MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice
Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Danuše Nerudová, PhD.
Brno 2011
Hana Maňáková
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala své vedoucí bakalářské práce, doc. Ing. Danuši Nerudové, PhD., za vedení této práce a vlídné jednání. Poskytla mi cenné a užitečné rady.
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.
Podpis
V Brně dne .................
................................ Jméno Příjmení
Abstrakt Maňáková, H. Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2011. Úvodní část práce je spíše teoretická, nejdříve se zabývá obecně daněmi a pak definicí, funkcí a klasifikací majetkových daní. Dále pojednává o jednotlivých ustanoveních pro daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí. Další část se věnuje efektivnosti zdanění, kde jsou pro pochopení problematiky vymezeny náklady související s daněmi. Hlavní kapitola je převážně praktická, je zde provedeno srovnání majetkových daní s ostatními daněmi v České republice (např. z hlediska výše daňových povinností a počtu daňových subjektů). Převážná část této kapitoly je věnována vyčíslení a především ohodnocení efektivnosti majetkových daní. K posouzení efektivnosti daní se používá metoda přepočteného pracovníka založená na hodnocení administrativních nákladů. V závěru práce je naznačeno nastínění budoucího vývoje. Klíčová slova: majetková daň, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, efektivnost zdanění a administrativní náklady.
Abstract Maňáková, H. Evaluation of the effectiveness of collection of property taxes in the Czech Republic. Bachelor Thesis. Brno, 2011. The thesis starts with theoretical summary of the taxes in general, with definition, function and classification of property taxes. It continues with specific description of inheritance tax, gift tax and real estate transfer tax. Later it deals with effectiveness of taxation. The main chapter is mainly practical, comparing property taxes against other taxes in the Czech Republic (e.g. from the point of view of size of tax liabilities and number of taxable subjects). Most of this chapter deals with evaluation and assessment of effectiveness of property taxes. The assessment is
using method of comparing volume of administrative cost per equivalent employee. The thesis concludes with outline of possible future development. Keywords: property tax, inheritance tax, gift tax, real estate transfer tax, the efficiency of taxation and administrative costs.
Obsah 1
2
3
Úvod, cíl práce a metodika
8
1.1
Úvod
8
1.2
Cíl práce
9
1.3
Metodika
9
Teoretická část
11
2.1
Definice daní
11
2.2
Funkce daní
11
2.3
Klasifikace daní
12
2.4
Majetkové daně
12
2.4.1
Daň dědická
13
2.4.2
Daň darovací
14
2.4.3
Daň z převodu nemovitostí
14
2.5
Inkaso daní
15
2.6
Efektivnost zdanění
16
2.6.1
Administrativní náklady
17
2.6.2
Nadměrné daňové břemeno
18
2.6.3
Vyvolané náklady zdanění
20
2.7
Administrativní náklady majetkových daní
21
2.8
Měření nákladů
22
2.8.1
Měření vyvolaných nákladů
22
2.8.2
Měření nadměrného daňového břemene
22
2.8.3
Měření administrativních nákladů
23
Praktická část 3.1
24
Srovnání majetkových daní s ostatními daněmi
24
3.1.1
Z hlediska inkasa daní
24
3.1.2
Z hlediska daňových povinností
27
3.1.3
Z hlediska daňových přiznání
28
3.2
Komparace majetkových daní
29
3.2.1
Z hlediska daňových povinností
29
3.2.2
Z hlediska inkasa
30
3.2.3
Z hlediska výtěžnosti
31
3.3
Analýza nákladů
3.3.1
31
Měření administrativních nákladů 6
31
3.3.2
Efektivnost inkasa majetkových daní
33
3.3.3
Posouzení efektivnosti prostým aritmetickým průměrem
33
3.3.4
Posouzení efektivnosti metodou přepočteného pracovníka
37
3.3.5
Porovnání dosažených výsledků
44
4
Závěr
45
5
Seznam literatury
47
6
5.1
Knihy
47
5.2
Zákony
47
5.3
Internetové zdroje
48
5.4
Seznam zkratek
48
5.5
Seznam tabulek
48
5.6
Seznam grafů
49
Přílohy
51
6.1
Základní ukazatele
51
6.2
Specifikace pracovníků územních finančních orgánů
52
7
1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1
Úvod
Daně mají mnoholetou historii, nejdříve byly placeny v naturáliích a ve formě roboty. Jednalo se o nesystémové a jednorázové výběry, které odrážely potřeby státu a panovníka. Až se vznikem bankovek a jejich rozšířením se začaly platit daně v penězích. Každý z nás se s daněmi setkává téměř denně, nejčastěji se spotřebními daněmi, konkrétněji s daní z přidané hodnoty. Lidé si mnohdy ani neuvědomují, kde všude a hlavně v jaké výši platí daně. Dochází tak k přesunu peněžních prostředků ze soukromého sektoru do veřejného sektoru. To sebou však přináší i řadu nákladů, které způsobují neefektivnost daňového systému. Efektivnost je nutno posuzovat nejen z hlediska administrativních nákladů, ale i z hlediska nadměrného břemene. Administrativní náklady se dělí na přímé administrativní náklady (náklady státu) a náklady zatěžující poplatníky. V této oblasti patří majetkové daně v posledních letech k častým tématům. Daně jsou upraveny množstvím zákonů, které jsou neustále novelizovány. Ve většině zemí jsou daně hlavním zdrojem příjmů veřejných rozpočtů, proto jsou velmi sledovány a popřípadě také vymáhány. Významnou roli v této oblasti hrají finanční úřady, které mají na starosti především správu daní, k čemuž patří i jejich vymáhání. Všechny finanční úřady v České republice jsou rozděleny na několik oddělení, mezi nimiž je nejen oddělení vymáhací, ale i oddělení majetkových daní. Na tomto oddělení mi bylo umožněno strávit polovinu své povinné praxe. Až právě tam jsem si uvědomila, že majetkové daně jsou zajímavé v tom, že je platí úplně všichni i nepodnikatelé. To byl také jeden z důvodů, proč jsem si vybrala právě tohle téma. Tato práce se věnuje majetkovým daním, které ztrácejí v posledních letech na významu, snižuje se jejich výnosnost, ale dochází u nich k nejmenším únikům, jelikož předmětem těchto daní je majetek, který nelze schovat a je snadno dohledatelný.
8
1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je především posouzení efektivnosti výběru majetkových daní v České republice v časovém rozmezí od roku 2005 do roku 2009. Nejdříve budou vymezeny majetkové daně a jednotlivé náklady zdanění. Následně bude provedena komparace majetkových daní s ostatními daněmi, například z hlediska daňových povinností nebo počtu elektronicky podaných přiznání, které jsou v České republice vybírány. Hlavní část se věnuje vyčíslení hodnoty administrativních nákladů a to především přímých, což jsou náklady státu na výběr daní, a náklady daňových poplatníků. Z těchto hodnot bude pak posouzena efektivnost těchto daní. V závěru bude nastíněn budoucí vývoj majetkových daní.
1.3 Metodika V první části je provedena deskripce základních pojmů z oblasti daní, jež byly čerpány především ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a z odborných literárních pramenů věnujících se této problematice, které jsou uváděny postupně v textu a na závěr shrnuty v seznamu literatury. Hlavní část se zabývá komparací majetkových daní s ostatními daněmi z více hledisek, abychom mohli posoudit jejich významnost. Nejdříve byl proveden sběr dat a následně byla učiněna analýza těchto hodnot. Data byla získána ze statistických údajů Ministerstva financí České republiky. Takto získaná data jsou zpracována do tabulek a pro přehlednost znázorněna do grafů s využitím programu MS Excel. Nejdůležitější část se věnuje hodnocení efektivnosti inkasa transferových daní, kde vycházím z metody přímých administrativních nákladů prof. Ing. Pavla Pudila DrSc., který na základě vyčíslení administrativních nákladů posuzuje efektivnost daní pomocí metody přepočteného pracovníka. K získání dat a hlavně vyhodnocení použiji dvě metody, které posléze porovnám. První vychází z publikace výše zmíněného autora, kde jsou již uvedeny přepočtené nákladové koeficienty pro roky 2001 až 2003. Jelikož se příliš od sebe neliší, vypočítám z těchto hodnot prostý aritmetický průměr, který mi pomůže vyčíslit náklady na 9
výběr
příslušných
z podrobnějších
daní.
výpočtů.
Druhá Zde
metoda
jsou
bude
informace
přesnější, čerpány
neboť
taktéž
vychází
především
z Ministerstva financí České republiky. V závěrečné části této práce je na základě dedukce a predikce nastíněn možný budoucí vývoje transferových daní v České republice.
10
2 Teoretická část Před samotnými výpočty a následným hodnocením je nutné definovat a ujasnit základní pojmy z této oblasti.
2.1 Definice daní "Daň je povinná nenávratná platba vybíraná státem, která je důležitým faktorem ovlivňujícím záměry a cíle hospodářské politiky"(Remenáriková, 1997). Pojem neekvivalentní vyjadřuje to, že nikdo nemůže získat protihodnotu odpovídající částce, kterou zaplatil. Nenávratná znamená, že po zaplacení již není možno požadovat částku zpět. A poslední princip nedobrovolnosti vychází z toho, že placení daní je nařízeno zákonem. Daň je buď pravidelně se opakující v časových intervalech, nebo je nepravidelná, a platí se za určitých okolností.
2.2 Funkce daní Daně plní celou řadu funkcí, k nejvýznamnějším bývá řazena funkce fiskální, alokační, stabilizační a redistribuční (Kubátová, 2006). Státy mohou pomocí snižování/zvyšování daní respektive snižování/zvyšování příjmů státního rozpočtu uskutečňovat fiskální politiku, čímž ovlivňují celou ekonomiku. Je historicky nejstarší funkcí daní. Co se týče druhé funkce, stát může v případě neefektivní alokace zdrojů zavést daně tak, aby byly zdroje umístěny tam, kde se jich nedostávalo. Neefektivní alokaci zdrojů způsobují mikroekonomická tržní selhání, která jsou způsobena například nedokonalou konkurencí nebo asymetrickými informacemi. Stabilizační funkce je součástí hospodářské politiky státu, pomocí níž ovlivňuje agregátní ukazatele, jako je cenová hladina nebo agregátní poptávka. Poslední funkce daní je redistribuční, pomocí níž se snaží stát zmírňovat rozdíly v důchodech jednotlivých subjektů.
11
2.3 Klasifikace daní Pro rozdělení daní existuje řada kritérií, která můžou ještě dále záviset na jiných okolnostech. Nejčastěji se daně dělí dle Kubátové (2003) podle vazby na důchod poplatníka na daně: •
přímé,
•
nepřímé.
Přímé daně jsou adresné, nepřenositelné a poplatník je platí přímo ze svých příjmů popř. majetku, odtud pochází i jejich název. Tyto daně bývají dále členěny na daně •
důchodové: - daň z příjmů fyzických osob, - daň příjmů právnických osob,
•
majetkové: - daň dědická, - daň darovací, - daň z převodu nemovitostí, - daň z nemovitostí, - daň silniční.
Kubátová (2006) uvádí jako další hojně užívanou klasifikaci daní dle: •
objektu daně: - daň z důchodu, - daň ze spotřeby, - z majetku,
•
platební schopnosti poplatníka: - osobní, - daně in rem,
•
charakteru veličiny, z níž se daň platí: - kapitálové, - běžné.
2.4 Majetkové daně Majetkové daně patří mezi nejstarší daně, neboť jsou jedny z mála daní, které neprošly velkými změnami. "Majetkové daně jsou vedle daní důchodových klasickými přímými daněmi: jsou vyměřovány poplatníkovi na základě jeho majetku a jsou adresné; poplatník nemá možnost vyhnout se jejich placení" (Radvan, 2007). Z toho také vyplývá, že nemohou být převedeny na jinou osobu. Dále je můžeme zařadit mezi daně in rem (nezohledňují platební schopnosti poplatníků).
12
Mezi další charakteristiky těchto daní patří to, že výnosy z nich jsou malé avšak stálé. Do celkových daňových příjmů přispívají pouze necelými třemi procenty. Majetkové daně se dělí na: • daň dědickou, • daň darovací, • daň z převodu nemovitostí, • daň z nemovitostí, • daň silniční. První tři daně bývají souhrnně označovány jako tzv. trojdaně. Někteří autoři považují za majetkové daně pouze tyhle tři. Do státního rozpočtu přispívají tyto pouze jedním procentem. 2.4.1
Daň dědická
Daň dědická spolu s daní darovací se řadí mezi jednorázové daně, které se vyměřují při bezplatném převodu majetku. Dědic může své dědictví i odmítnout, ale pouze jako celek. Stává se to především v případech, kdy zděděné dluhy převyšují hodnotu majetku. Základem daně je hodnota nabytého majetku jednotlivým dědicem, která je určena v dědickém řízení, snížená o dodatečné náklady. Mezi tyto náklady můžeme zařadit: •
prokazatelné dluhy zůstavitele,
•
náklady spojené s pohřbem,
•
odměnu a výdaje notáře,
•
cenu majetku osvobozeného od daně dědické,
•
dědickou dávku zaplacenou jinému státu, podléhá-li tento majetek i dani dědické v tuzemsku. Sazby daně jsou klouzavě progresivní a závisí na příbuzenském vztahu mezi
dědicem a zůstavitelem. Osoby zařazené do I. a II. skupiny podle příbuzenského vztahu daň dědickou neplatí. U osob zařazených do III. skupiny jsou od této daně osvobozena následující nabytí: •
movitých věcí osobní potřeby, pokud po dobu jednoho roku před jejich nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze 13
společného jmění manželů, pokud cena tohoto majetku nepřevýší 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka (dle § 19 odst. 2 písm. a), •
vkladů na účtech u bank (s výjimkou těch co byly zřízeny pro podnikatelské účely), peněžních prostředků a cenných papírů, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze společného jmění manželů, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka (dle § 19 odst. 2 písm. b),
•
částek, které podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem stávají předmětem dědictví (dle § 19 odst. 2 písm. c).
U III. skupiny je dále nutné vypočítanou daň vynásobit koeficientem o.5, abychom získali výslednou daň. Poplatníkem této daně je dědic nebo jednotliví dědici, kteří nabyli majetek nebo jeho část děděním ze zákona nebo ze závěti. Daň je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. 2.4.2
Daň darovací
Daň darovací se platí v případě bezúplatného převodu majetku jinak než smrtí zůstavitele. I zde existují výjimky, které jsou osvobozeny (darování majetku, který bude využit pro studium, léčení, úhradu sociálních služeb, nákup zdravotních pomůcek nebo na charitativní účely). Dále jsou osvobozeny osoby zařazené do prvních dvou skupin a osoby zařazené do III. skupiny pouze v případě, pokud celková hodnota daru (movité věci osobní potřeby, vklady na účtech, peněžní prostředky a cenné papíry) nepřesáhne 20 000 Kč. Osvobození od daně darovací u této skupiny je obdobné jako u daně dědické. Základem daně je cena majetku, snížená o prokázané dluhy a clo v případě dovozu. Plátcem je většinou obdarovaný (nabyvatel), dárce je ručitelem. Pokud byl darován majetek více osobám, platí daň každá z nich samostatně. V případě darování do ciziny je však plátcem daně dárce. Sazba daně je dvojnásobkem daně dědické. 2.4.3
Daň z převodu nemovitostí
Daň z převodu nemovitostí se také řadí mezi jednorázové daně. Vyměřuje se v případě úplatného převodu nemovitostí. Základem daně je cena podle znaleckého posudku. V případě, že je kupní cena vyšší, je základem daně kupní 14
cena. Sazba daně je 3 %. Poplatníkem daně je prodávající (převodce), kupující (nabyvatel) je ručitelem. V případě výměny nemovitosti platí daň převodce i nabyvatel. Daň je splatná do tří měsíců od konce měsíce, ve kterém byl proveden vklad do katastru nemovitostí. V tomto termínu je nutné podat také daňové přiznání.
2.5 Inkaso daní Nejdříve bude popsán obecně výběr daní, neboli inkaso daní. Výběr daní je nepřímo úměrný jejich sazbám, snížení sazby většinou vede ke zvýšení inkasa příslušných daní. Inkaso majetkových daní patří k stabilnějším příjmům státního rozpočtu. Od roku 1992 byla pravidla pro výběr daní nespočetněkrát novelizována a jsou různě pozměňována také na základě rozhodnutí soudů. Od letošního roku platí nový daňový řád, pomocí nějž má být proces výběru daní jednodušší. Tato norma má také vést především ke snížení administrativních nákladů a tím ke zvýšení efektivnosti inkasa daní. Za výběr majetkových daní tak jako většinu ostatních daní jsou zodpovědné finanční úřady, které patří do soustavy finančních orgánů. V České republice je tato soustava tvořena ústředním finančním a daňovým ředitelstvím, osmi finančními ředitelstvími a 222 finančními úřady. Mezi těmito úřady jsou taktéž velké rozdíly, proto se bude předpokládat, že jejich činnost je stejná.
15
Tab. č.1: Finanční ředitelství a úřady Finanční ředitelství
Počet finančních úřadů
FŘ pro hlavní město Prahu
12
FŘ v Praze
30
FŘ v Ústí nad Labem
26
FŘ v Plzni
17
FŘ v Českých Budějovicích
27
FŘ v Hradci Králové
27
FŘ v Brně
53
FŘ v Ostravě
30
Celkem
222
Zdroj: MFČR Prakticky je inkaso daní znázorněno ve třetí kapitole, kde je zachycen i vývoj za posledních pět let.
2.6 Efektivnost zdanění Každý systém, který chce být spravedlivý a dlouhodobě fungující, by měl být také efektivní. Na efektivnost je možno nahlížet ze dvou pohledů. Buď je chápána jako maximalizace daňových výnosů nebo jako minimalizace nákladů. Efektivnost bývá někdy označována také jako účinnost, účelnost či hospodárnost. Je jedním z mnoha kritérií, která jsou rozhodující ve veřejné volbě. Efektivnost je také jednou z pěti daňových zásad, které byly zmíněny už v daňových kánonech. Mezi těchto pět zásad dle příspěvku Hubala Bude správa daní s novým Daňovým řádem efektivnější patří: a) efektivnost, b) právní perfektnost a průhlednost, c) pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů, d) spravedlnost, e) správné působení na makroekonomické agregáty. Pan Hubal dále ve svém příspěvku dále uvádí: "pod pojmem efektivnost ekonomové rozumí to, že by daně neměly způsobovat velké distorze v cenách a užitku z různých druhů činnosti. Totiž distorze vedou poplatníky daně k nahrazování zboží či služby zdaněné zbožím či službou zdaněnou méně. Tím 16
dochází k narušování efektivní alokace zdrojů v ekonomice. Daně také nemají omezovat pracovní úsilí poplatníků, ochotu spořit a podstupovat podnikatelská rizika." Autoři Peková a Pilný (2008) ve své knize rozlišují dva druhy efektivnosti: paretovskou efektivnost a efektivnost veřejného sektoru, chápanou jako rozdíl mezi vstupy a výstupy veřejného sektoru. Většina odborníků tvrdí, že úprava majetkových daní v České republice je neefektivní, proto je pro lepší přehlednost tato neefektivnost v druhé části této práce vyčíslena. K výpočtu efektivity daňového systému je potřeba zjistit vynaložené náklady spojené s danými daněmi. Proto jsou nejdříve rozděleny a definovány jednotlivé náklady. Náklady zdanění je možné rozdělit na náklady administrativní a nadměrné daňové břemeno neboli ztráta mrtvé váhy a vyvolané náklady zdanění. 2.6.1
Administrativní náklady
Administrativní náklady zdanění jsou náklady veřejného sektoru, které jsou spojené s výběrem daní na všech vládních úrovních a ve všech okamžicích daňového procesu, včetně nákladů obětovaných příležitosti (Pudil, 2004). Z definice je patrné, že se jedná o rozsáhlý soubor činností a taktéž vymezení těchto nákladů není jednoduché. Na administrativní náklady je možné nahlížet různě: -
z časového hlediska,
-
z hlediska dopadu na ekonomický sektor, popř. na vládní úroveň,
-
z hlediska druhu úřadu veřejné správy, ve kterém náklady vznikají,
-
z hlediska chronologie jejich vzniku,
-
z hlediska jejich struktury.
Pro lepší představu, co všechno do administrativních nákladů bývá řazeno, je zde podrobněji uvedeno alespoň jedno členění a to dle jejich struktury. Do tohoto členění patří mzdy, nájem budov (popř. koupě), náklady na vybavení, investice do hmotného majetku a náklady na zvýšení odborné úrovně pracovníků. Administrativní náklady se mohou dále ještě dělit na přímé a nepřímé. Přímé administrativní náklady Přímé náklady jsou na straně veřejného sektoru, jsou snadno zjistitelné (zaznamenávány v účetnictví) a rostou se složitostí daňového systému. Největším 17
problémem je jejich přiřazení k danému druhu daně. Mezi přímé náklady patří náklady na daňovou administrativu, náklady statistického úřadu, náklady soudní moci při vymáhání a náklady na schvalování daňových zákonů. Nepřímé administrativní náklady Nepřímé náklady jsou na straně soukromého sektoru, nesou je sami poplatníci, rostou se složitostí daně a jsou hůře vyčíslitelné. Nepřímé náklady nejsou nikde evidovány a jejich výše někdy přesahuje únosnou mez. Daňová správa může své vlastní náklady naopak snížit pomocí přenesení určité povinnosti na daňové poplatníky (Hamerníková, 2010). Patří mezi ně náklady na podání daňového přiznání, na daňové poradce, atd. Největším problémem je nalezení bodu, ve kterém se mezní administrativní náklad vyrovná meznímu výnosu. Po dosažení takového bodu by bylo další zvyšování již neefektivní. 2.6.2
Nadměrné daňové břemeno
Nadměrné břemeno, někdy též označováno jako ztráty mrtvé váhy, je dodatečný náklad spojený s daní. Ztráty mrtvé váhy jsou důsledkem substituce, kterou provádějí poplatníci, aby se vyhnuli dani. Známým příkladem z 18. století bylo zazdívání oken, jehož příčinou bylo zavedení daně z oken. Náklady mrtvé váhy způsobují distorzi v cenách statků, což je příčinou např. snížení užitku z prodeje mezní jednotky nebo růst mezních nákladů při koupi zdaněného statku. Subjekty se snaží znovu vyrovnat mezní užitky (snížením množství zdaněného statku). Což je znázorněno v grafu č. 2. Graf č.1:
Nadměrné daňové břemeno
CENA
S1 Daňový výnos státu
t
E1
P1 P0 P2
S0
E0 B D
A
Q1
Q0
MNOŽSTVÍ
Zdroj: Hamerníková, B., Maaytová, A. (2010)
18
Posun nabídkové křivky je zapříčiněn zavedením daně o velikosti t. Výrobce bude nyní požadovat cenu p+t, dojde k posunu rovnováhy. Jelikož výrobce zaplatí daň o velikosti t, čistá cena pak bude pouze o velikosti P . 2 Graf č.2:
Závislost nadměrného břemene na velikosti daně S2
CENA
S1 t2
t1
S0
E2 E1 E0 A
D
B Q2 Q1 Q0
MNOŽSTVÍ
Zdroj: Hamerníková, B., Maaytová, A. (2010) Z grafu je patrné, že pokud se zvýší daň k-krát, tak ztráty mrtvé váhy vzrostou k2krát. Velikost daňového břemene závisí tedy na elasticitě nabídky/poptávky (když je elasticita nízká, náklady mrtvé váhy jsou taktéž malé). Je nutné si uvědomit, že nadměrné břemeno roste rychleji než daň. Z toho vyplývá, že jedna velká daň přináší větší neefektivnost než dvě malé daně a zároveň dojde i k většímu nadměrnému břemenu. Tato teorie se nazývá second-best (Stiglitz, 1997). Každá daň má jinou velikost daňového břemene. Neustále se hledají cesty, jak tyto náklady snížit a tím i minimalizovat neefektivnost. V ekonomice existují i negativní náklady mrtvé váhy, které jsou způsobené např. ekologickými a spotřebními daněmi, a také nulové náklady mrtvé váhy, které můžeme najít u paušálních daní, které poplatník nemůže svým chováním ovlivnit. Každá správně fungující ekonomika se však snaží najít takový optimální daňový systém, který sebou nepřináší nadměrné náklady a zároveň je efektivní.
19
2.6.3
Vyvolané náklady zdanění
Vyvolané náklady jsou náklady na straně poplatníků. Souvisejí s evidencí, výpočtem a odvodem daní. Dle Pudila (2004) jsou vyvolané náklady zdanění rozděleny na náklady: a) Vyvolané: náklady na čas, daňové poradenství, technické vybavení a náklady na zaměstnance. Tyto náklady mohou být dobrovolné nebo nedobrovolné (dotyčný vede daňovou evidenci pouze pro případy zjištění základu daně). b) Vzniklé v důsledku dřívějšího odvodu daně (u DPH nebo u podnikatelů vedoucích daňovou evidenci). c)
Psychické: což jsou náklady vyvolané nejistotou spojenou s odvodem daně a také s tím, že snižují soukromou spotřebu poplatníků, což může vést ke snaze o vyhnutí se placení daně.
Dále bývají náklady soukromého sektoru děleny na: -
daňovou povinnost (vede ke snížení soukromé spotřeby poplatníků),
-
vyvolané náklady,
-
náklady vzniklé v souvislosti s distorzemi (u neuniverzálních daní).
Vyvolané náklady zdanění jsou zjednodušeně řečeno náklady na přizpůsobení se daňovému systému. Dají se kvantifikovat jako procento z nákladů na vedení účetnictví. Poplatníkům však nevznikají pouze náklady, mohou jim vznikat také užitky, a ty je možno rozdělit na několik druhů: a) Užitek vzniklý v důsledku pozdního odvedení daně. b) Užitek z důvodu odvedení nižší daně, vzniklý na základě časového nesouladu mezi náklady a výdaji (u poplatníků vedoucí podvojné účetnictví). c)
Při uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu před uhrazením ceny dochází taktéž k obohacení.
d) V některých případech je nutné zavést určitý informační systém, jehož aplikace může přinést výhody i při jiných ekonomických činnostech (vznik ekonomického užitku). e)
Poslední užitek pro soukromý sektor je spatřován v přechodu zaměstnanců státní daňové správy (vysoce kvalifikovaných a proškolených pracovních sil, jejichž náklady na školení nesl stát). 20
Pokud se tyto užitky odečtou od nákladů zdanění soukromého sektoru, budou získány společenské náklady zdanění. Dále se musejí k těmto nákladům přičíst celkové náklady veřejného sektoru, aby byly vyčísleny celkové náklady zdanění. Pro získání srozumitelných výsledků je vhodné rozdělit data do tří skupin. První skupinu tvoří fyzické a právnické osoby, druhá se dělí dle předmětu činnosti a třetí skupina je rozdělena na malé, střední a velké firmy.
2.7 Administrativní náklady majetkových daní Jelikož se převážná část následující kapitoly bude věnovat administrativním nákladům daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, je tedy nutné si tuhle problematiku více objasnit i po stránce teoretické. "Vhledem k tomu, že předmětem těchto daní je majetek, který je zejména u nemovitostí nemobilní, administrativní náklady na podchycení předmětu daně v případě nemovitostí nemusí být příliš vysoké. Relativní zatížení je však k poměrně malému fiskálnímu výnosu u nemovitostí dosti vysoké. Je to způsobeno také tím, že správa zdanění nemovitostí je v mnoha vyspělých zemích decentralizována. Konstrukce majetkových daní, které zatěžují nemovitosti, nepodléhá častým změnám. Proto je většina administrativních nákladů u zdanění nemovitostí spíše běžné opakující se povahy. Naopak, systém zdanění automobilů a zejména jiného movitého majetku často podléhá politickým výkyvům, což výrazně zvyšuje mimořádné administrativní náklady související s těmito daněmi." (Pudil, 2004) „Vhledem k tomu, že na úrovni ÚFO neexistuje projektové financování a rozpočtování, není možné jednoduše zjistit náklady spojené s výběrem jednotlivých daní. Přístup k měření administrativních nákladů (AC) v případě daňové správy proto vychází z metody tzv. přepočteného pracovníka“ (Pudil, 2004). V České republice existuje tzv. Číselník činností, ve kterém jsou rozděleni zaměstnanci veřejné správy dle jejich pracovního zatížení. Pomocí koeficientu pracovního zatížení jsou na pracovníky přepočítávány kapitálové i běžné výdaje. Měření těchto nákladů je popsáno v následující podkapitole.
21
2.8 Měření nákladů Zde jsou podrobněji teoreticky rozebrány jednotlivé způsoby měření nákladů a to jak vyvolaných nákladů, nadměrného daňového břemene tak i administrativních nákladů, kterou jsou podrobněji rozebrány v praktické části této práce. 2.8.1
Měření vyvolaných nákladů
K měření vyvolaných nákladů se však nejčastěji používá výdajový metoda, která abstrahuje od ekonomických subjektů poskytujících daňové poradenství. Nejdříve je nutné získat data, například dotazníky, ze záznamů státní správy nebo pomocí simulací. Nejvíce používaný je dotazník. Data takto získaná mají vysokou kvalitu, ale malou obsáhlost zkoumaných subjektů. A v neposlední řadě jsou s nimi spojeny vysoké náklady. Abychom získali příslušné informace, musíme využít některou z následujících metod. Metody měření vyvolaných nákladů dle Pudila (2004): 1.
Strukturované dotazníky nebo strukturovaní pohovory s respondenty metoda je považována za nejlepší zdroj k získání informací.
2.
Nestrukturované rozhovory s respondenty – nejméně používaná metoda, nezajišťuje potřebné množství informací.
3.
Studie časových nebo pracovních nákladů daňových poplatníků prováděné výzkumnými týmy – metoda nezajišťuje dostatečný rozsah subjektů a je časově náročná.
4. Vlastní pozorování daňových poplatníků bez účasti výzkumných týmů – informace získané touto metodou jsou nesourodé a nelze z nich formulovat platné závěry, v praxi se nepoužívá. 5.
Případové studie – tato metoda slouží ke kvalitativnímu hodnocení, neumožňuje tedy měřit náklady.
6. Archivní výzkum – metoda je založena na využití záznamů státní správy, popř. daňových poradců. 7. 2.8.2
Simulace a modelování – je součástí předchozích metod. Měření nadměrného daňového břemene
Jelikož je měření nadměrného daňového břemene velmi složité, je zde uveden zjednodušený postup výpočtu pro nadměrné břemeno na jednom trhu a pouze jako 22
důsledek substitučního efektu. Nadměrné daňové břemeno závisí na pořadí cenových změn na trzích. Pokud se zjišťuje nadměrné břemeno u jednotlivého poplatníka, je možno využít indiferenční analýzu (Pudil, 2004). Tato analýza má však řadu předpokladů: • dokonalá konkurence, • neexistence externalit, • konstantní nabídka výrobních faktorů, • výnos i výdaj státu nezávislý na druhu daně. Dalším neméně důležitým předpokladem je to, že všichni poplatníci mají stejný důchod, zvyky a preference. Nadměrné břemeno bylo znázorněno v grafu č. 1, z nějž se také vychází při vyjádření jeho velikosti pomocí elasticit nabídky a poptávky. Nejdříve je potřeba vypočítat obsah trojúhelníku, velikost ceny pro nabídku a poptávku a následně je od sebe odečíst. Pokud je elasticita poptávky negativní, je negativní i nadměrné břemeno. Může nastat situace, kdy nabídková či poptávková funkce bude nelineární a přestanou platit některé zákonitosti základního konceptu. V takových případech nelze využít výše zmíněného postupu, muselo by se využít určitých integrálů. 2.8.3
Měření administrativních nákladů
Nejdříve je při měření administrativních nákladů nutné si pracovníky rozdělit dle jejich činností: -
nedaňové,
-
jednotlivé daně,
-
režijní celkové nebo režijní daňové,
-
užší režijní daňové.
Pak musí být režijní náklady sníženy o nedaňové činnosti a takto očištěné režijní náklady rozděleny na jednotlivé daně. Dále je nutné vyčíslit počet zaměstnanců připadajících na jednotlivé daně a vypočítat podíl nákladů jednotlivých daní na celkových nákladech. Teorie je převedena v praktické části do rovnic a na základě výpočtů je zhodnocena efektivnost majetkových daní.
23
3 Praktická část V praktické části z důvodu přehlednosti a zjednodušení nebude do majetkových daní zařazena daň silniční a daň z nemovitostí, neboť ta je výlučně příjmem obcí. Někteří odborníci považují za majetkové daně pouze tzv. trojdaně, proto je tak učiněno i v této práci. Tato část, jak již bylo uvedeno výše, se bude zabývat různými komparacemi majetkových daní s ostatními daněmi vyměřovanými v České republice a především výpočtu efektivnosti jednotlivých majetkových daní.
3.1 Srovnání majetkových daní s ostatními daněmi Nejdříve bude provedena komparace daní dle jejich inkasa, daňové povinnosti a daňových přiznání. 3.1.1
Z hlediska inkasa daní
Tohle kritérium slouží k určení daní, které nejvíce přispívají do státního rozpočtu. Daň
Tab. č.2: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2005 - 2009 (v mil. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009
DPH
204 941
DPPO
137 432 128 865
Daň z příjmu vyb. srážkou
217 394 235 844 254 939 253 463 155 674
173 519
110 543
11 242
14 003
15 700
19 299
19 189
Daň silniční
5 191
5 428
5 915
6 002
4 795
Daň dědická
103
124
109
115
88
Daň darovací
510
604
692
345
162
Daň z převodu nemovitostí
7 494
7 788
9 774
9 950
7 809
Ost. příjmy a poplatky
5 252
4 977
4 250
4 281
3 784
26 583
17 854
17 003
17 749
5 565
111 633 126 388
115 180
111 042
5 195
6 361
DPFO - podnikatelů DPFO ze závislé činnosti Daň z nemovitostí CELKEM
110 662 4 987
5 017
517 870
514 079
5 123
577 014 606 896 522 950
Zdroj: Česká daňová správa Z tabulky vyplývá, že nejvíce do státního rozpočtu přispívá daň z přidané hodnoty a daně z příjmů. Naopak nejméně daň dědická a darovací. V časovém horizontu 24
dochází spíše ke snižování výnosnosti, což je z tabulky taktéž patrné. Např. v roce 2009 došlo k výraznému meziročnímu snížení inkasa o částku převyšující 80 000 mil. Kč. Tento pokles byl především způsoben snížením inkasa daně z příjmů. Příčina je spatřována v legislativních změnách a samozřejmě také v hospodářské krizi. U daně silniční lze pozorovat v roce 2009 také po několika letech pokles, který byl způsoben taktéž výše zmíněnými faktory. V následující tabulce jsou pouze sečteny majetkové daně a pro lepší přehlednost je dále tabulka převedena do grafu. Daň
Tab. č.3: Vývoj inkasa 2005
2006
2007
2008
2009
DPH
208 413
217 784
236 385
255 190
253 612
DPPO
137 432
128 865
155 674
173 519
110 543
DPFO
137 245
129 487
143 391
132 929
160 607
Daň silniční
5 191
5 428
5 915
6 002
4 795
Majetkové daně
8 107
8 516
10 575
10 410
8 059
Daň z nemovitostí
4 987
5 017
5 123
5 195
6 361
Daň z příjmu vyb. srážkou
11 242
14 003
15 700
19 299
19 189
Ostatní příjmy a poplatky
5 252
4 977
4 250
4 281
3 784
517 870
514 079
577 014 606 896
522 950
CELKEM Zdroj: Vlastní práce
25
Graf č.3:
Vývoj inkasa daní Vývoj inkasa jednotlivých daní
300 000 275 000 250 000 225 000 200 000 175 000 150 000 125 000 100 000 75 000 50 000 25 000 0 1
2
DPH DPFO Majetkové daně Daň z příjmu vybíraná srážkou
3
4
5
DPPO Daň silniční Daň z nemovitostí Ostatní příjmy a poplatky
Zdroj: Vlastní práce Z grafu je patrný snižující se význam majetkových daní z hlediska přispívání do státního rozpočtu. To je způsobeno především nárůstem inkasa ostatních daní a v neposlední řadě zaváděním nových daní, jako jsou např. daně ekologické. Graf č.4:
Podíl daní na inkasu Podíl jednotlivých daní na inkasu 1%1%1%
3%
1%
DPH DPPO
28%
46%
DPFO Daň silniční Majetkové daně Daň z nemovitostí Daň z příjmu vybíraná srážkou Ostatní příjmy a poplatky
19%
Zdroj: Vlastní práce Na tomto grafu je přehledně znázorněn podíl jednotlivých daní na celkovém inkasu. Je zřejmé, že největší přínos pro státní pokladnu, jak již bylo řečeno, má 26
daň z přidané hodnoty a daně z příjmů. Tak jak bylo uvedeno výše, daně majetkové přispívají pouze jedním procentem. To je způsobeno také tím, že daň z nemovitostí je výlučným příjmem obcí. 3.1.2
Z hlediska daňových povinností
Tab. č.4: Předepsané daně 2005
2006
2007
2008
2009
DPPO
137 354
128 314
155 674
173 590
110 543
DPFO
142 148
136 268
150 764
143 682
123 365
5 230
5 457
5 811
6 073
4 950
424 180 468 205
513 761
469 655
Daň silniční DPH
374 175
Daň z nemovitostí
4 917
4 978
5 023
5 104
6 318
Majetkové daně
7 198
7 776
9 761
10 524
8 179
Zdroj: Česká daňová správa Tabulka znázorňuje, jaká výše daní byla v daných letech předepsána. To se však vždy nemusí shodovat s jejich inkasem, což je vyjádřeno v následující tabulce. Tab. č.5: Výtěžnost 2005 DPPO DPFO Daň silniční DPH Daň z nemovitostí Majetkové daně
2006
2007
2008
2009
100,8
100,4
100,2
100,6
102,4
100,6
100,3
100,1
99,1
156,5
99,3
99,5
101,8
98,8
96,8
100,6
100,9
101,6
100,5
100,0
101,4
100,8
102,0
101,8
100,7
103,8
105,6
102,1
103,5
101,5
Zdroj: Česká daňová správa Pokud výtěžnost přesáhne čísla sto, tak došlo k překročení předepsané daňové povinnosti, tudíž hodnota inkasa dané daně v příslušném roce je vyšší. Kolísání inkasa je způsobeno především legislativními změnami, hospodářskou krizí a v neposlední řadě také daňovými nedoplatky. U daně z příjmu právnických osob lze pozorovat z dlouhodobějšího hlediska zvyšování výtěžnosti.
27
3.1.3
Z hlediska daňových přiznání
Tab. č.6: Počet daňových přiznání DPH DPPO DPFO 2005
2 799 354
296 271
2 034 434
2006
2 870 065
307 986
2 246 839
2007
2 909 859
329 481
2 348 299
2008
2 963 085
347 457
1 739 241
2 978 596 322 446 2009 Zdroj: Česká daňová správa
1 777 970
Z dlouhodobějšího hlediska počet daňových přiznání pozvolna roste. Výjimku tvoří daň z příjmů fyzických osob, kde dochází k poklesu počtu podaných přiznání, což je způsobeno hlavně legislativními změnami. Tab. č.7: Elektronická přiznání1 2005 2006
2007
2008
2009
DPPO
1 503
2 902
5 081
7 228
10 030
DPFO
2 504
5 254
9 192
13 845
15 312
Daň silniční
3 262
6 501
9 036
11 757
14 251
31 707
58 532
84 352
110 554
144 929
1 773
2 218
2 885
4 145
4 309
DPH Daň z nemovitostí Zdroj: Česká daňová správa
I z téhle tabulky je patrný růst elektronicky podaných přiznání. Pro lepší názornost je převedena tabulka do grafu.
1
Pozn. V tabulce není uveden počet elektronicky podaných přiznání pro majetkové daně, neboť tato
hodnota je k dispozici pouze na FÚ. Musela by se tedy zjistit jejich výše pro každý FÚ v ČR a sečíst je.
28
Graf č.5:
Počet elektricky podaných přiznání v letech 2005 - 2009 Počet elektronicky podaných přiznání
160 000 144 929 140 000 120 000
110 554 DPPO
100 000
DPFO
84 352
Daň silniční
80 000
DPH
58 532 60 000
4 145
7 228 13 845 11 757
2 885
5 081 9 192 9 036
2 218
2 902 5 254 6 501
1 773
1 503 2 504 3 262
20 000
31 707
4 309
40 000
10 030 15 312 14 251
Daň z nemovitostí
0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní práce Největší nárůst v počtu podaných elektronických přiznání byl zaznamenám u daně z přidané hodnoty. Zavedením elektronických daňových přiznání byly poplatníkům usnadněny úkony související s podáváním daňového přiznání. Neopomenutelným přínosem je, že poplatníci nemusejí osobně navštěvovat finanční úřady.
3.2 Komparace majetkových daní Jak bylo uvedeno výše, budou podrobněji rozebrány pouze tři daně, a to daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Nejdříve tyto daně budou porovnány v čase z hlediska daňových povinností. 3.2.1
Z hlediska daňových povinností
Tab. č.8: Daňová povinnost v mil. Kč Druh daně 2005 2006 2007
2008
2009
Daň dědická
103
123
108
119
86
Daň darovací
524
569
720
299
157
6 571
7 084
8 933
10 106
7 936
Daň z přev. nemovit. Zdroj: Česká daňová správa
29
K nejmenším výkyvům dochází u daně dědické, zde je již z dlouhodobého hlediska nízký výnos z důvodu osvobození první skupiny. Od této daně je od 1.1. 2008 nově osvobozena i druhá skupina. U daně darovací došlo po roce 2007 k výraznému poklesu, neboť byly taktéž s účinností od 1.1.2008 osvobozeny první dvě skupiny. K nejvýraznějšímu snížení došlo u daně z převodu nemovitostí, což je zapříčiněno snížením převodů nemovitostí a cen nemovitostí. I tak patří tato daň k nejvýznamnější majetkové dani z hlediska příjmů do státního rozpočtu. 3.2.2
Z hlediska inkasa
Tab. č.9: Inkaso majetkových daní v mil. Kč Druh daně 2005 2006 2007
2008
2009
Daň dědická
103
124
109
115
88
Daň darovací
510
604
692
345
162
7 494
7 788
9 774
9 950
7 809
Daň z přev. nemovit. Zdroj: Česká daňová správa
Z tabulky je patrný pokles inkasa v tomto časovém horizontu. U inkasa daně z převodu nemovitosti lze pozorovat výrazný pokles v roce 2009, je však stále vyšší než inkaso v roce 2006. Pro větší přehlednost je tabulka převedena do grafu. Graf č.6:
Vývoj inkasa majetkových daní v letech 2005-2009 Vývoj inkasa majetkových daní
10000 9000 8000 7000 6000
Daň dědická
5000
Daň darovací
4000
Daň z přev. nemovit.
3000 2000 1000 0 2005
2006
2007
2008
Zdroj: Vlastní práce
30
2009
3.2.3
Z hlediska výtěžnosti
Tab. č.10: Výtěžnost majetkových daní Druh daně 2005 2006 2007 Daň dědická
2008
2009
100,0
100,8
100,9
96,6
102,3
Daň darovací
97,3
106,2
96,1
115,4
103,2
Daň z přev. nemovit.
114,1
109,9
109,4
98,5
98,4
Zdroj: Česká daňová správa Jak bylo uvedeno výše, pokud hodnota přesáhne 100 %, bylo inkaso příslušné daně vyšší než daňová povinnost. U těchto tří daní se výtěžnost pohybuje kolem této hodnoty. Přestože u každé daně můžeme zaznamenat alespoň jednou pokles pod tuto hodnotu, nejedná se však o nic závažného.
3.3 Analýza nákladů Předmětem analýzy jsou pro zjednodušení pouze administrativní náklady zdanění. Příčinou usnadnění není složitost výpočtů, ale obtížnost získání rozsáhlých informací a dat. Jelikož vláda nevede účetnictví, není možné přesně kvantifikovat náklady vztahující se k určité administrativní činnosti. Možným řešením je pouhý odhad pomocí koeficientů. 3.3.1
Měření administrativních nákladů
Zde jsou uvedeny rovnice, podle nichž bude hodnocena efektivnost. Ty to rovnice zformuloval prof. Pudil následovně: 1.
Celkové náklady daňové správy TCto = DCpit + DCcit + DCvat + DCex + DCrt + DCrst + DCit + DCgt + DCrett + DCnta + TICta + TICto + TNCto,
(1)
kde TCto jsou celkové náklady daňové správy, DCpit jsou přímé náklady na výběr daně z příjmů fyzických osob (PIT), DCcit jsou přímé náklady na výběr CIT, DCvat jsou přímé náklady na výběr daně z přidané hodnoty (VAT), DCex jsou přímé náklady na výběr spotřebních daní (EX), DCrt jsou přímé náklady na výběr silniční daně (RT), DCrst jsou přímé náklady na výběr daně z nemovitostí (RST), DCit jsou přímé náklady na výběr daně dědické (IT), DCgt jsou přímé náklady na výběr daně darovací (GT), DCrett jsou přímé náklady na výběr daně z převodu nemovitostí
31
(RETT), DCnta jsou přímé náklady nedaňové činnosti, TICta jsou režijní náklady na výběr daní, TICto jsou režijní náklady ÚFO a TNC jsou investiční náklady ÚFO. 2.
Celkový počet zaměstnanců TEto = DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett + DEnta + IEta + IEto,
(2)
kde DEpit až DErett je počet zaměstnanců přímo se podílejících na výběru příslušné daně, DEnta je počet zaměstnanců přímo se podílejících na nedaňových činnostech, IEta je počet režijních zaměstnanců daňových činností a IEto je počet režijních zaměstnanců nerozlišených. 3.
Přepočet užších režijních zaměstnanců
Tento koeficient se používá u zaměstnanců zabývajících se činností, jejíž náklady řadíme mezi režijní, a je tedy obtížné přiřadit takového zaměstnance k určité dani (jde např. o vrátného a topiče). C1it = DEit / DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett
(3)
C1gt = DEgt / DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett
(4)
C1rett = DErett / DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett
(5)
Jelikož se zabýváme pouze majetkovými daněmi, musíme sečíst koeficienty pro daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Někdy je tato hodnota známá a stačí z ní vyjádřit počet užších a přímých režijních zaměstnanců připadajících na daň dědickou. 4.
Počet užších režijních zaměstnanců PEit =DEit + Ccit · IEta,
(6)
kde PEit je dílčí počet zaměstnanců podílejících se na výběru daně dědické. Stejným postupem může být dopočítán dílčí počet zaměstnanců podílejících se na výběru daně darovací a daně z převodu nemovitostí. 5.
Koeficient pro přepočet režijních nákladů C2it = PEit / PEpit + PEcit + PEvat + PEex + PErt + PErst + PEit + PEgt + PErett + DEnta
6.
(7) Celkový počet zaměstnanců připadajících na výběr daně dědické
TEit = PEit + C2it · IEto, 7.
(8)
Koeficient pro přepočet nákladů připadající na daň dědickou 32
C3it = TEit / TEto
(9)
kde TEit je celkový počet zaměstnanců podílejících se na výběru daně dědické a TEto je celkový počet zaměstnanců ÚFO. 8.
Absolutní hodnota administrativních nákladů daně dědické TCit = C3it · CCto + C3it · TNCto,
(10)
kde CCto jsou běžné náklady (což lze vyjádřit také jako TCto –TNCto). Takto získané náklady poměříme s inkasem daně: ACit = (TCit / TRit) · 100,
(11)
kde ACit jsou administrativní náklady výběru daně dědické jako procento inkasa daně a TRit jsou výnosy daně dědické. 3.3.2
Efektivnost inkasa majetkových daní
Efektivnost se dá vyčíslit jako podíl administrativních nákladů a inkasa daně. Jak již bylo uvedeno výše, do administrativních nákladů řadíme náklady přímé a vyvolané. Např. v roce 2004 byl dle výpočtů Pudila tento podíl následující: -
daň dědická 77,81 %,
-
daň darovací 16,03 %,
-
daň z převodu nemovitostí 2,85 %.
„Administrativní náklady na podchycení předmětu daně v případě nemovitostí nemusí být příliš vysoké. Relativní zatížení je však k poměrně malému fiskálnímu výnosu u nemovitostí dosti vysoké.“(Pudil, 2004) Daně týkající se nemovitostí se mění oproti jiným daním méně často, proto jsou administrativní náklady spíše opakující se. Ostatní majetkové daně, především daně zabývající se movitým majetkem, podléhají snadněji politickým změnám a tím se zvyšují i mimořádné administrativní náklady. Tyto náklady může zvyšovat také nevyužívání úspor z rozsahu, způsobené decentralizací. 3.3.3
Posouzení efektivnosti prostým aritmetickým průměrem
Aby mohla být posouzena efektivnost, musí se nejdříve vypočítat náklady na výběr jednotlivých daní, k čemuž jsou potřeba hodnoty výše zmíněných nákladových koeficientů pro daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí. Jelikož jsou známy hodnoty koeficientů pouze pro rok 2001 až 2003 a příliš se nemění, bude se z nich v dalších výpočtech vycházet.
33
Tab. č.11: Nákladové koeficienty jednotlivých činností Činnost 2001 2002 2003 Náklady na DDE
0,031
0,030
0,026
Náklady na DDA
0,035
0,037
0,037
Náklady na DPN
0,070
0,073
0,073
Zdroj: Pudil, P. (2004) Nyní se vypočítá prostý aritmetický průměr pro každou daň z hodnot uvedených v tabulce č. 11. Získaná hodnota je potřeba k výpočtu nákladů na výběr těchto tří daní, což je znázorněno v následujících tabulkách. Tab. č.12: Průměry nákladových koeficientů Činnost Průměr Náklady na DDE
0,029
Náklady na DDA
0,036
Náklady na DPN
0,072
Zdroj: Vlastní práce Tab. č.13: Hodnocení daně dědické DDE 2005 2006 2007 Celkové výdaje
2008
2009
6 926
7 235
7 635
7 929
7 984
Náklady výběru
201
260
221
230
232
Inkaso daně
103
124
109
115
88
1,9515
2,0968
2,0275
2,0000
2,6364
Náklady/inkaso Zdroj: Vlastní práce
Tab. č.14: Hodnocení daně darovací DDA 2005 2006 2007 Celkové výdaje
2008
2009
6 926
7 235
7 635
7 929
7 984
Náklady výběru
250
260
275
285
278
Inkaso daně
510
604
692
345
162
0,4902
0,4305
0,3974
0,8261
1,7160
Náklady/inkaso Zdroj: Vlastní práce
34
Tab. č.15: Hodnocení daně z převodu nemovitostí DPN 2005 2006 2007 2008 Celkové výdaje
6 926
7 235
7 635
7 929
7 984
499
521
550
571
575
7 494
7 788
9 774
9 950
7 809
0,0666
0,0669
0,0563
0,0574
0,0736
Náklady výběru Inkaso daně Náklady/inkaso
2009
Zdroj: Vlastní práce Administrativní náklady jednotlivých daní jsou nyní pro názornost přepsány do jedné tabulky. Tab. č.16: Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %) 2005 2006 2007 2008 2009 DDE DDA
195,15
209,68
202,75
200,00
263,64
49,02
43,05
39,74
82,61
171,60
6,66
6,69
5,63
5,74
7,36
DPN Zdroj: Vlastní práce
Z tabulky je patrné, že administrativní náklady u daně dědické dosahují hodnoty až 200 % výběru této daně, administrativní náklady jsou tedy dvakrát vyšší než inkaso. Pro daň darovací je výše koeficientů různorodá, mají však rostoucí tendenci. Příčinou těchto vysokých hodnot je malý výnos daně dědické a darovací (způsobený nízkými sazbami a řadou osvobození). Z výpočtů vyplývá, že daň dědická a darovací jsou neefektivní a vyvstává zde otázka, proč tyto daně nadále existují. V minulosti byl několikrát podán návrh na jejich zrušení, vždy byl zamítnut. Jako hlavní argument bylo uváděno to, že by mohlo docházet k nekontrolovatelným přesunům majetku. U daně z převodu nemovitostí je podíl administrativních nákladů na inkasu daně nižší, což je způsobeno vyšším výnosem této daně. Pro přehlednost jsou hodnoty nákladů a inkas jednotlivých daní znázorněny graficky.
35
Graf č.7: dědické
Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně Daň dědická
300 260
250
230
221 200
232
201 Náklady výběru
150 124 100
103
Inkaso daně 115
109
88
50 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní práce U daně dědické náklady převyšují inkaso, což u následujících dvou daní neplatí. Graf č.8: darovací
Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně Daň darovací
800 700
692 604
600 500
510 Náklady výběru
400 300 250
260
345 285
275
200
Inkaso daně 278 162
100 0 2005
2006
2007
2008
Zdroj: Vlastní práce
36
2009
Graf č.9: Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí 12000 10000 8000
9 774
9 950
7 809
7 788
7 494
Náklady výběru
6000
Inkaso daně
4000 2000 0
521
499 2005
2006
550 2007
571 2008
575 2009
Zdroj: Vlastní práce 3.3.4
Posouzení efektivnosti metodou přepočteného pracovníka
Nejdříve je nutné zařadit pracovníky územních finančních orgánů dle jejich činností a rozdělit je do skupin, což výrazně ovlivňuje další výpočty. Počet pracovníků územních finančních orgánů vychází z podkladů MFČR. Zde uvedu pro názornost alespoň rozdělení pro rok 2009. Zbývající léta jsou uvedena v příloze. Tab. č.17: Specifikace pracovníků pro rok 2009 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2009 dle činností přepočtený počet pracovníků
činnost číslo
název 1 řízení FŘ (čin. řed. FŘ a jmen. zástup.)
rozdělení
13,50 DEnta
2 řízení odboru daní a dotací FŘ
9,57 DEnta
3 řízení sekretariátu FŘ
4,50 DEnta
4 řízení oddělení FŘ
97,67 DEnta
5 řízení referátu FŘ
59,18 DEnta
6 řízení FÚ (čin. řed. FÚ a jmen. zástup.) 7 řízení sekretariátu FÚ
238,77 DEnta 17,50 DEnta
8 řízení oddělení FÚ
900,17 DEnta
37
9 řízení referátu FÚ
769,97 DEnta
10 metodika správy daní (čin.oddělení 150)
62,73 IEta
11 správa daně z příjmu fyzických osob
76,10 DEpit
12 správa daně z příjmu právnických osob
68,30 DEcit
13 správa daně z přidané hodnoty
82,06 DEvat
14 správa daně spotřební
0,70 DEex
17 správa daně z nemovitostí
680,67 DErt
18 správa daně silniční
3,01 DErst
19 správa daně dědické (DDE)
55,95 DEit
20 správa daně darovací (DDA)
136,04 DEgt
21 správa daně z převodu nemovitostí (DPN)
405,87 DErett
22 správa pokut a poplatků
71,51 IEta
23 správa dotací
464,41 IEto
24 dozor nad provoz.kasin, loter.a pod.her
167,19 IEto
26 registrace daňových subjektů
590,98 IEta
27 evidence daní (EDA)
253,25 IEta
28 vymáhaní daňov. nedoplatků (vč. exekucí)
920,91 IEta
29 oceňování majetku
130,90 IEta
30 kontrola daní (universální bez special.)
1 283,76 IEta
31 kontrola daně z příjmů fyzických osob
513,22 IEta
32 kontrola daně z příjmů právnických osob
378,82 IEta
33 kontrola daně z přidané hodnoty
589,15 IEta
34 kontrola daně spotřební
0,11 IEta
35 kontrola daně silniční
125,88 IEta
38 kontrola značení tabákových výrobků
0,07 IEta
40 vyměřování daní (universální bez spec.)
2 004,89 IEta
41 vyměřování daně z příjmů fyzických osob
694,23 IEta
42 vyměřování daně z příjmů právnic. osob
249,25 IEta
43 vyměřování daně z přidané hodnoty
752,73 IEta
44 vyměřování daně spotřební
3,57 IEta
45 vyměřování daně silniční
208,98 IEta
49 čin. fin. a daň. správy jinde neuvedené
1,50 IEto
38
50 automat. a informat. (nezař. dle 51-56)
52,78 IEto
51 správce sítí (syst.soft.,SQL, int.apl.)
129,52 DEnta
53 správce inf.systémů (inst.verzí,přenosy)
145,93 DEnta
54 metodik informačních systémů
78,69 DEnta
55 správa komunikač. a zabezpeč. systémů
20,39 DEnta
56 technik (závady výpočetní techniky)
27,73 DEnta
60 personální činnosti (nezař. dle 61-64)
18,70 DEnta
61 personalistika
27,05 DEnta
62 ekonomika práce
9,35 DEnta
63 platová agenda (mzdové účetnictví)
23,30 DEnta
64 vzdělávání
13,40 IEto
70 vnitřní správa (nezař. dle 71-76)
126,85 DEnta
71 rozpočet
34,51 DEnta
72 pokladní agenda
135,07 DEnta
73 účetnictví
66,70 DEnta
74 investice
6,33 DEnta
75 správa majetku
116,00 DEnta
76 spisová služba - podatelna
318,36 IEto
81 lektorská činnost
4,78 IEto
82 právní agenda
54,00 DEnta
83 bezpečnost práce a protipožární ochrana
26,56 DEnta
84 přípr. k obraně a ochrana utajov.skuteč.
6,49 DEnta
85 ostatní admin. činnost = sekret. práce
141,20 DEnta
90 inspekční činnost
7,04 DEnta
91 analytická činnost
42,60 DEnta
92 finanční kontrola
87,87 DEnta
93 cenová kontrola
45,50 DEnta
94 interní audit
8,50 DEnta
95 vyhledávací činnost
97,70 IEta
99 dělnická povolání (POP)
184,99 IEto
111 správa daní peněžních ústavů
11,10 IEta
112 správa neusazených plátců DPH
11,20 IEta
39
113 správa neusaz.osob žádaj. o vrácení DPH
24,30 IEta
114 správa právnických osob - nerezidentů
5,35 IEta
115 správa fyzických osob - nerezidentů
7,62 IEta
116 správa daní v případě zvláštního režimu
0,05 IEta
117 vrácení daně osob. požív.výsad a imunit
4,67 IEta
130 specializovaná kontrola
141,67 DEnta
CELKEM
15 351,36
Zdroj: MFČR Nyní se musí jednotlivé počty pracovníků územních finančních orgánů sečíst, aby mohly být dané hodnoty dosazeny do vzorců. Tab. č.18: Rozdělení pracovníků Činnost 2005 2006
2007
2008
DEpit - DErett
1 650,55
1 629,06
1 595,21
1 529,66
1 508,69
DEnta
3 152,67
3 187,89
3 171,30
3 647,29
3 638,37
IEta
9 462,39
9 633,84
9 742,94
9 018,18
8 996,91
IEto
1 232,64
1 242,03
1 281,52
1 202,68
1 207,40
15 498,25
15 692,82
15 542,05
15 397,80
15 351,36
Celkem
2009
Zdroj: Vlastní výpočty Z tabulky vyplývá, že počet zaměstnanců se téměř nemění, lze říci, že dochází k mírnému poklesu. Dále je nutné vypočítat koeficienty pro jednotlivé daně. Postupuje se dle výše znázorněného výpočtu. Tab. č.19: Nákladové koeficienty Koeficienty 2005 2006
2007
2008
2009
C3it
0,0666
0,0576
0,0441
0,0425
0,0371
C3gt
0,1186
0,1168
0,1020
0,0962
0,0902
C3rett
0,2434
0,2586
0,2475
0,2707
0,2690
Zdroj: Vlastní výpočty K dalším výpočtům jsou nutné vymezit výdaje a to jak investiční tak běžné. Pomocí těchto výdajů pak můžou být vypočítány náklady jednotlivých daní.
40
Tab. č.20: Výdaje finančních orgánů Výdaje 2005 2006 2007 Běžné výdaje
2008
2009
6 513 866
6 941 058
7 300 002
7 440 034
7 732 931
Invest. výdaje
412 464
293 798
335 421
488 791
250 757
Výdaje celkem
6 926 330
7 234 856
7 635 423
7 928 825
7 983 688
Zdroj: Česká daňová správa Pomocí výdajů lze vypočítat náklady jednotlivých daní, respektive absolutní hodnotu administrativních nákladů daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Tab. č.21: Náklady jednotlivých daní Náklady 2005 2006 2007
2008
2009
DDE
461 239
416 859
336 784
336 892
296 087
DDA
821 286
844 748
7785 86
762 986
719 889
DPN
1 686 153
1 870 701
1 889 607
2 146 077
2 147 793
Zdroj: Vlastní výpočty Nyní již stačí náklady poměřit s inkasem podle výše zmíněného vzorce a získají se hodnoty administrativních nákladů. Tab. č.22: Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %) 2005 2006 2007 2008 2009 DDE
447,8
336,2
309,0
292,9
336,5
DDA
161,0
139,9
112,5
221,2
444,4
DPN
22,5
24,0
19,3
21,6
27,5
Zdroj: Vlastní výpočty Z tabulky je patrné, že hodnoty administrativních nákladů se v jednotlivých letech od sebe příliš neliší. Výjimku představuje rok 2009, kdy došlo k výraznému zvýšení těchto nákladů. Příčinu spatřuji v přijetí novely, která osvobozuje i poplatníky zařazené do druhé skupiny. U daně dědické a darovací převyšují ve všech letech náklady hodnotu 100 %, což je způsobeno především nízkými výnosy, neboť poplatníci zařazení do první skupiny a později i do druhé skupiny jsou osvobození. Z těchto tří daní je nejméně administrativně nákladná daň z převodu nemovitostí, která se pohybuje v průměru kolem 23 %. Dále je z tabulky možno vyčíst, že do roku 2008 měly náklady spíše klesající tendenci. 41
Nyní je pro názornost provedeno srovnání nákladů jednotlivých daní s inkasem těchto daní. Graf č.10: Administrativní náklady a inkaso daně dědické Daň darovací 900 800
845
821
779
700
720
604
600 500
763
692
510
Náklady
400
Inkaso
345 300 200
162
100 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní práce Graf č.11:
Administrativní náklady a inkaso daně darovací Daň dědická
500 450
461 417
400 350
337
337
300
296
250
Náklady
200
Inkaso
150 100
103
124
115
109
88
50 0 2005
2006
2007
2008
Zdroj: Vlastní práce
42
2009
Graf č.12: Administrativní náklady a inkaso daně z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí 12000
10000
8000
9 774
7 494
9 950
7 788
7 809 Náklady
6000
Inkaso
4000
2000
1686
1871
1890
2146
2148
0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Vlastní práce Z grafů vyplývá, že náročnost práce správců daně dědické a darovací neodpovídá výnosům z těchto daní plynoucích. Nyní je možno říct, že především tyto dvě daně jsou neefektivní vzhledem k administrativním nákladům s nimi souvisejícími. Z tohoto pohledu se nám jako jediná efektivní daň z transferových daní nabízí daň z převodu nemovitostí, u nichž je inkaso třikrát vyšší než přímé administrativní náklady. Pro přesnější hodnocení efektivnosti by bylo nutné zjistit náklady na straně poplatníků, které jsou známé pod názvem vyvolané náklady zdanění a jsou teoreticky popsány v kapitole 2.6.3.
43
3.3.5
Porovnání dosažených výsledků
Při srovnání výsledků, které byly dosaženy jednou prostým aritmetickým průměrem a podruhé podle vzorců, bylo zjištěno, že se hodnoty od sebe značně liší. Důvod spatřuji především v patrně jiném rozdělení pracovníků územních finančních orgánů dle jejich činností. Přesto z obou výpočtů plynou stejné důsledky a to takové, že u daně dědické a darovací hodnota přímých administrativních nákladů převyšuje hodnotu 100 %. Daň dědická a daň darovací je z tohoto pohledu neefektivní, proto je doporučováno jejich zrušení. Hodnota přímých administrativních nákladů u daně z převodu nemovitostí se pohybuje u prvního způsobu hodnocení okolo 7 %, u druhého způsobu hodnocení okolo 23 %. Tato hodnota se považuje ještě za únosnou, daň je tedy efektivní a proto by měla být zachována.
44
4 Závěr Cílem práce bylo, jak již sám název napovídá, hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice za období od roku 2005 do roku 2009. Před samotnými výpočty jsou vysvětleny základní pojmy z této oblasti, jež byly čerpány především z odborné literatury věnující se této problematice a z daňových zákonů. V další části byla provedena komparace majetkových daní s ostatními daněmi z více hledisek, abychom mohli posoudit jejich významnost. Bylo zjištěno, že transferové daně představují pouze doplňkovou složku příjmů veřejného rozpočtu. Jejich výše se pohybuje kolem 1 % (kapitola 3). Z těchto tří daní má ve všech letech nejvyšší inkaso daň z převodu nemovitostí, které se pohybuje okolo 8 000 mil. Kč. Nejrozsáhlejší část práce se věnuje administrativním nákladům a to především přímým, které jsou pro hodnocení efektivnosti v oblasti veřejné správy nejvíce používané. Ukázalo se, že nízká hodnota administrativních nákladů sama o sobě nezaručuje efektivní zdanění. Podobným výpočtům se v České republice věnuje například
pan
prof. Ing. Pavel
Pudil DrSc.,
který
na
základě
vyčíslení
administrativních nákladů posoudil efektivnost daní a to pomocí metody přepočteného pracovníka, která je v této práci taktéž použita. K získání dat a hlavně vyhodnocení byly použity dvě metody, které byly posléze porovnány. První metoda vychází z publikace výše zmíněného autora, kde jsou již uvedeny přepočtené nákladové koeficienty pro roky 2001 až 2003. Jelikož se příliš od sebe neliší, byl z těchto hodnot vypočten prostý aritmetický průměr, pomocí nějž byly zjištěny náklady na výběr příslušných daní. Druhá metoda vycházela z podrobnějších výpočtů, které záleží především na rozdělení pracovníků územních finančních orgánů. Tato metoda ukázala různé výsledky v závislosti na způsobu
zařazení
pracovníků
dle
jejich
činností.
Po získání
koeficientu
přepočteného pracovníka byla pomocí běžných a investičních výdajů vypočtena absolutní hodnota administrativních nákladů jednotlivých daní. Dále byly tyto náklady poděleny inkasem daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí v jednotlivých letech. Bylo zjištěno, že přímé administrativní náklady daně dědické a daně darovací převyšují 100 %, což je zapříčiněno osvobozením I. a II. skupiny. Můžeme říci, že
45
z hlediska přímých administrativních nákladů jsou tyto dvě daně neefektivní, proto by bylo vhodné jejich zrušení. U daně z převodu nemovitostí se výše administrativních nákladů pohybuje kolem 20 %. Příčinou této hodnoty jsou zejména vysoká inkasa v jednotlivých letech. Tuto daň by bylo vhodné zachovat, ale mělo by být provedeno několik úprav. Jelikož bylo navrženo zrušení daně dědické a darovací, musel by být rozšířen předmět daně z převodu nemovitostí, aby nedocházelo k vyhýbání se zdanění. Dále by bylo vhodné zvýšení sazby z 3 % na 5 %, což by také nahradilo ztracené inkaso daně dědické a daně darovací. Změny v této oblasti závisí především na rozhodnutích vládních stran. Každá strana má jiný volební program, některé strany chtějí transferové daně zcela zrušit, jiné chtějí tyto daně naopak posílit zvýšením sazeb a zrušením osvobození I. a II. skupiny příbuzenského vztahu. Vývoj těchto daní závisí tedy především na tom, která politická strana prosadí své návrhy.
46
5 Seznam literatury 5.1
Knihy
HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance, 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI a.s., 2003. 264 s. ISBN 80-86395-84-7. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, 4. aktualizované vyd. Praha: ASPI a.s., 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2010, 18. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. aktualizované vyd. Praha: ASPI a.s., 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PEKOVÁ, J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 1. vyd. Praha: Management press, 2004. 375 s. ISBN 80-726-1086-4. PUDIL, P., VYHÝBAL, V., VÍTEK, L., PAVEL, J. a kol. Zdanění a efektivnost, 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4. RADVAN, M., Zdanění majetku v Evropě, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 385 s. ISBN 978-80-7179-563-6. REMENÁRIKOVÁ, E., Daňový systém ve Slovenskej republike, 1. vyd. Bratislava, 1997. 165 s. ISBN 80-223-1175-8. STIGLITZ, J. Ekonomie veřejného sektoru, 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s, 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2008, 9. aktualizované vyd. Praha: VOX a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
5.2 Zákony Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
47
5.3 Internetové zdroje Česká daňová správa [online] Výroční zpráva české daňové správy 2008 [cit. 201103-04]. Dostupná z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/vz_cds_2008.pdf> Česká daňová správa [online] Výroční zpráva české daňové správy 2009 [cit. 201103-04]. Dostupná z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/vz_cds_2009.pdf> Česká daňová správa [online] Informace o činnosti daňové správy České republiky [cit. 2011-02-05]. Dostupná z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Informace_o_cinnosti09.pdf> Ministerstvo financí České republiky [online] Státní závěrečný účet 2007 [cit. 2011-03-10] < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_C_pdf.pdf> David Hubal [online] Bude správa daní s novým Daňovým řádem efektivnější? [cit. 2011-03-30]. Dostupná z: < http://kvf.vse.cz/storage/1180451797_sb_hubal.pdf>
5.4 Seznam zkratek ČR
Česká republika
DDA
daň darovací
DDE
daň dědická
DPN
daň z převodu nemovitostí
FŘ
finanční ředitelství
FÚ
finanční úřad
MF
ministerstvo financí
MFČR
Ministerstvo financí České republiky
Pozn.
poznámka
5.5 Seznam tabulek Tab. č.1:
Finanční ředitelství a úřady
16
Tab. č.2:
Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2005 - 2009 (v mil. Kč)
24
48
Tab. č.3:
Vývoj inkasa
25
Tab. č.4:
Předepsané daně
27
Tab. č.5:
Výtěžnost
27
Tab. č.6:
Počet daňových přiznání
28
Tab. č.7:
Elektronická přiznání
28
Tab. č.8:
Daňová povinnost v mil. Kč
29
Tab. č.9:
Inkaso majetkových daní v mil. Kč
30
Tab. č.10:
Výtěžnost majetkových daní
31
Tab. č.11:
Nákladové koeficienty jednotlivých činností
34
Tab. č.12:
Průměry nákladových koeficientů
34
Tab. č.13:
Hodnocení daně dědické
34
Tab. č.14:
Hodnocení daně darovací
34
Tab. č.15:
Hodnocení daně z převodu nemovitostí
35
Tab. č.16:
Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %)
35
Tab. č.17:
Specifikace pracovníků pro rok 2009
37
Tab. č.18:
Rozdělení pracovníků
40
Tab. č.19:
Nákladové koeficienty
40
Tab. č.20: Výdaje finančních orgánů
41
Tab. č.21:
41
Náklady jednotlivých daní
Tab. č.22: Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %)
41
Tab. č.23: Vývoj ukazatelů v tisících Kč
51
Tab. č.24: Vývoj celkové efektivnosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF) 51 Tab. č.25:
Vývoj nákladovosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF)
51
Tab. č.26: Specifikace pracovníků pro rok 2008
52
Tab. č.27:
Specifikace pracovníků pro rok 2007
54
Tab. č.28: Specifikace pracovníků pro rok 2006
57
Tab. č.29: Specifikace pracovníků pro rok 2005
60
5.6 Seznam grafů Graf č.1:
Nadměrné daňové břemeno
18
Graf č.2:
Závislost nadměrného břemene na velikosti daně
19
Graf č.3:
Vývoj inkasa daní
26
Graf č.4:
Podíl daní na inkasu
26 49
Graf č.5:
Počet elektricky podaných přiznání v letech 2005 - 2009
29
Graf č.6:
Vývoj inkasa majetkových daní v letech 2005-2009
30
Graf č.7:
Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně dědické
36
Graf č.8:
Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně darovací 36
Graf č.9:
Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně z převodu
nemovitostí
37
Graf č.10:
Administrativní náklady a inkaso daně dědické
42
Graf č.11:
Administrativní náklady a inkaso daně darovací
42
Graf č.12:
Administrativní náklady a inkaso daně z převodu nemovitostí
43
50
6 Přílohy 6.1 Základní ukazatele Tab. č.23: Základní uk. Daňové příjmy Nedaňové příjmy
Vývoj ukazatelů v tisících Kč 2005 514 524 000
2006
2007
513 726 000 576 506 000
2008
2009
606 665 861
522 237 038
50 363
653 221
33 608
42 518
31 645
514 557 608
513 768 518
576 537 645
Běžné výdaje
6 513 866
6 941 058
7 300 002
7 440 034
7 732 931
Výdaje bez tv. RF
6 687 981
7 057 547
7 458 474
7 928 825
7 983 688
Výdaje celkem
6 926 330
7 234 856
7 635 423
7 928 825
7 983 688
15 474
15 619
15 629
15 379
15 330
Příjmy celkem
Počet zaměstnanců
606 715 224 522 890 259
Zdroj: Česká daňová správa Tab. č.24: Vývoj celkové efektivnosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF) Příjmy na 1 Kč výdajů 1 zaměstnance
2005
2006
2007
2008
2009
76,94
72,80
77,30
76,52
65,49
33 253 044
32 893 816
36 888 966
39 450 889
34 108 954
Zdroj: Česká daňová správa Tab. č.25:Vývoj nákladovosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF) Výdaje na
2005
2006
2007
2008
2009
100 Kč příjmů
1,30
1,37
1,29
1,31
1,53
1 zaměstnance
432 208
451 857
477 220
515 562
520 789
Zdroj: Česká daňová správa
51
6.2 Specifikace pracovníků územních finančních orgánů Následující rozdělení pracovníků územních finančních orgánů dle jejich činností bylo nutné ke stanovení koeficientů a následnému vyčíslení přímých administrativních nákladů. Tab. č.26: Specifikace pracovníků pro rok 2008 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2008 dle činností přepočtený počet pracovníků
činnost číslo
název
1 řízení FŘ (čin. řed. FŘ a jmen. zástup.)
rozdělení
15,50 DEnta
2 řízení odboru daní a dotací FŘ
9,57 DEnta
3 řízení sekretariátu FŘ
4,50 DEnta
4 řízení oddělení FŘ
97,79 DEnta
5 řízení referátu FŘ
56,83 DEnta
6 řízení FÚ (čin. řed. FÚ a jmen. zástup.)
238,76 DEnta
7 řízení sekretariátu FÚ
18,10 DEnta
8 řízení oddělení FÚ
900,37 DEnta
9 řízení referátu FÚ
765,99 DEnta
10 metodika správy daní (čin.oddělení 150)
58,81 IEta
11 správa daně z příjmu fyzických osob
72,10 DEpit
12 správa daně z příjmu právnických osob
68,08 DEcit
13 správa daně z přidané hodnoty
83,41 DEvat
14 správa daně spotřební
0,70 DEex
17 správa daně z nemovitostí
675,65 DErt
18 správa daně silniční
3,51 DErst
19 správa daně dědické (DDE)
64,99 DEit
20 správa daně darovací (DDA)
147,20 DEgt
21 správa daně z převodu nemovitostí (DPN)
414,03 DErett
22 správa pokut a poplatků
81,24 IEta
23 správa dotací
466,73 IEto
24 dozor nad provoz.kasin, loter.a pod.her
165,91 IEto
25 správa registračních pokladen
11,92 IEta
52
26 registrace daňových subjektů
607,77 IEta
27 evidence daní (EDA)
257,27 IEta
28 vymáhaní daňov. nedoplatků (vč. exekucí)
913,10 IEta
29 oceňování majetku
135,61 IEta
30 kontrola daní (universální bez special.)
1 251,53 IEta
31 kontrola daně z příjmů fyzických osob
509,39 IEta
32 kontrola daně z příjmů právnických osob
389,18 IEta
33 kontrola daně z přidané hodnoty
589,52 IEta
34 kontrola daně spotřební
0,23 IEta
35 kontrola daně silniční
127,85 IEta
37 kontrola výroby a oběhu lihu
0,20 IEta
38 kontrola značení tabákových výrobků
0,28 IEta
39 kontr. barv. a znač. uhl. paliv a maz.
0,14 IEta
40 vyměřování daní (universální bez spec.)
1 998,98 IEta
41 vyměřování daně z příjmů fyzických osob
700,45 IEta
42 vyměřování daně z příjmů právnic. osob
252,04 IEta
43 vyměřování daně z přidané hodnoty
758,99 IEta
44 vyměřování daně spotřební
3,76 IEta
45 vyměřování daně silniční
213,45 IEta
49 čin. fin. a daň. správy jinde neuvedené
2,87 IEto
50 automat. a informat. (nezař. dle 51-56)
51,70 IEto
51 správce sítí (syst.soft.,SQL, int.apl.)
128,94 DEnta
53 správce inf.systémů (inst.verzí,přenosy)
149,97 DEnta
54 metodik informačních systémů
78,55 DEnta
55 správa komunikač. a zabezpeč. systémů
21,54 DEnta
56 technik (závady výpočetní techniky)
28,59 DEnta
60 personální činnosti (nezař. dle 61-64)
18,17 DEnta
61 personalistika
27,35 DEnta
62 ekonomika práce
9,35 DEnta
63 platová agenda (mzdové účetnictví)
23,40 DEnta
64 vzdělávání
13,40 IEto
70 vnitřní správa (nezař. dle 71-76)
129,53 DEnta
53
71 rozpočet
33,01 DEnta
72 pokladní agenda
136,46 DEnta
73 účetnictví
67,65 DEnta
74 investice
6,18 DEnta
75 správa majetku
115,16 DEnta
76 spisová služba - podatelna
315,23 IEto
81 lektorská činnost
5,00 IEto
82 právní agenda
49,57 DEnta
83 bezpečnost práce a protipožární ochrana
28,36 DEnta
84 přípr. k obraně a ochrana utajov.skuteč.
6,60 DEnta
85 ostatní admin. činnost = sekret. práce
140,32 DEnta
90 inspekční činnost
6,44 DEnta
91 analytická činnost
41,47 DEnta
92 finanční kontrola
88,87 DEnta
93 cenová kontrola
45,50 DEnta
94 interní audit
8,50 DEnta
95 vyhledávací činnost
94,70 IEta
99 dělnická povolání (POP)
181,85 IEto
111 správa daní peněžních ústavů
10,10 IEta
112 správa neusazených plátců DPH
9,20 IEta
113 správa neusaz.osob žádaj. o vrácení DPH
24,30 IEta
114 správa právnických osob - nerezidentů
5,29 IEta
115 správa fyzických osob - nerezidentů
8,15 DEnta
116 správa daní v případě zvláštního režimu
0,05 IEta
117 vrácení daně osob. požív.výsad a imunit
4,67 IEta
130 specializovaná kontrola
150,42 DEnta
CELKEM
15 397,80
Zdroj: MFČR Tab. č.27: Specifikace pracovníků pro rok 2007 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2007 dle činností přepočtený Rozdělení počet
činnost
54
číslo
název
1 řízení FŘ (čin. řed. FŘ a jmen. zástup.)
15,50 DEnta
2 řízení odboru daní a dotací FŘ
9,57 DEnta
3 řízení sekretariátu FŘ
4,50 DEnta
4 řízení oddělení FŘ
95,79 DEnta
5 řízení referátu FŘ
45,38 DEnta
6 řízení FÚ (čin. řed. FÚ a jmen. zástup.)
239,45 DEnta
7 řízení sekretariátu FÚ
11,99 DEnta
8 řízení oddělení FÚ
819,42 DEnta
9 řízení referátu FÚ
601,77 DEnta
10 metodika správy daní (čin.oddělení 150)
61,89 IEta
11 správa daně z příjmu fyzických osob
76,80 DEpit
12 správa daně z příjmu právnických osob
68,75 DEcit
13 správa daně z přidané hodnoty
79,56 DEvat
14 správa daně spotřební
2,10 DEex
16 metodika správy registračních pokladen
0,15 IEta
17 správa daně z nemovitostí
698,96 DErt
18 správa daně silniční
6,79 DErst
19 správa daně dědické (DDE)
77,78 DEit
20 správa daně darovací (DDA)
169,64 DEgt
21 správa daně z převodu nemovitostí (DPN)
414,84 DErett
22 správa pokut a poplatků
93,53 IEta
23 správa dotací
485,34 IEto
24 dozor nad provoz.kasin, loter.a pod.her
150,38 IEto
25 správa registračních pokladen
47,60 IEta
26 registrace daňových subjektů
601,18 IEta
27 evidence daní (EDA)
275,21 IEta
28 vymáhaní daňov. nedoplatků (vč. exekucí)
955,59 IEta
29 oceňování majetku
146,58 IEta
30 kontrola daní (universální bez special.)
1 346,94 IEta
31 kontrola daně z příjmů fyzických osob
509,23 IEta
32 kontrola daně z příjmů právnických osob
379,49 IEta
55
33 kontrola daně z přidané hodnoty
586,52 IEta
34 kontrola daně spotřební
1,24 IEta
35 kontrola daně silniční
127,96 IEta
37 kontrola výroby a oběhu lihu
3,03 IEta
38 kontrola značení tabákových výrobků
2,30 IEta
39 kontr. barv. a znač. uhl. paliv a maz.
1,15 IEta
40 vyměřování daní (universální bez spec.)
2 146,66 IEta
41 vyměřování daně z příjmů fyzických osob
665,72 IEta
42 vyměřování daně z příjmů právnic. osob
239,50 IEta
43 vyměřování daně z přidané hodnoty
738,85 IEta
44 vyměřování daně spotřební
4,97 IEta
45 vyměřování daně silniční
206,90 IEta
49 čin. fin. a daň. správy jinde neuvedené
12,30 IEto
50 automat. a informat. (nezař. dle 51-56)
55,76 IEto
51 správce sítí (syst.soft.,SQL, int.apl.)
129,38 DEnta
53 správce inf.systémů (inst.verzí,přenosy)
159,45 DEnta
54 metodik informačních systémů
80,30 DEnta
55 správa komunikač. a zabezpeč. systémů
22,57 DEnta
56 technik (závady výpočetní techniky)
28,40 DEnta
60 personální činnosti (nezař. dle 61-64)
19,40 DEnta
61 personalistika
27,75 DEnta
62 ekonomika práce
9,60 DEnta
63 platová agenda (mzdové účetnictví)
24,90 DEnta
64 vzdělávání
15,30 IEto
70 vnitřní správa (nezař. dle 71-76)
130,33 DEnta
71 rozpočet
35,18 DEnta
72 pokladní agenda
135,82 DEnta
73 účetnictví
69,38 DEnta
74 investice
6,18 DEnta
75 správa majetku
108,68 DEnta
76 spisová služba - podatelna
339,38 IEto
81 lektorská činnost
4,30 IEto
56
82 právní agenda
49,90 DEnta
83 bezpečnost práce a protipožární ochrana
29,91 DEnta
84 přípr. k obraně a ochrana utajov.skuteč.
7,48 DEnta
85 ostatní admin. činnost = sekret. práce
145,60 DEnta
90 inspekční činnost
6,38 DEnta
91 analytická činnost
38,10 DEnta
92 finanční kontrola
66,97 DEnta
93 cenová kontrola
49,50 DEnta
94 interní audit
10,50 DEnta
95 vyhledávací činnost
84,09 IEta
99 dělnická povolání (POP)
197,21 IEto
111 správa daní peněžních ústavů
8,00 IEta
112 správa neusazených plátců DPH
9,90 IEta
113 správa neusaz.osob žádaj. o vrácení DPH
22,15 IEta
114 správa právnických osob - nerezidentů
5,36 IEta
115 správa fyzických osob - nerezidentů
9,17 IEta
116 správa daní v případě zvláštního režimu
0,10 IEta
117 vrácení daně osob. požív.výsad a imunit
5,00 IEta
130 specializovaná kontrola
165,92 DEnta
CELKEM
15 542,05
Zdroj: MFČR Tab. č.28: Specifikace pracovníků pro rok 2006 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2006 dle činností přepočtený počet pracovníků
činnost číslo
název
1 řízení FŘ (čin. řed. FŘ a jmen. zástup.)
rozdělení
14,50 DEnta
2 řízení odboru daní a dotací FŘ
8,97 DEnta
3 řízení sekretariátu FŘ
5,50 DEnta
4 řízení oddělení FŘ
96,43 DEnta
5 řízení referátu FŘ
44,73 DEnta
6 řízení FÚ (čin. řed. FÚ a jmen. zástup.)
256,43 DEnta
7 řízení sekretariátu FÚ
13,69 DEnta
57
8 řízení oddělení FÚ
824,66 DEnta
9 řízení referátu FÚ
529,36 DEnta
10 metodika správy daní (čin.oddělení 150)
63,07 IEta
11 správa daně z příjmu fyzických osob
78,15 DEpit
12 správa daně z příjmu právnických osob
66,01 DEcit
13 správa daně z přidané hodnoty
79,23 DEvat
14 správa daně spotřební
2,72 DEex
16 metodika správy registračních pokladen
2,20 IEta
17 správa daně z nemovitostí
686,45 DErt
18 správa daně silniční
11,21 DErst
19 správa daně dědické (DDE)
93,86 DEit
20 správa daně darovací (DDA)
190,21 DEgt
21 správa daně z převodu nemovitostí (DPN)
421,22 DErett
22 správa pokut a poplatků
120,97 IEta
23 správa dotací
496,16 IEto
24 dozor nad provoz.kasin, loter.a pod.her
129,54 IEto
25 správa registračních pokladen
156,43 IEta
26 registrace daňových subjektů
590,40 IEta
27 evidence daní (EDA)
294,38 IEta
28 vymáhaní daňov. nedoplatků (vč. exekucí)
957,73 IEta
29 oceňování majetku
143,39 IEta
30 kontrola daní (universální bez special.)
1 519,40 IEta
31 kontrola daně z příjmů fyzických osob
515,16 IEta
32 kontrola daně z příjmů právnických osob
414,73 IEta
33 kontrola daně z přidané hodnoty
596,58 IEta
34 kontrola daně spotřební
5,11 IEta
35 kontrola daně silniční
135,45 IEta
37 kontrola výroby a oběhu lihu
4,55 IEta
38 kontrola značení tabákových výrobků
5,53 IEta
39 kontr. barv. a znač. uhl. paliv a maz.
2,54 IEta
40 vyměřování daní (universální bez spec.)
2 352,52 IEta
41 vyměřování daně z příjmů fyzických osob
624,49 IEta
58
42 vyměřování daně z příjmů právnic. osob 43 vyměřování daně z přidané hodnoty
211,91 IEta 666,85 IEta
44 vyměřování daně spotřební
8,23 IEta
45 vyměřování daně silniční
183,54 IEta
49 čin. fin. a daň. správy jinde neuvedené
36,28 IEto
50 automat. a informat. (nezař. dle 51-56)
53,88 IEto
51 správce sítí (syst.soft.,SQL, int.apl.)
137,44 DEnta
53 správce inf.systémů (inst.verzí,přenosy)
157,80 DEnta
54 metodik informačních systémů
79,00 DEnta
55 správa komunikač. a zabezpeč. systémů
21,65 DEnta
56 technik (závady výpočetní techniky)
28,49 DEnta
60 personální činnosti (nezař. dle 61-64)
21,95 DEnta
61 personalistika
26,90 DEnta
62 ekonomika práce
9,50 DEnta
63 platová agenda (mzdové účetnictví)
24,05 DEnta
64 vzdělávání
14,25 IEto
70 vnitřní správa (nezař. dle 71-76)
121,31 DEnta
71 rozpočet
35,15 DEnta
72 pokladní agenda
141,79 DEnta
73 účetnictví
67,71 DEnta
74 investice
6,24 DEnta
75 správa majetku
108,62 DEnta
76 spisová služba - podatelna
307,06 IEto
81 lektorská činnost
4,81 IEto
82 právní agenda
41,00 DEnta
83 bezpečnost práce a protipožární ochrana
30,17 DEnta
84 přípr. k obraně a ochrana utajov.skuteč.
7,18 DEnta
85 ostatní admin. činnost = sekret. práce
147,66 DEnta
90 inspekční činnost
22,88 DEnta
91 analytická činnost
26,07 DEnta
92 finanční kontrola
67,97 DEnta
93 cenová kontrola
52,60 DEnta
59
94 interní audit
10,50 DEnta
95 vyhledávací činnost
57,71 IEta
99 dělnická povolání (POP)
200,05 IEto
109
1,00 IEta
CELKEM
15 692,82
Zdroj: MFČR Tab. č.29: Specifikace pracovníků pro rok 2005 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2005 dle činností přepočtený počet pracovníků
činnost číslo
název
1 řízení FŘ (čin. řed. FŘ a jmen. zástup.)
rozdělení
16,50 DEnta
2 řízení odboru daní a dotací FŘ
8,97 DEnta
3 řízení sekretariátu FŘ
4,25 DEnta
4 řízení oddělení FŘ
96,43 DEnta
5 řízení referátu FŘ
44,18 DEnta
6 řízení FÚ (čin. řed. FÚ a jmen. zástup.)
252,64 DEnta
7 řízení sekretariátu FÚ
14,64 DEnta
8 řízení oddělení FÚ
827,00 DEnta
9 řízení referátu FÚ
509,37 DEnta
10 metodika správy daní (čin.oddělení 150)
57,85 IEta
11 správa daně z příjmu fyzických osob
78,04 DEpit
12 správa daně z příjmu právnických osob
69,88 DEcit
13 správa daně z přidané hodnoty
78,17 DEvat
14 správa daně spotřební
3,10 DEex
17 správa daně z nemovitostí
698,77 DErt
18 správa daně silniční
15,16 DErst
19 správa daně dědické (DDE)
109,91 DEit
20 správa daně darovací (DDA)
195,71 DEgt
21 správa daně z převodu nemovitostí (DPN)
401,81 DErett
22 správa pokut a poplatků
166,49 IEta
23 správa dotací
487,74 IEto
24 dozor nad provoz.kasin, loter.a pod.her
125,29 IEto
60
26 registrace daňových subjektů
573,71 IEta
27 evidence daní (EDA)
315,20 IEta
28 vymáhaní daňov. nedoplatků (vč. exekucí)
968,29 IEta
29 oceňování majetku
153,60 IEta
30 kontrola daní (universální bez special.)
1 480,25 IEta
31 kontrola daně z příjmů fyzických osob
526,27 IEta
32 kontrola daně z příjmů právnických osob
401,84 IEta
33 kontrola daně z přidané hodnoty
600,51 IEta
34 kontrola daně spotřební
7,43 IEta
35 kontrola daně silniční
134,00 IEta
37 kontrola výroby a oběhu lihu
8,03 IEta
38 kontrola značení tabákových výrobků
7,62 IEta
39 kontr. barv. a znač. uhl. paliv a maz.
3,36 IEta
40 vyměřování daní (universální bez spec.)
2 327,70 IEta
41 vyměřování daně z příjmů fyzických osob
623,84 IEta
42 vyměřování daně z příjmů právnic. osob
206,88 IEta
43 vyměřování daně z přidané hodnoty
650,39 IEta
44 vyměřování daně spotřební
14,02 IEta
45 vyměřování daně silniční
178,39 IEta
49 čin. fin. a daň. správy jinde neuvedené
42,40 IEto
50 automat. a informat. (nezař. dle 51-56)
56,53 IEto
51 správce sítí (syst.soft.,SQL, int.apl.)
136,72 DEnta
53 správce inf.systémů (inst.verzí,přenosy)
167,87 DEnta
54 metodik informačních systémů
77,23 DEnta
55 správa komunikač. a zabezpeč. systémů
18,61 DEnta
56 technik (závady výpočetní techniky)
28,86 DEnta
60 personální činnosti (nezař. dle 61-64)
21,59 DEnta
61 personalistika
27,65 DEnta
62 ekonomika práce
9,80 DEnta
63 platová agenda (mzdové účetnictví)
24,85 DEnta
64 vzdělávání
13,75 IEto
70 vnitřní správa (nezař. dle 71-76)
128,91 DEnta
61
71 rozpočet
34,63 DEnta
72 pokladní agenda
140,32 DEnta
73 účetnictví
66,54 DEnta
74 investice
6,59 DEnta
75 správa majetku
100,07 DEnta
76 spisová služba - podatelna
293,82 IEto
81 lektorská činnost
5,82 IEto
82 právní agenda
39,20 DEnta
83 bezpečnost práce a protipožární ochrana
28,62 DEnta
84 přípr. k obraně a ochrana utajov.skuteč.
7,32 DEnta
85 ostatní admin. činnost = sekret. práce
154,35 DEnta
90 inspekční činnost
19,88 DEnta
91 analytická činnost
7,36 DEnta
92 finanční kontrola
66,78 DEnta
93 cenová kontrola
54,45 DEnta
94 interní audit
10,50 DEnta
95 vyhledávací činnost
34,83 IEta
99 dělnická povolání (POP)
198,40 IEto
101 Zvýšení kvality a účinn. daň. kontroly
12,43 IEta
103 Vrácení DPH osob.se sídl. a bydl.v zahr.
2,50 IEta
105 Oceňování majetku pro daňové účely
1,00 IEta
106 Zkvalitnění vymáhání daňových pohledávek
6,00 IEta
109 Docílení většího rozsahu kontrol dotací
8,90 IEto
CELKEM
15 498,25
Zdroj: MFČR
62