Řád 41: hlošinotvaré • Čeleď: hlošinovité • Dřeviny s listy pokrytými šupinovitými hvězdovitými trichomy, dodávají stříbrný vzhled • Plodem je nažka, oříšek nebo peckovice
Hlošina úzkolistá – Asijský keř, česká oliva
Rakytník řešetlákový – dvoudomý trnitý keř nebo stromek, plody mají vysoký obsah vitaminu C
Řád 43: myrtotvaré • Čeledi: – – – – – –
Kyprejovité Pupalkovité Kotvicovité Hrnečníkovité Myrtovité Marhaníkovité
Kyprejovité • • • •
Byliny v tropech i dřeviny Oboupohlavné květy Plodem je tobolka Rozšířeny především v tropech (Amerika) a subtropech
Kyprej vrbice
Pupalkovité • Byliny i dřeviny a liány • Rozšířené po celém světě • Plodem je tobolka nebo bobule
Vrbovka malokvětá
Vrbovka úzkolistá Pupalka dvouletá
Vrbovka chlupatá Vrbovka horská
Fuksie – planě v Jižní Americe a na Novém Zélandu
Kotvicovité • Vodní rostliny • Jediný rod s 30 druhy • Plodem je peckovice (oříšek) Kotvice plovoucí – ohrožená, dnes vzácně na rybnících a tůních
Myrtovité • Stále zelené dřeviny s celistvými kožovitými listy • V pletivech aromatické silice • Květy jednotlivě nebo v hroznech • Tropy a subtropy • Plodem je bobule, peckovice, tobolka, nažka
Myrta Pimentovník – nové koření
Psidium guajava – dužnaté sladké plody
Hřebíčkovec – poupata, silice, koření
Blahovičníky – značná heterofylie. Z čerstvých listů se destiluje vonná silice. Odpuzuje komáry.
Marhaníkovité • Jeden rod se dvěma druhy • Granátovník – keř nebo malý stromek, odpradávna pěstovaný v subtropech Starého světa, pochází z oblasti mezi Íránem a Pakistánem
Příbuzná čeleď Rhizophoraceae Čeleď zahrnuje tropické stromy, především zástupce mangrovů s rody Rhizophora a Bruguyera
Řád 44: kakostotvaré • Čeledi: – – – – – – –
Rudodřevovité Šťavelovité Kacibovité Lnovité Kakostovité Lichořeřišnicovité Netýkavkovité
Rudodřevovité • • • •
Tropické stále zelené dřeviny V pletivech specifické alkaloidy Tropy Starého i Nového světa Plodem je peckovice
Pěstují se pro kokové listy, v nichž je cca 1% alkaloidů. Je jich 7, ale 0,20,6% kokainu. Indiáni žvýkali listy jako posilující prostředek při námaze, kokainu se využívá v medicícíně, zneužívá jako drogy. Extrakt z listů je v coca-cole.
Rudodřev koka, kokainovník
Šťavelovité • Byliny s masitými hlízovými kořeny nebo oddenky. • Složené listy v přízemní růžici. U některých zástupců zakrnělá listová čepel a funkci přebírá rozšířený řapík • Po celém světě, vybírají si ale teplejší oblasti • Plodem je tobolka, zř. bobule
Šťavel růžkatý
Averrhoa carambola – bobule u nás prodávané jako ovoce karamboly
Oxalis tuberosa – potrava Indiánů
Šťavel čtyřlistý
Šťavel kyselý
Kacibovité • Keře, polokeře i byliny se zpeřenými vstřícnými listy • Květy jednotlivě nebo ve vijanech • Stepi, pouště a slaniska celého světa • Plod poltivý, tobolka, bobule
Guajak – tvrdé, těžké dřevo s léčivou pryskyřicí
Kotvičník zemní
Kaciba
Lnovité • • • • •
Dřeviny (i liány) a byliny Jednoduché listy Květy jednotlivě nebo ve vrcholíku V pletivech drúzy nebo šťavelan vápenatý Plodem je tobolka nebo nažka
Zvláště chráněný len žlutý
Len setý – typ přadný a olejný. Pokrutiny jsou krmuvem
Stozrník lnovitý – ohrožený druh rybničních oblastí
Kakostovité • Byliny až polokeře s často dělenými nebo složenými listy • Květy jednotlivě nebo ve vrcholíku • Trichomy často obsahují éterické oleje • Zobanitý poltivý plod se rozpadá v 5 plůdků
Kakost luční Kakost smrdutý
Pelargonie
Pumpava rozpuková (obecná) – semena se zavrtávají do země
Lichořeřišnicovité • Byliny se střídavými listy • Velké ostruhaté květy • Často ovíjivé, někdy s oddenky nebo hypokotylními hlízami • Plodem je tobolka • Jižní Amerika zvl. Andy
Lichořeřišnice větší
Netýkavkovité • Byliny s jednoduchými listy • Stopkaté květy jednotlivě v úžlabí listů nebo v hroznech • Plodem tobolka, bobule
Netýkavka nedůtklivá Netýkavka malokvětá
Netýkavka žláznatá Netýkavka balzamína
Řád 45: dřínotvaré • • • • • •
Dřínovité Hortenziovité Curtisiaceae Grubbiaceae Hydrostachyaceae Loasovité
Dřínovité Keře se vstřícnými listy s obloukovitou žilnatinou Plody - peckovičky
na stříhané živé ploty a stěny jedlé plody – ovocné odrůdy
Svída krvavá
Řád 46: miříkotvaré (okoličnaté) • • • • • • •
Miříkovité Aralidiaceae Griseliniaceae Myodocarpaceae Pennantiaceae Pittosporaceae Toricelliaceae
Miříkovité • převážně byliny, asi 3600 druhů • rozšířeny v mírném pásu • Listy složené, zpeřené na spodní části řapíku mají rozšířenou část - POCHVA • květy drobné, oboupohlavné, pravidelné, 5-četné • pestíky-2 plodolisty-plod DVOUNAŽKA • Květenství - složený okolík • obsahují IDIOBLASTY
• Koření, zelenina – anýz, petržel, celer, mrkev, koriandr, libeček • Toxické – rozpuk, bolehlav, bolševník • V léčitelství
Bolševník velkolepý
Rozpuk jízlivý bolehlav
Řád 47: jesencotvaré • Jesencovité • Lepidobotryaceae
Jesencovité • Opadavé stromy keře nebo liány. Listy vstřícné nebo střídavé • Květy jednotlivé nebo ve vidlanovitých či hroznovitých květenstvích, drobné, pravidelné, oboupohlavné, • Plod tobolka, bobule, nažka nebo peckovice. • Semena s kožovitým osemením a zpravidla s nápadně zbarveným míškem obklopujícím semeno zcela nebo jen částečně. • Rozšíření po celém světě, kromě arktických oblastí.
brslen
jesenec
Řád 48: řešetlákotvaré • Řešetlákovité • Révovité
Řešetlákovité • dřeviny, většinou keře • asi 900 druhů většinou v tropech a subtropech • květy v úžlabních svazečcích • plod peckovice, tobolka či nažka,
řešetlák
krušina
Révovité • Opadavé, vzácně vždyzelené liány • Listy střídavé, dlanitě členěné nebo dlanitě složené, s palisty. • Květy drobné, oboupohlavné nebo jednopohlavné, 5-4četné • Plod bobule. • Rozšíření převážně v tropech a subtropech, méně v mírných pásech obou polokoulí.
loubinec
Řád 49: hořcotvaré • • • • •
Toješťovité Hořcovité Jasmínovcovité Kulčibovité Mořenovité
Toješťovité • sukulenty, byliny, stromy i liány. • po celém světě, ve vlhkých tropech převažují stromy a liány, v sušších oblastech, zvláště v Africe a na Madagaskaru, sukulenty.
tolita
barvínek
Hořcovité • • • •
byliny (v tropech i stromy a liány). listy jednoduché, celokrajné Pravidelné květy oboupohlavné Plody jsou dvouchlopňové pukající tobolky s mnoha semeny. • Vyskytují se od tropických oblastí po oblasti polární, nachází se i ve vysokých polohách. • obsahují glykosidy a také alkaloid gentianin. • Běžná je mykorhiza.
vachta
kropenáč
hořec
zeměžluč
plavín
Jasmínovcovité • keře, polokeře, nevysoké stromy nebo liány s jednoduchými vstřícnými listy. • Květenství úžlabní, z několika málo květů nebo jsou květy jednotlivé. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné • Plodem je tobolka.
jasmínovec
Kulčibovité • jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře a liány, řidčeji stromy • Zástupci rodu kulčiba mají často úžlabní úponky nebo trny. • Květenství jsou vrcholičnatá, vrcholová nebo úžlabní. • Květy jsou pravidelné • Plodem je tobolka nebo bobule.
• Bělavé květy rodu kulčiba (Strychnos) jsou opylovány můrami, červené květy rodu Spigelia pravděpodobně kolibříky. • Semena přinejmenším některých druhů kulčiby jsou šířena opicemi pojídajícími plody navzdory tomu, že semena jsou velmi jedovatá. • Křídlatá semena rodu Antonia jsou šířena větrem.
Kurare je zahuštěný vodný extrakt, získaný z rozličných částí (kůra, kořeny, listí...) druhů rodu Strychnos, zejména Strychnos toxifera, Strychnos castelnaei a jiných. Je to pastovitá nebo ztvrdlá hmota tmavohnědé barvy, rozpustná ve vodě a v zředěném ethanolu. Kurare lze z rostlin získat varem jejich částí, následným zahuštěním nad ohněm nebo na slunci. Droga je bez zápachu, chutná však velice hořce.
Kulčiba – masky na Srí Lance, lehkostí připomíná balsu
Indiáni v oblasti Orinoka a Amazonky
Mořenovité • • • •
příbuzné zimolezovitým Převážně byliny listy - vstřícné, křižmostojné mají téměř stejně velké palisty, vypadají jako v přeslenech • Květy - drobné, 5-četné • Plody - bobule, nažky
Kávovník Chininovník Gardénie Svízel Mařinka
Řád 50: štětkotvaré • Bezovité • Zimolezovité • Štětkovité
Bezovité • Převážně keře, někdy stromy. • Listy jsou vstřícné a lichozpeřené. • Květy jsou uspořádané do vrcholičnatých květenství. • Plod je peckovice.
černý
červený
černý
chebdí
Zimolezovité • převážně dřeviny • rozšířeny v S mírném pásu, někdy zasahují až do tropů • Listy – vstřícné • Květy - drobné, pravidelné nebo souměrné, 5-četné, vrcholičnatá květenství • Plody - bobule, peckovice, tobolky
Kalina tušalaj
Pámelník Zimolez
Štětkovité • Listy - vstřícné, členěné i jednoduché • Květenství – hlávka – plochá - připomíná úbor
Chrastavec Hlaváč Štětka
Řád 51: jirnicotvaré • • • •
Jirnicovité Kokoticovité Stružkovcovité Brutnákovité
Kokoticovité • Jednoleté, nezelené, parazitické liány. • Lodyhy ovíjivé, bělavé, žlutavé až načervenalé, často i různě skvrnité, na hostiteli přichycené haustorii. • Listy redukované na nepatrné šupiny, které mohou zcela chybět.
Užerka =
Otočka = Kokotice
Brutnákovité • Byliny - nadzemní část mají porostlou chlupy • Listy - střídavé, jednoduché, většinou celokrajné • Květy -5-četné, paprsčité, ve vijanovitých květenstvích • Plody - čtyři jednosemenné tvrdky • u modře nebo fialově kvetoucí zástupci se během květu mění barva koruny(reakce květních barviv-antokyanů-na změnu chemického složení buněčné šťávy)
Pomněnka Plicník Kostival Pilát Hadinec
Kamejka
Řád 52: lilkotvaré Řád : zvonkotvaré • • • • •
Lilkovité Svlačcovité Zvonkovité Lobelkovité Sphenocleaceae
Lilkovité • Květy - 5-četné, paprsčité • Plody - bobule, tobolky • obsahují prudce jedovaté ALKALOIDYněkteré se využívají k výrobě léků • většina rostlinami užitkovými
Rulík Durman Blín
Mandragora
Paprika Rajče Brambor Kustovnice - goji Tabák virginský
Svlačcovité • vytrvalé poléhavé či ovíjivé rostliny • listy střídavé, bez palistů, jednoduché, řapíkaté až přisedlé • oboupohlavné květy jednotlivé či ve vrcholičnatých květenstvích • plod vejcovitá či kulovitá tobolka
povijnice
opletník
svlačec
Zvonkovité • Byliny - hlavně na S polokouli • Květy - pravidelné, 5-četné, rozdělené na kalich a korunu • Listy - střídavé, jednoduché, nedělené • Plod - tobolka
Zvonek Zvonečník Pavinec
Lobelkovité • Jednoleté až vytrvalé byliny • Listy střídavé, většinou jednoduché. • Květy jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích • Plod tobolka, pukající 2 chlopněmi, na vrcholu se zbytkem kalicha, nebo vzácně bobule. • Převážně v tropech a subtropech. • Nápadný je obsah specifických alkaloidů a u některých taxonů obsah kaučuku v mléce.
Řád 53: hluchavkotvaré • Pod tento řád spadly řády: – – – –
Krtičníkotvaré Hvězdošotvaré Jitrocelotvaré Olivovníkotvaré
• • • • • • • • • • • •
Budlejovité Trubačovité Zárazovité Bublinatkovité Koulenkovité
Jitrocelovité Krtičníkovité Pantoflíčkovité Puštičkovité Paznehtníkovité Byblidovité Sporýšovité
• • • • • • • • • • • • •
Carlemanniaceae Podpětovité Hluchavkovité Martyniaceae Olivovníkovité Paulovniovité Pedaliaceae Plocospermataceae Schlegeliaceae Stilbaceae Tetrachondraceae Thomandersiaceae Phrymaceae
Budlejovité • Keře, vzácně stromy i byliny, s chlupy zpravidla hvězdovitými či stromečkovitými. • korunní lístky srostlé v trubku a límečkovitě rozšířený lem rozdělený ve 4 laloky • Plod tobolka pukající chlopněmi. Semena se 2 postranními křídly • Převážně v tropech a subtropech • druhově nejbohatším rodem je Buddleja, jejíž některé druhy jsou běžně pěstovány a zplaňují v mírném pásmu.
Trubačovité • nejčastěji liány a stromy • Koncový lístek je u lián často přeměněn v jednoduchou, rozdvojenou až rozvětvenou úponku. • Plodem je nejčastěji suchá tobolka
katalpa
Zárazovité • parazité nebo poloparazité přiživující se na kořenech jiných rostlin. • Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, nejčastěji hrozny • Plodem je tobolka obsahující mnoho hranatých semen.
Záraza Podbílek
Černýš Všivec
Bublinatkovité • vodní, vlhkomilné nebo pozemní byliny. • Kořeny chudé, adventivní nebo bezkořenné • Vodní splývavé, nekořenující, některé druhy rostou přichyceny k podkladu. • Velikost rostlin může být od trpasličích po 3 metry (některé vodní bublinatky). • Plodem je tobolka s mnoha drobnými semeny.
tučnice
Jitrocelovité • jednoleté až vytrvalé byliny • Listy zpravidla v přízemní růžici, střídavé či vstřícné. Žilnatina souběžná. • Květenstvím jsou většinou husté klasy nebo hlávky. • Plodem je tobolka nebo nažka. • 4 rody s asi 300 druhy jsou rozšířeny téměř po celém světě. U nás rostou tři rody a asi 12 druhů.
Jitrocel Chmelík Pobřežnice
Krtičníkovité • Byliny • květy - souměrné, původně 5-četné některé části (zejména tyčinky) se nevyvíjejí • hroznovitá nebo vrcholičnatá květenství • Plody – tobolka • nemají alkaloidy, ale některé druhy obsahují léčivé látky GLYKOSIDY • několik druhů POLOPARAZITÉ (černýše, kokrhele) *prolínají se se zárazovitými – podbílek, černýš atd.
úpor
všivec
Pantoflíčkovité • byliny a keře s jednoduchými vstřícnými listy. Listy celokrajné, zubaté nebo laločnaté, někdy v přízemní růžici. • Květy jsou oboupohlavné, se srostlým kalichem i korunou. • Plodem je tobolka s mnoha semeny
jovellana
Sporýšovité • byliny, keře, stromy i liány. • Stonky jsou často čtyřhranné. Někdy mají rostliny trny nebo ostny, jednoduché nebo žláznaté chlupy. • Květenství hrozny, klasy nebo hlávky. Květy jsou téměř pravidelné, oboupohlavné • Plodem je peckovice se 2 až 4 semeny nebo schizokarp rozpadající se na 4 oříšky. Semena jsou bez endospermu
Sporýš Libora
Hluchavkovité • Byliny kosmopolitní - nejvíce ve Středomoří • řada pěstována pro nať, semena, plody • Stonky – čtyřhranné • Listy - vstřícné, křižmostojné • květy - souměrné podle 1 roviny, pyskaté, dvoumocné tyčinky, pestík-2 plodolisty; mají kalich a korunu • Plody - 4 tvrdky na dně vytrvalého kalichu
Konopice Mateřídouška Čistec Šalvěj Zběhovec Ožanka Hluchavka Černohlávek Máta Karbinec Popenec Dobromysl Bukvice Jablečník Buřina Šanta
Olivovníkovité • Dřeviny • Rozmanité plody: bobule, tobolka, peckovice, nažka • Tropy, subtropy i mírný pás
Ptačí zob obecný Šeřík
Olivovník evropský – mateřskou rostlinou je planý olivovník lesní
Zlatice prostřední
Jasan ztepilý
Některé druhy jasmínu obsahují vonné silice
Řád 54: hvězdnicotvaré (složnokvěté) • • • • •
Alseuosmiaceae Argophyllaceae Hvězdnicovité Calyceraceae Goodeniaceae
• • • •
Pentaphragmaceae Phellinaceae Rousseaceae Stylidiaceae
Hvězdnicovité (+čekankovité) • • • • •
velmi početná skupina byliny i polokeře – kosmopolitní zásobní látka INULIN obsahují mléčnice Květenství - úbor, 2 druhy květůjazykovité, trubkovité
• úbory – z květů trubkovitých - heřmánek terčovitý – z květů jazykovitých - jestřábníky, smetánka – kombinace obou druhů květů - sedmikráska
• Plody - nažky, rozšiřují se větrem nebo živočichy; chmýr je přeměněný kalich • vytrvávají podzemními kořeny nebo oddenkovými hlízami, plazivými kořeny nebo silnými kořeny
Astra Bodlák Čekanka Devětsil Dvouzubec Gerbera Heřmánek Chrpa Jestřábník Kopretina Locika Mléč Ostropestřec Pcháč Podběl Řebříček Sedmikráska Slunečnice Škarda Turan Vratič Zlatobýl
Jednoděložné - doplnit • • • • •
Šmelotvaré Liliotvaré Zázvorotvaré Vstavačotvaré Křížatkotvaré
• • • • • •
Sítinotvaré Šáchorotvaré Orobincotvaré Áronotvaré Arekotvaré Lipnicotvaré
