Energetická strategie ČR do roku 2040

Energetická strategie ČR do roku 2040 Vnější a vnitřní podmínky, strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Ing. Pavel Šolc náměstek ministra

1

Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický a právní rámec EU Postupně stále více omezovaná suverenita v energetice Přímá : energetika jako sdílená kompetence podle Lisabonské smlouvy (vice hlasovacích procedur, méně veta) Nepřímá : pod hlavičkou ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže jsou standardizovány společné regulační mechanismy a omezován prostor pro národní řešení Řešení podpory OZE Informace pro spotřebitele Působí přímo (národní legislativa) a nepřímo (chování ostatních států EU)



2

Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický a právní rámec EU Liberalizace a integrace trhu s elektřinou Propojení trhů vs. Společná odpovědnost TSO Standardizace pravidel připojení k sítí a tržních podmínek Klimatická politika EU: Podpora OZE, Omezování emisí Energetická strategie Nízkouhlíková energetika, podpora OZE, leadership Společná energetická politika je deklarována Individuální energetická politika je realizována(DE,FR,IT)



3

Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický a právní rámec EU ČR je subjektem i objektem evropské legislativy a strategie V rozsahu minulých rozhodnutí objektem  evropská legislativa je součástí výchozí ch podmínek pro tvorbu energetické koncepce (přijaté závazky CO2, OZE, směrnice o emisích, integrace a liberalizace trhu, rozvoj infrastruktury) V rozsahu tvorby dalších dokumentů a probíhajících jednání subjektem  zadání pro diplomacii a zahraniční politiku, představuje stupeň volnosti v rozhodování Ale jen v rozsahu uskutečnitelného („svoboda je poznaná nutnost“) Nutnost hledání partnerů v Evropě (společné zájmy – převažující )



4

Vnější podmínky energetiky ČR Mezinárodní politika a světový trh Suroviny a energie se stávají (opět) jádrem i nástrojem zahraniční politiky (pouze krátká éra „čistě tržního“ prostředí) v producentských zemích posilují vyjednávací pozici a základ prosperity Ve spotřebitelských zemích je dlouhodobé zajištění surovin prioritou zahraniční politiky Národní resp. komunitární legislativa ovlivňuje zásadně (a zatím většinou negativně) konkurenceschopnost Evropy



5

Vnější podmínky energetiky ČR Globalizace a nadnárodní propojení trhů spolu s nedostatkem nadnárodní regulace vytváří vysoce nestabilní prostředí Tento nedostatek ničí pouze euroamerický prostor, ostatní země respektují vlastní pravidla a nechávají „staré země“ se vyčerpat I věcně omezené události mohou vyvolat cenové šoky (záplavy v Austrálii, napětí v Iránu atd..) Ekonomický vývoj vede k rostoucí spotřebě energie v zemích mimo EU/USA; tempo růstu spotřeby vyplývající z rozvoje ekonomiky i požadavku na komfort obyvatel přesahuje ( a ještě pár desítek let bude přesahovat) možnosti vývoje technologií



6

Vnější podmínky energetiky ČR Důsledky : Integrace do světových trhů nemá alternativu a přináší v běžných podmínkách výhody z velikosti a specializace Vysoká specializace znamená extrémní závislost a nedostatečnou odolnost při vzniku krizí Na společnou energetickou politiku a solidaritu v EU nelze spoléhat !!!! EU si buduje konkurenční výhodu, která je založena na předpokladu, že se podaří ostatním vnutit svá pravidla, pokud se to nepodaří výhoda se obrátí v nevýhodu – je to obrovsky riskantní strategie



7

Vnější podmínky energetiky ČR Strategická reakce : Posilovat integraci trhů s energií jak v evropském tak i světovém měřítku Udržovat vysokou míru soběstačnosti ve výrobě elektřiny a ve využití substitutů, v oblasti energetických rezerv a v budování energetické odolnosti S ohledem na vysokou míru nejistit zajistit co nejvyšší možnou diverzifikaci zdrojového mixu s respektováním výše uvedeného Snažit se omezit extrémní prvky evropské strategie Respektovat závazky EU tam, kde nejsou v souladu s národními zájmy pouze v absolutně minimalistické podobě Budovat bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040


8

Vnitřní podmínky energetiky ČR Slabé stránky : Průmyslová orientace ČR – vyšší nároky na energii a vyšší zranitelnost při jejím nedostatku nebo nestabilní či vysoké ceně /viz. též reindustrializace USA a deklarace téhož v EU) Nepříliš stabilní politická situace a neefektivní státní správa Omezené přírodní zdroje OZE Centrální poloha v („nové“) Evropě Syndrom NIMBY a BANAN Zastaralá výrobní základna i infrastruktura (ta i s historicky jednostrannou orientací V-Z)



9

Vnitřní podmínky energetiky ČR Silné stránky Rozvinutá infrastruktura Dobrá úroveň technické inteligence (zastarává) Podpora obyvatel rozvoji JE, zvládnutý spolehlivý provoz JE Rozvinuté energetické strojírenství (ne ve všem hi-tech, ne všude komplexní a vysoce efektivní, ale fungující) – účast na jaderných technologiích, výzkum, odborné kapacity Funkční liberalizovaný trh bez zátěží z minulosti Na evropské poměry slušná míra dovozní nezávislosti a energetických rezerv Zdroje energetických surovin na nejméně několik desítek let (hnědé uhlí, černé uhlí, uran) Laciné teplo ze systémů CZT (domácnosti i průmysl)



10

Vnitřní podmínky energetiky ČR Strategie Udržet co nejvyšší míru dovozní nezávislosti Využít efektivně dostupné obnovitelné zdroje Zajistit zvýšení podílu jaderné energetiky (účast průmyslu + vysoký CAPEX, domácí surovina, potenciál na zpracování, snadnost udržení zásob = téměř domácí zdroj)+přiměřeně Efektivní využití domácího uhlí (udržení těžební schopnosti a flexibility, prodloužení role uhlí v energetice) Doplnit plynem s kapacitou zásobníků a diverzifikací tras Integrace trhu s elektřinou a plynem a využití tranzitní polohy Udržení/Obnova technické inteligence a výzkumu Obnova + Rozvoj infrastruktury (SJ) Udržení teplárenství Posílení odolnosti Energetická efektivnost Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040


11

Charakteristika ASEK Navazuje na SEK2004 a vychází z existující energetiky Komplexní pohled na energetiku Zajištění všech forem energie pro konečnou spotřebu (elektřina, teplo, kapalná paliva, plyn) Rozvoj celého řetězce od zdroje ke spotřebě Diverzifikace zdrojů i přepravních tras Akcent na energetickou odolnost (rezervy, havarijní procedury, řídící systémy, přiměřená decentralizace) Kritické faktory rozvoje (výzkum a vývoj, školství a vzdělávání, efektivní státní správa, stabilní prostředí) Respektování rozvoje technologií a strategická flexibilita (koridory)



12

Koncepce – hlavní směry Energetická účinnost a úspory (jako nástroj efektivity a bezpečnosti, nikoliv jako dogma) – limitou je ochota měnit spotřebitelské chování Rozvoj efektivních OZE (dtto)  postupné využití domácího potenciálu s respektováním ochrany přírody, krajiny - limitou je potenciál OZE a bezpečnost dodávek Jádro jako pilíř výroby elektřiny (ale nikoliv jediné – podíl okolo 50%) Udržení systémů CZT ve významné míře na uhlí + bio/plyn Podpora využití odpadů Udržení uhlí ve zdrojovém mixu (efektivní využití uhlí před limity, v případě potřeby i za nimi) Nárůst využití plynu Rozvoj infrastruktury (směr SJ, obnova, bezpečnost, odolnost) Otevřenost vůči technologickému vývoji



13

Zdrojový mix primárních zdrojů Diverzifikovaný mix primárních zdrojů s touto strukturou Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 % Jaderné palivo 30 – 35 % Tuhá paliva 12 – 17 % Plynná paliva 20 – 25 % Kapalná paliva 14 – 17 %



14

Elektroenergetika Přestavba zdrojové základny směrem k cílovému mixu (útlum uhlí, rozvoj spalování odpadů, plynu a biomasy ) Výstavba 2 bloků v ETE a 1 bloku v EDU, prodloužení životnosti existujících na 60 let s podmínkou udržení bezpečnosti Podpora integrace OZE bez další provozní podpory Obnova a rozvoj síťové infrastruktury (propojení PS a ochranné prvky, inteligentní sítě v DS, ostrovní systémy) Integrace trhu s elektřinou a službami se západní Evropou Podpora akumulace (PVE. Elektro)



15

Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění dostatečných zásob) se strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě): Jaderné palivo 50 – 60 % Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 % Zemní plyn 5 – 15 % Hnědé a černé uhlí 15 – 25 % Udržení přebytkové výkonové bilance elektřiny a zajištění přiměřenosti výkonových rezerv a regulačních výkonů (zajištění potřebných podpůrných služeb a zajištění volného pohotového výkonu v rozsahu 10 až 15 % maximálního zatížení elektrizační soustavy). Konečné ceny (tržní, regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor srovnatelné s vývojem v sousedních zemích (konečné ceny elektřiny na hladině vvn a vn). Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040


16

Rizika zdrojů Jádro – politická akceptovatelnost a odpor sousedních zemí, financování výstavby, zásoby paliva, vysoké využití, lowCO2 OZE – omezený potenciál, konkurenceschopnost a nestabilita VtE – 1500 – 2500 MW = 2,5 až 5 TWh Biomasa – 180 PJ = 80PJ DZT + 40 PJ CZT + 8 TWh Fotovoltaika = cca 8 až 12 tis MW = 10 až 14 TWh Odpady ? = 4 Mt = 0 až (3 TWh + 20 PJ CZT ) Uhlí – dostupnost, externality, klimatická politika  pokles Plyn – omezená skladovatelnost, závislost na vnějších zdrojích, vývoj cen  limit podílu na mixu



17

Limity systému pro výrobu s nízkým využitím a stochastickým průběhem Vysoké výkony (cca 14 GW) Propustnost sítí a vývoj v čase Rekonstrukce a modernizace PS a DS (povolování, finance) Regulační výkony Trvalá disponibilita cca 400 MW regulace a 700 MW rychlých rezerv Pokrytí diagramu spotřeby Den/noc = akumulace (denní objem cca 8 GWh) Týdenní cyklus = cca 30 GWh skladovací kapacity) zima/léto = cca 10 TWh skladovací kapacity Zkratové výkony pro točivé stroje – nezajistí FVE + elektroakum.



18

Inteligentní sítě – elektřina !!! Často zaměňované s instalací AMM = zájmy dodavatelů zařízení + závazky v EU Významný nástroj řízení přetížení a stability provozu sítí Řízení bilance = Řešení tržního modelu demand side response – tržní řešení; nelze použít pro řízení sítě, pouze doplňkový stochastický nástroj  nodální systém (úplná změna evropského tržního modelu) demand side management (PDS) - direktivní omezení spotřebitele (HDO) – v rozporu s modelem trhu; potenciál řízení Elektroakumulace ve fázi vývoje Sama o sobě bude do roku 2020 konkurenceschopným zdrojem výkonu, ale nikoliv skladování velkých objemů energie Elektromobilita závisí na konkurenceschopnosti a vývoji cen (technologie, ropa, plyn) Nezbytnost lokální akumulace (součást lokálních výrobních zařízení)



19

Plynárenství a zpracování ropy Rozvoj plynové infrastruktury S-J (Gazela, Moravia, STORK+,..) Integrace trhu s plynem (regionální) Podpora diverzifikace zdrojů plynu Rozvoj zásobníků (kapacita, těžební výkon) a pohotové rezervy Podpora rozvoje využití CNG v dopravě Udržení a posílení role státu v celém řetězci dodávky a zpracování ropy Navýšení kapacit v TAL a účast, další možné severní propojení Udržení zpracovatelských kapacit ropy Nouzové zásoby ropy a ropných produktů (objem, struktura) Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040


20

Teplárenství a dodávka tepla Udržení rozsahu centrální dodávky a významné role uhlí Zajištění dostatku uhlí (20 až 30 let  přechodová fáze) Podpora kogenerace a energetické účinnosti SCZT (BAT) Srovnání podmínek pro decentrální a centrální výrobu Posílení role územních energetických koncepcí v územním plánování a řízení Dvoupalivové systémy Podpora transformace CZT (energetická efektivnost) Rozvoj mikrokogenerací ( rozpad části CZT) Odchod od uhlí v konečné spotřebě Podpora přechodu z přímotopů na energeticky významně účinnější tepelná čerpadla



21

Podíl výroby soustav zásobování teplem z domácích zdrojů minimálně 70 % (jádro, uhlí, OZE, druhotné zdroje a odpady), teplo z KVET a OZE vč. tepelných čerpadel na celkové spotřebě tepla minimálně 60 %. Dovozní závislost nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (jaderné palivo jako dovozový zdroj). Přechod většiny výtopen na vysoceúčinnou kogenerační výrobu s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla. Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě nejméně z 80 % na bázi tepelných čerpadel (postupná eliminace přímotopných systémů). Podporovat maximální využití tepla z jaderných elektráren k vytápění větších aglomeračních celků v blízkosti těchto zdrojů. V úvahu tak připadají lokality Brna, Jihlavy, Dukovan, Českých Budějovic, příp. dalších v horizontu do r. 2030.



22

Doprava Národní akční plán udržitelné mobility CNG elektromobilita Dopravní telematika Další elektrizace kolejové dopravy, podpora využití železniční a vodní dopravy (>40% do roku 2040) Přechod městské hromadné dopravy na alternativní paliva Účinnost přeměn u všech druhů vozidel Snížení ztrát v trakčních sítích Zlepšení letištní infrastruktury a její propojení s dopravní Inf.



23

Energetická účinnost Zateplování budov Nízkoenergetický standard od r. 2020 ( úplné dopady ???) Rekonstrukce veřejných budov (finanční zdroje a dluhy ??) Štítkování, oceňování budov (přiměřenost !!!) Úsporné spotřebiče (standardy účinnosti) Optimalizace využití elektrických sítí (ztráty, řízení) Inteligentní sítě (optimalizace a koordinace výroby a spotřeby – omezení ztrát v přenosu je pouze cca 1,7%) BAT pro energetické technologie Úspory v technologických procesech Energetické vzdělávání/osvěta Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040


24

VaVaI a školství Zvýšení prostředků na výzkum a vývoj – samostatný výzkumný program Koncentrace na priority (energetická koncepce) Orientace na aplikovaný výzkum a vývoj a propojení průmyslu, výzkumu a univerzit Generační obměna Celoživotní vzdělávání Kvalita technické inteligence Propojení školství a průmyslu Motivace studentů, vhodná struktura nabídky vzdělání



25

Energetické strojírenství a průmysl rozvoj výroby energetických komponent s vysokou technologickou úrovní zapojení podniků energetického strojírenství do mezinárodních výzkumných energetických programů Podpořit velké a střední strojírenské podniky zejména v oblasti veřejných zakázek výstavbu demonstračních jednotek a pilotních projektů u nových projektů s vysokou technologickou úrovní podporu pro vývoz energetických celků do třetích zemí vyhledávat exportní příležitosti pro české energetické strojírenství. Zajistit podporu zejména na úrovni vyhledávání vhodných příležitostí, exportních úvěrů a garančních nástrojů



26

Zahraniční politika Prosazování zájmů ČR v EU Formulace priorit (jaderná energie, infrastruktura, OZE, CO2) Hledání aliancí a podpory Odborné zázemí a včasná angažovanost Koordinace, monitoring Regionální spolupráce Integrace trhů Posílení role V4 Bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi Podpora exportu energetického strojírenství



27

Realizace ASEK Nástroje státu na období cca 5 let (legislativa, výkon státní správy, majetkové účasti, daňová a fiskální politika, zahraniční politika, školství a VaVaI) Vyhodnocení ASEK nejméně po 5 letech Formulace nástrojů na další období V případě zásadních změn aktualizace Přijetím ASEK práce teprve začínají, ale dává jasný směr Bude –li naplňovaná státní správou ve všech oblastech. Bude i respektovaná investory a tím i skutečně realizovaná



28

Děkuji za pozornost



29

Energetická strategie ČR do roku 2040

Recommend Documents