Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice

Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Danuše Nerudová, PhD.

Brno 2011

Hana Maňáková

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala své vedoucí bakalářské práce, doc. Ing. Danuši Nerudové, PhD., za vedení této práce a vlídné jednání. Poskytla mi cenné a užitečné rady.

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

Podpis

V Brně dne .................

................................ Jméno Příjmení

Abstrakt Maňáková, H. Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2011. Úvodní část práce je spíše teoretická, nejdříve se zabývá obecně daněmi a pak definicí, funkcí a klasifikací majetkových daní. Dále pojednává o jednotlivých ustanoveních pro daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí. Další část se věnuje efektivnosti zdanění, kde jsou pro pochopení problematiky vymezeny náklady související s daněmi. Hlavní kapitola je převážně praktická, je zde provedeno srovnání majetkových daní s ostatními daněmi v České republice (např. z hlediska výše daňových povinností a počtu daňových subjektů). Převážná část této kapitoly je věnována vyčíslení a především ohodnocení efektivnosti majetkových daní. K posouzení efektivnosti daní se používá metoda přepočteného pracovníka založená na hodnocení administrativních nákladů. V závěru práce je naznačeno nastínění budoucího vývoje. Klíčová slova: majetková daň, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, efektivnost zdanění a administrativní náklady.

Abstract Maňáková, H. Evaluation of the effectiveness of collection of property taxes in the Czech Republic. Bachelor Thesis. Brno, 2011. The thesis starts with theoretical summary of the taxes in general, with definition, function and classification of property taxes. It continues with specific description of inheritance tax, gift tax and real estate transfer tax. Later it deals with effectiveness of taxation. The main chapter is mainly practical, comparing property taxes against other taxes in the Czech Republic (e.g. from the point of view of size of tax liabilities and number of taxable subjects). Most of this chapter deals with evaluation and assessment of effectiveness of property taxes. The assessment is

using method of comparing volume of administrative cost per equivalent employee. The thesis concludes with outline of possible future development. Keywords: property tax, inheritance tax, gift tax, real estate transfer tax, the efficiency of taxation and administrative costs.

Obsah 1

2

3

Úvod, cíl práce a metodika

8

1.1

Úvod

8

1.2

Cíl práce

9

1.3

Metodika

9

Teoretická část

11

2.1

Definice daní

11

2.2

Funkce daní

11

2.3

Klasifikace daní

12

2.4

Majetkové daně

12

2.4.1

Daň dědická

13

2.4.2

Daň darovací

14

2.4.3

Daň z převodu nemovitostí

14

2.5

Inkaso daní

15

2.6

Efektivnost zdanění

16

2.6.1

Administrativní náklady

17

2.6.2

Nadměrné daňové břemeno

18

2.6.3

Vyvolané náklady zdanění

20

2.7

Administrativní náklady majetkových daní

21

2.8

Měření nákladů

22

2.8.1

Měření vyvolaných nákladů

22

2.8.2

Měření nadměrného daňového břemene

22

2.8.3

Měření administrativních nákladů

23

Praktická část 3.1

24

Srovnání majetkových daní s ostatními daněmi

24

3.1.1

Z hlediska inkasa daní

24

3.1.2

Z hlediska daňových povinností

27

3.1.3

Z hlediska daňových přiznání

28

3.2

Komparace majetkových daní

29

3.2.1


29

3.2.2

Z hlediska inkasa

30

3.2.3

Z hlediska výtěžnosti

31

3.3

Analýza nákladů

3.3.1

31

Měření administrativních nákladů 6

31

3.3.2

Efektivnost inkasa majetkových daní

33

3.3.3

Posouzení efektivnosti prostým aritmetickým průměrem

33

3.3.4

Posouzení efektivnosti metodou přepočteného pracovníka

37

3.3.5

Porovnání dosažených výsledků

44

4

Závěr

45

5

Seznam literatury

47

6

5.1

Knihy

47

5.2

Zákony

47

5.3

Internetové zdroje

48

5.4

Seznam zkratek

48

5.5

Seznam tabulek

48

5.6

Seznam grafů

49

Přílohy

51

6.1

Základní ukazatele

51

6.2

Specifikace pracovníků územních finančních orgánů

52

7

1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1

Úvod

Daně mají mnoholetou historii, nejdříve byly placeny v naturáliích a ve formě roboty. Jednalo se o nesystémové a jednorázové výběry, které odrážely potřeby státu a panovníka. Až se vznikem bankovek a jejich rozšířením se začaly platit daně v penězích. Každý z nás se s daněmi setkává téměř denně, nejčastěji se spotřebními daněmi, konkrétněji s daní z přidané hodnoty. Lidé si mnohdy ani neuvědomují, kde všude a hlavně v jaké výši platí daně. Dochází tak k přesunu peněžních prostředků ze soukromého sektoru do veřejného sektoru. To sebou však přináší i řadu nákladů, které způsobují neefektivnost daňového systému. Efektivnost je nutno posuzovat nejen z hlediska administrativních nákladů, ale i z hlediska nadměrného břemene. Administrativní náklady se dělí na přímé administrativní náklady (náklady státu) a náklady zatěžující poplatníky. V této oblasti patří majetkové daně v posledních letech k častým tématům. Daně jsou upraveny množstvím zákonů, které jsou neustále novelizovány. Ve většině zemí jsou daně hlavním zdrojem příjmů veřejných rozpočtů, proto jsou velmi sledovány a popřípadě také vymáhány. Významnou roli v této oblasti hrají finanční úřady, které mají na starosti především správu daní, k čemuž patří i jejich vymáhání. Všechny finanční úřady v České republice jsou rozděleny na několik oddělení, mezi nimiž je nejen oddělení vymáhací, ale i oddělení majetkových daní. Na tomto oddělení mi bylo umožněno strávit polovinu své povinné praxe. Až právě tam jsem si uvědomila, že majetkové daně jsou zajímavé v tom, že je platí úplně všichni i nepodnikatelé. To byl také jeden z důvodů, proč jsem si vybrala právě tohle téma. Tato práce se věnuje majetkovým daním, které ztrácejí v posledních letech na významu, snižuje se jejich výnosnost, ale dochází u nich k nejmenším únikům, jelikož předmětem těchto daní je majetek, který nelze schovat a je snadno dohledatelný.

8

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je především posouzení efektivnosti výběru majetkových daní v České republice v časovém rozmezí od roku 2005 do roku 2009. Nejdříve budou vymezeny majetkové daně a jednotlivé náklady zdanění. Následně bude provedena komparace majetkových daní s ostatními daněmi, například z hlediska daňových povinností nebo počtu elektronicky podaných přiznání, které jsou v České republice vybírány. Hlavní část se věnuje vyčíslení hodnoty administrativních nákladů a to především přímých, což jsou náklady státu na výběr daní, a náklady daňových poplatníků. Z těchto hodnot bude pak posouzena efektivnost těchto daní. V závěru bude nastíněn budoucí vývoj majetkových daní.

1.3 Metodika V první části je provedena deskripce základních pojmů z oblasti daní, jež byly čerpány především ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a z odborných literárních pramenů věnujících se této problematice, které jsou uváděny postupně v textu a na závěr shrnuty v seznamu literatury. Hlavní část se zabývá komparací majetkových daní s ostatními daněmi z více hledisek, abychom mohli posoudit jejich významnost. Nejdříve byl proveden sběr dat a následně byla učiněna analýza těchto hodnot. Data byla získána ze statistických údajů Ministerstva financí České republiky. Takto získaná data jsou zpracována do tabulek a pro přehlednost znázorněna do grafů s využitím programu MS Excel. Nejdůležitější část se věnuje hodnocení efektivnosti inkasa transferových daní, kde vycházím z metody přímých administrativních nákladů prof. Ing. Pavla Pudila DrSc., který na základě vyčíslení administrativních nákladů posuzuje efektivnost daní pomocí metody přepočteného pracovníka. K získání dat a hlavně vyhodnocení použiji dvě metody, které posléze porovnám. První vychází z publikace výše zmíněného autora, kde jsou již uvedeny přepočtené nákladové koeficienty pro roky 2001 až 2003. Jelikož se příliš od sebe neliší, vypočítám z těchto hodnot prostý aritmetický průměr, který mi pomůže vyčíslit náklady na 9

výběr

příslušných

z podrobnějších

daní.

výpočtů.

Druhá Zde

metoda

jsou

bude

informace

přesnější, čerpány

neboť

taktéž

vychází

především

z Ministerstva financí České republiky. V závěrečné části této práce je na základě dedukce a predikce nastíněn možný budoucí vývoje transferových daní v České republice.

10

2 Teoretická část Před samotnými výpočty a následným hodnocením je nutné definovat a ujasnit základní pojmy z této oblasti.

2.1 Definice daní "Daň je povinná nenávratná platba vybíraná státem, která je důležitým faktorem ovlivňujícím záměry a cíle hospodářské politiky"(Remenáriková, 1997). Pojem neekvivalentní vyjadřuje to, že nikdo nemůže získat protihodnotu odpovídající částce, kterou zaplatil. Nenávratná znamená, že po zaplacení již není možno požadovat částku zpět. A poslední princip nedobrovolnosti vychází z toho, že placení daní je nařízeno zákonem. Daň je buď pravidelně se opakující v časových intervalech, nebo je nepravidelná, a platí se za určitých okolností.

2.2 Funkce daní Daně plní celou řadu funkcí, k nejvýznamnějším bývá řazena funkce fiskální, alokační, stabilizační a redistribuční (Kubátová, 2006). Státy mohou pomocí snižování/zvyšování daní respektive snižování/zvyšování příjmů státního rozpočtu uskutečňovat fiskální politiku, čímž ovlivňují celou ekonomiku. Je historicky nejstarší funkcí daní. Co se týče druhé funkce, stát může v případě neefektivní alokace zdrojů zavést daně tak, aby byly zdroje umístěny tam, kde se jich nedostávalo. Neefektivní alokaci zdrojů způsobují mikroekonomická tržní selhání, která jsou způsobena například nedokonalou konkurencí nebo asymetrickými informacemi. Stabilizační funkce je součástí hospodářské politiky státu, pomocí níž ovlivňuje agregátní ukazatele, jako je cenová hladina nebo agregátní poptávka. Poslední funkce daní je redistribuční, pomocí níž se snaží stát zmírňovat rozdíly v důchodech jednotlivých subjektů.

11

2.3 Klasifikace daní Pro rozdělení daní existuje řada kritérií, která můžou ještě dále záviset na jiných okolnostech. Nejčastěji se daně dělí dle Kubátové (2003) podle vazby na důchod poplatníka na daně: •

přímé,

•

nepřímé.

Přímé daně jsou adresné, nepřenositelné a poplatník je platí přímo ze svých příjmů popř. majetku, odtud pochází i jejich název. Tyto daně bývají dále členěny na daně •

důchodové: - daň z příjmů fyzických osob, - daň příjmů právnických osob,

•

majetkové: - daň dědická, - daň darovací, - daň z převodu nemovitostí, - daň z nemovitostí, - daň silniční.

Kubátová (2006) uvádí jako další hojně užívanou klasifikaci daní dle: •

objektu daně: - daň z důchodu, - daň ze spotřeby, - z majetku,

•

platební schopnosti poplatníka: - osobní, - daně in rem,

•

charakteru veličiny, z níž se daň platí: - kapitálové, - běžné.

2.4 Majetkové daně Majetkové daně patří mezi nejstarší daně, neboť jsou jedny z mála daní, které neprošly velkými změnami. "Majetkové daně jsou vedle daní důchodových klasickými přímými daněmi: jsou vyměřovány poplatníkovi na základě jeho majetku a jsou adresné; poplatník nemá možnost vyhnout se jejich placení" (Radvan, 2007). Z toho také vyplývá, že nemohou být převedeny na jinou osobu. Dále je můžeme zařadit mezi daně in rem (nezohledňují platební schopnosti poplatníků).

12

Mezi další charakteristiky těchto daní patří to, že výnosy z nich jsou malé avšak stálé. Do celkových daňových příjmů přispívají pouze necelými třemi procenty. Majetkové daně se dělí na: • daň dědickou, • daň darovací, • daň z převodu nemovitostí, • daň z nemovitostí, • daň silniční. První tři daně bývají souhrnně označovány jako tzv. trojdaně. Někteří autoři považují za majetkové daně pouze tyhle tři. Do státního rozpočtu přispívají tyto pouze jedním procentem. 2.4.1

Daň dědická

Daň dědická spolu s daní darovací se řadí mezi jednorázové daně, které se vyměřují při bezplatném převodu majetku. Dědic může své dědictví i odmítnout, ale pouze jako celek. Stává se to především v případech, kdy zděděné dluhy převyšují hodnotu majetku. Základem daně je hodnota nabytého majetku jednotlivým dědicem, která je určena v dědickém řízení, snížená o dodatečné náklady. Mezi tyto náklady můžeme zařadit: •

prokazatelné dluhy zůstavitele,

•

náklady spojené s pohřbem,

•

odměnu a výdaje notáře,

•

cenu majetku osvobozeného od daně dědické,

•

dědickou dávku zaplacenou jinému státu, podléhá-li tento majetek i dani dědické v tuzemsku. Sazby daně jsou klouzavě progresivní a závisí na příbuzenském vztahu mezi

dědicem a zůstavitelem. Osoby zařazené do I. a II. skupiny podle příbuzenského vztahu daň dědickou neplatí. U osob zařazených do III. skupiny jsou od této daně osvobozena následující nabytí: •

movitých věcí osobní potřeby, pokud po dobu jednoho roku před jejich nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze 13

společného jmění manželů, pokud cena tohoto majetku nepřevýší 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka (dle § 19 odst. 2 písm. a), •

vkladů na účtech u bank (s výjimkou těch co byly zřízeny pro podnikatelské účely), peněžních prostředků a cenných papírů, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených ze společného jmění manželů, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka (dle § 19 odst. 2 písm. b),

•

částek, které podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem stávají předmětem dědictví (dle § 19 odst. 2 písm. c).

U III. skupiny je dále nutné vypočítanou daň vynásobit koeficientem o.5, abychom získali výslednou daň. Poplatníkem této daně je dědic nebo jednotliví dědici, kteří nabyli majetek nebo jeho část děděním ze zákona nebo ze závěti. Daň je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. 2.4.2

Daň darovací

Daň darovací se platí v případě bezúplatného převodu majetku jinak než smrtí zůstavitele. I zde existují výjimky, které jsou osvobozeny (darování majetku, který bude využit pro studium, léčení, úhradu sociálních služeb, nákup zdravotních pomůcek nebo na charitativní účely). Dále jsou osvobozeny osoby zařazené do prvních dvou skupin a osoby zařazené do III. skupiny pouze v případě, pokud celková hodnota daru (movité věci osobní potřeby, vklady na účtech, peněžní prostředky a cenné papíry) nepřesáhne 20 000 Kč. Osvobození od daně darovací u této skupiny je obdobné jako u daně dědické. Základem daně je cena majetku, snížená o prokázané dluhy a clo v případě dovozu. Plátcem je většinou obdarovaný (nabyvatel), dárce je ručitelem. Pokud byl darován majetek více osobám, platí daň každá z nich samostatně. V případě darování do ciziny je však plátcem daně dárce. Sazba daně je dvojnásobkem daně dědické. 2.4.3


Daň z převodu nemovitostí se také řadí mezi jednorázové daně. Vyměřuje se v případě úplatného převodu nemovitostí. Základem daně je cena podle znaleckého posudku. V případě, že je kupní cena vyšší, je základem daně kupní 14

cena. Sazba daně je 3 %. Poplatníkem daně je prodávající (převodce), kupující (nabyvatel) je ručitelem. V případě výměny nemovitosti platí daň převodce i nabyvatel. Daň je splatná do tří měsíců od konce měsíce, ve kterém byl proveden vklad do katastru nemovitostí. V tomto termínu je nutné podat také daňové přiznání.

2.5 Inkaso daní Nejdříve bude popsán obecně výběr daní, neboli inkaso daní. Výběr daní je nepřímo úměrný jejich sazbám, snížení sazby většinou vede ke zvýšení inkasa příslušných daní. Inkaso majetkových daní patří k stabilnějším příjmům státního rozpočtu. Od roku 1992 byla pravidla pro výběr daní nespočetněkrát novelizována a jsou různě pozměňována také na základě rozhodnutí soudů. Od letošního roku platí nový daňový řád, pomocí nějž má být proces výběru daní jednodušší. Tato norma má také vést především ke snížení administrativních nákladů a tím ke zvýšení efektivnosti inkasa daní. Za výběr majetkových daní tak jako většinu ostatních daní jsou zodpovědné finanční úřady, které patří do soustavy finančních orgánů. V České republice je tato soustava tvořena ústředním finančním a daňovým ředitelstvím, osmi finančními ředitelstvími a 222 finančními úřady. Mezi těmito úřady jsou taktéž velké rozdíly, proto se bude předpokládat, že jejich činnost je stejná.

15

Tab. č.1: Finanční ředitelství a úřady Finanční ředitelství

Počet finančních úřadů

FŘ pro hlavní město Prahu

12

FŘ v Praze

30

FŘ v Ústí nad Labem

26

FŘ v Plzni

17

FŘ v Českých Budějovicích

27

FŘ v Hradci Králové

27

FŘ v Brně

53

FŘ v Ostravě

30

Celkem

222

Zdroj: MFČR Prakticky je inkaso daní znázorněno ve třetí kapitole, kde je zachycen i vývoj za posledních pět let.

2.6 Efektivnost zdanění Každý systém, který chce být spravedlivý a dlouhodobě fungující, by měl být také efektivní. Na efektivnost je možno nahlížet ze dvou pohledů. Buď je chápána jako maximalizace daňových výnosů nebo jako minimalizace nákladů. Efektivnost bývá někdy označována také jako účinnost, účelnost či hospodárnost. Je jedním z mnoha kritérií, která jsou rozhodující ve veřejné volbě. Efektivnost je také jednou z pěti daňových zásad, které byly zmíněny už v daňových kánonech. Mezi těchto pět zásad dle příspěvku Hubala Bude správa daní s novým Daňovým řádem efektivnější patří: a) efektivnost, b) právní perfektnost a průhlednost, c) pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů, d) spravedlnost, e) správné působení na makroekonomické agregáty. Pan Hubal dále ve svém příspěvku dále uvádí: "pod pojmem efektivnost ekonomové rozumí to, že by daně neměly způsobovat velké distorze v cenách a užitku z různých druhů činnosti. Totiž distorze vedou poplatníky daně k nahrazování zboží či služby zdaněné zbožím či službou zdaněnou méně. Tím 16

dochází k narušování efektivní alokace zdrojů v ekonomice. Daně také nemají omezovat pracovní úsilí poplatníků, ochotu spořit a podstupovat podnikatelská rizika." Autoři Peková a Pilný (2008) ve své knize rozlišují dva druhy efektivnosti: paretovskou efektivnost a efektivnost veřejného sektoru, chápanou jako rozdíl mezi vstupy a výstupy veřejného sektoru. Většina odborníků tvrdí, že úprava majetkových daní v České republice je neefektivní, proto je pro lepší přehlednost tato neefektivnost v druhé části této práce vyčíslena. K výpočtu efektivity daňového systému je potřeba zjistit vynaložené náklady spojené s danými daněmi. Proto jsou nejdříve rozděleny a definovány jednotlivé náklady. Náklady zdanění je možné rozdělit na náklady administrativní a nadměrné daňové břemeno neboli ztráta mrtvé váhy a vyvolané náklady zdanění. 2.6.1

Administrativní náklady

Administrativní náklady zdanění jsou náklady veřejného sektoru, které jsou spojené s výběrem daní na všech vládních úrovních a ve všech okamžicích daňového procesu, včetně nákladů obětovaných příležitosti (Pudil, 2004). Z definice je patrné, že se jedná o rozsáhlý soubor činností a taktéž vymezení těchto nákladů není jednoduché. Na administrativní náklady je možné nahlížet různě: -

z časového hlediska,

-

z hlediska dopadu na ekonomický sektor, popř. na vládní úroveň,

-

z hlediska druhu úřadu veřejné správy, ve kterém náklady vznikají,

-

z hlediska chronologie jejich vzniku,

-

z hlediska jejich struktury.

Pro lepší představu, co všechno do administrativních nákladů bývá řazeno, je zde podrobněji uvedeno alespoň jedno členění a to dle jejich struktury. Do tohoto členění patří mzdy, nájem budov (popř. koupě), náklady na vybavení, investice do hmotného majetku a náklady na zvýšení odborné úrovně pracovníků. Administrativní náklady se mohou dále ještě dělit na přímé a nepřímé. Přímé administrativní náklady Přímé náklady jsou na straně veřejného sektoru, jsou snadno zjistitelné (zaznamenávány v účetnictví) a rostou se složitostí daňového systému. Největším 17

problémem je jejich přiřazení k danému druhu daně. Mezi přímé náklady patří náklady na daňovou administrativu, náklady statistického úřadu, náklady soudní moci při vymáhání a náklady na schvalování daňových zákonů. Nepřímé administrativní náklady Nepřímé náklady jsou na straně soukromého sektoru, nesou je sami poplatníci, rostou se složitostí daně a jsou hůře vyčíslitelné. Nepřímé náklady nejsou nikde evidovány a jejich výše někdy přesahuje únosnou mez. Daňová správa může své vlastní náklady naopak snížit pomocí přenesení určité povinnosti na daňové poplatníky (Hamerníková, 2010). Patří mezi ně náklady na podání daňového přiznání, na daňové poradce, atd. Největším problémem je nalezení bodu, ve kterém se mezní administrativní náklad vyrovná meznímu výnosu. Po dosažení takového bodu by bylo další zvyšování již neefektivní. 2.6.2


Nadměrné břemeno, někdy též označováno jako ztráty mrtvé váhy, je dodatečný náklad spojený s daní. Ztráty mrtvé váhy jsou důsledkem substituce, kterou provádějí poplatníci, aby se vyhnuli dani. Známým příkladem z 18. století bylo zazdívání oken, jehož příčinou bylo zavedení daně z oken. Náklady mrtvé váhy způsobují distorzi v cenách statků, což je příčinou např. snížení užitku z prodeje mezní jednotky nebo růst mezních nákladů při koupi zdaněného statku. Subjekty se snaží znovu vyrovnat mezní užitky (snížením množství zdaněného statku). Což je znázorněno v grafu č. 2. Graf č.1:


CENA

S1 Daňový výnos státu

t

E1

P1 P0 P2

S0

E0 B D

A

Q1

Q0

MNOŽSTVÍ

Zdroj: Hamerníková, B., Maaytová, A. (2010)

18

Posun nabídkové křivky je zapříčiněn zavedením daně o velikosti t. Výrobce bude nyní požadovat cenu p+t, dojde k posunu rovnováhy. Jelikož výrobce zaplatí daň o velikosti t, čistá cena pak bude pouze o velikosti P . 2 Graf č.2:

Závislost nadměrného břemene na velikosti daně S2

CENA

S1 t2

t1

S0

E2 E1 E0 A

D

B Q2 Q1 Q0

MNOŽSTVÍ

Zdroj: Hamerníková, B., Maaytová, A. (2010) Z grafu je patrné, že pokud se zvýší daň k-krát, tak ztráty mrtvé váhy vzrostou k2krát. Velikost daňového břemene závisí tedy na elasticitě nabídky/poptávky (když je elasticita nízká, náklady mrtvé váhy jsou taktéž malé). Je nutné si uvědomit, že nadměrné břemeno roste rychleji než daň. Z toho vyplývá, že jedna velká daň přináší větší neefektivnost než dvě malé daně a zároveň dojde i k většímu nadměrnému břemenu. Tato teorie se nazývá second-best (Stiglitz, 1997). Každá daň má jinou velikost daňového břemene. Neustále se hledají cesty, jak tyto náklady snížit a tím i minimalizovat neefektivnost. V ekonomice existují i negativní náklady mrtvé váhy, které jsou způsobené např. ekologickými a spotřebními daněmi, a také nulové náklady mrtvé váhy, které můžeme najít u paušálních daní, které poplatník nemůže svým chováním ovlivnit. Každá správně fungující ekonomika se však snaží najít takový optimální daňový systém, který sebou nepřináší nadměrné náklady a zároveň je efektivní.

19

2.6.3

Vyvolané náklady zdanění

Vyvolané náklady jsou náklady na straně poplatníků. Souvisejí s evidencí, výpočtem a odvodem daní. Dle Pudila (2004) jsou vyvolané náklady zdanění rozděleny na náklady: a) Vyvolané: náklady na čas, daňové poradenství, technické vybavení a náklady na zaměstnance. Tyto náklady mohou být dobrovolné nebo nedobrovolné (dotyčný vede daňovou evidenci pouze pro případy zjištění základu daně). b) Vzniklé v důsledku dřívějšího odvodu daně (u DPH nebo u podnikatelů vedoucích daňovou evidenci). c)

Psychické: což jsou náklady vyvolané nejistotou spojenou s odvodem daně a také s tím, že snižují soukromou spotřebu poplatníků, což může vést ke snaze o vyhnutí se placení daně.

Dále bývají náklady soukromého sektoru děleny na: -

daňovou povinnost (vede ke snížení soukromé spotřeby poplatníků),

-

vyvolané náklady,

-

náklady vzniklé v souvislosti s distorzemi (u neuniverzálních daní).

Vyvolané náklady zdanění jsou zjednodušeně řečeno náklady na přizpůsobení se daňovému systému. Dají se kvantifikovat jako procento z nákladů na vedení účetnictví. Poplatníkům však nevznikají pouze náklady, mohou jim vznikat také užitky, a ty je možno rozdělit na několik druhů: a) Užitek vzniklý v důsledku pozdního odvedení daně. b) Užitek z důvodu odvedení nižší daně, vzniklý na základě časového nesouladu mezi náklady a výdaji (u poplatníků vedoucí podvojné účetnictví). c)

Při uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu před uhrazením ceny dochází taktéž k obohacení.

d) V některých případech je nutné zavést určitý informační systém, jehož aplikace může přinést výhody i při jiných ekonomických činnostech (vznik ekonomického užitku). e)

Poslední užitek pro soukromý sektor je spatřován v přechodu zaměstnanců státní daňové správy (vysoce kvalifikovaných a proškolených pracovních sil, jejichž náklady na školení nesl stát). 20

Pokud se tyto užitky odečtou od nákladů zdanění soukromého sektoru, budou získány společenské náklady zdanění. Dále se musejí k těmto nákladům přičíst celkové náklady veřejného sektoru, aby byly vyčísleny celkové náklady zdanění. Pro získání srozumitelných výsledků je vhodné rozdělit data do tří skupin. První skupinu tvoří fyzické a právnické osoby, druhá se dělí dle předmětu činnosti a třetí skupina je rozdělena na malé, střední a velké firmy.

2.7 Administrativní náklady majetkových daní Jelikož se převážná část následující kapitoly bude věnovat administrativním nákladům daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, je tedy nutné si tuhle problematiku více objasnit i po stránce teoretické. "Vhledem k tomu, že předmětem těchto daní je majetek, který je zejména u nemovitostí nemobilní, administrativní náklady na podchycení předmětu daně v případě nemovitostí nemusí být příliš vysoké. Relativní zatížení je však k poměrně malému fiskálnímu výnosu u nemovitostí dosti vysoké. Je to způsobeno také tím, že správa zdanění nemovitostí je v mnoha vyspělých zemích decentralizována. Konstrukce majetkových daní, které zatěžují nemovitosti, nepodléhá častým změnám. Proto je většina administrativních nákladů u zdanění nemovitostí spíše běžné opakující se povahy. Naopak, systém zdanění automobilů a zejména jiného movitého majetku často podléhá politickým výkyvům, což výrazně zvyšuje mimořádné administrativní náklady související s těmito daněmi." (Pudil, 2004) „Vhledem k tomu, že na úrovni ÚFO neexistuje projektové financování a rozpočtování, není možné jednoduše zjistit náklady spojené s výběrem jednotlivých daní. Přístup k měření administrativních nákladů (AC) v případě daňové správy proto vychází z metody tzv. přepočteného pracovníka“ (Pudil, 2004). V České republice existuje tzv. Číselník činností, ve kterém jsou rozděleni zaměstnanci veřejné správy dle jejich pracovního zatížení. Pomocí koeficientu pracovního zatížení jsou na pracovníky přepočítávány kapitálové i běžné výdaje. Měření těchto nákladů je popsáno v následující podkapitole.

21

2.8 Měření nákladů Zde jsou podrobněji teoreticky rozebrány jednotlivé způsoby měření nákladů a to jak vyvolaných nákladů, nadměrného daňového břemene tak i administrativních nákladů, kterou jsou podrobněji rozebrány v praktické části této práce. 2.8.1

Měření vyvolaných nákladů

K měření vyvolaných nákladů se však nejčastěji používá výdajový metoda, která abstrahuje od ekonomických subjektů poskytujících daňové poradenství. Nejdříve je nutné získat data, například dotazníky, ze záznamů státní správy nebo pomocí simulací. Nejvíce používaný je dotazník. Data takto získaná mají vysokou kvalitu, ale malou obsáhlost zkoumaných subjektů. A v neposlední řadě jsou s nimi spojeny vysoké náklady. Abychom získali příslušné informace, musíme využít některou z následujících metod. Metody měření vyvolaných nákladů dle Pudila (2004): 1.

Strukturované dotazníky nebo strukturovaní pohovory s respondenty metoda je považována za nejlepší zdroj k získání informací.

2.

Nestrukturované rozhovory s respondenty – nejméně používaná metoda, nezajišťuje potřebné množství informací.

3.

Studie časových nebo pracovních nákladů daňových poplatníků prováděné výzkumnými týmy – metoda nezajišťuje dostatečný rozsah subjektů a je časově náročná.

4. Vlastní pozorování daňových poplatníků bez účasti výzkumných týmů – informace získané touto metodou jsou nesourodé a nelze z nich formulovat platné závěry, v praxi se nepoužívá. 5.

Případové studie – tato metoda slouží ke kvalitativnímu hodnocení, neumožňuje tedy měřit náklady.

6. Archivní výzkum – metoda je založena na využití záznamů státní správy, popř. daňových poradců. 7. 2.8.2

Simulace a modelování – je součástí předchozích metod. Měření nadměrného daňového břemene

Jelikož je měření nadměrného daňového břemene velmi složité, je zde uveden zjednodušený postup výpočtu pro nadměrné břemeno na jednom trhu a pouze jako 22

důsledek substitučního efektu. Nadměrné daňové břemeno závisí na pořadí cenových změn na trzích. Pokud se zjišťuje nadměrné břemeno u jednotlivého poplatníka, je možno využít indiferenční analýzu (Pudil, 2004). Tato analýza má však řadu předpokladů: • dokonalá konkurence, • neexistence externalit, • konstantní nabídka výrobních faktorů, • výnos i výdaj státu nezávislý na druhu daně. Dalším neméně důležitým předpokladem je to, že všichni poplatníci mají stejný důchod, zvyky a preference. Nadměrné břemeno bylo znázorněno v grafu č. 1, z nějž se také vychází při vyjádření jeho velikosti pomocí elasticit nabídky a poptávky. Nejdříve je potřeba vypočítat obsah trojúhelníku, velikost ceny pro nabídku a poptávku a následně je od sebe odečíst. Pokud je elasticita poptávky negativní, je negativní i nadměrné břemeno. Může nastat situace, kdy nabídková či poptávková funkce bude nelineární a přestanou platit některé zákonitosti základního konceptu. V takových případech nelze využít výše zmíněného postupu, muselo by se využít určitých integrálů. 2.8.3


Nejdříve je při měření administrativních nákladů nutné si pracovníky rozdělit dle jejich činností: -

nedaňové,

-

jednotlivé daně,

-

režijní celkové nebo režijní daňové,

-

užší režijní daňové.

Pak musí být režijní náklady sníženy o nedaňové činnosti a takto očištěné režijní náklady rozděleny na jednotlivé daně. Dále je nutné vyčíslit počet zaměstnanců připadajících na jednotlivé daně a vypočítat podíl nákladů jednotlivých daní na celkových nákladech. Teorie je převedena v praktické části do rovnic a na základě výpočtů je zhodnocena efektivnost majetkových daní.

23

3 Praktická část V praktické části z důvodu přehlednosti a zjednodušení nebude do majetkových daní zařazena daň silniční a daň z nemovitostí, neboť ta je výlučně příjmem obcí. Někteří odborníci považují za majetkové daně pouze tzv. trojdaně, proto je tak učiněno i v této práci. Tato část, jak již bylo uvedeno výše, se bude zabývat různými komparacemi majetkových daní s ostatními daněmi vyměřovanými v České republice a především výpočtu efektivnosti jednotlivých majetkových daní.

3.1 Srovnání majetkových daní s ostatními daněmi Nejdříve bude provedena komparace daní dle jejich inkasa, daňové povinnosti a daňových přiznání. 3.1.1

Z hlediska inkasa daní

Tohle kritérium slouží k určení daní, které nejvíce přispívají do státního rozpočtu. Daň

Tab. č.2: Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2005 - 2009 (v mil. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009

DPH

204 941

DPPO

137 432 128 865

Daň z příjmu vyb. srážkou

217 394 235 844 254 939 253 463 155 674

173 519

110 543

11 242

14 003

15 700

19 299

19 189

Daň silniční

5 191

5 428

5 915

6 002

4 795

Daň dědická

103

124

109

115

88

Daň darovací

510

604

692

345

162


7 494

7 788

9 774

9 950

7 809

Ost. příjmy a poplatky

5 252

4 977

4 250

4 281

3 784

26 583

17 854

17 003

17 749

5 565

111 633 126 388

115 180

111 042

5 195

6 361

DPFO - podnikatelů DPFO ze závislé činnosti Daň z nemovitostí CELKEM

110 662 4 987

5 017

517 870

514 079

5 123

577 014 606 896 522 950

Zdroj: Česká daňová správa Z tabulky vyplývá, že nejvíce do státního rozpočtu přispívá daň z přidané hodnoty a daně z příjmů. Naopak nejméně daň dědická a darovací. V časovém horizontu 24

dochází spíše ke snižování výnosnosti, což je z tabulky taktéž patrné. Např. v roce 2009 došlo k výraznému meziročnímu snížení inkasa o částku převyšující 80 000 mil. Kč. Tento pokles byl především způsoben snížením inkasa daně z příjmů. Příčina je spatřována v legislativních změnách a samozřejmě také v hospodářské krizi. U daně silniční lze pozorovat v roce 2009 také po několika letech pokles, který byl způsoben taktéž výše zmíněnými faktory. V následující tabulce jsou pouze sečteny majetkové daně a pro lepší přehlednost je dále tabulka převedena do grafu. Daň

Tab. č.3: Vývoj inkasa 2005

2006

2007

2008

2009

DPH

208 413

217 784

236 385

255 190

253 612

DPPO

137 432

128 865

155 674

173 519

110 543

DPFO

137 245

129 487

143 391

132 929

160 607

Daň silniční

5 191

5 428

5 915

6 002

4 795

Majetkové daně

8 107

8 516

10 575

10 410

8 059

Daň z nemovitostí

4 987

5 017

5 123

5 195

6 361

Daň z příjmu vyb. srážkou

11 242

14 003

15 700

19 299

19 189

Ostatní příjmy a poplatky

5 252

4 977

4 250

4 281

3 784

517 870

514 079

577 014 606 896

522 950

CELKEM Zdroj: Vlastní práce

25

Graf č.3:

Vývoj inkasa daní Vývoj inkasa jednotlivých daní

300 000 275 000 250 000 225 000 200 000 175 000 150 000 125 000 100 000 75 000 50 000 25 000 0 1

2

DPH DPFO Majetkové daně Daň z příjmu vybíraná srážkou

3

4

5

DPPO Daň silniční Daň z nemovitostí Ostatní příjmy a poplatky

Zdroj: Vlastní práce Z grafu je patrný snižující se význam majetkových daní z hlediska přispívání do státního rozpočtu. To je způsobeno především nárůstem inkasa ostatních daní a v neposlední řadě zaváděním nových daní, jako jsou např. daně ekologické. Graf č.4:

Podíl daní na inkasu Podíl jednotlivých daní na inkasu 1%1%1%

3%

1%

DPH DPPO

28%

46%

DPFO Daň silniční Majetkové daně Daň z nemovitostí Daň z příjmu vybíraná srážkou Ostatní příjmy a poplatky

19%

Zdroj: Vlastní práce Na tomto grafu je přehledně znázorněn podíl jednotlivých daní na celkovém inkasu. Je zřejmé, že největší přínos pro státní pokladnu, jak již bylo řečeno, má 26

daň z přidané hodnoty a daně z příjmů. Tak jak bylo uvedeno výše, daně majetkové přispívají pouze jedním procentem. To je způsobeno také tím, že daň z nemovitostí je výlučným příjmem obcí. 3.1.2


Tab. č.4: Předepsané daně 2005

2006

2007

2008

2009

DPPO

137 354

128 314

155 674

173 590

110 543

DPFO

142 148

136 268

150 764

143 682

123 365

5 230

5 457

5 811

6 073

4 950

424 180 468 205

513 761

469 655

Daň silniční DPH

374 175

Daň z nemovitostí

4 917

4 978

5 023

5 104

6 318

Majetkové daně

7 198

7 776

9 761

10 524

8 179

Zdroj: Česká daňová správa Tabulka znázorňuje, jaká výše daní byla v daných letech předepsána. To se však vždy nemusí shodovat s jejich inkasem, což je vyjádřeno v následující tabulce. Tab. č.5: Výtěžnost 2005 DPPO DPFO Daň silniční DPH Daň z nemovitostí Majetkové daně

2006

2007

2008

2009

100,8

100,4

100,2

100,6

102,4

100,6

100,3

100,1

99,1

156,5

99,3

99,5

101,8

98,8

96,8

100,6

100,9

101,6

100,5

100,0

101,4

100,8

102,0

101,8

100,7

103,8

105,6

102,1

103,5

101,5

Zdroj: Česká daňová správa Pokud výtěžnost přesáhne čísla sto, tak došlo k překročení předepsané daňové povinnosti, tudíž hodnota inkasa dané daně v příslušném roce je vyšší. Kolísání inkasa je způsobeno především legislativními změnami, hospodářskou krizí a v neposlední řadě také daňovými nedoplatky. U daně z příjmu právnických osob lze pozorovat z dlouhodobějšího hlediska zvyšování výtěžnosti.

27

3.1.3

Z hlediska daňových přiznání

Tab. č.6: Počet daňových přiznání DPH DPPO DPFO 2005

2 799 354

296 271

2 034 434

2006

2 870 065

307 986

2 246 839

2007

2 909 859

329 481

2 348 299

2008

2 963 085

347 457

1 739 241

2 978 596 322 446 2009 Zdroj: Česká daňová správa

1 777 970

Z dlouhodobějšího hlediska počet daňových přiznání pozvolna roste. Výjimku tvoří daň z příjmů fyzických osob, kde dochází k poklesu počtu podaných přiznání, což je způsobeno hlavně legislativními změnami. Tab. č.7: Elektronická přiznání1 2005 2006

2007

2008

2009

DPPO

1 503

2 902

5 081

7 228

10 030

DPFO

2 504

5 254

9 192

13 845

15 312

Daň silniční

3 262

6 501

9 036

11 757

14 251

31 707

58 532

84 352

110 554

144 929

1 773

2 218

2 885

4 145

4 309

DPH Daň z nemovitostí Zdroj: Česká daňová správa

I z téhle tabulky je patrný růst elektronicky podaných přiznání. Pro lepší názornost je převedena tabulka do grafu.

1

Pozn. V tabulce není uveden počet elektronicky podaných přiznání pro majetkové daně, neboť tato

hodnota je k dispozici pouze na FÚ. Musela by se tedy zjistit jejich výše pro každý FÚ v ČR a sečíst je.

28

Graf č.5:

Počet elektricky podaných přiznání v letech 2005 - 2009 Počet elektronicky podaných přiznání

160 000 144 929 140 000 120 000

110 554 DPPO

100 000

DPFO

84 352

Daň silniční

80 000

DPH

58 532 60 000

4 145

7 228 13 845 11 757

2 885

5 081 9 192 9 036

2 218

2 902 5 254 6 501

1 773

1 503 2 504 3 262

20 000

31 707

4 309

40 000

10 030 15 312 14 251

Daň z nemovitostí

0 2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní práce Největší nárůst v počtu podaných elektronických přiznání byl zaznamenám u daně z přidané hodnoty. Zavedením elektronických daňových přiznání byly poplatníkům usnadněny úkony související s podáváním daňového přiznání. Neopomenutelným přínosem je, že poplatníci nemusejí osobně navštěvovat finanční úřady.

3.2 Komparace majetkových daní Jak bylo uvedeno výše, budou podrobněji rozebrány pouze tři daně, a to daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Nejdříve tyto daně budou porovnány v čase z hlediska daňových povinností. 3.2.1


Tab. č.8: Daňová povinnost v mil. Kč Druh daně 2005 2006 2007

2008

2009

Daň dědická

103

123

108

119

86

Daň darovací

524

569

720

299

157

6 571

7 084

8 933

10 106

7 936

Daň z přev. nemovit. Zdroj: Česká daňová správa

29

K nejmenším výkyvům dochází u daně dědické, zde je již z dlouhodobého hlediska nízký výnos z důvodu osvobození první skupiny. Od této daně je od 1.1. 2008 nově osvobozena i druhá skupina. U daně darovací došlo po roce 2007 k výraznému poklesu, neboť byly taktéž s účinností od 1.1.2008 osvobozeny první dvě skupiny. K nejvýraznějšímu snížení došlo u daně z převodu nemovitostí, což je zapříčiněno snížením převodů nemovitostí a cen nemovitostí. I tak patří tato daň k nejvýznamnější majetkové dani z hlediska příjmů do státního rozpočtu. 3.2.2

Z hlediska inkasa

Tab. č.9: Inkaso majetkových daní v mil. Kč Druh daně 2005 2006 2007

2008

2009

Daň dědická

103

124

109

115

88

Daň darovací

510

604

692

345

162

7 494

7 788

9 774

9 950

7 809

Daň z přev. nemovit. Zdroj: Česká daňová správa

Z tabulky je patrný pokles inkasa v tomto časovém horizontu. U inkasa daně z převodu nemovitosti lze pozorovat výrazný pokles v roce 2009, je však stále vyšší než inkaso v roce 2006. Pro větší přehlednost je tabulka převedena do grafu. Graf č.6:

Vývoj inkasa majetkových daní v letech 2005-2009 Vývoj inkasa majetkových daní

10000 9000 8000 7000 6000

Daň dědická

5000

Daň darovací

4000

Daň z přev. nemovit.

3000 2000 1000 0 2005

2006

2007

2008

Zdroj: Vlastní práce

30

2009

3.2.3

Z hlediska výtěžnosti

Tab. č.10: Výtěžnost majetkových daní Druh daně 2005 2006 2007 Daň dědická

2008

2009

100,0

100,8

100,9

96,6

102,3

Daň darovací

97,3

106,2

96,1

115,4

103,2

Daň z přev. nemovit.

114,1

109,9

109,4

98,5

98,4

Zdroj: Česká daňová správa Jak bylo uvedeno výše, pokud hodnota přesáhne 100 %, bylo inkaso příslušné daně vyšší než daňová povinnost. U těchto tří daní se výtěžnost pohybuje kolem této hodnoty. Přestože u každé daně můžeme zaznamenat alespoň jednou pokles pod tuto hodnotu, nejedná se však o nic závažného.

3.3 Analýza nákladů Předmětem analýzy jsou pro zjednodušení pouze administrativní náklady zdanění. Příčinou usnadnění není složitost výpočtů, ale obtížnost získání rozsáhlých informací a dat. Jelikož vláda nevede účetnictví, není možné přesně kvantifikovat náklady vztahující se k určité administrativní činnosti. Možným řešením je pouhý odhad pomocí koeficientů. 3.3.1


Zde jsou uvedeny rovnice, podle nichž bude hodnocena efektivnost. Ty to rovnice zformuloval prof. Pudil následovně: 1.

Celkové náklady daňové správy TCto = DCpit + DCcit + DCvat + DCex + DCrt + DCrst + DCit + DCgt + DCrett + DCnta + TICta + TICto + TNCto,

(1)

kde TCto jsou celkové náklady daňové správy, DCpit jsou přímé náklady na výběr daně z příjmů fyzických osob (PIT), DCcit jsou přímé náklady na výběr CIT, DCvat jsou přímé náklady na výběr daně z přidané hodnoty (VAT), DCex jsou přímé náklady na výběr spotřebních daní (EX), DCrt jsou přímé náklady na výběr silniční daně (RT), DCrst jsou přímé náklady na výběr daně z nemovitostí (RST), DCit jsou přímé náklady na výběr daně dědické (IT), DCgt jsou přímé náklady na výběr daně darovací (GT), DCrett jsou přímé náklady na výběr daně z převodu nemovitostí

31

(RETT), DCnta jsou přímé náklady nedaňové činnosti, TICta jsou režijní náklady na výběr daní, TICto jsou režijní náklady ÚFO a TNC jsou investiční náklady ÚFO. 2.

Celkový počet zaměstnanců TEto = DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett + DEnta + IEta + IEto,

(2)

kde DEpit až DErett je počet zaměstnanců přímo se podílejících na výběru příslušné daně, DEnta je počet zaměstnanců přímo se podílejících na nedaňových činnostech, IEta je počet režijních zaměstnanců daňových činností a IEto je počet režijních zaměstnanců nerozlišených. 3.

Přepočet užších režijních zaměstnanců

Tento koeficient se používá u zaměstnanců zabývajících se činností, jejíž náklady řadíme mezi režijní, a je tedy obtížné přiřadit takového zaměstnance k určité dani (jde např. o vrátného a topiče). C1it = DEit / DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett

(3)

C1gt = DEgt / DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett

(4)

C1rett = DErett / DEpit + DEcit + DEvat + DEex + DErt + DErst + DEit + DEgt + DErett

(5)

Jelikož se zabýváme pouze majetkovými daněmi, musíme sečíst koeficienty pro daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Někdy je tato hodnota známá a stačí z ní vyjádřit počet užších a přímých režijních zaměstnanců připadajících na daň dědickou. 4.

Počet užších režijních zaměstnanců PEit =DEit + Ccit · IEta,

(6)

kde PEit je dílčí počet zaměstnanců podílejících se na výběru daně dědické. Stejným postupem může být dopočítán dílčí počet zaměstnanců podílejících se na výběru daně darovací a daně z převodu nemovitostí. 5.

Koeficient pro přepočet režijních nákladů C2it = PEit / PEpit + PEcit + PEvat + PEex + PErt + PErst + PEit + PEgt + PErett + DEnta

6.

(7) Celkový počet zaměstnanců připadajících na výběr daně dědické

TEit = PEit + C2it · IEto, 7.

(8)

Koeficient pro přepočet nákladů připadající na daň dědickou 32

C3it = TEit / TEto

(9)

kde TEit je celkový počet zaměstnanců podílejících se na výběru daně dědické a TEto je celkový počet zaměstnanců ÚFO. 8.

Absolutní hodnota administrativních nákladů daně dědické TCit = C3it · CCto + C3it · TNCto,

(10)

kde CCto jsou běžné náklady (což lze vyjádřit také jako TCto –TNCto). Takto získané náklady poměříme s inkasem daně: ACit = (TCit / TRit) · 100,

(11)

kde ACit jsou administrativní náklady výběru daně dědické jako procento inkasa daně a TRit jsou výnosy daně dědické. 3.3.2

Efektivnost inkasa majetkových daní

Efektivnost se dá vyčíslit jako podíl administrativních nákladů a inkasa daně. Jak již bylo uvedeno výše, do administrativních nákladů řadíme náklady přímé a vyvolané. Např. v roce 2004 byl dle výpočtů Pudila tento podíl následující: -

daň dědická 77,81 %,

-

daň darovací 16,03 %,

-

daň z převodu nemovitostí 2,85 %.

„Administrativní náklady na podchycení předmětu daně v případě nemovitostí nemusí být příliš vysoké. Relativní zatížení je však k poměrně malému fiskálnímu výnosu u nemovitostí dosti vysoké.“(Pudil, 2004) Daně týkající se nemovitostí se mění oproti jiným daním méně často, proto jsou administrativní náklady spíše opakující se. Ostatní majetkové daně, především daně zabývající se movitým majetkem, podléhají snadněji politickým změnám a tím se zvyšují i mimořádné administrativní náklady. Tyto náklady může zvyšovat také nevyužívání úspor z rozsahu, způsobené decentralizací. 3.3.3

Posouzení efektivnosti prostým aritmetickým průměrem

Aby mohla být posouzena efektivnost, musí se nejdříve vypočítat náklady na výběr jednotlivých daní, k čemuž jsou potřeba hodnoty výše zmíněných nákladových koeficientů pro daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitostí. Jelikož jsou známy hodnoty koeficientů pouze pro rok 2001 až 2003 a příliš se nemění, bude se z nich v dalších výpočtech vycházet.

33

Tab. č.11: Nákladové koeficienty jednotlivých činností Činnost 2001 2002 2003 Náklady na DDE

0,031

0,030

0,026

Náklady na DDA

0,035

0,037

0,037

Náklady na DPN

0,070

0,073

0,073

Zdroj: Pudil, P. (2004) Nyní se vypočítá prostý aritmetický průměr pro každou daň z hodnot uvedených v tabulce č. 11. Získaná hodnota je potřeba k výpočtu nákladů na výběr těchto tří daní, což je znázorněno v následujících tabulkách. Tab. č.12: Průměry nákladových koeficientů Činnost Průměr Náklady na DDE

0,029

Náklady na DDA

0,036

Náklady na DPN

0,072

Zdroj: Vlastní práce Tab. č.13: Hodnocení daně dědické DDE 2005 2006 2007 Celkové výdaje

2008

2009

6 926

7 235

7 635

7 929

7 984

Náklady výběru

201

260

221

230

232

Inkaso daně

103

124

109

115

88

1,9515

2,0968

2,0275

2,0000

2,6364

Náklady/inkaso Zdroj: Vlastní práce

Tab. č.14: Hodnocení daně darovací DDA 2005 2006 2007 Celkové výdaje

2008

2009

6 926

7 235

7 635

7 929

7 984

Náklady výběru

250

260

275

285

278

Inkaso daně

510

604

692

345

162

0,4902

0,4305

0,3974

0,8261

1,7160

Náklady/inkaso Zdroj: Vlastní práce

34

Tab. č.15: Hodnocení daně z převodu nemovitostí DPN 2005 2006 2007 2008 Celkové výdaje

6 926

7 235

7 635

7 929

7 984

499

521

550

571

575

7 494

7 788

9 774

9 950

7 809

0,0666

0,0669

0,0563

0,0574

0,0736

Náklady výběru Inkaso daně Náklady/inkaso

2009

Zdroj: Vlastní práce Administrativní náklady jednotlivých daní jsou nyní pro názornost přepsány do jedné tabulky. Tab. č.16: Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %) 2005 2006 2007 2008 2009 DDE DDA

195,15

209,68

202,75

200,00

263,64

49,02

43,05

39,74

82,61

171,60

6,66

6,69

5,63

5,74

7,36

DPN Zdroj: Vlastní práce

Z tabulky je patrné, že administrativní náklady u daně dědické dosahují hodnoty až 200 % výběru této daně, administrativní náklady jsou tedy dvakrát vyšší než inkaso. Pro daň darovací je výše koeficientů různorodá, mají však rostoucí tendenci. Příčinou těchto vysokých hodnot je malý výnos daně dědické a darovací (způsobený nízkými sazbami a řadou osvobození). Z výpočtů vyplývá, že daň dědická a darovací jsou neefektivní a vyvstává zde otázka, proč tyto daně nadále existují. V minulosti byl několikrát podán návrh na jejich zrušení, vždy byl zamítnut. Jako hlavní argument bylo uváděno to, že by mohlo docházet k nekontrolovatelným přesunům majetku. U daně z převodu nemovitostí je podíl administrativních nákladů na inkasu daně nižší, což je způsobeno vyšším výnosem této daně. Pro přehlednost jsou hodnoty nákladů a inkas jednotlivých daní znázorněny graficky.

35

Graf č.7: dědické

Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně Daň dědická

300 260

250

230

221 200

232

201 Náklady výběru

150 124 100

103

Inkaso daně 115

109

88

50 0 2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní práce U daně dědické náklady převyšují inkaso, což u následujících dvou daní neplatí. Graf č.8: darovací

Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně Daň darovací

800 700

692 604

600 500

510 Náklady výběru

400 300 250

260

345 285

275

200

Inkaso daně 278 162

100 0 2005

2006

2007

2008


36

2009

Graf č.9: Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí 12000 10000 8000

9 774

9 950

7 809

7 788

7 494

Náklady výběru

6000

Inkaso daně

4000 2000 0

521

499 2005

2006

550 2007

571 2008

575 2009

Zdroj: Vlastní práce 3.3.4

Posouzení efektivnosti metodou přepočteného pracovníka

Nejdříve je nutné zařadit pracovníky územních finančních orgánů dle jejich činností a rozdělit je do skupin, což výrazně ovlivňuje další výpočty. Počet pracovníků územních finančních orgánů vychází z podkladů MFČR. Zde uvedu pro názornost alespoň rozdělení pro rok 2009. Zbývající léta jsou uvedena v příloze. Tab. č.17: Specifikace pracovníků pro rok 2009 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2009 dle činností přepočtený počet pracovníků

činnost číslo

název 1 řízení FŘ (čin. řed. FŘ a jmen. zástup.)

rozdělení

13,50 DEnta

2 řízení odboru daní a dotací FŘ

9,57 DEnta

3 řízení sekretariátu FŘ

4,50 DEnta

4 řízení oddělení FŘ

97,67 DEnta

5 řízení referátu FŘ

59,18 DEnta

6 řízení FÚ (čin. řed. FÚ a jmen. zástup.) 7 řízení sekretariátu FÚ

238,77 DEnta 17,50 DEnta

8 řízení oddělení FÚ

900,17 DEnta

37

9 řízení referátu FÚ

769,97 DEnta

10 metodika správy daní (čin.oddělení 150)

62,73 IEta

11 správa daně z příjmu fyzických osob

76,10 DEpit

12 správa daně z příjmu právnických osob

68,30 DEcit

13 správa daně z přidané hodnoty

82,06 DEvat

14 správa daně spotřební

0,70 DEex

17 správa daně z nemovitostí

680,67 DErt

18 správa daně silniční

3,01 DErst

19 správa daně dědické (DDE)

55,95 DEit

20 správa daně darovací (DDA)

136,04 DEgt

21 správa daně z převodu nemovitostí (DPN)

405,87 DErett

22 správa pokut a poplatků

71,51 IEta

23 správa dotací

464,41 IEto

24 dozor nad provoz.kasin, loter.a pod.her

167,19 IEto

26 registrace daňových subjektů

590,98 IEta

27 evidence daní (EDA)

253,25 IEta

28 vymáhaní daňov. nedoplatků (vč. exekucí)

920,91 IEta

29 oceňování majetku

130,90 IEta

30 kontrola daní (universální bez special.)

1 283,76 IEta

31 kontrola daně z příjmů fyzických osob

513,22 IEta

32 kontrola daně z příjmů právnických osob

378,82 IEta

33 kontrola daně z přidané hodnoty

589,15 IEta

34 kontrola daně spotřební

0,11 IEta

35 kontrola daně silniční

125,88 IEta

38 kontrola značení tabákových výrobků

0,07 IEta

40 vyměřování daní (universální bez spec.)

2 004,89 IEta

41 vyměřování daně z příjmů fyzických osob

694,23 IEta

42 vyměřování daně z příjmů právnic. osob

249,25 IEta

43 vyměřování daně z přidané hodnoty

752,73 IEta

44 vyměřování daně spotřební

3,57 IEta

45 vyměřování daně silniční

208,98 IEta

49 čin. fin. a daň. správy jinde neuvedené

1,50 IEto

38

50 automat. a informat. (nezař. dle 51-56)

52,78 IEto

51 správce sítí (syst.soft.,SQL, int.apl.)

129,52 DEnta

53 správce inf.systémů (inst.verzí,přenosy)

145,93 DEnta

54 metodik informačních systémů

78,69 DEnta

55 správa komunikač. a zabezpeč. systémů

20,39 DEnta

56 technik (závady výpočetní techniky)

27,73 DEnta

60 personální činnosti (nezař. dle 61-64)

18,70 DEnta

61 personalistika

27,05 DEnta

62 ekonomika práce

9,35 DEnta

63 platová agenda (mzdové účetnictví)

23,30 DEnta

64 vzdělávání

13,40 IEto

70 vnitřní správa (nezař. dle 71-76)

126,85 DEnta

71 rozpočet

34,51 DEnta

72 pokladní agenda

135,07 DEnta

73 účetnictví

66,70 DEnta

74 investice

6,33 DEnta

75 správa majetku

116,00 DEnta

76 spisová služba - podatelna

318,36 IEto

81 lektorská činnost

4,78 IEto

82 právní agenda

54,00 DEnta

83 bezpečnost práce a protipožární ochrana

26,56 DEnta

84 přípr. k obraně a ochrana utajov.skuteč.

6,49 DEnta

85 ostatní admin. činnost = sekret. práce

141,20 DEnta

90 inspekční činnost

7,04 DEnta

91 analytická činnost

42,60 DEnta

92 finanční kontrola

87,87 DEnta

93 cenová kontrola

45,50 DEnta

94 interní audit

8,50 DEnta

95 vyhledávací činnost

97,70 IEta

99 dělnická povolání (POP)

184,99 IEto

111 správa daní peněžních ústavů

11,10 IEta

112 správa neusazených plátců DPH

11,20 IEta

39

113 správa neusaz.osob žádaj. o vrácení DPH

24,30 IEta

114 správa právnických osob - nerezidentů

5,35 IEta

115 správa fyzických osob - nerezidentů

7,62 IEta

116 správa daní v případě zvláštního režimu

0,05 IEta

117 vrácení daně osob. požív.výsad a imunit

4,67 IEta

130 specializovaná kontrola

141,67 DEnta

CELKEM

15 351,36

Zdroj: MFČR Nyní se musí jednotlivé počty pracovníků územních finančních orgánů sečíst, aby mohly být dané hodnoty dosazeny do vzorců. Tab. č.18: Rozdělení pracovníků Činnost 2005 2006

2007

2008

DEpit - DErett

1 650,55

1 629,06

1 595,21

1 529,66

1 508,69

DEnta

3 152,67

3 187,89

3 171,30

3 647,29

3 638,37

IEta

9 462,39

9 633,84

9 742,94

9 018,18

8 996,91

IEto

1 232,64

1 242,03

1 281,52

1 202,68

1 207,40

15 498,25

15 692,82

15 542,05

15 397,80

15 351,36

Celkem

2009

Zdroj: Vlastní výpočty Z tabulky vyplývá, že počet zaměstnanců se téměř nemění, lze říci, že dochází k mírnému poklesu. Dále je nutné vypočítat koeficienty pro jednotlivé daně. Postupuje se dle výše znázorněného výpočtu. Tab. č.19: Nákladové koeficienty Koeficienty 2005 2006

2007

2008

2009

C3it

0,0666

0,0576

0,0441

0,0425

0,0371

C3gt

0,1186

0,1168

0,1020

0,0962

0,0902

C3rett

0,2434

0,2586

0,2475

0,2707

0,2690

Zdroj: Vlastní výpočty K dalším výpočtům jsou nutné vymezit výdaje a to jak investiční tak běžné. Pomocí těchto výdajů pak můžou být vypočítány náklady jednotlivých daní.

40

Tab. č.20: Výdaje finančních orgánů Výdaje 2005 2006 2007 Běžné výdaje

2008

2009

6 513 866

6 941 058

7 300 002

7 440 034

7 732 931

Invest. výdaje

412 464

293 798

335 421

488 791

250 757

Výdaje celkem

6 926 330

7 234 856

7 635 423

7 928 825

7 983 688

Zdroj: Česká daňová správa Pomocí výdajů lze vypočítat náklady jednotlivých daní, respektive absolutní hodnotu administrativních nákladů daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Tab. č.21: Náklady jednotlivých daní Náklady 2005 2006 2007

2008

2009

DDE

461 239

416 859

336 784

336 892

296 087

DDA

821 286

844 748

7785 86

762 986

719 889

DPN

1 686 153

1 870 701

1 889 607

2 146 077

2 147 793

Zdroj: Vlastní výpočty Nyní již stačí náklady poměřit s inkasem podle výše zmíněného vzorce a získají se hodnoty administrativních nákladů. Tab. č.22: Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %) 2005 2006 2007 2008 2009 DDE

447,8

336,2

309,0

292,9

336,5

DDA

161,0

139,9

112,5

221,2

444,4

DPN

22,5

24,0

19,3

21,6

27,5

Zdroj: Vlastní výpočty Z tabulky je patrné, že hodnoty administrativních nákladů se v jednotlivých letech od sebe příliš neliší. Výjimku představuje rok 2009, kdy došlo k výraznému zvýšení těchto nákladů. Příčinu spatřuji v přijetí novely, která osvobozuje i poplatníky zařazené do druhé skupiny. U daně dědické a darovací převyšují ve všech letech náklady hodnotu 100 %, což je způsobeno především nízkými výnosy, neboť poplatníci zařazení do první skupiny a později i do druhé skupiny jsou osvobození. Z těchto tří daní je nejméně administrativně nákladná daň z převodu nemovitostí, která se pohybuje v průměru kolem 23 %. Dále je z tabulky možno vyčíst, že do roku 2008 měly náklady spíše klesající tendenci. 41

Nyní je pro názornost provedeno srovnání nákladů jednotlivých daní s inkasem těchto daní. Graf č.10: Administrativní náklady a inkaso daně dědické Daň darovací 900 800

845

821

779

700

720

604

600 500

763

692

510

Náklady

400

Inkaso

345 300 200

162

100 0 2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní práce Graf č.11:

Administrativní náklady a inkaso daně darovací Daň dědická

500 450

461 417

400 350

337

337

300

296

250

Náklady

200

Inkaso

150 100

103

124

115

109

88

50 0 2005

2006

2007

2008


42

2009

Graf č.12: Administrativní náklady a inkaso daně z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí 12000

10000

8000

9 774

7 494

9 950

7 788

7 809 Náklady

6000

Inkaso

4000

2000

1686

1871

1890

2146

2148

0 2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní práce Z grafů vyplývá, že náročnost práce správců daně dědické a darovací neodpovídá výnosům z těchto daní plynoucích. Nyní je možno říct, že především tyto dvě daně jsou neefektivní vzhledem k administrativním nákladům s nimi souvisejícími. Z tohoto pohledu se nám jako jediná efektivní daň z transferových daní nabízí daň z převodu nemovitostí, u nichž je inkaso třikrát vyšší než přímé administrativní náklady. Pro přesnější hodnocení efektivnosti by bylo nutné zjistit náklady na straně poplatníků, které jsou známé pod názvem vyvolané náklady zdanění a jsou teoreticky popsány v kapitole 2.6.3.

43

3.3.5

Porovnání dosažených výsledků

Při srovnání výsledků, které byly dosaženy jednou prostým aritmetickým průměrem a podruhé podle vzorců, bylo zjištěno, že se hodnoty od sebe značně liší. Důvod spatřuji především v patrně jiném rozdělení pracovníků územních finančních orgánů dle jejich činností. Přesto z obou výpočtů plynou stejné důsledky a to takové, že u daně dědické a darovací hodnota přímých administrativních nákladů převyšuje hodnotu 100 %. Daň dědická a daň darovací je z tohoto pohledu neefektivní, proto je doporučováno jejich zrušení. Hodnota přímých administrativních nákladů u daně z převodu nemovitostí se pohybuje u prvního způsobu hodnocení okolo 7 %, u druhého způsobu hodnocení okolo 23 %. Tato hodnota se považuje ještě za únosnou, daň je tedy efektivní a proto by měla být zachována.

44

4 Závěr Cílem práce bylo, jak již sám název napovídá, hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice za období od roku 2005 do roku 2009. Před samotnými výpočty jsou vysvětleny základní pojmy z této oblasti, jež byly čerpány především z odborné literatury věnující se této problematice a z daňových zákonů. V další části byla provedena komparace majetkových daní s ostatními daněmi z více hledisek, abychom mohli posoudit jejich významnost. Bylo zjištěno, že transferové daně představují pouze doplňkovou složku příjmů veřejného rozpočtu. Jejich výše se pohybuje kolem 1 % (kapitola 3). Z těchto tří daní má ve všech letech nejvyšší inkaso daň z převodu nemovitostí, které se pohybuje okolo 8 000 mil. Kč. Nejrozsáhlejší část práce se věnuje administrativním nákladům a to především přímým, které jsou pro hodnocení efektivnosti v oblasti veřejné správy nejvíce používané. Ukázalo se, že nízká hodnota administrativních nákladů sama o sobě nezaručuje efektivní zdanění. Podobným výpočtům se v České republice věnuje například

pan

prof. Ing. Pavel

Pudil DrSc.,

který

na

základě

vyčíslení

administrativních nákladů posoudil efektivnost daní a to pomocí metody přepočteného pracovníka, která je v této práci taktéž použita. K získání dat a hlavně vyhodnocení byly použity dvě metody, které byly posléze porovnány. První metoda vychází z publikace výše zmíněného autora, kde jsou již uvedeny přepočtené nákladové koeficienty pro roky 2001 až 2003. Jelikož se příliš od sebe neliší, byl z těchto hodnot vypočten prostý aritmetický průměr, pomocí nějž byly zjištěny náklady na výběr příslušných daní. Druhá metoda vycházela z podrobnějších výpočtů, které záleží především na rozdělení pracovníků územních finančních orgánů. Tato metoda ukázala různé výsledky v závislosti na způsobu

zařazení

pracovníků

dle

jejich

činností.

Po získání

koeficientu

přepočteného pracovníka byla pomocí běžných a investičních výdajů vypočtena absolutní hodnota administrativních nákladů jednotlivých daní. Dále byly tyto náklady poděleny inkasem daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí v jednotlivých letech. Bylo zjištěno, že přímé administrativní náklady daně dědické a daně darovací převyšují 100 %, což je zapříčiněno osvobozením I. a II. skupiny. Můžeme říci, že

45

z hlediska přímých administrativních nákladů jsou tyto dvě daně neefektivní, proto by bylo vhodné jejich zrušení. U daně z převodu nemovitostí se výše administrativních nákladů pohybuje kolem 20 %. Příčinou této hodnoty jsou zejména vysoká inkasa v jednotlivých letech. Tuto daň by bylo vhodné zachovat, ale mělo by být provedeno několik úprav. Jelikož bylo navrženo zrušení daně dědické a darovací, musel by být rozšířen předmět daně z převodu nemovitostí, aby nedocházelo k vyhýbání se zdanění. Dále by bylo vhodné zvýšení sazby z 3 % na 5 %, což by také nahradilo ztracené inkaso daně dědické a daně darovací. Změny v této oblasti závisí především na rozhodnutích vládních stran. Každá strana má jiný volební program, některé strany chtějí transferové daně zcela zrušit, jiné chtějí tyto daně naopak posílit zvýšením sazeb a zrušením osvobození I. a II. skupiny příbuzenského vztahu. Vývoj těchto daní závisí tedy především na tom, která politická strana prosadí své návrhy.

46

5 Seznam literatury 5.1

Knihy

HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance, 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI a.s., 2003. 264 s. ISBN 80-86395-84-7. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, 4. aktualizované vyd. Praha: ASPI a.s., 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2. MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2010, 18. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. aktualizované vyd. Praha: ASPI a.s., 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PEKOVÁ, J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 1. vyd. Praha: Management press, 2004. 375 s. ISBN 80-726-1086-4. PUDIL, P., VYHÝBAL, V., VÍTEK, L., PAVEL, J. a kol. Zdanění a efektivnost, 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4. RADVAN, M., Zdanění majetku v Evropě, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 385 s. ISBN 978-80-7179-563-6. REMENÁRIKOVÁ, E., Daňový systém ve Slovenskej republike, 1. vyd. Bratislava, 1997. 165 s. ISBN 80-223-1175-8. STIGLITZ, J. Ekonomie veřejného sektoru, 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s, 1997. 664 s. ISBN 80-7169-454-1. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2008, 9. aktualizované vyd. Praha: VOX a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2.

5.2 Zákony Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

47

5.3 Internetové zdroje Česká daňová správa [online] Výroční zpráva české daňové správy 2008 [cit. 201103-04]. Dostupná z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/vz_cds_2008.pdf> Česká daňová správa [online] Výroční zpráva české daňové správy 2009 [cit. 201103-04]. Dostupná z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/vz_cds_2009.pdf> Česká daňová správa [online] Informace o činnosti daňové správy České republiky [cit. 2011-02-05]. Dostupná z: < http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Informace_o_cinnosti09.pdf> Ministerstvo financí České republiky [online] Státní závěrečný účet 2007 [cit. 2011-03-10] < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_C_pdf.pdf> David Hubal [online] Bude správa daní s novým Daňovým řádem efektivnější? [cit. 2011-03-30]. Dostupná z: < http://kvf.vse.cz/storage/1180451797_sb_hubal.pdf>

5.4 Seznam zkratek ČR

Česká republika

DDA

daň darovací

DDE

daň dědická

DPN

daň z převodu nemovitostí

FŘ

finanční ředitelství

FÚ

finanční úřad

MF

ministerstvo financí

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

Pozn.

poznámka

5.5 Seznam tabulek Tab. č.1:

Finanční ředitelství a úřady

16

Tab. č.2:

Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2005 - 2009 (v mil. Kč)

24

48

Tab. č.3:

Vývoj inkasa

25

Tab. č.4:

Předepsané daně

27

Tab. č.5:

Výtěžnost

27

Tab. č.6:

Počet daňových přiznání

28

Tab. č.7:

Elektronická přiznání

28

Tab. č.8:

Daňová povinnost v mil. Kč

29

Tab. č.9:

Inkaso majetkových daní v mil. Kč

30

Tab. č.10:

Výtěžnost majetkových daní

31

Tab. č.11:

Nákladové koeficienty jednotlivých činností

34

Tab. č.12:

Průměry nákladových koeficientů

34

Tab. č.13:

Hodnocení daně dědické

34

Tab. č.14:

Hodnocení daně darovací

34

Tab. č.15:

Hodnocení daně z převodu nemovitostí

35

Tab. č.16:

Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %)

35

Tab. č.17:

Specifikace pracovníků pro rok 2009

37

Tab. č.18:

Rozdělení pracovníků

40

Tab. č.19:

Nákladové koeficienty

40

Tab. č.20: Výdaje finančních orgánů

41

Tab. č.21:

41

Náklady jednotlivých daní

Tab. č.22: Souhrnné vyhodnocení administrativních nákladů (v %)

41

Tab. č.23: Vývoj ukazatelů v tisících Kč

51

Tab. č.24: Vývoj celkové efektivnosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF) 51 Tab. č.25:

Vývoj nákladovosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF)

51

Tab. č.26: Specifikace pracovníků pro rok 2008

52

Tab. č.27:

Specifikace pracovníků pro rok 2007

54


57


60

5.6 Seznam grafů Graf č.1:


18

Graf č.2:

Závislost nadměrného břemene na velikosti daně

19

Graf č.3:

Vývoj inkasa daní

26

Graf č.4:

Podíl daní na inkasu

26 49

Graf č.5:

Počet elektricky podaných přiznání v letech 2005 - 2009

29

Graf č.6:

Vývoj inkasa majetkových daní v letech 2005-2009

30

Graf č.7:

Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně dědické

36

Graf č.8:

Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně darovací 36

Graf č.9:

Porovnání administrativních nákladů a inkasa u daně z převodu

nemovitostí

37

Graf č.10:

Administrativní náklady a inkaso daně dědické

42

Graf č.11:

Administrativní náklady a inkaso daně darovací

42

Graf č.12:

Administrativní náklady a inkaso daně z převodu nemovitostí

43

50

6 Přílohy 6.1 Základní ukazatele Tab. č.23: Základní uk. Daňové příjmy Nedaňové příjmy

Vývoj ukazatelů v tisících Kč 2005 514 524 000

2006

2007

513 726 000 576 506 000

2008

2009

606 665 861

522 237 038

50 363

653 221

33 608

42 518

31 645

514 557 608

513 768 518

576 537 645

Běžné výdaje

6 513 866

6 941 058

7 300 002

7 440 034

7 732 931

Výdaje bez tv. RF

6 687 981

7 057 547

7 458 474

7 928 825

7 983 688

Výdaje celkem

6 926 330

7 234 856

7 635 423

7 928 825

7 983 688

15 474

15 619

15 629

15 379

15 330

Příjmy celkem

Počet zaměstnanců

606 715 224 522 890 259

Zdroj: Česká daňová správa Tab. č.24: Vývoj celkové efektivnosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF) Příjmy na 1 Kč výdajů 1 zaměstnance

2005

2006

2007

2008

2009

76,94

72,80

77,30

76,52

65,49

33 253 044

32 893 816

36 888 966

39 450 889

34 108 954

Zdroj: Česká daňová správa Tab. č.25:Vývoj nákladovosti (ve vztahu k výdajům bez tvorby RF) Výdaje na

2005

2006

2007

2008

2009

100 Kč příjmů

1,30

1,37

1,29

1,31

1,53

1 zaměstnance

432 208

451 857

477 220

515 562

520 789

Zdroj: Česká daňová správa

51

6.2 Specifikace pracovníků územních finančních orgánů Následující rozdělení pracovníků územních finančních orgánů dle jejich činností bylo nutné ke stanovení koeficientů a následnému vyčíslení přímých administrativních nákladů. Tab. č.26: Specifikace pracovníků pro rok 2008 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2008 dle činností přepočtený počet pracovníků

činnost číslo

název

1 řízení FŘ (čin. řed. FŘ a jmen. zástup.)

rozdělení

15,50 DEnta


9,57 DEnta


4,50 DEnta


97,79 DEnta


56,83 DEnta

6 řízení FÚ (čin. řed. FÚ a jmen. zástup.)

238,76 DEnta

7 řízení sekretariátu FÚ

18,10 DEnta


900,37 DEnta


765,99 DEnta


58,81 IEta


72,10 DEpit


68,08 DEcit


83,41 DEvat


0,70 DEex


675,65 DErt


3,51 DErst


64,99 DEit


147,20 DEgt


414,03 DErett


81,24 IEta

23 správa dotací

466,73 IEto


165,91 IEto

25 správa registračních pokladen

11,92 IEta

52


607,77 IEta


257,27 IEta


913,10 IEta


135,61 IEta


1 251,53 IEta


509,39 IEta


389,18 IEta


589,52 IEta


0,23 IEta


127,85 IEta

37 kontrola výroby a oběhu lihu

0,20 IEta


0,28 IEta

39 kontr. barv. a znač. uhl. paliv a maz.

0,14 IEta


1 998,98 IEta


700,45 IEta


252,04 IEta


758,99 IEta


3,76 IEta


213,45 IEta


2,87 IEto


51,70 IEto


128,94 DEnta


149,97 DEnta


78,55 DEnta


21,54 DEnta


28,59 DEnta


18,17 DEnta

61 personalistika

27,35 DEnta

62 ekonomika práce

9,35 DEnta


23,40 DEnta

64 vzdělávání

13,40 IEto


129,53 DEnta

53

71 rozpočet

33,01 DEnta

72 pokladní agenda

136,46 DEnta

73 účetnictví

67,65 DEnta

74 investice

6,18 DEnta

75 správa majetku

115,16 DEnta


315,23 IEto


5,00 IEto

82 právní agenda

49,57 DEnta


28,36 DEnta


6,60 DEnta


140,32 DEnta


6,44 DEnta


41,47 DEnta


88,87 DEnta

93 cenová kontrola

45,50 DEnta

94 interní audit

8,50 DEnta


94,70 IEta


181,85 IEto


10,10 IEta


9,20 IEta


24,30 IEta


5,29 IEta


8,15 DEnta


0,05 IEta


4,67 IEta


150,42 DEnta

CELKEM

15 397,80

Zdroj: MFČR Tab. č.27: Specifikace pracovníků pro rok 2007 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2007 dle činností přepočtený Rozdělení počet

činnost

54

číslo

název


15,50 DEnta


9,57 DEnta


4,50 DEnta


95,79 DEnta


45,38 DEnta


239,45 DEnta


11,99 DEnta


819,42 DEnta


601,77 DEnta


61,89 IEta


76,80 DEpit


68,75 DEcit


79,56 DEvat


2,10 DEex

16 metodika správy registračních pokladen

0,15 IEta


698,96 DErt


6,79 DErst


77,78 DEit


169,64 DEgt


414,84 DErett


93,53 IEta

23 správa dotací

485,34 IEto


150,38 IEto


47,60 IEta


601,18 IEta


275,21 IEta


955,59 IEta


146,58 IEta


1 346,94 IEta


509,23 IEta


379,49 IEta

55


586,52 IEta


1,24 IEta


127,96 IEta


3,03 IEta


2,30 IEta


1,15 IEta


2 146,66 IEta


665,72 IEta


239,50 IEta


738,85 IEta


4,97 IEta


206,90 IEta


12,30 IEto


55,76 IEto


129,38 DEnta


159,45 DEnta


80,30 DEnta


22,57 DEnta


28,40 DEnta


19,40 DEnta

61 personalistika

27,75 DEnta

62 ekonomika práce

9,60 DEnta


24,90 DEnta

64 vzdělávání

15,30 IEto


130,33 DEnta

71 rozpočet

35,18 DEnta

72 pokladní agenda

135,82 DEnta

73 účetnictví

69,38 DEnta

74 investice

6,18 DEnta

75 správa majetku

108,68 DEnta


339,38 IEto


4,30 IEto

56

82 právní agenda

49,90 DEnta


29,91 DEnta


7,48 DEnta


145,60 DEnta


6,38 DEnta


38,10 DEnta


66,97 DEnta

93 cenová kontrola

49,50 DEnta

94 interní audit

10,50 DEnta


84,09 IEta


197,21 IEto


8,00 IEta


9,90 IEta


22,15 IEta


5,36 IEta


9,17 IEta


0,10 IEta


5,00 IEta


165,92 DEnta

CELKEM

15 542,05

Zdroj: MFČR Tab. č.28: Specifikace pracovníků pro rok 2006 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2006 dle činností přepočtený počet pracovníků

činnost číslo

název


rozdělení

14,50 DEnta


8,97 DEnta


5,50 DEnta


96,43 DEnta


44,73 DEnta


256,43 DEnta


13,69 DEnta

57


824,66 DEnta


529,36 DEnta


63,07 IEta


78,15 DEpit


66,01 DEcit


79,23 DEvat


2,72 DEex

16 metodika správy registračních pokladen

2,20 IEta


686,45 DErt


11,21 DErst


93,86 DEit


190,21 DEgt


421,22 DErett


120,97 IEta

23 správa dotací

496,16 IEto


129,54 IEto


156,43 IEta


590,40 IEta


294,38 IEta


957,73 IEta


143,39 IEta


1 519,40 IEta


515,16 IEta


414,73 IEta


596,58 IEta


5,11 IEta


135,45 IEta


4,55 IEta


5,53 IEta


2,54 IEta


2 352,52 IEta


624,49 IEta

58

42 vyměřování daně z příjmů právnic. osob 43 vyměřování daně z přidané hodnoty

211,91 IEta 666,85 IEta


8,23 IEta


183,54 IEta


36,28 IEto


53,88 IEto


137,44 DEnta


157,80 DEnta


79,00 DEnta


21,65 DEnta


28,49 DEnta


21,95 DEnta

61 personalistika

26,90 DEnta

62 ekonomika práce

9,50 DEnta


24,05 DEnta

64 vzdělávání

14,25 IEto


121,31 DEnta

71 rozpočet

35,15 DEnta

72 pokladní agenda

141,79 DEnta

73 účetnictví

67,71 DEnta

74 investice

6,24 DEnta

75 správa majetku

108,62 DEnta


307,06 IEto


4,81 IEto

82 právní agenda

41,00 DEnta


30,17 DEnta


7,18 DEnta


147,66 DEnta


22,88 DEnta


26,07 DEnta


67,97 DEnta

93 cenová kontrola

52,60 DEnta

59

94 interní audit

10,50 DEnta


57,71 IEta


200,05 IEto

109

1,00 IEta

CELKEM

15 692,82

Zdroj: MFČR Tab. č.29: Specifikace pracovníků pro rok 2005 Přepočtený počet pracovníků územních finančních orgánů k 31. 12. 2005 dle činností přepočtený počet pracovníků

činnost číslo

název


rozdělení

16,50 DEnta


8,97 DEnta


4,25 DEnta


96,43 DEnta


44,18 DEnta


252,64 DEnta


14,64 DEnta


827,00 DEnta


509,37 DEnta


57,85 IEta


78,04 DEpit


69,88 DEcit


78,17 DEvat


3,10 DEex


698,77 DErt


15,16 DErst


109,91 DEit


195,71 DEgt


401,81 DErett


166,49 IEta

23 správa dotací

487,74 IEto


125,29 IEto

60


573,71 IEta


315,20 IEta


968,29 IEta


153,60 IEta


1 480,25 IEta


526,27 IEta


401,84 IEta


600,51 IEta


7,43 IEta


134,00 IEta


8,03 IEta


7,62 IEta


3,36 IEta


2 327,70 IEta


623,84 IEta


206,88 IEta


650,39 IEta


14,02 IEta


178,39 IEta


42,40 IEto


56,53 IEto


136,72 DEnta


167,87 DEnta


77,23 DEnta


18,61 DEnta


28,86 DEnta


21,59 DEnta

61 personalistika

27,65 DEnta

62 ekonomika práce

9,80 DEnta


24,85 DEnta

64 vzdělávání

13,75 IEto


128,91 DEnta

61

71 rozpočet

34,63 DEnta

72 pokladní agenda

140,32 DEnta

73 účetnictví

66,54 DEnta

74 investice

6,59 DEnta

75 správa majetku

100,07 DEnta


293,82 IEto


5,82 IEto

82 právní agenda

39,20 DEnta


28,62 DEnta


7,32 DEnta


154,35 DEnta


19,88 DEnta


7,36 DEnta


66,78 DEnta

93 cenová kontrola

54,45 DEnta

94 interní audit

10,50 DEnta


34,83 IEta


198,40 IEto

101 Zvýšení kvality a účinn. daň. kontroly

12,43 IEta

103 Vrácení DPH osob.se sídl. a bydl.v zahr.

2,50 IEta

105 Oceňování majetku pro daňové účely

1,00 IEta

106 Zkvalitnění vymáhání daňových pohledávek

6,00 IEta

109 Docílení většího rozsahu kontrol dotací

8,90 IEto

CELKEM

15 498,25

Zdroj: MFČR

62

Hodnocení efektivnosti inkasa majetkových daní v České republice

Recommend Documents