STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 05 – SWOT ANALÝZA ZPRÁVA - ENVIROS, S. R. O. - -DUBEN 2014

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Název dokumentu

Referenční číslo Číslo svazku Datum

PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ05 SEVEROVÝCHOD ČÁST 05 – SWOT ANALÝZA ECZ13057 Svazek 1 z 1 Duben 2014

Vedení projektu:

Ing. Vladimíra Henelová – zástupce vedoucího projektu Mgr. Jakub Bucek, Mgr. Jan Karel – garanti projektu

Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel, ředitel projektu

Adresa klienta:

2

Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10 Kontaktní osoba: Telefon.: E-mail:

Ing. Jan Kužel +420 267 122 835 [email protected]

Kontaktní osoba: Telefon.: E-mail:

Mgr. Gabriela Srbová + 420 267 122 078 [email protected]


Složení řešitelského týmu Název/obchodní firma Sídlo/místo podnikání Právní forma ATEM – Ateliér ekologických Hvožďanská 2053/3, Společnost modelů, s.r.o. 148 01 Praha 4 s ručením omezeným Mgr. Jan Karel Mgr. Robert Polák Ing. Eva Smolová Bucek, s.r.o. Pekařská 364/76, Společnost Brno, 602 00 s ručením omezeným Mgr. Jakub Bucek Ing. Pavel Cetl Mgr. Daniela Fogašová Mgr. Jana Vičarová Centrum dopravního výzkumu, Líšeňská 33a, Veřejná výzkumná v.v.i. Brno, 63 600 instituce Ing. Jiří Jedlička Ing. Jakub Tichý Český hydrometeorologický Na Šabatce 17, Příspěvková ústav Praha 4 – Komořany, organizace MŽP 143 06 Ing. Libor Černíkovský Ing. Pavel Machálek Ing. Jana Ostatnická Bc. Hana Škáchová Mgr. Robert Skeřil Mgr. Ondřej Vlček EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Společnost 602 00 Brno s ručením omezeným Ing. Jiří Hon Mgr. Jana Fichnová Mgr. Pavla Škarková ENVIROS s.r.o. Na Rovnosti 1 Společnost 130 00 Praha 3 s ručením omezeným Ing. Vladimíra Henelová Ing. Tereza Kodejšová Ing. Otakar Hrubý

Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 5 – SWOT analýza

IČ 27181278

28266111

44994575

00020699

63608531

61503240

3 / 14


SWOT ANALÝZA SWOT analýza představuje standardní výstup analytických částí strategických dokumentů. Jejím cílem je přehledně shrnout výstupy analýz, identifikovat rizika a nastínit možná řešení. V rámci projektu bude SWOT analýza zpracována samostatně pro každou zónu či aglomeraci, ovšem s jednotným metodickým přístupem řešitele. Metodika

Po formální stránce bude zohledněno uspořádání jednotlivých položek podle priorit a celková přehlednost SWOT analýzy. Součástí analýz bude stručný průvodní komentář, který popíše a zdůvodní příslušné údaje ve SWOT tabulkách. SWOT analýza je členěna na: silné stránky slabé stránky rizika příležitosti. Z hlediska problémových okruhů zahrnuje SWOT analýza následující položky: znečišťování ovzduší (emise) znečištění ovzduší (imise) řízení kvality ovzduší (strategie, legislativa, nástroje, instituce, veřejná/státní správa) Zpracování SWOT analýzy předcházelo zpracování samostatných částí, které řeší kromě jiného analýzu úrovně znečišťování a znečištění (emisní a imisní analýzy). Oddělenou částí je rozptylová studie pro řešené území s cílem identifikovat problematické lokality a podíly skupin zdrojů na imisním zatížení (případně i jednotlivých vyjmenovaných zdrojů). Podkladem SWOT analýzy je rovněž zpracování vyhodnocení opatření přijatých před zpracováním programu. Zóna Severozápad je vymezena na území Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Emisní vyhodnocení – závěry analýzy úrovně znečišťování

V zóně Severovýchod došlo mezi roky 2001-2011 k poklesu emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), produkovaných stacionárními i mobilními zdroji, o cca 17,8 % (-1760,05 t). Nejvíce se na tomto snížení podílely zdroje REZZO 1 (pokles o -61,5 %). Emise TZL ze zdrojů REZZO 2 se za sledované období snížila o -40,6 %, REZZO 3 o -12,3 %. Opačně působil trend v případě mobilních zdrojů REZZO 4, kde za stejné období došlo k nárůstu emisí TZL o +6,5 %. Ještě výraznější pokles za uplynulou dekádu zaznamenaly v zóně Severovýchod emise oxidu siřičitého (SO2), které poklesly o -41,5 % (-13 609 t).


4 / 14


V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí SO2 u zdrojů REZZO 1 (cca -10 260 t), které za toto období poklesly o -41 %. Pokles byl zaznamenán i u všech ostatních kategorií stacionárních i mobilních zdrojů – REZZO 2 o -74,3 %, REZZO 3 o -33,6 % a REZZO 4 o -80,3 %. V případě stacionárních zdrojů poklesly emise SO2 především v důsledku změny struktury spalovaných paliv (vytěsňování tuhých a kapalných paliv, plošná plynofikace), restrukturalizace průmyslu, nižší energetické nároky nových budov, zateplování apod. V případě mobilních zdrojů se na výši emisí pozitivně odrazila zejména obměna vozového parku. Obdobný sestupný trend vykazují i emise oxidů dusíku (NOx), které za hodnocené období celkově poklesly o 34,6 % (-14 068 t). V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí NOx u mobilních zdrojů REZZO 4 (cca -7 159 t), které za toto období poklesly o -33,7 %. Pokles byl zaznamenán i u všech ostatních kategorií stacionárních zdrojů – REZZO 1 o -34,6 %, REZZO 2 o -31 % a REZZO 3 o -46,4 %. Nejvyšší relativní pokles zaznamenaly emise oxidu uhličitého (CO), které za hodnocení desetiletí klesly téměř na polovinu o -49 % (-32 840 t). Dominantní vliv na celkový pokles měl vývoj emisí CO z mobilních zdrojů, kde emise poklesly o -56 % (-24 848 t). Na celkovém snížení emisí se podílely i stacionární zdroje, kde u REZZO 1 došlo k poklesu o -39,5 %, REZZO 2 o -58,5 % a REZZO 3 o -32,3 %. K výraznému snížení celkových emisí došlo i v případě VOC, kde k celkovému poklesu -29,9 % (-4 564 t) nejvíce přispěly mobilní zdroje REZZO 4 – pokles o -50,2 % (-4 382 t) a stacionární zdroje z kategorie REZZO 3 -37,6 %. Naopak v případě stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 došlo v hodnocené dekádě k navýšení emisí VOC o 49,3 % (+885 t) resp. 55,8 % (+427 t). Závěry emisní analýzy Na základě informací, uvedených v části 02 pro časové období 2001 až 2011, lze pro jednotlivé kraje zóny Severovýchod učinit následující závěry: Liberecký kraj: •

• • • •

celkové emise tuhých znečišťujících látek (TZL) ze zdrojů REZZO1 v letech 2001 – 2011 setrvale klesají – z 254 t/rok na 60 t/r v roce 2011, emise oxidu siřičitého (SO2) poklesly z 3 155 t na 232 t/rok, emise oxidů dusíku (NOx) poklesly ze 1665t na 568t/rok, emise oxidu uhelnatého (CO) poklesly ze 692 t na 243 t/rok, rovněž emise ze zdrojů REZZO 2 u všech sledovaných látek poklesly (nejvýznamněji emise TZL a SO2), emise ze zdrojů REZZO 3 mírně poklesly u SO2, NOx, CO. Emise TZL jsou víceméně na stejné úrovni po celé sledované období (890 t/rok), poměrně výrazně vzrostly emise TZL z mobilních zdrojů (REZZO4) – z 871 t na 1 286 t/rok. U dalších znečišťujících látek emise ze zdrojů REZZO4 ve sledovaném období poklesly, nejvýznamněji u emisí CO a SO2, v posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo: o 56 % emisí TZL ze zdrojů REZZO4 a 37 % ze zdrojů REZZO3, o 75 % emisí SO2 ze skupiny REZZO 3 a 15 % ze skupiny REZZO1,


5 / 14


•

• • • •

o 75 % emisí NOx ze skupiny REZZO4 a 14 % ze skupiny REZZO1, o 54 % emisí CO ze skupiny REZZO4 a 40 % ze skupiny REZZO3, bodově sledované stacionární zdroje se významně podílejí na emisích SO2 – deset nejvýznamnějších bodově sledovaných zdrojů emituje více než 17 % celkového množství emisí SO2. Nejvýznamnější stacionární bodově sledovaný zdroje je ENERGIE HOLDING a.s. – výtopna Hradčany (88 t, 6 %). nejvíce celkových emisí ze zdrojů REZZO3 je emitováno na území ORP Liberec, nejvíce emisí TZL a SO2 ze zdrojů REZZO1 je emitováno na území ORP Česká Lípa, nejvíce emisí NOx ze zdrojů REZZO1 je emitováno na území ORP Tanvald, nejvíce emisí NOx a částic frakce PM10 a PM2,5 je ze zdrojů REZZO4 emitováno na území ORP Liberec, těsně následované ORP Česká Lípa.

V Libereckém kraji došlo ke snížení emisí na významných vyjmenovaných zdrojích a úroveň emisí z těchto zdrojů je dlouhodobě stabilní. V Libereckém kraji mají na emisích dominantní podíl doprava a vytápění domácností (více než 90 % emisí TZL). V jednotlivých letech se mění jejich vzájemný podíl, zřejmě v souvislosti s délkou topné sezóny a intenzitou dopravy. V Libereckém kraji je k vytápění využíván plyn v 31 %, tuhá paliva (uhlí, koks, dřevo) v cca 21 %, 30 % bytů je vytápěno z kotelny mimo dům. Královéhradecký kraj: • • • • • •

• • • •

v Královéhradeckém kraji došlo mezi roky 2001 – 2011 k celkovému poklesu emisí TZL, SO2, NOx, CO i VOC, celkové emise TZL ze zdrojů REZZO1 v letech 2001 – 2011 setrvale klesají – z 466 t/rok na 231 t/r, emise SO2 poklesly z 4910 t na 3621 t/rok, emise NOx poklesly z 1 940 t na 1 307 t/rok, CO poklesly ze 920 t na 515 t/rok (s meziročními výkyvy), rovněž emise TZL, SO2, NOx, CO ze zdrojů REZZO 2 poklesly (nejvýznamněji emise SO2), emise ze zdrojů REZZO 3 poklesly u všech sledovaných látek TZL, SO2, NOx, CO. Nejvýrazněji poklesly emise NOx, emise ze zdrojů REZZO4 ve sledovaném období poklesly u TZL, SO2, NOx, CO. Nejvýraznější pokles je zaznamenán u SO2 (80 %). Naopak u emisí TZL jsou téměř na stejné úrovni (pokles jen o 7 %), v posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo: o 45 % emisí TZL ze zdrojů REZZO4 a 36 % ze zdrojů REZZO3, o 68 % emisí SO2 ze skupiny REZZO 1 a 29 % ze skupiny REZZO3, o 75 % emisí NOx ze skupiny REZZO4 a 17 % ze skupiny REZZO1, o 59 % emisí CO ze skupiny REZZO4 a 35 % ze skupiny REZZO3, 10 nejvýznamnějších bodově sledovaných stacionárních zdrojů se podílejí na emisích TZL téměř z 15 %. Nejvýznamnější stacionární bodově sledovaný zdroj je Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. – Lom Lánov (196 t, 7 %). nejvíce celkových emisí ze zdrojů REZZO3 je emitováno na území ORP Hradec Králové a Náchod, nejvíce emisí TZL, NOx a SO2 ze zdrojů REZZO1 je emitováno na území ORP Trutnov, nejvíce emisí NOx a částic frakce PM10 a PM2,5 je ze zdrojů REZZO4 emitováno na území ORP Hradec Králové.

V Královéhradeckém kraji nemají vyjmenované zdroje významný podíl na emisích. Úroveň emisí z těchto zdrojů je nízká a dlouhodobě stabilní. Na celkových emisích se významně Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 5 – SWOT analýza

6 / 14


podílí doprava spolu s vytápěním domácností (společně cca 75 % emisí). Jejich vzájemný poměr kolísá pravděpodobně v souvislosti s délkou topné sezony a intenzity dopravy. Plyn je na území Královéhradeckého kraje využíván k vytápění v 34 %, tuhá paliva (uhlí, koks, dřevo) v cca 23 %, 25 % bytů je vytápěno z kotelny mimo dům. Pardubický kraj: • • • • • •

• • • • •

v Pardubickém kraji došlo mezi roky 2001 – 2011 k celkovému poklesu emisí TZL, SO2, NOx, CO i VOC. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u emisí SO2 a NOx (cca 25%). celkové emise TZL ze zdrojů REZZO1 v letech 2001 – 2011 setrvale klesají – z 1 200 t/rok na 474 t/r, emise SO2 poklesly z 16 950 t na 10 905 t/rok, emise NOx poklesly z 13 100 t na 9 060 t/rok, emise CO poklesly z 1 900 t na 1 300 t/rok (s meziročními výkyvy), rovněž emise TZL, SO2, NOx, CO ze zdrojů REZZO 2 poklesly (nejvýznamněji emise SO2 o více než 70 %), emise ze zdrojů REZZO 3 poklesly u všech sledovaných látek TZL, SO2, NOx, CO. Nejvýrazněji poklesly emise NOx (téměř o 50 %), nejméně výrazně poklesly emise TZL (o méně než 15 %), emise ze zdrojů REZZO4 ve sledovaném období poklesly u TZL, SO2, NOx, CO. Nejvýraznější pokles je zaznamenán u SO2 (80 %). Naopak u emisí TZL jsou téměř na stejné úrovni (pokles jen o 5 %), v posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo: o 43 % emisí TZL ze zdrojů REZZO4 a 33 % ze zdrojů REZZO3, o 88 % emisí SO2 ze skupiny REZZO 1 a 9 % ze skupiny REZZO3, o 60 % emisí NOx ze skupiny REZZO1 a 35 % ze skupiny REZZO4, o 57 % emisí CO ze skupiny REZZO4 a 29 % ze skupiny REZZO3, 10 nejvýznamnějších bodově sledovaných stacionárních zdrojů se podílejí na emisích TZL téměř z 20 %. Nejvýznamnější stacionární bodově sledovaný zdroj jsou Elektrárna Chvaletice (182 t, 7 %) a Elektrárna Opatovice (167 t, 6 %). nejvíce celkových emisí PM10 a PM2,5 je emitováno v ORP Chrudim a Pardubice, ze zdrojů emisí PM10 a PM2,5 ze zdrojů REZZO3 je emitováno na území ORP Chrudim, nejvíce emisí TZL, NOx a SO2 ze zdrojů REZZO1 je emitováno na území ORP Pardubice a Přelouč, nejvíce emisí NOx a částic frakce PM10 a PM2,5 je ze zdrojů REZZO4 emitováno na území ORP Pardubice.

Rovněž v Pardubickém kraji došlo po roce 2004 ke snížení emisí na významných vyjmenovaných zdrojích a úroveň emisí z těchto zdrojů je dlouhodobě stabilní. Na emisích TZL se významně podílí doprava spolu s vytápěním domácností (více než 80 % emisí). Plyn je k vytápění využíván na území kraje v 43 %, tuhá paliva (uhlí, koks, dřevo) v cca 20 %, 20 % bytů je vytápěno z kotelny mimo dům.

Imisní vyhodnocení

Z posouzení provedeného v části 03 – Imisní analýza vyplývá, že problematickými znečišťujícími látkami, na které bude brán zřetel v další části projektu, jsou benzo(a)pyren a částice frakce PM10. Zatímco problematika znečištění ovzduší částicemi frakce PM10 se v průběhu hodnoceného období vyvíjela výrazně dle charakteru klimatických podmínek, je Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 5 – SWOT analýza

7 / 14


škodlivina benzo(a)pyren problematická zejména v posledním hodnoceném roce a v podstatě bez ohledu na klimatické faktory. Suspendované částice představují spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je imisní limit překračován zejména na dopravních a městských pozaďových lokalitách, imisní limit pro PM2,5 byl překročen 2 x a to dopravní stanici Hradec Králové – Brněnská (r. 2005) a pozaďové předměstské stanici Rychnov nad Kněžnou (r. 2006). Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM10 a PM2,5 na území zóny Severovýchod, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností). Stanice, které nejsou přímo ovlivněny dopravou (Pardubice – Dukla, Velichovky, Moravská Třebová) překročily roční imisní limit pro částice PM10 v roce 2006. Dále docházelo k překračování 24hodinového imisního limitu a to především v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Častěji je pak limit překračován v topné sezóně, a to 2 x častěji na městských pozaďových lokalitách oproti předměstským a venkovským lokalitám. V zimním období dochází často k inverznímu charakteru počasí, vyznačujícím se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovněž významně přispívají ke zvýšeným koncentracím PM10. V případě koncentrací jemnější frakce PM2,5 leží riziko překračování imisního limitu, stanoveného novou legislativou, především na stanicích ovlivněných dopravou. Pro koncentrace oxidů dusíku je velmi důležité, je-li území ovlivněno dopravou či nikoli. Jen malá část území zóny překračuje dolní (0,2%) či horní (0,02%) mez pro posuzování. Doprava je majoritním zdrojem emisí oxidů dusíku. Imisní limit pro benzo(a)pyren je překračován na všech lokalitách v zóně Severovýchod, kde měření probíhá. Výjimkou je pouze stanice Hradec Králové – Sukovy sady (dopravní). Přestože se podstatná část území překročení kryje s překračováním imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10, část území však leží i v místech, kde nejsou překračovány ostatní imisní limity. Troposférický ozon je celoevropský problém, jelikož vzniká z prekurzorů až v atmosféře. Nejvyšších koncentrací je dosahováno na venkovských pozaďových stanicích Krkonoše Rýchory a Svratouch, kde jednak působí na tvorbu vhodnější meteorologické podmínky a rovněž není v ovzduší dostatek látek, se kterými by mohl ozon reagovat a jeho koncentrace tak zůstávají zvýšené. Kulminace koncentrací (na rozdíl od všech ostatních škodlivin) nastává v létě, zejména při dostatku slunečního záření a vyšších teplotách. Liberecký kraj Z vyhodnocení analýz imisního monitoringu období 2000 až 2011 (resp. pětiletý průměr 2007-2011), vyplývají pro Liberecký kraj následující závěry: • • •

na území Libereckého kraje jsou dodržovány platné imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, olovo, na území Libereckého kraje jsou dodržovány imisní limity pro arsen, kadmium a nikl, na území Libereckého kraje není dodržován platný 24 hodinový imisní limit pro ochranu zdraví pro suspendované částice frakce PM10,


8 / 14


• • •

na území Libereckého kraje je dodržován platný roční imisní limit pro suspendované částice PM10 a PM2,5, na území Libereckého kraje není dodržen roční imisní limit benzo(a)pyrenu, na území Libereckého kraje se roste výměra oblastí s překročeným imisním limitem pro benzo(a)pyren.

Královéhradecký kraj Z vyhodnocení analýz imisního monitoringu období 2000 až 2011 (resp. pětiletý průměr 2007-2011), vyplývají pro Královéhradecký kraj následující závěry: • • • • • •

na území Královéhradeckého kraje jsou dodržovány platné imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, olovo, na území Královéhradeckého kraje jsou dodržovány imisní limity pro arsen, kadmium a nikl, na území Královéhradeckého kraje není lokálně (dopravou silně ovlivněné lokality) dodržován platný 24 hodinový imisní limit pro ochranu zdraví pro suspendované částice frakce PM10, na území Královéhradeckého kraje je dodržován platný roční imisní limit pro suspendované částice PM10 a PM2,5, na území Královéhradeckého kraje není dodržen roční imisní limit benzo(a)pyrenu, překročení imisního limitu je soustředěno do území měst a obcí a souvisí s kombinací vlivů vytápění obytné zástavby (lokální topeniště) a intenzitou dopravy, na území Královéhradeckého kraje se roste výměra oblastí s překročeným imisním limitem pro benzo(a)pyren.

Pardubický kraj Z vyhodnocení analýz imisního monitoringu období 2000 až 2011 (resp. pětiletý průměr 2007-2011), vyplývají pro Pardubický kraj následující závěry: • • • • •

•

na území Pardubického kraje jsou dodržovány platné imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, olovo, na území Pardubického kraje jsou dodržovány imisní limity pro arsen, kadmium a nikl, na území Pardubického kraje není zejména na území ORP Pardubice dodržován platný 24 hodinový imisní limit pro ochranu zdraví pro suspendované částice frakce PM10, na území Pardubického kraje je dodržován platný roční imisní limit pro suspendované částice PM10 a PM2,5, na území Pardubického kraje není dodržen roční imisní limit benzo(a)pyrenu, překročení imisního limitu je soustředěno do území měst a obcí a souvisí s kombinací vlivů vytápění obytné zástavby (lokální topeniště) a intenzitou dopravy. Imisní limit není dodržován zejména na území ORP Česká Třebová, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Žamberk. na území Pardubického kraje se roste výměra oblastí s překročeným imisním limitem pro benzo(a)pyren.

Identifikované zdroje s významným vlivem na kvalitu ovzduší, dle závěrů rozptylové studie: Na překračování imisních limitů se podílí zejména vytápění obytné zástavby (lokální Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 5 – SWOT analýza

9 / 14


topeniště – plošně sledované zdroje znečišťování). Místně mohou být rovněž významné příspěvky mobilních zdrojů (lokality ovlivněné intenzivní dopravou). Nebyl identifikován významný příspěvek stacionárních zdrojů. Výsledky rozptylové studie je nutno, vzhledem k vysoké míře nejistot, interpretovat jako indikaci lokalit, v nichž je výrazně zvýšená pravděpodobnost výskytu nadlimitních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Rozptylová studie není a ani nemůže být důkazem dodržování či nedodržování stanovených imisních limitů; takovým důkazem mohou být pouze ověřené výsledky měření na monitorovacích stanicích. V souladu s platnou legislativou se v ČR pro identifikaci oblastí s překročením imisního limitu využívá prostorová interpretace výsledků měření, kterou pravidelně zpracovává ČHMÚ pro MŽP.

Řízení kvality ovzduší

Pro jednotlivé kraje byly zpracovány Programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO), které byly v pravidelných intervalech aktualizovány (2004, 2006, 2009, 2012). Z dostupných analýz vyplývá, že k překračování imisních limitů na území zóny dochází zejména působením provozu automobilové dopravy. Na území Libereckého kraje se daří realizovat projekty s vazbou na snižování emisí z liniových zdrojů: ekologizace dopravy, zvýšení plynulosti dopravy, zpevnění povrchu komunikací, výsadba izolační zeleně, odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty), podpora rozvoje veřejné dopravy, organizační opatření k omezení automobilové dopravy, čištění komunikací. Byla provedena opatření k ekologizaci konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek, i k rozvoji environmentálně příznivé energetické infrastruktury, k podpoře nespalovacích zdrojů energie, k snižování energetické náročnosti budov a instalaci nízkoemisních zdrojů. Na území Královéhradeckého kraje jsou realizována opatření s vazbou na snižování emisí z liniových zdrojů: čištění komunikací, výsadba izolační zeleně, rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury, ekologizace dopravy, zvýšení plynulosti dopravy, budování silničních obchvatů, omezení automobilové dopravy. V oblasti energetických úspor jsou realizovány projekty k rozvoji environmentálně příznivé infrastruktury, úspor a efektivního využívání energie. byla provedena ekologizace konkrétních bodových zdrojů. Jsou prováděny informační kampaně směrem k veřejnosti a byly vydány obecně závazné vyhlášky k zákazu spalování suchého rostlinného materiálu. V Pardubickém kraji byla provedena opatření ke snížení emisí z liniových zdrojů: čištění komunikací, ekologizace dopravy (obnova vozidlového parku), výsadba izolační zeleně. Rovněž jsou realizována opatření k dosažení energetických úspor: snížení energetické náročnosti budov a změna zdroje tepla, výstavba environmentálně příznivé energetické infrastruktury. Byly provedeny projekty plynofikace obcí. Byly provedeny projekty ekologizace (snížení emisí TZL, NOx, VOC, NH3) vyjmenovaných zdrojů. Program ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ05 Severovýchod, Část 5 – SWOT analýza

10 / 14


Na území Libereckého kraje chybí některé významné části dopravní infrastruktury: např. rychlé železniční spojení Liberce s Prahou, kapacitně vyhovující silniční spojení s okolními krajskými centry Hradcem Králové a Ústím nad Labem, vyhovující silniční spojení v rozvojové ose Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvaldsko a rovněž řada plánovaných obchvatů a přeložek. V regionu Libereckého kraje chybí kapacitně vyhovující silniční spojení s okolními krajskými centry Hradcem Králové a Ústím nad Labem, vyhovující silniční spojení v rozvojové ose Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvaldsko, obchvaty a přeložky silnic. V regionu Královéhradeckého a Pardubického kraje chybí dokončení některých klíčových částí dopravní infrastruktury, zejména dálnice D11 a silnice R35, silniční obchvaty měst a obcí.


11 / 14

Silné stránky

Slabé stránky

Rizika

Příležitosti

Znečišťování ovzduší (emise)

• Po snížení emisí v období do r. 2004 setrvale nízká úroveň emisí TZL, SO2, NOX, VOC a CO. • Snížení emisí do roku 2020 v souladu s Přechodným národním plánem. • Významné investice do technologií ke snižování emisí u stacionárních zdrojů. • Nastavení legislativních podmínek k omezení emisí z vytápění domácností, vrcholící nejpozději v r. 2022.

12

• Vysoké ztráty energie v kombinaci s vysokým podílem pevných paliv v primárních zdrojích. • Nedokončená dopravní infrastruktura (dálniční síť, chybějící obchvaty měst a obcí). • Vysoký podíl dopravy na emisích. • Vysoký podíl vytápění domácností na emisích. • Negativní přeshraniční vliv energetických zdrojů na hranici s Polskem (Turów a plánované větrné parky) • Nedostatečná informovanost a komunikace s polskou stranou.

• Odpojování uživatelů od CZT. • Návrat domácností k vytápění uhlím či dřevem v lokálních topeništích dříve plynofikovaných / spoluspalování odpadů v lokálních topeništích • Výrazně rostoucí podíl dřeva v sektoru „lokální vytápění domácností“, spalovaného v nevyhovujících zařízeních, a tím riziko dalšího vzrůstu podílu primárních částic PM10, PM2.5 a benzo(a)pyrenu na celkových emisích.

• Snížení emisí z lokálních topenišť. • Snížení emisí z dopravy dobudováním silniční infrastruktury. • Zavedení „nízkoemisních zón“.

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE OVZDUŠÍ V ČR Silné stránky (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY Slabé stránky

Rizika

Příležitosti

Znečištění ovzduší (imise)

• V zásadě plošné dodržování imisních limitů pro SO2, NO2, CO, Pb, As, Cd a Ni. • Nedochází k překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý a oxidy dusíku.

• Problémy s kvalitou ovzduší jsou spojeny především s dopravou (hustě obydlená sídla, významné liniové zdroje) a s vytápěním domácností. • Překračování ročního imisního limitu B(a)P. • Překračování 24hodinového imisního limitu pro PM10. • Nemožnost efektivně působit na faktory ovlivňující kvalitu ovzduší (počasí, větrná eroze).

• Nedosažení kvality ovzduší v souladu s platnými imisními limity i přes opatření realizovaná na zdrojích na území zóny. • Zhoršení kvality ovzduší v důsledku umístění a provozu nových zdrojů. • Zhoršení imisní situace při nepříznivých rozptylových podmínkách.

• Vyvedení „v malé výšce emitujících“ mobilních zdrojů mimo hustě osídlené oblasti. • Snížení imisních příspěvků z relevantních zdrojů emisí.

Silné stránky

Slabé stránky

Rizika

Příležitosti

Řízení kvality ovzduší (strategie, legislativa, nástroje, instituce, veřejná/státní správa)

• Vyhovující hustota sítě stanic imisního monitoringu. • Zpracované koncepční a strategické dokumenty ke zlepšení kvality ovzduší.

• Absence metodik pro prosazování nástrojů využitelných ke kontrole provozu zdrojů vytápění domácností. • Nedostatek nástrojů pro regulaci „relevantních“ zdrojů emisí.


• Omezená kontrola dovozu pevných paliv potenciálně použitelných pro vytápění domácností a komunální sektor. • Nedostatečné promítnutí požadavků ochrany ovzduší do standardní rozhodovací praxe orgánů veřejné správy, zejména stavebních úřadů (např. v případě odpojování odběratelů CZT). • Chybějící prováděcí předpis dle § 16 odst. 8 zákona o ochraně ovzduší týkající se objasnění pojmu o ekonomické přijatelnosti CZT.

13 / 14

• Efektivní využívání podpůrných prostředků z fondů EU. • Spolupráce s organizacemi zabývajícími se měřením a vyhodnocením kvality ovzduší (prezentace, přednášky, školení zejména k malým zdrojům a vlivu na kvalitu ovzduší). • Spolupráce se sousedními regiony a na mezinárodních projektech.



14 / 14

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

Recommend Documents