Hlavní město Praha. Informační strategie hlavního města Prahy do roku Cesta ke -Praze

Příloha č. 1 k usnesení ZHMP č. 31/01 ze dne 20. 10. 2005

Hlavní město Praha

Informační strategie hlavního města Prahy do roku 2010

Cesta ke -Praze

Magistrát hlavního města Prahy, odbor informatiky duben 2005 Zpracováno ve spolupráci s KPMG ČR

Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 Cesta k e-Praze


Obsah 1

Manažerské shrnutí

3

2

Východiska

6

3

Vize

23

4

Hlavní úkoly

24

5

Základní principy informatiky hlavního města Prahy

25

6

Strategické cíle informatiky hlavního města Prahy do roku 2010

28

7

Cesta ke splnění cílů – strategie postupu

35

8

Rámcový akční plán

36

9

Způsoby financování

41

10

Závěrečné shrnutí

42


1

Manažerské shrnutí Cesta k e-Praze je informační strategie hlavního města Prahy zpracovaná na období do roku 2010. Stanovuje koncepci pro potřeby rozvoje informačních systémů hl. m. Prahy a městských částí. Dosud se v úřadech a organizacích městské správy1 nasazovaly a používaly informační systémy a informační a komunikační technologie (IS/ICT) zejména tam, kde bylo potřeba automatizovat rutinní činnosti a zpracovávat velké množství dobře strukturovaných údajů nebo usnadnit rutinní kancelářskou práci. V drtivé většině případů se využívala informatika po vnitřní potřebu a někdy i pro komunikaci s nařízenými orgány a spolupracujícími organizacemi. S rozvojem nových technologií, v době všeobecné dostupnosti a využívání Internetu, v době kdy jsou již ověřeny nové koncepty zpracování informací a jejich komunikace i prezentace k uživateli, a v situaci, kdy padají poslední legislativní překážky, se otevřela reálná možnost realizovat i v hlavním městě Praze v širokém měřítku služby e-Governmentu2, které znamenají kvalitativně nové, vysoce bezpečné a mnohostranné využití informatiky pro podporu výkonu veřejné správy. Hlavní město Praha stojí na začátku nové epochy informatiky – epochy e-Prahy, epochy nasazení, provozování a rozvíjení služeb e-Governmentu v hlavním městě Praze. Společně s konceptem e-Governmentu přichází i éra „bezpapírového“ vysoce výkonného úřadu. K úspěšnému dosažení vize je třeba nastoupit náročnou cestu – Cestu k e-Praze. Tato informační strategie byla zpracována tak, aby město bylo na vstup do éry e-Prahy dobře připraveno a postupovalo co nejrychleji k cíli. Informační strategie Cesta k e-Praze vychází z analýzy současného stavu, navazuje na úspěchy a silné stránky dosažené v předchozím období, realisticky hodnotí budoucí možnosti, předjímá vývojové trendy, reaguje na současné problémy a požadavky a konečně předvídá i požadavky budoucí. Cesta k e-Praze stanovuje jasnou vizi, tj. záměry pro nasměrování rozvoje informatiky v hlavním městě Praze do roku 2010: Vytvořit vysoce produktivní a ekonomické informační a komunikační prostředí. Tím významně přispět k fungování otevřené informační společnosti. Širokým využíváním informačních a komunikačních technologií a také efektivním využitím městských informací se významně přispěje ke zlepšení výkonu a zvýšení kvality služeb úřadů a organizací městské správy. Zvýší se počet, spektrum a kvalita informačních služeb v hlavním městě Praze poskytovaných on-line.

1 2

Vymezení úřadů a organizací městské správy je pro potřeby této informační strategie provedeno v příloze 1. Definice a vysvětlení pojmu e-Government je uvedeno v příloze 1.

3


Důsledně prosazovat, aby byla zajištěna maximální bezpečnost všech zpracovávaných informací, zejména osobních údajů a obchodního tajemství. Účinně podporovat a navrhovat iniciativy, které pomocí využití informačních a komunikačních technologií významně zjednoduší styk občanů a dalších subjektů s orgány města. Zajistit, aby kontakt a vyřízení záležitostí bylo možné z libovolného místa, kde je dostupná informační síť Internet a v jakoukoliv denní dobu, kterýkoliv den v týdnu. Prosazovat, aby úředníci a další odborní pracovníci na úřadech a v organizacích městské správy a také volení zastupitelé měli takové znalosti a dovednosti, že budou schopni rutinně a efektivně využívat informační systémy ke své práci a k provádění rychlých, kvalifikovaných a odborných rozhodnutí. Informační strategie vychází z hlavních úkolů a priorit, dále deklaruje i základní principy, podle kterých bude informatika budována, řízena a provozována. Jsou vytyčeny konkrétní strategické cíle rozdělené do 6 základních oblastí. Strategické cíle jsou pečlivě vybrány a vybalancovány tak, aby v případě, že budou splněny, byl dosažen stav popsaný v uvedené vizi a zároveň, aby byla eliminována rizika, vyplývající ze současných problémů. Definice každého ze strategických cílů je zaměřena na efekt (přínos), který by měl být dosažen. Cíle jsou vzájemně kauzálně provázány a každý z cílů je vybaven řadou metrik, jež umožní průběžně i na konci ohodnotit, do jaké míry byl strategický cíl splněn. Jako nezbytná součást strategie je připraven rámcový akční plán. Programy a projekty akčního plánu jsou navrženy tak, aby věcně korespondovaly se stanovenými strategickými cíli. Jsou vytvářeny podmínky pro to, aby návaznost detailních cílů programů a projektů na strategické cíle umožnila hodnocení, do jaké míry přispívají tyto aktivity k naplňování stanovené vize.

Cíle a rámcový akční plán jsou ambiciózní a jejich realizace bude finančně náročná. Proto byla připravena základní strategie financování akčního plánu. V podstatě jsou k dispozici čtyři zdroje financování: 1. Rozpočet hlavního města Prahy, ze kterého by měly být financovány (a) celopražské programy a projekty, (b) zajištění strategického řízení informatiky hlavního města Prahy. 2. Rozpočty městských částí a organizací městské správy, ze kterých by se měly realizovat části programů a projektů, které rozvíjejí a implementují informační strategii Cesta k ePraze v podmínkách konkrétního úřadu a organizace městské správy., 3. Prostředky získané na konkrétní programy a projekty od partnerů zapojených do projektu formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). 4. Prostředky získané na konkrétní projekty z fondů EU, příp. jiných zdrojů.

4


Cestu k e-Praze budou řídit konkrétní lidé, volení zástupci a vedoucí pracovníci úřadů a organizací městské správy. Při realizaci strategie budou muset přesvědčit všechny ostatní, úředníky, občany, návštěvníky, spolupracující organizace i nadřízené orgány, že jejich plán je promyšlený, že provedené změny přinášejí očekávané přínosy, že rizika jsou zvládnuta. Proto je nedílnou součástí strategie Cesta k e-Praze soubor analytických a podkladových materiálů, který obsahuje všechny potřebné informace, argumenty, rozbory a návrhy rozpracované tak, aby je mohl tým zodpovědný za realizaci strategie využívat. Informační strategie Cesta k e-Praze musí mít podporu politického vedení hlavního města Prahy i vedení úřadů a organizací městské správy. K dosažení této podpory byl v souladu se Statutem hlavního města Prahy projednán návrh strategie s městskými částmi a tento výsledný návrh dokumentu je předložen ke schválení Radou hlavního města Prahy. Připomínkové řízení k dokumentu Informační strategie hlavního města Prahy do roku 2010 Cesta k e-Praze proběhlo v období od listopadu 2004 do února 2005. Aktivně se do něj zapojilo 13 úřadů městských částí a 14 sekcí a odborů Magistrátu hlavního města Prahy. V průběhu připomínkového řízení byly uspořádány tři pracovní semináře. Na dokument byly zpracovány písemně dva odborné posudky a další dva odborné posudky byly prezentovány veřejně na jednom z proběhlých seminářů. Provedené oponentní řízení významně přispělo ke kvalitě výsledného dokumentu, umožnilo vysvětlit všem účastníkům obsah a účel předkládané informační strategie, což následně usnadní získání konsensu všech zainteresovaných stran a jejich aktivní zapojení při plnění vize e-Prahy.

5


2

Východiska Při zpracování informační strategie hlavního města Prahy do roku 2010 se vycházelo z následujících strategických materiálů, ve kterých jsou založeny některé klíčové požadavky na informatiku a informační služby v hlavním městě Praze: Strategický plán hlavního města Prahy. Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2002-2006 Společně pro Prahu. Pražská deklarace k rozvoji informační společnosti. Informační strategie hl.m. Prahy zpracovaná na období do roku 2006. Dále byly aplikovány na podmínky hlavního města Prahy strategické záměry, hlavní rozvojové oblasti a podporované cíle uvedené v dokumentech: Akční plán členských zemí eEurope 2005 zpracovaný Komisí EU. Státní informační a komunikační politika eČesko 2006 schválená Vládou České republiky. Zpracování informační strategie se řídilo legislativním rámcem daným: Zákonem 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze; Statutem hlavního města Prahy; Relevantními zákonnými normami, zejména Zákonem o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů č. 365/2000 Sb., Zákonem o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., Zákonem o elektronickém podpisu č. 227/2000 Sb., Zákonem o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů č. 101/2000 Sb., Zákonem o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů č. 148/1998 Sb. Informační strategie hl. města Prahy je koncepcí pro potřeby rozvoje informačních systémů hl. m. Prahy a městských částí. Pro úspěšnou implementaci informační strategie je důležité, aby vycházela z realistického a správného hodnocení současného stavu a kritického posouzení, jak byly splněny cíle stanovené informační strategií v předchozím období. Proto byla provedena SWOT analýza (analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb). Dále byly při zpracování informační strategie využity závěry studií provedených renomovanými společnostmi a profesními organizacemi, které monitorují a hodnotí současné a budoucí trendy

6


v oblasti informatiky, informačních a komunikačních technologií (ICT). Pro potřebu informační strategie hl. města Prahy byly nejdůležitější závěry, které popisovaly: Trendy využití informatiky pro podporu zlepšení správy a řízení veřejného sektoru; Trendy a moderní přístupy řízení informatiky v organizacích veřejného sektoru; Trendy trhu s produkty a službami ICT (informační a komunikační technologie); Současné technologické trendy; Trendy vývoje poměru nákladů a investic do IT. Dalším důležitým zdrojem pro formulaci strategie byly výsledky šetření zaměřeného na zjištění klíčových potřeb a problémů informatiky v hlavním městě Praze. Toto šetření probíhalo formou interview a pracovních workshopů s vedoucími pracovníky vybraných organizačních složek města a s některými klíčovými politickými představiteli vedení města. Všechny informace použité jako východiska při vytvoření informační strategie hlavního města Prahy do roku 2010, ve struktuře uvedené výše, jsou zpracovány jako podkladové analytické materiály, případně prezentace z provedených workshopů. Jejich seznam je uveden v příloze 3. Posledním východiskem nebo pilířem, o nějž se opírá tato informační strategie, je metodika a postupy, které byly použity při její tvorbě. Na tomto místě se přísluší pouze stručně konstatovat, které metody a jaké postupy byly použity a odkázat na zdroje v odborné literatuře, kde jsou detailně popsány. Základem byla metodika World Class IT společnosti KPMG, která definovala celkový pracovní rámec a proces vytvoření strategie. Do ní byly zakomponovány metodiky Theory of Constraints a Balanced Scorecard. Důležité pro další použití informační strategie je vymezení působnosti, pro které subjekty a organizační složky hlavního města Prahy je informační strategie vytvářena a tedy měla by být závazným vodítkem při strategickém řízení a zdrojem, který by měl být dále rozpracován do jejich vlastních informačních strategií. Za tímto účelem definujeme pouze pro potřeby informační strategie hlavního města Prahy tzv. subjekty hlavního města Prahy – jedná se o organizace s právní subjektivitou zřízené hlavním městem Prahou a řízené hlavním městem Prahou3, dále orgány hlavního města Prahy ve smyslu hlavy VIII zákona 131/2000 Sb. a orgány městských částí nebo úřadů městských částí ve smyslu hlavy IX zákona 131/2000 Sb. V následujících 4 podkapitolách budou uvedeny nejdůležitější závěry provedených analýz a šetření, které jsou považovány za klíčová východiska informační strategie hlavního města Prahy do roku 2010.

3

Včetně vzdělávacích institucí města tj. knihoven a škol

7


2.1

Hlavní poznatky ze SWOT analýzy a zhodnocení stavu informatiky v hlavním městě Praze

2.1.1

Silné stránky Vedoucí představitelé města mohou ve své řídící práci a strategických úvahách do nastávajícího období stavět na následujících silných stránkách a úspěších dosažených v minulých obdobích: V Praze je provozována celoměstská komunikační datová síť MepNet, která propojuje více než 50 subjektů města. Síť je koncepčně topologicky i technologicky navržena a postavena tak, že poskytuje velkou přenosovou kapacitu a vysokou přenosovou rychlost. Síť je provozována s minimálními výpadky a vykazuje vysokou provozní spolehlivost. Síť pokrývá současné potřeby města a umožňuje další rozvoj. Je třeba konstatovat, že stále se najde několik málo úřadů městských částí, kde jsou s napojením na síť MepNet a s využitím jejích služeb jisté potíže Ve všech významnějších subjektech města jsou provozovány lokální počítačové sítě vybavené další technickou infrastrukturou pro poskytování základních služeb jako je správa uživatelů a správa dat. Tyto lokální počítačové sítě (zejména Magistrátu, úřadů městských částí a dalších klíčových městských organizací) jsou základním technologickým prostředím, ve kterém jsou provozovány jejich informační systémy. Tak je umožněna efektivní práce a kooperace všech připojených interních uživatelů (úředníků a volených zástupců). Existence spolehlivých lokálních počítačových sítí subjektů hlavního města Prahy je významným předpokladem dalšího propojování těchto subjektů, klíčovou podmínkou pro sdílení zpracovávaných informací a rovněž předpokladem další elektronizace procesů a činností vykonávaných ve veřejné správě. Vybavenost výpočetní technikou (zejména koncovými stanicemi) Magistrátu, jednotlivých úřadů MČ a dalších subjektů města je vysoká. Počty uživatelů výpočetní techniky se blíží počtu odborných pracovníků a počtu volených zástupců. Prakticky každý odborný pracovník a volený zástupce má přístup k výpočetní technice a využívá ji ke své práci. Vybavenost výpočetní technikou je v porovnání s předchozími lety významně vyšší. Daří se, někde s menšími potížemi, provádět průběžně obměnu zastaralé výpočetní techniky a nahrazovat ji moderními sestavami koncových stanic. Stále roste počet subjektů hlavního města Prahy připojených k Internetu a tím roste i počet uživatelů (odborných pracovníků a volených zástupců) využívajících Internet. Užívání Internetu není jen jednosměrné, většina subjektů hlavního města Prahy poskytuje prostřednictvím Internetu i základní informace o svojí činnosti a využívá Internet k poskytování dalších informačních služeb veřejnosti. Narůstající využívání Internetu je podmíněno nasazením a používáním moderních technologií a aplikačních platforem umožňujících komunikaci informací v Internetu. Základní předpoklady na straně úřadů a organizací městské správy pro všeobecné využití Internetu, to je připojení a vybavení základními technickými prostředky, jsou splněny.

8


Subjekty města prakticky ověřily přínosy vzájemného propojení a sdílení respektive společného využívání informačních systémů, zejména těch co mají celoměstský význam. Mezi ty nejdůležitější, které přispěly k pozitivnímu hodnocení a poskytují výsledky patří, např.: o

Základní radniční a informační systém (ZRIS),

o

Registr Základní územní identifikace (ZUZI),

o

Systém ekonomických informací,

o

Registr živnostenského podnikání,

o

Systém digitálních map Prahy

o

a další

Při plánování, prosazování a realizaci projektů, které měly za výsledek zavedení výše uvedených systémů, si ověřili příslušní vedoucí pracovníci v celopražském měřítku obtížnost a specifika podobných úloh, získali představy o mechanismech, jak takové projekty prosadit a realizovat. Subjekty města ve velké míře používají informační systémy a technologie jako prostředky, které jim umožní částečnou nebo úplnou automatizaci, zvyšují efektivitu a výkon procesů a činností, jež jsou jim zákony a dalšími regulatorními normami vymezeny (správní agendy, apod.). Prakticky každý odborný pracovník a volený zástupce je nucen využívat nějaký informační systém při svojí každodenní práci. Na některých, především menších, úřadech stupeň informatizace stále nedosáhl dostatečné úrovně. Na většině úřadů MČ a na Magistrátu se jako základní kancelářský software používá MS Office, je to prakticky jediný případ všeobecně využívaného programového vybavení. Za silné stránky je tedy možné považovat zejména: 1. Úroveň technické infrastruktury (MepNet, lokální sítě, vybavení výpočetní technikou). 2. Zkušenosti (pozitivní i negativní) s vzájemným propojením a sdílením respektive, společným využíváním informačních systémů celopražského významu. 3. Vysokou míru využití informačních a komunikačních technologií.

9


2.1.2

Slabé stránky V následujícím období je nutné vyrovnat se s celou řadou existujících problémů, faktorů a efektů, které negativně ovlivňují současný stav informatiky v hlavním městě Praze. Mezi ně patří zejména: Pro vedení a automatizaci jednotlivých agend, shodně vyžadovaných na úřadech MČ, Magistrátu a úřadech městské správy jsou používány informační systémy a aplikace od různých dodavatelů, mají rozdílnou kvalitu a různě koncipovanou funkcionalitu a nejsou navzájem dostatečně interoperabilní4. To znamená, že neumožňují přenášení a zpracování informací jednotným způsobem, čímž vznikají problémy při vzájemné výměně dat a konsolidaci údajů. Jednotlivé centrální orgány a další nadřízené složky vyžadují, aby subjekty města využívaly a provozovaly jimi určené speciální resortní aplikace a části jejich informačních systémů, což má za následek, že v jednom úřadě je provozován relativně velký počet samostatných aplikací, často vzájemně neprovázaných, ve kterých se zpracovávají duplicitní data bez možnosti efektivně tyto údaje přenést z jednoho aplikačního subsystému do druhého. Datová základna subjektů hlavního města Prahy je nejednotná i v těch případech, kdy se jedná o data vázaná ke stejné agendě, vedené ve všech nebo ve většině subjektů HMP. Pak nastávají problémy při správě a výměně dat, objevují se duplicity dat nebo příslušné datové záznamy nejsou úplné. Neexistuje a není udržován metainformační systém5, který by systematicky shromažďoval a udržoval aktuální popisné informace o významných a pro chod města klíčových datech (tzv. městských informacích), o jejich významu, o formátu, o způsobech jejich předávání, o jejich vlastnících a správcích, o procesech jejich životního cyklu, o jejich umístění a o požadavcích na jejich bezpečnost a požadavcích na způsob uložení a archivaci. IS/ICT subjektů hlavního města Prahy nejsou navzájem interoperabilní, tj. nejsou schopné přenášet a využívat informace jednotným a účinným způsobem. Není vytvořen soubor politik, standardů a směrnic, který by definoval způsob vzájemné spolupráce a kooperace v oblasti informatiky. Nejsou vytvořeny vhodné institucionální nástroje, organizační struktury a nastaveny procesy pro efektivní řízení informatiky v celopražském rámci, pro prosazení a plnění stanovených cílů na úrovni hlavního města Prahy.

4

Definice a vysvětlení pojmu interoperabilita a interoperabilní je uvedeno v příloze 1. Matainformační systém je informační systém sloužící k ukládání, údržbě a prezentování metadat. Vysvětlení pojmu metadata je uvedeno v příloze 1.

5

10


Vysoká míra samostatnosti jednotlivých subjektů hlavního města Prahy (a tím i jejich informatik) v součinnosti s výše popsaným stavem nástrojů řízení, stavem organizačního uspořádání a efektivitou procesů řízení informatiky hlavního města Prahy způsobují, že koordinace a prosaditelnost celoměstských záměrů je obtížná. Protože reprezentanti městských částí a dalších subjektů nejsou zastoupeni v organizačních strukturách, které dosud ovlivňovali rozvoj informatiky v hlavním městě Praze, nebylo a není zajišťováno účinné prosazování jejich požadavků a záměrů. Žádný z členů Rady hlavního města Prahy nemá v současné době ve své kompetenci a odpovědnosti oblast informatiky v hlavním městě Praze. Ze Statutu hlavního města Prahy vyplývají omezené kompetence a odpovědnosti za tuto oblast pro ředitele Magistrátu. Jednotlivé projekty nejsou spouštěny, realizovány a ukončovány ve vzájemném souladu. Současně jsou spouštěny projekty, jejichž náplň se vzájemně překrývá. Úroveň počítačové gramotnosti úředníků a volených zástupců, uživatelů výpočetní techniky je malá, takže uživatelé nejsou vždy schopni ovládat a efektivně pracovat s dnešními IS a nedá se předpokládat, že by za tohoto stavu bez problému zvládali nově plánované informační systémy a aplikace. Současná úroveň počítačové gramotnosti ohrožuje splnění cílů na dosažení vysoké produktivity práce, jež by pomocí užívání výpočetní techniky měla být umožněna. Informaticaze vzdělávacích institucí města není všude na patřičné úrovni, jedná se zejména o jejich vybavení technickými prostředky a o kvalitu připojení na síť Internet, Počítačová gramotnost pracovníků vzdělávacích institucí města není ve všech institucích na potřebné úrovni. Výše uvedené skutečnosti jsou projevem slabých stránek. Mezi ty nejvýznamnější patří: 1. Vysoká heterogenita interoperabilita.

aplikací,

nejednotná

datová

základna,

minimální

2. Obtížná koordinace rozvoje informatiky a malá schopnost prosadit celoměstské rozvojové záměry. 3. Jednotlivými představiteli politického vedení města je vyžadováno širší zapojení informatiky do výkonu městské správy a využívání e-Governmentu při ní. Nicméně kompetence za soustavnou péči o rozvoj informatiky a zajištění souladu s cíly a záměry politického vedení je stanovena podle statutu zejména řediteli Magistrátu. 4. Nejsou vytvořeny vhodné institucionární nástroje, organizační struktury a nastaveny procesy pro efektivní řízení a rozvoj informatiky v celopražském rámci. 5. Není zajišťováno účinné prosazování záměrů a požadavků městských částí a dalších subjektů hlavního města Prahy.

11


Cílem této informační strategie je nasměrovat další vývoj tak, aby slabé stránky byly v plánovaném období plně nebo alespoň částečně eliminovány.

2.1.3

Hrozby Vnější i vnitřní prostředí vystavuje informatiku v hlavním městě Praze řadě hrozeb, z nich pramení rizika, která musí odpovědní vedoucí představitelé a vedoucí pracovníci města rozpoznat, ohodnotit jejich závažnost a učinit opatření na jejich eliminaci. Za významné hrozby je nutné považovat takové skutečnosti a okolnosti, které mohou využít slabých stránek a způsobit negativní dopady nebo škody. Dále jsou uvedeny některé nejvýznamnější hroby zjištěné analýzou: Systém řízení informatiky v hlavním městě Praze nebude schopen zajistit spolehlivý a bezpečný provoz, dlouhodobý rozvoj, financování a koncepci budování informačních systémů celopražského významu. Technicky zastaralé, nedostatečně výkonné, chybně fungující, neinteroperabilní a jinak nedokonalé informační systémy, informační a komunikační technologie v hlavním městě Praze nebudou schopny efektivně podporovat racionalizační programy zaměřené na zlepšování veřejné správy a na zlepšování funkcí úřadů a organizací městské správy. Úměrně se zvyšováním využití informačních systémů při výkonu veřejné správy a při zajištění funkcí úřadů a organizací městské správy se zvyšuje míra investic vložených do IS/ICT. Na druhé straně se očekává, že vložené investice přinesou viditelné úspory nebo významně vyšší výkon a zajistí vyšší kvalitu služeb. Při současném stavu řízení informatiky v hlavním městě Praze hrozí, že investice do IS/ICT budou nekontrolovaně růst aniž by přinášely měřitelné přínosy. Podobně úměrně se zvyšováním využití informačních systémů při výkonu veřejné správy a při zajištění funkcí úřadů a organizací městské správy se zvyšují nároky na úroveň počítačové gramotnosti a vyspělosti uživatelů výpočetní techniky, tj. úředníků a volených zastupitelů. Hrozí, že uživatelé nebudou schopni informační systémy efektivně používat a investice vynaložené na implementaci pokročilých funkcí zůstanou nevyužity. Moderní technologie (Internet, využití mobilní zařízení, teleworking) vyžadují nové způsoby řízení, správy a zajištění provozu. Vyžadují znalosti pro zajištění rozvoje a vývoje dalších funkcí, které se významně liší od tradičního pojetí softwarového inženýrství, vývoje informačních systémů a správy dat. Tato situace vyžaduje, aby pracovníci odpovědní za řízení informatiky i obslužný personál, ale i vedoucí pracovníci, kteří formulují nové požadavky na informační systémy a služby, měli potřebné znalosti. Trh práce s odborníky vybavenými potřebnými znalostmi je v Praze a České republice takový, že hrozí na jedné straně ztráta nejlepších pracovníků a na druhé straně obtíže se získáním (obměnou/náhradou) potřebného množství nových pracovníků. To je způsobeno zejména stávajícím systémem odměňování.

12


Jako nejvýznamnější hrozby vnímáme: 1. Informační systémy a informační a telekomunikační technologie nebudou poskytovat očekávané přínosy. 2. Uživatelé nebudou schopni informační systémy efektivně využívat. 3. Úřady a organizace městské správy nebudou disponovat pracovníky schopnými IS/ICT řídit a dále rozvíjet.

2.1.4

Příležitosti Vnější i vnitřní prostředí, postupující vývoj a nové moderní poznatky přinášejí i řadu příležitostí, které je možné v následujícím období využít. Následující skutečnosti představují významné příležitosti pro informatiku hlavního města Prahy v nastávajícím období. V současné době začínají být i v České republice splněny všechny základní podmínky pro praktickou realizaci vize a koncepcí e-Governmentu. Vláda České republiky přistoupila a zavázala se plnit Akční plán členských zemí eEurope 2005 zpracovaný Komisí EU. Učinila v tomto směru první praktické kroky vydáním Státní informační a komunikační politiky eČesko 2006, ve které staví cíle zavedení e-Governmentu a deklaruje podporou při jejích plnění. Političtí představitelé hl. města i vedoucí pracovníci úřadů a organizací městské správy pochopili přínosy e-Governmentu a jsou připraveni prosadit zavedení e-Governmentu v podmínkách hlavního města Prahy a podporují realizaci rozsáhlých projektů, které zajistí vytvoření a provozování služeb eGovernmentu v hlavním městě. Řady přínosů e-Governmentu se dosahuje efektivním využitím propojení veřejného sektoru s privátním na principu vzájemné výhodnosti a potřebnosti. Na jedné straně jsou privátnímu sektoru poskytovány on-line služby veřejného sektoru a naopak privátní subjekty poskytují služby sektoru veřejnému. Je přirozené, že při vytvoření a provozování takových on-line služeb, se na jejich financování mohou podílet obě strany formou tzv. Public Private Partnership (PPP). V řadě případů se takto dají získat prostředky, které by jinak byly pro veřejný sektor nedostupné. Podílí-li se privátní strana i na financování provozu a rozdělování zisků z poskytovaných služeb, má zájem na vysoké profitabilitě a rychlé návratnosti vložených investic, což v konečném důsledku přispívá vysoké kvalitě služeb. V hlavním městě Praze se uvažuje o některých projektech se zapojením privátního i veřejného sektoru, které svým rozsahem a odhadovanými finančními nároky přesahují stávající možnosti, aby je hlavní město Praha realizovalo jen z vlastních zdrojů. Jsou to velmi vhodní kandidáti na využití modelu PPP. Proto je potřeba vyzvat ke spolupráci silné partnery z privátního sektoru a nabídnout jim model spolupráce formou PPP. Je to jedna z forem, které by měly být využity v následujícím období.

13


Se vstupem do EU se otevírá možnost využití finančních prostředků EU k financování některých vybraných iniciativ a projektů souvisejících s zavedením e-Governmentu a se zlepšováním funkcí úřadů a organizací městské správy. Vstupem do EU se ještě více usnadnila možnost zapojení hlavního města Prahy do mezinárodní spolupráce v oblasti e-Governmentu a informatiky. Je třeba využít příležitostí široce nabízené spolupráce a zapojit hlavní město Prahu do co nevětšího množství iniciativ a sdružení, které poskytují svým členům platformu pro získávání know-how, přebírání ověřených modelů řešení problémů a výměnu zkušeností. Jako součást vize Spolu pro Prahu – iniciativy hlavního města Prahy a významných pražských podniků, mezi které patří např. Pražská energetika, a.s. a Pražská plynárenská, a.s., vznikla idea založení tzv. pražské mutliutility. Jako součást pražské multiutility má být řešena informatika a poskytování informačních služeb jednak členům, případně i dalším subjektům. Vhledem k tomu, že zástupci hl. města přímo participují na realizaci vize Spolu pro Prahu, nabízí se možnost využít vznikající informatiku pražské muliutility jednak jako model a významný zdroj poznatků pro případnou organizaci řízení a provozování informatiky v hlavním městě Praze anebo případně i jako poskytovatele některých standardních služeb realizovaných formou outsourcingu6 a realizovat tak model provozovaný v městě Plzeň nebo v MČ Praha 5. Omezené rozpočty, politické programy a praktická politika stran zastoupených v zastupitelstvu, zájem vedoucích pracovníků a v neposlední řadě i očekávání veřejnosti/voličů, to vše vytváří tlak na dosahování úspor, racionalizaci, vyšší výkonnost při výkonu veřejné správy a funkcí úřadů a organizací městské správy. Informatika je jednak prostředkem, ale také předmětem úspor, racionalizace a zvyšování výkonu. Zde vidíme významnou příležitost k zahájení transformace v optimální a racionální organizaci informatiky v hlavním městě Praze, a to nejen ve vztahu k poskytovaným funkcím a službám, ale i z pohledu organizačního uspořádání. Praha má podle posledních průzkumů ve srovnání ze zbytkem České republiky nejvyšší množství přípojek k Internetu instalovaných v domácnostech dále má největší počet uživatelů Internetu na 1000 obyvatel. To znamená, že občané Prahy jsou technicky připraveni, mají vlastní zkušenosti a disponují dostatečnou gramotností, aby byli schopni Internet využívat. Občané očekávají kvalitní a bezpečné služby, které jim úřady a organizace městské správy nabídnou. Mohou je již dnes porovnat se službami, které prostřednictvím Internetu nabízejí vyspělá evropská a světová města. Potenciál využití Internetu obyvateli Prahy k širokému užívání služeb e-Governmentu se v současné době a blízké budoucnosti ještě zvýší, souvisí to s očekávaným masivním přechodem domácností na tzv. broadband (širokopásmový) Internet, který nastane v následujícím období. Proto za nevýznamnější příležitosti považujeme:

6

Definice a vysvětlení pojmu outsourcing jsou uvedeny v příloze 1.

14


1. Podpora a rozvoj iniciativ e-Governmentu. 2. Nové možnosti financování rozvoje IS/ICT. 3. Nové formy zajištění informačních služeb zejména formy outsourcingu a shared services7. 4. Využití vysoké penetrace Internetu do úřadů i domácností a využití dostatečné kapacity a propustnosti Internetu k poskytování služeb e-Governmentu. Úkolem odpovědných vedoucích představitelů a vedoucích pracovníků města je nasměrovat a řídit budoucí vývoj informatiky tak, aby se maximálně využily a rozvinuly silné stránky, minimalizovala rizika (tj. potlačily hrozby a eliminovaly co nejvíce slabé stránky) a současně využily nabízené příležitosti.

2.2

Současné a budoucí trendy ovlivňující informatiku v hlavním městě Praze Při zpracování informační strategie byly využity závěry studií provedených renomovanými společnostmi a profesními organizacemi, které monitorují a hodnotí současné a budoucí trendy v oblasti informatiky, informačních a komunikačních technologií (ICT). Tyto trendy nelze při formování budoucího směřování informatiky hlavního města Prahy ignorovat. Kdyby nebyl při rozvoji IS/ICT v hlavním městě Praze sledován pokrok a objektivní trendy, zvýšilo by se riziko technologického zastarání, ale také by to znamenalo zakonzervování překonaných přístupů, v konečném důsledku by to znamenalo významné zvýšení rizika, že dojde k selhání systému řízení informatiky, které se projeví například nedostatkem financí, nedosažením stanovených cílů, neschopností IS/ICT být vzájemně interoperabilní apod.

2.2.1

Současné trendy využití informatiky pro podporu zlepšení správy a řízení veřejného sektoru Současné trendy v této oblasti se projevují i v hlavním městě Praze. Je patrný zájem využít konceptu e-Governmentu ke zlepšení, zkvalitnění a rozšíření on-line služeb poskytovaných úřady a organizacemi městské správy a k větší automatizaci a racionalizaci činnosti úředníků, odborných pracovníků i volených zástupců. Dále je zřejmý trend využití informatiky k podpoře rozhodovacích a řídicích procesů. Informační technologie umožňují informace pořizovat, ukládat, třídit, vyhledávat a poskytovat oprávněným uživatelům ve správný okamžik a ve vhodném tvaru, potřebném pro rozhodování, respektive řízení a obecně pro vykonávání klíčových procesů městské správy. To vše se děje spolehlivě a

7

Definice a vysvětlení pojmu shared services jsou uvedeny v příloze 1.

15


rychle, takže informace jsou k dispozici včas a v potřebné kvalitě. V této souvislosti se hovoří o zavádění a využívání tzv. managementu znalostí8 (knowledge management). Podmínkou pro realizaci e-Governmentu i pro využití informačních systémů pro podporu rozhodování a řízení organizace je dostupnost dat, která jsou uložena v nejrůznějších formách a na mnoha místech. Aby bylo možné tato data zpracovávat a přenášet mezi jednotlivými místy zpravování je nezbytné, aby informační systémy zapojené do těchto procesů byly interoperabilní. Významným faktorem při využití současných informačních systému k poskytování služeb eGovernmentu je jejich interoperabilita. Ukazuje se, že informační systémy hlavního města Prahy mají s interoperabilitou problémy. Interoperabilitu je potřeba prioritně řešit, neboť je podmínkou nutnou pro další rozvoj. Informační systémy přinesly v poslední době nové možnosti pro realizaci propojení vnitřních procesů úřadů veřejné správy a občanů. Začali vznikat a rychlým tempem se rozvíjejí specifická řešení podporovaná novými technickými prvky, která umožňují občanům zvládat tzv. životní situace ve styku s úřady, tím že jim poskytují informační podporu, směrují občany na správná místa, kde mohou uplatnit svoje podání (zejména v elektronické podobě) a poskytují informace o stavu vyřízení jejich záležitostí.

2.2.2

Trendy a moderní přístupy řízení informatiky v organizacích veřejného sektoru Průzkumy ukázaly, že řízení investic vložených do IS/ICT a orientace na přínosy a návratnost je vedle schopnosti řízení jejich životního cyklu jednou z nejdůležitějších součástí systémů řízení informatiky ve všech organizacích. V poslední době se při řízení investic do IS/ICT prakticky osvědčily a všeobecně se užívají dva přístupy. Jedním z nich je sledování nákladů založené na metodě Total Cost of Ownership (TCO). Druhým je řízení portfolia projektu IS/ICT, kde jednotlivé projekty portfolia jsou hodnoceny v průběhu životního cyklu multikriteriální metodou zaměřenou na posuzování dosahovaných přínosů, finančních nákladů, návratnosti investic a rizik. Výsledky hodnocení jsou použity ke korekcím případně i v mezním případě k zastavení projektu, dále k porovnávání projektů mezi sebou a rozhodování o zahájení projektů nových. Tyto přístupy je žádoucí aplikovat i při řízení informatiky v hlavním městě Praze. Dalším trendem, který je patrný z průzkumů, je, že organizace v široké míře aplikují ověřené referenční modely řízení informatiky, ve kterých jsou koncentrovány tzv. best practices. Mezi nejčastěji používané patří COBIT a ITIL. Případové studie z jiných světových měst ukazují, že i v hlavním městě Praze by aplikování některého z uvedených modelů, případně obou, mohlo přinést rychlé výsledky a vyřešit řadu současných problémů. Ukazuje se, že poměrně často a s úspěchem používají organizace pro strategické řízení informatiky, ale i pro řízení jednotlivých projektů, metodu Balanced Scorecard (BSC). Tato metoda podporuje koncept důrazné orientace na dosažený výsledek (dosažené hodnoty) a hodnocení dosaženého stavu z více hledisek/perspektiv. Výsledky hodnocení pak slouží

8

Definice a vysvětlení pojmu management znalostí jsou uvedeny v příloze 1.

16


k navržení opatření korigujících další průběh. Metoda BSC je přínosná, a proto je použita k sestavení informační strategie hlavního města Prahy. Významným trendem, který se projevuje nejen u organizací veřejného sektoru, je, že při poskytování informačních služeb interním i externím uživatelům organizace, volí model outsourcingu, respektive tzv. shared services. Dosahují tím úspory vlastních pracovních sil (většinou vysoce kvalifikovaných pracovníků), v řadě případů získávají kvalitnější služby, někdy i dosahují úsporu nákladů. Významným přínosem bývá i to, že nemusí řešit typické problémy, jak se zbavit zastaralého technického a programového vybavení, jak zajistit trvalý a spolehlivý provoz (technicky i personálně) zpracovatelských a dohledových center, jak zajistit záložní zpracovatelská centra pro případ velkých havárii atd. Při objemu informačních služeb potřebných v hlavním městě Praze, když dále zvážíme množství kvalifikovaných pracovníků, jež tyto služby vážou, a když víme, že problémy podobného typu, jako jsou uvedeny výše, v Praze existují, pak má smysl zabývat se myšlenkou, řešit situaci nějakou formou outsourcingu nebo shared services. Předmětem této informační strategie není rozhodnutí, co vše a do jaké míry převést na tyto formy služeb. Strategie chce dát hlavně podnět pro vznik programu, v rámci něhož bude provedena analýza, stanoveny podmínky a jasné regule a teprve pak v předem plánovaných krocích se případně převede nějaká část služeb na outsourcing respektive do shared services.

2.2.3

Trendy trhu s produkty a službami ICT Dodavatelé produktů a služeb v oblasti ICT dnes nabízejí mimo tradičních typů produktů a služeb i nové formy, které je potřeba ve vztahu k dalšímu vývoji informatiky v hlavním městě Praze zvážit a případně využít. Komunikační technologie, modely zpracování informací, provozní zabezpečení a vlastní bezpečnost dat pokročily natolik, že řada dodavatelů nabízí služby jako tzv. Application service provider (poskytovatel aplikačních služeb). Od tohoto modelu jsou odvozeny další často využívané varianty, mezi ně patří tzv. Service hosting (hostování služby) a Server housing (zajištění provozu serveru u poskytovatele). Výsledky šetření ukazují, že tento model poskytování služeb se bude do budoucna rozšiřovat. Významně se na trhu prosazují i služby outsourcingu IT. Dodavatelé těchto služeb již dnes nabízejí vysokou kvalitu a zajímavé ceny. Přechod na outsourcing IT a užití tohoto modelu v organizacích veřejného sektoru již není neobvyklou záležitostí. Trend naznačuje růst. I v České republice existuje několik úspěšných případů poskytování outsourcingu IT organizacím veřejného sektoru. Tento trend není možné pominout, je žádoucí ho využít ve prospěch informatiky hlavního města Prahy. Chování organizací veřejného sektoru, jako významného zákazníka na trhu s programovým vybavením, je v poslední době ovlivněno chováním dominantních producentů, kteří na jedné straně poskytují velmi výhodné podmínky, ale na druhé straně diktují tempo obměny a náhrady „zastaralých“ produktů novými verzemi, což působí organizacím značné potíže při plánování investic a nutí je zkracovat (přizpůsobovat) cykly modernizace jejich IS cyklům vydávání nových verzí programového vybavení dominantních producentů. Dalším průvodním jevem boje o trhy s programovým vybavením je to, že se nevěnuje dostatečná pozornost kvalitě produktů a na trh se dostávají výrobky se značným množstvím i velmi závažných chyb, které dodavatel sice postupně

17


opravuje, ale neustálé aplikování opravných kódů vyžaduje dodatečné náklady na nekvalitu, které v tomto případě většinou nese zákazník. Tyto a ještě další skutečnosti přivádí organizace veřejného sektoru k myšlence podporovat iniciativy tzv. Open source nebo-li svobodného software. Podstatou iniciativy Open source je myšlenka, že pokud bude široké komunitě dostupný zdrojový kód programového vybavení a poskytování práva na užití nebudou vázána na jejich explicitní individuální udělení konkrétním autorem respektive producentem, dojde k významnému zkvalitnění programového vybavení a k významné úspoře nákladů na jeho pořízení9. Organizace veřejného sektoru chtějí využitím Open source software dosáhnout zejména úspory nákladů a odpoutat se z vlivu dominantních producentů. Ve světě bylo v nedávné minulosti zahájeno několik velkých projektů, které měly za cíl přejít na platformu Open source. Některé z nich byly úspěšné v tom, že se podařilo na Open source přejít, jiné projekty zkrachovali. V žádném se, ale nepotvrdila výchozí premisa, že by se dosáhlo významné úspory nákladů. Ty se totiž přesunuly z oblasti pořizovacích nákladů do oblasti provozních nákladů.

2.2.4

Současné technologické trendy Mezi nejvýznamnější technologické trendy, které s velkou jistotou ovlivní budoucí vývoj informačních systémů v hlavním městě Praze patří: 1. Technologické sbližování informačních a komunikačních technologií nazývané konvergence IT a CT. Dnes jsou již dostupné produkty, které umožňují pomocí jednoho zařízení a univerzální přenosové infrastruktury poskytovat transparentně datové i telefonní hlasové služby současně. Tento trend je mimořádně příznivý pro realizaci projektů, jejichž cílem je poskytování informačních služeb mnoha alternativními kanály (např. pomocí portálu dostupného po Internetu a Call Centra dostupného po telefonu). 2. Všeobecný rozvoj a nasazování technologií pro mobilní komunikace. Mobilní zařízení jsou již dnes běžnými koncovými zařízeními, pomocí nichž je možné přistupovat k informačním systémům z libovolného místa v kterémkoli čase. Tento trend bude pokračovat a bude podpořen důrazem na zajištění bezpečnosti mobilních komunikací, což je zatím jedna ze slabin současných řešení. 3. Stoupající složitost, komplexnost, vzájemná závislost a provázanost současných informačních systémů a vysoká závislost chodu organizace na nich představuje pro vedení organizací riziko, že může dojít k nekontrolovanému zvyšování nákladů, které budou použity na zajištění spolehlivého a bezpečného provozu IS/ICT. Tento stav vyvolal poptávku po nových konceptech řešení správy a řízení IS/ICT. V praxi se osvědčuje koncepce centrální správy a řízení IS/ICT. Tento koncept je podporován celou řadou produktů, dodávaných renomovanými výrobci. Koncept akceptovali jako nosný i výrobci základního programového vybavení a aplikačních platforem, takže do svých produktů zakomponovali funkce potřebné pro vykonávání centrální správy a řízení.

9

Hlavní důvody zvýšení kvality a snížení nákladů, které uvádějí zastánci, jsou všeobecně známe, a proto je zde nebudeme podrobně popisovat.

18


4. Široké a všeobecné použití IS/ICT pro správu a řízení organizací, pro provádění obchodních transakcí on-line a pro podporu rozhodování, ale také požadavky na flexibilitu a rychlost implementace nových funkcí i požadavky na schopnost pracovat s mnoha zdroji dat, to vše si vyžádalo změnu tradičních modelů zpracování a rozdělení funkcí v současných informačních systémech. Řešení se podařilo nalézt v nasazení tzv. integračních platforem a midleware10. 5. S pokrokem ve zvyšování výpočetního výkonu procesorů a při současném zvyšování kapacity a propustnosti datových sítí, bylo možné přejít na využívání vícevrstvých architektur informačních systémů s tenkým klientem11. Tento architektonický koncept může výrazně zjednodušit správu celého systému a uspořit náklady. Mimo jiné tento koncept umožňuje nasazení integračních platforem a midleware. 6. Za situace, kdy se zvyšuje složitost informačních systémů a kdy jsou jejich služby dosažitelné on-line přes Internet z libovolného místa 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, stává se klíčovým problémem překonání nedůvěry uživatelů v bezpečnost IS/ICT a Internetu. V současné době existuje široké spektrum technických prostředků a řešení, které při správném nasazení zajistí vysokou míru bezpečí informací. Bezpečí však nelze zajistit bez aktivní účasti uživatelů. Významnou stránkou bezpečnosti informací se stává správné chování uživatelů. Proto se nedílnou součástí bezpečnosti musí stát i bezpečnostní školení a zvyšování povědomí o bezpečném užívání IS/ICT a Internetu.

2.2.5

Trendy vývoje poměru nákladů a investic do IT Důležité informace, ze kterých lze odvodit směrování informatiky v následujícím období, je možné získat porovnáním příslušných poměrových finančních ukazatelů dosažených za poslední období, s údaji publikovanými jako výsledek každoročních šetření, provedených v reprezentativním vzorku organizací veřejného sektoru. Výsledky získané společností Gartner Group jsou uvedeny v následující tabulce.

10 11

Definice a vysvětlení pojmu midleware jsou uvedeno v příloze 1 Definice a vysvětlení pojmu tenký klient jsou uvedeny v příloze 1

19


Tabulka 1 Náklady na informatiku v hl. městě Praze v porovnání se světem Finanční ukazatel

2001

2002

2003

Náklady na provoz IT jako procento z provozních výdajů

4,00%

4,10%

3,70%

Náklady na IT investice jako procento z provozních výdajů

1,00%

1,20%

1,10%

Celkové náklady na IT jako procento z provozních výdajů

5,09%

5,83%

5,69%

Průměrné procento IT zaměstnanců

-12

13,98%

13,90%

Údaje uvedené v tabulce ukazují, že v posledních třech letech poměry mezi jednotlivými druhy nákladů zůstávají v podstatě konstantní. Tento trend se dá předpokládat i do budoucna. Z dílčích informací, které se podařilo shromáždit13 o financování informatiky v hlavním městě Praze, je možno udělat závěr, že všechny poměrové ukazatele jsou v hl.m. Praze podstatně nižší. Při získávání podkladů o financování informatiky v hlavním městě Praze jsme zjistili, že nedochází k systematickému zpracování podkladů, ze kterých by se daly se zárukou a v potřebné struktuře určit požadované agregované ukazatele. Tento fakt znemožňuje srovnávání informatiky hlavního města Prahy s informatikami organizací podobného typu, ale i sledování trendů a vzájemných poměrů. Informace tohoto typu se obvykle využívají při strategickém rozhodování. Jejich absence snižuje důvěryhodnost strategických plánu. Tuto situaci je třeba v hlavním městě Praze napravit.

2.3

Hlavní problémy informatiky v hlavním městě Praze Bylo provedeno hodnocení výsledků SWOT analýzy a formálním postupem, používaným v teorii omezení (Theory of Constraints), byly stanoveny následující kořenové problémy, které způsobují výše popsané nedostatky v procesech informačního managementu (v systému řízení informatiky) v hlavním městě Praze: 1. Nízká úroveň interoperability IS/ICT v hlavním městě Praze. 2. Nedostatky ve spolupráci zainteresovaných subjektů při přípravě, plánování, řízení a realizaci rozvojových projektů celopražského významu. 12

Údaje nejsou k dispozici Výsledky porovnání jsou uvedeny v analytickém podkladovém materiálu k návrhu informační strategie Benchmarking klíčových ukazatelů v oblasti informatiky.

13

20


3. RHMP neschválila informační strategii z roku 2001, pouze vzala na vědomí postup prací. To mělo mj. za následek, že řada úkolů a cílů, stanovených ve strategii, nebyla realizována. 4. Nejednotná koncepce informačních on-line služeb a nejednotné pojetí obsahu, struktury a formy webů organizací a orgánů HMP způsobuje problémy při práci odborných pracovníků, snižuje důvěru občanů v efektivní veřejné správy. 5. Procesy strategického a manažerského řízení IS/ICT na úrovni HMP mají velmi malou efektivitu. Organizační složky, jež se účastní těchto procesů, mají omezenou kompetenci a nedaří se jim prosazovat plnění strategických plánů a vytvářet skutečně funkční rámec manažerského řízení IS/ICT. Úkolem pro následující období je tyto problémy řešit.

2.4

Klíčové podněty k rozvoji informatiky v hlavním městě Praze Bylo provedeno vyhodnocení výsledků SWOT analýzy a výsledků šetření zaměřeného na zjištění klíčových potřeb a problémů informatiky v hlavním městě Praze. Formálním postupem používaným v teorii omezení (Theory of Constraints) byly stanoveny tzv. desirable effects a injections, které je možné interpretovat jako hlavní podněty k rozvoji informatiky v hl.m. Praze. Ty nejvýznamnější jsou uvedeny dále: 1. Využít podpory vlády ČR (finanční, legislativní), vyjádřené ve Statní informační a komunikační politice e-Česko 2006, k dosažení některých cílů e-Governmentu realizovaných v podmínkách hlavního města Prahy. 2. Využít pozitivního vnímání přínosů e-Governmetnu u politických představitelů a vedení města k získání podpory na realizaci významných technologických inovací a systémových změn, které povedou ke zkvalitnění a zefektivnění informačních služeb poskytovaných organizacemi a orgány hlavního města Prahy a ke zvýšení flexibility a zlepšení výkonu funkcí úřadů a organizací městské správy. 3. Reagovat na očekávání politiků vyvolaná v souvislosti s iniciativami e-Governmentu a zvýšit počet, spektrum a kvalitu informačních služeb poskytovaných on-line. 4. Odstranit jednu klíčovou překážku realizace e-Governmentu současnosti, kterou je nízká úroveň interoperability. Proto je nutné zvýšit interoperabilitu významných IS/ICT systémů provozovaných organizacemi a orgány hlavního města Prahy. 5. Pokračovat v klíčových projektech celopražského významu, zahájených v minulém období. Jejich současné cíle i dosavadní a následující průběh však musí být posouzeny a případně zkorigovány, aby společně s dalšími plánovanými projekty a iniciativami přispěly k dosažení cílů vytyčených strategií do roku 2010.

21


6. Zhodnotit zkušenosti s řešením krizových situací při povodních 2002 a realizovat požadavky vyplývající ze studie Vyhodnocení informačních toků při povodních 2002, zpracované společnosti EQUICA. Ze závěru studie vyplývá požadavek na zajištění informační podpory pro všechny složky krizového řízení HMP a to zejména zajištěním stanovených informačních okruhů a toků. Úkolem informační strategie je tyto podněty využít a dále rozpracovat.

22


3

Vize Vizí e-Prahy je do roku 2010 dosáhnout následující stav:

V hlavním městě Praze je vytvořeno vysoce produktivní a ekonomické informační a komunikační prostředí. To významně přispívá k fungování otevřené informační společnosti. Široké využívání informačních a komunikačních technologií a také efektivní využívání městských informací významně přispívá k trvalému zlepšování výkonu a zvyšování kvality služeb úřadů a organizací městské správy. Za uplynulé období se zvýšil počet, spektrum a kvalita informačních služeb v hlavním městě Praze poskytovaných on-line. Je zajištěna maximální ekonomicky odůvodněná bezpečnost všech zpracovávaných informací, zejména osobních údajů a obchodního tajemství. Pomocí využití informačních a komunikačních technologií jsme významně zjednodušili styk občanů a dalších subjektů s orgány města, neboť kontakt a vyřízení záležitostí jsou možné z libovolného místa, kde je dostupná informační síť Internet a v jakoukoliv denní dobu, kterýkoliv den v týdnu. Úředníci a odborní pracovníci na úřadech a v organizacích městské správy a také volení zastupitelé mají takové znalosti a dovednosti, že rutinně a efektivně využívají informační systémy ke své práci a k provádění rychlých, kvalifikovaných a odborných rozhodnutí.

23


4

Hlavní úkoly Dosažení vize e-Prahy je podmíněno tím, že je potřeba zrevidovat dosavadní nazírání na roli informatiky v hlavním městě Praze a změnit její hlavní úkoly tak, aby naplnění vize bylo reálné. Proto byly stanoveny následující hlavní úkoly informatiky v hlavním městě Praze: 1. Zajistit přístup k městským informacím v digitální podobě14. 2. Zajistit moderní veřejné služby poskytované on-line prostřednictvím ICT. 3. Efektivně a účinně využívat veřejné i privátní zdroje k dalšímu financování rozvoje informatiky v hlavním městě Praze a k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu informačních systémů celopražského významu. 4. Efektivně a účinně řídit informační zdroje a koordinovat rozvoj IS/ICT hlavního města Prahy. 5. Podporovat využití městských informací v digitální podobě k dalšímu zlepšování funkcí úřadů a organizací městské správy ke zlepšování kvality života a k ekonomickému rozvoji subjektů ve městě. 6. Podporovat připravenost a dovednosti uživatelů (úředníků, volených zastupitelů i občanů), využít informační a komunikační technologie pro jejich práci a dosažení jejich cílů a záměrů. Při plnění uvedených hlavních úkolů je třeba důrazně dbát na to, aby byly dodržovány následující obecné zásady: 1. Informatika hlavního města Prahy se musí orientovat tak, aby hlavním kriteriem její úspěšnosti bylo dosahování stanovených přínosů (splnění cílů). 2. Informatika hlavního města Prahy musí být zaměřena na dosahování maximální efektivity IS/ICT v hlavním městě Praze. 3. Informatika hlavního města Prahy musí zajišťovat trvalý rozvoj a zlepšování IS/ICT v hlavním městě Praze. 4. Informatika hlavního města Prahy musí zajistit bezpečnost městských informaci v digitální podobě a spolehlivost používaných IS/ICT. Jedním z úkolů této informační strategie je, přesvědčit všechny zainteresované strany o tom, že důsledným naplňováním poslání, plněním hlavních úkolů a důrazným prosazováním stanovených priorit se podaří dosáhnout stanovené vize.

14

Definice a vysvětlení pojmu městské informace v digitální podobě jsou uvedeny v příloze 1.

24


5

Základní principy informatiky hlavního města Prahy Realizace dlouhodobé vize e-Prahy, naplňování poslání informatiky v hlavním městě Praze a zajištění jejích hlavních úkolů se musí opírat o pevný základ, který vyjadřuje nějaký koncept, podporuje nějaké principiální rozhodnutí, vymezuje rozhodující postoj. Tímto základem jsou principy15 informatiky hlavního města Prahy, které jsou formulovány následovně: Informační zdroje a veškeré městské informace v digitální podobě jsou jedním z nejcennějších aktiv hlavního města Prahy, které musí být řízeno strategicky a zodpovědně spravováno. Informační a komunikační technologie musí být vždy použity tak, aby to mělo nějaký měřitelný přínos pro hlavní město Prahu, aby se s jejich přispěním zlepšila městská správa a aby se zlepšil výkon a kvalita funkcí úřadů. Informační management16 je úkolem všech úřadů a organizací městské správy. Všechny úřady a organizace městské správy se účastní na rozhodování, které ovlivňuje formulování a dosahování strategických cílů informatiky hlavního města Prahy. Ve všech úřadech a organizacích městské správy musí být určeni pracovníci, případně ustaveny organizační jednotky (odbory, oddělení, referáty informatiky), kteří budou zodpovědní za vlastnictví a implementaci procesů informatiky a za užívanou infrastrukturu. Současně zajistí, aby navrhovaná, implementovaná a provozovaná řešení odpovídala klíčovým uživatelským požadavkům na funkcionalitu, na úroveň poskytovaných služeb a na rychlost zpracování. Dále zajistí, že řešení byla dodána a jsou provozována za stanovených obchodních podmínek a že jsou řízeny náklady na jejich provoz. Pří řízení a správě informačních komunikačních technologií musí být věnována nejvyšší priorita ochraně informačních aktiv v průběhu celého jejich životního cyklu. Musí být zajištěno, že hlavní činnosti úřadů a organizací městské správy budou prováděny náhradním způsobem i v případech, kdy dojde k selhání případně poškození IS/ICT. Všechny městské informace v digitální podobě17 jsou vlastnictvím hlavního města Prahy. nejsou tedy vlastnictvím úřadů a organizací městské správy, přestože zde vznikají a jsou zde shromažďovány a ukládány. Informace by měly být, raději než v jiných formách, primárně zpracovávány a ukládány v elektronické podobě pokud tomu nebrání platná legislativa.

15

Definice a vysvětlení významu pojmu principy informatiky jsou uvedeny v příloze 1. Definice a vysvětlení významu pojmu informační management jsou uvedeny v příloze 1 17 Jedná se o městské informace v digitální podobě ve smyslu definice uvedené v příloze 1. 16

25


Všechny městské informace v digitální podobě musí být veřejně dostupné, to znamená že nesmí být kladena žádná administrativní ani technická omezení na straně správců a vlastníků všem zájemcům o jejich využití a dále musí být vytvořeno na straně správců standardizované technické prostředí pro jejich jednoduchý a bezpečný přenos. Výjimkou jsou městské informace v digitální podobě, které jsou předmětem ochrany dat nebo tomu brání nějaká legislativa a to jsou případy, kdy se jedná o obchodní tajemství, osobní údaje nebo to jsou právně citlivé informace. Data, která tvoří městské informace v digitální podobě, musí být držena, tak že je vždy jednoznačně určen jejich primární zdroj a příslušný správce, Ostatní subjekty, které data užívají si z provozních důvodů mohou pořizovat kopie z primárního zdroje dat, nebo mohou podle technických možností data získávat přímo on-line z primárních zdrojů Správa městských informací musí být v vedena tak, že je souladu s veškerou relevantní legislativou, a tak, že se při ní používají nejlepší poznané praktiky a postupy. Dlouhodobě drženy musí být pouze takové informace, které jsou využívány v procesech rozhodování prováděných v úřadech a organizacích městské správy pokud tomu nebrání platná legislativa. Hlavní město Praha by mělo držet jen nezbytné nutné minimum informací o svých obyvatelích, návštěvnících a podnicích. Pokud je potřeba používat ve všech úřadech a organizacích městské správy jeden typ programového vybavení, který je však třeba vyvinout, pak je preferován koordinovaný vývoj takových aplikací namísto vývoje alternativních nebo duplicitních aplikací v každém z úřadů. Strategie se opírá i o následující architektonické principy: 1.

Datové principy, kdy mezi nejdůležitější pro formulování strategie patří principy: Data musí být sdílena. Data musí být dostupná. Data mají svého původce, vlastníka a správce.

2.

Aplikační principy Nezávislost na technologiích. Snadné používání aplikací. Změny pouze na základě potřeb, které jsou vyvolány očekávanými změnami v prostředí, procesech, způsobech využití.

26


Včasné řízení změn. Řízení technické rozmanitosti. 3.

Principy interoperability a spolupráce, kde nejzásadnější význam mají principy: Federativní způsob spolupráce.18 Standardy interoperability.

Všechny výše uvedené a ještě další principy jsou detailně popsány v podkladových materiálech specifikovaných v příloze 3. Výše uvedené principy jsou základním stavebním kamenem informatiky v hlavním městě Praze. Přijetí a dodržování principů je podmínka úspěšného fungování informatiky v hlavním městě Praze v následujícím období. Všechny rozvojové programy a projekty musí být v souladu s uvedenými principy a svými výsledky podporovat jejich prosazování.

18

Definice vysvětlení pojmu federativní způsob spolupráce jsou uvedeny v příloze 1.

27


6

Strategické cíle informatiky hlavního města Prahy do roku 2010 Aby bylo zajištěno uskutečnění vize e-Praha i plnění hlavních úkolů a současně, aby byla eliminována rizika, vyplývající ze současných problémů, byl pečlivě vybrán a vybalancován soubor strategických cílů. Dále uvedené definice19 každého ze strategických cílů jsou zaměřeny na efekt (přínos), který by měl být dosažen. Cíle jsou vzájemně kauzálně provázány a každý z cílů je vybaven řadou metrik, jež umožní průběžně i na konci ohodnotit, do jaké míry byl strategický cíl splněn. Při výběru, provazování a balancování cílů, byla využita manažerská metoda Balanced Scorecard. Strategické cíle informatiky hlavního města Prahy do roku 2010 byly rozděleny v souladu s metodou Balanced Scorecard do oblastí, které korespondují s hlavními úkoly. Ke strategickým cílům, byly stanoveny priority plnění, které vyjadřují na jedné straně, jak je skutečnost, že musí být splněny, důležitá a nezbytná pro dosažení stanovené vize e-Prahy a na druhé straně indikují naléhavost potřeby vyřešit problém nebo dosáhnout stavu, který definují jako cílový. Proto jsou v následující výčtu strategických cílů stanoveny oba typy priorit, Při hodnocení priorit bylo použity následující rozsahy hodnot:

6.1

•

Důležitost je hodnocena v rozsahu 1-3, přičemž 1 znamená největší a 3 nejmenší.

•

Naléhavost je hodnocena v rozsahu 1-3, přičemž 1 znamená největší a 3 nejmenší.

Zajistit přístup k městským informacím v digitální podobě V této oblasti jsou stanoveny následující cíle: C1-1. Pro pracovníky úřadů, organizací městské správy a pro volené zastupitele, občany, návštěvníky, ekonomické subjekty Prahy a spolupracující organizace zajistit zkvalitnění stávajících a rozvoj nových forem pořizování, spravování a zveřejňování městských informací v digitální (elektronické) podobě. Důležitost

Naléhavost

1

2

19

Detailní popisy všech strategických cílů včetně metrik a dalších potřebných údajů jsou uvedeny v podkladovém materiálu Detailní rozbor cílů informatiky hl. města Prahy do roku 2010 viz. příloha 3.

28


C1-2. Pro pracovníky úřadů, organizací městské správy a pro volené zastupitele, občany, návštěvníky, ekonomické subjekty Prahy a spolupracující organizace zajistit kvalitní a zabezpečený přístup k městským informacím v digitální (elektronické) podobě. Důležitost

Naléhavost

2

2

C1-3. Zajistit pro všechny složky krizového řízení hlavního města Prahy kvalitní a zabezpečený přístup k městským informacím v digitální podobě. Přístup k informacím musí být odolný proti vlivům mimořádných událostí a havárií. Důležitost

Naléhavost

2

3

C1-4. Dále zkvalitňovat a provozovat spolehlivou, vysoce propustnou a bezpečnou komunikační infrastrukturu, která zajistí propojení všech klíčových subjektů v hlavním městě Praze (zejména Magistrátu, městských částí a organizací zřízených hl. městem Prahou). Důležitost

Naléhavost

1

2

C1-5. Zajistit ve všech úřadech a organizacích městské správy trvalou, koncepční a vysoce odbornou péči o městské informace v digitální podobě. Důležitost

Naléhavost

2

3

C1-6. Koncipovat, vytvořit a udržovat aktuální metainformační systém20 a s jeho využitím publikovat seznam veřejně dostupných městských informací v digitální podobě a online služeb poskytovaných úřady a organizacemi městské správy.

20

Důležitost

Naléhavost

2

2

Definice pojmu metainformační systém je uvedena v příloze 1.

29


6.2

Zajistit moderní veřejné služby poskytované on-line prostřednictvím ICT V této oblasti jsou stanoveny následující cíle: C2-1. Rozvíjet kvalitu a rozšířit množství informačních on-line služeb pro občany Prahy, pro spolupracující veřejné organizace i privátní ekonomické subjekty a také pro návštěvníky Prahy. Důležitost

Naléhavost

1

3

C2-2. Pro všechny, kteří zvolí elektronickou formu komunikace s úřady a organizacemi městské správy, eliminovat na nejnižší možnou míru povinnost předkládat dokumenty v listinné podobě, pokud si je mohou21 tyto subjekty mezi sebou poskytovat elektronicky. Důležitost

Naléhavost

2

3

C2-3. Umožnit občanům elektronický přístup k autorizovaným výpisům z registrů a rejstříků veřejné správy (těch, jež jsou součástí městských informací v digitální podobě), které občané potřebují pro vyřizování agend, jež vedou úřady a organizace městské správy. Důležitost

Naléhavost

2

3

C2-4. Umožnit občanům elektronický přístup k autorizovaným výpisům o stavu a výsledku jejich podání, učiněných na kontaktních místech veřejné správy provozovaných na úřadech a organizacích městské správy.

21

Důležitost

Naléhavost

2

3

Pokud to není omezeno zákonem

30


C2-5. Využít jednotný bezvýznamový národní identifikátor pro jednoznačnou, důvěryhodnou a bezpečnou identifikaci účastníků veřejných on-line služeb, poskytovaných úřady a organizacemi městské správy.

6.3

Důležitost

Naléhavost

3

2

Efektivně a účinně využívat veřejné i privátní zdroje k dalšímu financování rozvoje informatiky v hlavním městě Praze a zajištění spolehlivého a bezpečného provozu informačních systémů celopražského významu. Pro tuto oblast jsou stanoveny následující cíle: C3-1. Aktivně podporovat a prosazovat využívání ověřených modelů svěřené správy (outsourcingu) a sdílených služeb (shared services) při poskytování vybraných informačních služeb a zajištění provozu vybraných IS/ICT celopražského významu. Důležitost

Naléhavost

2

2

C3-2. Aktivně podporovat a prosazovat získávání finančních zdrojů na rozvoj informatiky z fondů EU a rozvíjet možnosti financování vhodných informatických projektů v hlavním městě Praze formou Public-Private-Partnership. Důležitost

Naléhavost

3

2

C3-3. Zajistit efektivní financování provozu, údržby, nutné obnovy a rozvoje a také řízení bezpečnosti IS/ICT celoměstského významu (v nichž jsou spravovány a pomocí nichž jsou poskytovány městské informace v digitální podobě). Důležitost

Naléhavost

1

1

31


6.4

Efektivně a účinně řídit informační zdroje a koordinovat rozvoj IS/ICT hlavního města Prahy V této oblasti jsou stanoveny následující cíle: C4-1. Důsledně prosazovat a prakticky provádět řízení portfolia IS/ICT, které mají celoměstský význam. Důležitost

Naléhavost

2

2

C4-2. Zajistit základní úroveň interoperability všech IS/ICT celoměstského významu (v nichž jsou spravovány a pomocí nichž jsou poskytovány městské informace v digitální podobě) praktickým aplikováním standardů, nastavením rozhraní, zprovozněním přenosů dat a sdílením popisných informací – metadat. Důležitost

Naléhavost

1

2

C4-3. Zajistit vysokou kvalitu městských informací v digitální podobě (jejich správnost a aktuálnost), odpovídající úroveň jejich dostupnosti, potřebnou úroveň jejich zabezpečení a efektivní správu jejich úložišť. Důležitost

Naléhavost

2

2

C4-4. Systematicky a nepřetržitě zlepšovat systém řízení IS/ICT v úřadech a organizacích městské správy. Důležitost

Naléhavost

2

2

C4-5. Zajistit optimální organizační uspořádání a vymezení kompetencí umožňující efektivní a účinné řízení IS/ICT celoměstského významu. Důležitost

Naléhavost

1

1

32


6.5

Podporovat využití městských informací v digitální podobě k dalšímu zlepšování funkcí úřadů a organizací městské správy, ke zlepšování kvality života a k ekonomickému rozvoji subjektů ve městě V této oblasti jsou stanoveny následující cíle: C5-1. Pokračovat v elektronizaci klíčových správních agend vedených úřady a organizacemi městské správy a dokončit ji, aby v roce 2010 byly všechny tyto agendy vedeny jako elektronické – bezpapírové22. Důležitost

Naléhavost

2

3

C5-2. Zvýšit využívání městských informací v digitální podobě zejména tam, kde to povede ke zlepšení funkcí úřadů a organizací městské správy a kde to podpoří provádění správných rozhodnutí a zkvalitní procesy řízení a kontroly. Důležitost

Naléhavost

3

3

C5-3. IS/ICT musí poskytovat efektivní informační podporu veškerým iniciativám zlepšování procesů a programům zlepšování systému řízení v úřadech a organizacích městské správy, které vyžadují koordinaci a řízení na úrovni celé Prahy. Důležitost

Naléhavost

3

3

C5-4. Podporovat a motivovat aktivity výměny zkušeností a získávání know-how na národní i mezinárodní úrovni v oblasti informatiky a využití IS/ICT ve veřejném sektoru. Důležitost

Naléhavost

2

2

22

Bezpapírový neznamená, že pro jejich provozování není potřeba dokumentů v papírové podobě, ale to, že veškeré informace potřebné k vykonávaní agendy je možné nalézt v elektronické podobě, tedy že informace původně v papírové podobě jsou převedeny do elektronické formy, se kterou se dále pracuje.

33


6.6

Podporovat připravenost a dovednosti uživatelů (úředníků, odborných pracovníků, volených zastupitelů i občanů), využít informační a komunikační technologie pro jejich práci a dosažení jejich cílů a záměrů. V této oblasti jsou stanoveny následující cíle: C6-1. Podpořit vytváření programů na rozvíjení všech složek informační gramotnosti. Podporovat programy e-Learningu. Důležitost

Naléhavost

2

1

C6-2. Systematicky vytvářet podmínky a motivační faktory pro dosažení základní certifikace počítačové gramotnosti u vybraných vedoucích pracovníků, odborných pracovníků a úředníků. Důležitost

Naléhavost

2

2

C6-3. Dokončit připojení všech vzdělávacích institucí města (včetně knihoven) k sítí Internet a postupně zvyšovat rychlost tohoto připojení. Důležitost

Naléhavost

2

2

C6-4. Zvyšovat schopnost vzdělávacích institucí města využívat IS/ICT, technologie elearningu a vzdělávacího software. Ú škol zajistit jejich systematické zavádění do výuky. Důležitost

Naléhavost

2

2

34


7

Cesta ke splnění cílů – strategie postupu Strategie postupu vyjadřuje pravidla a principy podle kterých je potřeba se řídit při sestavení akčního plánu a při stanovování posloupnosti a návazností jeho jednotlivých kroků. Pro Cestu k e-Praze byly zvoleny následující pravidla a principy: 1.

Nejprve musí začít fungovat proces strategického řízení IS/ICT v Praze, proto je třeba nastavit příslušné organizační uspořádání a zavést základní procesy.

2.

Odpovědnost za dosažení cílů a provedení akcí je nutné rozložit a musí být v souladu s kompetencemi jednotlivých zúčastněných subjektů.

3.

Veškeré koordinační a vrcholné kontrolní role za plnění strategie musí být centralizovány.

4.

Akce navržené v akčním plánu mohou být dlouhodobé, plněné průběžně (typicky programy zlepšování), ale i přesně časově vymezené realizované formou projektů, to v případech, kdy jedna akce navazuje na druhou.

5.

Všechny projekty zařazené do akčního plánu budou vyžadovat, mimo strategického řízení v rámci managementu portfolia IS/ICT prováděného příslušnými organizačními složkami řízení informatiky hlavního města Prahy23, aby byl určen úřad respektive organizace městské správy, který(á) bude zodpovědný(á) za koordinaci a řízení realizace příslušného projektu, jehož se účastní i další úřady a organizace. Toto přidělení odpovědnosti je povinně uvedeno u každého programu a projektu v dokumentu Akční plán rozvoje informatiky v hlavním městě Praze do roku 2010.

23

Organizační složky řízení informatiky hl. města Prahy budou ustaveny v rámci projektu Nastavení organizačního uspořádání řízení informatiky v hl. městě Praze.

35


8

Rámcový akční plán Jako součást informační strategie byl připraven rámcový akční plán uvedený v následující tabulce. Tento rámcový akční plán slouží ke stanovení věcného, časového a finančního rámce rozvoje informatiky v hl. m. Praze. Je tvořen souborem programů a v nich plánovaných projektů, které jsou navrženy tak, aby věcně korespondovaly se stanovenými strategickými cíli24. Součástí rámcového akčního plánu je odhad nákladů na realizaci programů a projektů. Tento odhad bude průběžně zpřesňován v souvislosti s přípravou a realizací jednotlivých programů a projektů. Podrobné informace o programech a projektech budou uvedeny v detailním Akčním plánu rozvoje informatiky v hlavním městě Praze do roku 2010, který bude dopracován na základě schváleného rámce, bude průběžně doplňován a aktualizován a bude sloužit zejména k řízení portfolia projektů. Tabulka 2

Rámcový akční plán rozvoje informatiky v hl. městě Praze

Položka rámcového akčního plánu Odhadované náklady v milionech Kč celkem/investiční/provozní

Zahájení

Ukončení

Program nepřetržitého zlepšování informačního managementu.

2005

průběžně

2005

2006

C3-1,C4-1,C4-4,C4-5

2005

2006

C1-3,C3-1,C4-1,C4-2, C4-3,C4-4

2005

2006

C3-3,C4-1,C4-4

Projekt nastavení organizačního uspořádání řízení informatiky v hl. m. Praze

Přispívá k plnění cíle

6,50/2,20/4,30 Projekt zpracování základních standardů, směrnic pro řízení procesů informatiky a architektonických principů. 2,40/1,20/1,20 Projekt zavedení řízení portfolia IS/ICT 1,80/0,60/1,20

24

Vazba jednotlivých položek rámcového akčního plánu se strategickými cíli je navržena z toho důvodu, aby při následném rozpracování cílů jednotlivých programů a projektů bylo možné je navázat na strategické cíle . Při hodnocení plnění programů a projektů tak bude možné ohodnotit, jakou měrou příslušný program, respektive projekt v daném okamžiku přispěl k dosažení strategických cílů.

36


Položka rámcového akčního plánu Odhadované náklady v milionech Kč celkem/investiční/provozní Program bezpečnosti IS/ICT hl. m. Prahy Projekt zavedení systému řízení bezpečnosti informací

Zahájení

Ukončení

Přispívá k plnění cíle

2005

průběžně

2005

2006

C1-2, C1-4, C2-2, C23,C2-4,C2-5,C4-3

2005

2006

C1-3,C1-6

2005

průběžně

3,95/2,30/1,65 Projekt zavedení zajištění kontinuity činností úřadů a organizací městské správy a plánování obnovy IS/ICT po havárii. 4,10/2,40/1,70 Program zajištění provozu a rozvoje IS/ICT Dílčí projekty úřadů a organizací městské správy na zajištění provozu a obměnu ICT. (např. obměna/modernizace koncových stanic, tiskáren, základního programového vybavení

každoročně

C1-1,C1-2,C1-3,C14,C3-3,C4-2,C4-3, C5-3

každoročně

C1-1, C1-2,C1-3,C14,C2-2,C2-3,C2-4,C25,C3-3,C4-2,C4-3,C53

1560,00/1200,00/360,00 Subprojekty na budování centrální infrastruktury používané jako technologické prostředí pro aplikační platformy a aplikace dodané v rámci rozvojových projektů celopražského významu (např. pro projekt IS pro správu a evidence majetku, Čipová karta Pražana, Portál hlavního města, rozšíření sítě MepNet) 538,00/410,00/128,00

37


Program systematického využívání IS/ICT k dalšímu zlepšování funkcí úřadů a organizací městské správy Projekt IS pro správu a evidenci majetku.

2005

průběžně

Již probíhá

2006

C5-1, C5-2,C5-3

Již probíhá

2006

C2-2,C2-4, C5-1, C52, C5-3

Již probíhá

2006

C1-1,C2-2,C2-4, C51,C5-2, C5-3

2005

2010

C1-1,C5-1,C5-2,C5-3

2005

2006

C1-3

2005

2006

C1-1,C5-1,C5-2,C5-3

100,00/55,00/45,00 Projekt zavedení interoperabilní spisové služby ve všech úřadech a organizacích městské správy. 135,00/90,00/45,00 Projekt zavedení interoperabilní správy dokumentu ve všech úřadech a organizacích městské správy. 119,00/80,00/39,00 Projekty elektronizace dalších správních agend 69,00/48,00/21,00 Projekt řešení krizových situací v souvislosti s možnými povodněmi 34,00/23,00/11,00 Projekt disponování územím 9,30/6,00/3,30

38


Program zavádění a rozšiřování moderních veřejných služeb poskytovaných on-line pomocí ICT Projekt Call Centrum

2005

průběžně

2005

2006

C1-1,C1-2,C1-6,C21,C2-5,C3-2, C5-2

2005 definice 2006 zahájení realizace

2008

C2-1,C2-5, C3-2

Již probíhá

2006

C1-1,C1-2, C1-3,C16,C2-1,C3-2,C5-2

2005

2006

C1-2,C2-1,C2-5,C5-2

Již probíhá (část WebGIS)

2006

C1-2,C2-1,C2-3, C25,C5-2

2005

2010

C1-2,C2-1,C2-4, C25,C5-2

2006

2007

C1-2, C2-1, C2-2, C23, C2-4

77,50/55,00/22,50 Projekt Čipová karta Pražana 89,20/68,00/21,20

Projekt Portál hlavního města 103,00/60,00/43,00 Projekt jednotná podatelna hlavního města Prahy 14,40/9,00/5,40 Projekt zajištění dostupnosti registrů 15,40/10,00/5,40 Projekt sledování průběhu a stavu podání 15,40/10,00/5,40 Projekt implementace bezvýznamového identifikátoru do IS/ICT hl. města Prahy 10,60/7,00/3,60

39


Program školení, vzdělávání a zvyšování počítačové gramotnosti Projekt provádění školení úředníků a odborných pracovníků úřadů a organizací městské správy

2005

průběžně

každoročně

C6-1, C6-2,C6-4

66,00/60,00/6,00 Projekt informační technologie, informační vzdělanost a pražské vzdělávací instituce

2005

2008

C6-3, C6-4

průběžně

průběžně

C1-5,C5-4

Program podpory využití outsourcingu a shared services

Již probíhá

2006

Projekt analýza a návrh přechodu na modely outsourcingu a shared services u vybraných služeb IS/ICT

Již probíhá

2006

C3-1

2005

2006

C3-1,C3-2, C3-3

2005

průběžně

2005

2007

45,70/32,00/13,70 Program udržování a rozšiřování spolupráce a výměny zkušeností 12,00/1,00/11,00

4,60/4,00/0,60 Dílčí projekty realizující pro konkrétní vybrané služby přechod na modely outsourcingu a shared services 10,00/8,00/2,00 Program rozvoje tvorby, správy a využívání městských informací v digitální podobě. Projekt vytvoření a údržby metainformačního systému

C1-2,C1-3,C1-5,C1-6

14,80/10,00/4,80

40


9

Způsoby financování Cíle a rámcový akční plán jsou ambiciózní a jejich realizace bude finančně náročná. Proto byla navržena základní strategie, z jakých zdrojů realizaci akčního plánu financovat. V podstatě jsou dispozici zdroje čtyři: 1. Rozpočet hlavního města Prahy, ze kterého by měly být financovány (a) celopražské programy a projekty, (b) zajištění strategického řízení informatiky hlavního města Prahy. 2. Rozpočty městských částí a organizací městské správy a rozpočty vzdělávacích institucí města, ze kterých by se měly realizovat části programů a projektů, které rozvíjejí a implementují informační strategii Cesta k e-Praze v podmínkách konkrétního úřadu, organizace městské správy, respektive vzdělávací instituce města. 3. Prostředky získané na konkrétní programy a projekty od partnerů zapojených do projektů formou PPP. 4. Prostředky získané na konkrétní projekty z fondů EU. V následující tabulce jsou uvedeny celkové odhady na finanční zdroje potřebné k realizaci rámcového akčního plánu uvedeného v této informační strategii. Tabulka 3

Rok

Finanční zdroje k realizaci rámcového akčního plánu rozvoje informatiky v hl. městě Praze

Investice (mil. Kč)

Provozní náklady (mil. Kč)

Celkem (mil. Kč)

2005

449,8025

83,15

532,95

2006

462,90

119,70

582,60

2007

448,00

140,40

588,40

2008

338,00

153,90

491,90

2009

278,00

154,90

432,90

2010

278,00

154,90

432,90

2254,70

806,95

3061,65

Celkem

Výše uvedené odhady budou každoročně zpřesňovány na základě informací udržovaných v aktualizovaném Akčním plánu rozvoje informatiky v hlavním městě Praze do roku 2010.

25

V investičních nákladech na rok 2005 jsou zahrnuty položky na projekty celopražského významu schválené do rozpočtu na právě probíhající rok 2005. Dále jsou do tohoto údaje zahrnuty odhadované investiční prostředky ve výši 200 mil Kč a provozní náklady ve výši 60 mil. Kč na zajištění provozu a obměnu ICT (např. obměna/modernizace koncových stanic, tiskáren, základního programového vybavení) v organizacích městské správy.

41


10

Závěrečné shrnutí Cesta k e-Praze je informační strategie, která předkládá ambiciózní vizi e-Prahy. Strategie formuluje jasný rámcový akční plán na její naplnění. Strategie se opírá o hlubokou analýzu současného stavu, poznání trendů a o analýzu požadavků. Pro uskutečnění vize stanovuje celý soubor strategických cílů, které jsou dále rozpracovány v akčním plánu. Realizace Cesty k e-Praze si vyžádá aktivní zapojení všech složek města. Přínosy vize e-Prahy jsou nepochybně pro všechny zainteresované strany tak atraktivní, že stojí za vysoké nároky a nasazení, které si provedení akčního plánu vyžádá. Rámcový akční plán je navržen tak, aby první výsledky přinesl již v průběhu roku 2005 a aby se vize e-Prahy stala v roce 2010 skutečností.

42


Přílohy Příloha 1 – Definice některých použitých pojmů V informační strategii Cesta k e-Praze jsou použity následující pojmy, které vyžadují bližší vysvětlení. Subjekty hlavního města Prahy a ekvivalentní pojem úřady a organizace městské správy.

Jedná se o organizace s právní subjektivitou zřízené hlavním městem Prahou a řízené hlavním městem Prahou, (včetně vzdělávacích a kulturních institucí města, zdravotnických a sociálních zařízení) dále orgány hlavního města Prahy ve smyslu hlavy VIII zákona 131/2000 Sb. a orgány městských částí nebo úřadů městských částí ve smyslu hlavy IX zákona 131/2000 Sb. Ve strategii často používáme ekvivalentní název – úřady a organizace městské správy.

Městské informace v digitální podobě

Jsou informace v jakékoliv formě převedené do digitální podoby, pořizované (vytvářené), ukládané, přenášené a spravované v informačních systémech úřadů a organizací městské správy za účelem výkonu městské správy a v informačních systémech vzdělávacích institucí za účelem jejich řízení a zajištění vzdělávání.

Informační systémy úřadů a organizací městské správy

Jsou tvořeny daty v digitálním tvaru, programovým vybavením, technickými prostředky (včetně datové komunikační sítě), procesy řízení, správy a údržby a obslužným personálem za jejichž správu a řízení jsou podle Statutu hlavního města Prahy zodpovědné příslušné subjekty hlavního města Prahy.

Městská správa

Výkon státní správy v přenesené působnosti a výkon samosprávy v samostatné působnosti v rozsahu, jak to vymezují zákony (zejména zákon 131/2000 Sb.) a Statut hlavního města Prahy.

Principy

Principy jsou obecná pravidla a směrnice, které stanovují a prosazují postupy, pomocí kterých organizace hodlá naplňovat svoje poslání (plnit hlavní úkoly). Principy mají dlouhodobou platnost a jen zřídka se mění. Principy informačních systémů, informačních a komunikačních technologií (IS/ICT) – stanovují v rámci celé organizace směrnice pro využívání a nasazování IS/ICT (všech zdrojů a aktiv). Jsou vyvinuty proto, aby

43


v organizaci vytvořily produktivní informační a komunikační prostředí.

a

ekonomické

Outsourcing

Česky svěřená správa – specificky ve veřejné správě, se jedná o pověření privátního subjektu, na základě obchodní smlouvy, k vykonávání funkcí nebo procesů. Dochází k dělení odpovědnosti mezi vlastníka procesů (subjekt veřejné správy) a vykonavatele (outsourcer). Odpovědnost za efekt, který má být dosahován prováděním funkcí nebo procesů, zůstává vlastníkovi a odpovědnost ze výkon a dodržení kvality přechází na vykonavatele. Parametry výkonu a kvality jsou stanoveny smlouvou o úrovni poskytovaných služeb.

Shared services

Česky sdílené služby. Je to architektura uspořádání organizace, ve které jsou sdruženy a prováděny jedním specializovaným centrem vybrané podpůrné funkce, které by bylo jinak nutné provádět ve většině z vnitřních útvarů organizace. Koncept je jednoduchý: dát dohromady funkce, které se vyskytují ve všech nebo většině z organizačních útvarů a nabídnout je jako služby prostřednictvím centra sdílených služeb, které pracuje jako samostatná organizační jednotka.

e-Government

Je využití současných informačních a komunikačních technologií k podpoře a provádění procesů veřejné správy a také k poskytování služeb občanům, organizacím a zaměstnancům. Cílem je zlepšení a zkvalitnění veřejných služeb, zlepšení výkonu funkcí organizaci veřejného sektoru, zvýšení demokracie prostřednictvím aktivního zapojení občanů do věcí veřejných. e-Government má čtyři úrovně:

Interoperabilita

•

Prezentace informací on-line

•

Jednostranná interakce (stahování formulářů)

•

Oboustranná interakce (elektronický podpis na formulářích)

•

Integrované služby.

Interoperabilita je definována jako schopnost v mnoha organizacích a v jejich informačních a komunikačních systémech přenášet a využívat informace jednotným a účinným způsobem. Pracovní rámec pro zajištění interoperability IS/ICT – je

44


soubor politik, standardů a směrnic, který definuje způsob vzájemné spolupráce a kooperace v oblasti informatiky, na kterém se shodly interoperující organizace. Rámec musí být adaptabilní na změny technologií, standardů a požadavků interoperujících organizací. Metadata

Nejčastěji užívaná obecná definice metadat je, že jsou to “data o datech“. Užitečnější definice je, že je to strukturovaná informace o zdrojích dat (obsahu, významu, přístupech, procedurách apod.).

Management znalostí

Knowledge management (KM) – je proces, který pomáhá organizacím nalézat, vybírat, organizovat, rozšiřovat a přenášet důležité informace a odborné znalosti potřebné při řešení problémů, při strategickém plánování a k provádění rozhodnutí. Je to koncepce, při které organizace systematicky shromažďuje, organizuje, sdílí a analyzuje znalosti jednotlivců a skupin proto, aby tím positivně ovlivnila svoji výkonnost. KM předpokládá, že správné informace jsou podávány ve správném kontextu správným osobám ve správném čase a pro plnění správných podnikových záměrů.

Informatika

Informatika se primárně zabývá strukturou, vytvářením, správou a řízením, ukládáním, vyhledáváním, rozšiřováním, a přenosem informací. Zabývá se také aplikováním informací v organizaci, jejich užitím, vzájemnými vztahy mezi lidmi, organizací a informačními systémy.

Procesy informatiky

Nebo také někdy procesy IT, jsou procesy, které v organizaci zajišťují informační management.

Informační management

Cílem informačního managementu v hlavním městě Praze je zajistit, aby informační technologie byly užívány jako strategický nástroj, používaný k prosazování priorit úřadů a organizací městské správy i vzdělávacích institucí města a ke zvyšování produktivity a zlepšování služeb občanům. Informační management je soubor procesů, které řídí a podporují fungování a efektivní správu informací v organizaci. Zahrnuje celý životní cyklus od plánování a vývoje systémů až po ukončení provozu a dlouhodobé uchování dat.

45


Informace

Informace představuje fakta, myšlenky nebo názory o objektech, událostech nebo procesech zaznamenané na jakémkoli médiu a v jakémkoli formátu.

Správa informací

Správa informací představuje základní náplň práce útvaru/odborů/oddělení informačních technologií, jež pečují o informace užívané nebo vytvářené v rámci pracovních povinností, chrání informace jako strategický zdroj a zajišťují, že jejich užívání je v souladu s legislativními požadavky..

Federativní spolupráce informatik

Federativní uspořádání se opírá o následující principy: 1. Úřady a organizace správy města i vzdělávací instituce města budou nadále pokračovat v řízení svých vlastních informačních a komunikačních technologií, budou stanovovat strategie, provádět jejich rozvoj, zajišťovat implementace a podporu svých vlastních IS/ICT. 2. Správa ICT na úřadech a organizacích správy města i ve vzdělávacích institucí se pozdvihne na novou úroveň, jedině když se v celém hlavním městě Praze zlepší sdílení informací, a sdílení znalostí (hnowhow) a když budou využívány společné „best practices“. 3. V hlavním městě Praze je potřeba zpracovat a dodržovat společné směrnice a vytvořit sdílené procesy, které umožní optimalizovat ekonomickou návratnost investic vložených do ICT. Základními požadavky na vytvořené směrnice a procesy jsou: Musí být vyvinuty a spravovány pomocí kooperativního modelu řízení, který reaguje na priority stanovené politickým i exekutivním vedením Prahy a odpovídá stanoveným politikám. Musí prosazovat interoperabilitu a princip opakovaného využívání softwaru i systémů a tím napomáhat efektivnímu využívání finančních prostředků a také otevírat a maximalizovat budoucí příležitosti zlepšování služeb městské správy, Musí přesvědčit veřejnost a získat její důvěru, že obecný rámec ICT, který je používán v hlavním městě Praze, je správný a efektivní. V případech, kdy se rozhoduje o nových systémech, je třeba vždy zdůraznit základní předpoklad, že informační obsah může být přenášen mezi úřady a organizacemi městské

46


správy i vzdělávacími institucemi města, takže informace je účelné sdílet a vyměňovat. Nezbytnou podmínkou pro použití ICT ke správě města je zajištění bezpečnosti a důvěrnosti, Je nutné uvést do souladu způsoby financování a způsoby společného přístupu k vývoji systémů a také způsoby správy duševního vlastnictví. Integrita společně sdílené architektury a systémů musí být chráněna pomocí odsouhlaseného procesu zajištění kvality. Informační aktivum

Je vymezitelná část informací uložená jakýmkoli způsobem, která má pro organizaci nějakou hodnotu.

Tenký klient

Definici tenkého klienta provedeme na základě jeho srovnání s tzv. tlustým klientem. Použijeme srovnání provedené RNDr. Peterkou v jeho internetovém archivu. Tlustý vs. tenký klient Tradiční osobní počítač si lze s jistou nadsázkou představit jako " zařízení, připravené dopředu na nejhorší" - na všechny možné požadavky a přání svého uživatele, pro jejichž splnění musí být počítač vhodně vybaven a patřičně nastaven. To v praxi znamená, že takovýto počítač musí mít u sebe nainstalováno a v provozuschopném stavu mnoho různých aplikací, které na počítači "čekají", až budou zapotřebí. Takovéto aplikace, byť ne nutně právě používané, však musí někdo zakoupit, musí je na počítači nainstalovat (a ony zde zabírají určité místo), ale hlavně musí být tyto aplikace vhodně nastaveny (nakonfigurovány) a začleněny do místního prostředí (do zdejšího operačního systému), aby mohly zafungovat až vyvstane potřeba jejich využití. Výsledný efekt je takový, že celý osobní počítač neustále "bobtná" (tloustne) jak co do svého obsahu, tak zejména co do komplikovanosti své konfigurace. S tím současně roste i jeho zranitelnost - jakmile zde uživatel z jakéhokoli důvodu cokoli pokazí, je čím dál tím těžší dát to znovu do pořádku. Právě zde je třeba vidět příčinu velkých nákladů na povoz počítače, které naznačují studie TCO. Alternativou k přístupu v právě popsaném stylu "tlustého klienta" (anglicky: fat client) je nebýt připraven "na nejhorší", ale spolehnout se naopak na to, že když "dojde na nejhorší", bude si počítač moci stáhnout k sobě vše potřebné odněkud zvenčí, konkrétně ze sítě ke které je připojen. Například když uživatel projeví přání napsat kus textu, takovýto počítač požádá síť o poskytnutí vhodného

47


editoru, ten si stáhne, nahraje do své paměti a spustí tak, aby s ním uživatel mohl pracovat (načež poté, co uživatel skončí svou práce, počítač natažený editor ze své paměti jednoduše smaže). Důležité je, že při takovémto způsobu fungování je možné celý osobní počítač výrazně odlehčit a zjednodušit - nechat jej "zhubnout" resp. "ztenčit", proto označení "tenký klient" (anglicky: thin client). Ke svému fungování bude takovýto počítač potřebovat v zásadě jen "holý" operační systém (aby vůbec dokázal komunikovat s uživatelem a dokázal přijímat jeho přání), a dále funkčnost potřebnou pro práci v síti a stáhnutí a spuštění programů ze sítě. Všechno ostatní si pak stáhne ze sítě, až na základě skutečné potřeby. Middleware

Middleware je specializovaný software používaný ve vícevrtvých architektůrách pro zajištění přístupu k datům uložených v uložištích. Například užitím databázového middleware (database access middleware) může být aplikace napsána jednou a její přizpůsobení pro různou cílovou databázi na serverové straně se uskutečňuje jednoduchým přepnutím middlewarové komponenty. Na rozdíl od klasických dvouvrstvých architektur klient/server se pomocí middleware dosahuje větší až úplné nezávislosti architektury systému na vývojových nástrojích, které de facto předurčovaly architektonické možnosti systému. Middleware samo o sobě je softwarovou vrstvou zabezpečující komunikaci aplikací se sítí rozdílných technologických a technických platforem a protokolů. Zabraňuje tak závislosti aplikací na operačním systému, hardwarové platformě a komunikačních protokolech.

48


Příloha 2 – Seznam použitých zkratek V informační strategii Cesta k e-Praze jsou použity následující zkratky. IS

Informační systém, informační systémy

IT

Informační technologie

CT

Komunikační technologie

IS/ICT

Informační systémy a informační a komunikační technologie

EU

Evropská unie

SWOT

Strenghts, Weaknesses, Oportunities, Threats v překladu silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby

HMP

Hlavní město Praha

MHMP

Magistrát hlavního města Prahy

RHMP

Rada hlavního města Prahy

MČ

Městská část

PPP

Public Private-Partnership v překladu partnerství organizací veřejného a privátního sektoru.

TCO

Total Cost of Ownership v překladu Celkové náklady na vlastnictví (držení v majetku)

COBIT

Control Objectives for Information and Related Technology byl vyvinut jako všeobecně použitelný a přijímaný standard pro správné postupy řízení informačních technologií.

ITIL

Information Technology Infrastructure Library – Knihovna infrastruktury informačních technologii. Sada knižních publikací popisujících způsoby řízení IT služeb a ICT infratsruktuty.

BSC

Balanced Scorecard – koncepce vyváženého měření výkonnosti organizace orientovaná na zajištění budoucího progresivního vývoje.

TOC

Theory of Constraints – teorie omezení

49


Příloha 3 - Seznam dokumentů V následující tabulce je uveden seznam a stručná charakteristika nejdůležitějších dokumentů, které byly zpracovány jako podkladové a analytické materiály k informační strategii Cesta k ePraze. Název dokumentu

Obsah

Určen pro

Průvodce k používání podkladových materiálů k informační strategii Cesta k ePraze

Seznam pokladových materiálů Popis jak se s materiály pracuje, jak na sebe navazují. Stručný popis základních konceptů použité metodiky (SWOT, TOC, BSC)

Všechny čtenáře

SWOT analýza stavu informatiky hlavního města Prahy v roce 2004

Systematický analytický rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb informatiky v hlavním městě Praze odrážející stav v r. 2004.

vedení hlavního města Prahy a vedení úřadů a organizací městské správy.

Benchmarking klíčových ukazatelů výkonnosti informatiky v hlavním městě Praze a na Magistrátě hlavního města Prahy.

Porovnání vybraných ukazatelů výkonnosti informatiky v hlavním městě Praze a na Magistrátě hlavního města Prahy s výsledky šetření provedených významnými společnostmi a profesními organizacemi, které monitorují a hodnotí současné a budoucí trendy v oblasti informatiky a ICT.

Všechny čtenáře

Principy IS/ICT v hlavním městě Praze

Popis principů, podle kterých by měla být řízena informatika hlavního města Prahy. Každý z principů je popsán a jsou vysvětleny dopady jeho použití.

Vedoucí pracovníky odpovědné za IS/ICT v úřadech a organizacích městské správy

Detailní rozbor cílů informatiky hl. města Prahy do roku 2010

Detailní popis cílů a vztahů mezi nimi. Popis návaznosti cílů, vize, hlavních úkolů a akcí akčního plánu.

Všechny čtenáře, zejména pro vedoucí pracovníky odpovědné v úřadech a organizacích městské správy za realizaci informační strategie.

50


Název dokumentu

Obsah

Určen pro

Akční plán rozvoje informatiky v hlavním městě Praze do roku 2010 (draft)

Informace o všech programech a projektech plánovaných a realizovaných do roku 2010. Základní struktura informací o každém programu/projektu je následující: • Název programu/projektu • Hlavní požadavky, které iniciovaly program/projekt • Vztah programu/projektu na strategické cíle • Klíčové předpoklady programu/projektu • Hlavní omezení programu/projektu • Stručná charakteristika výchozího stavu • Stručná charakteristika cílového stavu • GAP (business požadavky a procesy současné versus budoucí) • Měřitelné cíle a přínosy programu/projektu • Možné alternativy řešení a jejich stručné srovnání • Konceptuální ( u IT řešení architektonický) návrh řešení, které má být programem/projektem realizováno • Rizika programu/projektu • Rozdělení programu/projektu na projekty/subprojekty/etapy/kroky a jejich hrubý časový plán. • Finanční náročnost a zdroje financování. • Způsoby ověření splnění cílů a přínosů programu/projektu. • Aktuální stav programu/projektu. Dokument je průběžné aktualizován.

Vedoucí pracovníky odpovědné v úřadech a organizacích městské správy za realizaci informační strategie.

Návrh organizačních opatření pro zajištění řízení informatiky v hlavním městě Praze

Návrhy a rozbory variant možných organizačních uspořádání řízení informatiky v hl.m. Praze.

Primátor, RHMP, ZHMP, ředitel MHMP, tajemníci MČ, ředitelé organizací městské správy

51


52

Hlavní město Praha. Informační strategie hlavního města Prahy do roku Cesta ke -Praze

Recommend Documents