Příloha č. 2
Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003 Podpora
Záruky
Úvěry
Příspěvky TRH, REGION,
Programy ZÁRUKA
KREDIT, START
VESNICE, REGENERACE
Počet projektů
podpořených
Počet projektů
hodnocených
483
1 344
291
345
861
239
1 579,0
1 604,5
1 678,6
597,6
779,9
995,6
CP1 – přírůstek zaměstnanosti
8,7
9,5
38,2
CP2x – přírůstek EBIT
12,0
43,2
51,1
CP2y – přírůstek rozdílu příjmů a výdajů
44,4
12,5
-6,9
CP3 – zvýšení výkonnosti
30,2
64,6
51,2
U1 – podíl úspěšných projektů
42,7
6,5
13,1
U2 – podíl neúspěšných projektů
3,1
19,6
6,2
U3 – podíl projektů v realizaci
52,4
71,7
79,0
Ukazatele v% F1 – intenzita veřejné podpory F2 – efektivnost veřejné podpory
Pramen: údaje ČMZRB
1
A/ Skutečné přínosy z podpor poskytnutých v roce 2003 Použitá metoda číselného vyjádření přínosů vychází z porovnání hodnot vybraných ekonomických ukazatelů dosažených podpořenými podniky ke konci třetího roku po poskytnutí programové podpory (r. 2006) s hodnotami ukazatelů dosažených ve „startovním“ roce, tj. v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory (v našem případě r. 2002). Při hodnocení bylo využito vybraných ekonomických ukazatelů za celý podpořený podnik. Podle podmínek podpůrných programů nejsou totiž podpořené podniky povinny vést samostatnou evidenci přínosů pouze ve vztahu k realizovanému (podpořenému) projektu. Na celkových ekonomických výsledcích se tak podílí i další faktory ekonomického prostředí. Proto nelze poznatky z hodnocení vlivu realizace podpořeného projektu na celkovou ekonomiku podniku posuzovat absolutně. Při hodnocení získaných číselných údajů se však lze opřít o předpoklad, že u malých a středních podniků obvykle realizací projektu zásadním způsobem dochází k ovlivnění vývoje ekonomických ukazatelů celého podniku. V roce 2003 bylo k podpoře podnikatelských projektů poskytnuto: •
510 bankovních záruk, z toho 483 v programu ZÁRUKA;
•
1344 programových úvěrů, z toho 766, respektive 578 v programech KREDIT, respektive START;
•
291 příspěvků na úhradu úroků, z toho 199 v programu TRH, 74 v programu VESNICE a 18 v programu REGENERACE.
Výsledné číselné údaje jednotlivých hodnocených ukazatelů v členění dle jednotlivých programů i v členění dle tří základních forem podpory (bankovní záruka, programový úvěr a příspěvek na úhradu úroků) jsou obsaženy v přiložených tabulkách. I. Rozsah hodnocených projektů Hodnocena mohla být jen ta část projektů, u nichž má banka k dispozici všechny potřebné ekonomické údaje za roky 2002 - 2005. Podíl hodnocených podpor na celkovém počtu všech poskytnutých viz následující přehled (hodnoty jsou v%): Záruky
71,4
Programové úvěry
64,1
Příspěvky na úroky
82,1
Příčinou nižšího podílu hodnocených programových úvěrů na celkovém počtu poskytnutých programových úvěrů je úvěrový program START a jeho zaměření - program je určen pro vysoce rizikovou skupinu začínajících podnikatelů, kde je výrazně náročnější získat potřebné podklady k posouzení (START 51,7% hodnocených projektů z celkového počtu poskytnutých, KREDIT 73,4%).
2
II. Komentář k ukazatelům úspěšnosti podpořených projektů Úspěšnost podpořených projektů podle aktuálního stavu (tj. projekty v realizaci, projekty ukončené – úspěšně či neúspěšně) ke konci roku 2005, tj. v průměru okolo 3,5 roku po poskytnutí podpory, je charakterizována ukazateli U1, U2 a U3 (viz níže). Doba poskytnuté podpory v souladu s podmínkami jednotlivých programů je obvykle delší než 3 roky, a tudíž převážná část projektů (52% záruk, 72% programových úvěrů a 79% příspěvků na úroky) není v souladu se stanovenou metodikou tohoto hodnocení chápána jako „ukončený“ projekt. Tyto případy dlouhodobých záruk, víceletých výplat příspěvků na úroky a střednědobých programových úvěrů jsou v přiložených tabulkách označeny symbolem U3 – podíl projektů v realizaci. Skutečnou konečnou úspěšnost či neúspěšnost projektů lze tedy vyhodnotit zatím jen u projektů s již ukončenou podporou. Podíl úspěšných projektů – U1, charakterizovaný u záruk jako ukončení záruky bez závazku klienta (bez plnění ze záruky), u úvěrů jako plné splacení jistiny úvěru a u příspěvků jako plné vyplacení smluvní částky příspěvku, zahrnuje krátkodobější záruky (42,7% z poskytnutých záruk), řádně nebo předčasně splacené programové úvěry (6,5% z poskytnutých) a finanční příspěvky k investičním úvěrům, kratším než 3 roky (13,1%). Podíl neúspěšných projektů – U2, v případě záruk a zvýhodněných úvěrů jde v této kategorii o případy výzev k plnění ze záruky nebo o výzvy k předčasné splatnosti zvýhodněných úvěrů z iniciativy záruční banky pro opakované neplnění smluvních povinností za strany příjemce podpory. Relativně nízký podíl neúspěšných projektů u záruk za bankovní úvěry a příspěvků na úhradu úroků lze považovat jak za výsledek pečlivého výběru žadatelů, tak i za vyjádření rostoucí kvality podnikatelského sektoru. Vyšší podíl neúspěšných projektů zaznamenaných u programových úvěrů, konkrétně u programu START, jde na vrub zaměření programu – podpory vysoce rizikové skupiny začínajících podnikatelů. Co se týče příspěvků na úroky, nejčastějším důvodem předčasného ukončení výplaty příspěvku (tedy zařazení mezi „neúspěšné“ projekty) je neplnění smluvních povinností podnikatele. Uvedený údaj (6,2%) tak zřejmě ve většině případů signalizuje pouze určité problémy po náběhu projektu (např. nedodržení splátkového kalendáře úroků). Ve většině případů tedy nemusí jít o skutečnou neúspěšnost projektů. III. Komentář k jednotlivým ukazatelům efektivnosti Podkladem hodnocení ukazatelů byl soubor agregovaných údajů za jednotlivé programy. U specifických ukazatelů (např. zaměstnanost) bylo při hodnocení také nezbytné zohlednit platné podmínky jednotlivých programů. Ukazatel F1 - Intenzita veřejné podpory je dána vztahem následujících veličin:
3
výše nákladů projektů x 100% výše veřejné podpory projektů Stanovení výše veřejné podpory u jednotlivých forem podpor vychází z metodiky používané pro daný rok Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud se týče výše veřejné podpory u zvýhodněných úvěrů, je stanovena ve srovnání k referenční tržní úrokové sazbě bankovního trhu v roce 2003 - 8%. Referenční sazba byla Úřadem odvozena od údajů statistiky České národní banky. Ze získaných údajů je patrno, že s pomocí jedné Kč veřejné podpory byla v průměru realizována cca: •
u záruk více jak 15-ti násobná hodnota projektu měřená jeho celkovými náklady;
•
u zvýhodněných úvěrů přibližně 16-ti násobek;
•
u příspěvků na úroky více jak 16-ti násobek.
V případě poskytnutých úvěrů je zřetelná výrazná diference hodnot intenzit veřejné podpory. U programu START jedna koruna veřejné podpory vygenerovala osmi násobnou hodnotu realizovaného projektu. Důvodem této relativně nízké hodnoty je výrazně vyšší podíl úvěrových zdrojů na celkových nákladech projektu a dále vlastní charakter podpory (jedná se o bezúročný úvěr). Naproti tomu v programu KREDIT je „pákový efekt“ veřejných zdrojů výrazně vyšší. Dosahuje přibližně 18 násobku. U příspěvků na úroky dosahují programy VESNICE a TRH přibližně stejných hodnot (14, resp. 16 násobek), což je ve srovnání s programem REGENERACE prakticky poloviční hodnota. Odlišnosti v konstrukci podpor u těchto programů však nedávají možnost objektivního porovnání. Ukazatel F2 – efektivnost veřejné podpory celková výše přírůstků přidané hodnoty za první až třetí kalendářního rok poskytování podpory x 100% Výše veřejné podpory Výsledek lze interpretovat jako násobek skutečně vytvořených přírůstků přidané hodnoty k jednotce poskytnuté veřejné podpory. Výsledné údaje za jednotlivé formy podpory ve sledovaném období dosahují 6 – 10 násobného přírůstku generovaného 1 Kč vydané veřejné podpory (rozčlenění dle jednotlivých forem podpory viz níže). Uvedené hodnoty považujeme za uspokojivé. Souhrnné propočty ukazují, že s pomocí jedné koruny veřejné podpory byl dosažen následující přírůstek přidané hodnoty: •
u záruk ve výši 5,97 Kč (v programu REKONSTRUKCE 3,5 Kč);
•
u programových úvěrů ve výši 7,80 Kč (v programu REKONSTRUKCE 4,17 Kč);
•
u příspěvků na úroky ve výši 9,95 Kč (v programu REKONSTRUKCE -0,72 Kč);
Záporná hodnota u programu REKONSTRUKCE souvisí se zaměřením programu – financování odstranění povodňových škod.
4
Ukazatel CP1 – přírůstek zaměstnanosti Vychází z následujících vstupních údajů: počet zaměstnanců ke konci započatého třetího kalendářního roku poskytování podpory – minus počet zaměstnanců k datu podání žádosti x 100% počet zaměstnanců ke dni podání žádosti Vyšší relativní přírůstek zaměstnanosti podpořených podniků je typický pro regionálně orientované programy podpory, u nichž je v souladu s programovými podmínkami stanovena přímá vazba mezi výší podpory a závazkem tvorby nových pracovních míst. Všechny příspěvky k úhradě úroků v programech VESNICE a REGENERACE ukládaly vytvořit nejméně 1 nové pracovní místo na každé započaté 2 mil. Kč úvěru. Výsledné hodnoty přírůstků zaměstnanosti (VESNICE 71%, REGENERACE 93%) tak prokazují naplnění hlavního cíle programové podpory, tj. podporou podnikatelských aktivit zvýšit míru zaměstnanosti zejména v regionech s nadprůměrně vysokou mírou nezaměstnanosti. V případě celoplošných programů jsou dosahované hodnoty přírůstku zaměstnanosti oproti regionálně zaměřeným programům nižší (v programu ZÁRUKA je to 9%, v programu KREDIT 6%, v programu TRH 36%) a to z důvodu jiného zaměření těchto programů, jejichž primárním cílem je zvyšovat celkovou efektivitu hospodaření podniku. Výjimkou je úvěrový program START (s hodnotou přírůstku 248%) zaměřený na podnikatele vstupující poprvé do podnikání. Ukazatel CP 2x – přírůstek EBIT Ukazatel EBIT (hospodářský výsledek před zdaněním + nákladové úroky) je relevantní u podniků, které vedly do konce roku 2005 účetnictví. Ukazatel je konstruován následovně: výše EBIT ve třetím kalendářního roce poskytování podpory minus výše EBIT v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory x 100% výše EBIT v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory Hodnoty ukazatele u úvěrů a příspěvků dosahují takřka stejných hodnot (cca 50%), u záruk jde o hodnotu nižší (12%). Všechny uvedené hodnoty lze s přihlédnutím ke specifikaci těchto programů považovat za akceptovatelné. Nulová hodnota u programu START souvisí s nulovým jmenovatelem ukazatele, respektive s nulovým historickým EBITem podpořených začínajících podnikatelů. Ukazatel CP 2y – přírůstek rozdílu příjmu a výdajů Ukazatel je relevantní u podniků vedoucích do konce roku 2005 daňovou evidenci. Jeho výpočet je následující: výše rozdílu příjmů a výdajů ve třetím kalendářním roce poskytování podpory minus výše příjmu a výdajů v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory x 100% výše rozdílu příjmů a výdajů v roce předcházejícím roku poskytnutí podpory
5
Program ZÁRUKA vykázal dobrou hodnotu ve výši 44%, zatímco záporné hodnoty ukazatele u programů REGENERACE a TRH souvisí s počtem neúspěšných projektů, z nichž většina připadá právě na subjekty vedoucí daňovou evidenci. Příčina nulové hodnoty u programu START je komentována výše v části „Ukazatel CP 2x“. Ukazatel CP3 – zvýšení výkonnosti Je výslednicí údajů dosazených do následujícího vzorce: výše přidané hodnoty ve třetím kalendářním roce poskytování podpory minus výše přidané hodnoty ke konci roku předcházející roku poskytnutí podpory x 100% výše přidané hodnoty ke konci roku předcházející roku poskytnutí podpory Dosažené hodnoty v rámci jednotlivých typů podpory v rozmezí 30 – 70% lze označit za uspokojivé. Příčina nulové hodnoty u programu START komentována výše v části „Ukazatel CP 2x“.
Základní tendence vývoje Údaje získané v rámci hodnocení podpor poskytnutých v roce 2003 jsou díky shodnosti použité metodiky srovnatelné s údaji u podpor poskytnutých v letech 1998 až 2002. Proto mohl být uvedený soubor použit pro cílové srovnání. Za hlavní projevy celkově pozitivního vývoje ukazatelů efektivnosti veřejné podpory poskytované v letech 1998-2003 lze považovat dobré hodnoty ukazatelů intenzity a efektivnosti, pozitivní vývoj a vysoké hodnoty ukazatele přírůstku zaměstnanosti u programů VESNICE a REGENERACE (které tak naplnily svoje programové cíle), dále vývoj a uspokojivé hodnoty ukazatelů výkonnosti u programů KREDIT a u příspěvkových programů a u všech programů udržování podílu neúspěšných projektů na úrovni, která dává předpoklad dlouhodobému pozitivnímu působení podpořených projektů na výkonnost ekonomiky a trh práce. Vývoj jednotlivých ukazatelů •
Intenzita veřejné podpory. Při pohledu na historický vývoj výše intenzity veřejné podpory za posledních šest hodnocených let (podpory poskytnuté v letech 1998 – 2003) je možné říci, že situace u všech forem podpory je relativně stabilní s jednou výjimkou – a tou je v případě poskytnutých úvěrů pokles hodnoty ukazatele z 25 násobku na 16 násobek způsobený poklesem u programu KREDIT.
•
Efektivnost veřejné podpory dosahuje efektu v rozmezí 6 až 10 Kč přírůstku přidané hodnoty na 1 Kč veřejné podpory. Od roku 2000 dosahuje ukazatel relativně stabilních stále uspokojivých hodnot a to i přes mírný meziroční pokles u záruk a úvěrů poskytnutých v roce 2003.
•
Přírůstek zaměstnanosti, stabilně nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele prokazují příspěvkové programy VESNICE a REGENERACE, u kterých závazek zvýšení zaměstnanosti představoval programovou podmínku poskytnutí podpory. Specifikum představuje celoplošný program START s trojcifernými hodnotami přírůstku, kde tato extrémně vysoká hodnota je dána zaměřením vlastního programu (podpory 6
začínajících podnikatelů mající historicky nulový počet zaměstnanců). Negativem je cca 50% meziroční pokles ukazatele u záruk poskytnutých v roce 2003 a postupný pokles z cca 44% (1998) na cca 6% (2003) v programu TRH. Naopak jednotlivé příspěvkové programy dosáhly u podpor poskytnutých v roce 2003 svého maxima. •
Hodnoty ukazatelů přírůstek EBIT a přírůstek rozdílu příjmů a výdajů jsou významně meziročně kolísavé. Komentář k záporným hodnotám u programů REGENERACE a TRH viz výše v části věnované těmto ukazatelům.
•
V případě ukazatele výkonnosti podpořených podniků dochází od r. 2001 u programu ZÁRUKA k průběžnému poklesu ze 48% na stále přijatelných 30%. U programu KREDIT jsme zaznamenali významně pozitivní trend, kdy hodnota ukazatele vzrostla z 27% u programů poskytnutých v roce 1998 na 64% (r. 2003). Co se týče příspěvkových programů, tyto od roku 2000 dosahovaly buď stabilních nebo významně meziročně rostoucích hodnot.
•
Podíl neúspěšných projektů v programu ZÁRUKA dosahoval za sledované období dobrých hodnot pohybujících se v intervalu cca 3 – 6% s tím, že u podpor poskytnutých v roce 2003 došlo k meziročnímu snížení. Cca 10% podíl neúspěšných projektů v programu KREDIT sice dosáhl za sledované období svého maxima, uvedenou hodnotu však stále považujeme za uspokojivou. V programu START souvisí relativně vysoký 33% podíl s charakterem programu – podporou začínajících podnikatelů. U příspěvků byly hodnoty za poslední tři sledované roky relativně stabilní s uspokojivým maximem ve výši cca 11%.
7
B/ Ukazatele očekávaných efektů podpor malého a středního podnikání, poskytnutých v roce 2006 v programech MSP a OPPP
Očekávané efekty podpor z roku 2006 Produkt
Záruky
Úvěry
ZÁRUKA
PROGRES, TRH
459
84
F1 - intenzita veřejné podpory (%)
1 503,5
14 579,2
PZ - zvýšení zaměstnanosti (osob)
1407
241
ZSZ - zvýšený stav zaměstnanců (osob)
20757
4570
Národní programy Počet podpořených projektů
Pramen: údaje ČMZRB
Produkt OPPP
Úvěry OPPP Úvěry celkem
KREDIT
START
INOVACE
653
353
299
1
F1 - intenzita veřejné podpory (%)
11 459,3
29 510,3
1 885,0
29 868,4
PZ - zvýšení zaměstnanosti (osob)
901
743
158
0
ZSZ - zvýšený stav zaměstnanců (osob)
3656
3426
230
0
Počet podpořených projektů
V roce 2006 bylo poskytnuto: •
459 záruk za úvěry v programu ZÁRUKA;
•
84 programových úvěrů v programech PROGRES a TRH v MSP;
•
653 programových úvěrů v programech KREDIT, START a INOVACE v OPPP.
Interpretace ukazatele intenzity veřejné podpory (F1) je shodná jako v předchozí části. Z přiložených údajů je patrno, že s pomocí 1 Kč veřejné podpory se předpokládá v průměru x – násobná hodnota realizace projektu měřenou jeho celkovými náklady: •
u záruk cca 15 – ti násobnou;
•
u programových úvěrů MSP cca 145 – ti násobnou;
•
u programových úvěrů OPPP cca 114 – ti násobnou.
8
Výpočet výše veřejné podpory u programových úvěrů vychází z úrovně stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pro rok 2005 – referenční úroková sazba 3,72% p.a. od 1.1. do 30.9. 2005 a 4,34% od 1.10.2005. Oproti očekávaným hodnotám z předchozího roku došlo k •
mírnému poklesu hodnoty ukazatele u záruk,
•
řádovému navýšení u úvěrů v programu MSP (příčinou je, že na rozdíl od předchozího roku došlo v hodnoceném období u významného množství podpořených projektů k nulovému nebo zápornému rozdílu referenční úrokové sazby a úrokové sazby poskytnutého úvěru - v takových případech vcházely do jmenovatele nulové hodnoty),
•
řádovému navýšení ukazatele u úvěru KREDIT v programu OPPP (stejná příčina jako u úvěrů v programu MSP – viz výše).
Ukazatele týkající se vývoje zaměstnanosti podpořených podniků (zvýšení zaměstnanosti, zvýšený stav zaměstnanců) vycházejí z představ podnikatelů o průběhu realizace zamýšleného projektu. V záručním programu se předpokládá v průměru zvýšení zaměstnanosti cca o 3,1 osob na jeden podpořený projekt. U programových úvěrů v MSP je předpoklad tvorby cca 2,9 pracovních pozic. U programových úvěrů v OPPP se počítá s tvorbou cca 1,4 pracovního místa na každý podpořený projekt. Při srovnání s očekáváními předchozího roku lze konstatovat, že uvedené hodnoty jsou buď téměř stejné (úvěrové programy) nebo vyšší (u záruk nárůst z 2,13 na 2,9). Co se týče ukazatele ZSZ (zvýšený stav zaměstnanců), lze s jeho pomocí stanovit průměrnou velikost podpořených podnikatelských subjektů (podle průměrného počtu zaměstnanců) v rozlišení podle formy podpory: •
podnikatelské subjekty s poskytnutou zárukou za bankovní úvěr průměrně 45,2 zaměstnanců;
•
podnikatelské subjekty s programovým úvěrem v MSP průměrně 54,4 zaměstnanců;
•
podnikatelské subjekty s programovým úvěrem v OPPP průměrně 5,6 zaměstnanců.
Všechny programy zaznamenaly ve srovnání s očekáváními předchozího roku nárůst hodnot (maximální rozdíl se týkal úvěrů MSP a činil cca 17%).
9
