Hlavní město Praha AKTUÁLNÍ OTÁZKY

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

„Hlavní město Praha 2005-6 – AKTUÁLNÍ OTÁZKY“ Závěrečná zpráva z kvantitativního výzkumu STEM pro Magistrát hl. m. Prahy

Praha, červen 2006

Obsah ÚVODEM ……………………………………………………………………………………………...…... 3 ÚDAJE O VÝZKUMU ……………………………………………………………………………… 4 REPREZENTATIVITA SOUBORU ………………………………………………………… 5 1. OBECNÉ POSTOJE NA POŘÁDÁNÍ SPOLEČENSKÝCH AKCÍ V PRAZE ....................................................................................................... 7 1.1 Názory na pořádání velkých akcí na veřejných prostranstvích...................................... 7 1.2 Sportovní a zábavní akce na Staroměstském náměstí ................................................. 11 1.3 Závěry kapitoly 1....................................................................................................... 13

2. VÁNOČNÍ TRHY A POŘÁDÁNÍ OHŇOSTROJŮ V PRAZE.................... 14 2.2 Vánoční trhy ........................................................................................................... 14 2.2.1 Návštěvnost Vánočních trhů ve srovnání s rokem 2004............................................ 14 2.2.2 Představy o vánočních trzích v centru Prahy a srovnání s rokem 2004...................... 17 2.2 Novoroční ohňostroje ........................................................................................... 20 2.2.1 Sledovanost novoročních ohňostrojů........................................................................ 20 2.2.2 Názory na klady a zápory novoročních ohňostrojů ................................................... 21 2.3 Závěry kapitoly 2 .................................................................................................. 22

3. NÁZORY PRAŽANŮ NA POŘÁDÁNÍ LOH ............................................. 24 3.1 Povědomí o LOH a podpora jejich pořádání ................................................... 24 3.2 Postoje k argumentům obhájců her.................................................................... 29 3.3 Postoje k argumentům odpůrců her ................................................................... 32 3.4 Závěry kapitoly 3 .................................................................................................. 35 4. POSTOJE K DEMONSTRACÍM A PODOBNÝM AKCÍM V HLAVNÍM MĚSTĚ......................................................................................................... 37 5. PRAHA A BEZDOMOVCI.......................................................................... 42 5.1 Pohled na bezdomovce a přímou pomoc města letos v zimě ........................ 42 5.2 Podpora charitativních organizací a úloha městských částí .......................... 46 5.3 Závěry kapitoly 5 .................................................................................................. 50 6. OBNOVA MARIÁNSKÉHO SLOUPU NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ .................................................................................................... 51 7. NÁZORY NA STĚHOVÁNÍ PRAŽSKÉHO MAGISTRÁTU ..................... 53 7.1 Pozornost informacím o stěhování magistrátu ................................................ 53 7.2 Názory na sestěhování zaměstnanců magistrátu a kritéria hodnocení ........ 55 7.3 Názory na řešení umístění zaměstnanců magistrátu v budoucnosti ............ 58 7.4 Závěry kapitoly 7 .................................................................................................. 61 8. HODNOCENÍ MĚSÍČNÍKU LISTY HL. MĚSTA PRAHY......................... 62 8.1 Čtenost a dostupnost Listů .................................................................................. 63 8.2 Hodnocení Listů po grafické a obsahové stránce ............................................ 70 8.3 Intenzita zájmu o jednotlivé druhy informací v obsahu Listů ...................... 72 8.4 Hodnocení změn v Listech po roce 2004 ......................................................... 74 8.5 Závěry kapitoly 8 .................................................................................................. 76

Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

2

ÚVODEM Předkládaná zpráva společnosti STEM je součástí komplexu výzkumů "Hlavní město Praha – 2005/2006" a zaměřuje se na AKTUÁLNÍ OTÁZKY života města. Sleduje postoje Pražanů k různým událostem, aktivitám a opatřením města. Výzkum zjišťoval názory a postoje k pořádání různých typů akcí v Praze. Pozornost byla v šetření zaměřena na Vánoční trhy, novoroční ohňostroje, různé typy protestů a demonstrací a rozsáhlá pasáž je věnována možnosti pořádání Letních olympijských her v hlavním městě. Z dalších ožehavých otázek se výzkum dotkl problematiky bezdomovců, názorů na sestěhování pražského magistrátu a okrajově obnovy Mariánského sloupu. Obsáhlá závěrečná pasáž je věnována měsíčníku Listy hlavního města Prahy. Výzkum probíhal od 5. do 28. dubna na vzorku 855 respondentů, kteří reprezentovali obyvatele hlavního města starší 18 let. Pro srovnání s názory obyvatel ČR bylo několik otázek k LOH zjišťováno v pravidelném měsíčním výzkumu TRENDY od 1. do 10. dubna na reprezentativním výběrovém souboru 1690 dotázaných.

Další část šetření akce MĚSTO 2006 je věnována prioritám a politickým otázkám města a navazuje na rozsáhlý výzkum STEM MĚSTO 2004 provedený před dvěma lety, který byl součástí série výzkumů „Hlavní město Praha – portrét roku 2004“.

Třetí část obsahuje sekundární analýzu MONITORING 2005, která se zaměřuje na hodnocení vybraných parametrů života města zjišťovaných kontinuálně v průběhu minulého roku v pravidelných měsíčních výzkumech TRENDY.


3

ÚDAJE O VÝZKUMU

Typ výzkumu:

kvantitativní reprezentativních šetření

Věcné zaměření výzkumu:

aktuální otázky života města, postoje k různým událostem, aktivitám a opatřením města

Cílová skupina:

obyvatelé Prahy starší 18 let

Metoda výzkumu:

kvótní

výběr

podle

kritérií

pohlaví,

věku,

vzdělání a katastrálních území

Technika dotazování:

standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli STEM

Termín výzkumu:

duben 2006

Výsledný soubor:

855 respondentů


4

REPREZENTATIVITA SOUBORU (údaje v procentech)

1. Pohlaví Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let)

Soubor STEM

Muži

47

46

Ženy

53

54

2. Vzdělání Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let)

Soubor STEM

Základní

11

10

Vyučen (bez maturity)

31

30

Maturita

38

39

VŠ

20

20

3. Věkové kategorie Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let)

Soubor STEM

18-29 let

22

22

30-44 let

24

24

45-59 let

29

29

60 a více let

25

25


5

4. Městské části Praha (obyvatelé Prahy starší 18 let)

Soubor STEM

Praha 1

3

5

Praha 2

5

7

Praha 3

7

5

Praha 4

25

22

Praha 5

11

9

Praha 6

11

9

Praha 7

4

3

Praha 8

10

11

Praha 9

10

13

Praha 10

14

17


6

1. OBECNÉ POSTOJE NA POŘÁDÁNÍ SPOLEČENSKÝCH AKCÍ V PRAZE Praha je jako hlavní město organizátorem či místem pořádání řady kulturních, sportovních a společenských akcí vůbec. Další dvě kapitoly se proto zaměřují na názory a postoje k těmto akcím. Konkrétní pozornost je věnována Vánočním trhům, dále novoročním ohňostrojům a pohledu Pražanů na případné konání Letních olympijských her.

1.1 Názory na pořádání velkých akcí na veřejných prostranstvích Pražané se staví k akcím, při niž se schází hodně lidí, poměrně pozitivně a berou je jako danost. Většina z nich (89 %) pokládá velké společenské, kulturní a sportovní akce za neodmyslitelnou součást života velkoměst, jako je Praha. Tři pětiny (59 %) obyvatel města nesouhlasí s názorem, že akce, při nichž se v Praze schází hodně lidí, přinášejí obyvatelům města více problémů než užitku.

Názory na pořádání velkých akcí v Praze 0

20

Velké společenské, kulturní a sport. akce jsou neodmyslitelnou součástí života velkoměst, jako je Praha

Všechny akce v Praze, kde se schází hodně lidí, přinášejí obyvatelům města více problémů než užitku

40

36

9

Určitě ano

%

60

80

52

32

Spíše ano

46

Spíše ne

100

11

1

13

Určitě ne

Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů


7

Názor, že velké akce jsou neodmyslitelnou součástí života velkoměst jako Praha, méně často sdílejí lidé starší, občané, kteří se neobjeví u voleb do Zastupitelstva hl. města Prahy, a lidé, kteří žijí v hůře situovaných rodinách. Tito lidé také častěji vyjadřují názor, že akce, kde se schází v hlavním městě hodně lidí, přinášejí Pražanům více problémů než užitku. Kritičtější jsou lidé starší, hůře finančně a materiálně zabezpečení a lidé, kteří uvádějí, že nemají k Praze žádný vztah a lehce by se odstěhovali, a také lidé, kteří si myslí, že magistrát pracuje špatně. U všech těchto lidí vidí více než polovina tyto akce optikou „více problémů než užitku“.

Porovnání odpovědí na obě otázky ukázalo, že více než polovina Pražanů (56 %) se domnívá, že velké akce jsou neodmyslitelnou součástí života velkoměst jako je Praha, a zároveň si nemyslí, že by obyvatelům města přinášely více problémů než užitku. Vnímá je tedy jako něco, co je určitou daností či ukotveností a zároveň je z hlediska bilance pro a proti přijatelné. Další nikoli nevýznamnou skupinu tvoří třetina obyvatel, kteří se domnívají, že sice velké společenské, kulturní a sportovní akce jsou neodmyslitelnou součástí měst typu Praha, ale pro jeho obyvatele znamenají více problémů než užitku.

Typologie pohledů na velké akce v Praze Neukotvenost a nepřijatelnost 3% Neukotvenost a přijatelnost 9%

Ukotvenost a přijatelnost 56%

Ukotvenost a nepřijatelnost 32%



8

Za úplné odpůrce konání různých zábavních a sportovních akcí na veřejných prostranstvích lze pokládat jen nízké procento obyvatel města (6 %). Tito lidé si myslí, že by se podobné akce neměly konat vůbec. Jedna pětina (20 %) by si představovala, že by těchto akcí mělo být méně než dosud. Většina lidí (61 %) se však shoduje v tom, že podobných akcí je tak akorát. Existuje také skupina lidí (13 %), kteří by uvítali, kdyby se akcí konalo více. Názor na to, kolik by mělo být takovýchto akcí, je ovlivňován nejenom věkem a životní úrovní, ale i vzděláním, pohlavím a místem bydliště. Zatímco mezi mladými do 29 let by více akcí uvítala jedna třetina, u ostatních věkových skupin je to pod deset procent. Jedná se také o lidi s nižším vzděláním a muže. Lidé žijící v centru a ti, co podle nich nepracuje magistrát dobře, si naopak častěji než ostatní představují, že by těchto akcí mělo být více než dosud nebo by neměly být vůbec (celkem vždy zhruba třetina z nich).

„Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje Váš názor na množství zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranstvích v Praze?“ Vůbec žádné 6%

Více než dosud 13%

Méně než dosud 20% Akcí je tak akorát 61% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů


9

Hodnocení úrovně zkoumaných aktivit Pražany je spíše příznivé, i když nezanedbatelná část (27 %) je nedokáže posoudit. Nejvíce obyvatel Prahy (40 %) souhlasí s tvrzením, že kvalita zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranství v hlavním městě je průměrná či tak akorát. Pětina (21 %) ji oceňuje jako většinou poměrně dobrou a zhruba osmině (12 %) připadá většinou poměrně špatná. Lepší hodnocení přisuzují zábavním nebo sportovním akcím na veřejných prostranstvích lidé se zájmem o politiku a volby do zastupitelstva v hlavním městě a lidé mladší. Čím jsou lidé starší, tím častěji hodnotí nejen kritičtěji, ale ani nedokáží kvalitu těchto akcí posoudit.

„A které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje Váš názor na kvalitu zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranstvích v Praze?“ Nedokáže posoudit 27%

Většinou poměrně špatná 12%

Většinou poměrně dobrá 21%

Většinou průměrná , tak akorát 40%



10

1.2 Sportovní a zábavní akce na Staroměstském náměstí Zaměříme-li se přímo na Staroměstské náměstí, které bývá místem pro nejrůznější akce, také zde jsou výraznou většinou Pražanů tyto aktivity tolerovány. Pouze pětině (22 %) vadí využití náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce. Osobní výhrady vůči využití Staroměstského náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce má dle očekávání nejstarší věková kategorie (60+), lidé s nižším statusem, lidé, kteří si myslí, že magistrát ne pracuje dobře a obyvatelé, kteří žijí v centrálních částech města. Ale i v těchto skupinách vadí hry maximálně třetině.

„Vadí Vám osobně využití Staroměstského náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce?“ Určitě ano 5% Spíše ano 17%

Určitě ne 33%

Spíše ne 45% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

„Vadí Vám osobně využití Staroměstského náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Určitě ano + spíše ano

9

17

24

36

Určitě ne + spíše ne

81

83

76

64

podle místa bydliště v % Centrum

Městské mezipásmo

Okrajové části


33

19

20


67

81

80


11

Necelé dvě pětiny (37 %) se přitom v loňském roce účastnily alespoň jedné ze zábavních nebo sportovních akce na Staroměstském náměstí. Nejčastěji se jednalo o lidi mladší a lépe situované. Horší finanční a materiální zabezpečení a vyšší věk naopak znamenalo účast nižší. Větší účast byla zjištěna i mezi rodilými Pražáky.

„Účastnil(a) jste se Vy osobně v loňském roce alespoň jedné zábavní nebo sportovní akce na Staroměstském náměstí?“

Ano 37%

Ne 63%


„Účastnil(a) jste se Vy osobně v loňském roce alespoň jedné zábavní nebo sportovní akce na Staroměstském náměstí?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více


61

44

30

17


40

56

71

83

podle narození v Praze v % Přistěhovaní do Prahy

Rodilí Pražané


31

42


69

58


12

1.3 Závěry kapitoly 1 •

Pražané se staví k akcím, při niž se schází hodně lidí, poměrně pozitivně a berou je jako danost. Většina z nich (89 %) pokládá velké společenské, kulturní a sportovní akce za neodmyslitelnou součást života velkoměst jako je Praha. Tři pětiny (59 %) obyvatel města nesouhlasí s názorem, že akce, při nichž se v Praze schází hodně lidí, přinášejí obyvatelům města více problémů než užitku.

•

Za úplné odpůrce konání různých zábavních a sportovních akcí na veřejných prostranstvích lze pokládat jen nízké procento obyvatel města (6 %). Tito lidé si myslí, že by se podobné akce neměly konat vůbec. Jedna pětina (20 %) by si představovala, že by těchto akcí mělo být méně než dosud. Většina lidí (61 %) se však shoduje v tom, že podobných akcí je tak akorát. Existuje také skupina lidí (13 %), kteří by uvítali, kdyby se akcí konalo více.

•

Hodnocení úrovně těchto aktivit Pražany je spíše příznivé, i když nezanedbatelná část (27 %) je nedokáže posoudit. Nejvíce obyvatel Prahy (40 %) souhlasí s tvrzením, že kvalita zábavních nebo sportovních akcí na veřejných prostranství v hlavním městě je průměrná či tak akorát. Pětina (21 %) ji oceňuje jako poměrně dobrou a jen zhruba osmině (12 %) připadá většinou poměrně špatná.

•

Pokud jde o Staroměstské náměstí, které bývá využíváno pro nejrůznější akce, také zde jsou výraznou většinou Pražanů tyto aktivity tolerovány. Pouze pětině (22 %) vadí využití náměstí pro trhy a zábavní a sportovní akce. Jedná se častěji o lidi starší a ty, kteří v centrální části města bydlí. Z výzkumu také vyplývá, že necelé dvě pětiny Pražanů (37 %) se přitom v loňském roce právě zde účastnily alespoň jedné zábavní nebo sportovní akce.


13

2. VÁNOČNÍ TRHY A POŘÁDÁNÍ OHŇOSTROJŮ V PRAZE

2.2 Vánoční trhy 2.2.1 Návštěvnost Vánočních trhů ve srovnání s rokem 2004 Z konkrétních akcí, které se konají také na Staroměstském či Václavském náměstí, se výzkum zaměřil na Vánoční trhy. Aktuální názory na tuto aktivitu je možné v některých aspektech porovnat s údaji, které byly zjišťovány před necelými dvěmi lety. Výzkum signalizuje, že poslední Vánoční trhy na Staroměstském náměstí navštívil o něco menší okruh lidí než před dvěma lety. Přesto byly příležitostí k návštěvě pro více než polovinu (55 %) Pražanů. Častěji navštívily trhy ženy (62 % ku 47 % mezi muži) a lidé do 44 let (65 %). Na trzích bychom také o něco častěji potkali lidi, kteří se v Praze narodili, dále ty, kteří půjdou, popř. váhají jít volit do Zastupitelstva, a Pražany, kteří si myslí, že magistrát pracuje dobře.

„Navštívil(a) jste před loňskými Vánocemi trhy pořádané na Staroměstském náměstí?“ 100% 80% 60%

38

45

62 55

40%

Ne Ano

20% 0% 2004

2006

Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů a Trhy, 640 respondentů


14

Stejně jako v roce 2004 se necelá třetina obyvatel hlavního města označuje za pravidelné a více než polovina za občasné návštěvníky těchto trhů. Dle očekávání pravidelně navštěvují Vánoční trhy častěji ženy a mladí lidé do 29 let a dále lidé, kteří o sobě tvrdí, že mají k Praze pevné pouto, potažmo mladší lidé, kteří se v hlavním městě narodili (skoro dvě pětiny z nich). Analýza odpovědí na obě otázky týkající se návštěvnosti ukázala, že více než polovina (55 %) návštěvníků posledních trhů chodí na trhy pravidelně.

„Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje to, jak často Vy osobně navštěvujete Vánoční trhy na Staroměstském nebo Václavském náměstí?“ 100%

12

15

80% 60%

56

54

32

31

2004

2006

40% 20%

Dosud nenavštívil Ne každý rok Pravidelně kažý rok

0%


„Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje to, jak často Vy osobně navštěvujete Vánoční trhy na Staroměstském nebo Václavském náměstí?“ podle pohlaví v % Muži

Ženy

Navštěvuje každý rok

23

38

Navštěvuje, ale ne každý rok

57

52

Dosud nenavštívil

20

10


15

Nejvíce lidí – skoro polovina (44 %) – hodnotí trhy při srovnání s předchozími celkově stejně, více než čtvrtina (28 %) se domnívá, že byly lepší, a jen 8 % uvádí, že byly horší. V povědomí o jejich kvalitě mezi Pražany, kteří trhy nenavštívili, převažuje představa, že byly stejné jako předtím. Lidé, kteří loni na trhy zavítali, se dělí na dvě zhruba stejně početné skupiny: na ty, kteří si myslí, že byly lepší, a na ty, podle nichž byly stejné. Ještě lépe vyznělo hodnocení posledních vánočních trhů mezi lidmi, kteří navštěvují tuto akci každoročně. Více než polovina z nich si myslí, že byly lepší.

„Ať už jste Vánoční trhy v centru Prahy před loňskými Vánocemi navštívil(a) nebo jste o nich jen slyšel(a), můžete mi říct, jak poslední Vánoční trhy ve srovnání s předchozími Vy osobně celkově hodnotíte?“ Výrazně lepší 4% Částečně lepší 24%

Neumí posoudit 20% Výrazně horší 2% Částečně horší 6%

Asi tak stejné 44% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

„Ať už jste Vánoční trhy v centru Prahy před loňskými Vánocemi navštívil(a) nebo jste o nich jen slyšel(a), můžete mi říct, jak poslední Vánoční trhy ve srovnání s předchozími Vy osobně celkově hodnotíte?“ podle návštěvnosti posledních trhů v % Navštívil trhy 2005

Nenavštívil trhy 2005

Výrazně + částečně lepší

43

11

Asi tak stejné

45

43

Výrazně + částečně horší

8

8

Neumí posoudit

5

39


16

2.2.2 Představy o vánočních trzích v centru Prahy a srovnání s rokem 2004 Lidé v Praze se shodnou na tom, jaký charakter by vánoční trhy měly mít. Téměř všichni se domnívají, že trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice českých Vánoc“ (90 %) a mělo by se na nich prodávat pouze zboží s vánoční tematikou (87 %). Podobně nahlíželi na jejich charakter i před dvěmi lety. Oproti předchozím zjištěním se posílil požadavek na diskutovanou otázku nabízeného zboží. Zatímco v roce 2004 si představovalo, že by se na těchto trzích mělo prodávat jen zboží s vánoční tematikou, osm z deseti, v roce 2006 to bylo téměř devět z deseti. Čím jsou lidé starší, tím více, kladou důraz na tradici. Zatímco požadavek na udržování ducha „Českých Vánoc“ vznášejí především návštěvníci trhů (ať pravidelní či občasní), přání, aby se na trzích objevovalo zboží s vánoční tematikou, mají všichni dospělí Pražané bez rozdílu.

Názory na pořádání Vánočních trhů 0

20

Vánoční trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice "českých Vánoc"

51

Na Vánočních trzích by se mělo prodávat pouze zboží s vánoční tematikou

48

Určitě ano

Spíše ano

40 % 60

80

100

39

9 1

39

Spíše ne

11 2

Určitě ne


Srovnání názorů na pořádání Vánočních trhů v roce 2003 a 2005 0

20

40

%

60

80

Vánoční trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice "českých Vánoc"

100

90 88

Na Vánočních trzích by se mělo prodávat pouze zboží s vánoční tematikou

89 79

2006

2004

Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů a Trhy, 640 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

17

Naprostá většina Pražanů nepochybuje o tom, že trhy, které jsou v předvánočním období pořádány v centru města, vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze (90 %) a neodmyslitelně patří ke koloritu pražských Vánoc (87 %). Pozitivní je také hodnocení, podle nějž téměř dvě třetiny (63 %) pokládají tyto trhy za dobrou příležitost k nákupu zajímavých drobných dárků. Pro zhruba polovinu obyvatel hlavního měst ale představují především komerci a jen lákadlo pro turisty. Více než polovina lidí (56 %) sice odmítá negativní vymezení, podle nějž nemají Vánoční trhy v centru s vánocemi nic společného a jedná se pouze o komerci a výnosný obchod, ale polovina (53 %) si zároveň myslí, že trhy jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty.

Hodnocení Vánočních trhů 0

20

40 % 60

80

100

Vánoční trhy v centru města neodmyslitelně patří ke koloritu Vánoc v Praze

46

41

10 3

Vánoční trhy v centru města vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze

44

46

91

Vánoční trhy jsou dobrou příležitostí k nákupu zajímavých drobných dárků

19

Vánoční trhy v centru Prahy jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty

18

Vánoční trhy v centru Prahy nemají s Vánocemi nic společného, jedná se pouze o komerci a výnosný obchod

17

Určitě ano

Spíše ano

44

28

35

27

Spíše ne

39

42

9

8

14

Určitě ne


K pozitivním výrokům se o něco častěji přiklánějí ženy a lidé, kteří trhy navštěvují. Naopak s negativními soudy o Vánočních trzích se častěji ztotožňují lidé, kteří je nenavštěvují, dále lidé, kteří bydlí v centu města, a Pražané s nižším materiálním a finančním statusem. Čím jsou lidé starší, tím častěji považují trhy za komerci a výnosný obchod. Jako pouhopouhou atrakci pro turisty je pak označují především lidé, které podle jejich slov neváže k Praze žádné pouto


18

a klidně by se z ní odstěhovali. Kritičtější jsou také občané, kteří nepřijdou k volbám do Zastupitelstva v hlavním městě Praze. Srovnání s výsledky výzkumu v roce 2004 ukázalo, že pohled na Vánoční trhy se příliš nezměnil. Zdá se, že Pražané jsou také mírně kritičtější či náročnější. I když rozdíly týkající se příležitostí nákupu vhodných dárků a nálepky „Vánoční trhy = atrakce pro turisty“ stejně jako hodnocení trhů z hlediska příležitosti nakoupit zajímavé dárky jsou na hranici statistické významnosti.

Hodnocení Vánočních trhů 0

20

40 % 60

80

100 87

Vánoční trhy v centru města neodmyslitelně patří ke koloritu Vánoc v Praze

90

Vánoční trhy v centru města vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze

90 90

63

Vánoční trhy jsou dobrou příležitostí k nákupu zajímavých drobných dárků

Vánoční trhy v centru Prahy jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty

Vánoční trhy v centru Prahy nemají s Vánocemi nic společného, jedná se pouze o komerci a výnosný obchod

69

53 48

44

2006

43

2004



19

2.2 Novoroční ohňostroje 2.2.1 Sledovanost novoročních ohňostrojů Další oblastí, které byla v šetření věnována pozornost, je akce, kterou město spolufinancuje v souvislosti s příchodem nového roku – novoroční ohňostroj. Dvě třetiny (67 %) Pražanů se byly někdy podívat na novoroční ohňostroj. Ten poslední na počátku roku 2006 sledovala necelá třetina (31 %) obyvatel hlavního města. O něco častěji jsou to lidé mladší a Pražané, kteří neodmítají účast ve volbách do zastupitelstva v hlavním městě. Analýza odpovědí na obě otázky ukázala, že necelá polovina z těch, kteří se letos na ohňostroj dívali, jej sledují pravidelně.

„Jak často se Vy osobně chodíte dívat nebo alespoň zpovzdálí sledujete novoroční ohňostroj v Praze?“ Dosud ne 33%

Pravidelně každý rok 15%

Ne každý rok 52% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

„Nyní se zastavme u oslav konce roku 2005 a začátku roku 2006. Byl(a) jste podívat v centru města nebo alespoň zpovzdálí sledoval(a) novoroční ohňostroj v Praze?“ Ano 31%

Ne 61%

Ano, jen v TV 8%

Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

20

2.2.2 Názory na klady a zápory novoročních ohňostrojů Vztah obyvatel hlavního města k pořádání ohňostrojů v souvislosti s počátkem roku je vesměs pozitivní. Drtivá většina (90 %) je toho názoru, že přinášejí radost dětem i dospělým, a podle více než čtyř pětin (82 %) vhodně přispívají k novoroční atmosféře v Praze. S argumentem, že ohňostroje poškozují životní prostředí v Praze, nesouhlasí více než dvě třetiny (69 %) Pražanů a většina (63 %) obyvatel nepovažuje ohňostroje za zbytečné vyhazování peněz. Lidé starší a s nižším sociálním statusem, ti, které k sobě Praha příliš nepoutá a kteří se domnívají, že akce, kde se schází hodně lidí, jsou více ke škodě než k užitku, souhlasí o něco častěji s negativními výroky o ohňostrojích a méně často s těmi pozitivními.

Hodnocení pořádání novoročních ohňostrojů 0

20

Novoroční ohňostroje v Praze přinášejí radost dětem i dospělým

42

Ohňostroje na počátku nového roku vhodně přispívají k novoroční atmosféře v Praze Ohňostroje na počátku nového roku jsou zbytečným vyhazováním peněz Ohňostroje poškozují životní prostředí v Praze Určitě ano

40 % 60

10

100

48

36

15

80

21

22

9 1

46

15 3

43

21

47

Spíše ano

21

Spíše ne

Určitě ne


Souhlas s výroky o novoročních ohňostrojích podle hodnocení přínosu akcí, kde se schází hodně lidí v % Přinášejí více problémů než užitku

Nepřinášejí více problémů než užitku

Vhodná novoroční atmosféra

66

93

Radost dětem i dospělým

79

96

Zbytečné vyhazování peněz

60

19

Poškozování životního prostředí v Praze

52

18


21


Výzkum signalizuje, že poslední Vánoční trhy na Staroměstském náměstí navštívil o něco menší okruh lidí než před dvěma lety. Přesto byly příležitostí k návštěvě pro více než polovinu (55 %) Pražanů. Stejně jako v roce 2004 se necelá třetina pokládá za pravidelné a více než polovina za občasné návštěvníky těchto trhů.

•

Nejvíce lidí – skoro polovina (44 %) – je při srovnání s předchozími hodnotí celkově stejně, více než čtvrtina (28 %) se domnívá, že byly lepší, a jen 8 % uvádí, že byly horší.

•

Lidé v Praze se shodnou na tom, jaký charakter by vánoční trhy měly mít. Téměř všichni se domnívají, že trhy by měly nabízet a ukazovat jen to, co vychází z tradice českých Vánoc“ (90 %) a mělo by se na nich prodávat pouze zboží s vánoční tematikou (87 %).

•

Naprostá většina Pražanů nepochybuje o tom, že trhy, které jsou v předvánočním období pořádány v centru města, vhodně přispívají k předvánoční atmosféře a náladě v Praze (90 %) a neodmyslitelně patří ke koloritu pražských Vánoc (87 %). Pozitivní je také hodnocení, podle nějž téměř dvě třetiny (63 %) pokládají tyto trhy za dobrou příležitost k nákupu zajímavých drobných dárků.

•

Více než polovina (53 %) lidí si myslí, že Vánoční trhy v centru jsou ve skutečnosti jen atrakcí pro turisty, a téměř polovina (44 %) souhlasí s názorem, podle nějž nemají Vánoční trhy v centru s Vánocemi nic společného a jedná se pouze o komerci a výnosný obchod.

•

Srovnání s výsledky výzkumu v roce 2004 ukázalo, že názory se příliš neliší. Vzrostl podíl lidí, kteří by omezili sortiment na zboží, související s vánoční tematikou. Zdá se, že Pražané jsou také mírně kritičtější či náročnější. I když rozdíly týkající se příležitostí nákupu vhodných dárků a nálepky „Vánoční trhy = atrakce pro turisty“ jsou na hranici statistické významnosti.


22

•

Další hodnocenou akcí spojenou s hlavním městem byl novoroční ohňostroj v souvislosti s příchodem nového roku. Dvě třetiny (67 %) Pražanů se byly někdy podívat a ten poslední na počátku roku 2006 sledovala necelá třetina (31 %) obyvatel hlavního města.

•

Vztah obyvatel hlavního města k pořádání ohňostroje v souvislosti s počátkem roku je vesměs pozitivní. Drtivá většina (90 %) je toho názoru, že přinášejí radost dětem i dospělým a podle více než čtyř pětin (82 %) vhodně přispívají k novoroční atmosféře v Praze.

•

S argumentem, že ohňostroje poškozují životní prostředí v Praze, nesouhlasí více než dvě třetiny (69 %) Pražanů a většina (63 %) obyvatel nepovažuje ohňostroje za zbytečné vyhazování peněz.


23

3. NÁZORY PRAŽANŮ NA POŘÁDÁNÍ LOH 3.1 Povědomí o LOH a podpora jejich pořádání Jedno z témat, kterému výzkum věnoval poměrně velkou pozornost, jsou LOH. Kandidatura Prahy na Letní olympijské hry je pro obyvatele hlavního města obecně známou informací. Tři ze čtyř Pražanů o těchto ambicích města vědí. Pro srovnání v celé ČR dvě třetiny – 66 % občanů.1 O něco více jsou dle očekávání o této události informováni muži a lidé s vyšším vzděláním. Častěji se jedná o lidi z lépe finančně a materiálně zajištěných domácností a občany žijící v centrálních části Prahy.

„Víte o tom, že město Praha zvažuje kandidaturu na pořádání Letních olympijských her v letech 2020 nebo 2024?“ Ne 24%

Ano 76% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

Pražané si zároveň uvědomují vysokou prestiž takovéto akce (viz graf na následující stránce). Naprostá většina (85 %) se ztotožňuje s názorem, že LOH jsou jednoznačně nejvýznamnější sportovní událostí, jež nemá mezi ostatními sportovními událostmi obdobu. Občané ČR odpovídají velmi podobně - 88 %. Méně často se s touto charakteristikou ztotožňují lidé, kteří se zajímají méně o politiku, nevoliči, lidé starší 60 let.

1

Výzkum Trendy 4/2006, 1690 respondentů.


24

„Souhlasíte s názorem, že Letní olympijské hry jsou jednoznačně nejvýznamnější sportovní události, která nemá mezi ostatními sportovními událostmi obdobu?“ Určitě ne 4% Spíše ne 11%

Určitě ano 51%

Spíše ano 34%


Názory na to, zda by se Praha měla o pořádání LOH ucházet, nejsou jednoznačné. Zatímco polovina lidí si myslí, že ano, druhá polovina nesouhlasí. Srovnáme-li postoj Pražanů k této otázce s obdobím před dvěma lety, nedošlo k žádné podstatnější změně. Jen o něco málo přibylo názorů, že by se hlavní město o pořadatelství ucházet mělo. V porovnání s názory v celé České republice jsou Pražané nepatrně méně ambiciózní. Ale ani celorepubliková data kandidatuře Prahy zcela jednoznačně nepřejí. Pro je jen o něco více než polovina (56 %).

„Myslíte si, že by se měla Praha ucházet o pořádání letních olympijských her?“ 100% 22

21

80% 60%

Určitě ne 32

29

29

32

Spíše ne Spíše ano

40%

Určitě ano

20% 17

18

2004

2006

0%

Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů a MĚSTO, 803 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

25

Pro kandidaturu jsou v Praze podstatně více mladí lidé do 29 let, o něco více i lidé s větším zájmem o politiku a volby do zastupitelstva a lidé, kteří o kandidatuře vědí a olympijské hry pokládají za vrchol mezi sportovními událostmi. O něco častěji jsou to také lidé, kteří se domnívají, že magistrát pracuje dobře a že primátor Prahy věnuje dalšímu rozvoji Prahy náležitou pozornost. Zajímavý je také kombinovaný pohled z hlediska věku a migrace. Ten ukazuje, že pro pořádání her je více mladší a střední generace do 50 let, která se do Prahy přistěhovala, a nejméně starší rodilí Pražáci.

„Myslíte si, že by se měla Praha ucházet o pořádání letních olympijských her?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více


67

53

50

30


33

47

50

70

podle hodnocení práce magistrátu v % Pracuje dobře

Nepracuje dobře


54

36


46

64

podle péče, kterou věnuje primátor rozvoji a budoucnosti města v % Věnuje náležitou péči

Nevěnuje náležitou péči


55

40


44

60

podle věku a rodiště v Praze v % Věk do 49 let

Věk 50 let a více

Přistěhovaní do Prahy

Rodilí Pražané


Rodilí Pražané


64

56

40

36


36

44

60

63


26

Kdyby však lidé měli možnost v referendu v Praze rozhodovat o jejich konání, větší část by hlasovala pro jejich konání než proti (42 % : 31 %). Téměř čtvrtina však zůstává nerozhodnuta (23 %). Svůj hlas by konání her dali v Praze častěji lidé se zájmem o politiku, ti, kteří jsou z dobře finančně a materiálně zajištěných rodin, mladí do 29 let. Dále by ji podpořili lidé, kteří jsou o kandidatuře informováni a hry jsou pro ně sportovní událostí nesrovnatelného významu. Také Pražané, kteří příznivě pohlížejí na magistrát, tj. domnívají se, že pracuje dobře, by hlasovali častěji pro a opačně mezi lidmi, kteří práci magistrátu nehodnotí dobře, by největší část hlasovala proti.

„Kdyby se o této otázce rozhodovalo v celopražském referendu, byl(a) byste pro nebo proti tomu, aby se Praze LOH v roce 2020 či 2024 konaly?“ Proti konání LOH 31%

Nejsem rozhodnut 23%

Referenda by se nezúčastnil 4%

Pro konání LOH 42%


„Kdyby se o této otázce rozhodovalo v celopražském referendu, byl(a) byste pro nebo proti tomu, aby se Praze LOH v roce 2020 či 2024 konaly?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Pro konání

57

50

42

21

Proti konání

16

29

32

46

Není rozhodnut(a)

25

18

23

26

Referenda by se neúčastnil(a)

3

3

3

8


27

Také odpověď na další otázku ukazuje, že „skalních“ odpůrců pořádání Letních olympijských her je asi pětina, tj. těch, kteří se domnívají, že by Praha neměla kandidovat vůbec. Pro polovinu lidí je akceptovatelný termín 2020 (32 %) a 2024 (20 %) a tři z deseti (29 %) by vedení města doporučovali kandidovat později. Čím jsou lidé v Praze mladší a lépe finančně a materiálně situovaní, tím častěji by preferovali dřívější termín her, popřípadě by kandidaturu odmítli. Porovnáním odpovědí na jednotlivé otázky se také ukázalo, že polovina lidí, kteří kandidaturu města nepodpořili, ale neodmítají její pořádání v Praze obecně, konání v pozdějším termínu připouští.

„Pokud by vedení města Prahy rozhodlo bez referenda, že o pořádání LOH bude usilovat, na který rok pořádání her by mělo případně kandidovat?“ 40 32 29

30 20

18

20 % 10

0 na LOH roku 2020

Na LOH roku 2024

Ještě později

Nekandidovat vůbec


„Pokud by vedení města Prahy rozhodlo bez referenda, že o pořádání LOH bude usilovat, na který rok pořádání her by mělo případně kandidovat?“ podle podpory kandidatuře Prahy o pořádání LOH v % Určitě ano + spíše ano


Na LOH roku 2020

62

3

Na LOH roku 2024

30

10

Ještě později

7

51

Nekandidovat vůbec

1

36


28

3.2 Postoje k argumentům obhájců her Které argumenty pro a proti pořádání LOH pokládají Pražané za silné a které za slabé, ukazují grafy na následujících stránkách. Odpovědi na série různých souvislostí, které poukazují jak na možné přínosy, tak na ztráty, k nimž by pořádání olympijských her vedlo, potvrzují, že názory jsou ve většině aspektů poměrně jednoznačné a Pražané jsou si vědomi jak pozitiv tak i rizik takovéto akce. Celkově jsou pokládány za silné častěji argumenty obhájců než důvody odpůrců her. K těm nejpřesvědčivějším argumentům patří očekávání, že tato událost povede k dalšímu rozvoji turistického ruchu se všemi jeho multiplikačními efekty, přinese mezinárodní uznání významu Prahy a potřebnou výstavbu moderních sportovišť v hlavním městě. Všechny tyto souvislosti vnímá osm z deseti Pražanů jako silný argument zastánců pořádání olympiády. Pro dvě třetiny je pádným argumentem, že hry by znamenaly pomoc při získání prostředků na dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy a podnítily by zájem dětí a mládeže o sport. O něco méně přesvědčivé jsou argumenty poukazující na získání prostředků na rozvoj některých částí Prahy (např. Strahov a Letňany) či výstavbu nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze. Jako relativně nejméně pádné se ukázaly důvody, podle kterých by olympiáda přinesla Praze dlouhodobý plán a vizi rozvoje či rozsáhlé investice, které by byly v souladu s potřebami dalšího rozvoje města. Ale i tyto ohledy považuje více než polovina Pražanů za silné argumenty. Stejně jako v předchozích otázkách i v pohledu na argumenty pro a proti pořádání LOH nejsou statisticky významné rozdíly v závislosti na pohlaví či vzdělání, ale v souvislosti s věkem, zájmem o politiku resp. ochotou jít volit do zastupitelstva a s životní úrovní. Čím jsou lidé starší, tím méně jsou pro ně pádné všechny předkládané argumenty. Zatímco ještě pro starší střední generaci jsou většinově pokládány všechny testované argumenty za pádné, více než polovina lidí starších šedesáti let vnímá jako slabé odůvodnění, že pořádání her přinese Praze dlouhodobý plán a vizi, pomůže získat prostředky na rozvoj některých městských částí a za slabý je staršími lidmi označen argument, že rozsáhlé investice jsou v souladu s potřebami města. Skeptičtější jsou také lidé, kteří nepůjdou volit do pražského zastupitelstva a Pražané, jejichž domácnosti jsou hůře zajištěny. Všechny argumenty vnímají jako silné lidé, kteří si myslí, že by se Praha měla ucházet o pořadatelství LOH, a obyvatelé, kteří by v případném pražském referendu hlasovali pro jejich konání. Tito lidé o něco více než ostatní akcentují soulad rozsáhlých investic s potřebami dalšího rozvoje města. Pražané, kteří by se v potenciálním referendu vyjádřili proti pořádání her, pokládají většinu argumentů za slabé. Výjimkou je akceptování možnosti dalšího rozvoje turistiky a jeho multiplikačního efektu, získání mezinárodní prestiže a vybudování moderních sportovišť v Praze. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

29

Vnímání argumentů PRO OBHAJOBU POŘÁDÁNÍ letních olympijských her 0

20

40

% 60

80

100

Povede k dalšímu rozvoji turistického ruchu a znásobí jeho finanční přínosy

34

45

17

4

By bylo projevem mezinárodního uznání významu Prahy

35

44

16

5

17

5

Přinese potřebnou výstavbu moderních sportovišť v Praze

31

Pomůže získat prostředky na dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy

29

39

25

7

Podnítí zájem generace dětí a mládeže o sport

28

40

23

9

Pomůže získat prostředky na rozvoj takových částí Prahy, jako jsou například Strahov a Letňany

20

Přinese výstavbu nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze

23

Přinese Praze dlouhodobý plán a vizi rozvoje města

22

Rozsáhlé investice v souvislosti s pořádáním jsou v souladu s potřebami dalšího rozvoje města Prahy Velice silný

47

16

Poměrně silný

43

28

9

39

28

10

37

40

Poměrně slabý

31

32

10

12

Velice slabý



30

Vnímání argumentů PRO OBHAJOBU POŘÁDÁNÍ letních olympijských her podle podpory kandidatuře Prahy na pořádání LOH v % (součet odpovědí “Velmi silný argument“ + „Poměrně silný argument“)

Pražané celkem

PRO

PROTI

Není rozhodnut

Další rozvoj turistického ruchu a znásobení jeho finančních přínosů

79

93

60

81

Projev mezinárodního uznání významu Prahy

79

94

55

82

Potřebná výstavba moderních sportovišť v Praze

78

95

53

83

Dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy, zlepšení dopravy města )

68

89

39

70

Atmosféra podnítí zájem generace dětí a mládeže o sport

68

86

40

72

Prostředky na rozvoj částí Prahy, jako jsou např. Strahov a Letňany

63

85

34

66

Výstavba nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze

62

82

41

58

Dlouhodobý plán a vize rozvoje města

59

87

25

55

Soulad rozsáhlých investic s potřebami dalšího rozvoje města

56

89

21

45

Pozn. Šedá pole vyznačují vždy pětici nejsilnějších argumentů pro danou názorovou skupinu a tučně jeden až tři nejvýraznější.


31

3.3 Postoje k argumentům odpůrců her Nejsilnějším argumentem odpůrců olympiády je obava z neúnosného zadlužení města, které jako silný argument proti vnímá sedm z deseti Pražanů. Pak následují rizika, varující před dopravním kolapsem a návratností resp. nenávratností investic. Za pádné důvody proti je pokládají dvě třetiny obyvatel města. Za tzv. vyhozené peníze jsou vnímány investice do LOH např. v souvislosti s tím, předpokládaná návratnost je jen přáním, když návratnou není ani investice do Sazka Arény a sportoviště potřebná pro konání her budou po jejich skončení těžko využita a město bude jen vynakládat další prostředky na jejich údržbu. Jen s nepatrně nižší vahou jsou přijímány obavy v souvislosti s nebezpečím teroristických útoků a neúnosných bezpečnostních opatření, přetížením historického centra s negativním dopadem na památky a zeleň, dále obecná utopičnost celé akce z důvodů chybějících předpokladů včetně finančních prostředků a také nedostatku zkušeností s pořádáním velkých sportovních šampionátů. Shrneme-li názory Pražanů, pak nejpádnější argumenty proti jsou spojeny s náklady na realizaci her a s obavami o návratnost této realizace.

Argumenty proti pořádání LOH opět souvisí s věkem, zájmem o volby do zastupitelstva, finanční a materiální situací občanů a pochopitelně s podporou her. Čím jsou lidé starší, tím větší váhu pro ně mají argumenty odpůrců her. Mladým lidem dělají vrásky na čele jen některé z nich. Více než polovina z nich pokládá za významné důvody neúnosné zadlužení a nevratnost investic, dále dopravní kolaps měst a neúnosná bezpečnostní opatření v souvislosti s nebezpečím terorismu. Častěji pokládají za silné argumenty odpůrců Pražané, kteří se nechtějí dostavit k volbám do pražského zastupitelstva, a občané, jejichž domácnosti jsou hůře zajištěny. Testované důvody vnímají jako významné lidé, kteří si myslí, že by se Praha neměla ucházet o pořadatelství LOH, a obyvatelé, kteří by v případném pražském referendu hlasovali proti jejich konání. Jejich hlavní výtky spojují především problémy s financováním (neúnosné zadlužení a nevratnost investic). Vedle toho, že se ztotožňují s odpůrci v utopičnosti, obávají se i dopravního kolapsu.


32

Vnímání argumentů PROTI POŘÁDÁNÍ letních olympijských her 0

20

Vedlo by k neúnosnému zadlužení města

37

Nastal by neřešitelný dopravní kolaps města

32

Předpokládaná návratnost investic je jen přáním, není-li návratnou ani investice do SAZKA ARENY

29

Obrovské investice do sportovišť jsou vyhozené peníze, nebudou prostředky na jejich údržbu

Pořádání by přineslo nebezpečí teroristických útoků a neúnosná bezpečnostní opatření

40 % 60

80

35

23

34

33

25

100

5

27

7

36

28

7

31

28

8

29

8

38

Pořádání je pouhou utopií, protože Praha k tomu nemá a nebude mít předpoklady a finance

29

32

29

10

Historické centrum přetíženo natolik, že lze očekávat škody na památkách a zeleni města

28

31

32

9

33

10

Praha a ČR má málo zkušeností s pořádáním velkých sportovních šampionátů

Pořádání by přineslo městu hlavně ostudu za nezvládnutí příprav kvalitně a včas

Velice silný

24

15

Poměrně silný

33

28

35

Poměrně slabý

22

Velice slabý



33

Vnímání argumentů PROTI POŘÁDÁNÍ letních olympijských her podle podpory kandidatuře Prahy na pořádání LOH v % (součet odpovědí “Velmi silný argument“ + „Poměrně silný argument“)

Pražané celkem

PRO

PROTI

Není rozhodnut

Neúnosné zadlužení města

72

44

95

87

Neřešitelný dopravní kolaps města

66

44

88

76

Utopie návratnosti investic města, návratnou není ani SAZKA ARENA

65

40

89

76

Neúměrné investice do v budoucnosti nevyužitelných a sportovišť

64

34

92

77

Nebezpečí teroristických útoků, neúnosná bezpečnostní opatření

63

49

79

67

Utopie, Praha nemá a nikdy nebude mít potřebné předpoklady, ani finanční

61

28

92

76

Historické centrum města bude přetíženo, škody na památkách a zeleni

59

36

82

68

Neodpovídající ambice pořádat ten vůbec největší šampionát bez zkušeností

57

36

77

66

Ostuda z nezvládnutí, pozdní a nekvalitní dokončení příprav

43

18

73

41

Pozn. Šedá pole vyznačují vždy pětici nejsilnějších argumentů pro danou názorovou skupinu a tučně jeden až tři nejvýraznější.

Faktorová analýza vnímání argumentů pro a proti pořádání LOH ukázala, že třetím faktorem, který stojí mimo dva základní modely pro a proti, je otázka bezpečnosti v souvislosti s teroristickými útoky. Jednotlivé faktory přitom můžeme charakterizovat takto: 1. faktor, kdy přijetí většiny argumentů „pro“ je doprovázeno odmítnutím většiny argumentů „proti“ 2. faktor, kdy odmítnutí většiny argumentů „pro“ je doprovázeno většinou souhlasem s argumenty „proti“ 3. faktor, kdy obavy nebezpečí terorismu a neúnosných bezpečnostních opatření v souvislosti s olympiádou, jsou doprovázeny akceptací argumentů zastánců her a neznamenají a podceňování argumentů jejich odpůrců. Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

34


Kandidatura Prahy na Letní olympijské hry je pro obyvatele hlavního města obecně známou informací. Tři ze čtyř Pražanů o těchto ambicích města vědí (v ČR dvě třetiny – 66 % občanů) a zároveň si uvědomují vysokou prestiž takovéto akce. Naprostá většina (85 %) se ztotožňuje s názorem, že LOH jsou jednoznačně nejvýznamnější sportovní událostí, jež nemá mezi ostatními sportovními událostmi obdobu (v ČR 88 %).

•

Názory na to, zda by se Praha měla o pořádání LOH ucházet, nejsou jednoznačné. Polovina lidí si myslí, že ano, druhá polovina nesouhlasí. Srovnámeli postoj Pražanů k této otázce s obdobím před dvěma lety, nedošlo k žádné podstatnější změně. Jen o něco málo přibylo názorů, že by se hlavní město o pořadatelství ucházet mělo. Ale ani celorepubliková data kandidatuře Prahy zcela jednoznačně nepřejí. Pro je jen o něco více než polovina (56 %).

•

Kdyby však lidé měli možnost v referendu v Praze rozhodovat o jejich konání, větší část by se přiklonila pro jejich konání než proti (42 % : 31 %).

•

„Skalních“ odpůrců pořádání Letních olympijských her je asi pětina. Ti v otázce na pořádání her razantně odmítají, aby se Praha o LOH ucházela, a v otázce na vhodný termín si myslí, že by Praha neměla kandidovat vůbec. Pro polovinu lidí je akceptovatelný termín 2020 (32 %) nebo 2024 (20 %) a tři z deseti (29 %) by vedení města doporučovalo kandidovat později.

•

Hodnocení pádnosti argumentů, které hovoří pro a proti, ukazuje, že Pražané jsou si vědomi jak pozitiv, tak i rizik LOH. Celkově jsou pokládány za silné častěji argumenty obhájců než důvody odpůrců her.

•

K těm nejpřesvědčivějším důvodům pro patří očekávání, že tato událost povede k dalšímu rozvoji turistického ruchu se všemi jeho multiplikačními efekty, přinese mezinárodní uznání významu Prahy a potřebnou výstavbu moderních sportovišť v hlavním městě. Všechny tyto souvislosti vnímá osm z deseti Pražanů jako silný argument zastánců pořádání olympiády.

•

Pro dvě třetiny je pádným argumentem, že hry by znamenaly pomoc při získání prostředků na dobudování dopravní infrastruktury v okolí Prahy a podnítily by zájem dětí a mládeže o sport.

•

O něco méně přesvědčivé jsou argumenty poukazující na získání prostředků na rozvoj některých částí Prahy (např. Strahov a Letňany) či výstavbu nových bytů a rozšíření ubytovacích kapacit v Praze.


35

•

Jako relativně nejméně silné se ukázaly důvody, podle kterých by olympiáda přinesla Praze dlouhodobý plán a vizi rozvoje či rozsáhlé investice, které by byly v souladu s potřebami dalšího rozvoje města. Ale i tyto ohledy považuje více než polovina Pražanů za silné argumenty.

•

Nejsilnějším argumentem odpůrců olympiády je obava z neúnosného zadlužení města, které jako silný argument proti vnímá sedm z deseti Pražanů.

•

Pak následují rizika, varující před dopravním kolapsem a návratností resp. nenávratností investic. Za pádné důvody proti je pokládají dvě třetiny obyvatel města. Za tzv. vyhozené peníze jsou vnímány investice do LOH např. v souvislosti s tím, předpokládaná návratnost je jen přáním, když návratnou není ani investice do Sazka Arény a sportoviště potřebná pro konání her budou po jejich skončení těžko využita a město bude jen vynakládat další prostředky na jejich údržbu.

•

Jen s nepatrně nižší vahou jsou přijímány obavy v souvislosti s nebezpečím teroristických útoků a neúnosných bezpečnostních opatření, přetížením historického centra s negativním dopadem na památky a zeleň, dále obecná utopičnost celé akce z důvodů chybějících předpokladů včetně finančních prostředků a také nedostatku zkušeností s pořádáním velkých sportovních šampionátů.

•

Shrneme-li názory Pražanů, pak nejpádnější argumenty proti jsou spojeny s náklady na realizaci her a s obavami o návratnost této realizace.


36

4. POSTOJE K DEMONSTRACÍM A PODOBNÝM AKCÍM V HLAVNÍM MĚSTĚ

V této kapitole je věnována pozornost různým typům větších protestních akcí, které se v poslední době v Praze konaly. Vezmeme-li zmíněné akce chronologicky, vyjadřovali se Pražané k následujícím protestům a demonstracím v souvislosti se zásahem na technoparty na Tachovsku, s novelizací Zákoníku práce, připomenutím Dne lidských práv a nespokojeností pracovníků ve zdravotnictví.

Pokud jde o demonstrace a protestní akce, které se konaly v Praze na konci loňského léta v reakci na zásah na technoparty na Tachovsku, veřejnost v Praze má tuto událost jasně v povědomí. Pokud jde o reakci na ni, dělí se Pražané na dvě poloviny. U jedné se tyto protesty nesetkaly s podporou (48 %) a u druhé ano (45 %). Protestní akce tohoto typu se setkala s podporou především mladých lidí (66 %) a lidí, kteří se v Praze narodili a deklarují zájem o politiku.

„Koncem léta se konaly v Praze demonstrace a protestní akce proti zásahu policie na technoparty v Mlýnci na Tachovsku. Setkaly se tyto protesty v Praze s Vaším pochopením a podporou?“ Neví, že se konaly 7%

Určitě ano 18%

Určitě ne 21% Spíše ano 27%

Spíše ne 27% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů


37

Koncem listopadu se v hlavním městě konala demonstrace na podporu vládního návrhu Zákoníku práce. Mezi těmi, kteří věděli, že se konala, což byli tři ze čtyř Pražanů, převažovalo spíše pochopení a podpora této akci (42 % : 32 %). S nižší podporou se tento typ protestů setkal u lidí s vyšším vzděláním a znatelně nižší povědomí o této události měli mladí lidé (téměř polovina nevěděla, že se konala).

„Koncem roku se v Praze konala demonstrace konfederace odborových svazů na podporu schválení nového Zákoníku práce. Setkala se tato demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou?“ Určitě ano 8%

Neví, že se konala 26%

Spíše ano 34%

Určitě ne 9% Spíše ne 23% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

„Koncem roku se v Praze konala demonstrace konfederace odborových svazů na podporu schválení nového Zákoníku práce. Setkala se tato demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou?“ podle vzdělání v % Základní

Vyučen

Středoškolské Vysokoškolské


28

45

45

40


25

25

33

43

Neví, že se konaly

47

31

22

17


38

Demonstrace konané v Praze 10. prosince u příležitosti Dne lidských práv zaznamenaly dvě třetiny Pražanů. U větší části z nich se také protestní akce spojené s vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv setkaly s kladnou odezvou (47 % : 20 %). Tento typ demonstrace se setkal s vyšší podporou, čím vyšší měli lidé vzdělání, dále mezi lidmi, kteří se v Praze narodili a kteří se zajímají o politiku a šli by volit do zastupitelstva v Praze.

„V prosinci se v Praze konaly různé demonstrace u příležitosti Dne lidských práv. Setkaly se tyto demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou?“

Určitě ano 11%

Neví, že se konaly 33%

Určitě ne 5%

Spíše ano 36%

Spíše ne 15%


„V prosinci se v Praze konaly různé demonstrace u příležitosti Dne lidských práv. Setkaly se tyto demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou?“ podle vzdělání v % Základní

Vyučen

Středoškolské Vysokoškolské


35

43

50

55


21

18

19

22

Neví, že se konaly

44

39

31

23


39

Nejčerstvější akcí, ke které se obyvatelé hlavního města vyjadřovali, byla demonstrace lékařů a zdravotníků. Protestní akce zaměřená proti opatřením ministerstva zdravotnictví a ministru Davidu Rathovi se setkala s podporou každého druhého Pražana (52 %). Nemalý byl však podíl těch, kterým se tato demonstrace nezamlouvala (44 %). Větší podpora takovéhoto protestu byla podmíněna vyšším vzděláním, zájmem o politiku a ochotou účastnit se voleb.

„Nedávno se na Staroměstském náměstí konala demonstrace lékařů a zdravotníků proti opatřením ministerstva zdravotnictví a ministru Davidu Rathovi. Setkala se tyto demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou?“ Neví, že se konaly 4%

Určitě ano 21%

Určitě ne 16%

Spíše ne 28%

Spíše ano 31%


Vzájemné porovnání odpovědí na podporu sledovaných protestních akcí ukázalo, že v Praze neexistuje nijak významná skupina lidí, kteří by podporovali principiálně všechny typy různých protestních akcí. Takovýchto lidí, kteří vyjádřili svou podporu jak protestům v souvislosti se zásahem na technoparty, tak demonstraci na podporu novelizace Zákoníku práce, dodržování deklarace lidských práv či požadavků lékařů a zdravotníků, je pouze 15 %. Na druhou stranu ještě méně početná je skupina lidí, kteří by nepodpořili žádnou ze sledovaných protestních akcí (9 %).


40

Z hlediska podpory příznivců jednotlivých politických stran je nejsilnější podpora u protestů proti zásahu policie na technoparty mezi příznivci ODS a SZ, kteří naopak méně podpořili demonstraci za schválení Zákoníku práce. Demonstrace u příležitosti Dne lidských práv se setkala s nejnižší podporou u sympatizantů KSČM, podobně jako protesty lékařů a zdravotníků proti ministru Rathovi.

„Setkaly se tyto demonstrace v Praze s Vaším pochopením a podporou?“ souhlasné odpovědi podle stranických preferencí do ZHMP v % ODS

KSČM

ČSSD

KDUČSL

SZ

SNK ED

Protestní akce proti zásahu na technoparty

49

28

30

34

59

37

Demonstrace konfederace odb. svazů na podporu schválení nového Zákoníku práce

40

52

56

47

26

58

Demonstrace u příležitosti Dne lidských práv

53

35

49

62

44

58

Demonstrace lékařů a zdravotníků proti opatřením MZ a jeho ministru

69

33

37

62

43

42


41

5. PRAHA A BEZDOMOVCI 5.1 Pohled na bezdomovce a přímou pomoc města letos v zimě Jak ukázal výzkum, lidé v Praze vyjadřují ve vztahu k bezdomovcům značný soucit. Jen zhruba desetina Pražanů se domnívá, že si obvykle mohou za svou situaci sami a je zbytečné jim pomáhat. Ostatní se domnívají, že by se jim pomáhat mělo. Nejčastější je přitom názor téměř poloviny Pražanů (48 %), že bezdomovci si do značné míry mohou za svou situaci sami, ale ve skutečně těžkých chvílích by se jim mělo pomoci. Tři z deseti lidí v Praze (31 %) si myslí, že nezávisle na tom, jaký mají sami bezdomovci na své situaci podíl, by se jim mělo pomáhat. Spíše okrajový je pak názor, že jsou obětí nepříznivých okolností a určitě by se jim mělo pomáhat (12 %).

„Které z následujících tvrzení nejvíce odpovídá Vašemu názoru na problematiku bezdomovců?“ 60 48 40

29

% 20

12

11

0 Obvykle si mohou za Do značné míry Ať už bezdomovci za Jsou obětí svou situaci sami, je mohou za svou situaci svoji situaci mohou nepříznivých zbytečné jim pomáhat sami, mělo by se jim nebo ne, mělo by se okolnosti, určitě by se ale pomoci ve jim pomáhat jim mělo pomáhat skutečně těžkých chvílích Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

Zatímco postoje k bezdomovcům se statisticky významně neliší v závislosti na věku, pohlaví či vzdělání, patrný je vliv životní úrovně respondenta. Ti, kteří žijí v domácnostech, které jsou hůře finančně a materiálně zajištěny, přistupují častěji k bezdomovcům v extrémnějších polohách, tj., že si za svou situaci mohou sami a není třeba jim pomáhat, a nebo, že jsou oběťmi „nepřízně osudu“ a musí se jim pomáhat. Zároveň jsou to častěji lidé, kteří nesouhlasí s tím, že magistrát v hlavním městě pracuje dobře.


42

„Které z následujících tvrzení nejvíce odpovídá Vašemu názoru na problematiku bezdomovců?“ podle finančního a materiálního zajištění domácnosti v % Solidně zajištěni

Průměrně zajištěni

Špatně zajištěni

Mohou za situaci sami, zbytečné pomáhat

14

8

20

Do jisté míry odpovídají sami, pomoci v těžkých situacích

45

51

40

Pomáhat, ať za svou situaci mohou či ne

31

32

22

Oběti okolností, určitě pomáhat

10

9

18

„Které z následujících tvrzení nejvíce odpovídá Vašemu názoru na problematiku bezdomovců?“ podle hodnocení práce magistrátu v % Pracuje dobře

Nepracuje dobře

Mohou za situaci sami, zbytečné pomáhat

10

15

Do jisté míry odpovídají sami, pomoci v těžkých situacích

50

45

Pomáhat, ať za svou situaci mohou či ne

31

25

Oběti okolností, určitě pomáhat

9

15

Téměř všichni (96 %) Pražané zaznamenali, že letos na Letné vyrostly v době silných mrazů stany pro nocování bezdomovců. Jen o něco nižší je informovanost lidí, kteří bydlí v okrajových částech Prahy, a lidí, kteří se ke komunálním volbám nedostaví, aby vybrali své zástupce do Zastupitelstva hlavního města Prahy.

„Víte o tom, že Magistrát hl. města Prahy nechal letos v zimě v době silných mrazů zbudovat stany pro nocování bezdomovců?“ Ne 4%

Ano 96% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

43

Naprostá většina o zbudování stanů pro bezdomovce nejenom ví, ale považuje to za správné rozhodnutí (92 %). Více než polovina (57 %) je o tom přesvědčena (odpověď „určitě ano“). Ačkoliv za správné považují toto rozhodnutí častěji lidé, kteří o něm vědí, i mezi těmi, kteří o tomto opatření nevěděli, s tím souhlasí většina. Důraznější podporu má v tomto ohledu magistrát od rodilých Pražanů a lidí, kteří si myslí, že lidem bez domova je třeba pomáhat. Ale i mezi těmi, kteří jsou přesvědčení, že si bezdomovci mohou za svou situaci sami a je zbytečné jim pomáhat, je polovina, která zbudování stanů pro přenocování bezdomovců v době silných mrazů pokládá za správné řešení.

„Považujete za správně, že magistrát v době silných mrazů nechal stany pro bezdomovce zbudovat?“ Určitě ne Spíše ne 1% 7%

Spíše ano 35%

Určitě ano 57%


„Považujete za správně, že magistrát v době silných mrazů nechal stany pro bezdomovce zbudovat?“ podle názoru na bezdomovce v % Mohou za situaci Do jisté míry sa- Pomáhat, ať za Oběti okolnosami, zbytečné mi, pomoci v těž- svou situaci stí, určitě pomáhat kých situacích mohou či ne pomáhat Určitě ano + spíše ano

55

94

99

100


45

6

1

0


44

Tři pětiny (61 %) si myslí, že charitativní organizace by měly pomáhat pouze „pražským“ bezdomovcům či lidem na okraji společnosti. Nesouhlas s pomocí charitativních organizací podporovaných Prahou, bezdomovcům, kteří nepocházejí z Prahy je pochopitelně větší mezi občany, kteří se domnívají, že si tito lidé mohou za svou situaci sami.

„Souhlasíte s názorem, že magistrátem finančně podporované charitativní organizace by měly pomáhat pouze těm bezdomovcům a lidem na okraji, kteří mají trvalé bydliště nebo pocházejí z Prahy?“

Určitě ano 21%

Určitě ne 10%

Spíše ne 29%

Spíše ano 40%


„Souhlasíte s názorem, že magistrátem finančně podporované charitativní organizace by měly pomáhat pouze těm bezdomovcům a lidem na okraji, kteří mají trvalé bydliště nebo pocházejí z Prahy?“ podle názoru na bezdomovce v % Mohou za situaci Do jisté míry sa- Pomáhat, ať za Oběti okolnosami, zbytečné mi, pomoci v těž- svou situaci stí, určitě pomáhat kých situacích mohou či ne pomáhat Určitě ano + spíše ano

75

62

57

55


25

38

43

45


45

5.2 Podpora charitativních organizací a úloha městských částí Peníze, které město uvolňuje pro různé charitativní organizace, které pomáhají bezdomovcům a lidem žijícím na okraji společnosti, nejsou podle Pražanů zbytečně vynakládané. Více jak tři čtvrtiny obyvatel města se domnívají, že by měl magistrát ještě více než dosud tyto organizace finančně podporovat. Větší pomoc by měla těmto organizacím směřovat v souvislosti s asistencí při vyřizování dokladů nebo hledání zaměstnání pro bezdomovce (80 %). Více peněz by mělo plynout charitativním organizacím i na stravu, ošacení či zdravotní péči pro tyto lidi (76 %) a jejich ubytování (75 %).

„Myslíte si, že magistrát hl. města Prahy by měl více než dosud finančně podporovat charitativní organizace, které bezdomovcům a lidem na okraji poskytují …“ 0

20

pomoc při vyřizování dokladů nebo hledání zaměstnání

%

34

jídlo, ošacení, možnost hygieny a zdravotní péči

26

azylové nebo jakékoliv ubytování

24

Určitě ano

40

60

46

50

51

Spíše ano

Spíše ne

80

100

16

4

18

6

20

5

Určitě ne


Čím jsou lidé starší, tím méně často souhlasí s tím, že by měl magistrát podporovat prostřednictvím charitativních organizací různé formy pomoci bezdomovcům a lidem na okraji společnosti. Nejvíce výrazná je tato tendence v případě poskytování ubytování, nejméně pak v případě pomoci s vyřizováním dokladů či hledání zaměstnání. Prostředky města poskytnuté charitativním organizacím na tuto formu pomoci (pomoc s doklady, zaměstnáním) jsou žádoucí i podle velké části Pražanů, kteří by jinak těmto lidem nepomáhali. O něco častěji by podporu všem formám pomoci viděly ženy, lidé, kteří si myslí, že magistrát pracuje dobře a půjdou volit své zastupitele.


46

„Myslíte si, že magistrát hl. města Prahy by měl více než dosud finančně podporovat charitativní organizace, které bezdomovcům a lidem na okraji poskytují …“ podíly souhlasných odpovědí podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

pomoc s doklady či hledání zaměstnání

82

81

80

76

jídlo, ošacení, možnost hygieny a zdr. péči

78

79

76

70


84

75

74

70

podíly souhlasných odpovědí podle názoru na bezdomovce v % Mohou za situaci Do jisté míry sa- Pomáhat, ať za Oběti okolnosami, zbytečné mi, pomoci v těž- svou situaci stí, určitě pomáhat kých situacích mohou či ne pomáhat pomoc s doklady či hledání zaměstnání

44

77

92

95

jídlo, ošacení, možnost hygieny a zdr. péči

21

76

93

95


27

74

89

95


47

Obyvatelé města by uvítali, kdyby se problémy bezdomovců a lidí na okraji v Praze zabývaly vedle magistrátu také více jednotlivé městské části (83 %). Pokud jde o umístění azylových domů a denních center pro bezdomovce, tři čtvrtiny lidí (77 %) se domnívají, že by se měly budovat spíše v okrajových městských částech než v centru Prahy. Umístění bezdomovců ve vlastní městské části však polovině obyvatel města pravděpodobně po chuti není. Druhá polovina by však nejspíše nic nenamítala, protože by podpořila ve volbách komunální politiky své MČ, kteří by souhlasili s vybudováním azylového domu pro bezdomovce ve čtvrti, kde bydlí. Přesvědčivé stanovisko však v tomto ohledu vyjadřuje jen každý devátý obyvatel Prahy.

Názory na úlohu městských částí při řešení problematiky bezdomovců 0

20

Řešením problémů bezdomovců a lidí na okraji v Praze by se měly vedle magistrátu více zabývat také jednotlivé MČ

33

Azylové domy a denní centra pro bezdomovce by se měly budovat spíše v okrajových MČ než v centru Prahy

35

Podpořil(a) byste ve volbách komunální politiky MČ, kteří by souhlasili s vybudováním azylového domu pro bezdomovce ve čtvrti, kde bydlíte? Určitě ano

11

Spíše ano

40 % 60

50

42

36

Spíše ne

80

100

13 4

19

34

4

19

Určitě ne


Větší úlohu MČ by uvítali lidé, kteří půjdou volit do pražského zastupitelstva, dále lidé, kteří si myslí, že si bezdomovci pomoci zaslouží, ať za svou situaci mohou či nikoliv, a lidé, kteří nebydlí v centru města. Zatímco v centru by podpořil politiky, kteří by chtěli v jejich čtvrti vybudovat azylový dům, jen každý třetí člověk, jinde by to byla více jak polovina. S posílení role MČ vyslovili příznivci spíše menších stran častěji než příznivci tří nejsilnějších parlamentních stran buď souhlas ( SZ) nebo nesouhlas (KDU-ČSL). Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

48

Názory na úlohu městských částí při řešení problematiky bezdomovců podíl souhlasných odpovědí podle ochoty volit do ZHMP v % Ano

Ne

Není rozhodnut

Problémy bezdomovců a lidí na okraji vedle magistrátu více také jednotlivé MČ

86

78

84

Azylové domy a denní centra pro bezdomovce spíše v okrajových MČ než v centru Prahy

72

75

85

Souhlas komunálního politika s vybudováním azylového domu ve Vaší čtvrti

56

42

41

podíl souhlasných odpovědí podle místa bydliště v % Centrum


Okrajové části


83

83

87


85

76

71


32

50

56

souhlasné odpovědi podle stranických preferencí do ZHMP v % ODS

KSČM

ČSSD

KDU-ČSL

SZ

SNK-ED


82

79

82

76

94

79


77

74

77

76

80

79


48

43

46

40

52

68


49


Lidé v Praze vyjadřují ve vztahu k bezdomovcům poměrně značný soucit. Jen zhruba desetina Pražanů se domnívá, že si obvykle mohou za svou situaci sami a je zbytečné jim pomáhat. Ostatní se domnívají, že by se jim pomáhat mělo. Nejčastější je přitom názor téměř poloviny Pražanů (48 %), že bezdomovci si do značné míry mohou za svou situaci sami, ale ve skutečně těžkých chvílích by se jim mělo pomoci. Tři z deseti lidí v Praze (31 %) si myslí, že nezávisle na tom, jaký mají sami bezdomovci na své situaci podíl, by se jim mělo pomáhat. Spíše okrajový je pak názor, že jsou obětí nepříznivých okolností a určitě by se jim mělo pomáhat (12 %).

•

Téměř všichni (96 %) Pražané zaznamenali, že letos na Letné vyrostly v době silných mrazů stany pro nocování bezdomovců a naprostá většina to považuje za správné rozhodnutí (92 %). Více než polovina (57 %) je o tom přesvědčena (odpověď „určitě ano“).

•

Peníze, které město uvolňuje pro různé charitativní organizace, pomáhající bezdomovcům a lidem žijícím na okraji společnosti, nejsou podle Pražanů vyhozené prostředky. Více jak tři čtvrtiny obyvatel města se domnívají, že by měl magistrát ještě více než dosud tyto organizace finančně podporovat. Větší pomoc by měla těmto organizacím směřovat v souvislosti s asistencí při vyřizování dokladů nebo hledání zaměstnání pro bezdomovce (80 %). Více peněz by mělo plynout charitativním organizacím i na stravu, ošacení či zdravotní péči pro tyto lidi (76 %) a jejich ubytování (75 %). Tři pětiny (61 %) si myslí, že charitativní organizace by měly pomáhat pouze „pražským“ bezdomovcům či lidem na okraji společnosti.

•

Obyvatelé města by uvítali, kdyby se problémy bezdomovců a lidí na okraji v Praze zabývaly vedle magistrátu také více jednotlivé městské části (83 %). Pokud jde o umístění azylových domů a denních center pro bezdomovce, tři čtvrtiny lidí (77 %) domnívají, že by se měly budovat spíše v okrajových městských částech než v centru Prahy.

•

Umístění bezdomovců ve vlastní městské části však polovině obyvatel města pravděpodobně po chuti není. Druhá polovina by však nejspíše nic nenamítala, protože by podpořila ve volbách komunální politiky své MČ, kteří by souhlasili s vybudováním azylového domu pro bezdomovce ve čtvrti, kde bydlí. Přesvědčivé stanovisko však vyjadřuje jen každý devátý obyvatel Prahy.


50

6. OBNOVA MARIÁNSKÉHO SLOUPU NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ Polovina lidí v Praze (56 %) ví, že v Praze stál na Staroměstském náměstí poblíž sousoší Jana Husa Mariánský sloup. Dle očekávání jsou s tímto faktem častěji obeznámeni lidé starší a vzdělanější, dále lidé, kteří svůj vztah k hlavnímu městu označují za pevné pouto. O tom, že na Staroměstském náměstí stál Mariánský sloup, vědí také častěji lidé, kteří se zajímají o politiku, na podzim půjdou volit do pražského zastupitelstva, a ti, kteří budou volit KDU-ČSL.

„Víte o tom, že na Staroměstském náměstí stál poblíž sousoší Jana Husa kdysi Mariánský sloup?“

Ano 56%

Ne 44%


„Víte o tom, že na Staroměstském náměstí stál poblíž sousoší Jana Husa kdysi Mariánský sloup?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Ano

22

52

66

77

Ne

78

48

34

23

podle vzdělání v % základní

vyučen

maturita

vysokoškolské

Ano

34

53

55

72

Ne

66

47

45

28


51

Na tom, za by měl či neměl být Mariánský sloup obnoven, se Pražané neshodnou. Polovina lidí si myslí, že ano, polovina nikoliv (50 % : 50 %). Častěji by obnovu morového sloupu podpořili lidé se zájmem o volby a politiku, sympatizanti KDU-ČSL a ti, co o jeho původní existenci vědí.

„Mariánský sloup na Staroměstském náměstí byl stržen roku 1918. Myslíte si, že by měl být obnoven?“ Určitě ano 19%

Určitě ne 17%

Spíše ano 31% Spíše ne 33%


„Mariánský sloup na Staroměstském náměstí byl stržen roku 1918. Myslíte si, že by měl být obnoven?“ podle stranických preferencí do ZHMP v % ODS

KSČM

ČSSD

KDU-ČSL

SZ

ED-SNK

Určitě + spíše ano

56

43

47

72

46

44

Určitě + spíše ne

44

57

53

28

54

56


52

7. NÁZORY NA STĚHOVÁNÍ PRAŽSKÉHO MAGISTRÁTU 7.1 Pozornost informacím o stěhování magistrátu Dvě pětiny (40 %) obyvatel hlavního města vědí, že je na letošní rok naplánováno sestěhování zaměstnanců magistrátu do jedné budovy. Většina Pražanů tedy o tomto záměru není informována. Stěhování zaměstnanců pražského magistrátu je častěji známo lidem, kteří se zajímají o politiku a šli by volit do pražského zastupitelstva. Nejčastěji to jsou lidé ve věku 45-59 let, lidé s vyšším vzděláním a životní úrovní a také lidé, kteří se do hlavního města přistěhovali.

„Víte o tom, že všichni zaměstnanci Magistrátu hl. města Prahy se mají v průběhu roku sestěhovat z celé Prahy do jedné administrativní budovy v centru města?“ Ano 40%

Ne 60% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

„Víte o tom, že všichni zaměstnanci Magistrátu hl. města Prahy se mají v průběhu roku sestěhovat z celé Prahy do jedné administrativní budovy v centru města?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Ano

25

41

50

44

Ne

75

59

50

56


53

Polovina lidí (51 %) v Praze se přitom vůbec nezajímá o konkrétní informace, které se týkají podmínek pronajmutí bývalé budovy ČEZ v Jungmannově ulici. Třetina Pražanů (36 %) věnuje této otázce poměrně malou pozornost a jen malé procento (13 %) velkou pozornost. Podmínky pronájmu sledují častěji více lidé, kteří se zajímají o politické záležitosti a nebudou chybět u celopražských komunálních voleb. Nezájem je typičtější pro sympatizanty ČSSD, KSČM a SZ. Vyšší míru zájmu projevují příznivci stran ED-SNK. Opět to je starší střední generace a lidé s vyšším vzděláním. Pozornost, jakou věnují lidé informacím o podmínkách pronájmu nové budovy, ale nijak nesouvisí se způsobem hodnocení práce magistrátu.

„Jak velkou pozornost Vy osobně věnujete informacím ohledně podmínek, za kterých si pražský magistrát pronajímá bývalou budovu ČEZ v Jungmannově ulici?“ Hodně velkou 3%

Vůbec žádnou 51%

Poměrně velkou 10%

Poměrně malou 36% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů

„Jak velkou pozornost Vy osobně věnujete informacím ohledně podmínek, za kterých si pražský magistrát pronajímá bývalou budovu ČEZ v Jungmannově ulici?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Hodně+poměrně velkou

6

15

18

12

Poměrně malou

24

39

41

40

Vůbec žádnou

70

47

41

48

podle stranických preferencí do ZHMP v % ODS

KSČM

ČSSD

KDU-ČSL

SZ

ED-SNK

Hodně+poměrně velkou

17

15

12

6

5

42

Poměrně malou

40

33

37

66

39

37

Vůbec žádnou

43

52

51

28

55

21


54

7.2 Názory na sestěhování zaměstnanců magistrátu a kritéria hodnocení

Většina Pražanů na obecnou otázku, zda považují za správné rozhodnutí sestěhovat zaměstnance magistrátu do jedné budovy, odpovídá kladně (83 %). Sestěhování do jedné budovy považují častěji za správné rozhodnutí lidé, kteří mají spíše vyšší životní úroveň, dále lidé, kteří se domnívají, že primátor Bém věnuje budoucnosti města náležitou pozornost.

„Považujete za správné rozhodnutí, sestěhovat zaměstnance pražského magistrátu do jedné budovy?“ Určitě ne 3% Spíše ne 14%

Určitě ano 30%

Spíše ano 53%


Názory Pražanů na stěhování lze posuzovat z různých aspektů. Za prvé z hlediska centralizace služeb, za druhé z hlediska financí a za třetí z hlediska jejich dostupnosti. Obyvatelům města by myšlenka nabídky služeb úřadu tzv. pod jednou střechou vyhovovala. Naprostá většina Pražanů si myslí (91 %), že právě centralizace by měla být hlavním cílem sestěhování zaměstnanců magistrátu, tak aby veškeré odbory úřadu sídlily na jednom místě. Také s názorem, že hlavním cílem sestěhování zaměstnanců pražského magistrátu by měly být finanční úspory v nákladech města, souhlasí 84 % občanů, kteří v Praze žijí. Na čem se již Pražané neshodnou, je to, zda by měl magistrát sídlit v centru nebo na kraji Prahy. Pouze necelá polovina (45 %) totiž považuje za nutné, aby magistrát sídlil v centru města. Podle větší části obyvatel města to nezbytné není.


55

Názory na sestěhování úředníků do jedné budovy 0

20

Souhlasíte s názorem, že hlavním cílem sestěhování zaměstnanců pražského magistrátu by měla být nabídka služeb úřadu obyvatelům města pod jednou střechou?

42

Souhlasíte s názorem, že hlavním cílem sestěhování zaměstnanců pražského magistrátu by měly být finanční úspory v nákladech města?

42

Považujete za nutné, aby pražský magistrát se všemi zaměstnanci sídlil v centru města?

Určitě ano

11

40 % 60

80

100

49

34

Spíše ano

Spíše ne

8 1

42

13 3

37

18

Určitě ne


Představy o finančních úsporách, kterých by mělo město dosáhnout sestěhováním zaměstnanců, jsou velmi podobné v různých skupinách obavatel. Zajištění nabídky služeb úřadu pod jednou střechou je tím přitažlivější řešení, čím dále bydlí lidé od středu města. Umístění úřadu v centru města leží na srdci více sympatizantům pravicových a středových stran. Příznivci ČSSD a KSČM s nezbytnost umístění magistrátu v centru spíše nesouhlasí.

Souhlasíte s názorem, že hlavním cílem sestěhování zaměstnanců pražského magistrátu by měla být nabídka služeb úřadu obyvatelům města pod jednou střechou? podle místa bydliště v % Centrum


Okrajové části


86

91

97


14

9

3

Považujete za nutné, aby pražský magistrát se všemi zaměstnanci sídlil v centru města? podle stranických preferencí do ZHMP v % ODS

KSČM

ČSSD

KDU-ČSL

SZ

ED-SNK


49

33

39

55

47

58


50

67

61

45

53

42


56

Vzájemné zkombinování odpovědí na všechna tři kritéria sestěhování ukázalo, že nejčastější jsou dva postoje k této problematice. Podle jednoho by cílem stěhování mělo být naplnění tří cílů: dosažení úspor, nabídka služeb v centru a pod jednou střechou. Tyto názory má více jak jedna třetina Pražanů. Ještě o něco četnější (dvě pětiny) je mínění, podle nějž má stěhování přinést úspory a dostupnost úředníků na jednom místě, přičemž magistrát nemusí být v centru. Ostatní varianty jsou méně četné.

Typologie názorů na sestěhování úředníků do jedné budovy Ostatní kombinace 9%

Úspory a pohromadě a v centru 36%

Dražší, ale pohromadě, popř. i v centru 14%

Úspory a pohromadě 41% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 855 respondentů


57

7.3 Názory na řešení umístění zaměstnanců magistrátu v budoucnosti Názorům na cíle sestěhování magistrátních úředníků odpovídají i představy o správnosti postupu při řešení této otázky. Nejednoznačné názory na to, zda je nutné, aby magistrát sídlil v centru města, se odrážejí i v odpovědi na možnost umístění mimo centrum. Mírně převažuje řešení, které nelpí na umístění ve středu města. O něco více než polovina (56 %) by totiž pokládala za správné rozhodnutí, kdyby pražský magistrát se všemi zaměstnanci sídlil někde na okraji města v dosahu MHD. Vzhledem k tomu, že pro většinu Pražanů jsou klíčovou otázkou při řešení sestěhování zaměstnanců magistrátu úspory, většina - tři čtvrtiny (74 %) - nepokládá za správné rozhodnutí sestěhovat zaměstnance tohoto úřadu i v případě, že by cena nájmu a provozu byla vyšší než součet nynějších nákladů na nájmy a provoz stávajících budov.

„Považoval(a) byste za správné rozhodnutí …

0

kdyby pražský magistrát se všemi zaměstnanci sídlil někde na okraji města v dosahu MHD?

20

19

sestěhovat zaměstnance pražského magistrátu do jedné budovy i v případě, že cena nájmu by byla vyšší než součet stávajících nákladů 5 za nájmy a provoz budov pražského magistrátu?

Určitě ano

Spíše ano

40 % 60

35

21

80

38

38

Spíše ne

100

8

36

Určitě ne



58

Zatímco mírně převažující názor, že by bylo správné rozhodnutí, kdyby magistrát se všemi zaměstnanci sídlil někde na okraji Prahy v dosahu MHD, je rovnoměrně zastoupen mezi všemi skupinami obyvatel města. Rozhodnutí sestěhovat do jedné budovy i za cenu, že náklady na pronájem a provoz při sestěhování vyšší než nájmy a provoz stávajících budov, častěji schvalují lidé, kteří jsou z lépe a průměrně situovaných, zajímají se o politiku domnívají se, že magistrát pracuje dobře.

Z dlouhodobého hlediska jsou obyvateli města preferovaná dvě řešení. Buď pořízení vlastní velké budovy (40 %) a nebo jakákoliv nejekonomičtější, resp. nejúspornější varianta (42 %). Jen malý podíl pokládá za perspektivní dlouhodobý pronájem (14 %) či decentralizaci v různých budovách na různých místech Prahy (4 %).

„Myslíte si, že pražský magistrát by měl do budoucna usilovat o pořízení vlastní velké administrativní budovy, situaci řešit pronájmem jednoho velkého objektu nebo se vrátit k stávajícímu řešení, kdy úředníci jsou umístěni v budovách na různých místech Prahy?“ 60 42

40 40 % 20

14 4

0 Pořídit si vlastní velkou budovu

Mít vhodně velkou Umístit úředníky do Je to jedno, záleží budovu dlouhodobě budov na různých jen na tom, co bude v pronájmu místech Prahy levnější


Názory na řešení situace kolem prostor, kde sídlí magistrátní úředníci, jsou odlišné v závislosti na různých faktorech. Svou roli hraje jak majetkové a finanční zajištění, tak věk a rozdělení na rodilé a nerodilé Pražáky, ale i stranické preference a pohled na práci magistrátu. Vlastní velkou budovu by uvítali častěji lidé mladší 49 let, lidé z lépe a průměrně zajištěných rodin, spokojení s prací pražského magistrátu a příznivci ODS. Naopak lidé chudší, nespokojení s magistrátem a starší by z hlediska formy vlastnictví a centralizace


59

nepreferovali žádnou možnost, ale zvolili nejlevnější variantu. Častěji toto řešení volí příznivci KSČM a KDU-ČSL.

„Myslíte si, že pražský magistrát by měl do budoucna usilovat o pořízení vlastní velké administrativní budovy, situaci řešit pronájmem jednoho velkého objektu nebo se vrátit k stávajícímu řešení, kdy úředníci jsou umístěni v budovách na různých místech Prahy?“ podle věku a rodiště v Praze v % Věk do 49 let

Věk 50 let a více


Rodilí Pražané


Rodilí Pražané

Vlastní velkou budovu

40

36

43

36

Velkou budovu v pronájmu

18

19

12

8

Na různých místech Prahy

5

5

4

3

Záleží, co bude levnější

37

40

41

53


KSČM

ČSSD

KDU-ČSL

Vlastní velkou budovu

45

31

36

33

Velkou budovu v pronájmu

14

16

14

11

Na různých místech Prahy

5

3

7

2

Záleží, co bude levnější

36

50

44

54


60


Dvě pětiny (40 %) obyvatel hlavního města vědí, že je na letošní rok naplánováno sestěhování zaměstnanců magistrátu do jedné budovy. Polovina lidí (51 %) v Praze se přitom vůbec nezajímá o konkrétní informace, které se týkají podmínek pronajmutí bývalé budovy ČEZ v Jungmanově ulici. Třetina Pražanů (36 %) věnuje této otázce poměrně malou pozornost a jen malé procento (13 %) velkou pozornost.

•

Většina Pražanů na obecnou otázku, zda považují za správné rozhodnutí sestěhovat zaměstnance magistrátu do jedné budovy, odpovídá kladně (83 %).

•

Obyvatelům města by myšlenka nabídky služeb úřadu tzv. pod jednou střechou vyhovovala. Naprostá většina Pražanů si myslí (91 %), že právě centralizace by měla být hlavním cílem sestěhování zaměstnanců magistrátu, tak aby byly veškeré odbory úřadu sídlily na jednom místě. Zajištění nabídky služeb úřadu pod jednou střechou je tím přitažlivější řešení, čím dále bydlí lidé od středu města.

•

S názorem, že hlavním cílem sestěhování zaměstnanců pražského magistrátu by měly být finanční úspory v nákladech města, souhlasí 84 % občanů, kteří v Praze žijí. Tento názor je velmi univerzální, sdílejí ho shodně různé skupiny obyvatel.

•

Na čem se již Pražané neshodnou, je to, zda by měl magistrát sídlit v centru nebo na kraji Prahy. Pouze necelá polovina (45 %) totiž považuje za nutné, aby magistrát sídlil centru města. Podle větší části obyvatel města to nezbytné není. Umístění úřadu v centru města leží na srdci více sympatizantům pravicových a středových stran.

•

Názorům na cíle sestěhování magistrátních úředníků odpovídají i představy o správnosti postupu při řešení této otázky. Mírně převažuje řešení, které nelpí na umístění ve středu města. O něco více než polovina (56 %) by totiž pokládala za správné rozhodnutí, kdyby pražský magistrát se všemi zaměstnanci sídlil někde na okraji města v dosahu MHD. Vzhledem k tomu, že pro většinu Pražanů jsou klíčovou otázkou při řešení sestěhování zaměstnanců magistrátu úspory. Většina - tři čtvrtiny (74 %) - totiž nepokládá za správné rozhodnutí sestěhovat zaměstnance tohoto úřadu i v případě, že by cena nájmu a provozu byla vyšší než součet nynějších nákladů na nájmy a provoz stávajících budov.

•

Z dlouhodobého hlediska jsou obyvateli města preferována dvě řešení. Buď pořízení vlastní velké budovy (40 %) a nebo jakákoliv nejekonomičtější, resp. nejúspornější varianta (42 %). Jen malý podíl pokládá za perspektivní dlouhodobý pronájem (14 %) či decentralizaci v různých budovách na různých místech Prahy (4 %).


61

8. HODNOCENÍ MĚSÍČNÍKU LISTY HL. MĚSTA PRAHY Poslední kapitola je věnována názorům na Listy hl. města Prahy, jejich čtenosti, hodnocení a reflexi posledních změn. Na úvod kapitoly je zajímavé zmínit zájem o informace o činnost vedení města. Každý druhý Pražan (52 %) uvádí, že sleduje tyto informace se zájmem. Nepřekvapí, že čím jsou vzdělanější, lépe situovaní a čím silnější mají pouto k hlavnímu městu, tím více se zajímají. Výrazně vyšší zájem je patrný u lidí, kteří se zajímají obecně o politiku a půjdou k volbám. Z hlediska věku je nižší podíl lidí, kteří sledují tyto informace, mezi mladými do 29 let a mezi těmi, kteří by volbách do zastupitelstva hlavního města volili KSČM a Stranu zelených.

„Řekl(a) byste, že informace o činnosti vedení města Prahy sledujete se zájmem?“ Určitě ano 9%

Určitě ne 13%

Spíše ano 43%

Spíše ne 35%


„Řekl(a) byste, že informace o činnosti vedení města Prahy sledujete se zájmem?“ podle ochoty jít k volbám v % Ano

Ne

Není rozhodnut


71

30

45


28

70

55


KSČM

ČSSD

KDU-ČSL

SZ

ED-SNK


59

48

58

57

41

68


41

52

42

43

59

32


62

8.1 Čtenost a dostupnost Listů Dvě třetiny (68 %) Pražanů tento měsíčník čte a nebo se s ním alespoň setkaly. Častěji jsou to ženy (71 % ku 63 % mužů), lidé s vyšším vzděláním, lidé z dobře zajištěných rodin a se silnou vazbou na hlavní město. Naopak Listy se dostaly do rukou méně často mladým lidem do 29 let a těm, kteří se nezajímají o politiku a informace o činnosti vedení města a nepřišli by k volbám. V této otázce nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v závislosti na třech základních typech místa bydliště.

„Čtete nebo jste se alespoň někdy setkal(a) s Listy hlavního města Prahy?“

Ne 32%

Ano 68%


„Čtete nebo jste se alespoň někdy setkal(a) s Listy hlavního města Prahy?“ podle zájmu o informace o činnosti vedení města v % Určitě ano + spíše ano


Ano

79

56

Ne

21

44

podle vzdělání v % základní

vyučen

maturita

vysokoškolské

Ano

51

68

68

74

Ne

49

32

32

26


63

Polovina (52 %) z lidí, kteří Listy čtou a nebo se s nimi alespoň setkali, dostává do své poštovní schránky buď všechny (18 %) či většinu vydání (34 %). Dvě pětiny (40 %) nalézají Listy ve své poště pouze občas a 8 % vůbec ne. Z hlediska distribuce je ale důležité zjištění, že ti, kteří Listy čtou či se s nimi setkali, uvádějí tím lepší kvalitu doručování Listů, čím dále bydlí od centra města. Otázkou zůstává, zda lidé v okrajových částí nevěnují této věci také větší pozornost.

„Měsíčník Listy hlavního města Prahy dostáváte do své poštovní schránky: pouze ti, kteří čtou či se setkali s Listy hl. města Prahy

Každé vydání 18%

Nedostávám vůbec 8%

Většinu vydání 34%

Pouze občas 40%


„Měsíčník Listy hlavního města Prahy dostáváte do své poštovní schránky: pouze ti, kteří čtou či se setkali s listy hl. města Prahy podle místa bydliště v % Centrum


Okrajové části

Každé vydání

9

18

35

Většinu vydání

41

32

30

Pouze občas

40

43

26

Nedostává vůbec

10

7

9


64

Polovina lidí, kteří Listy čtou či se s nimi alespoň setkali, je čte pouze občas (48 %). Dvě pětiny (42 %) pak buď pravidelně či většinu vydání a deset procent je nečte vůbec. Častěji čtou či prolistují Listy lidé, kteří projevují vřelý vztah k hlavnímu městu a politice. Jsou to lidé, kteří se zajímají o informace o činnosti vedení města, půjdou volit do pražského zastupitelstva a především starší lidé. Více než polovina z nich je čte buď pravidelně nebo většinu vydání.

„Jak často čtete nebo alespoň prolistujete Listy hlavního města Prahy“? pouze ti, kteří čtou či se setkali s Listy hl. města Prahy Pravidelně 14%

Nečtu vůbec 10%

Většinu vydání 28% Pouze občas 48% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 578 respondentů

„Jak často čtete nebo alespoň prolistujete Listy hlavního města Prahy“? podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Pravidelně

4

9

11

29

Většinu vydání

23

27

32

28

Pouze občas

57

55

48

36

Nečte vůbec

16

9

9

7

podle zájmu o informace o činnosti vedení města v % Určitě ano + spíše ano


Pravidelně

20

5

Většinu vydání

31

24

Pouze občas

42

57

Nečte vůbec

7

14


65

Nejběžnější způsob, jak lidé Listy čtou, je vyhledávání informací, které je zajímají, což činí dvě pětiny (41 %) z těch, kteří listy alespoň občas čtou (61 % z pražské populace). Další třetina (32 %) Listy obvykle prolistuje a přečte si nějaký článek, pokud je upoutá. Čtvrtina (24 %) čte listy od začátku do konce. Způsob, jak lidé Listy čtou, je dle očekávání závislý na míře zájmu o informace z vedení města, vztahu k Praze a věku. Lidé, které zajímají informace o činnosti vedení hlavního města, ti, kteří k němu mají pevné pouto a také lidé starší čtou častěji než ostatní Listy celé. Pro mladší a střední generaci a lidi s podprůměrným zájmem o informace je typičtější, že měsíčník prolistují a občas přečtou článek, který je upoutá. S modelem, jak lidé v Praze Listy čtou, pak souvisí intenzita čtenosti tohoto měsíčníku. Mezi těmi, co je čtou pravidelně či většinu vydání jsou typické dva způsoby: buď je čtou celé nebo to, co je zajímá. Pro ty, kteří je čtou jen občas, je typická selekce informací.

„Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje způsob, jak Vy osobně obvykle čtete jednotlivá vydání Listů hlavního města Prahy?“ pouze ti, kteří čtou či alespoň prolistují Listy hl. Města Prahy 60 41 40

32

%

24

20 3 0 Listy čtu celé

Čtu jen to, co mě zajímá

Listy prolistuji a Listy jen zběžně občas přečtu článek, prohlédnu, prolistuji pokud mě upoutá


„Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje způsob, jak Vy osobně obvykle čtete jednotlivá vydání Listů hlavního města Prahy?“ podle frekvence čtenosti Listů v % Pravidelně + většinu vydání

Pouze občas

Listy čtu celé

41

10


46

37

Prolistuji a občas článek, pokud upoutá

13

48

Listy jen zběžně prohlédnu, prolistuji

0

5


66

Lidé, kteří Listy buď nečtou vůbec či se s nimi ani nesetkali (celkem 39 % Pražanů), uvedli jako nejčastější důvod, že je nedostávají do svých schránek. Takto odpověděl každý druhý z nich (48 %). Ostatní důvody byly méně časté: nezájem o tiskoviny vydávané úřady (17 %), zásadní odpor k tiskovinám zadarmo (13 %) či ztráta zájmu o obsah Listů (12 %). Důvody, proč lidé Listy nečtou, jsou proporcích.

napříč různým skupinami obyvatel ve stejných

„Proč Listy hlavního města Prahy nečtete vůbec? Vyberte, prosím, jeden nejpodstatnější důvod.“ pouze ti, kteří se nikdy nesetkali či vůbec nečtou Listy hl. Města Prahy

0

20

Nedostávám je do schránky, nemám možnost je získat

80

100

48

Nečtu žádné noviny ani časopisy, které vydávají úřady

17

Tiskoviny bezplatně doručované do schránky ze zásady vyhazuji

13

Dříve jsem Listy občas četl(a), ale ničím mne nezaujaly

12

Nemám zájem o informace týkající se dění v Praze

40 % 60

3



67

Přes polovinu obyvatel, kteří alespoň občas čtou Listy, čte tento měsíčních více než tři roky. Dlouholetých čtenářů (nad pět let) není vysoký podíl (15 %). Více než třetina pak uvádí, že toto periodikum čte jeden až dva roky a nejmenší část méně než rok. Nejvěrnější čtenáři se najdou mezi lidmi se zájmem o politiku, volby a informace o činnosti vedení města a dle předpokladu i mezi lidmi nad věkovou hranicí 60 let (čtvrtina z nich). Tyto čtenáře lze také častěji najít mezi těmi, co čtou většinu či všechna vydání a Listy čtou tzv. od začátku do konce.

„Kolik let Listy hlavního města Prahy čtete, sledujete, o čem píší?“ pouze ti, kteří čtou či alespoň prolistují Listy hl. Města Prahy

Více než 5 let 15%

Méně než jeden rok 8%

1 až 2 roky 36% 3 až 5 let 41% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 520 respondentů

„Kolik let Listy hlavního města Prahy čtete, sledujete, o čem píší?“ podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Více než 5 let

2

12

16

24

3 až 5 let

30

45

42

41

Méně než dva roky

68

43

42

35

podle způsobu čtení Listů v % Listy čtu celé


Prolistuji, občas článek, pokud upoutá + jen zběžně prohlédnu

Více než 5 let

28

12

9

3 až 5 let

39

44

37


33

44

54


68

Většině těch, kteří Listy hl. města Prahy čtou, vyhovuje měsíční periodicita (66 %), čtvrtina by uvítala, kdyby vycházely dvakrát do měsíce, a nízký podíl lidí by byl pro, aby vycházely každý týden. O formu deníku de facto není vůbec zájem. Zájem o častější vydávání nesouvisí se základními sociodemografickými charakteristikami, ale výlučně s typem čtenáře. I když nejčastěji se domnívají, že měsíční periodicita postačuje, občasní čtenáři, i mezi těmi, kteří čtou všechna či většinu vydání, je tato odpověď převažující. Výraznější zájem o čtrnáctideník mají lidé, kteří čtou většinu vydání, a ti, kteří čtou Listy celé.

„Měly by Listy hlavního města Prahy vycházet častěji než jednou za měsíc? Pokud ano, jak často?“ pouze ti, kteří čtou či alespoň prolistují Listy hl. Města Prahy Ano, Ano, jako jako deník Ne, týdeník 0% jednou 7% měsíčně Ano, to stačí jako 66% čtrnáctid eník 27%


„Měly by Listy hlavního města Prahy vycházet častěji než jednou za měsíc? podle způsobu čtení Listů v % Pravidelně

Většinu vydání

Pouze občas

Stačí jednou měsíčně

60

55

75

Čtrnáctideník

28

39

20

Týdeník

12

6

5

podle způsobu čtení Listů v % Listy čtu celé


Prolistuji, občas článek, pokud upoutá + jen zběžně prohlédnu

Stačí jednou měsíčně

45

65

84

Čtrnáctideník

44

30

11

Týdeník

10

5

5


69

8.2 Hodnocení Listů po grafické a obsahové stránce Pražané vystavili Listům poměrně pěkné vysvědčení. Z necelé dvacítky hledisek dávala většina dotázaných jedničky a dvojky. Jedinou výjimkou byla otázka nestrannosti informací. Zde byla nejčastější známkou trojka. Zvýšenou péči by Listy měly věnovat nejen objektivnosti informací, ale i jejich rozsahu a šíři informací. Naopak nejlépe je hodnocena srozumitelnost a aktuálnost informací, a zejména formát tisku.

„Představte si nyní, že byste měl(a) možnost ohodnotit Listy hlavního města Prahy obdobně jako ve škole ve vybraných oblastech.“ (hodnocení na stupnici 1-5, kde 1=výborná, 5=nedostatečná) pouze ti, kteří čtou či alespoň prolistují Listy hl. Města Prahy Formát, velikost Listů

27

40

24

9

Srozumitelnost informací

23

45

Aktuálnost informací

22

47

Užitečnost informací

20

45

24

Grafická úprava titulní strany

21

41

32

6

Celková grafická úprava Listů

19

43

30

8

Přehlednost obsahu Listů

18

42

32

8

46

32

7

15

Kvalita zpracování informací

19

Zajímavost obsahu

26

7

27

39

4 11

34

8

Objektivnost informací

16

41

34

9

Rozsah, počet stran Listů

15

42

34

9

Šíře informací o Praze

13 10

Nestrannost informací

39 33

0 známka 1

36 41 50

známka 2

16

%

známka 3

12

100 známky 4 nebo 5



70

Analýza ukázala, že všechny hodnocené aspekty jsou lépe hodnoceny čtenáři, kteří čtou všechna či většinu vydání a kteří hodnotí častěji lepšími známkami. Velmi významné rozdíly jsou, pokud jde o aktuálnost informací, zajímavost, objektivnost a grafickou úpravu. Roli hraje také bydliště Pražanů. V mnoha ohledech hodnotí tím lépe, čím dál bydlí od centra města. Týká se to nejenom grafiky, srozumitelnosti, užitečnosti, zajímavosti a objektivnosti (ale i pocitu nestrannosti) informací jako v případě pravidelnějších čtenářů, ale i šíře informací v periodiku. Pokud jde o zajímavost informací, je patrný vliv zájmu o politiku a volby a informace o práci vedení města. Všichni takto zainteresovaní lidé dávají známky lepší. Lidé s vyšším vzděláním a životní úrovní lépe hodnotí Listy z hlediska srozumitelnosti.

„Představte si nyní, že byste měl(a) možnost ohodnotit Listy hlavního města Prahy obdobně jako ve škole ve vybraných oblastech.“ podíl známek 1 nebo 2 podle frekvence čtenosti Listů v % Pravidelně + většinu vydání 73

Formát, velikost Listů

Pouze občas 62


73

62

Aktuálnost informací

83

57


73

58

Grafická úprava titulní strany

76

48


76

49

Přehlednost obsahu Listů

71

50

Kvalita zpracování informací

71

52

Zajímavost obsahu

73

45


71

45


58

46


50

37

podíl známek 1 nebo 2 podle místa bydliště v % Centrum

Okrajové části


49

Městské mezipásmo 70


49

69

66


46

64

78

Zajímavost obsahu

46

59

70


47

57

69


38

54

63


24

47

52


79

71

8.3 Intenzita zájmu o jednotlivé druhy informací v obsahu Listů Intenzitu zájmu o jednotlivé druhy informací v obsahu Listů vyjadřovali Pražané pomocí odpovědí, jakých informací by mělo být více a jakých méně. Pražané by oslabili formu komiksů a přidali aktuality, tipy na výlety, informace o historii a kultuře včetně vyžití pro svou věkovou skupinu či rozhovory se zajímavými lidmi, informace o územním rozvoji a hospodaření města či o životě v Praze a městských částech. Ve všech těchto oblastech by určitě přidala na rozsahu více jak polovina.

„Kterých informací by mělo, podle Vašeho názoru, být v obsahu Listů hlavního města Prahy více, stejně nebo méně než dosud?“ pouze ti, kteří čtou či alespoň prolistují Listy hl. Města Prahy 73

Aktuální informace o Praze

26

69

Tipy na vycházky, výlety a toulky Prahou

1

28

O kultuře v Praze

60

O historii Prahy

58

37

O územním rozvoji Prahy

57

41

3

37

3 5 2

Možnosti vyžití pro Vaši věkovou skupinu

54

43

3

Informace o hospodaření města Prahy

54

42

4

O životě v Praze a městských částech

50

Rozhovory se zajímavými lidmi

48

Informační servis a programy z Prahy

47

Informace o činnosti pražského magistrátu

45

5

41

11

48

44

5

49

7

O životním stylu v Praze

38

51

11

Informace z jednání RHMP, ZHMP

37

53

10

Čtenářské soutěže, kvízy, testy a křížovky

36

Informace z politiky v hlavním městě

32

O sportu v Praze

30

Informace Městské policie, černá kronika

30 11

Pražské komiksy 0

Určitě+spíše více

43

21

55

13

48

22

54 40

16 49

50

%

Asi tak stejně

100

Určitě+spíše méně

Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 520 respondentů Zdroj: Komplex výzkumných aktivit "Hlavní město Praha – 2005/2006" pro MHMP

72

Požadavky na rozsah jsou u celé řady jednotlivých druhů informací sdíleny poměrně univerzálně. Statisticky významné rozdíly nebyly zjištěny u požadavku na aktuální informace, informace o kultuře a územním rozvoji a hospodaření Prahy. Dále pokud jde o tipy na vycházky a informace městské policie včetně černé kroniky. Ženy by si poněkud překvapivě představovaly více informací v oblasti informování o činnosti pražského magistrátu a v případě možnosti vyžití pro svou věkovou skupinu. Tuto informaci by častěji než ostatní uvítali mladí lidé do 29 let, které by také potěšilo více informací o sportu. Lidé vzdělanější by méně často než Pražané bez maturity viděli v Listech více různých čtenářských soutěží, kvízů, testů, křížovek či komiksů. Tyto formáty by naopak častěji „brali“ lidé, kteří se nezajímají o politiku a o informace o činnosti vedení města a nevoliči. Méně je také zajímají přímo informace z politiky v hlavním městě či rozhovory se zajímavými lidmi. Lidé, kterým se Listy dostávají do rukou a bydlí dále od centra města, by pochopitelně častěji než ostatní ocenili více informací o životě v Praze a městských částech, také rozhovory se zajímavými lidmi a častěji by „nepohrdli“ různými soutěžemi, kvízy, testy a křížovkami. Vyjma oblasti informování o politice v hlavním městě se neprojevují pravidelnější čtenáři žádnou významnou odchylkou ve svých požadavcích na rozsah jednotlivých druhů informací. Informací o politice v Praze by si častěji představovali více.

„Kterých informací by mělo, podle Vašeho názoru, být v obsahu Listů hlavního města Prahy více, stejně nebo méně než dosud?“ Informace z politiky v hlavním městě podle frekvence čtenosti Listů v %

Určitě více + spíše více

Pravidelně + většinu vydání 43

Pouze občas 31

Asi tak stejně

40

45

Určitě méně + spíše méně

17

24

podíl odpovědí určitě více + spíše více podle věku v % 18-29 let

30-44 let

45-59 let

60 let a více

Možnosti vyžití pro Vaši věkovou skupinu

67

50

45

57

O sportu

81

35

26

19

podíl odpovědí určitě více + spíše více podle místa bydliště v % Centrum


Okrajové části

Rozhovory se zajímavými lidmi

38

49

57

O životě v Praze a městských částech

42

49

66

Čtenářské soutěže, kvízy, testy a křížovky

24

39

45


73

8.4 Hodnocení změn v Listech po roce 2004 Polovina (52 %) lidí, kteří Listy alespoň občas čtou, se domnívá, že stávající Listy hl. města Prahy jsou nyní lepší než před několika lety. Další téměř polovina (47 %), si myslí, že jsou stejné a jen opravdu nepatrné množství čtenářů je toho názoru, že jsou horší. Zlepšení Listů zaznamenali častěji jeho pravidelní (75 %) a dlouholetí (78 %) čtenáři a také ti, kteří jsou zvyklí je číst celé (80 %). Z hlediska zájmu o informace a politiku jsou to lidé, kteří půjdou volit a tento druh informací je zajímá.

„Srovnáte-li stávající Listy hlavního města Prahy s Listy, které jste četl(a) před více lety, řekl(a) byste, že stávající Listy hlavního města Prahy jsou:“ Výrazně Částečně horší horší 0% 1%

Výrazně lepší 6%

Částečně lepší 46%

Asi tak stejné 47%


„Srovnáte-li stávající Listy hlavního města Prahy s Listy, které jste četl(a) před více lety, řekl(a) byste, že stávající Listy hlavního města Prahy jsou:“ podle způsobu čtení Listů v % Pravidelně

Většinu vydání

Pouze občas

Určitě + spíše lepší

75

69

35

Asi tak stejné

21

30

64

Určitě + spíše horší

4

1

1

podle doby čtení Listů v % Více než 5 let

3 až 5 let


Určitě + spíše lepší

78

52

38

Asi tak stejné

22

40

62

Určitě + spíše horší

0

3

0


74

Výše uvedenému příznivému hodnocení odpovídá i názor na poslední grafické úpravy a novinky v obsahu, které se objevily na podzim 2004. Sedm z deseti lidí (71 %), kteří noviny alespoň občas čtou, si myslí, že nové grafické úpravy a obsahové změny Listům prospěly. Pětina (22 %) má problém tyto změny posoudit a jen 7 % je vnímá negativně. Podobně jako v předchozí otázce soudí pravidelnější a dlouholetí čtenáři Listů a také ti, kteří jsou zvyklí je číst celé, častěji než ostatní, že změny Listům prospěly. Tento názor sdílelo ve všech těchto skupinách přes osmdesát procent.

„Listy hlavního města Prahy vycházejí od podzimu roku 2004 v nové grafické úpravě a s novinkami v obsahu. Řekl(a) byste že úpravy a změny Listům hl. města Prahy prospěly?“ Určitě ano 13%

Nedokáže posoudit 22%

Určitě ne 0% Spíše ne 7% Spíše ano 58% Pramen: STEM, Výzkum PRAHA 2006, 520 respondentů

„Listy hlavního města Prahy vycházejí od podzimu roku 2004 v nové grafické úpravě a s novinkami v obsahu. Řekl(a) byste že úpravy a změny Listům hl. města Prahy prospěly?“ podle způsobu čtení Listů v % Pravidelně

Většinu vydání

Pouze občas

Určitě + spíše ano

81

82

62

Určitě + spíše ne

6

4

8

Nedokáže posoudit

13

14

30


75

8.5 Závěry kapitoly 8

•

Dvě třetiny (68 %) Pražanů čtou měsíčník Listy hlavního města Prahy a nebo se s ním alespoň setkaly. Polovina (52 %) z lidí, kteří Listy čtou a nebo se s nimi alespoň setkali, dostává do své poštovní schránky buď všechny (18 %) či většinu vydání (34 %). Dvě pětiny (40 %) nalézají Listy ve své poště pouze občas a 8 % vůbec ne.

•

Polovina lidí, kteří Listy čtou či se s nimi alespoň setkali, je čte pouze občas (48 %). Dvě pětiny (42 %) pak buď pravidelně či většinu vydání a deset procent je naopak nečte vůbec.

•

Nejběžnější způsob, jak lidé Listy čtou, je vyhledávání informací, které je zajímají, což činí dvě pětiny (41 %) z těch, kteří listy čtou alespoň občas. Další třetina (32 %) Listy obvykle prolistuje a přečte si nějaký článek, pokud je upoutá. Čtvrtina (24 %) čte Listy celé, tedy od začátku do konce.

•

Lidé, kteří Listy buď nečtou vůbec či se s nimi ani nesetkali, uvedli jako nejčastější důvod, že je nedostávají do svých schránek (48 %). Ostatní důvody byly méně časté: nezájem o tiskoviny vydávané úřady (17 %), zásadní odpor k tiskovinám zadarmo (13 %) či ztráta zájmu o obsah Listů (12 %).

•

Přes polovinu obyvatel, kteří alespoň občas čtou Listy, čte tento měsíčník více než tři roky. Dlouholetých čtenářů (nad pět let) není vysoký podíl (15 %). Více než třetina pak uvádí, že toto periodikum čte jeden až dva roky a nejmenší část méně než rok.

•

Většině těch, kteří Listy hl. města Prahy čtou, vyhovuje měsíční periodicita (66 %), čtvrtina by uvítala, kdyby Listy vycházely dvakrát do měsíce, a nízký podíl lidí by byl pro, aby vycházely každý týden. O formu deníku není de facto vůbec zájem.

•

Pražané vystavili Listům poměrně pěkné vysvědčení. Z necelé dvacítky hledisek dávala většina dotázaných jedničky a dvojky. Jedinou výjimkou byla otázka nestrannosti informací. Zde byla nejčastější známkou trojka. Zvýšenou péči by Listy měly věnovat nejen objektivnosti informací, ale i rozsahu a šíři informací. Naopak nejlépe je hodnocena srozumitelnost a aktuálnost informací, ale i jejich formát.

•

Intenzitu zájmu o jednotlivé druhy informací v obsahu Listů vyjadřovali Pražané pomocí odpovědí, jakých informací by mělo být více a jakých méně. Polovina Pražanů by oslabila formu komiksů a více jak polovina přidala aktualit, tipů na


76

výlety, informací o historii, a kultuře včetně vyžití pro svou věkovou skupinu a informací o územním rozvoji a hospodaření města či o životě v Praze a městských částech. •

Polovina (52 %) lidí, kteří Listy alespoň občas čtou, se domnívá, že stávající Listy hl. města Prahy jsou nyní lepší než před několika lety. Další téměř polovina (47 %) si myslí, že jsou stejné, a jen opravdu nepatrné množství čtenářů je toho názoru, že jsou horší.

•

Výše uvedenému příznivému hodnocení odpovídá i názor na poslední grafické úpravy a novinky v obsahu, které se objevily na podzim 2004. Sedm z deseti lidí (71 %), kteří noviny alespoň občas čtou, si myslí, že nové grafické úpravy a obsahové změny Listům prospěly. Pětina (22 %) má problém tyto změny posoudit a jen 7 % je vnímá negativně.


77

Hlavní město Praha AKTUÁLNÍ OTÁZKY

Recommend Documents