STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 03 – ANALÝZA ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ (IMISNÍ ANALÝZA) ZPRÁVA - ENVIROS, S. R. O. – DUBEN 2014

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Název dokumentu

Referenční číslo Číslo svazku Datum

PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza) ECZ13057 Svazek 1 z 1 Duben 2014

Vedení projektu:

Ing. Vladimíra Henelová – zástupce vedoucího projektu Mgr. Jakub Bucek, Mgr. Jan Karel – garanti projektu

Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel, ředitel projektu

Adresa klienta:

2

Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10 Kontaktní osoba: Telefon.: E-mail:

Ing. Jan Kužel +420 267 122 835 [email protected]

Kontaktní osoba: Telefon.: E-mail:

Mgr. Gabriela Srbová + 420 267 122 078 [email protected]


Složení řešitelského týmu Název/obchodní firma

Sídlo/místo podnikání

Právní forma

IČ

Bucek, s.r.o.

Pekařská 364/76, Brno, 602 00

Společnost s ručením omezeným

28266111

Na Šabatce 17, Praha 4 – Komořany, 143 06

Příspěvková organizace MŽP

00020699

Mgr. Jana Vičarová Český hydrometeorologický ústav

Ing. Libor Černíkovský Ing. Jana Ostatnická Mgr. Robert Skeřil Bc. Hana Škáchová

Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

3 / 80


Obsah A.

Úvod ................................................................................................................................... 5

B.

Popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření ................. 7

C.

B.1

Síť imisního monitoringu ............................................................................................. 7

B.2

Použitá data ............................................................................................................... 10

Odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikosti exponované skupiny obyvatelstva 11

D. Úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech, aktuální úrovně znečištění a odhad vývoje úrovně znečištění ovzduší ............................................................................................. 13 D.1

Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel ....................... 13

D.2

Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace .......... 17

D.3

Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí, zóna Severovýchod, 2003 - 2012 18

D.3.1

Suspendované částice PM10 a PM2,5 .................................................................. 18

D.3.2

Oxid dusičitý ....................................................................................................... 37

D.3.3

Oxid siřičitý ......................................................................................................... 46

D.3.4

Oxid uhelnatý ..................................................................................................... 55

D.3.5

Benzen ................................................................................................................ 56

D.3.6

Benzo(a)pyren .................................................................................................... 59

D.3.7

Olovo .................................................................................................................. 63

D.3.8

Arsen................................................................................................................... 65

D.3.9

Kadmium ............................................................................................................ 68

D.3.10

Nikl .................................................................................................................. 70

D.3.11

Troposférický (přízemní) ozon ........................................................................ 72

D.4 Znečištění ovzduší z pohledu ochrany ekosystémů a vegetace, zóna Severovýchod, 2003 – 2012 .......................................................................................................................... 75 D.4.1

Oxid siřičitý ......................................................................................................... 75

D.4.2

Oxidy dusíku ....................................................................................................... 77

D.4.3

Troposférický ozon ............................................................................................. 78

D.5

Závěr .......................................................................................................................... 79


4 / 80


A. ÚVOD Analýza kvality ovzduší (imisní analýza) je rozpracována v kapitolách, které se podrobně věnují způsobu posuzování úrovně znečištění, rozloze znečištěných oblastí a velikosti exponované skupiny obyvatelstva, úrovni znečištění z pohledu zdraví lidí a ochrany ekosystémů, informacím o dálkovém přenosu znečištění, specifikaci vybraných problematických lokalit. Posuzování úrovně znečištění ovzduší provádí ministerstvo stacionárním měřením, výpočtem nebo jejich kombinací, podle toho, zda v zóně nebo aglomeraci došlo k překročení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovně znečištění. Ministerstvo provádí hodnocení, zda v jednotlivých zónách a aglomeracích došlo k překročení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovně znečištění. V případě, že je v zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., nebo v případě, že je v zóně nebo aglomeraci imisní limit stanovený v této příloze v bodu 1 překročen vícekrát, než je zde stanovený maximální počet překročení, zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší. Imisní limity Platné imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok vychází z legislativy1. Jednotlivé imisní limity uvádí následující Tab. 1 – Tab. 4. Ve většině případů nedošlo ke změně oproti předešlé legislativě2, avšak v případě PM2,5 a skupině látek uvedených v Tab. 3 došlo ke změně z cílových imisních limitů (s cílovým datem 31. 12. 2012) na imisní limity. Jelikož se imisní analýza věnuje období 2003–2012, bude v textu pro tyto škodliviny dál uváděn cílový imisní limit popř. překročení cílového imisního limitu. Tab. 1 – Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Oxid siřičitý SO2

1 hodina

350 µg.m


24 hodin

125 µg.m

Oxid uhelnatý CO Suspendované částice PM10

maximální denní osmihodinový klouzavý průměr 24 hodin

-3 -3

10 mg.m

-3

50 µg.m

40 µg.m

Suspendované částice PM2,5

1 kalendářní rok

25 µg.m

Olovo Pb

1 kalendářní rok

0,5 µg.m

Oxid dusičitý NO2

1 hodina

200 µg.m

1 2

35

-3

1 kalendářní rok

1 kalendářní rok

3

-3

Suspendované částice PM10

Oxid dusičitý NO2

Maximální povolený počet překročení 24

-3 -3 -3

18

-3

40 µg.m

Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012 Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů


5 / 80




Benzen

1 kalendářní rok

Imisní limit

Maximální povolený počet překročení

-3

5 µg.m

Tab. 2 – Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace



Imisní limit


kalendářní rok a zimní období (1. 10. - 31. 3.)

20 µg.m

Oxidy dusíku NOX

1 kalendářní rok

30 µg.m

-3 -3

Tab. 3 – Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí



Imisní limit

Arsen As

1 kalendářní rok

6 ng.m

Kadmium Cd

1 kalendářní rok

5 ng.m

Nikl Ni

1 kalendářní rok

20 ng.m

Benzo(a)pyren B(a)P

1 kalendářní rok

1 ng.m

-3 -3 -3

-3

Tab. 4 – Imisní limity troposférický ozón

Ochrana zdraví lidí Ochrana vegetace


Imisní limit

maximální denní osmihodinový klouzavý průměr AOT40

120 µg.m

Maximální povolený počet překročení 25x v průměru za 3 roky

-3

-3

18000 µg.m .h


6 / 80


B. POPIS ZPŮSOBU POSUZOVÁNÍ ÚROVNÍ ZNEČIŠTĚNÍ, UMÍSTĚNÍ STACIONÁRNÍHO MĚŘENÍ B.1

Síť imisního monitoringu

Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší České republiky, provozovaného a spravovaného ČHMÚ. Vedle údajů ze staničních sítí ČHMÚ přispívá do imisní databáze ISKO již řadu let několik dalších organizací podílejících se rozhodujícím způsobem na sledování znečištění ovzduší v České republice. V rámci zóny Severovýchod se na měření kvality ovzduší podílí 2 organizace, které mají autorizaci k měření stavu venkovního ovzduší. Jedná se o Český hydrometeorologický ústav (modré lokality na Obr. 1) a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem (žluté lokality na Obr. 1). Přehled a charakteristiku lokalit uvádí Tab. 5 a následující Tab. 7 pak zobrazuje měřící programy a měřené škodliviny. Tab. 5 – Přehled lokalit imisního monitoringu, zóna Severovýchod

Název lokality

Klasifikace

Vlastník

Kraj Pardubický

Zem. délka 16,651802

Zem. šířka 49,758121

Nadm. výška 383

Moravská Třebová

B/S/NR

ČHMÚ

Pardubice Dukla

B/U/R

ČHMÚ

Pardubický

15,763549

50,024038

239

Sezemice

B/R/N-NCI

ČHMÚ

Pardubický

15,850474

50,061539

222

Svitavy

B/U/R

Pardubický

16,474722

49,752222

440

Svratouch

Pardubický

16,034196

49,735086

735

Ústí n.Orl.-Podměstí

B/R/ANREG T/U/R

ZÚ Ústí n. L. ČHMÚ

Pardubický

16,397222

49,969722

325

Ústí n.Orl.

B/R/A-NCI


Pardubický

16,422123

49,980353

402

Hradec Králové-Brněnská

T/U/RC

ČHMÚ

Královéhradecký

15,846376

50,195363

232

Hr.Král.-Sukovy sady

T/U/RCI

Královéhradecký

15,811944

50,208889

233

Hradec Králové - tř. SNP

B/U/R


Královéhradecký

15,857006

50,218533

232

Jičín

B/U/R

ČHMÚ

Královéhradecký

15,352641

50,4395

283

Krkonoše-Rýchory

B/R/N-REG

ČHMÚ

Královéhradecký

15,85009

50,66044

1001

Rychnov n. Kněžnou

B/S/C

ČHMÚ

Královéhradecký

16,268239

50,172383

279

Šerlich

B/R/N-REG

ČHMÚ

Královéhradecký

16,38346

50,32801

1011

Trutnov-Mládežnická

B/U/R

ČHMÚ

Královéhradecký

15,893956

50,581815

432

Velichovky

B/R/N-NCI

ČHMÚ

Královéhradecký

15,838535

50,354215

320

Vrchlabí

B/S/R

ČHMÚ

Královéhradecký

15,61046

50,61308

482

Česká Lípa

B/U/R

ČHMÚ

Liberecký

14,537345

50,698042

299

Frýdlant-Údolí

B/R/ANNCI

ČHMÚ

Liberecký

15,080288

50,938219

381


7 / 80


Název lokality

Klasifikace

Vlastník

Kraj Liberecký

Zem. délka 15,344485

Zem. šířka 50,819954

Nadm. výška 830

Jizerka

ČHMÚ

Jablonec-město

B/R/ANREG B/U/R

ČHMÚ

Liberecký

15,162156

50,727364

500

Liberec-město

B/U/RC

ČHMÚ

Liberecký

15,053897

50,764938

350

Liberec-Vratislavice

B/S/R

Liberecký

15,0825

50,753333

425

Radimovice

Liberecký

15,078477

50,624553

385

Souš

B/R/NANCI B/R/N-REG

ZÚ Ústí n. L. ČHMÚ ČHMÚ

Liberecký

15,319683

50,789645

771

Tanvald

B/U/R

ZÚ Ústí n. L.

Liberecký

15,2925

50,742222

512

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 1 – Přehled lokalit imisního monitoringu, zóna Severovýchod

Zdroj dat: ČHMÚ Tab. 6 – Umístění měřících lokalit, k obr. 1, zóna Severovýchod, 2003 - 2012

Číslo 1 2 3

Název lokality Moravská Třebová Pardubice Dukla Sezemice

Číslo 14 15 16


Název lokality Šerlich Trutnov – Mládežnická Velichovky

8 / 80


Číslo 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Název lokality Svitavy Svratouch Ústí n.Orl. – Podměstí Ústí n.Orl. Hradec Králové – Brněnská Hradec Králové – Sukovy sady Hradec Králové – tř. SNP Jičín Krkonoše-Rýchory Rychnov n.Kněžnou

Číslo 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Název lokality Vrchlabí Česká Lípa Frýdlant-Údolní Jizerka Jablonec – město Liberec – město Liberec – Vratislavice Radimovice Souš Tanvald

Tab. 7 – Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

Měřící program

Měřené škodliviny (2003-2012)

Moravská Třebová

A,M,D

PM10, SO2, NO-NO2-NOX

Pardubice Dukla

A,M,P, 0

PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOX, CO, O3, BZN, PAH, TK

Sezemice

M

PM10, SO2, NO2

Svitavy

A, 0

PM10, SO2, NO-NO2-NOX, CO

Svratouch

A,M,0

PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOX, O3


A


Ústí n.Orl.

M, D

PM10, SO2, NO2


A,M, 0, P



A,M, 0, P

PM10, SO2, NO-NO2-NOX, CO, O3, BZN, PAH, TK


M, 0, P

PM10, PM2,5, PAH, TK

Jičín

M

PM10, PM2,5

Krkonoše-Rýchory

A, 0

PM10, SO2, NO-NO2-NOX, O3, TK


M

PM10, PM2,5, SO2, NO2

Šerlich

A

PM10, SO2, NO-NO2-NOX, O3


A


Velichovky

M, D

PM10, SO2, NO2

Vrchlabí

M

PM10, SO2, NO2

Česká Lípa

A


Frýdlant-Údolí

A,M

PM10, SO2, NO-NO2-NOX, O3

Jizerka

M, 0

PM10, TK

Jablonec-město

A


Liberec-město

A, P, 0



0

PM10, TK

Radimovice

M

PM10, SO2, NO2

Souš

A,M, 0

PM10, PM2,5, SO2, NO-NO2-NOX, O3

Tanvald

M, 0

PM10, TK

Zdroj dat: ČHMÚ Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

9 / 80


B.2

Použitá data

Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly, pro vyhodnocení byla použita data 2 organizací, která se mohou lišit stupněm kontroly kvality. Základní podmínku autorizace pro měření imisí od MŽP splňují všechny organizace. Dále jsou již patrné rozdíly v QA/QC. Český hydrometeorologický ústav je akreditován dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 jako zkušební laboratoř č. 1460. Dle této normy jsou akreditovány odběry i zkoušky pro všechny škodliviny hodnocené v rámci této studie. V případě automatických stanic je zajištěna metrologická návaznost na kalibrační laboratoř, v případě laboratorních analýz je kromě návaznosti na certifikovaný referenční materiál zajištěna QA/QC mimo jiné i mezilaboratorním porovnáním. Dalšími akreditovanými subjekty jsou ČEZ, ZÚ Ústí n. L., ZÚ, HEL Cheb a SŠZE Žatec. Informace o rozsahu akreditace jednotlivých subjektů je možné najít na stránkách Českého Institutu pro akreditaci, o.p.s. (www.cai.cz). Agregovaná data použitá pro tento program musí dosáhnout minimálně 66 % platných dat pro výpočet agregovaného údaje, avšak souvislý výpadek nesmí být delší než 9 % dat. Tím se zaručuje dostatečná reprezentativnost těchto dat. A přestože tato data nesplňují současnou legislativní podmínku pro platný agregovaný údaj, byla takto v letech 2003 – 2011 používána. V letech, kdy nebyly splněny podmínky pro výpočet platné průměrné roční koncentrace, nebudou do hodnocení započteny ani statistické údaje pro 24hodinové či hodinové údaje vztažené k legislativě (např. 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 nebo 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2). Překročení imisního limitu resp. cílového imisního limitu dle předchozí kapitoly bude v tabulce uvedeno červenou barvou písma. V grafech bude imisní limit vyznačen křivkou, popř. bude jeho hodnota uvedena v levém rohu grafu.


10 / 80


C. ODHAD ROZLOHY ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ (V KM 2 ) A VELIKOSTI EXPONOVANÉ SKUPINY OBYVATELSTVA Odhad rozlohy znečištěných oblastí provádí každoročně Ministerstvo životního prostředí na základě výsledků stacionárního měření, výpočtu nebo jejich kombinací. Pro jednotlivé zóny a aglomerace je zde dle jejich územního členění stanoven procentuelní podíl plochy s překročením imisního limitu každé znečišťující látky. Podkladem pro vymezení těchto oblastí jsou analýzy, prováděné Českým hydrometeorologickým ústavem ve čtvercové síti 1×1 km. Z této sítě jsou pak data přepočtena na správní jednotky. Prostorová interpretace imisních dat Hodnocení kvality ovzduší se týká celého území České republiky, nikoliv jen okolí monitorovacích stanic. Stanovení úrovně znečištění v oblastech, které nejsou pokryty měřením, je provedeno územním odhadem rozložení sledované míry znečištění ovzduší a spočívá v zobecnění „bodových“ měření při dané hustotě (rozložení monitorovacích stanic) a akceptovatelné chybě odhadu na celé hodnocené území. Nezastupitelnou roli mají empirické, matematicko-statistické modely odhadu časového či prostorového rozložení imisních charakteristik. Při odhadech polí imisních a depozičních charakteristik jsou na podkladě měření na monitorovacích stanicích využívány geostatistické postupy a nástroje mapové algebry geografického informačního systému (GIS). Kromě využití výsledků z přímého měření koncentrací znečišťujících látek jsou využity i výsledky modelování. Pro území ČR se používá gaussovský disperzní model SYMOS 97, který počítá koncentrace na základě podrobných emisních inventur a meteorologických podmínek relevantních pro období hodnoceného kalendářního roku. Do výpočtu jsou zahrnuty poslední dostupné informace o zdrojích znečišťování z emisní databáze ISKO a informace o emisích z liniových zdrojů. V poslední době jsou využívány pro některé látky i výsledky eulerovského chemického disperzního modelu CAMx (Comprehensive Air Quality Model with Extensions tj. souhrnný model kvality ovzduší s rozšířeními). Kromě zdrojů v ČR jsou do výpočtu pravidelně zahrnovány i dostupné informace o emisích ze zahraničních zdrojů, které mají nezastupitelnou úlohu zejména při výpočtu koncentrací v pohraničních oblastech, mohou se však uplatnit i v regionech od hranic vzdálenějších. Do výpočtu jsou zahrnuty i informace o koncentracích látek znečišťujících ovzduší z několika příhraničních stanic v Polsku a Německu, které jsou poskytovány v rámci mezinárodní výměny dat. Kromě rozptylového modelu je v některých případech (např. pro přízemní ozon) aplikován empirický model za využití veličin vykazujících regresní závislost s naměřenými koncentracemi (jako nadmořská výška). Při konstrukci prostorového rozložení koncentrací PM10 je v současné době používán empirický model, který kombinuje rozptylové modely SYMOS, CAMx, evropský model EMEP a nadmořskou výšku s naměřenými koncentracemi na stanicích za pomoci metodiky vyvíjené Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

11 / 80


v rámci Evropského tematického centra pro znečištění ovzduší a mitigaci klimatických změn ETC/ACC. V následujících tabulkách je uveden výpočet plochy území zóny Severovýchod s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity podle zákona č. 86/2002 a imisními limity podle zákona č. 201/2012 Sb. a odhad velikosti exponované skupiny obyvatel.

3

Tab. 8 – Plocha území s překročenými imisními limity dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002 Sb. , zóna Severovýchod

Rok

LV bez O3 2 km %

LV s O3 2 km %

LV (st.) 2 km %

TV bez O3 (st.) 2 km %

TV s O3 (st.) 2 km %

2005

5150,55

41,41

12434,84

99,98

5119,55

41,16

137,00

1,10

12430,84

99,94

2006

4167,41

33,51

9856,12

79,24

3830,07

30,79

721,33

5,80

7511,97

60,40

2007

375,00

3,01

11120,96

89,41

51,00

0,41

367,00

2,95

11120,96

89,41

2008

81,00

0,65

10770,33

86,59

1,00

0,01

81,00

0,65

10770,33

86,59

2009

60,00

0,48

5437,94

43,72

4,00

0,03

60,00

0,48

5437,94

43,72

2010

537,25

4,32

1398,98

11,25

344,84

2,77

244,41

1,97

1106,14

8,89

2011

448,04

3,60

749,79

6,03

207,04

1,66

359,00

2,89

660,75

5,31

2012

2581,07

20,75

3460,85

27,83

78,00

0,63

2581,07

20,75

3460,85

27,83

Zdroj dat: ČHMÚ Tab. 9 – Velikost exponované skupiny obyvatelstva, dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002 Sb., zóna Severovýchod

Počet obyvatel Rok

LV (st.)

TV bez O3 (st.)

TV s O3 (st.)

LV bez O3

LV s O3

2005

tis. 795,8

% 53,04

tis. 239,5

% 15,96

tis. 1 500,5

% 100,00

tis. 837,3

% 55,80

tis. 1 500,5

% 100,00

2006

786,7

52,43

918,1

61,19

1 224,7

81,62

1 154,9

76,97

1 391,3

92,72

2007

106,2

7,08

673,2

44,87

1 340,3

89,32

675,9

45,04

1 340,3

89,32

2008

5,0

0,33

260,2

17,34

1 051,0

70,04

260,2

17,34

1 051,0

70,04

2009

19,8

1,32

161,5

10,76

411,2

27,40

161,5

10,76

411,2

27,40

2010

222,5

14,83

408,3

27,21

420,7

28,04

510,4

34,02

522,8

34,84

2011

226,3

15,08

589,1

39,26

591,8

39,44

603,7

40,23

606,5

40,42

2012

182,8

12,18

979,0

65,24

994,9

66,30

979,0

65,24

994,9

66,30

Zdroj dat: ČHMÚ

3

LV bez O3 – překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. bez zahrnutí přízemního ozonu, LV s O3 – překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. se zahrnutím přízemního ozonu, LV (st.) – překročení imisních limitů dle již neplatného zákona 86/2002 Sb; TV bez O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb, TV s O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb


12 / 80


D. ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH, AKTUÁLNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ A ODHAD VÝVOJE ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ D.1

Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví obyvatel

Až do roku 2011 bylo pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší využíváno zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Podle limitních úrovní bylo provedeno pro jednotlivé lokality vyhodnocení překračování limitu pro roční průměrné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu, kadmia, arsenu, niklu a benzo(a)pyrenu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM10 a SO2, hodinových limitních hodnot pro SO2 a NO2 a 8hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a přízemního ozonu. Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší byly dle zákona č. 86/2002 Sb. každoročně vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. takové oblasti, ve kterých byl překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku (jedná se o SO2, CO, PM10, Pb, NO2 a benzen). Obdobně byly identifikovány i oblasti s překročením cílového imisního limitu alespoň pro jednu znečišťující látku (kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren a ozon). Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, také vymezuje nové zóny a aglomerace pro hodnocení kvality ovzduší. Ačkoliv se hodnocení v tomto dokumentu opírá o data naměřená v roce 2011, kdy platil zákon č. 86/2002 Sb., je hodnocení pro zatím poslední rok, tj. rok 2012, vztaženo již k novému vymezení zón a aglomerací podle zákona č. 201/2012 Sb. Bude tak lépe zajištěna návaznost dokumentů týkajících se tohoto projektu s časovým vymezením do roku 2020. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. Bylo tedy vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5, NO2, olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM10 a SO2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity). Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech byla zvláště vymezena i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 (dříve oblasti s překročením imisních limitů tzv. OZKO) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 (dříve oblasti Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

13 / 80


s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu). A zpětně byla dle nové legislativy dopočtena plocha s překročenými imisními limity od roku 2005 (Tab. 10). Tab. 10 – Plocha území zóny Severovýchod (v %) s překročenými imisními limity dle zákonů č. 201/2012 Sb. 4 a 86/2002 Sb.

Rok

LV bez O3

LV s O3

LV (st.)

TV bez O3 (st.)

TV s O3 (st.)

2005

41,41

99,98

41,16

1,10

99,94

2006

33,51

79,24

30,79

5,80

60,40

2007

3,01

89,41

0,41

2,95

89,41

2008

0,65

86,59

0,01

0,65

86,59

2009

0,48

43,72

0,03

0,48

43,72

2010

4,32

11,25

2,77

1,97

8,89

2011

3,60

6,03

1,66

2,89

5,31

2012

20,75

27,83

0,63

20,75

27,83

Zdroj dat: ČHMÚ

Byly připraveny mapy územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší, pro překročení imisních limitů. Oblasti s hodnotami imisních charakteristik vyššími než příslušné imisní limity jsou vymezeny červeně. Mapa oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu (Obr. 2) podává informaci o kvalitě ovzduší na území zóny Severovýchod v roce 2011. V hodnoceném roce bylo 1,7 % území zóny Severovýchod vymezeno jako nadlimitní. Podobně vyhodnocení území jako oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu bez zahrnutí ozonu je důsledkem zejména překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (Obr. 3). V roce 2011 bylo 2,89 % území zóny Severovýchod vyhodnoceno jako oblasti s překročením alespoň jednoho cílového imisního limitu bez zahrnutí ozonu. Pomocí podrobnější analýzy (imisní analýza) lze konstatovat, že na vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se nejvíce podílely nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu a PM10 (denní imisní limit) (Tab. 11). Po zahrnutí přízemního ozonu bylo oblastí s překročením alespoň jednoho cílového imisního limitu vymezeno 5,31 % zóny Severovýchod.

4

LV bez O3 – překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. bez zahrnutí přízemního ozonu, LV s O3 – překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. se zahrnutím přízemního ozonu, LV (st.) – překročení imisních limitů dle již neplatného zákona 86/2002 Sb; TV bez O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb, TV s O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb


14 / 80


Obr. 2 – Území s překročením LV (OZKO), zóna Severovýchod, 2011

Zdroj dat: ČHMÚ


15 / 80


Obr. 3 - Území s překročením TV (OZKO), zóna Severovýchod, 2011

Zdroj dat: ČHMÚ Tab. 11 – Plocha území (v %) zóny Severovýchod s překročením imisních limitů pro jednotlivé škodliviny

5

Rok

SO2 (dp)

PM10 (rp)

PM10 (dp)

NO2 (rp)

Benzen

As

Cd

B(a)P

O3

PM2,5

Ni

2005

0,00

0,00

41,16

0,00

0,00

0,11

0,13

0,95

99,52

0,00

0,00

2006

0,00

0,08

30,79

0,03

0,00

0,00

0,00

5,80

56,96

0,00

0,00

2007

0,00

0,00

0,41

0,00

0,00

0,00

0,11

2,84

88,72

0,00

0,00

2008

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,65

86,01

0,00

0,00

2009

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,48

43,24

0,00

0,00

2010

0,00

0,00

2,77

0,00

0,00

0,00

0,00

1,97

6,93

0,00

0,00

2011

0,00

0,00

1,66

0,00

0,00

0,00

0,00

2,89

2,43

0,00

0,00

2012

0,00

0,00

0,63

0,00

0,00

0,00

0,00

20,75

7,07

0,00

0,00

Zdroj dat: ČHMÚ

Z výsledků analýzy vyplývá, že: •

od roku 2007 je procento území zóny, na kterém je překračována imisní koncentrace PM10 nižší než 1 %, s výjimkou let 2010 a 2011, kdy to bylo 2,7 resp. 1,6 % území.

5

SO2 (dp) – překročení 24hodinové koncentrace SO2; PM10 (rp) – překročení průměrné roční koncentrace PM10; PM10 (dp) – překročení 24hodinové koncentrace PM10; NO2 (rp) – překročení průměrné roční koncentrace NO2


16 / 80


• • •

D.2

rozsah překročení imisních limitů částic PM10 byl nejhorší v letech 2005 a 2006. Takto výrazně nepříznivá situace se pak již v zóně neopakovala. v případě překračování imisních limitů u benzo(a)pyrenu byla situace v průběhu sledovaného období poměrně stabilní. Avšak vyhodnocení imisních dat za rok 2012 ukazuje na výrazné zhoršení situace. u koncentrací troposférického ozónu byl v letech 2010 až 2012 zaznamenán velmi výrazný pokles oproti předchozím rokům. Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na základě mapování rozložení imisních charakteristik pro rok 2011, relevantních z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace, je znázorněno rozložení ročních a zimních průměrných koncentrací SO2 a ročních průměrných koncentrací NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace. Mapa na Obr. 4 znázorňuje vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace na území národních parků a chráněných krajinných oblastí bez zahrnutí přízemního ozonu. Na území zóny Severovýchod jsou zobrazeno 11 CHKO a 1 NP, přičemž na tomto území nedochází k překročení imisního limitu pro ochranu ekosystému a vegetace (bez započtení troposférického ozónu). Obr. 4 - Území s překročením LV pro ochranu vegetace a ekosystémů, zóna Severovýchod, 2011


17 / 80


D.3

D.3.1

Znečištění ovzduší z pohledu ochrany zdraví lidí, zóna Severovýchod, 2003 - 2012 Suspendované částice PM 10 a PM 2,5

Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry, ať již z přírodních (např. sopečná činnost, pyl nebo mořský aerosol) nebo z antropogenních zdrojů (např. spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry pneumatik, brzd a vozovek). Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají v atmosféře ze svých plynných prekurzorů SO2, NOx, NH3 a VOC procesem nazývaným konverze plyn částice. Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost. Suspendované částice PM10 mají významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentracích bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Při akutním působení částic může dojít k podráždění sliznic dýchací soustavy, zvýšené produkci hlenu apod. Tyto změny mohou způsobit snížení imunity a zvýšení náchylnosti k onemocnění dýchací soustavy. Opakující se onemocnění mohou vést ke vzniku chronické bronchitidy a kardiovaskulárním potížím. Při akutním působení částic může dojít k zvýraznění symptomů u astmatiků a navýšení celkové nemocnosti a úmrtnosti populace. Dlouhodobé vystavení působení částic může vést ke vzniku onemocnění respiračního a kardiovaskulárního systému. Míra zdravotních důsledků je ovlivněna řadou faktorů, jako je například aktuální zdravotní stav jedince, alergická dispozice nebo kouření. Citlivou skupinou jsou děti, starší lidé a lidé trpící onemocněním dýchací a oběhové soustavy6,7. Suspendované částice PM10 Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší. Téměř na všech lokalitách České republiky je od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší PM10. Po zakolísání v roce 2004 byl v roce 2005 vzestupný trend obnoven téměř na všech lokalitách. V roce 2006 tento trend pokračoval na většině lokalit u ročních průměrů. V roce 2007 došlo naopak k poklesu koncentrací PM10. V roce 2008 klesající trend ve znečištění PM10 pokračoval na většině lokalit zejména v denních koncentracích. V roce 2009 převažoval mírný vzestup, více patrný v aglomeraci Moravskoslezský kraj. V roce 2010 došlo k nárůstu koncentrací PM10 a to v denních i ročních imisních charakteristikách. Největší nárůst byl opět zaznamenán 6

SZÚ, Suspendované částice [cit. 2013-07-19]. Dostupný z http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/susp_castice.pdf

7

Guerreiro C., de Leeuw F., Foltescu V., Schilling J., van Aardenne J., Lükewille A., Adams M. (2012). Air quality in Europe — 2012 report. . e arsenu (průměr za roky 2007 přkročením o a kde se stanice převážně vyskytovaly a odkázat na tabulku s nejvyššími ní, ale jaEEA report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark, 104 pp. Dostupný z WWW: http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2012


18 / 80


v aglomeraci OV/KA/F-M. Vzestup koncentrací suspendovaných částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických rozptylových podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec). Nárůst koncentrací PM10 byl v roce 2010 způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let. V roce 2011 byl zaznamenán nepatrný pokles 36. nejvyšší koncentrace PM10 (v průměru pro všechny typy stanic). V roce 2012 byl opět naměřen meziroční pokles 36. nejvyšší koncentrace PM10, a to o více než 5 µg.m-3 (v průměru pro všechny typy stanic, na kterých byla 36. nejvyšší koncentrace PM10 měřena v letech 2011 i 2012). V roce 2012 byl zaznamenán i pokles průměrné roční koncentrace na většině měřicích stanic8. Obr. 5 – Pole průměrné roční koncentrace PM10, zóna Severovýchod, rok 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

V referenčním roce 2011 nedošlo v zóně Severovýchod ani na jedné lokalitě k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 (Tab. 12). Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací se 66,5 % území zóny Severovýchod pohybuje v intervalu 20 – 30 µg.m-3, 29,9 % pak v intervalu 14 – 20 µg.m-3 a pouze 0,01 % leží v intervalu 30 – 40 µg.m-3 8

Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce 2011. Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN 97880-87577-02-8


19 / 80


(Obr. 5). Překročení ročního imisního limitu bylo zaznamenáno pouze v roce 2006 – jednalo se o předměstskou pozaďovou stanici Moravská Třebová, městskou pozaďovou stanici Pardubice Dukla a venkovskou pozaďovou stanici Velichovky. Variabilitu v koncentracích (a možné překročení imisního limitu) významně ovlivňují meteorologické podmínky. Za účelem potlačení tohoto vlivu byly rovněž zpracovány průměry za roky 2007 – 2011. Pětiletý průměr pro průměrnou roční koncentraci PM10 na území zóny Severovýchod zobrazuje (Obr. 6). Tab. 12 – Průměrné roční koncentrace PM10, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

40,81

23,03

20,94

22,98

28,49

25,51

26,15

35,38

40,88

26,20

26,07

28,23

29,08

30,03

27,33

27,37

32,86

23,95

25,08

25,19

24,80

25,27

22,65

14,71

15,45

14,41

26,41

26,40

28,44

25,75

Moravská Třebová Pardubice Dukla

33,61

Sezemice

20,63

Svitavy

30,63

26,19

27,92

28,89

22,76

Svratouch

26,90

22,04

23,81

24,58

17,84


35,54

28,08

30,91

29,53

25,37

Ústí n.Orl.

26,64

28,93

31,70

21,45

18,87

21,69

22,67

20,25

22,14


30,13

32,24

34,69

25,48

26,24

27,92

29,30

30,99

27,55

25,60

27,53

29,70

25,26

25,16

26,34

25,62

27,16

22,33


31,31

21,45 15,92


24,98

Jičín

29,22

Krkonoše-Rýchory

16,25

13,42


35,78

Šerlich

23,47

25,87

23,34

24,32

14,89

13,26

14,00

12,93

11,80

23,83

19,83

23,49

20,77

21,58

24,72

15,20

7,90

10,20

12,60

13,54

14,50

11,95

17,09

19,01

22,58

24,10

22,12

23,92

22,67

23,64


18,84

11,40

20,07

Velichovky

37,05

41,20

22,45

23,70

24,65

28,52

19,26

17,34

19,39

20,76

19,68

20,75

28,72

31,11

30,61

23,33

23,53

25,05

25,99

27,55

25,81

Frýdlant-Údolí

21,98

20,04

24,17

18,53

18,32

22,43

19,66

18,66

Jizerka

15,74

Vrchlabí Česká Lípa

34,82

11,57

12,40

13,73

13,81

13,54

Jablonec-město

38,08

27,83

30,05

30,41

22,22

22,05

23,25

24,71

23,45

22,53

Liberec-město

26,48

29,56

30,11

29,19

26,98

29,58

29,89

30,25

28,61

25,31

14,55

15,17

14,74


20,34

Radimovice Souš Tanvald

20,00

14,77

30,69

30,10

29,64

18,82

17,87

19,58

22,57

22,09

21,32

15,56

17,82

17,53

15,89

12,91

13,55

14,67

13,95

13,62

20,81

17,10

17,09

13,33

18,71

25,67

Zdroj dat: ČHMÚ

Z Obr. 6 je patrné, že se téměř neliší od Obr. 5, zobrazujícího pouze rok 2011. Z vyhodnocení pětiletí 2007 – 2011 pro průměrnou roční koncentraci PM10 v zóně Severovýchod vyplývá, že Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

20 / 80


větší část území (60,4 %) leží v intervalu koncentrací 20 – 30 µg.m-3, 35,5 % v intervalu 14 – 20 µg.m-3 a v intervalu 30 – 40 µg.m-3 se nevyskytuje žádná část posuzovaného území. Imisní limit (40 µg.m-3) tedy není dlouhodobě překračován. Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných částic významný vliv umístění stanice – zejména ve vztahu k dopravě. Dopravní a městské lokality dosahují dlouhodobě vyšších koncentrací, než pozaďové lokality. Následující grafy zobrazují situaci zvláště na městských pozaďových a v dopravně zatížených lokalitách (Obr. 7) a na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách (Obr. 8), včetně srovnání zprůměrovaných hodnot (Obr. 9). V případě zprůměrovaných hodnot za všechny tyto lokality je potřeba mít na paměti, že do roku 2005 se jednalo pouze o několik stanic a průměrné hodnoty jsou tedy pouze orientační. Obr. 6 – Pole průměrné roční koncentrace PM10, zóna Severovýchod, pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

Z grafu na obr. 7 je patrné, že koncentrace na dopravních lokalitách (Hradec Králové – Brněnská, Hradec Králové – Sukovy sady, Ústí nad Orlicí – Podměstí) jsou srovnatelné s městskými pozaďovými stanicemi Pardubice Dukla a Liberec - město. Vyšší míra znečištění částicemi PM10, související s emisemi z lokálních topenišť, byla naměřena v letech 2005 a 2006 na venkovské pozaďové stanici Velichovky. V letech 2006, 2010 a 2012 byly naměřeny vyšší koncentrace suspendovaných částic PM10 rovněž na předměstské pozaďové stanici Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

21 / 80


v Moravské Třebové, zřejmě vlivem existence nedaleké průmyslové zóny. K překročení ročního imisního limitu došlo na stanicích Pardubice – Dukla, Velichovky a Moravská Třebová nicméně pouze v roce 2006. Situace je u dopravních lokalit zhoršená z více důvodů – doprava je jedním z hlavních zdrojů tuhých látek v ovzduší v zóně Severovýchod, protože kromě exhalací dochází k emisím tuhých částic z otěrů (brzdové obložení, pneumatiky, vozovka atd.), a dále rovněž k resuspenzi již sedimentovaných částic vlivem proudění způsobeného pohybem vozidel. Resuspenze se na emisích tuhých látek z dopravy může podílet až 40 %. Z grafu na Obr. 9 vyplývá, že koncentrace na dopravních i pozaďových lokalitách (městských, předměstských i venkovských) mají obdobný trend. Koncentrace, naměřené na městských pozaďových stanicích se blíží koncentracím, naměřeným na dopravních stanicích (byly v průměru v období let 2003 až 2012 nižší o 2,05 µg.m-3). Koncentrace na předměstských a venkovských pozaďových stanicích byly v období let 2003 až 2012 oproti městským lokalitám nižší v průměru o 5,25 µg.m-3. Obr. 7 – Průměrné roční koncentrace PM10 na dopravních a městských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

50

Koncentrace (µg.m-3)

40

30

20

10

0 2003

2004

2005

Pardubice Dukla Jičín Jablonec-město Ústí n.Orl.-Podměstí Městské pozaď. lokality (průměr)

2006

2007

2008

Svitavy Trutnov-Mládežnická Liberec-město Hradec Králové-Brněnská Dopravní lokality (průměr)

2009

2010

2011

2012

Hradec Králové - tř. SNP Česká Lípa Tanvald Hr.Král.-Sukovy sady Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ


22 / 80


Obr. 8 - Průměrné roční koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

50


40

30

20

10

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Moravská Třebová Svratouch Krkonoše-Rýchory Šerlich Vrchlabí Jizerka Radimovice Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2009

2010

2011

2012

Sezemice Ústí n.Orl. Rychnov n. Kněžnou Velichovky Frýdlant-Údolí Liberec-Vratislavice Souš Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 9 – Srovnání zprůměrovaných hodnot průměrné roční koncentrace PM10 pro jednotlivé typy stanic, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

45 40


35 30 25 20 15 10 5 0 2003 2004 2005 2006 Dopravní lokality (průměr) Městské pozaď. lokality (průměr)

2007

2008 2009 2010 2011 2012 Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr) Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ


23 / 80


V případě imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 je již situace podstatně horší. Imisní limit činí 50 µg.m-3 a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace, která pokud je vyšší než 50 µg.m-3, je překročen imisní limit. Tato charakteristika závisí ještě mnohem více závislá na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Koncentrace vyšší než 50 µg.m-3 se vyskytují takřka výhradně v období říjen – březen. Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem počasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takřka nedochází k proudění (stabilní atmosféra) a nemůže tak docházet k rozptylu škodlivin – naopak dochází k jejich kumulaci. Při déletrvající epizodě s inverzním charakterem počasí dochází zpravidla k postupnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic v ovzduší a ke vzniku smogové situace. Obr. 10 zobrazuje prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 za kalendářní rok 2011. Z obrázku je patrné, že koncentrace podstatné části území zóny Severovýchod se pohybují mezi horní mezí pro posuzování a imisním limitem (92 %), 6,3 % území leží pod horní mezí pro posuzování a 1,7 % území zóny překračuje imisní limit. Pokud se použije pětiletý průměr pro potlačení vlivu meteorologických podmínek, dojde ke snížení podílu území s překročeným imisním limitem na 0,01 %, většina území leží mezí horní mezí pro posuzování a imisním limitem (91,9 %) a u 8,9 % území zóny Severovýchod nepřesahuje 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci horní meze pro posuzování (30 µg.m-3).


24 / 80


Obr. 10 - Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna Severovýchod, rok 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

V Tab. 13 a dále pak v grafech na Obr. 12 - Obr. 14 je zřejmé, že k překračování imisního limitu dochází s vyšší četností nejen na dopravních stanicích (stanice Hradec Králové – Brněnská), ale i na městských pozaďových stanicích (Pardubice – Dukla, Liberec-město, Česká Lípa). V případě pozaďových venkovských, případně předměstských stanic hodně závisí na meteorologických podmínkách v daném roce, konkrétně v zimních měsících. Dojde-li k delším epizodám s inverzním charakterem počasí (roky 2005, 2006) popř. trvá-li zimní sezón déle (topná sezóna v roce 2010 byla výrazně nejdelší za posledních 10 let), dojde k nárůstu koncentrací často nad imisní limit. Naopak v letech s příznivými rozptylovými podmínkami (2007 – 2009, 2012) na těchto lokalitách až na výjimky imisní limit není překračován.


25 / 80


Obr. 11 - Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna Severovýchod, pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

Zprůměrované hodnoty za dopravní lokality a městské pozaďové lokality vykazují obdobný trend, koncentrace na městských pozaďových lokalitách byly nižší o cca 2 µg.m-3, v letech 2004 a 2010 vykazovaly městské pozaďové stanice dokonce vyšší průměrnou koncentraci 36. nejvyšší 24 hodinové koncentrace PM10 než stanice dopravní. Koncentrace na předměstských a venkovských stanicích byly oproti městským pozaďovým stanicím nižší o cca 8 µg.m-3. Zdrojem vyšších koncentrací na městských pozaďových stanicích a v nepříznivých letech i předměstských a venkovských pozaďových stanicích jsou kromě dopravy i malé zdroje – po dopravě druhý nejvýznamnější zdroj tuhých látek v zóně Severovýchod. Zatímco ve městech převládá vytápění pomocí CZT a tedy tento zdroj není oproti dopravě tak významný, v menších obcích hrají významnou úlohu lokální topeniště, která působí plošně a mají mnohem nižší výduchy než teplárny a nedochází tedy k tak dobrému rozptylu. Obr. 14 opět srovnává zprůměrované hodnoty za dopravní a pozaďové lokality zóny Severovýchod. U křivek je patrný obdobný trend, který kopíruje vliv meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období.


26 / 80


Tab. 13 – 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendářní rok, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

58,00

43,00

38,00

34,00

52,00

47,00

43,00

64,92

64,04

44,87

43,68

44,37

51,83

56,78

52,46

44,00

54,00

39,00

47,00

42,00

39,83

42,17

41,25

25,00

28,00

23,00

45,29

42,56

46,56

47,35

Moravská Třebová Pardubice Dukla

53,18

Sezemice

33,00

Svitavy

53,13

43,08

50,06

48,70

38,40

Svratouch

45,06

39,11

38,00

40,00

32,00


63,13

46,63

55,44

47,58

42,40

Ústí n.Orl.

48,00

50,00

50,00

42,00

36,00

39,00

43,00

41,00

39,00


50,40

57,72

54,90

44,70

42,62

46,11

52,18

57,64

53,17

39,73

49,17

44,13

39,73

36,54

37,46

38,13

41,77

34,28


51,19

35,45 27,00


41,00

Jičín

42,00

37,00

48,00

43,00

40,00

Krkonoše-Rýchory Rychnov n. Kněžnou

57,00

42,00

38,00

37,00

38,00

40,00

44,00

Šerlich

31,99

15,92

18,95

25,15

25,36

28,04

21,00

28,71

32,39

39,94

43,67

38,42

44,00

44,00

42,00


32,29

18,58

37,50

Velichovky

62,00

67,00

39,00

38,00

39,00

45,00

37,00

32,00

38,00

42,00

37,00

37,00

48,92

56,08

50,46

41,17

39,92

42,79

47,83

55,08

48,50

35,04

34,42

40,63

30,88

30,04

44,00

40,00

34,00

Vrchlabí Česká Lípa

60,46

Frýdlant-Údolí Jizerka

19,00

20,00

23,00

23,00

22,00

Jablonec-město

63,56

44,79

50,71

49,38

38,13

35,92

38,67

43,71

44,17

38,63

Liberec-město

47,27

50,25

53,04

47,14

47,71

47,04

53,13

52,79

51,67

45,17

23,00

26,00

19,00


34,00

Radimovice Souš Tanvald

34,96

26,00

49,70

52,00

45,00

35,00

34,00

36,00

45,00

42,00

38,00

28,20

32,00

30,00

30,00

21,00

23,00

24,00

24,00

24,00

33,00

25,00

23,00

20,00

33,00

44,00

Zdroj dat: ČHMÚ


27 / 80


Obr. 12 – 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na dopravních a městských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

70 60


50 40 30 20 10 0 2003

2004

2005

2006

Pardubice Dukla Hradec Králové - tř. SNP Trutnov-Mládežnická Jablonec-město Tanvald Hradec Králové-Brněnská Městské pozaď. lokality (průměr)

2007

2008

2009

2010

2011

Svitavy Jičín Česká Lípa Liberec-město Ústí n.Orl.-Podměstí Hr.Král.-Sukovy sady Dopravní lokality (průměr)

2012

Zdroj dat: ČHMÚ


28 / 80


Obr. 13 - 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

70


60 50 40 30 20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Moravská Třebová Svratouch Krkonoše-Rýchory Šerlich Vrchlabí Jizerka Radimovice Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2009

2010

2011

2012

Sezemice Ústí n.Orl. Rychnov n. Kněžnou Velichovky Frýdlant-Údolí Liberec-Vratislavice Souš Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 14 - Srovnání zprůměrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 pro dopravní a pozaďové stanice, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

70


60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 Dopravní lokality (průměr) Městské pozaď. lokality (průměr)

2008 2009 2010 2011 2012 Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr) Imisní limit


29 / 80


Pro překračování imisního limitu je v zóně Severovýchod charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Graf na Obr. 15 zobrazuje průměrnou hodnotu počtu překročení 24hodinové koncentrace PM10 (hodnotu 50 µg.m-3) v jednotlivých měsících za roky 2005 – 2012. Z grafu na Obr. 15 je patrné, že v období květen – září dochází k překročení koncentrace PM10 50 µg.m-3 na stanicích imisního monitoringu pouze výjimečně, více než 1 den za měsíc v průměru pouze na městských pozaďových stanicích Jablonec – město a Liberec - město. Naproti tomu topná sezóna spolu s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (zejména leden a únor) způsobují nárůst dní s koncentracemi vyššími než 50 µg.m-3 v chladné části roku. Topná sezóna a emise z lokálních topenišť navyšují plošně pozaďové koncentrace v celé zóně Severovýchod, přičemž městské pozaďové stanice dosahují v průměru zhruba dvojnásobku dní s překročením hodnoty 50 µg.m-3 PM10 oproti předměstským a venkovským lokalitám vlivem navýšení emisemi z dopravy. Nejvíce překročení dosahuje městská pozaďová stanice Pardubice-Dukla za roky 2005 – 2012. Koncentrace překročila hodnotu 50 µg.m-3 pro 24hodinovou koncentraci PM10 zhruba 42x za kalendářní rok. Následuje dopravní stanice Hradec Králové – Brněnská (39x) a městská pozaďová stanice Liberec – město (33x). Svůj vliv pak mají i meteorologické podmínky – zejména teplotní inverze (nejčastější výskyt v zimě), během nichž dochází pod hladinou inverze ke stabilizaci atmosféry, nedochází k rozptylu škodlivin zejména z menších zdrojů (lokální topeniště) – naopak dochází k jejich kumulaci a postupnému souvislému nárůstu koncentrací. Obr. 15 – Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m Severovýchod

-3

v jednotlivých měsících, průměr za roky 2005 – 2012, zóna

Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3

7 6 5 4 3 2 1 0 leden

únor

březen duben

květen červen červenec srpen

Dopravní lokality (průměr) Předm. a venk. pozaďové lokality (průměr)

září

říjen

listopad prosinec

Městské pozaďové lokality (průměr) Celkový průměr

Zdroj dat: ČHMÚ


30 / 80


Suspendované částice PM2,5 Od roku 2004 se v České republice měří jemná frakce suspendovaných částic PM2,5. V roce 2011 měření probíhalo na 49 lokalitách. Výsledky měření dokládají značné znečištění částicemi frakce PM2,5 zejména v aglomeraci OV/KA/F-M. Srovnáme-li výsledky s ročním imisním limitem 25 µg.m-3, celkem na 13 lokalitách byl překročen (v roce 2010 došlo k překročení na 12 lokalitách z 38). Podle ročního chodu koncentrací PM2,5 ve vztahu k překročení ročního imisního limitu lze konstatovat, že vysoké znečištění ovzduší touto látkou se vyskytuje zejména v chladném období roku (měsíce listopad až únor). Vyšší koncentrace této látky v chladném období roku jsou zejména důsledkem emisí z vytápění a horších rozptylových podmínek. Obsah frakce PM2,5 v PM10 není konstantní, ale vykazuje sezónní průběh, je závislý na umístění lokality (Obr. 16) a na zdrojích emisí. V roce 2011 se poměr PM2,5/PM10 pohyboval v průměru z 33 lokalit v ČR, kde se současně měřily obě frakce s dostatečným počtem hodnot, v rozmezí 0,65 (srpen) až 0,81 (leden), s nižšími hodnotami v letním období. V Praze, kde je roční chod ovlivněn velkým podílem dopravních lokalit, byl tento poměr v rozmezí 0,48 (červen) až 0,74 (únor), v Brně 0,65 (červenec) až 0,78 (únor) a v aglomeraci OV/KA/F-M 0,70 (srpen – září) až 0,86 (leden). Při porovnání poměru podle klasifikace lokalit je poměr u lokalit městských 0,68 (červen) až 0,82 (listopad), předměstských 0,64 (září) až 0,80 (únor) a dopravních 0,60 (září) až 0,72 (leden)9. Sezónní průběh poměru frakce PM2,5/PM10 souvisí se sezónním charakterem některých emisních zdrojů. Emise ze spalovacích zdrojů vykazují vyšší zastoupení frakce PM2,5 než např. emise ze zemědělské činnosti a re-emise při suchém a větrném počasí. Vytápění v zimním období roku může být tedy důvodem vyššího podílu frakce PM2,5 oproti frakci PM10. Pokles během jarního období a začátku léta je v některých pracích vysvětlován také nárůstem množství větších biogenních částic (např. pylů)10. Na dopravních lokalitách je poměr PM2,5/PM10 nejnižší. Při spalování paliva z dopravy se emitované částice nalézají především ve frakci PM2,5 a poměr by měl být tudíž u dopravních lokalit vysoký. To, že tomu tak není, zdůrazňuje význam emisí větších částic z otěrů pneumatik, brzdového obložení a ze silnic. Zastoupení hrubé frakce na dopravních stanicích narůstá i v důsledku resuspenze částic ze zimního posypu. K navýšení koncentrace PM10 může dojít i v důsledku zvýšené abraze silničního povrchu posypem a následnou resuspenzí obroušeného materiálu11. Vyšší poměr PM2,5/PM10 na lokalitách v aglomeraci OV/KA/F-M souvisí s větším podílem průmyslových zdrojů v oblasti Ostravsko-Karvinska.

9

Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce 2011. Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN 97880-87577-02-8 10 Gehrig, R., Buchmann, B. (2003): Atmospheric Environment, 37, pp. 2571–2580 11 Commission staff working paper establishing guidelines for determination of contributions from the resuspension of particulates following winter sanding or salting of roads under the Directive 2008/50/EC on ambient air quality and cleaner air for Europe. SEC(2011) 207 final


31 / 80


Obr. 16 - Průměrné měsíční poměry PM2,5/PM10 v roce 2012

12

Zdroj dat: ČHMÚ

Od počátku měření v roce 2004 došlo v zóně Severovýchod celkem 2 x k překročení imisního limitu pro průměrnou koncentraci PM2,5 (Tab. 14) (v roce 2005 na dopravní stanici Hradec Králové- Brněnská a v roce 2006 na předměstské pozaďové stanici v Rychnově nad Kněžnou). Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací v roce 2011 (Obr. 17) se v žádné části zóny Severovýchod koncentrace nepohybuje nad imisním limitem (interval 25 – 30 µg.m-3). Největší část území (57,9 %) se koncentračně pohybuje mezi dolní a horní mezí pro posuzování (12 – 17 µg.m-3) a 36,9% území se pohybuje mezi horní mezí pro posuzování a imisním limitem (17 – 25 µg.m-3). Obr. 18 pak zobrazuje zprůměrovanou hodnotu průměrné roční koncentrace PM2,5 za pětiletí 2007 - 2011. Z obrázku je patrné, že plocha zóny Severovýchod s koncentracemi vyššími než 25 µg.m-3 zůstala nulová, podstatně se však navýšila plocha území ležící v intervalu 12 - 17 µg.m-3 (81,3 %), cca 9% leží v intervalu 17 - 25 µg.m-3 a 9,7 % území vykazuje koncentraci nižší než 12 µg.m-3. Tab. 14 - Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

Pardubice Dukla

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

22,08

24,55

18,01

17,54

19,12

21,92

22,31

21,74

11,45

10,09

10,95

12,02

12,62

16,69

18,00

18,91

22,99

19,48

Svratouch Hradec Králové-Brněnská

27,74

13,49

15,91


20,56

Jičín Rychnov n. Kněžnou Liberec-město

24,37

13,42

13,91

19,17

17,30

18,36

24,22

27,51

19,93

15,06

19,97

18,11

18,59

21,01

24,50

22,14

17,91

19,62

20,58

23,63

22,14

21,87

Zdroj dat: ČHMÚ 12



32 / 80


Obr. 17 - Pole průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Severovýchod, rok 2011

Zdroj dat: ČHMÚ


33 / 80


Obr. 18 - Pole průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Severovýchod, pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

Z grafu na Obr. 19 je patrné, že koncentrace PM2,5 jsou podobně jako PM10 ovlivněny meteorologickými podmínkami, přičemž v letech 2005 (stanice Hradec Králové – Brněnská) a 2006 (stanice Rychnov nad Kněžnou) koncentrace PM2,5 překročily hodnotu 25 µg.m-3. V posledních letech je pak nejzatíženější lokalitou Liberec – město, následovanou stanicemi Pardubice – Dukla, Hradec Králové- Brněnská a v roce 2012 i nově zřízenou městskou pozaďovou stanicí Hradec Králové – tř. SNP, jež jsou ovlivněny dopravou, příp. lokálními topeništi. Navíc jemnější částice PM2,5 mohou ze své fyzikální podstaty putovat ovzduším na delší vzdálenosti, než sedimentují.


34 / 80


Obr. 19 - Průměrné roční koncentrace PM2.5 na měřících lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

30


25

20

15

10

5

0 2003 2004 2005 Pardubice Dukla Hradec Králové - tř. SNP Liberec-město

2006

2007 2008 2009 Svratouch Jičín Pozaďové lokality (průměr)

2010 2011 2012 Hradec Králové-Brněnská Rychnov n. Kněžnou Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika částic Suspendované částice, zvláště frakce PM10 je ze zdravotního hlediska významný faktor, charakterizující bazální úroveň zdravotních rizik imisní zátěže sledované lokality. Sedimentace schopné částice je totiž vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem (velký povrch často nesoucí elektrický náboj) v celé řadě případů také ideálním nosičem řady specifických polutantů mnohdy s vysokým potenciálem rizikovosti (např. PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky). Vedle vlastního chemického složení částic a na povrch fixovaných škodlivin je mimořádné důležitý i jejich samotný tvar. Částice jehlicovitého tvaru nejsnáze pronikají do buněk epitelů kryjících dolní cesty dýchací, kde mohou vyvolávat vznik mikronekróz. Ty pak mohou být následně vstupní branou sekundárních infekcí či v důsledku neustálého mechanického dráždění mohou vyvolat i zhoubné bujení, jak je tomu např. u azbestových částic. Z pohledu velikosti jsou jednotlivé částice posuzovány jako TSP – celkové suspendované částice z angl. total suspended particles (zahrnující částice do cca 20 μm v průměru), dále jako frakce PM10 s částicemi do 10 μm a frakce PM2,5 s částicemi do průměru 2,5 μm. Jednotlivým frakcím odpovídají konvence pro odběr vzorků ovzduší s ohledem na aerodynamické průměry částic. Rozměr částice také určuje její čas, který může strávit v atmosféře. Zatímco sedimentace odstraňuje hrubší frakce PM10 z atmosféry během několika hodin po jejich vzniku emisí, Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

35 / 80


částice PM2,5 zde mohou setrvat několik dnů až týdnů. V konečném důsledku tyto zejména malé částice mohou být atmosférou transportovány na dlouhé vzdálenosti. Existuje několik cílových struktur průniku částic do lidského organismu. Větší částice jsou postupně distribuovány do zažívacího traktu, a pokud obsahují toxikologicky významné látky, jsou tyto metabolizovány stejně jako při jejich orálním požití. Dalším cílovým orgánem jsou sliznice, zejména řasinkový epitel. Z hlediska retence aerosolu v plících jsou nejnebezpečnější částice s efektivním průměrem menším než 2,5 μm, tzv. jemné částice, protože jsou z 90 i více procent zachycovány v dolním plicním epitelu (v alveolech). Hrubé částice jsou naopak zachycovány již v horních cestách dýchacích. Při posuzování zdravotního rizika inhalace částic je tedy důležitá jak jeho koncentrace, tak i velikost částic (např. PM10, PM2,5), ale i tvar a chemické složení. Systematické posouzení dat naznačuje, že: • částice v ovzduší obecně způsobují vzrůst rizika úmrtí na respirační choroby zejména u dětí do 1 roku života, ovlivňují u dětí rychlost vývoje plic, zhoršují astma a způsobují další respirační symptomy jako kašel a bronchitidu; •

frakce PM10 má vliv na nárůst incidence respiračních chorob, což je zřejmé z počtů hospitalizací v důsledku nemocí dýchacích cest;

•

frakce PM2,5 vážně ovlivňuje zdraví, zvyšuje počty úmrtí na kardiovaskulární symptomy, chronická onemocnění dolních cest dýchacích a rakoviny plic.

Po pečlivém prověření současných vědeckých poznatků dospěli experti WHO k závěru, že existuje-li nějaká prahová koncentrace pro PM, pak leží v nižším koncentračním pásmu, než jsou nyní běžné limity imisních koncentrací v Evropě. Obecně v literatuře publikované výsledky naznačují, že krátkodobé změny koncentrací PM10 ve všech koncentračních úrovních vedou ke krátkodobým změnám akutních zdravotních následků, jako jsou zánětlivé plicní reakce, respirační symptomy, nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém a nárůsty spotřeby léků a hospitalizací. Protože výsledkem dlouhodobé expozice PM je podstatné snížení předpokládané délky dožití, má tato expozice jasně větší vliv na lidské zdraví než expozice krátkodobá. Vlivy dlouhodobé expozice PM zahrnují vzrůst výskytu chorob dolních cest dýchacích, chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN), redukce plicních funkcí jak u dětí tak i u dospělých a snížení předpokládané délky dožití zejména vlivem kardiopulmonální mortality a pravděpodobně i rakovinou plic.

Shrnutí Suspendované částice představují spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je imisní limit překračován zejména na dopravních a městských pozaďových lokalitách, imisní limit pro PM2,5 byl překročen 2 x a to dopravní stanici Hradec Králové – Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

36 / 80


Brněnská (r. 2005) a pozaďové předměstské stanici Rychnov nad Kněžnou (r. 2006). Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM10 a PM2,5 na území zóny Severovýchod, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností). Stanice, které nejsou přímo ovlivněny dopravou (Pardubice – Dukla, Velichovky, Moravská Třebová) překročily roční imisní limit pro částice PM10 v roce 2006. Dále docházelo k překračování 24hodinového imisního limitu a to především v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Častěji je pak limit překračován v topné sezóně, a to 2 x častěji na městských pozaďových lokalitách oproti předměstským a venkovským lokalitám. V zimním období dochází často k inverznímu charakteru počasí, vyznačujícím se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovněž významně přispívají ke zvýšeným koncentracím PM10. V případě koncentrací jemnější frakce PM2,5 leží riziko překračování imisního limitu především na stanicích ovlivněných dopravou.

D.3.2

Oxid dusičitý

Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku (NOx) rozumí směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2). Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro NO2, limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven pro NOx. Více než 90 % z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO2 vzniká relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO2, popř. RO2. Řadou chemických reakcí se část NOx přemění na HNO3/NO3-, které jsou z atmosféry odstraňovány suchou a mokrou atmosférickou depozicí. Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví. Hraje také klíčovou roli při tvorbě fotochemických oxidantů. V Evropě vznikají emise NOx převážně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vzniká reakcí mezi dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Hlavní antropogenní zdroje představuje především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava letecká a vodní) a dále spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Méně než 10 % celkových emisí NOx vzniká ze spalování přímo ve formě NO2. Přírodní emise NOx vznikají převážně z půdy, vulkanickou činností a při vzniku blesků. Jsou poměrně významné z globálního pohledu, z pohledu Evropy však představují méně než 10 % celkových emisí13. Expozice zvýšeným koncentracím NO2 ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity14. K překročení ročního imisního limitu NO2 dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Z celkového počtu 155 lokalit v ČR, kde byl v roce 2011 monitorován oxid dusičitý, došlo na 8 stanicích k překročení ročního imisního limitu. Celkem 7 z nich je klasifikováno jako dopravní městské, 1 stanice 13

EC (1997): Position paper on air quality: nitrogen dioxide WHO (2000): Air quality guidelines for Europe, Second Edition, WHO Regional Publications, European Series, No. 91 14


37 / 80


jako pozaďová městská. Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných místech, kde není prováděno měření15. V případě průměrné roční koncentrace NO2 došlo na území zóny k překročení imisního limitu pouze 1 x v roce 2006 na stanici Hradec Králové – Brněnská (Tab. 15). Horní mez pro posuzování byla překročena v roce 2011 pouze na 0,02 % území. Pod dolní mezí pro posuzování se nachází cca 99,8 % plochy zóny Severovýchod (Obr. 20). Při hodnocení průměrných ročních koncentrací NO2 za pětiletí 2007 – 2011 nedochází k velké změně oproti referenčnímu roku 2011. Hodnoty pod dolní mezí pro posuzování se vyskytují na cca 99,9 % území zóny Severovýchod (Obr. 21). Z hlediska NO2 je mnohem podstatnější charakteristika lokality (dopravní/pozaďová), než meteorologické podmínky, vyšší koncentrace oxidů dusíku se nacházejí v blízkosti nejvýznamnějších komunikací či v blízkosti městských aglomerací. Obr. 20 - Pole průměrné roční koncentrace NO2, zóna Severovýchod, rok 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

15



38 / 80


Obr. 21 - Pole průměrné roční koncentrace NO2, zóna Severovýchod, pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ Tab. 15 - Průměrné roční koncentrace NO2, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Hošťalovice

7,10

8,70

14,57

18,35

11,40

10,92

11,15

7,50

6,08

Moravská Třebová

20,96

20,82

24,24

13,86

15,05

13,42

16,95

25,02

20,74

17,18

18,11

18,41

19,16

19,02

18,50

19,64

19,58

19,80

20,25

19,73

18,74

18,12

15,68

8,58

7,10

Pardubice-Rosice

18,70

17,96

34,24

Pardubice Dukla

22,06

23,14

20,56

17,75

28,47

22,97

13,10

14,09

15,78

23,85

24,22

Sezemice Svitavy

27,54

24,35

23,98

27,07

24,76

Svratouch

11,56

8,89

7,45

7,80

7,09


32,33

23,54

28,86

27,18

23,08

22,41

23,93

11,39

15,01

11,82

13,57

8,83

10,63

10,16

14,35

30,66

42,08

25,64

25,53

25,22

25,59

24,30

24,47

Ústí n.Orl. Hradec Králové-Brněnská

9,40

8,09


37,22

31,99

30,77

30,28

27,68

33,22

31,15

28,79

28,54

28,00

Krkonoše-Rýchory

8,60

7,52

8,12

7,14

7,56

10,61

15,57

13,72

6,90

5,29

16,79

19,53

17,64

11,96

12,04

13,73

15,03

12,89



39 / 80


Název lokality

2003

2004

Šerlich

7,33

8,01

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

6,59

5,91

7,09

5,35

6,26

5,95

7,84

11,41

10,82

11,46


15,93

13,37

12,41

11,80

Velichovky

16,43

16,18

11,57

6,92

12,81

15,05

12,80

15,10

Vrchlabí

11,33

21,16

18,53

10,14

10,04

11,61

10,94

10,47

Česká Lípa

20,90

17,41

17,97

19,06

16,27

Frýdlant-Údolí

9,39

8,97

8,24

8,62

8,70

8,53

8,11

8,75

7,80

16,11

18,13

22,85

15,25

16,39

18,16

17,87

19,27

Horní Police

7,35

Jablonec-město

23,09

21,32

22,10

23,29

20,31

20,92

20,40

21,26

19,59

19,97

Liberec-město

27,85

26,07

25,90

25,88

24,86

25,52

25,05

25,73

25,06

24,20

Panská Ves

9,87

10,61

15,82

10,24

9,69

10,31

9,34

Radimovice

16,21

15,95

20,11

13,95

12,35

12,35

12,02

20,83

10,20

9,39

9,00

7,91

7,01

6,73

6,50

6,17

Souš

9,59

5,44

Zdroj dat: ČHMÚ

Následující grafy zobrazují vývoj koncentrací na dopravních a městských pozaďových lokalitách (Obr. 22) a předměstských s venkovskými lokalitami (Obr. 23) zóny Severovýchod. Nejvyšší koncentrace vykazují stanice dopravní, dále městské pozaďové, jež jsou rovněž ovlivněny dopravou a následně lokality předměstské a venkovské pozaďové (Obr. 24). Lokality městské pozaďové vykazují průměrné roční koncentrace zhruba o 8 µg.m-3 vyšší, než stanice předměstské a venkovské. Roční imisní limit pro koncentrace NO2 byl překročen pouze v jednom případě na stanici Hradec Králové – Brněnská v roce 2006 hodnotou 42,08 µg.m-3 (Tab. 15).


40 / 80


Obr. 22 - Průměrné roční koncentrace NO2 na dopravních a městských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

50


40

30

20

10

0 2003

2004

2005

Pardubice Dukla Česká Lípa Ústí n.Orl.-Podměstí Hošťalovice

2006

2007

2008

2009

Svitavy Jablonec-město Hradec Králové-Brněnská Dopravní lokality (průměr)

2010

2011

2012

Trutnov-Mládežnická Liberec-město Hr.Král.-Sukovy sady Městské pozaď. lokality (průměr)

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 23 - Průměrné roční koncentrace NO2 na předměstských a venkovských lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

45


35

25

15

5

-5 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Moravská Třebová Sezemice Ústí n.Orl. Rychnov n. Kněžnou Velichovky Frýdlant-Údolí Panská Ves Souš Imisní limit

2009

2010

2011

2012

Pardubice-Rosice Svratouch Krkonoše-Rýchory Šerlich Vrchlabí Horní Police Radimovice Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)


41 / 80


Obr. 24 - Srovnání zprůměrovaných hodnot průměrné roční koncentrace NO2 pro jednotlivé typy lokalit, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

45 40 Koncentrace (µg.m-3)

35 30 25 20 15 10 5 0 2003 2004 2005 2006 2007 Dopravní lokality (průměr) Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2008

2009 2010 2011 2012 Městské pozaď. lokality (průměr) Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ

V případě hodinových koncentrací NO2, konkrétně pak její 19. nejvyšší hodnoty za kalendářní rok, docházelo v zóně Severovýchod k překročení dolní meze pro posuzování v letech 2003, 2005 a 2006, v jednom případě také v roce 2010 na stanici Hradec Králové – Sukovy sady (dopravní). Vývoj koncentrací zobrazuje Tab. 16 a grafy na Obr. 25 - Obr. 27. Tab. 16 - 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 na měřicích lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Hošťalovice

31,0

37,5

37,5

73,5

80,6

66,8

69,3

54,5

38,0

24,6

Pardubice-Rosice

86,5

83,2

147,7

102,3

68,7

68,3

76,3

80,3

72,9

81,5

Pardubice Dukla

82,3

86,9

111,3

71,0

70,4

65,4

77,9

78,4

73,6

71,7

Svitavy

95,5

86,1

96,6

107,1

75,6

69,8

75,6

Svratouch

60,0

51,9

29,7

57,0

36,5

19,1

59,1

35,0

35,2

98,3


109,8

84,2

109,0

110,0

78,4

74,6

80,3

94,9

78,8

131,4

94,1

84,4

84,0

93,7

85,3

82,8

Hradec Králové-Brněnská Hr.Král.-Sukovy sady

122,2

93,7

98,5

105,2

87,0

92,8

93,7

108,1

90,9

87,0

Krkonoše-Rýchory

36,2

31,0

30,4

39,6

30,6

31,2

48,8

43,0

30,8

23,7

Šerlich

34,4

34,4

31,0

30,4

20,9

31,0

31,0

31,9

29,8

32,1

75,4

53,9

57,0

43,6

45,1

37,7

47,8

50,1

53,0

Trutnov-Mládežnická Česká Lípa

105,8

70,6

75,4

85,9

61,8

60,4

Frýdlant-Údolí

42,5

34,6

34,8

37,7

40,7

29,7

39,0

53,6

30,4

36,0

Jablonec-město

106,2

79,4

90,9

101,0

81,9

70,2

79,6

86,3

83,2

87,2

Liberec-město

122,3

89,5

100,0

103,3

94,7

85,3

90,1

90,9

95,6

91,4


42 / 80


Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Souš

51,3

47,0

45,3

45,3

39,6

35,8

38,8

38,4

35,4

35,0

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 25 - 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 na dopravních a městských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

200


150

100

50

0 2003

2004

Pardubice Dukla Česká Lípa Ústí n.Orl.-Podměstí Hošťalovice Imisní limit

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012




43 / 80

Zdroj dat: ČHMÚ


Obr. 26 - 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 na předměstských a venkovských lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

200 180


160 140 120 100 80 60 40 20 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pardubice-Rosice Krkonoše-Rýchory Frýdlant-Údolí Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2009

2010

2011

2012

Svratouch Šerlich Souš Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 27 - Srovnání zprůměrovaných hodnot 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 pro městské a předměstské a venkovské stanice, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

200 180


160 140 120 100 80 60 40 20 0 2003

2004

2005

2006

2007

Dopravní lokality (průměr) Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2008

2009

2010

2011

2012

Městské pozaď. lokality (průměr) Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ


44 / 80


Zdravotní rizika Oxid dusičitý se nachází v životním prostředí ve formě plynu. Proto je jedinou relevantní cestou expozice lidí vdechování, ať už je zdrojem venkovní či vnitřní ovzduší, nebo cigaretový kouř. Při vdechování může být absorbováno 80 až 90% oxidu dusičitého. Významná část vdechnutého oxidu dusičitého je zachycována a odstraňována v nosohltanu. Experimentální studie ukázaly, že i oxid dusičitý a jeho chemické produkty však mohou zůstávat v plicích velmi dlouho. Po expozicích oxidu dusičitému byly v krvi a v moči pozorovány kyselina dusičná a dusitá a jejich soli NO2 působí jako silný oxidant oxidující polysaturované mastné kyseliny buněčných membrán stejně dobře jako funkční skupiny proteinů, ať už rozpustných bílkovin v buněčné cytoplazmě či proteinové komplexy v buněčných membránách. Tyto oxidační reakce (zprostředkované volnými radikály) jsou mechanismem, při kterém NO2 uplatňuje přímou toxicitu na plicní buňky. Dále NO2 ovlivňuje funkční a biochemickou aktivitu plicních buněk, alveolárních makrofágů uplatňujících se při plicní clearence, imunologickou způsobilost včetně náchylnosti k respiračním chorobám a stupeň mukociliárního clearence. Podle epidemiologických studií dlouhodobě zvýšená expozice oxidu dusičitému vede k redukci plicní funkce u dětské populace a u astmatiků zvyšují počet bronchitických symptomů. Početná vyšetření vlivu oxidu dusičitého na funkci plic u normálních, bronchitických i astmatických jedinců provedená za kontrolovaných podmínek jasně ukázala, že krátké expozice oxidu dusičitému (trvající 10 až 15 minut) při koncentracích 3000 až 9400 µg.m-3 vyvolávají změny funkce plic u obou skupin populace. Koncentrace pohybující se kolem 2800-3800 µg.m-3 po dobu 2-3h jsou spojována se zvýšenou citlivostí dýchacích cest na bronchokonstriktory a koncentrace nad 3800 µg.m-3 s expozicí 1 až 3 h již způsobují změny plicní funkce jako např. zvýšený odpor dýchacích cest. Početné toxikologické studie sledující vliv krátkodobé (1h) expozice NO2 spojují již koncentrace nad 500 µg.m-3 s akutními zdravotními komplikacemi respiračního systému. A ačkoliv nejnižší hodinové koncentrace NO2 mající přímý vliv na plicní funkci u astmatiků se pohybují kolem 560 µg.m-3, pak některé studie týkající se bronchiální citlivosti mezi astmatiky naznačují zvýšení citlivosti i při koncentracích nad 200 µg.m-3. V současné době převládá názor, že pro dlouhodobé účinky vzhledem k přítomnosti dalších interferujících škodlivin jako je PM10, O3, SO2 neexistují dostatečné podklady pro spolehlivé stanovení nejnižší prahové koncentrace, při kterých lze pozorovat účinky na zdraví. Shrnutí Pro koncentrace oxidů dusíku je velmi důležité, je-li území ovlivněno dopravou či nikoli. Jen malá část území překračuje dolní (0,2%) či horní (0,02%) mez pro posuzování. Doprava je majoritním zdrojem emisí oxidů dusíku.


45 / 80


D.3.3

Oxid siřičitý

Hlavním antropogenním zdrojem oxidu siřičitého (SO2) je spalování fosilních paliv (uhlí a těžkých olejů) a tavení rud s obsahem síry. V atmosféře je SO2 oxidován na sírany a kyselinu sírovou vytvářející aerosol jak ve formě kapiček, tak i pevných částic širokého rozsahu velikostí. SO2 a látky z něj vznikající jsou z atmosféry odstraňovány mokrou a suchou depozicí. SO2 má dráždivé účinky, při vysokých koncentracích může způsobit zhoršení plicních funkcí a změnu plicní kapacity16. V roce 2012 nebyly v České republice překročeny imisní limity pro SO2 pro hodinovou ani pro 24hodinovou koncentraci na žádné měřicí stanici. Oxid siřičitý již nemá imisní limit pro průměrnou roční koncentraci na ochranu zdraví. Dříve byl imisní limit 50 µg.m-3,ke kterému se žádná z lokalit imisního monitoringu na území zóny Severovýchod ani nepřiblížila. Koncentrace se od roku 2007 vesměs pohybují do 11 µg.m-3, nejvyšší koncentrace jsou monitorovány na stanici Hradec Králové – Sukovy sady (dopravní) a na předměstské pozaďové stanici Pardubice – Rosice. V celkovém průměru nejvyšší koncentrace vycházejí na dopravních lokalitách, dále na lokalitách městských pozaďových a na posledním místě na stanicích předměstských a venkovských pozaďových (Obr. 28 - Obr 31). Od roku 2003 do roku 2007 je patrný celkově klesající trend koncentrací na všech stanicích, od roku 2007 pak vykazují koncentrace oxidu siřičitého zhruba setrvalé hodnoty.

16

WHO (2000): Air quality guidelines for Europe, Second Edition, WHO Regional Publications, European Series, No. 91


46 / 80


Obr. 28 - Průměrné roční koncentrace SO2 na dopravních a městských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

20


15

10

5

0 2003

2004

2005


2006

2007

2008

2009


2010

2011

2012


Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 29 - Průměrné roční koncentrace SO2 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012


20

15

10

5

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Moravská Třebová Sezemice Ústí n.Orl. Rychnov n. Kněžnou Velichovky Frýdlant-Údolí Panská Ves Souš

2009

2010

2011

2012



47 / 80


Obr. 30 - Srovnání zprůměrovaných hodnot průměrné roční koncentrace SO2 pro jednotlivé typy lokalit, zóna Severovýchod, 2003 – 2012


16 14 12 10 8 6 4 2 0 2003

2004 2005 2006 2007 Dopravní lokality (průměr) Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2008

2009 2010 2011 2012 Městské pozaď. lokality (průměr)

Zdroj dat: ČHMÚ

Z hlediska imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci SO2 leží 83,6 % území zóny Severovýchod v referenčním roce pod hodnotou 20 µg.m-3 (Obr. 31). Situace je téměř identická i v případě hodnocení pětiletí 2007 – 2011, kde se jedná o 85,8 % plochy zóny (Obr. 31). Obr. 31 - Pole 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2, zóna Severovýchod, rok 2011 (vlevo) a pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ


48 / 80


Tab. 17 - 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Hošťalovice

31,33

17,35

24,33

44,54

23,07

21,26

26,72

24,27

22,04

29,05

Pardubice-Rosice

39,76

42,10

48,68

42,32

24,81

17,43

29,48

27,87

24,82

25,87

Pardubice Dukla

41,13

47,34

34,48

36,53

33,55

16,66

29,62

29,11

27,99

91,60

6,70

5,30

12,90

16,00

17,83 15,27

16,20

22,90

Sezemice

12,80

Svitavy

36,05

39,10

33,71

52,01

18,64

19,38

Svratouch

20,60

9,70

18,10

13,02

11,02

8,68


46,02

47,24

34,00

52,24

22,49

24,31

33,40

18,00

14,87

25,51

19,23

17,28

23,67


25,27


38,26

34,85

27,93

40,06

17,52

16,43

25,59

27,76

23,68

25,89

Krkonoše-Rýchory

18,30

14,57

23,06

15,71

9,48

8,84

9,58

13,30

14,18

16,51

20,90

15,60

29,50

17,10

12,00

20,60

27,20

13,90

18,26

17,35

12,09

11,04

10,32

21,76


29,14

28,63

45,91

10,56

14,94

26,89

Vrchlabí

16,70

26,90

13,10

7,50

7,90

18,90

Rychnov n. Kněžnou Šerlich

20,79

20,23

Česká Lípa

37,29

29,42

26,19

44,67

24,14

18,09

25,90

32,95

22,42

27,29

Frýdlant-Údolí

35,70

26,45

23,97

40,60

20,30

17,60

21,92

34,20

19,22

28,71

Horní Police

36,00

35,00

Jablonec-město

50,06

25,99

24,31

44,63

18,90

18,85

21,83

24,03

19,12

26,73

Liberec-město

51,04

26,17

29,40

52,77

21,95

17,68

19,28

24,40

21,13

27,20

Panská Ves

26,00

22,40 22,90

28,64

16,15

10,50

23,64

19,70

20,02

20,81

11,67

15,08

13,60

16,43

13,52

17,56

Radimovice Souš

24,89

15,96

Zdroj dat: ČHMÚ

Tab. 17 a grafy na Obr. 32 - Obr. 34 zobrazují vývoj 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 na měřicích stanicích zóny Severovýchod. Koncentrace nepřekračují ani ½ imisního limitu s výjimkou stanice Pardubice – Dukla v roce 2012 (91,6 µg.m-3), kdy v období od 11. 3. 2012 do 2. 4. 2012 zde byly měřeny vysoké koncentrace SO2 vlivem nestandardního provozu lokálního průmyslového zdroje znečištění. V letech 2003 až 2006 byly během epizod se špatnými rozptylovými podmínkami měřeny vyšší koncentrace na všech lokalitách, což poukazuje na vliv lokálních topenišť. Koncentrace na dopravních a městských lokalitách se příliš neliší (vyjma roku 2004 a 2012), na předměstských a venkovských lokalitách jsou hodnoty celkově mírně nižší.


49 / 80


Obr. 32 – 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 na dopravních a městských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

100 90

Imisní limit = 125 µg.m-3


80 70 60 50 40 30 20 10 0 2003

2004


2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011

2012


Zdroj dat: ČHMÚ


50 / 80


Obr. 33 – 4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

100 90

Imisní limit = 125 µg.m-3


80 70 60 50 40 30 20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Moravská Třebová Sezemice Ústí n.Orl. Rychnov n. Kněžnou Velichovky Frýdlant-Údolí Panská Ves Souš

2009

2010

2011

2012


Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 34 – Srovnání zprůměrovaných hodnot 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 pro jednotlivé typy lokalit, zóna Severovýchod, 2003 – 2012


80 70 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 Dopravní lokality (průměr) Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2008



51 / 80


Obdobná je situace i v případě hodinových koncentrací (Tab. 18). Nejvyšší koncentrace v celém hodnoceném období nepřesahují většinou ani 1/4 imisního limitu, přičemž vyšší hodinové koncentrace jsou zaznamenávány především v lokalitě Pardubice – Dukla a Pardubice – Rosice, kde je patrný vliv místních podniků chemického průmyslu. Z obvyklého rozsahu měřených hodnot vybočuje 25. nejvyšší hodinová koncentrace na stanici Pardubice – Dukla (208, 51 µg.m-3), kdy zde v období od 11. 3. 2012 do 2. 4. 2012 došlo k výraznému ovlivnění měřených hodnot koncentrací SO2 vlivem nestandardního provozu lokálního průmyslového zdroje znečištění. Průměry za dopravní, městské, předměstské a venkovské lokality vycházejí za hodnocené období téměř jednotně a mají podobný charakter, s výjimkou roku 2006 a 2012 (ovlivněn epizodou na stanici Pardubice – Dukla), kdy je patrná vyšší koncentrace na městských pozaďových lokalitách (Obr. 35 - Obr. 37). Tab. 18 - 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Hošťalovice

49,21

29,29

35,50

74,00

45,48

35,03

43,90

44,60

41,50

51,00

Pardubice-Rosice

109,86

64,58

66,84

73,50

70,04

53,26

70,84

53,26

63,11

59,12

Pardubice Dukla

93,74

77,76

64,18

78,03

72,17

47,67

68,71

62,58

60,98

208,51

53,20

53,26

43,94

63,91

27,96

29,29

31,96

70,57

74,56

54,59

69,24

35,95

31,96

43,94

39,95

38,88

53,79

39,68

23,43

37,82

32,76

34,09

36,75

Moravská Třebová

Sezemice Svitavy Svratouch Ústí n.Orl.-Podměstí Ústí n.Orl. Hradec Králové-Brněnská Hr.Král.-Sukovy sady

53,20

47,93

42,61

53,26

37,28

25,30

34,62

39,95

37,28

34,62

Krkonoše-Rýchory

34,71

24,77

35,95

26,36

20,24

16,78

14,91

21,84

19,97

27,43

41,50

21,44

26,63

29,03

19,97

16,51

16,78

39,68

23,43

37,82

37,55

59,65

21,30

19,44

20,51

32,76

21,84

39,68

Rychnov n. Kněžnou Šerlich Trutnov-Mládežnická Velichovky Vrchlabí Česká Lípa

64,77

49,80

35,95

64,18

40,48

31,69

42,08

62,31

40,48

39,95

Frýdlant-Údolí

62,64

48,73

36,75

72,17

47,14

42,34

43,14

71,64

40,74

37,82

Jablonec-město

75,68

45,27

40,48

76,96

34,89

35,95

40,74

51,66

31,42

36,75

Liberec-město

80,73

42,34

42,08

87,08

42,34

34,89

38,61

51,13

31,42

37,82

43,81

34,89

31,69

45,80

30,63

31,96

26,36

32,22

28,23

36,48

Horní Police

Panská Ves Radimovice Souš

Zdroj dat: ČHMÚ


52 / 80


Obr. 35 – 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 na dopravních a městských pozaďových lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

210 Imisní limit = 350 µg.m-3 180


150 120 90 60 30 0 2003

2004


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012




53 / 80

Zdroj dat: ČHMÚ


Obr. 36 – 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2 na předměstských a venkovských lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

210 Imisní limit = 350 µg.m-3


180 150 120 90 60 30 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pardubice-Rosice Šerlich Souš

2009

2010

2011

2012

Krkonoše-Rýchory Frýdlant-Údolí Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 37 – Srovnání zprůměrovaných hodnot 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2 pro jednotlivé typy lokalit, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

210


180 150 120 90 60 30 0 2003 2004 2005 2006 2007 Dopravní lokality (průměr) Předm. a venk. pozaď. lokality (průměr)

2008


Zdroj dat: ČHMÚ


54 / 80


Zdravotní rizika Absorpce oxidu siřičitého na povrchu nosních sliznic a sliznic horních cest dýchacích je důsledkem jeho rozpustnosti ve vodném prostředí. Tato absorpce závisí na koncentraci: v nosní dutině dochází k 85% - 99% absorpci SO2. Pouze minimální množství oxidu siřičitého pronikne až do dolních cest dýchacích. Z dýchacích cest se oxid siřičitý dostává do krve. Vylučování oxidu siřičitého se děje hlavně močí. Při porovnávání údajů z různých měst několika zemí bylo zjištěno kolísání mortality v důsledku všech možných příčin a zvláště v důsledku kardiorespiračních chorob. Lze sice říci, že existují rozlišitelné účinky dlouhodobé expozice vůči komplexní směsi typu suspendované částice – oxid siřičitý při relativně nízkých ročních koncentracích, avšak převládá názor, že na základě vztahů tohoto typu nelze spolehlivě stanovit nejnižší koncentrace, při kterých lze pozorovat účinky na zdraví. Při využívání údajů o nejnižších úrovních s pozorovanými účinky je nutno použít určitý bezpečnostní (ochranný) faktor pro ochranu zvláště citlivých astmatických pacientů. V souvislosti se stanovením nejnižší koncentrace spojené s pozorovatelnými účinky z hlediska ochrany zdraví na hodnotu 350 µg.m-3 (po dobu 1 hodiny) se zdá přiměřené k ochraně zdraví použít koncentraci až do 50 µg.m-3 pro trvalou nejméně celoroční zátěž.

D.3.4

Oxid uhelnatý

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým (CO) jsou procesy, při kterých dochází k nedokonalému spalování fosilních paliv. Je to především doprava a dále stacionární zdroje, zejména domácí topeniště. Zvýšené koncentrace mohou způsobovat bolesti hlavy, zhoršují koordinaci a snižují pozornost. Oxid uhelnatý se váže na hemoglobin, zvýšené koncentrace vzniklého karboxyhemoglobinu omezují kapacitu krve pro přenos kyslíku. V roce 2011 se oxid uhelnatý měřil v České republice celkem na 33 lokalitách, většinou klasifikovaných jako dopravní, kde se dají očekávat nejvyšší naměřené koncentrace. Na žádné z nich maximální denní 8hodinové klouzavé průměry nepřesáhly, podobně jako v předchozích letech, imisní limit (10 mg.m-3). Situaci v zóně Severovýchod dokumentuje Obr. 38, kdy 8hodinové klouzavé průměry na stanicích většinou nedosahují ani 1/3 imisního limitu. V posledních letech jsou nejvyšší koncentrace měřeny na stanici Liberec – město.


55 / 80


Obr. 38 – Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr CO na měřících lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

4000 Imisní limit = 10000 µg.m-3 3500


3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2003 2004 2005 Pardubice Dukla (B) Hr.Král.-Sukovy sady (T)

2006 2007 2008 2009 Ústí n.Orl.-Podměstí (T) Liberec-město (B)

2010 2011 2012 Hradec Králové-Brněnská (T)

Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika Oxid uhelnatý vstupuje vdechováním (plicními sklípky) do krevního oběhu, kde se váže na krevní barvivo hemoglobin silněji než kyslík, který má být prostřednictvím hemoglobinu transportován organismem do orgánů a tkání. Malé koncentrace oxidu uhelnatého, které se mohou vyskytovat i běžně v ovzduší například ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami (angina pectoris). Delší expozice zvýšeným koncentracím oxidu uhelnatého (>100 mg.m-3) v ovzduší může i zdravým lidem přinášet různé potíže jako sníženou pracovní výkonnost, sníženou manuální zručnost, zhoršenou schopnost studia a potíže s vykonáváním složitějších úkolů. V těhotenství může expozice malým dávkám oxidu uhličitého způsobit nižší porodní váhu novorozence. Při vyšších koncentracích, které se však v ovzduší běžně nevyskytují, je oxid uhelnatý přímo jedovatý. Otrava se projevuje hnědočerveným zabarvením kůže, následuje kóma, křeče a smrt.

D.3.5

Benzen

Benzen je v atmosféře přítomen zejména v důsledku antropogenní činnosti. Odhaduje se, že více než 90 % emisí benzenu pochází z lidské činnosti. Hlavním zdrojem emisí benzenu jsou mobilní zdroje, které představují cca 85 % celkových antropogenních emisí aromatických Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

56 / 80


uhlovodíků. Největší znečištění ovzduší benzenem se vyskytuje v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva a tedy s vysokým dopravním zatížením. Dalšími zdroji je vytápění domácností, použití rozpouštědel, chemický průmysl a ropné rafinérie. Dalším významným zdrojem emisí jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Jediný významným přírodním zdrojem benzenu jsou lesní požáry; nicméně tento zdroj neovlivňuje kvalitu ovzduší v hustě osídlených oblastech Evropské unie. Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem k emisím benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků, popř. z nearomatických uhlovodíků obsažených v palivu. Mezi nejvýznamnější škodlivé efekty expozice benzenu patří poškození krvetvorby a dále jeho karcinogenní účinky17. V roce 2011 byly v České republice koncentrace benzenu měřeny celkem na 32 lokalitách s platným ročním průměrem. Hodnota imisního limitu byla, podobně jako v předchozích letech, překročena pouze na lokalitě Ostrava-Přívoz (6,8 µg.m-3). V rámci zóny Severovýchod dosahovalo v referenčním roce 2011 celé území (100 %) nízkých koncentrací benzenu – pod 2 µg.m-3, v případě pětiletí 2007 – 2011 se jedná o 99,9% území pod 2 µg.m-3 (Obr. 39). Obr. 39 - Pole průměrné roční koncentrace benzenu, zóna Severovýchod, rok 2011 (vlevo) a pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

17

EC (1998): Council directive on ambient air quality assessment and management working group on benzene, Position paper


57 / 80


Vývoj koncentrací benzenu na území zóny Severovýchod zobrazuje graf na Obr. 40. Měří se celkem na čtyřech lokalitách, na žádné nebyl imisní limit překročen. Nejvyšší průměrné roční koncentrace benzenu byly naměřeny v roce 2009 na stanici Pardubice-Rosice, jež je stanicí přímo ovlivněnou průmyslem. Obr. 40 - Průměrné roční koncentrace benzenu na měřících lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

6


5 4 3 2 1 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pardubice-Rosice (B) Hradec Králové-Brněnská (T) Imisní limit

2009

2010

2011

2012

Pardubice Dukla (B) Liberec-město (B)

Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika Benzen může vstupovat do těla převážně inhalačně nebo orálně. Průnik kůží není tak nebezpečný, protože se většina benzenu rychle odpaří. Po expozici se benzen distribuuje do celého těla. Nejvyšší koncentrace se nacházejí v kostní dřeni, v orgánech s vysokým zásobením krví (játra, ledviny) a v tkáních s vysokým obsahem tuků (mozek). Akutní toxicita je způsobena přímo benzenem, příčinou chronické toxicity jsou spíše jeho metabolity. Benzen primárně poškozuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu. Projevem akutní otravy jsou závratě, bolesti hlavy, euforie a zmatenost. Může dojít až ke smrti z důvodu selhání dýchání a srdeční arytmie. Chronická expozice poškozuje červené i bílé krvinky a krevní destičky a může způsobit anemii. Projevuje se zvýšenou únavou, anorexií a krvácením z dásní, nosu, kůže a trávicího traktu. Chronická expozice také poškozuje kostní dřeň. Poškození se po uplynutí latentní doby 5 – 15 let může projevit leukémií. IARC zařazuje benzen do skupiny 1 – prokázaný lidský karcinogen, US EPA do skupiny A se stejným slovním hodnocením.


58 / 80


D.3.6

Benzo(a)pyren

Benzo(a)pyren je legislativním zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH běžně stanovované v ovzduší uvádí Obr. 41). Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště a spalování odpadu) tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu a oceli. Benzo(a)pyren, stejně jako další PAH s 5 a více aromatickými jádry, je navázán především na částice menší než 2,5 μm18. V České republice domácí topeniště produkují více než 60 % z celkových emisí benzo(a)pyrenu. Mobilní zdroje (zejména naftové motory) jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí benzo(a)pyrenu v České republice19. Obr. 41 – Stanovované polycyklické aromatické uhlovodíky

Zdroj dat: ČHMÚ

U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších PAH, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus20. 18

Guerreiro, C., de Leeuw, F., Foltescu, V., Schilling, J., van Aardenne, J., Lükewille, A., Adams, M. (2012). Air quality in Europe — 2012 report. EEA report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark, 104 pp. Dostupný z WWW: http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2012 19

ČHMÚ (2011). Emise ze zdrojů znečišťování ovzduší v ČR. [cit. 2013-07-19].

Dostupný z WWW: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vystava/CISTOTA/3.pdf 20

IARC, List of classifications by alphabetical order. Agents Classified by the IARC Monographs, Volumes 1–106, Lyon, France, 33 pp. [cit. 2013-07-19]. Dostupný z WWW: http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/ClassificationsAlphaOrder.pdf


59 / 80


Přibližně 80–100 % PAH s pěti a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) je navázáno především na částice menší než 2,5 μm, tedy na tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM2,5 (sorpce na povrchu částic). Tyto částice přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny až týdny), což umožňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km). Je třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu je zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Na nejistotě mapy se podílí i absence měření na venkovských regionálních stanicích. Nejistotu do map však vnáší i absence měření v malých sídlech ČR, která by z hlediska znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem reprezentovala zásadní vliv lokálních topenišť. Obr. 42 - Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Severovýchod, rok 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

V referenčním roce 2011 překročilo imisní limit zhruba 2,9 % území zóny Severovýchod. Pokud však hodnotíme situaci z pohledu pětiletí 2007-2011, je situace o něco lepší, nad imisním limitem se pohybuje pouze 1,2 % plochy zóny Severovýchod. Rovněž se zmenšilo


60 / 80


území s koncentracemi benzo(a)pyrenu nad horní mezí pro posuzování (49,9 % v roce 2011, 7,9 % za pětiletí 2007 - 2011). Situace byla tedy v roce 2011 horší oproti dlouhodobým charakteristikám. Vzhledem k tomu, že dle nového zákona o ochraně ovzduší21 již má benzo(a)pyren platný imisní limit, stává se spolu se suspendovanými částicemi největším problém z hlediska kvality ovzduší v zóně Severovýchod. Obr. 43 - Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Severovýchod, pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ

Ve sledovaném období měřily na území zóny Severovýchod 4 stanice uvedené v Tab. 19. Od roku 2012 bylo měření ze stanice Hradec Králové – Brněnská přesunuto na stanici Hradec Králové – třída SNP. Dlouhodobě jsou imisní limity překračovány na všech měřených lokalitách, s výjimkou stanice Hradec Králové – Sukovy sady, kde byl imisní limit naposledy překročen v roce 2006. Nejvyšší roční průměry jsou již od r. 2008 pravidelně monitorovány na stanici Liberec – město (Obr. 44). Tab. 19 - Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

Název lokality

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Pardubice Dukla (B)

0,99

1,20

1,33

1,24

0,80

0,81

0,92

1,12

1,22

Hradec Králové-Brněnská (T)

1,21

1,49

2,19

1,57

1,01

1,17

1,11

1,21

21

2003

Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012, v platnosti od 1. 9. 2012


61 / 80


Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Hr.Král.-Sukovy sady (T)

1,46

1,16

1,06

1,26

0,99

0,81

0,59

0,51

0,63

0,61

Hradec Králové - tř. SNP (B)

1,50

Liberec-město (B)

1,64

2,18

1,57

1,22

1,38

1,25

1,61

1,58

Zdroj dat: ČHMÚ Obr. 44 - Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

2,5

Koncentrace (ng.m-3)

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pardubice Dukla (B) Hr.Král.-Sukovy sady (T) Liberec-město (B)

2010

2011

2012

Hradec Králové-Brněnská (T) Hradec Králové - tř. SNP (B) Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika PAH jsou látky značně perzistentní, v životním prostředí mohou přetrvávat dlouhou dobu. Do organismu vstupují jak inhalací dýcháním, tak i zažívacím traktem, při dlouhodobém kontaktu s kůží mohou působit lokálně na vznik kožních tumorů. V organismu jsou přeměňovány na metabolity, které přímo interagují s řetězci DNA a působí jejich změny. Jedná se tedy o látky mutagenní a karcinogenní. Nové studie lidí vystavených emisím PAH potvrzují značné zvýšení rizika onemocnění plicní rakovinou či rakovinou močového měchýře. Benzo(a)pyren je referenční látkou skupiny s arbitrážně stanoveným jednotkovým faktorem rizika. Toxická nebezpečnost (karcinogenita) ostatních látek se pak vztahuje k hodnotě 1 pro benzo(a)pyren. Značná část z doposud identifikovaných více než 500 homologů (zejména 4 – 5 jaderných) jsou látky vysoce toxické, případně karcinogenní. Jako indikátor kontaminace prostředí karcinogenní organickou látkou byl přijat relativně konstantně se vyskytující B(a)P. Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

62 / 80


Benzo(a)pyren je nejvýznamnějším zástupcem skupiny semivolatilních perzistentních uhlovodíků PAH (PAH) – polycyklických aromatických uhlovodíků. Pro jednotlivé PAH jsou odhadována různá rizika. Základním faktorem pro výpočet je obsah B(a)P ve směsi PAH. Odhad rizika expozicí PAH je založen na výsledcích epidemiologických studií. Riziko pro populaci bylo odhadnuto na 10-4 – 10-5 při celoživotní inhalaci 1 ng.m-3 benzo(a)pyrenu. Shrnutí Imisní limit pro benzo(a)pyren je překračován na všech lokalitách v zóně Severovýchod, kde měření probíhá. Výjimkou je pouze stanice Hradec Králové – Sukovy sady (dopravní). Přestože se podstatná část území překročení kryje s překračováním imisního limitu pro 24hodinivou koncentraci PM10, část území však leží i v místech, kde nejsou překračovány ostatní imisní limity.

D.3.7

Olovo

Většina olova obsaženého v atmosféře pochází z antropogenních emisí, mezi které jsou řazeny vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv, výroba železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Z přirozených zdrojů je významné zvětrávání hornin a vulkanická činnost22. Olovo se v ovzduší vyskytuje ve formě jemných částic s četnostním rozdělením velikosti charakterizovaným středním aerodynamickým průměrem menším než 1 µm. Při dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují účinky na syntézu některých enzymů, nervový systém a krevní tlak. Expozice olovu představuje riziko i pro vyvíjecí se plod, může negativně ovlivnit vývoj mozku a následně ovlivnit duševní vývoj23,24. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikuje olovo z hlediska karcinogenity pro člověka do skupiny 2B (tzn. možné karcinogenní účinky)25. Koncentrace olova leží dlouhodobě na všech lokalitách České republiky hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovně dolní meze pro posuzování26.

22

EC (1997): Air quality daughter directive, Position paper on lead

23

Guerreiro, C., de Leeuw, F., Foltescu, V., Schilling, J., van Aardenne, J., Lükewille, A., Adams, M. (2012). Air quality in Europe — 2012 report. EEA report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark, 104 pp. Dostupný z WWW: http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2012

24

Černá M., Krsková - Batáriová A., Puklová V., 2011: Obsah olova v krvi dětí a dospělých. Informační list SZÚ. Dostupný z WWW:http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/info_listy/Inform_list_olovo_09.pdf

25

IARC (2012): List of classifications by alphabetical order. Agents Classified by the IARC Monographs, Volumes 1–106, Lyon, France, 33 pp. [cit. 2012-12-05]. Dostupný z WWW: http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/ClassificationsAlphaOrder.pdf 26 Znečištění ovzduší na území České Republiky v roce 2011. Český hydrometeorologický ústav, 2012, ISBN 97880-87577-02-8


63 / 80


Z grafu na Obr. 45 je patrné, že koncentrace se po celé sledované období pohybovaly hluboko pod stanoveným imisním limitem. Výrazná špička maximální průměrné koncentrace za celé sledované období je patrná v roce 2005 na stanici Tanvald. Obr. 45 - Průměrné roční koncentrace olova, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

60 Imisní limit = 500 ng.m-3


50

40

30

20

10

0 2003

2004

2005

Pardubice Dukla (B) Ústí n.Orl.-Podměstí (T) Hradec Králové - tř. SNP (B) Liberec-město (B) Tanvald (B)

2006

2007

2008

2009

Svitavy (B) Hradec Králové-Brněnská (T) Krkonoše-Rýchory (B) Liberec-Vratislavice (B)

2010

2011

2012

Svratouch (B) Hr.Král.-Sukovy sady (T) Jizerka (B) Souš (B)

Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika Olovo se dostává do organismu především orální cestou, podstatně méně inhalací a jen zřídka nepoškozeným povrchem těla. Absorpce olova v plicích do značné míry závisí na fyzikálních a chemických vlastnostech inhalovaného aerosolu, frekvenci a způsobu dýchání. Například inhalací tabákového dýmu dochází k příjmu 1,2 – 4,8 µg Pb z 20 cigaret. Přijaté Pb se krevním oběhem transportuje do jater, kde se část kumuluje a část je vyloučena žlučí do tenkého střeva. Z jater se kumulované olovo uvolňuje do krevního oběhu a odtud je deponováno v kostní tkáni, část se hromadí v tkáni ledvin a část se vylučuje močí. Biologický poločas retence olova v kostech je přibližně 7 let. Menší část zůstává v krvi a měkkých tkáních, zde jeho poločas činí cca 20 dní. Kromě své systémové toxicity je olovo klasifikováno podle IARCu jako potenciálně kancerogenní pro člověka – skupina 2A jako suspektní lidský kancerogen. Americká agentura pro životní prostředí US EPA, klasifikující v podobné stupnici karcinogenního rizika, olovo zařazuje do skupiny 2B- potenciální lidský karcinogen, stanovila jako bezpečnou hranici imisní koncentrace nepřesahující 1,5 µg.m-3 za čtvrt roku (NAAQS). Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

64 / 80


D.3.8

Arsen

Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických sloučenin. Antropogenní činnost produkuje asi tři čtvrtiny celkových emisí do ovzduší. Významné jsou hlavně spalovací procesy (hnědé uhlí, černé uhlí a těžké topné oleje), výroba železa a oceli a výroba mědi a zinku. Mezi hlavní přírodní zdroje patří v prvé řadě vulkanická činnost, dále pak požáry lesů, zvětrávání minerálů a činnost mikroorganismů (v mokřinách, močálech a příbřežních oblastech)27. Arsen se vyskytuje převážně v částicích jemné frakce (s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm), která může být transportována na delší vzdálenost a pronikat hlouběji do dýchací soustavy. Téměř veškerý arsen je vázán na částice s aerodynamickým průměrem do velikosti 10 µm. Anorganický arsen může vyvolat akutní, subakutní nebo chronické účinky, které mohou být lokální nebo zasáhnout organismus celkově. Kritickým účinkem vdechování arsenu je rakovina plic28. Z celorepublikového pohledu vyvstává problém s překročením imisního limitu pro arsen pouze v lokalitách Kladenska a Ostravska. V zóně Severovýchod je pouze 0,03 % území, překračující dolní mez pro posuzování. Vyhodnocení průměrných ročních koncentrací arsenu v zóně Severovýchod za pětiletí 2007 – 2011 zobrazuje Obr. 46. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány stejně jako v případě koncentrací olova v roce 2005 na stanici Tanvald. Zároveň je to jediný případ překročení imisního limitu během sledovaného období hodnotou ročního průměru 7,177 ng.m-3. Dlouhodobě jsou nejvyšší koncentrace ročních průměrů měřeny na stanici Liberec – město. Od roku 2006 dochází k jejich postupnému snižování k současným hodnotám okolo 2 ng.m-3.

27

EC (2001): Ambient air pollution by As, Cd and Ni compounds, Position paper WHO (2000): Air quality guidelines for Europe, Second Edition, WHO Regional Publications, European Series, No. 91 28


65 / 80


Obr. 46 - Pole průměrné roční koncentrace arsenu, zóna Severovýchod, pětiletý průměr za roky 2007 - 2011

Zdroj dat: ČHMÚ


66 / 80


Obr. 47 - Průměrné roční koncentrace arsenu, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

8 7


6 5 4 3 2 1 0 2003 2004 2005 Pardubice Dukla (B) Ústí n.Orl.-Podměstí (T) Hradec Králové - tř. SNP (B) Liberec-město (B) Tanvald (B)

2006 2007 2008 2009 Svitavy (B) Hradec Králové-Brněnská (T) Krkonoše-Rýchory (B) Liberec-Vratislavice (B) Imisní limit

2010 2011 2012 Svratouch (B) Hr.Král.-Sukovy sady (T) Jizerka (B) Souš (B)

Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika Elementární arsen je na rozdíl od jeho sloučenin méně toxický, nebezpečnější jsou sloučeniny arsenu trojmocného než pětimocného. Ve větších dávkách vyvolává arsen útlum krvetvorby – červené i bílé řady jakož i krevních destiček. Nejčastějšími projevy chronické intoxikace arsenem jsou patologické změny na pokožce – tvorba nepravidelných pigmentových skvrn, na dlaních a ploskách nohou nadměrné rohovatění kůže, mnohočetná symetrická snížená citlivost tělního povrchu, chomáčovité vypadávání vlasů. Při vyšším stupni otravy může dojít až k vymizení reflexů a obrně. Při dlouhodobé expozici bývají často patrné projevy ochablosti svalů rukou, motorická nekoordinovanost a neuralgické bolesti. V pozdním období účinku dochází často k vyššímu výskytu karcinomu plic, onkologické změny mohou rovněž probíhat na kožním pokryvu. Arsen je v lidském organismu ukládán v játrech. Biologický poločas pro anorganické sloučeniny arsenu v krvi činí 1-2 dny. Pokožka i plíce však mohou vytvořit tzv. „pomalý anorganický kompartment“ s dlouhým biologickým poločasem. U člověka je popsána velmi rozdílná citlivost vůči arsenu.


67 / 80


D.3.9

Kadmium

Antropogenní zdroje kadmia tvoří v globálním pohledu cca 90 % emisí do ovzduší. Převážně se jedná o výrobu železa, oceli, metalurgie neželezných kovů, spalování odpadů a fosilních paliv (hnědé uhlí, černé uhlí a těžké topné oleje). Méně významným zdrojem emisí je doprava. Zbylých 10 % tvoří přirozené zdroje (především vulkanická činnost). Kadmium je navázáno převážně na částice jemné frakce (s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm), která je spojena s větším rizikem negativního vlivu na lidské zdraví. Téměř veškeré kadmium je vázáno na částice do velikosti 10 µm. V částicích s aerodynamickým průměrem nad 10 µm najdeme minimální množství kadmia. Dlouhodobá expozice kadmia ovlivňuje funkci ledvin. Mezi kritické důsledky vlivu kadmia patří i rakovina plic. Kadmium je prokazatelně karcinogenní pro zvířata i pro člověka29. Imisní limit není v České Republice dlouhodobě překračován, téměř celé území nedosahuje v pětiletém průměru ani dolní meze pro posuzování s výjimkou lokality Souš. Výrazně vyšší průměrné roční koncentrace kadmia byly v zóně Severovýchod naměřeny na stanici Tanvald v roce 2005 a 2007, kdy došlo zároveň k překročení imisního limitu hodnotami 14,11 ng.m¯³ a 6,17 ng.m¯³. Po celou dobu měření vycházejí vysoké koncentrace kadmia také na stanici Souš. Zde byl imisní limit překročen v roce 2004 hodnotou 5,77 ng.m¯³.

29

EC (2001): Ambient air pollution by As, Cd and Ni compounds, Position paper


68 / 80


Obr. 48 - Průměrné roční koncentrace kadmia, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

16,0 Imisní limit = 5 ng.m-3 14,0


12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2003

2004

2005


2006

2007

2008

2009

Svitavy (B) Hradec Králové-Brněnská (T) Krkonoše-Rýchory (B) Liberec-Vratislavice (B) Imisní limit

2010

2011

2012


Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika Převážnou část zátěže ovzduší, plných 90 %, tvoří antropogenní zdroje. Méně významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je navázáno převážně na částice jemné frakce (PM2,5). Kadmium se může vázat na popílek, prachové a půdní částice a jílové půdy. Vazba je nejsilnější u popílku a jílových částic. Kadmium uvolňované do atmosféry se proto váže na emitované částice popílku. Tyto částice mohou zůstat v atmosféře více než týden, než pomocí atmosférické depozice přejdou do vody nebo půdy. Tímto způsobem se kadmium může distribuovat na velké vzdálenosti. Kadmium je velmi toxický prvek výrazně poškozující ledviny. Má velmi vysoký akumulační koeficient, detoxikace je proto pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav. Podle klasifikace EPA je zařazeno do skupiny B1, jako pravděpodobný lidský karcinogen, IARC ho řadí do skupiny 1 jako karcinogen, způsobující rakovinu plic a prostaty. Je také teratogenní (poškozující plod). Z dalších účinků je významné poškození jater, kostí, plic a gastrointestinálního traktu. Chronické expozice mohou také způsobovat poškození srdce a imunitního systému.


69 / 80


D.3.10 Nikl

Jedná se o pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho zastoupení nižší. Mezi hlavní antropogenní zdroje, které v globálu tvoří asi tři čtvrtiny celkových emisí, lze řadit spalování těžkých topných olejů, těžbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování odpadu a výrobu železa a oceli. Mezi hlavní přírodní zdroje lze řadit kontinentální prach a vulkanickou činnost. Nikl se vyskytuje v atmosférickém aerosolu v několika chemických sloučeninách, které se liší svou toxicitou pro lidské zdraví i ekosystémy. Asi 70 % částic obsahujících nikl tvoří frakci menší než 10 µm, tyto částice mohou být proto transportovány na delší vzdálenosti. Asi z 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu s aerodynamickým průměrem větším nebo rovným 10 µm, který rychle sedimentuje v blízkosti zdroje30. Ze zdravotního hlediska způsobuje nikl alergické kožní reakce, může ovlivnit dýchací soustavu a obranyschopnost člověka31,32. Sloučeniny niklu jsou klasifikovány dle IARC jako prokázaný lidský karcinogen, kovový nikl a jeho slitiny jsou klasifikovány jako možný karcinogen33. Z hlediska pětiletých průměrů se prakticky celá Česká republika pohybuje pod dolní mezí pro posuzování. Vývoj koncentrací niklu na území zóny Severovýchod zobrazuje Obr. 49. Z grafu je opět patrné, že hodnoty se ve sledovaném období k imisnímu limitu ani neblížily. Vyšší koncentrace měří lokality Liberec – Vratislavice a Tanvald.

30

EC (2001): Ambient air pollution by As, Cd and Ni compounds, Position paper

31

Guerreiro, C., de Leeuw, F., Foltescu, V., Schilling, J., van Aardenne, J., Lükewille, A., Adams, M. (2012). Air quality in Europe — 2012 report. EEA report No 4/2012. EEA, Copenhagen, Denmark, 104 pp. Dostupný z WWW: http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2012 32 WHO (2000): Air quality guidelines for Europe, Second Edition, WHO Regional Publications, European Series, No. 91 33

IARC (2012): List of classifications by alphabetical order. Agents Classified by the IARC Monographs, Volumes 1–106, Lyon, France, 33 pp. [cit. 2012-12-05]. Dostupný z WWW: http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/ClassificationsAlphaOrder.pdf


70 / 80


Obr. 49 - Průměrné roční koncentrace niklu, zóna Severovýchod, 2003 – 2012

7 Imisní limit = 20 ng.m-3 6


5 4 3 2 1 0 2003

2004

2005


2006

2007

2008

2009

Svitavy (B) Hradec Králové-Brněnská (T) Krkonoše-Rýchory (B) Liberec-Vratislavice (B)

2010

2011

2012


Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika Za předpokladu denní plicní ventilace 20 m3 je pravděpodobný denní příjem do respiračního traktu cca 50 – 100 ng.den-1. Orální toxicita niklu však není příliš vysoká. Nikl je absorbován v lidském organismu a je transportován krevním řečištěm. Je prokázáno, že je schopen překročit placentární bariéru a ohrožovat tak lidský plod v prenatálním stavu. Přebytek niklu je z těla vylučován gastrointestinálním traktem. Při inhalaci nikl dráždí respirační trakt, může způsobovat léze a rozličné imunologické efekty. Na kůži, zejména v profesionálních expozicích způsobuje dermatitidu, případně další kožní alergie, obecně je považován za významný alergen (zejména v ženské populaci). Nikl se nachází stopově v lidském organismu, jeho možná biologická esencialita dosud nebyla přímo prokázána. U zvířat experimentálně lze chronickou expozicí vyvolat poškození jater, ledvin i myokardu. Lokální kontaktní působení na pokožce se velmi často překrývají s obvyklými lokálními projevy alergie. Začínají jako pupínky na rukou u nehtových lůžek, později na celém těle.


71 / 80


Karcinogenita niklu byla prokázána jen u organických sloučenin tohoto kovu. Nikl obsažen v tabákovém kouři bývá považován za kancerogenní, u pracovníků vystavených chronickému působení niklu se vyskytuje velmi často karcinom plic, cca 100 krát vyšší je výskyt karcinomu nosu. Podle IARC (1989) je Ni klasifikován (ve formě emisí prachu z niklových rafinérií) jako prokázaný karcinogen pro člověka a je řazen do skupiny 1.

D.3.11 Troposférický (přízemní) ozon

Přízemní ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá vlastní významný emisní zdroj. Vzniká za účinku slunečního záření soustavou fotochemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (NOx), těkavými organickými látkami (VOC) a dalšími složkami atmosféry. Ozon je velmi účinným oxidantem. Poškozuje převážně dýchací soustavu, způsobuje podráždění, morfologické, biochemické a funkční změny a snižuje obranyschopnost organismu. Je prokazatelně toxický i pro vegetaci. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Pokud nejsou tři roky k dispozici, je brán průměr za dva roky, popř. jeden rok v souladu s požadavky nařízení vlády. V roce 2012 byl ozon na území České republiky měřen na 67 lokalitách, z nichž na 12 (17,9 %) došlo k překročení cílového imisního limitu za tříleté období 2010–2012, popř. kratší. V porovnání s předchozím tříletým obdobím 2009–2011 došlo k poklesu počtu překročení hodnoty cílového imisního limitu 120 μg.m-3 na 30 % lokalitách, na 58 % došlo k nárůstu a na 12 % nebyl zaznamenán rozdíl34.

34



72 / 80


Obr. 50 - 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavý průměr koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, zóna Severovýchod, 2003–2012

160 140


120 100 80 60 40 20 0 2003

2004

2005

Pardubice-Rosice (B) Hradec Králové-Brněnská (T) Krkonoše-Rýchory (B) Liberec-město (B)

2006

2007

2008

Pardubice Dukla (B) Hr.Král.-observatoř (B) Šerlich (B) Souš (B)

2009

2010

2011

2012

Svratouch (B) Hr.Král.-Sukovy sady (T) Frýdlant-Údolí (B) Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ

Jak je patrné z Obr. 50, imisní limit pro troposférický ozon překračovaly do roku 2008 téměř všechny lokality. Poté zůstávají nadlimitní koncentrace pouze v lokalitách, kde zřejmě panují vhodnější meteorologické podmínky pro fotochemickou tvorbu přízemního ozonu (Obr. 51). Na území zóny Severovýchod je to od roku 2009 stanice Krkonoše – Rýchory a v roce 2012 také stanice Svratouch.


73 / 80


Obr. 51 - Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, zóna Severovýchod, 2009–2011

Zdroj dat: ČHMÚ

Zdravotní rizika Toxicita ozonu účinkuje závislá na velikosti koncentrace. Z několika studií plyne, že pro pozorované účinky ozonu neexistuje žádná prahová úroveň. Krátkodobé akutní účinky ozonu jsou registrované při koncentracích ozonu 200 µg.m-3 (0,1 ppm) nebo i nižších; symptomatické účinky na dolní a horní cesty dýchací začínají při vyšších koncentracích ozonu a to zejména u vnímavější části populace. Není pochyb o tom, že po hodinových expozicích při koncentraci ozonu 1000 µg.m-3 (0,5 ppm) již dochází k vážným akutním škodlivým účinkům. Epidemiologické terénní studie dětí prokázaly, že ke snižování plicních funkcí může dojít již při koncentracích ozonu okolo 220 µg.m-3 (0,11 ppm) nebo i poněkud nižších. V jiných studiích byly změny plicních funkcí u dětí a astmatiků spojeny s koncentracemi ozonu v rozsahu 160 až 340 µg.m-3 (0,08 až 0,17 ppm), ale souvisely také se změnami teplot či s jinými polutanty. Různé příznaky, včetně kašle a bolestí hlavy, byly spojeny s koncentracemi ozonu pouhých 160 až 300 µg.m-3 (0,08 až 0,15 ppm). Expozice intenzivně cvičících dospělých i dětí při koncentraci ozonu 240 µg.m-3 (0,12 ppm) po dobu dvě a půl hodiny vedly ke snížení plicních funkcí. Jestliže byla doba expozice kratší nebo intenzita cvičení nižší, byly k vyvolání stejných plicních účinků třeba vyšší koncentrace ozonu. Vdechování ozonu samého nebo spolu s dalšími oxidanty prokázalo, že funkční i Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

74 / 80


symptomatické odpovědi při nízkých koncentracích ozonu jsou způsobeny samotným ozonem. Shrnutí Troposférický ozon je celoevropský problém, jelikož vzniká z prekurzorů až v atmosféře. Nejvyšších koncentrací je dosahováno na venkovských pozaďových stanicích Krkonoše Rýchory a Svratouch, kde jednak působí na tvorbu vhodnější meteorologické podmínky a rovněž není v ovzduší dostatek látek, se kterými by mohl ozon reagovat a jeho koncentrace tak zůstávají zvýšené. Kulminace koncentrací (na rozdíl od všech ostatních škodlivin) nastává v létě, zejména při dostatku slunečního záření a vyšších teplotách.

D.4

Znečištění ovzduší z pohledu Severovýchod, 2003 – 2012

ochrany

ekosystémů

a

vegetace,

zóna

Na území zóny Severovýchod leží 4 CHKO a 1 NP. Pro hodnocení koncentrace SO2 a NOx ve vztahu k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace dle bodu 2 Přílohy 1 zákona o ochraně ovzduší35 jsou použity pouze měření na venkovských lokalitách. D.4.1

Oxid siřičitý

Na venkovských lokalitách nedošlo v roce 2011 k překročení imisního limitu pro roční ani zimní průměrnou koncentraci, z pohledu ochrany ekosystémů a vegetace. Nejvyšší zimní průměrná koncentrace i roční průměrná koncentrace byla v roce 2011 zaznamenána na lokalitě Frýdlant - Údolí (7,01 µg.m-3, resp. 4,65 µg.m-3). Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m-3. V roce 2008 došlo na celém území České republiky k dalšímu snížení znečištění touto látkou, v letech 2009 a 2010 byly zaznamenány mírné nárůsty ročního průměru na většině stanic. V roce 2011 roční i zimní průměrné koncentrace v porovnání s předchozím rokem na dvou třetinách lokalit opět poklesly, na jedné třetině naopak mírně vzrostly.

35

Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší ze dne 2. května 2012, v platnosti od 1. 9. 2012


75 / 80


Obr. 52 – Průměrná roční koncentrace SO2 na venkovských lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 - 2012

25


20

15

10

5

0 2003

2004

Sezemice Šerlich Panská Ves

2005

2006 Svratouch Velichovky Radimovice

2007

2008

2009

Ústí n.Orl. Frýdlant-Údolí Souš

2010

2011

2012

Krkonoše-Rýchory Horní Police Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ

Ve sledovaném období nedosahovaly venkovské lokality zóny Severovýchod ani polovičních koncentrací pro průměrnou roční koncentraci SO2, a obdobná je situace i v případě zimních průměrů.


76 / 80


Obr. 53 – Průměrná koncentrace SO2 v zimním období (říjen – březen)na venkovských lokalitách, zóna Severovýchod, 2003 - 2012

25


20

15

10

5

0 2003

2004


2005

2006 Svratouch Velichovky Radimovice

2007

2008

2009


2010

2011

2012


Zdroj dat: ČHMÚ D.4.2

Oxidy dusíku

Imisní limit pro roční průměrné koncentrace NOx (30 µg.m-3) nebyl v roce 2011 překročen na žádné ze 42 lokalit klasifikovaných jako venkovské. V grafu pro NOx jsou zahrnuty i venkovské stanice měřící pouze NO2, protože pro venkovské lokality lze odhadnout, že koncentrace NOx přibližně odpovídají koncentracím NO2, resp. rozdíl v koncentracích je zanedbatelný. V roce 2011 došlo na mírně vyšším počtu venkovských stanic (24) k poklesu roční průměrné koncentrace NOx než k jejímu nárůstu (17 lokalit). Na území zóny Severovýchod se koncentrace oxidů dusíku pohybují dlouhodobě pod hodnotou imisního limitu pro ochranu vegetace a ekosystémů, přičemž nejvyšších koncentrací je dlouhodobě dosahováno v Sezemicích (maximum 28.47 µg.m-3 v roce 2005).


77 / 80


Obr. 54 – Průměrná roční koncentrace NOx na venkovských lokalitách, zóna Severovýchod 2003 – 2012

35 30


25 20 15 10 5 0 2003

2004


2005

2006

2007

Svratouch Velichovky Radimovice

2008

2009


2010

2011

2012


Zdroj dat: ČHMÚ

D.4.3

Troposférický ozon

V případě ochrany vegetace z hlediska působení troposférického ozonu se hodnotí expoziční index AOT40. Pro účely tohoto hodnocení a zákona o ochraně ovzduší je AOT40 součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací troposférického ozonu vyšší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července). V rámci zóny Severovýchod se do hodnocení započítává 6 lokalit. Vývoj expozičního indexu znázorňuje Obr. 55, ze kterého vyplývá, že až do roku 2006 překračovaly téměř všechny lokality imisní limit pro ochranu vegetace a ekosystémů. V letech 2008 až 2010 je tomu tak pouze na stanici Souš a v letech 2011 a 2012 nebyl expoziční index AOT40 překročen na žádné z hodnocených stanic.


78 / 80


Obr. 55 – Expoziční index AOT40, zóna Severovýchod, 2003 - 2012

35000

Koncentrace (µg.m-3.h)

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2003 2004 Pardubice-Rosice Šerlich

2005

2006 Svratouch Souš

2007

2008 2009 2010 Hr.Král.-observatoř

2011 2012 Krkonoše-Rýchory

Imisní limit

Zdroj dat: ČHMÚ

D.5

Závěr

Z posouzení provedeného v této studii je patrné, že problematickými znečišťujícími látkami, na které bude brán zřetel v další části projektu, jsou benzo(a)pyren a částice frakce PM10. Zatímco problematika znečištění ovzduší částicemi frakce PM10 se v průběhu hodnoceného období vyvíjela výrazně dle charakteru klimatických podmínek, je škodlivina benzo(a)pyren problematická zejména v posledním hodnoceném roce a v podstatě bez ohledu na klimatické faktory. Suspendované částice představují spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je imisní limit překračován zejména na dopravních a městských pozaďových lokalitách, imisní limit pro PM2,5 byl překročen 2 x a to dopravní stanici Hradec Králové – Brněnská (r. 2005) a pozaďové předměstské stanici Rychnov nad Kněžnou (r. 2006). Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM10 a PM2,5 na území zóny Severovýchod, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností). Stanice, které nejsou přímo ovlivněny dopravou (Pardubice – Dukla, Velichovky, Moravská Třebová) překročily roční imisní limit pro částice PM10 v roce 2006. Dále docházelo k překračování 24hodinového imisního limitu a to především v letech, kdy se Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 03 – Analýza úrovně znečištění (imisní analýza)

79 / 80


v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Častěji je pak limit překračován v topné sezóně, a to 2 x častěji na městských pozaďových lokalitách oproti předměstským a venkovským lokalitám. V zimním období dochází často k inverznímu charakteru počasí, vyznačujícím se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovněž významně přispívají ke zvýšeným koncentracím PM10. V případě koncentrací jemnější frakce PM2,5 leží riziko překračování imisního limitu, stanoveného novou legislativou, především na stanicích ovlivněných dopravou. Pro koncentrace oxidů dusíku je velmi důležité, je-li území ovlivněno dopravou či nikoli. Jen malá část území překračuje dolní (0,2%) či horní (0,02%) mez pro posuzování. Doprava je majoritním zdrojem emisí oxidů dusíku. Imisní limit pro benzo(a)pyren je překračován na všech lokalitách v zóně Severovýchod, kde měření probíhá. Výjimkou je pouze stanice Hradec Králové – Sukovy sady (dopravní). Přestože se podstatná část území překročení kryje s překračováním imisního limitu pro 24hodinivou koncentraci PM10, část území však leží i v místech, kde nejsou překračovány ostatní imisní limity. Troposférický ozon je celoevropský problém, jelikož vzniká z prekurzorů až v atmosféře. Nejvyšších koncentrací je dosahováno na venkovských pozaďových stanicích Krkonoše Rýchory a Svratouch, kde jednak působí na tvorbu vhodnější meteorologické podmínky a rovněž není v ovzduší dostatek látek, se kterými by mohl ozon reagovat a jeho koncentrace tak zůstávají zvýšené. Kulminace koncentrací (na rozdíl od všech ostatních škodlivin) nastává v létě, zejména při dostatku slunečního záření a vyšších teplotách.


80 / 80

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

Recommend Documents