T5+T6+T7

T (min) 56 26 7 89 10 4

103 10 10 25

148

W 01 = 53 m 2 .h-1 W 02 = 32 m 2 .h-1 W 04 = 28 m 2 .h-1 W 07 = 20 m 2 .h-1

Hodinová spotřeba PHM: l.h-1 0,64 l.h

Ostatní časové snímky jsou uvedeny v příloze č. 10.

34

5.4. Náklady Na základě vyhodnocení výkonnosti a nasazení sledovaných strojů, včetně vyhodnocení časových snímků, byla vypracována tabulka přehledu nákladů a cen prací za vykonanou práci. Náklady jsou zpracovány dle jednotlivých strojů, jejich výkonnosti a vykonávaných operací . Výsledné náklady ovlivňuje celá řada faktorů, které jsou do kalkulace nákladů zahrnuty: -

cena PHM a cena maziv, vychází z cen, které platily v době provádění měření. U PHM (benzín natural 95) byla průměrná cena v tomto období 29,70 Kč, cena maziv byla rozpočtena na 1 l PHM a byla stanovena cenou 1,70 Kč

-

pořizovací cena stroje (v této práci jsou uvedené pořizovací ceny včetně DPH)

-

odpisy – většina strojů patří do kategorie drobného hmotného investičního majetku s pořizovací cenou do 40.000,- Kč a bývají v praxi zaneseny rovnou do provozních nákladů firmy. Zde jsou odpisovány jako investiční majetek 4 roky rovnoměrně

-

uskladnění strojů – není s ním počítáno, stroje jsou malé a jsou navíc uskladňovány ve vlastních prostorách firmy

-

náklady na opravy jsou stanoveny v pevné výši 3 % z pořizovací hodnoty strojů

-

mzdové náklady jsou stanoveny pevně dle skutečných mzdových nákladů, včetně odvodu na sociální a zdravotní pojištění. Zde použitá hodnota mzdových nákladů byla stanovena na částku 130,- Kč na hodinu.

Z hlediska získání co nejucelenějšího přehledu o ekonomickém provozu sledovaných strojů jsou náklady uvedeny v hodinové výkonnosti strojů, rozsah výkonnosti je dán podle výkonnosti W07 , která byla výsledně spočítána z časových snímků strojů. Tabulka IV: Náklady sledovaných strojů na operaci: Plotostřih OM HC260XP (PC 12.520,- Kč) : Využití výkonu motoru v%

50

70

Roční nasazení -1 [h.rok ]

Fixní náklady -1 [Kč.h ]

50 150 250 50 150 250

54,3 18,7 10,4 54,3 18,7 10,4

Ostatní variabilní Náklady PHM náklady a celkem -1 [Kč.h ] -1 mzda [Kč.h ] -1 [Kč.h ]

17,45 17,45 17,45 24,43 24,43 24,43

139,2 131,1 129,8 141,3 134,1 132,0

35

210,95 167,25 157,65 220,03 177,23 166,83

Náklady [Kč.m-2] pro výkonnost W07 [m2.h-1] 10 21,1 16,7 15,7 22,0 17,7 16,7

20 10,5 8,3 7,8 11,0 8,8 8,3

30 7,0 5,6 5,2 7,3 5,9 5,5

50 4,2 3,3 3,1 4,4 3,5 3,3

Jednomužný vrták OM MTL51 (PC 15.590,- Kč): Využití výkonu motoru v%

50

70



50 100 150 50 100 150

25,2 12,6 8,4 25,2 12,6 8,4


12,4 12,4 12,4 17,36 17,36 17,36

134,4 132,3 131,5 135,2 132,5 131,7

172,0 157,3 152,3 177,7 162,5 157,5

Náklady [Kč.ks] pro výkonnost W07 [ks.h-1] 10 17,2 15,7 15,2 17,8 16,3 15,8

20 8,6 7,8 7,6 8,9 8,2 7,9

50 3,4 3,1 3,0 3,5 3,3 3,1

100 1,72 1,57 1,52 1,78 1,63 1,58

Křovinořez OM 753T (PC 18.990,- Kč) Využití výkonu motoru v%

50

70



150 300 450 150 300 450

28,2 14,1 9,5 28,2 14,1 9,5


18,95 18,95 18,95 26,53 26,53 26,53

136,1 133,4 131,9 136,1 133,4 131,9

183,25 166,45 160,35 190,83 174,03 167,93


20 9,2 8,3 8 9,5 8,7 7,4

30 6,1 5,5 5,2 6,1 5,8 5,6

50 3,6 3,3 3,2 2,7 3,5 3,3

Drtič štěpkovač OM DB405 (PC 31.900,- Kč) Využití výkonu motoru v%

50

70



50 100 150 50 100 150

85,2 29,9 17,1 85,2 29,9 17,1

Ostatní variabilní Náklady PHM náklady a celkem -1 [Kč.h ] -1 [Kč.h ] mzda -1 [Kč.h ]

30,4 30,4 30,4 42,5 42,5 42,5

142,7 134,5 132,8 145,4 135,1 131,7

36

258,3 194,8 180,3 273,1 207,5 191,3

Náklady [Kč.m-3] pro výkonnost W07 [m-3.h-1] 0,2 0,5 1291,5 516,6 974 389,6 901,5 360,6 1365,5 546,2 1037,5 415 955 382,6

1 258,3 194,8 180,3 273,1 207,5 191,3

2 129 97,5 90,1 136,5 103,5 95,1

Rotační žací stroj OM MAX 53VBD (PC 23.450,- Kč) Využití výkonu motoru v%

50

70



100 200 300 100 200 300

26,8 13,7 8,2 26,8 13,7 8,2


17,2 17,2 17,2 24,1 24,1 24,1

134,7 132,5 131,9 134,7 132,5 131,9

178,7 163,4 157,3 185,6 170,3 164,2


200 0,9 0,8 0,8 0,9 0,8 0,8

300 0,6 0,5 0,5 0,6 0,6 0,5

500 0,4 0,3 0,3 0,4 0,3 0,3

Rotavátor OM MS 16 IN (PC 28.890,- Kč) Využití výkonu motoru v%

50

70



50 150 250 50 150 250

81,6 25,6 14,5 81,6 25,6 14,5


24,1 24,1 24,1 33,7 33,7 33,7

138,5 130,1 128,5 138,5 130,1 128,5

244,2 179,8 167,1 253,8 189,4 176,7


20 12,2 9,0 8,4 12,7 9,4 8,8

50 4,9 3,6 3,3 5,0 3,8 3,4

100 2,4 1,8 1,7 2,5 1,9 1,8

Kultivátor OM MS 16 IN (41.820,- Kč) Využití výkonu motoru v%

50

70



50 150 250 50 150 250

89,4 34,5 23,6 89,4 34,5 23,6

Ostatní variabilní Náklady PHM náklady a celkem -1 [Kč.h ] -1 [Kč.h ] mzda -1 [Kč.h ]

24,1 24,1 24,1 33,7 33,7 33,7

138,5 130,1 128,5 138,5 130,1 128,5

37

252,0 188,7 176,2 261,6 198,3 185,8


20 12,6 9,5 8,8 13,1 9,9 9,3

50 5,1 3,8 3,6 5,2 4,0 3,7

100 2,5 1,9 1,8 2,6 2,0 1,9

6. DISKUZE Při pořizování strojů malé zahradnické mechanizace potřebujeme znát podrobnější údaje, než které nám prodejce nebo výrobce uvede u výrobků v prodejnách nebo zveřejní na svých webových stránkách. Zvláště u webových stránek bylo zjištěno mnoho nedostatků v informacích o sledovaných strojích, i tak renomované firmy jako je HUSQUARNA nebo STIHL podávají kusé nebo zavádějící informace. Mnohdy není možné srovnání se stroji podobnými, výkon je např. někde uváděn pouze v jednotkách HP, někde zase pouze v kW, nemluvě o otáčkách za minutu. Proto není možné vycházet pouze z těchto informací, pokud chceme pořídit techniku pro danou firmu o daném výkonu na určitou operaci, je ideální řešení přímá měření, která ovšem výrobci nebo prodejci neprovádějí a jestliže provádějí, neinformují o tom

potenciální zákazníky. Protože nejvíce přehledných informací a nejlepší poměr

cena/výkon měly stroje OLEO MAC, byly vybrány pro tato měření právě tyto. Rozmanitost trhu z malou zahradní mechanizací rok od roku roste, a pro zákazníka, ať už jde o firmu, zabývající se údržbou nebo zakládáním zeleně, nebo drobného pěstitele, je potenciálně nemožné se v něm orientovat. Proto je nesmírně důležité zabývat se propočty nákladů těchto strojů. Podle prvotního srovnání můžeme zjistit, že výkon a např. váha stroje jsou dosti podobné u výrobků od jiného výrobce, pak určujícím faktorem může být cena, a jiné další vlastnosti, např. doporučený počet motohodin za rok, vibrace stroje, počet hodin doporučených pro práci za jednu pracovní směnu apod. Stroje pro zpracování půdy a sázení rostlin byly měřeny pokud možno v jiném terénu, méně i více kamenitém, se zbytky stavební sutě pod navezenou ornicí. Dále byly měřeny stroje v podmínkách řezu různých typů živých plotů – jehličnatých i listnatých, a bylo provedeno měření žacích strojů jak u standardního udržovaného trávníku, tak i u zanedbaných ploch s nálety, ploch zamokřených apod. U drtiče a štěpkovače byly provedeny obě operace – drcení i štěpkování, podle toho, jaký materiál byl zpracováván. Z uvedených měření pak je možné zjistit i spotřebu PHM na uvažovanou operaci za hodinu nebo plošnou míru, ale např. i to, jak je důležité u těchto strojů provádět průběžný servis, např. ostrost nože rotační sekačky ovlivňuje spotřebu PHM a to zvýšení až o 1/3 při ztupení nože. Z toho vyplývá i důkladné připravení pozemku pro danou operaci, např. rozhrabání krtinců před sekáním, vysbírání větších kamenů před sekáním a kypřením,

38

prohlídka nerovného terénu, prohlídka drátěného plotu, pokud řež živého plotu na něj navazuje nebo takový , který prorůstá plotem. Porovnáme-li ceny spočítané ze sledovaných operací a u uvedených strojů s cenami běžnými v Čechách a na Moravě, zjistíme velké rozdíly mezi nabídkovou cenou firem a skutečnými náklady. Například u rotačního žacího stroje u pozemků nad 500 m2 nabízí firmy v Čechách cenu až okolo 1,20 Kč za m2, skutečné náklady podle měření jsou 0,40 Kč za metr. Naše firma nabízí sekání rotačním žacím strojem za 0,90 Kč. Stejně tak u křovinořezů, kde se podle Mlčákové cena v Čechách pohybuje okolo 385,- Kč za hodinu, na Moravě 244,60 Kč. Vypočtená nižší cena z tabulky nákladů – 191,- Kč za hodinu – může být dána i mimo jiné nižší cenou výrobků OLEO MAC (Mlčáková porovnávala hlavně výrobky STIHL a HUSQUARNA, které jsou u našich firem zabývajících se údržbou nejobvyklejší, ale také jsou dražší). Zajímavé jsou v porovnání ceny nákladů na drcení dřevní hmoty . Podle Mlčákové se ceny v Čechách a na Moravě pohybují v částkách 437,50 Kč a 470,- Kč za hodinu práce stroje. Cena z vypočtených nákladů na drtič OLEO MAC se pohybuje nejvýše 273,- Kč na hodinu práce. Ovšem je potřeba přihlédnout k tomu, že Mlčáková sledovala výrobky Biotec, Pezzolato a Vermeer, které jsou kapacitně výkonnější, ale i dražší, ovšem jejich nasazení ve firmách není tak velké. Firmám, které drtí a štěpkují odpadní materiál hlavně ze své vlastní činnosti do objemu 5 – 6 m3 za den, by postačil i sledovaný drtič OLEO MAC. U plotostřihů je dle sledování Mlčákové cena v Čechách 355,20 Kč, na Moravě 206,10 Kč. Naše měření se zhruba pohybuje v nižší hladině (220,4 Kč), může to být dáno i vyšší produktivitou práce – podle porovnání časových snímků. Podle URS je cena střihu plotu do 1,5 m výšky a 1 m šířky stanovena na částku 30,5 Kč na metr čtvereční, podle ekonomického hodnocení v této práci vyšla na 22,- Kč za metr čtvereční, ovšem není zde započítán odvoz odpadu do vzdálenosti 10 km na skládku. Uvedené informace pomůžou stanovit cenu, z nákladů lze odvodit cenu práce dané operace, ale záleží i na zkušenostech a dobrém odhadu zhotovitele práce, aby bylo možné odhadnout náklady právě na přípravné práce, a které budou pro celkovou cenu zakázky určující. Spolu dohromady tvoří základ pro cenově dobře zpracovanou nabídku tak, aby náklady byly pokryty a cena se zbytečně nenavyšovala.

39

7. ZÁVĚR V dnešní době se zahradnické firmy při zakládání a údržbě zeleně neobejdou bez malé zemědělské mechanizace pro úpravu půdy a ošetření pozemků. Tato malá mechanizace musí být lehká, mobilní, úsporná, přitom cenově dostupná a kvalitní. Dnešní trh je takovouto mechanizací poměrně dobře zásoben, až je někdy problém se v nabídkách jednotlivých firem orientovat. Cílem této práce bylo zaměřit se na sledování těchto strojů při práci, a změřit jejich výkonnost a výši nákladů za časovou jednotku nebo vykonanou práci. Tato práce sledovala uvedené stroje, které vykonávaly tyto operace: -

rotavátor – jemná modelace terénu

-

kultivátor – spojení kypřiče a válce – pro přípravu půdy před setím trávníku

-

jednomužný vrták – pro hloubení jamek k výsadbě rostlin

-

plotostřih – pro řez jehličnatých i listnatých živých plotů

-

křovinořez – pro sekání vysoké trávy, zanedbaných ploch a buřeně

-

rotační žací stroj – pro sekání standardních okrasných trávníků

-

drtič, štěpkovač – pro likvidaci hmoty po průřezu dřevin

Změřené výsledky ukázaly, že sledovaná mechanizace, pokud je prováděn pravidelný servis a standardní údržba, je poměrně bezporuchová, snadno ovladatelná, a po správném seřízení dokáže danou operaci zvládnout v požadované době za velmi přijatelné náklady. Zjištění cen na vykonávané operace z jednotlivých měření pomůže do budoucna snáze spočítat nabídkové ceny, přesněji určit strop kalkulací cen a získat tím i výhodu nad konkurenčními firmami, které své ceny určují pouze dle sazebníku ceny prací např. URS.

40

8. SOUHRN – SUMMARY Tato diplomová práce se snaží zmapovat technologické a ekonomické parametry malé mechanizace, používané při zakládání a údržbě okrasné zeleně. Cílem této práce je především vysledování skutečných nákladů na danou pracovní operaci a možnost využití výsledků této práce v reálném prostředí malé zahradnické firmy. Při vybraných pracovních operacích byly sledovány tyto stroje: křovinořez, plotostřih, jednomužný vrták, rotační žací stroj, rotavátor, kultivátor a drtič-štěpkovač. Výsledkem ekonomického hodnocení těchto strojů jsou náklady na provoz při různém výkonu a nasazení, ročním využití a v různém terénu či půdě.

Klíčová slova: práce, operace, stroje

This thesis try chart technological and economics characteristics small mechanization, used at merging and upkeep ornamental green. Aim those work is above all trace up real loads on given to work stages and possibility usage results those work in real environment small horticultural firm. At choice working operations were to be tracked these machinery: brush saw, trimmer, monandrous brace, rotary reaper, rotavator, gruber and grinder. Result economic evaluation these tool grinder and sharpener are spending on running at different achievement and setting, yearly usage and in different terrain or soil.

Key words: work, operation, machinery

41

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. BRICKELL, JOYCE: Řez a tvarování dřevin, Slovart 2005, s.336, ISBN 80-7209-660-5 2. HURYCH V.: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky, Květ 1995, s.183, ISBN: 80-85362-19-8 3. MAREČEK J.: Zahrada, Noris 1992, s. 303, ISBN 80-900908-1-8 4. ONDŘEJ J.: Trávník – základ zahrady, Grada publishing s.r.o., 1997, s. 115, ISBN: 80-7169-478-9 5. POKORNÝ J., MATOUŠOVÁ V., KONEČNÁ M.: Stromy, AVENTINUM, 1990, s. 223, ISBN 80-7151-045-96 6. OTRUBA I.: Zahradní architektura, Tvorba zahrad a parků, ERA 2002 , s. 357, ISBN 80-86517-13-6 7. REMEŠOVÁ D., OSVALD Z.: Všechno o listnatých keřích, SLOVART 1993, s.96, ISBN 80-7145-074-1 8. RŮŽIČKOVÁ J. a kolektiv: Sadovnictví, Květ 1996, s. 256, ISBN 80-85362-1-X 9. ŠONSKÝ D.: Moderní zahrady, ERA 2007, s.277, ISBN 978-80-7366-088-8 10. ZEMÁNEK P., BURG P.: Vinohradnická mechanizace, skriptum MZLU 2003, s. 93, ISBN 80-7157-739-1 11. www.profizahrada.cz 12. www.dumabyt.cz/rubriky/zahrada/pece-o-zahradu/pravidla-pro-kaceni-drevin_14650.html 13. www.szas-ostrava.cz

42

10. PŘÍLOHY - tabulky - fotodokumentace

43

10.1. Tabulky Příloha 2 Časový snímek Pracovní operace: řez živého plotu ligustrum vulgare, v = 1,5 m, š. 1 m Sledovaný MP:plotostřih OM HC260XP Místo měření: Lipno nad Vltavou, 720 m.n.m. Podmínky: květen 2008, polojasno 15 °C Ošetřovaná plocha: 240 m Spotřeba PHM (l): 1,44

OZNAČENÍ ČAS

T (min)

T1

Čas hlavní (základní)

T2

Čas vedlejší (pomocný)

35

T21

Čas běhu MP naprázdno bez otáček

12

T22

Čas na doplnění PHM

T02

Operativní čas T1+T2

T3

Čas na údržbu a přípravu MP

240

5 275 10

T31

Čas na technickou údržbu na pracovišti

T41

Čas na odstranění funkčních poruch

T42

Čas na odstranění drobných technických poruch

T43

Čas na odstranění větších technických poruch

T44

Čas MP nezaviněného čekání na odstranění poruchy

T4

Čas na odstranění poruch

T04

Produktivní čas T02+T3+T4

T5

Čas prostrojů způsobený obsluhou (odpočinek a pod.)

T6 T61

Čas pro zahájení a ukončení práce MP Čas přemístnění MP z místa uložení na pracovište a zpět

T62

Čas přípravy pracoviště k práci MP

T7

285 30 100 90 10

Čas ostatných strojů

5

T71

Prostroje organizační

5

T72

Prostroje způsobené jinými vlivy

T07

Celkový čas nasazení T04+T5+T6+T7

2

420

-1

W 01 =60 m .h 2

-1

W 02 = 52,4 m .h 2

-1

W 04 = 50,5m .h 2 -1 W 07 =34,2 m .h 1

Hodinová spotřeba PHM:0,36 l.h

44

-

Příloha 3 Časový snímek Pracovní operace: řez živého plotu, smrk, v = 2 m, š = 1 m Sledovaný MP: plotostřih OM HC260XP Místo měření: Všeměry, okres Český Krumlov Podmínky: červenec 2008, polojasno 25 °C Ošetřovaná plocha: 53 bm, 265 m2 Spotřeba PHM (l): 1,48

OZNAČENÍ ČAS

T (min)

T1


240

T2


170

T21


T22


T02


T3

Čas na údržbu a přípravu MP T31

T4

15 5 410 10


5

Čas na odstranění poruch T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

45

T61


30

T62


10

T7

T07

425

Čas ostatných strojů T71


T72

Prostroje způsobené jinými vlivy Celkový čas nasazení T04+T5+T6+T7

2

500

-1

W 01 =66,2 m .h 2

-1

2

-1

W 02 = 38,8 m .h

W 04 = 37,4 m .h 2 -1 W 07 = 31,8 m .h -1 l.h

Hodinová spotřeba PHM: 0,37

45

Příloha 4 Časový snímek Pracovní operace: drcení větví, průměr do 1 cm Sledovaný MP:OM DB405 drtič štěpkovač Místo měření: ovocná zahrada Český Krumlov Podmínky: březen 2009, zataženo, 6 °C Ošetřovaná plocha: 2,5 m3 Spotřeba PHM (l): 2,2

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


80

T21


20

T22


10


320

T02 T3

240


T4

10


5



T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

30

T61


T62


10

T7

T07

330

20



T72


420

-1

W 01 = 0,63 m3 .h

-1

W 02 = 0,47 m3 .h

-1

W 04 = 0,45 m3 .h 2 -1 W 07 = 0,38 m .h -1 l.h

Hodinová spotřeba PHM:0,55

46

Příloha 5 Časový snímek Pracovní operace: štěpkování větví průměr 3 - 5 cm Sledovaný MP: OM DB405 drtič štěpkovač Místo měření: Kájov, okres Český Krumlov Podmínky: duben 2009, polojasno 10 °C Ošetřovaná plocha: 2 m3 Spotřeba PHM (l): 2,7

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


240

T2


120

T21


60

T22


10


360

T02 T3


20


T4



T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

40

T61


30

T62


10

T7

380



T72


T07


450

-1

W 01 = 0,5 m3 .h

-1

W 02 = 0,33 m3 .h 2

-1

W 04 = 0,3 m .h 2 -1 W 07 = 0,27 m .h -1 l.h

Hodinová spotřeba PHM: 0,68

47

Příloha 6 Časový snímek Pracovní operace: Hloubení výsadbových jamek Sledovaný MP: OM MTL51 vrták Místo měření: Ladná, okres Břeclav Podmínky: srpen 2008, polojasno 26°C, hornina t ř. 1-2 Ošetřovaná plocha: počet jamek 412 Spotřeba PHM (l): 1,6

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


80

T21


40

T22


10


320

T02 T3

240


T4

20

Čas na technickou údržbu na pracovišti Čas na odstranění poruch

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

50

T61


20

T62


20

T7

T07

340



T72


420

-1

W 01 = 103 ks.h

-1

W 02 = 77ks .h

-1

W 04 = 73 ks.h

-1

W 07 = 59 ks.h

Hodinová spotřeba PHM: 0,4 l.h

48

-1

Příloha 7 Časový snímek Pracovní operace: Hloubení výsadbových jamek Sledování MP: OM MTL51 vrták Místo měření: Zahrada RD Prachatice Podmínky: září 2008, polojasno 19 °C , hornina t ř. 3-4 Ošetřovaná plocha: vyhloubení 170 jamek Spotřeba PHM (l): 0,72

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


70

T21


15

T22


10


310

T02 T3

240


T4

10


T41


T42


T43


T44


T04


T5


T6 T61


T62


T7

T07

320 30 120 90 20



10

T72


470

-1

W 01 = 42,5 ks.h

-1

W 02 = 33 ks .h

-1

W 04 = 32 ks.h

-1

W 07 = 22 ks.h


49

-1

Příloha 8 Časový snímek Pracovní operace: Hloubení výsadbových jamek Sledovaný MP:OM MTL51 vrták Místo měření: Zahrada RD Kájov, okres Český Krumlov Podmínky: duben 2008, navážka - stavební suť, hornina 3-4 Ošetřovaná plocha: vyhloubení 137 jamek Spotřeba PHM (l): 0,93

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


240

T2


140

T21


30

T22


10


380

T02 T3 T31 T4


10


10



T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

70

T61


40

T62


30

T7

T07

390



10

T72


490

-1

W 01 = 34 ks .h

-1

W 02 = 21,5 ks .h -1

W 04 = 21 ks.h

-1

W 07 = 17 ks.h


50

-1

Příloha 9 Časový snímek Pracovní operace: Hloubení výsadbových jamek Sledovaný MP: OM MTL51 vrták Místo měření: Lipno nad Vltavou, okres Český Krumlov Podmínky: listopad 2008, oblačno, přeháňky 5 °C, hornina 5-6, místy skála Ošetřovaná plocha: Hloubení 120 ks jamek Spotřeba PHM (l): 0,69

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


240

T2


240

T21


40

T22


10

T02


480

T3


T4

10


20

T41


T42


T43


T44


T04


T5


T6

Čas pro zahájení a ukončení práce MP T61 T62

T7

T07

510 40 120

Čas přemístnění MP z místa uložení na pracovište a zpět

90


30


40

T71


T72


40


710

-1

W 01 = 30 ks.h

-1

W 02 = 15 ks.h

-1

W 04 = 14 ks.h

-1

W 07 = 10 ks.h


51

-1

Příloha 10 Časový snímek Pracovní operace: Sekání trávníku Sledování MP: Rotační žací stroj OM MAX 53VBD Místo měření: Všeměry, okres Český Krumlov Podmínky: květen 2008, polojasno 21 °C Ošetřovaná plocha: 1872 m2 Spotřeba PHM (l): 0,72

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


20

T21


10

T22


10


260

T02 T3

240


T4

10


10

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

Čas pro zahájení a ukončení práce MP

40

T61


40

T62


T7

T07

270



T72


10


2

-1

2

-1

2

-1

350

W 01 = 468 m .h W 02 = 432 m .h

W 04 = 416 m .h 2 -1 W 07 = 321 m .h

1


52

-

Příloha 11 Časový snímek Pracovní operace: Sekání trávníku Sledovaný MP: OM MAX 53VBD Místo měření: Prachatice Podmínky: srpen 2008, polojasno 23° C Ošetřovaná plocha: 1696 m2 Spotřeba PHM (l): 0,8

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


20

T21


10

T22


10


260

T02 T3

240



T4


10

T41


T42


T43


T44


T04


T5


270

T6


30 110

T61


90

T62


20

T7



T72


T07

10


2

-1

2

-1

420

W 01 = 424 m .h W 02 = 391 m .h 2

-1

W 04 = 377m .h 2 -1 W 07 = 242 m .h 1


53

-

Příloha 12 Časový snímek Pracovní operace: Sekání trávníku Sledování MP: OM MAX 53VBD Místo měření: Kájov, okres Český Krumlov Podmínky: červen 2008, polojasno 17 °C, krtiny Ošetřovaná plocha: 1524 Spotřeba PHM (l): 0,96

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


20

T21


10

T22


10


260

T02 T3 T31 T4

240


10


10


20

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6


30

T61


30

T62


T7

T07

290



T72


2

-1

2

-1

2

-1

350

W 01 = 381 m .h W 02 = 352 m .h

W 04 = 315 m .h 2 -1 W 07 = 261 m .h

1


54

-

Příloha 13 Časový snímek Pracovní operace: Sekání vysoké trávy Sledovaný MP: krovinořez OM 753T Místo měření: Všeměry, okres Český Krumlov Podmínky: červen 2008, polojasno, 21°C Ošetřovaná plocha: 700 m2 Spotřeba PHM (l): 2,7

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


240

T2


140

T21


20

T22


15


380

T02 T3 T31 T4


10


10


30

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

40

T61


T62


10

T7

420

30



T72


T07

10


2

-1

2

-1

2

-1

500

W 01 = 175 m .h W 02 = 110 m .h W 04 = 100 m .h 2

-1

W 07 = 84 m .h


55

-1

Příloha 14 Časový snímek Pracovní operace: Sekání vysoké trávy mezi stromy Sledovaný MP: Křovinořez OM 753T Místo měření: městská zeleň Český Krumlov Podmínky: květen 2009, polojasno 19 °C Ošetřovaná plocha: 682 m2 Spotřeba PHM (l): 2,61

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


240

T2


160

T21


40

T22


20


400

T02 T3 T31 T4


10


10


40

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

30

T61


T62


T7

440

20



T72


T07

10


2

-1

2

-1

470

W 01 = 170 m .h W 02 = 102 m .h 2

-1

2

-1

W 04 = 93 m .h W 07 = 87 m .h


56

-1

Příloha 15 Časový snímek Pracovní operace: Sekání náletu v zanedbaném sadu Sledovaný MP: křovinořez OM 753T Místo měření: Český Krumlov Podmínky: červen 2008, polojasno 17 °C Ošetřovaná plocha: 420 m2 Spotřeba PHM (l): 2,49

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


240

T2


200

T21


40

T22


20


440

T02 T3 T31 T4


10


10


30

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

60

T61


T62


30

T7

480

30



T72


T07

10


2

580

-1

W 01 = 105 m .h 2

-1

2

-1

2

-1

W 02 = 57 m .h W 04 = 52 m .h W 07 = 43 m .h


57

-1

Příloha 16 Časový snímek Pracovní operace: Jemná modelace terénu Sledovaný MP: Rotavátor s pohonnou jednotkou OM MS16IN Místo měření: Prachatice duben 2008 Podmínky: polojasno 11 °C 380 m2 Spotřeba PHM (l): 1,2

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


20

T21


10

T22


10


260

T02 T3 T31 T4

240


10


10


10

T41


T42


T43


T44


T04


T5


T6 T61


T62


T7

280 30 130 90 40



T72


T07


2

-1

2

-1

2

-1

2

-1

440

W 01 = 95 m .h W 02 = 87 m .h W 04 = 81 m .h W 07 = 52 m .h


58

-1

Příloha 17 Časový snímek Pracovní operace: Jemná modelace terénu Sledovaný MP: rotavátor s pohonnou jednotkou OM MS16IN Místo měření: Kájov, okres Český Krumlov Podmínky: duben 2008, polojasno 10 °C, kamenitá p ůda Ošetřovaná plocha: 280 m2 Spotřeba PHM (l): 0,85

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


40

T21


20

T22


10


280

T02 T3 T31 T4

240


10


10


10

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

60

T61


T62


30


10

T7

300

T71


T72


T07

10


2

-1

2

-1

2

-1

2

-1

30

400

W 01 = 70 m .h W 02 = 60 m .h W 04 = 56 m .h W 07 = 42 m .h


59

-1

Příloha 18 Časový snímek Pracovní operace: Příprava lůžka pro trávník Sledovaný MP: kultivátor OM MS16IN (kypřící radličky, válec) Místo měření: Prachatice Podmínky: duben 2008, polojasno 11 °C Ošetřovaná plocha: 760 m2 Spotřeba PHM (l): 1,6

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


T2


60

T21


20

T22


10


300

T02 T3 T31 T4

240


20


10


20

T41


T42


T43


T44


T04


T5


T6 T61


T62


T7

340 30 110 90 20



T72


T07


2

-1

2

-1

2

-1

480

W 01 = 190 m .h W 02 = 152 m .h W 04 = 134 m .h 2

-1

W 07 = 95 m .h


60

-1

Příloha 19 Časový snímek Pracovní operace: Příprava lůžka pro trávník Sledovaný MP: kultivátor OM MS16IN (kypřící radličky, válec) Místo měření: Kájov, okres Český Krumlov Podmínky: duben 2008, polojasno 10 °C, kamenitá p ůda Ošetřovaná plocha: 560 m2 Spotřeba PHM (l): 1,4

T (min)

OZNAČENÍ ČAS T1


240

T2


120

T21


30

T22


10


360

T02 T3 T31 T4


20


10


30

T41


T42


T43


T44


T04


T5


30

T6

40

T61


T62


10

T7

410

30



T72


T07


2

480

-1

W 01 = 140 m .h 2

-1

2

-1

2

-1

W 02 = 93 m .h W 04 = 82 m .h W 07 = 70 m .h


61

-1

10.2. Fotodokumentace

Úprava půdy pro trávník, před zahájením prací:

Po ukončení setí a uválení pozemku:

62

Pozemek před vysbíráváním kamenů :

Použití jednomužného vrtáku pro výkop jamek:

63

Příprava jamek pro sázení:

Použití plotostřihu: Smrkový plot, zatím bez údržby:

64

Po prvním zástřihu:

Plotostřih při práci, listnatý, zanedbaný plot:

65

Do plotu byl vrostlý nálet:

Pozemky určené k sečení: Práce pro křovinořez

66

Zde nedošlo před sečením k rozhrabání krtin, spotřeba PHM se zvýšila o 1/3:

Sekání přerostlého trávníku:

67

Drtič a štěpkovač:

68

Hodnocení mechanizačních prostředků při zakládání a údržbě okrasné zeleně. Diplomová práce

Recommend Documents