Energetická strategie ČR do roku 2040

Energetická strategie ČR do roku 2040 Vnější a vnitřní podmínky, strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky

Konference KHKJM v Brně, 12. 11. 2012

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Jiří Hřebík odbor surovinové a energetické bezpečnosti MPO

Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický a právní rámec EU Liberalizace a integrace trhu s elektřinou Propojení trhů Standardizace pravidel připojení k sítí a tržních podmínek Klimatická politika EU Podpora OZE Omezování emisí Energetická strategie Nízkouhlíková energetika, podpora OZE, technologický předvoj světa



2

Vnější podmínky energetiky ČR Mezinárodní politika a světový trh Suroviny a energie se stávají jádrem i nástrojem zahraniční politiky v producentských zemích posilují vyjednávací pozici a základ prosperity Ve spotřebitelských zemích je dlouhodobé zajištění surovin prioritou zahraniční politiky Národní resp. komunitární legislativa ovlivňuje zásadně konkurenceschopnost Evropy



3

Vnější podmínky energetiky ČR Globalizace a nadnárodní propojení trhů spolu s rozdílností nadnárodních regulací vytváří vysoce nestabilní prostředí I věcně omezené události mohou vyvolat cenové šoky (záplavy v Austrálii, napětí v Iránu atd..) Ekonomický vývoj vede k rostoucí spotřebě energie v zemích mimo EU/USA; tempo růstu spotřeby vyplývající z rozvoje ekonomiky i požadavku na komfort obyvatel přesahuje ( a ještě pár desítek let bude přesahovat) možnosti vývoje technologií



4

Vnější podmínky energetiky ČR Strategická reakce : Posilovat integraci trhů s energií jak v evropském tak i světovém měřítku Udržovat vysokou míru soběstačnosti ve výrobě elektřiny a ve využití substitutů, v oblasti energetických rezerv a v budování energetické odolnosti S ohledem na vysokou míru nejistit zajistit co nejvyšší možnou diverzifikaci zdrojového mixu s respektováním výše uvedených okolností Snažit se omezit extrémní prvky evropské strategie Respektovat závazky EU tam, kde nejsou v souladu s národními zájmy pouze v absolutně minimalistické podobě Budovat bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi



5

Vnitřní podmínky energetiky ČR Slabé stránky : Průmyslová orientace ČR – vyšší nároky na energii a vyšší zranitelnost při jejím nedostatku nebo nestabilní či vysoké ceně Omezené přírodní zdroje OZE Centrální poloha v („nové“) Evropě Zastaralá výrobní základna i infrastruktura (ta i s historicky jednostrannou orientací V-Z)



6

Vnitřní podmínky energetiky ČR Silné stránky Rozvinutá infrastruktura Dobrá úroveň technické inteligence (zastarává) Podpora obyvatel rozvoji JE, zvládnutý spolehlivý provoz JE Rozvinuté energetické strojírenství (ne ve všem hi-tech, ne všude komplexní a vysoce efektivní, ale fungující) – účast na jaderných technologiích, výzkum, odborné kapacity Funkční liberalizovaný trh bez zátěží z minulosti Na evropské poměry slušná míra dovozní nezávislosti a energetických rezerv Zdroje energetických surovin na nejméně několik desítek let (hnědé uhlí, černé uhlí, uran) Cenově přijatelné teplo ze systémů CZT (domácnosti i průmysl)



7

Vnitřní podmínky energetiky ČR Strategie Udržet co nejvyšší míru dovozní nezávislosti Využít efektivně dostupné obnovitelné zdroje Zajistit zvýšení podílu jaderné energetiky (účast domácího průmyslu, domácí surovina, potenciál na zpracování, snadnost udržení zásob = téměř domácí zdroj) Efektivní využití domácího uhlí (udržení těžební schopnosti a flexibility, prodloužení role uhlí v energetice) Doplnit plynem s kapacitou zásobníků a diverzifikací tras Integrace trhu s elektřinou a plynem a využití tranzitní polohy Udržení/Obnova technické inteligence a výzkumu Obnova + Rozvoj infrastruktury (S J) Udržení teplárenství Posílení odolnosti Energetická efektivnost



8

Charakteristika ASEK Navazuje na SEK2004 a vychází z existující energetiky Komplexní pohled na energetiku Zajištění všech forem energie pro konečnou spotřebu (elektřina, teplo, kapalná paliva, plyn) Rozvoj celého řetězce od zdroje ke spotřebě Diverzifikace zdrojů i přepravních tras Akcent na energetickou odolnost (rezervy, havarijní procedury, řídící systémy, přiměřená decentralizace) Kritické faktory rozvoje (výzkum a vývoj, školství a vzdělávání, efektivní státní správa, stabilní prostředí) Respektování rozvoje technologií a strategická flexibilita (koridory)



9

Koncepce – hlavní směry Energetická účinnost a úspory (jako nástroj efektivity a bezpečnosti, nikoliv jako dogma) Rozvoj efektivních OZE (dtto) postupné využití domácího potenciálu s respektováním ochrany přírody, krajiny a sídel Jádro jako pilíř výroby elektřiny (ale nikoliv jediné – podíl okolo 50%) Udržení systémů CZT ve významné míře na uhlí + bio/plyn Podpora využití odpadů Udržení uhlí ve zdrojovém mixu Nárůst využití plynu Rozvoj infrastruktury (směr S J, obnova, bezpečnost, odolnost) Otevřenost vůči technologickému vývoji



10

Vývoj a struktura PEZ Úbytek HU o 1/3 Nárůst ZP Téměř 2x nárůst JE OZE a druhotné zdroje 3x nárůst


Jiří Hřebík odbor surovinové a energetické bezpečnosti

11

Zdrojový mix primárních zdrojů Diverzifikovaný mix primárních zdrojů s touto strukturou Jaderné palivo 30 – 35 % Tuhá paliva 12 – 17 % Plynná paliva 20 – 25 % Kapalná paliva 14 – 17 % Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 %



12

Elektroenergetika Přestavba zdrojové základny směrem k cílovému mixu (útlum uhlí, rozvoj spalování odpadů, plynu a biomasy ) Výstavba 2 bloků v ETE a 1 bloku v EDU, prodloužení životnosti existujících na 60 let s podmínkou udržení bezpečnosti Utlumení finanční podpory OZE a její selektivita, zastavení provozních podpor, podpora integrace OZE Obnova a rozvoj síťové infrastruktury (propojení PS a ochranné prvky, inteligentní sítě, ostrovní systémy) Integrace trhu s elektřinou a službami se západní Evropou Podpora akumulace (PVE, elektro) Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040


13

Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění dostatečných zásob) se strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě): Jaderné palivo 50 – 60 % Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 % Zemní plyn 5 – 15 % Hnědé a černé uhlí 15 – 25 % Udržení přebytkové výkonové bilance elektřiny a zajištění přiměřenosti výkonových rezerv a regulačních výkonů (zajištění potřebných podpůrných služeb a zajištění volného pohotového výkonu v rozsahu 10 až 15 % maximálního zatížení elektrizační soustavy). Konečné ceny (tržní, regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor srovnatelné s vývojem v sousedních zemích (konečné ceny elektřiny na hladině vvn a vn). Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040


14

Plynárenství a zpracování ropy Rozvoj plynové infrastruktury S-J (Gazela, Moravia, STORK+,..) Integrace trhu s plynem (regionální) Podpora diverzifikace zdrojů plynu Rozvoj zásobníků (kapacita, těžební výkon) a pohotové rezervy Podpora rozvoje využití CNG v dopravě Udržení a posílení role státu v celém řetězci dodávky a zpracování ropy Udržení zpracovatelských kapacit ropy Nouzové zásoby ropy a ropných produktů (objem, struktura)



15

Teplárenství a dodávka tepla Udržení rozsahu centrální dodávky a významné role uhlí Zajištění dostatku uhlí Podpora kogenerace a energetické účinnosti SCZT (BAT) Srovnání podmínek pro decentrální a centrální výrobu Posílení role územních energetických koncepcí v územním plánování a řízení Dvoupalivové systémy Podpora transformace CZT (energetická efektivnost) Rozvoj mikrokogenerací Postupný odchod od uhlí v konečné spotřebě Podpora přechodu z přímotopů na energeticky významně účinnější tepelná čerpadla



16

Doprava Národní akční plán udržitelné mobility CNG elektromobilita Dopravní telematika Další elektrizace kolejové dopravy, podpora využití železniční a vodní dopravy (>40% do roku 2040) Přechod městské hromadné dopravy na alternativní paliva Účinnost přeměn u všech druhů vozidel Snížení ztrát v trakčních sítích Zlepšení letištní infrastruktury a její propojení s dopravní Inf.



17

Energetická účinnost Zateplování budov Nízkoenergetický standard od r. 2020 Rekonstrukce veřejných budov Štítkování, oceňování budov Úsporné spotřebiče (standardy účinnosti) Optimalizace využití elektrických sítí (ztráty, řízení) Inteligentní sítě (optimalizace a koordinace výroby a spotřeby) BAT pro energetické technologie Úspory v technologických procesech Energetické vzdělávání/osvěta



18

VaVaI a školství Zvýšení prostředků na výzkum a vývoj Koncentrace na priority (energetická koncepce) Orientace na aplikovaný výzkum a vývoj a propojení průmyslu, výzkumu a univerzit Generační obměna Celoživotní vzdělávání Kvalita technické inteligence Propojení školství a průmyslu Motivace studentů, vhodná struktura nabídky vzdělání



19

Energetické strojírenství a průmysl rozvoj výroby energetických komponent s vysokou technologickou úrovní zapojení podniků energetického strojírenství do mezinárodních výzkumných energetických programů Podpořit velké a střední strojírenské podniky zejména v oblasti veřejných zakázek výstavbu demonstračních jednotek a pilotních projektů u nových projektů s vysokou technologickou úrovní podporu pro vývoz energetických celků do třetích zemí vyhledávat exportní příležitosti pro české energetické strojírenství. Zajistit podporu zejména na úrovni vyhledávání vhodných příležitostí, exportních úvěrů a garančních nástrojů



20

Realizace ASEK Nástroje státu na období cca 5 let (legislativa, výkon státní správy, majetkové účasti, daňová a fiskální politika, zahraniční politika, školství a VaVaI) Vyhodnocení ASEK nejméně po 5 letech Formulace nástrojů na další období V případě zásadních změn aktualizace Přijetím ASEK práce teprve začínají, ale dává jasný směr Bude –li naplňovaná státní správou ve všech oblastech. Bude i respektovaná investory a tím i skutečně realizovaná



21

Děkuji za pozornost



Energetická strategie ČR do roku 2040

Recommend Documents