PROJEKT obnovy a podpory zdraví Liberecka

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

PROJEKT obnovy a podpory zdraví Liberecka

Liberec 31. ledna 1994 Autor projektu: MUDr. Radka Drašnarová


OBSAH str.

1. ÚVOD

l

2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÁ DATA

2

-

3

3. ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA

3

-

6

4. PROBLEMATIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

6

-

9

5.CÍLE PROJEKTU

9 -

6.STRATEGIE PROJEKTU

11 -

11

18 7.ORGANIZACE A FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROJEKTU 18 -

19

8.

ZÁVĚR

19

Příloha č. l

-

Demografická data

Příloha č. 2

-

Úmrtnost a střední délka života v okrese Liberec

Příloha č. 3

-

Vývoj incidence nádorových onemocnění v okrese Liberec

Příloha č. 4

-

Příloha č. 5

- Souhrnné vyhodnocení kvality životního prostředí

CHK03H


1. ÚVOD

Předpokládaný projekt vychází z národního programu obnovy a podpory zdraví, který byl schválen vládou ČR v roce 1991 (usnesení č. 247) a v roce 1992 (projekt střednědobé strategie). Tento program, jehož cílem je zvrátit nepříznivý vývoj zdravotního stavu našeho obyvatelstva, je zaměřen na ovlivnění základních determinant zdraví, které definuje následovně: Zevní determinanty podmiňující zdraví: A. Způsob života, jehož účast lze odhadnout na 50 až 60% dosažitelných změn národního zdraví s nejvýznamnějšími zdravotně škodlivými oblastmi: - kuřáctví - nevhodně složená výživa -nízká pohybová aktivita - vysoká úroveň psychických tenzí a stressů - nevhodné sexuální chování B. Životní prostředí (včetně pracovního) zodpovědné za zdravotní stav nanejvýš z 20 % (viz tab» č. 1). C. Zdravotní péče ovlivňující zdraví zhruba z 20 % (viz tab. č. 2). Společenské faktory rozhodující o úrovni výše uvedených podmínek, zejména postoje veřejnosti, politika a aktivita odborníků. Pokud jde o veřejnost,je rozhodujícím momentem míra oceňování zdraví jako vysoké životní hodnoty a na základě toho pak stupeň zájmu o ochranu a posilování zdraví. U politiky jde o její chápání v původním významu jako zájem o věci obecní (obec - poliš).


Úloha odborníků (zdravotníků, sociologů, ale i ekonomů) je soustavně a působivě ukazovat hlavní problémy stavu a vývoje zdraví, vysvětlovat jejich příči.ny a navrhovat cesty k řešení. Úspěšnost národního programu obnovy a podpory zdraví je vedle přístupu vládních orgánů jednoznačně odvislá od pochopení a přístupu na úrovni jednotlivých občanů, obcí, měst a regionů. Protože jsme si vědomi úlohy časového faktoru -čím dříve zahájíme realizaci, tím dříve máme šanci na změnu vývoje zdraví, předkládáme k diskusi návrh regionálního programu, který by měl být základem zdravotní strategie našeho území. 2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÁ DATA Okres Liberec má celkem 159 tis. obyvatel. Z tohoto počtu je soustředěno 101,9 tis. (64 %) do lokality města Liberce a 57 tis. obyvatel je rozptýleno na zbývající ploše okresu. Je zajímavé, že z tohoto množství žije 23 555 obyvatel ve Frýdlantském výběžku oblasti klimaticky, geograficky i sociálně zcela odlišném od ostatních lokalit okresu. Vedle Hrádku nad Nisou je to oblast, kde je nejvyšší procento obyvatel s ukončeným základním vzděláním (43,8 %), učňovské bez maturity 34,0 % a bez školního vzdělání 0,5 %. To potvrzuje i složení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví národního hospodářství v procentech, kde nejsilnější vrstvu tvoří průmysl (46 %) a hned následuje skupina zemědělství (11 %), lesní a vodní hospodářství (4,9 %). Vzhledem k privatizaci podniků textilního průmyslu, rozpadu původních vazeb, dochází k uzavírání podniků v Raspenavě a v Novém Městě pod Smrkem. Je to i oblast s největším počtem nezaměstnanosti (7,69 %).


Je tředy zřejmé, že okres Liberec je složen z několika specifických oblastí. Největší a nejsilnější je samotné město Liberec, průmyslové aglomerace s nízkým procentem nezaměstnanosti a vysokým počtem osob s vyšším vzděláním. Druhá, velice specifická oblast, je Frýdlantsko. Oblast, která je stejně ekologicky postižena je Hrádecko. Chrastavá, Český Dub, Osečná a hlavně nejjižnější část okresu jsou oblasti, kde dochází ke kumulaci obyvatel poproduktivního věku, v oblasti se sníženým výskytem průmyslu. 3e zřejmé, že v každé z těchto lokalit je nutno specifikovat skupiny a osoby, se kterými lze spolupracovat a protlačovat informace do širších skupin obyvatelstva. 2.2 (viz příloha č. 1) 3. ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA

3.1 Zdravotní stav obyvatel okresu Liberec 3.1.1 Střední délka života našich obyvatel se významně neliší od republikového průměru. V průměru posledních tří let se muži dožívají 67,6 a ženy 75,4 let. Celková úmrtnost°v okrese Liberec se v období let 1985 až 1990 jak u mužů, tak u žen pohybuje kolem republikového průměru. Výraznější odchylka je pouze v roce 1989, kdy celková úmrtnost žen okresu činí pouze 89 % republikového průměru (viz příloha č. 2). 3.1.2 Úmrtnost na nádorová onemocnění činí 24 % celkové úmrtnosti u mužů a 21 % u žen. Pohybuje se jak u mužů, tak u žen kolem republikového průměru (SMR muži 94 - 104 %, SMR ženy 93 - 116 %). Úmrtnost podle druhů nádorů máme k dispozici pouze za rok 1990. Pokud porovnáme nejčastějí druhy nádorů v tomto roce jistíme, že úmrtnost na nádory jícnu, žaludku,


VÝVOJ CELKOVÉ ÚMRTNOSTI okres Liberec


Vývoj incidence nádorových onemocnění okres Liberec


tenkého střeva a dvanácterníku je v okrese o 17 % u mužů a o 16 % u žen vyšší oproti republikovému průměru, u žen dále nádory tlustého střeva a rekta převyšují republikový průměr o 14 %, nádory plic, průdušek a průdušnic o 34 % a nádory ženského pohlavního ústrojí dokonce o 49 %. Pouze situace v úmrtnosti na nádory ženského prsu je opačná. Nádory prsu tvoří pouze 71 % průměru republiky za rok 1990. .Porovnáme-li incidenci nádorových onemocnění zjistíme, že za pětileté období 1986 až 1990 je o 158 případů na 100 tis. obyvatel vyšší než za období let 1981 až 1985. U mužů je v období 1986 až 1990 incidence těchto onemocnění vyšší o 75/100 tis. obyvatel než v období 1981 až 1985 u žen je vyšší za stejné období dokonce o 241 případů na 100 tis. obyv, Incidence nádorových onemocnění do 65 let věku se pohybuje v letech 1980 až 1990 kolem 50 %, u žen je incidence do 65 let v průměru o 5 % vyšší než u mužů. Mezi incidencemi nádorových onemocnění v různých oblastech okresu (Frýdlant, Český Dub, Hodkovice n. M. atd.), nejsou statisticky významné rozdíly. Nejčastější nádory u mužů jsou nádory plic a průdušek. Jejich incidence 454/100 tis. mužů tvoří 27 % všechnádorových onecmonění v letech 1981 až 1985 a 416/100 tis. mužů činí 24% všech nádorových onemocnění mužů v letech 1986 až 1990. Nejčastější nádory u žen jsou nádory dělohy a vaječníků. Za období 1981 až 1985 je jejich incidence 264/100 tis. žen, což je 19 % všech nádorů u žen a za období 1986 až 1990 359/100 tis. žen a to je 22 % všech nádorů žen. Poměrně vysoká je dále jak u mužů, tak i u žen incidence nádorů kůže a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. (Viz příl. č. 3).


3.1.3 Úmrtnost na kardiovaskulární choroby tvoří v letech 1986 až 1990 v okrese Liberec více než 50 % celkové úmrtnosti mužů a více než 60 % úmrtnosti žen. V období od roku 1985 do roku 1990 je v porovnání s republikovým průměrem u mužů mírně vyšší (SMR 101 - 108 %). Ženy převyšují hodnoty republikového průměru úmrtnosti na tyto choroby více (SMR 101 - 118 %). Dvouleté sledování hospitalizace infarktů myokardu prokázalo závažnost tohoto onemocnění i v našem okrese. Na celkovém počtu sledovaných nemocných se 65 % podílejí muži. Závažný je zejména předčasný výskyt tohoto onemocnění, tj. ve věku do 65 let, který činí u mužů více než polovinu případů, u žen cca o třetinu případů. 3.1.4 Vyšetření reprezentativního souboru desetiletých dětí zaměřené na výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění prokázalo nutnost cílené prevence již v tomto věku. Průměrná hladina sérového cholesterolu 4.4 mmol/1 se sice neliší od dostupných údajů v ČR, ale značně přesahuje hodnoty, které jsou z hlediska prevence KVO v současné době doporučované (např. v USA je jako optimum pro dětskou populaci uvažováno s 3,6 mmol/1). Nadváhou trpí cca 7 % chlapců i dívek, vyšší krevní tlak byl zjištěn cca u 14 % dětí. Významná je i psychická zátěž v tomto věku. Procento dětí s výskytem vážných poruch všeobecné i školní úzkosti se od roku 1986 neustále zvyšuje, a to zejména na úkor podílu dětí bez známek poruch. Vyšetření v roce 1991 dokladuje výskyt vážných poruch u cca 25 % dětí 4. tříd.


Úmrtnost na KVO - ženy okr.LBC -% k prům.ČR


Kardiovaskulární a nádorová úmrtnost v okrese Liberec



Údaje o výživě dětské populace, které byly získány počítačovým zpracováním záznamů o spotřebě potravin jsou příznivější než bylo očekáváno. Příjem bílkovin (3,6 g/kg) je nižší než naše současná diskutovaná doporučení (2 g/kg) a vyšší než zahraniční doporučované minimum (l g/kg hmotnosti). Příjem nižší než toto minimum byl zjištěn jen u 5 % dětí. Příjem tuků nepřekračuje naše, ani zahraniční doporučení. Nepříznivý je nižší podíl rostlinných tuků. Vysoký příjem cholesterolu z potravy (330 mg) odpovídá vysoké zjištěné hodnotě krevního cholesterolu. Za nevyhovující považujeme příjem vápníku, který dosahuje jen 50 % našich i zahraničních doporučení a je zřejmě důsledkem "úspěšné" proti-mléčné kampaně. Dále byl zjištěn nižší příjem vitaminu E, vitaminů skupiny Ba vitaminu C. Na celkové výživě dětí se pozitivně podílí školní stravování, které v důsledku dlouho-době intervence vyhovujesoučasným požadavkům na zdravou výživu a doplňuje významně příjem rostlinných bílkovin, vitaminu E a nenasycených mastných kyselin. 4. PROBLEMATIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 4.1 Čistota ovzduší Zejména v oblasti okresu Liberec a Jablonec nad Nisou a západní částí okresu Česká Lípa náleží ovzduší k narušeným složkám životního prostředí. Na jeho znečištění se podílí řada zdrojů různé povahy, významným způsobem se uplatňují dálkové přenosy, a to především ze zahraničí. Ve vzdálenosti do 100 km se nachází řada výkonných elektráren a dále některé chemické a hutní provozy. V bezprostřední blízkosti státních hranic se na území Polské republiky nalézá elektrárna Turszow a na území SRN Hirschfelde a Hagenweder s celkovým výkonem převyšujícím 3500 MW. Škodliviny, vzniklé spalováním hnědého uhlí jsou převládajícím severozápadním prouděním větru přenášeny na naše území a negativně ohrožují zejména


Obr. 1 Hlavní zdrojo znečištění ovzduší Liberecka


oblast Frýdlantská, Hrádecká, Jizerské a Lužické hory. Dalším zdrojem dálkových přenosů jsou elektrárenské kapacity, instalované v pánevní oblasti v Podkrušnohoří a elektrárna Mělník. Na znečištování měst se z velké části podílejí místní zdroje - značné množství lokálních kotelen s výkonem nad 5 MW a rozptýlená lokální topeniště. Převážně měřenou škodlivinou je oxid siřičitý, v omezené míře koncentrace oxidu dusíku, prašnost a obsah těžkých kovů a prachu. V průběhu let došlo ke katastrofickému stavu lesních porostů v Jizerských a Lužických horách. Zcela odlesněno je 2 více než 100 km plochy porostů. Narušena je nejdůležitější funkce hor - vodohospodářská (viz příloha č. 4 "Již. hory")

Vlivem kyselých dispozic dochází k negativnímu ovlivnění půdnice rovnovah a k uvolňování těžkých kovů, zhoršuje se jakost akumulované vody a jakost zemědělské produkce. Podmínky zlepšení: omezení výroby elektrické energie z dálkových zdrojů, investičně náročná odlučovací zařízení. Pro zlepšení čistoty ovzduší ve městech je řešením plynofikace oblasti. 4.2 Hospodaření s odpady Území regionu je silně urbanizované se silným podílem průmyslově výroby. Likvidace tuhých komunálních odpadů (TKO) a průmyslových odpadů (PO) je prováděna odvozem na skládky s různou úrovní obsluhy a zabezpečení proti kontaminaci okolí. Skládky nejsou izolovány vůči horninovému podloží, odpad netříděný je volně vysypáván bez hutnění a překrývání zeminou. Na skládkách převládají aerobní rozkladově procesy při výskytu hmyzu a hlodavců, velmi časté je hoření.


V celém území ohrožují skládky území v celé škále ovzduší a vodu. Dvě třetiny obyvatelstva jsou vázány na centrální svoz (TSM Varnsdorf, Frýdlant, Nový Bor, Liberec, Český Dub, Jablonec n. N. a Tanvald). Ostatní obyvatelé jsou prakticky nuceni vytvářet tzv. "černé skládky". Nutno řešit komplexní problém, spojený se shromažďováním, odvozem a likvidací nebo zpracováním TKO a PO zajištěním regulovaného sběru. Životně důležitá je výstavba zpracovatelského závodu alespoň pro nejsilnější část regionu, tj. aglomeraci Liberec - Jablonec nad Nisou s napojením na Turnov. 4.3 Vodní hospodářství Z hlediska vodních poměrů spadá území regionu do povodí Jizery (jižní část jabloneckého a libereckého okresu), Lužické Nisy (západní část libereckého a severní část jabloneckého okresu), Ploučnice (severní část okresu Česká Lípa) a Man-davy (Šluknovský výběžek). Kvalita těchto povodí neodpovídá zdaleka normám čistoty. Zejména Lužická Nisa je znečištěna odpadovou vodou průmyslově výroby. Neúměrně vysoké náklady budou na zřízení systému čistíren odpadních vod. Možnost řešit čištění všech komunálních a průmyslových odpadových a průmyslových vod je nad rámec možnosti rozpočtů ČR. Závažným zásahem do oblasti imisemi způsobilo odlesnění části vyšších poloh, zejména Jizerských hor. Došlo již k rozpadu lesního subsystému, ztrátě retenční schopnosti území a erozi půdy, změny chemizmu půd, silnému poklesu kvality vod a to i podzemních, nárůstem povodňově aktivity území apod. 4.4 Výskyt radonu Zejména ve východní části regionu, kde je tvořeno podloží žulovým masivem - podél tektonických zlomů se vyskytuje ve značně míře radioaktivní plyn "radon".


Kromě pásma území Liberec - Tanvald je nejvyšší výskyt rado nu na území Nového Města pod Smrkem. V oblastech s vysokou koncentrací půdního radonu je nutno provádět zabezpečovací opatření při přípravě nových staveb.

4.5 Souhrnné vyhodnocení kvality životního prostředí (viz příloha č. 5) 5. CÍLE PROJEKTU Z předcházejících materiálů lze stanovit cílově okruhy navrhovaných opatření: 5.1 Nemoci oběhové soustavy - hlavní příčina úmrtí a pracovní neschopnosti. Prevence: zaměření na změnu životního stylu a prostředí, předcházet rizikům, zjištovat ohrožení jedince, zabraňovat recidivám a předcházet rozvinutí nemoci. Míru ohrožení uvedenými nemocemi výrazně ovlivňuje řada osobních a populačních charakteristik, které působí buď odděleně nebo v kombinaci. Patří sem zvýšený krevní tlak, cholesterol v krvi, stravovací zvyklosti, způsob tělesné aktivity, kouření a stressové stavy. 5.2 Nádorová onemocnění - zhoubné novotvary jsou na druhém místě hlavních příčin celkově úmrtnosti. 5.2.1 Na celkově úmrtnosti na zhoubné novotvary se podílí rakovina plic a ve většině případů zaviněné kouřením, hlavně v důsledku protrahovaných účinků, které se projevily a projevují jako následek velkého zvýšení počtu kuřáků (viz graf - tab. č. 7 ). Prevence: redukce kouření


PREVALENCE KUŘÁCTVÍ v okrese Liberec Průměrná denni spotřeba cig. dle veku

PREVALENCE KUŘÁCTVÍ v okrese Liberec Kuraci v % dle veku


5.2.2 K dalším nejdůležitějším lokalizacím zhoubných nádorů patří rakovina žaludku a střev. Prevence: modifikace nutričních návyků 5.2.3 U žen věku 35 až 64 let četnou formou rakovina prsu a zhoubné novotvary děložního čípku. Prevence: osvěta, samovyšetření prsu, pravidelně screeningo-vé vyšetření děložního čípku v rámci primární zdravotní péče. 5.2.4 Nádorové onemocnění kůže Prevence: osvěta, snížení expozice slunečního záření, včasná návštěva lékaře, využití stávající diagnostické techniky k včasnému stanovení diagnózy 5.3 Životní styl Životní styly jsou velmi těsně vázány s hodnotami, prioritami, praktickými možnostmi nebo omezeními, danými specifickými, kulturními, společenskými a ekonomickými situacemi. Prevence: využití každé příležitosti k vytváření stimulů jež usnadňují volbu a udržování takového chování, které prospívá zdraví. Chování lidí je determinováno nezbytnostmi denního života s tím, co sami považují za příjemně a užitečné. 5.4 Zdravý způsob života Způsob života lidí v průmyslových společnostech ohrožuje jejich zdraví, protože mnozí z nich ve skutečnosti nejsou s to zvolit zdravý životní styl. Rizikové chování může být východiskem, k němuž se lidé uchylují ve snaze řešit své vlastní obtíže a problémy. Chování, s nímž související krátkodobá či dlouhodobá zdravotní rizika jsou v některých společnostech vysoce přijatelná a jsou utvrzována tradicemi, hromadnými sdělovacími prostředky a reklamou.


Rizikově formy chování: alkoholismus, abúzus jiných farmac, hazardérské řízení vozidel, násilí Prevence: složité působení sítě kulturních, ekonomických a politických struktur. 6. STRATEGIE PROJEKTU - základem je všeobecná informovanost obyvatel Liberecka, iniciace zájmu a propojení aktivit politiků, odborníků vč. zdravotníků, podniků, podnikatelů a laických dobrovolných iniciativ. 6.1 Cílové skupiny Primární cílové skupiny jsou vytypovaný dle předpokládaného maximálního dopadu intervence a možnosti ovlivňování dalších skupin obyvatel. Jsou to zejména: -

dětská populace pedagogičtí pracovníci vč. studentů PF zdravotničtí pracovníci vč. studentek st. zdr. škol hromadně stravování, výrobci a prodejci potravin

6.2 Nástroje působení - výchova a propagace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, působení na školách v rámci začlenění zdravotní výchovy do osnov - preventivní zdravotnické programy, dětský program prevence KVO, preventivní diabetologický program - speciální intervenční programy - pro vytypované skupiny - např. Střední zdravotní škola, PF, event. pro pedagogy apod.


- poradenská činnost pro obyvatele, kteří chtějí změnit životní styl, nutriční poradna, poradna odvykání kouření, poradna pro snižování nadváhy, poradna pro pohybovou aktivitu, pro duševní zdraví - laická dobrovolná seskupení - vznikající iniciativou občanů, kteří se. v životě potýkají s podobnými životními problémy - např. Kluby diabetiků, kardiaků, iniciativy na podporu kojení apod. - podpora podnikatelů, kteří akceptují požadavky zdravého životního stylu - výrobky zdravé výživy, vyloučení prodeje cigaret, nekuřácké prostředí 6.3 Praktické uplatnění 6.3.1 Z předchozího materiálu vyplývá, že dětská populace je zatížena nevhodnou výživou, stressovými stavy, trpí nadváhou, u 14 % dětí zjištěn vyšší krevní tlak a zvýšená hladina sérového cholesterolu. Je to také skupina populace, která je nejvíce schopná přijímat návykové zvyklosti z okolí a aplikovat návyky a nově nabytě vědomosti v dalším životě. Velice důležité je pro tuto část populace vytváření kladných idolů a aplikace nebo seznamování se zdravým životním stylem. Dosud se podařilo ovlivnit stravování dětí v předškolních i školních zařízeních ve spolupráci se Školským úřadem a OHS Liberec (viz tab. č. 8). Byla pořádána výstava fotografií HIV s přednáškou o prevenci a průběhu onemocnění. Při OHS Liberec byla otevřena poradna HIV, zavedena linka důvěry - její telefonní číslo bylo dáno ve známost všem žákům základních škol a je i mládeží a dětmi velmi využívána. OHS dále otevřela diabetologickou poradnu pro otylé děti a ve spolupráci s ozdravovnou Radostín se podílí na léčbě obézních dětí. Spolupráce těchto dvou zařízení přinesla velmi dobré výsledky.


Tabulka č. 8

Změny ve stravování po intervenci okr. Lbe - rok 1990 a 2.pol.1992


Zároveň zde byla také otevřena poradna pro děti s KVO. Naším nejbližším cílem je vybudovat sít zdravotních sester nebo pracovnic Ústavu zdraví, které budou navštěvovat základní školy a zodpovídat za osvětu, propagaci a zároveň budou schopny žákům zodpovídat jejich dotazy na odborné úrovni. Organizace, poskytující sociální služby v okrese Liberec u dětí a mládeže: - Alvalída - denní stacionář pro děti s kombinovaným postižením mentálním a tělesným do 15 let - Domov mentálně postižených Harcov - sdružení pro pomoc mentálně postiženým v Liberci a celoroční domov pro dospělé - SK PÓL - sportovní klub plavání, otužování a lyžování - plavání tělesně postižených lidí, integrace do kolektivu zdravých dětí, sportovní otužování, regenerační a kondiční cvičení ve vodě - Klub rodičů a přátrel zdravotně postižených dětí víkendové pobyty, jarní i letní tábor a další akce pro zdravotně postiženě děti - Česká unie neslyšících - odborné učiliště pro sluchově postižené - Česká unie slabozrakých LOKUS L - středisko pro děti a mládež s preventivním a krizovým oddělením - pomoc dítěti ve svízelné životní situaci, kterou není schopno řešit pozitivně vlastními silami 6.3.2 Zdravotničtí pracovníci - uspořádat v součinnosti s UK a MZ kurzy a vzdělávací akce pro obvodní praktické lékaře (dětské i dospělé). Seznámení lékařů s cíli WHO, seznámení s programy podpory zdraví. Hlavně postavit "do role spoluhráčů" praktické lékaře a lékaře stávající OHS (stávající spolupráce spíše nulová).


V současnosti je navázán kontakt z HZ a UK - zajištění lektoři pro vzdělávání praktických obvodních lékařů. Úkol: podnítit zájem privátních praktických lékařů a zajistit jejich účast na přednáškách a programech podpory zdraví Primární zdravotní péče - základ soustavy zdravotní péče. Lidem, žijícím ve Frýdlantském výběžku není primární zdravotní péče snadno dostupná. Jinde mají obyvatelé okresu, k dispozici jen služby kurativní a chybí služby, zajištující prevenci, posilování a rozvoje zdraví, rehabilitace často chybí. Úkol samosprávy: zajistit podmínky lékařům primární péče tak, aby si byli schopni zajistit základní diagnostické pomůcky a léčebnou techniku. Při nákupu drahé zdravotnické techniky doporučit obcím sdružování finančních prostředků ve vzájemně spolupráci se zdravotnickým personálem. Zdravotničtí pracovníci zajištují jen část osobní zdravotní péče. Velká část péče je sebepěče nebo péče poskytovaná rodinnými příslušníky a přáteli. Z toho vyplývá nutnost dostatku informací, aby ve věci vlastního zdraví dělali občané správná rozhodnutí. Je nutno rozšířit periferní služby, které by pomáhaly, aby se staří lidé a osoby fyzicky a emocionálně hendikepovaně, jakož i narkomani a alkoholici uměli vyrovnávat se svými životy. Situaci je nutno řešit ve spolupráci s referátem sociálních věcí. Nutno podporovat sdružení občanů, kteří se potýkají s podobnými problémy. Rozšířit poradenskou činnost pro obyvatele, kteří chtějí změnit svůj životní styl.


Přehled iniciativ, vzniklých na okrese Liberec pro dospělou populaci: - CHRANO - chráněné pracoviště TZP občanů mentálně postižených - ARKUS - společnost onkologických pacientů - osvětová činnost, prevence, rehabilitace - jóga, plavání, rekondice, společenská a poradenská činnost, vycházky - Socioterapeutický klub "MY" - socioterapeutické centrum OÚSS - sdružení pro rozvoj duševního zdraví, pomoc k návratu do normálního života, rehabilitační pobyty v přírodě, psychoterapie Diakonie Beránek - Jednota bratrská - péče o postižené děti ve spolupráci s JÚ, pomoč invalidním, neslyšícím, kurz zna kové řeči, péče o psychicky postižené lidi - Sdružení zdravotně postižených (svazy): . . . -

tělesně postižených postižených civilizačními chorobami společnost nevidomých a slabozrakých sluchově postižených sdružení pro pomoc mentálně postižených

- Oblastní organizace vozíčkářů a sportovní klub INTEX - společenské akce rehabilitační i sportovní, turnaje ve stolním tenisu, závody ve střelbě ze vzduchovky, rekondiční a rehabilitační pobyty, lehkoatletické závody, poradenská činnost pro postiženě - S I Z O - Sdružení invalidů - mezinárodní sdružení zdravotně postižených Euroregionu NISA v ČR a kulturní činnost


- Česká katolická charita - charitativní ošetřovatelské středisko, doléčování v rodinách v návaznosti na nemocniční léčení, poskytování pečovatelské služby - Domácí ošetřovatelská péče při Nemocnici Liberec doléčování v rodinách - UNISA "Už nikdy samotu" - seznamovací pobyty, charitativní činnost pro osamělé lidi, kulturní činnost, výlety, víkendové pobyty, přednášky, klubová činnost, kosmetika, pedikúra, kožní poradna a rehabilitační zařízení 6.3.3 Intervenční programy OHS Liberec: - Školní program zdravé výživy dítěte - Program výživové intervence ve školním stravování - Program výživově intervence dospělé populace - Plošný program prevence AIDS - CINDI program - "Peer" program prevence závislostí u dospívajících dětí a mládeže Všechny tyto programy pod záštitou OHS Liberec dosáhly velmi pěkných výsledků a v podvědomí občanů dosahují stále vyššího ocenění. 6.4 Zapojení samosprávy měst a obcí Na základě všeobecně informovanosti docílit, aby obec měla zájem na vzniku obchodu s vhodným sortimentem potravin (např. snížením pronájmu). Zároveň přesvědčit zastupitelstvo a radu obce o jejich úkolu při starosti o občany, vzhle dem k pohybové aktivitě (hřiště, sportovní areály a areály zdraví).


V obcích vytypovat skupiny, přístupné novému toku informací a využít je pro přenos na další občany (příklad: obec Raspe-nava "Zdravá výživa - přenos přes babičky na vnoučata"). Docílit vydání obecní vyhlášky: a) zákaz volného prodeje cigaret a alkoholu b) umístění automatu na prezervativy (motivovat snížením daní apod.) Ve spolupráci s dopravním inspektoráem řešit nebezpečně křižovatky (zpomalovací vlny u škol). Vytvářet příležitosti pro snazší a bezpečnější pohyb, např. chůzi a jízdu na kole. Zajistit informovanost široké veřejnosti o problémech souvisejících se zdravím a jeho rozvojem. Zajišťovat ochranu spotřebitelů. Výchova k pozitivnímu zdravému chování - samospráva by měla vyvinout maximální úsilí k propagaci pozitivního zdravého chování jedinců, přimět je k tomu, aby na sebe brali větší zodpovědnost za vlastní zdraví i zdraví svých potomků. Soustředit se na tyto základní prvky zdravého chování: - výživa - problematika poškozování zdraví zahrnuje nedostatečnou výživu, nevyváženou stravu, přejídání a samonavoze-nou podvýživu. Problém nedostatečně straby souvisí s dostatečným přísunem základních zdrojů. Nevyváženost výživy může být důsledek nedostatečných znalostí, ale může být v těsném vztahu k reklamě a propagování potravin, k jejich balení atd. - kouření - přesto, že kouření vede k vysokým sociálním a hospodářským ztrátám, daňová politika způsobuje, že prodej tabákových výrobků přináší ekonomický prospěch státu. Záleží proto na samosprávách, jak se k tomuto problému postaví. Kontrola reklamy a propagace tabákových výrobků.


- stress - pomáhat lidem překonávat takové reakce na stress, které škodí zdraví. Musí být vypracovány a rozvíjeny aktivní a zdraví prospívající metody zvládání stressu. Sem patří způsoby řešení problémů, udržování správně rovnováhy mezi prací a odpočinkem, jakož i uvolnění ve stressových situacích (Kluby, sdružení). - tělesná aktivita - podporovat sportovní a tělesně aktivity, které jsou dostupné pro lidi všech věkových a sociálních skupin. Typy tělesné aktivity kombinované s rekreací, jež posilují sociální a rodinné svazky, by měly být radostné, příjemně a nenákladné (plavání, cyklistika, fitcentra). - alkoholismus - uplatnění inovačních přístupů k léčení lidí, u nichž se vlivem alkoholu vytvořily stereotypy chování, škodící zdraví. Zlepšit služby prevence, terapie a rehabilitace pro případy abúzu, alkoholu, narkomanie a sociálního násilí (centrum v Nové Vsi u Frýdlantu - léčba prací). - násilí - je třeba vyvinout zvláštní úsilí při pomáhání obětem sociálního násilí, tj. fyzického, psychologického a pohlavního zneužití - služby spojené s řešením problémů - příklad: viz centrum LOKUS a "MY" atd. 7. ORGANIZACE A FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROJEKTU Návrh projektu je předkládán všem městům a obcím Liberecka. Hlavním garantem projektu v jednotlivých územích, která se do projektu zapojí, jsou Rady zdraví. Tyto ustavují města a obce z občanů, kteří projekt prosazují a odborně se na něm podílejí. Koordinátorem programu a informačním centrem je Zdravotní ústav v Liberci.


Finanční krytí - v současné ekonomické situaci by se finance mohly stát limitujícím faktorem. Vedle účasti nemocenské pojišťovny je proto nutné hledat vedlejší finanční zdroje. Doporučujeme proto zakládat "fondy zdraví", do kterých mohou přispívat obce, místní podniky i občané. 8. ZÁVĚR Projekt vypracovala pouze jedna osoba, proto je nutno, při jeho eventuální realizaci maximální spolupráce státní správy, samosprávy a občanských iniciativ a jednotlivých zájmových sdružení. Jako koordinátor pro tuto činnost se v současně době jeví jako nejvhodnější OHS Liberec - v budoucnu Ústavy zdraví a státní správa (referát zdravotnictví okresního úřadu a referát sociálních věcí okresního úřadu). Teprve po zapojení všech těchto institucí lze dílčí úspěchy, kterých již bylo dosaženo, začlenit úspěšně do Programu podpory zdraví okresu Liberec. Jednou z nejdůležitějších složek jsou samosprávy obcí, které nejlépe znají strukturu, složení a smýšlení svých ob yvatel. Každé obci je třeba pomoci při sestavování vlastního programu, vycházejícího ze základních dat, uvedených pod body 2, 3 a 4 tohoto projektu.





Počet obyvatel

Ukazatel

Město Liberec

Spádové oblasti

Celkem

Počet obyvatel Podíl v %

101 967 64,1

57 229 35,9

159 196 100,0

Spádové oblasti

Celkem

Předproduktivní 20 669 /O - 14 let/

12 095

32 764

Produktivní muži /15-59 let/ ženy /15-54 let/ Poproduktivní muži 60+, ženy 55+

31 491

18 058

49 549

29 689 20 109

15 824 11 252

45 513 31 361

Věkové složení obyvatel

Ukazatel

Město Liberec

Věkové složení v procentech Ukazatel

Město Liberec

Spádové oblasti

Celkem

Předproduktivní /0 14 let/

20,3

21,1

20,6

Produktivní muži /15- 30,9 59 let/ ženy /15-54 let/ 29,1

31,6

31,1

27,7

28,6

Poproduktivní muži 60+, ženy 55+

19,6

19,7

19,7






Věková struktura bydlícího obyvatelstva v procentech


Počet obyvatel za město Liberec a spádové oblasti

Věkové složení obyvatel za město Liberec a spádové oblastí

Věkové složení v procentech











Složení bydlícího obyvatelstva podlé nejvyššího dokončeného stupně školního vzdělání v procentech


Složení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví národního hospodářství v procentech



KART.7: Regionální diference v úhrnné potratovosti - malé BC 1987-90



KART.7: Regionální diference v úhrnné potratovosti - malé BC 1987-90



KART.6: Regionální diference v úhrnné plodnosti - malé BC 1982-7


Příloha č. 2 Úmrtnost a střední délka života v okrese Liberec



KART.2: Regionální diference . andardizovaně úmrtnosti - mál. BC 1982-7 (standard = LIBE+JABN)



KART.3 Regionální diference standardizované úmrtnosti podle příčin smrti - muži, velké BC 1982-7



KART.4: Regionální diference standardizované úmrtnosti podle příčin smrti - ženy, velké BC 1932-7



Příloha č. 3


Pětiletá incidence nejčastějších nádorů okres Liberec 1981-1990


L

Pětiletá incidence nejčastějších nádorů ženy - okres Liberce


Pětiletá incidence nejčastějších nádorů muži - okres Liberce


Vývoj incidence nádorů plic - ženy porovnání okr. Liberec a ČR


Vývoj incidence nádorů plic - muži porovnání okr, Liberec a ČR


SIR karcinomu plic okres Liberec


Vývoj incidence nádoru kůže dle pohlaví okres Liberec


Incidence

nádorových

onemocnění

-

okres Liberec


Incidence

nejčastějších nádorů - okres

Liberec


Incidence nejčastějších nádorů okres Liberec - počet na 100 000 obyvatel


SIR nádorových onemocnění - okres Liberec


Incidence nádorových onemocnění /na 100 000 obyvatel/


Úmrtnost na některé druhy nádorů - okres Liberec 1990


Příloha č. 4

Úvod

Jizerské hory patři k oblastem s největším podílem lesů. poškozených působením imisi a s tím související acidifikaci prostředí. Je velmi pravděpodobné, že hynuti dřevin není zapříčiněno přímým působením imisi, ale spíše prostřednictvím následných změn půdního prostředí. Pro posuzováni imisní zátěže ekosystému je nezbytné určit velikost celkové atmosférické depozice acidifikujicich, eutrofizujicich a toxických látek. Celková atmosférická depozice je charakterizována tokem (v jednotkách hmotnosti na jednotku plochy za čas), kterým přestupuje daná látka z atmosféry na zemský povrch. Atmosférická depozice silně závisí na meteorologických podmínkách, morfologii terénu a na charakteru přírodních povrchů. Velikost depozice nelze jednoduše přímo odvodit z koncentraci látek v ovzduší, ani z toku látek srážkovou vodou. Pro řešeni úkolu stanoveni velikosti celkové atmosférické depozice na území CHKO Jizerské hory byla zvolena jako nejvhodnější metoda děleni podkorunového toku látek. Tato metoda umožňuje s dostatečnou přesnosti stanovit depozici většiny důležitých látek. Zvláštní pozornost je věnována vstupu H+ iontů do půdy. Získané výsledky jsou interpretovány s cílem objasnit některé zákonitosti působeni imisi v lesních porostech.


Tab.

13 - Průměrná denní celková depozice




Bodová stupnice pro hodnocení kvality ŽP


B/6. Index dynamiky vývoje ost. ploch a zemědělských půd byl stanoven jako ukazatel indexu změn vývoje pád; výsledná hodnota je kombinace obou indexů B/7,

Imise a hluk ukazateli A/6.

se

silniční

dopravy.

-

odpovídá

shruba

Přehled je doplněn stupněm významnosti pro A/ zdroje znečištění i pro B/ kvalitu ŽP pro každou ZUJ, který se pohybuje od l do 6- Stupně jsou stanoveny na základě dosazeného počtu bodů.

Stanovení stupňů významnosti podle dosažených bodů

* vymezení 1. 1.1990 Přestože kvalita

ŽP je hodnocena

za celé obce

a maže


tak docházel: k určitému

zkreslení celkové situace, neboť je


zde. uvažována průměrná hodnota, lze výsledky hodnotícího procesu za závažné.

považovat

Výsledky poukazují na kritickou situaci zejména v Liberci (hodnota 22 bodů z maximálně 30 možných bodů, resp. V. stupeň, z Šestistupňové Skály), který by mel bezpochyby náležet do tzv. postižených oblastí, neboť znečištění je srovnatelné s nejvíce znehodnocenými lokalitami KUP. Použijeme—li výsledky metodického rozboru VÚVA, který rámcově nastiňuje priority na jednotlivých úsecích ŽP (viz Generel ŽP města Liberce), ukazuje se, že je pro Liberec - největším problémem znečištěni ovzduší, které se podílí plnou polovinou na celkovém znehodnocení ŽP -

znečištěné ovzduší negativně působí zejména na biosféru (lesy Jizerských hor), na umělé prvky ŽP a v celkovém kontextu zejména na obyvatelstvo města (zdravotní stav, sociální a ekonomické aspekty)

-

průměrné roční koncentrace SOs jsou dvojnásobně vyšší ve srovnání s průměrem ČR

zhruba

- dalším výrazným specifikem je znečištění vod (Lužická Nisa je stokou) - znečištění vod se podílí téměř čtvrtinou na celkovém negativním ovlivnění ŽP - ostatní prvky ŽP ustupují ve srovnání se znečištěním ovzduší a vod poněkud do pozadí, neplatí to však o negativním vlivu na obyvatelstvo (lze hledat určité souvislosti s velmi vysokou patologičností a narušeným ŽP).


Ve srovnání s Libercem je situace příznivější v Jablonci n.N., Lučanech a Tanvalclě (II.stupeň). Ostatní centrální části Jablonecka náleží dá I.stupně. 2. Hodnocení zdrojů znečištění ŽP Pro odhalení příčin znehodnoceného ŽP a zejména pra prostorovou identifikaci ekologických opatření je důležitá metodika pro hodnocení zdrojů znečištění ŽP.


3,3. Porovnání s vybranými lokalitami severních Čech



PROJEKT obnovy a podpory zdraví Liberecka

Recommend Documents