Hlavní mìsto Praha 2006 dílèí zpráva

ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ 1. ROČNÍKŮ Hlavní mìsto Praha 2006 dílèí zpráva

Zpracování výsledků testování žáků prvních ročníků středních škol z českého jazyka, matematiky, angličtiny, němčiny a obecných studijních předpokladů v roce 2006. Zpracování dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení.

Praha, 2006 – 2007

Hlavní město Praha 2006 – 1. ročníky

Analytická zpráva

OBSAH OBSAH

.................................................................................................. 2

OBECNĚ

................................................................................................ 3

VYHODNOCENÍ TESTŮ

.................................................................................. 3

TESTU ZA VŠECHNY ŠKOLY PHA A ZA SKUPINY ŠKOL, POROVNÁNÍ PHA ............................................................................... 4

PRŮMĚRNÉ PERCENTILY V

S VÝSLEDKY MIMO

PRAZE A PRAHU ........................................................................................... 8

PRŮMĚRNÉ VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ZA VŠECHNY ŠKOLY A ZA SKUPINY ŠKOL V

MIMO

(S ROZLIŠENÍM TYPU) V CELÉM PRAHY ................................................................................ 9

POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH PERCENTILŮ ZA JEDNOTLIVÉ ŠKOLY

TESTU V RÁMCI

TÉMATICKÉ A DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI TESTU ZA VŠECHNY ŠKOLY A ZA SKUPINY ŠKOL V PRAZE A MIMO PRAHU.................................................................................................11

.....................................................................17

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ ŽÁKŮ VZDĚLÁNÍ RODIČŮ VZDĚLÁNÍ RODIČŮ

....................................................................................17

....................................................................................18

ÚMYSL STUDOVAT NA

VŠ .............................................................................20

NEJSILNĚJI SE UVEDENÁ SOUVISLOST PROJEVUJE U TESTŮ CIZÍCH JAZYKŮ, JAZYKA. V PŘÍPADĚ VŠECH TESTŮ JE TATO SOUVISLOST V PRAZE SILNĚJŠÍ

TYP OBORU, KTERÝ ŽÁK CHCE NA

FAKTORY VÝBĚRU STŘEDNÍ ŠKOLY OČEKÁVÁNÍ OD STŘEDNÍ ŠKOLY

VŠ

STUDOVAT

NEJMÉNĚ U ČESKÉHO

NEŽ ZA CELOU

ČR. ..20

....................................................21

....................................................................24

......................................................................27

PROSTŘEDKY POUŽITÉ PŘI PŘÍPRAVĚ REFERÁTU

.....................................................27

OCHOTA ŘÍCT SI O POMOC............................................................................28 PROSPĚCH NA ZÁVĚR

ZŠ .....................................................................................28

.................................................................................................30

Strana 2 (celkem 30)

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

OBECNĚ

Testování proběhlo v září a říjnu 2006, zúčastnily se jej první ročníky středních škol a třídy odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v Hlavním městě Praha i ostatních regionech ČR, z toho ve třech dalších krajích jako součást krajem zaštítěného evaluačního projektu. Žáci řešili testy českého jazyka, matematiky, angličtiny, němčiny a obecných studijních předpokladů. Školy pořídily odpovědi žáků v testech i dotaznících do aplikace ScioDat. Součástí testování bylo dotazníkové šetření – dotazník žáka. Výsledky (percentily) byly pro účely analýzy spočteny pouze v rámci škol v Praze (krajský percentil), vedle toho rovněž percentily za všechny školy v krajích s krajským projektem pro možnost širšího porovnání výsledků. Percentily byly spočteny jednak za všechny školy bez ohledu na typ oboru (celkový percentil), a dále ve skupinách dle oborů (skupinový percentil). Výsledky testů byly vyhodnoceny jako čistá úspěšnost (podíl získaného skóre ku maximálnímu možnému počtu bodů) převedené na percentilové pořadí. Odpovědi v dotaznících byly vyhodnoceny jako relativní četnosti (podíl vybraných odpovědí ku celkovému počtu respondentů). VYHODNOCENÍ TESTŮ

Celkové počty vyhodnocených testů byly:

matematika: 13 707 za celou ČR (9116 v PHA, z toho 2053 G4, 146 G6, 470 G8, 1168 OA, 2962 SOŠ, 728 SOU, 1589 SPŠ), průměrná čistá úspěšnost 44,6 % za ČR a 39,1 % za PHA

český jazyk: 14 998 za celou ČR (9148 v PHA, z toho 2031 G4, 145 G6, 485 G8, 1175 OA, 2983 SOŠ, 732 SOU, 1597 SPŠ), průměrná čistá úspěšnost 47,1 % za ČR a 44,7 % za PHA

angličtina: 16291 za celou ČR (1038 v PHA, z toho 130 G4, 30 G6, 71 G8, 134 OA, 430 SOŠ, 43 SOU, 200 SPŠ), průměrná čistá úspěšnost 39,8 % za ČR a 37,5 % za PHA

němčina: 6168 za celou ČR (223 v PHA, z toho 43 G4, 44 G8, 8 OA, 68 SOŠ, 4 SOU, 56 SPŠ), průměrná čistá úspěšnost 40,2 % za ČR a 39,5 % za PHA

obecné studijní předpoklady: 14 885 za celou ČR (9139 v PHA, z toho 2068 G4, 136 G6, 482 G8, 1166 OA, 2983 SOŠ, 732 SOU, 1575 SPŠ), průměrná čistá úspěšnost 44,5 za ČR a 42,0 % za PHA

Ze všech spočtených výsledků byly do této dílčí zprávy zahrnuty ty, které znamenaly z hlediska PHA významnou informaci, odchylku od celostátního průměru nebo hodnoty významné z pohledu hodnocení výsledků testů obecně. Tam, kde výsledky neposkytly žádnou takovou informaci (odchylky od průměru byly malé, nejednoznačné nebo neprůkazné), byly grafy a jejich (nic nepřinášející komentář) z důvodů snahy o přehlednost zprávy vynechány.


12.3.2007; 15:13


PRŮMĚRNÉ PERCENTILY V S VÝSLEDKY MIMO PHA

Analytická zpráva

TESTU ZA VŠECHNY ŠKOLY

PHA

A ZA SKUPINY ŠKOL , POROVNÁNÍ

První náhled na úspěšnosti dosažené v celém testu nabízí porovnání průměrných celkových percentilů (žáci škol všech typů ve všech krajích) za jednotlivé skupiny škol v PHA.

Průměrné celkové percentily v matematice

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

Jak je patrné v grafu pro matematiku, žáci v PHA (kategorie ALL) obecně dosáhli o přibližně 7 percentilových bodů nižší úspěšnost než žáci v ostatních regionech. Celkově lze tedy úroveň výsledku žáků středních škol v Praze označit jako podprůměrnou. Vzhledem k tomu, že struktura vzorku testovaných škol v Praze je velmi obdobná skupině všech testovaných škol, nelze příčiny tohoto zjištění hledat v anomálním zastoupení některého typu školy. Ostatně průměrné celkové percentily v jednotlivých skupinách škol v Praze jsou blízké průměrným hodnotám za celou ČR. Při bližším pohledu na výsledky žáků v jednotlivých skupinách škol je zřejmé, že v žádné skupině škol nebyli žáci testovaných pražských škol v průměru úspěšnější než jejich vrstevníci v ČR.

Průměrné skupinové percentily v matematice

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

Celorepublikovému průměru za svou skupinu se dokázali vyrovnat jen žáci středních průmyslových škol a obchodních akademií, naopak nejvíce za průměrem zaostali žáci čtyřletých gymnázií.

V českém jazyku je výsledek žáků testovaných středních škol Praze přece jen o něco lichotivější, byť jejich průměrný percentil (za všechny typy škol) je stále ještě 3 procentní body pod průměrem všech žáků v ČR. Nejlepšího výsledku v rámci Prahy dosáhli žáci osmiletých gymnázií, jejichž průměrný celkový percentil je o 3 procentní body vyšší celorepublikového průměru.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Obecně dosáhli nejlepších výsledků vcelku podle očekávání žáci gymnázií, nejslabších žáci středních odborných učilišť.

Průměrné celkové percentily v českém jazyku

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

Žáci osmiletých gymnázií současně nejvíce získali na žáky testovaných škol stejného typu v rámci ČR. Kromě nich se ale podařilo dosáhnout mírně nadprůměrného výsledku ještě žákům šestiletých gymnázií, středních odborných škol a středních průmyslových škol.

Průměrné skupinové percentily v českém jazyku

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

V českém jazyku je výsledek pražských testovaných žáků mírně lepší než výsledek matematiky.

Průměrné celkové percentily v angličtině

100

100 90

90

80

80

70

70

60

60

50

50 40

40

;

30

30

20

20

10

10 0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR


SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

V testu angličtiny jsou výsledky pražských testovaných žáků nejlepší ze všech testovaných předmětů. Nejlepších výsledků dosáhla víceletá gymnázia, nicméně zatím co v celorepublikovém průměru byli lepší žáci šestiletých gymnázií, v rámci Prahy patří pozice nejúspěšnějších žákům osmiletých gymnázií. V kombinaci s informací v grafu průměrných skupinových percentilů je patrné, že nejlépe v porovnání s průměry za ČR dopadli žáci osmiletých gymnázií, kteří průměr žáků v ostatních krajích překonali o úctyhodných dvacet procentních bodů. Nadprůměrně úspěšní byli i žáci čtyřletých gymnázií a obchodních akademií – v obou případech s přibližně dvanáctibodovým náskokem na průměr ČR.

Průměrné skupinové percentily v angličtině

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

Naopak horší celorepublikového průměru byli žáci šestiletých gymnázií a středních odborných učilišť.

Němčina byla pro testované pražské žáky méně úspěšná než angličtina, v průměru za všechny testované žáky se ale dokázali ještě stále vyrovnat průměru ČR.

Průměrné celkové percentily v němčině

90

90

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

Oproti poměrům v ČR se ve výsledcích pražských žáků zvýšil odstup celkově nejúspěšnějších žáků gymnázií od žáků dalších skupin. Velmi nízké průměrné percentily žáků středních odborných učilišť i středních průmyslových škol ukazují na velmi slabé výsledky testovaných žáků.

V grafu prezentujícím průměrné skupinové percentily žáků jednotlivých typů škol je evidentní, že stejně jako v angličtině, i v němčině si žáci gymnázií (čtyřletých i osmiletých) i obchodních


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

akademií dokázali vydobýt poměrně výrazně nadprůměrné postavení – v případě gymnazistů zhruba stejné jako u angličtiny, u žáků obchodních akademií o něco méně výrazné. Na druhé straně ale žáci SOU i SPŠ za svými vrstevníky v ČR silně zaostali.

Průměrné skupinové percentily v němčině

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

Výsledky testů cizích jazyků lze tedy shrnout do konstatování, že v nich byli testovaní pražští žáci v průměru úspěšnější než odpovídá průměru ČR. Zatím co ale gymnazisté a žáci obchodních akademií dosáhli výrazně nadprůměrného výsledku, žáci SOU a SPŠ v němčině výrazně propadli (v angličtině jim ale patří postavení na úrovni průměru).

Pohled na výsledky předmětových testů vždy vhodně doplňuje informace o tom, jaké studijní předpoklady si žáci do školy přinesli. Obvyklá předchozí zjištění lze shrnout do závěru, že žáci s nejlepšími studijními předpoklady se obvykle soustřeďují na gymnáziích (bez rozdílu typu).

Průměrné celkové percentily ve studijních předpokladech

90

90

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

0

PHA

Je patrné, že předpoklady v rozložení studijních předpokladů mezi žáky různých typů škol se potvrdilo – nejvyšších průměrných percentilů dosáhli žáci víceletých a čtyřletých gymnázií. Oproti průměru za ĆR je v Praze mírně (o necelé dva procentní body) větší odstup žáků čtyřletých gymnázií od žáků víceletých gymnázií. Zjednodušeně to lze vyjádřit tvrzením, že v Praze odčerpávají víceletá gymnázia ze základních škol mírně více studijně nadaných žáků, než je v celorepublikovém průměru obvyklé.

I z porovnání průměrných skupinových percentilů vyplývá, že žáci víceletých gymnázií jako jediní v Praze dosáhli mírně lepšího výsledku než jejich vrstevníci v ČR. Výsledky žáků ostatních skupin odpovídají průměru. Strana 7 (celkem 30)

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

PRŮMĚRNÉ VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU ZA VŠECHNY ŠKOLY A ZA SKUPINY ŠKOL V MIMO P RAHU

P RAZE

A

Kromě vlivu výuky se na výsledcích předmětových testů podílí vždy individuální výbava žáka jeho předpoklady ke studiu (za jejichž ukazatel považujeme výsledek v testu obecných studijních předpokladů) a v neposlední řadě i to, nakolik žák tyto své předpoklady skutečně do výsledku promítne (jak velkou měrou je využije). Pro ten účel konstruujeme veličinu označovanou využití studijního potenciálu jako rozdíl mezi percentilem, kterého žák dosáhl v předmětovém testu a percentilem dosaženým v testu obecných studijních předpokladů. Kladná hodnota znamená, že se žák v předmětu umístil vůči ostatním testovaným žákům lépe, než by odpovídalo jeho studijním předpokladům (žák v předmětovém testu dopadl nad svoje možnosti), naopak záporná hodnota rozdílu naznačuje, že studijní předpoklady žáka by měly vést k lepšímu výsledku v předmětovém testu (žák v předmětovém testu dopadl pod svoje možnosti). V matematice převažují u jednotlivých skupin škol záporné průměry využití studijního potenciálu, ukazující na to, že žáci mají v průměru předpoklady k tomu, aby dosáhli lepších výsledků v předmětovém testu. Nicméně pouze u osmiletých gymnázií a obchodních akademií, u nichž průměrná hodnota VSP přesáhla hranici pěti procentních bodů, je možné považovat toto zjištění za indikátor neuspokojivého stavu. U ostatních skupin škol se průměry VSP pohybují do pěti procentních bodů.

Průměrné využití studijního potenciálu v matematice

4

4

2

2

0

ALL

-2

G4

G6

G8

OA

SOŠ

SOU

SPŠ

0 -2

-4

-4

-6

-6

-8

-8

-10

-10 ČR

PHA

Výjimkou jsou žáci středních odborných učilišť, kteří podle pozorovaných výsledků podali v matematice výkon odpovídající jejich studijním předpokladům a dosáhli (jako jediná skupina v kraji) kladné (byť velmi malé) hodnoty využití studijního potenciálu.

Průměrné využití studijního potenciálu v českém jazyku

4

4

3

3

2

2

1

1

0 -1

ALL

G4

G6

G8

OA

SOŠ

SOU

SPŠ

0 -1

-2

-2

-3

-3

-4

-4

-5

-5

-6

-6 ČR


PHA

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Podobně i v českém jazyku jsou průměrné hodnoty využití studijního potenciálu v jednotlivých skupinách škol velmi blízké nule. Výjimkou jsou pouze výsledky žáků středních průmyslových škol, jejichž průměr na úrovni mínus pěti procentních bodů svědčí o tom, že mají pravděpodobně předpoklady k tomu, aby jejich výsledky v českém jazyku byly lepší. (S

POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH PERCENTILŮ ZA JEDNOTLIVÉ ŠKOLY TESTU V RÁMCI P RAHY

ROZLIŠENÍM TYPU ) V CELÉM

Hodnoty průměrů za skupiny škol (nebo dokonce za všechny školy v kraji) nic neříkají o tom, jaká je vyrovnanost výsledků mezi školami stejného typu (nakolik se od sebe například liší průměrné výsledky jednotlivých lyceí). K tomu účelu je možné posoudit graf, který prezentuje průměrné krajské percentily (žáci všech škol bez rozdílu typu v kraji) jednotlivých tříd s vyznačením jejich typu.

Průměrné krajské percentily v matematice po školách (PHA)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

SPŠ

SPŠ

SPŠ

SPŠ

SOU

SOU

SOU

SOU

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

OA

SOŠ

OA

OA

G8

OA

G8

G8

G8

G6

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

0

V grafu je patrný výrazný rozptyl průměrných percentilů v téměř všech skupinách škol. Výjimkou jsou šestiletá gymnázia a střední odborná učiliště, u nichž jsou výsledky škol poměrně blízké s výjimkou jedné, nejúspěšnější školy. Přijatelně široké pásmo výsledků je patrné ještě u OA.

U čtyřletých gymnázií je vidět skupinu škol s průměrnými percentily nižšími než 50 – to je nutné považovat za podprůměrný výsledek nepříslušející gymnáziím (výsledek školy řadí do oblasti středních odborných škol). Podobně u osmiletých gymnázií jsou patrné dvě školy s průměrnými percentily výrazně se lišícími od ostatních testovaných osmiletých gymnázií. Obě tyto skupiny podprůměrně dopadnuvších gymnázií by měly analyzovat příčiny propadu.

Průměrné krajské percentily v českém jazyku po školách (PHA)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10


SPŠ

SPŠ

SPŠ

SPŠ

SPŠ

SOU

SOU

SOU

SOU

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

OA

OA

OA

OA

G8

G8

G8

G8

G6

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

0

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

V českém jazyku je situace velmi obdobná (téměř nulová hodnota průměrného percentilu jedné z obchodních akademií je pravděpodobně spíše důsledkem chyby při zápisu odpovědí žáků nebo školy – jiné rozumné vysvětlení pro tak zcela anomálně nízkou hodnotu průměrného percentilu se nenabízí). Nejhůře dopadnuvší gymnázia opět zaujala pozici, která je obvykle vyhrazena středním odborným školám a středním odborným učilištím. Rozptyl výsledků u čtyřletých a osmiletých gymnázií a u obchodních akademií je nutné označit za neúměrně velký.

Nejméně důvodů pro existenci rozdílů mezi třídami lze nalézt u výsledků testu obecných studijních předpokladů – obecně lze předpokládat, že tak, jako se příliš neliší požadavky na přijetí uchazeče do různých čtyřletých gymnázií (kupříkladu), neměly by se výrazněji lišit ani studijní předpoklady žáků jednotlivých čtyřletých gymnázií. Naopak není přirozené, pokud jsou v různých školách (třídách) stejného typu (se shodným nebo nanejvýš podobným studijním programem, se stejným nebo podobným profilem absolventa) žáci s příliš odlišnými studijními předpoklady.

Průměrné krajské percentily ve studijních předpokladech po školách (PHA)

100 90 80 70 60 50 40 30 20

SPŠ

SPŠ

SPŠ

SPŠ

SPŠ

SOU

SOU

SOU

SOU

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

SOŠ

OA

SOŠ

OA

OA

G8

OA

G8

G8

G8

G6

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

G4

0

G4

10

Jak je z grafu patrné, nepotvrzuje se uvedený předpoklad kromě u šestiletých gymnázií a středních odborných učilišť u žádné další skupiny škol. Rozptyl průměrných percentilů jednotlivých škol je značný a svědčí o tom, že i v rámci jednotlivých skupin škol se rozdělují studijně nadanější žáci heterogenně.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

TÉMATICKÉ A DOVEDNOSTNÍ ČÁSTI TESTU ZA VŠECHNY ŠKOLY A ZA SKUPINY ŠKOL V

P RAZE

A MIMO

P RAHU

Porovnání průměrné úspěšnosti za celý test poskytuje informaci sice základní a do značné míry určující, ale pro potřeby identifikace slabých a silných stránek výuky přece jen málo podrobnou. Proto jsou v každém testu rozčleněny úlohy do tématických skupin a jednotlivá porovnání jsou kromě úrovně celého testu prováděna i v každém tématickém celku. Test matematiky byl z tohoto hlediska rozdělen na části aritmetika, algebra a geometrie.

Průměrné krajské percentily za témata v matematice (PHA)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

G4

G6

G8

aritmetika

OA

algebra

SOŠ

SOU

SPŠ

geometrie

Ve všech třech částech testu byli celkově nejúspěšnější žáci osmiletých gymnázií, nejvíce na ostatní žáky v kraji získali v geometrických úlohách – ty byly nejúspěšnější skupinou úloh u celkově nejlepších osmiletých gymnázií. Nejvyrovnaněji v rámci kraje řešili žáci aritmetické úlohy – ty byly nejlépe dopadnuvší částí testu u obchodních akademií, SOŠ a SOU. Z hlediska toho, jakou mentální dovednost ta která úloha vyžaduje, byl test matematiky rozdělen na úlohy sledující znalost, úlohy ověřující schopnost porozumění vztahům a aplikace nabytých poznatků v komplexnějších úkolech.

Průměrné krajské percentily za dovednosti v matematice (PHA)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

G4

G6

G8

znalost

OA

porozumění

SOŠ

SOU

SPŠ

aplikace

Podle očekávání byli žáci gymnázií v průměru úspěšnější v komplexnějších aplikačních úlohách, nejúspěšnější částí bylo u všech tří skupin porozumění. Na druhé straně řešili žáci ostatních skupin škol dovednostní části testu vyrovnaněji a na gymnazisty nejméně ztráceli ve znalostních úlohách ověřujících elementární znalosti a dovednosti.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Uvedený graf porovnává úspěšnosti žáků v rámci kraje (ve které části žáci té či oné skupiny škol v kraji získali nebo ztratili na ostatní žáky v kraji. Porovnání výsledků s žáky v ostatních krajích nabízí následující graf (skupinové percentily v rámci celé ČR).

Průměrné skupinové percentily za témata v matematice (PHA) 60 50 40 30 20 10 0

aritmetika

algebra

G4

G6

G8

OA

SOŠ

geometrie

SOU

SPŠ

Z hlediska tématického rozdělení testu řešili žáci v Praze úlohy oproti jejich vrstevníkům v ostatních krajích s vyrovnaně mírně podprůměrnou úspěšností.

60

Průměrné skupinové percentily za dovednosti v matematice (PHA)

50 40 30 20 10 0

znalost

porozumění

G4

G6

G8

OA

SOŠ

aplikace

SOU

SPŠ

Pohled na porovnání žáků Prahy s žáky ostatních regionů ukazuje, že ve znalostních úlohách mírně více ztratili, a to především žáci všech tří typů gymnázií. Nejméně na ostatní regiony ztratili žáci obchodních akademií, a to rovnoměrně ve všech třech částech testu.

Test českého jazyka byl rozdělen do čtyř tématických částí – gramatika, rozbor, sloh a literatura a jazyk.

Žáci gymnázií dosáhli nejvyšších průměrných percentilů v rámci kraje ve slohově-literárních a jazykových úlohách – právě v nich mají nejvíce navrch oproti ostatním žákům v kraji. Naopak nejmenší náskok získali v úlohách zaměřených na větný rozbor. Žáci negymnaziálních škol naopak mírně lépe uspívali v rámci kraje v gramatických úlohách a úlohách na rozbor, zatím co v jazykových a slohově-literárních úlohách se jim dařilo méně.

Nejmenší rozdíl mezi úspěšností v jednotlivých tématických částech je zřejmý u žáků středních odborných škol a středních průmyslových škol – u nich je možné označit prezentované vědomosti


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

za nejvyrovnanější. Naopak u žáků gymnázií všech typů a také u žáků středních odborných učilišť je možné označit vědomosti za mírně nevyrovnané.

Průměrné krajské percentily za témata v českém jazyku (PHA)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

G4

G6

G8

OA

gramatika

SOŠ

rozbor

sloh

SOU

SPŠ

jazyk

V porovnání se žáky škol stejného typu v ostatních regionech pouze žáci osmiletých gymnázií dokázali překonat republikový průměr. V souhrnu se pražským žákům dařilo nejvíce ve slohověliterárních úlohách, naopak nejvíce ztratili v rozboru – nejvíce gymnázia, nejméně SOŠ.

Průměrné skupinové percentily za témata v českém jazyku (PHA) 54 52 50 48 46 44 42 40 38

gramatika

rozbor

G4

G6

G8

sloh

OA

SOŠ

SOU

jazyk

SPŠ

Z hlediska dovedností byl test českého jazyka členěn podobně jako test matematiky na úlohy sledující znalosti, porozumění a aplikaci.

Podobně jako v případě tématického členění i u sledovaných dovedností mají odlišné průběhy grafy pro gymnázia a pro ostatní školy. Zatím co u gymnázií řešili žáci nejúspěšněji úlohy na porozumění (podobně jako v matematice), žáci v ostatních typech škol (s výjimkou středních průmyslových škol, které jsou v tomto ohledu podobné gymnáziím) naopak v úlohách na porozumění nejvíce v rámci kraje ztráceli. Nejvyrovnanější jsou v rámci kraje výsledky za jednotlivé skupiny škol v aplikačních úlohách – v nich je náskok gymnazistů na ostatní žáky nejmenší.

Skupinou s dovednostně nejvyrovnanějšími výsledky jsou střední odborné školy, za nimi následují obchodní akademie, čtyřletá gymnázia a střední průmyslové školy. Nejméně vyrovnané výsledky předvedli žáci obou typů víceletých gymnázií.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Průměrné krajské percentily za dovednosti v českém jazyku (PHA)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

G4

G6

G8

OA

znalost

SOŠ

porozumění

SOU

SPŠ

aplikace

Vyhodnocení průměrných skupinových percentilů ukázalo, že v průměru ztratili žáci testovaných pražských škol na žáky v ostatních regionech nejméně v úlohách na porozumění (víceletá gymnázia dokonce dosáhla nadprůměrných výsledků), nejvíce v aplikačních úlohách. Ještě i žáci osmiletých gymnázií dosáhli ve znalostních úlohách nadprůměrného percentilu.

54

Průměrné skupinové percentily za dovednosti v českém jazyku (PHA)

52 50 48 46 44 42 40

znalost

porozumění

G4

G6

G8

OA

aplikace

SOŠ

SOU

SPŠ

Test angličtiny byl členěn jen na části poslech, konverzace, čtení, komplexní cvičení a gramatika.

Průměrné krajské percentily za témata v angličtině (PHA)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

G4 Poslech


G6 Konverzační situace

G8

OA

Čtení a porozumění textu

SOŠ Komplexní cvičení

SOU

SPŠ

Gramatika a slovní zásoba

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

S výjimkou žáků středních odborných učilišť a v menší míře i žáků šestiletých gymnázií jsou výsledky žáků v jednotlivých tématických částech za skupiny škol velmi vyrovnané. Žáci osmiletých gymnázií byli nejúspěšnější v kraji ve čtyřech z pěti tématických částí testu (jen v gramatických úlohách je předstihli těsně žáci šestiletých gymnázií. Nejméně úspěšní byli ve všech pěti částech testu žáci středních odborných učilišť – nejméně ztratili na ostatní v úlohách s textem (čtení). Nejvyrovnaněji řešili žáci napříč skupinami škol úlohy poslechové části testu (v ní jsou rozdíly mezi školami v rámci kraje nejmenší), nejméně vyrovnaně pak gramatické úlohy. Z pohledu porovnání výsledků pražských žáků s žáky v ostatních regionech vychází porovnání nejlépe pro žáky obchodních akademií a čtyřletých gymnázií, následují osmiletá gymnázia. O pozici nejvíce ztrácející skupiny škol se dělí šestiletá gymnázia a střední odborná učiliště.

Průměrné skupinové percentily za témata v angličtině (PHA)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Poslech

Konverzační situace

G4

G6

Čtení a porozumění

Komplexní cvičení

textu

G8

OA

SOŠ

SOU


SPŠ

V grafu, který porovnává průměrné percentily žáků jednotlivých typů škol v tématických částech testu němčiny v rámci Prahy je patrné, že dominantní pozici zaujali žáci osmiletých gymnázií – s výjimkou úloh na čtení dosáhli v rámci kraje nejvyšších průměrných percentilů (v úlohách na čtení je předstihli žáci obchodních akademií a na jejich úroveň se dotáhli žáci čtyřletých gymnázií).

Průměrné krajské percentily za témata v němčině (PHA)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

G4 Poslech

G8 Čtení a porozumění textu

OA Komplexní cvičení

SOŠ Konverzační situace

SOU

SPŠ


Nejvyrovnaněji řešili jednotlivé části testu žáci čtyřletých gymnázií, naopak nejméně vyrovnaně žáci obchodních akademií, kteří překvapivě výrazně ztratili v poslechové části testu (uspěli v ní méně než například žáci středních odborných škol). Nejvyrovnaněji řešili žáci v Praze úlohy komplexního cvičení, největší rozdíly mezi skupinami škol v úlohách na čtení.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Nejlépe vycházejí ze srovnání se žáky testovanými mimo Prahu žáci čtyřletých a osmiletých gymnázií – v téměř všech částech testu dosáhli nadprůměrného percentilu. V úlohách na čtení a v komplexním cvičení se rovněž velmi dařilo žákům obchodních akademií, kteří ale v poslechové části za vrstevníky v ČR poměrně značně zaostali

Průměrné skupinové percentily za témata v němčině (PHA)

80 70 60 50 40 30 20 10

0

Poslech

Čtení a porozumění

Komplexní cvičení

textu

G4

G8

OA

SOŠ

SOU

Konverzační situace


SPŠ

Naopak nejvíce na žáky v ČR ztrácejí žáci středních odborných učilišť a středních průmyslových škol.

Z pohledu rozdělení studijních předpokladů (v průměrech za skupiny škol) je vidět očekávaný výsledek – ve všech třech částech testu byli nejúspěšnější žáci gymnázií. Jejich převaha nad žáky v ostatních typech škol narůstala od verbální části ke kvantitativní části. To může být odrazem i jejich lepší psychické výdrže – test obecných studijních předpokladů je poměrně náročný i z časového hlediska a vliv na úspěšnost v poslední, kvantitativní části testu má právě i schopnost déle a lépe se soustředit.

Průměrné krajské percentily za témata ve studijních předpokladech (PHA)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

G4

G6

G8 verbální

OA analytická

SOŠ

SOU

SPŠ

kvantitativní

Nejvyrovnanější jsou z pohledu kraje výsledky v kvantitativní části testu, nejméně vyrovnané ve verbální části. Nejvyrovnanější výsledky ve skupině mají žáci středních odborných škol, nejméně vyrovnané žáci osmiletých i šestiletých gymnázií.

Porovnání výsledků v jednotlivých částech testu se žáky mimo Prahu ukázalo vyrovnanost, z níž vybočuje jen mírně nadprůměrný výkon žáků víceletých gymnázií ve kvantitativní části testu (byli o necelé dva procentní body úspěšnější než žáci v ČR.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ ŽÁKŮ

Dotazníky žáka byly vyhodnoceny po jejich propojení s výsledky testů (na úrovni žáka). Vyhodnocení sledovalo dvě hlediska: četnosti jednotlivých odpovědí v dotazníku pro jednotlivé školy v Praze a pro skupiny škol a vztah odpovědí v dotazníku s výsledky v testech. Všechny vyhodnocované údaje za Prahu byly porovnány s průměrnými hodnotami škol mimo Prahu. Pro orientaci v otázkách dotazníku uvádíme jeho plné znění.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

VZDĚLÁNÍ RODIČŮ

Jedním z faktorů, který tradičně velmi významnou měrou souvisí se školními výsledky žáků, je vzdělání, kterého dosáhli rodiče žáka. Nejen v ČR, ale i v zahraničních šetřeních obecně vždy (byť různě silně) platí, že výsledky žáků, jejichž rodiče dosáhli vyššího vzdělání, jsou (v průměru, pochopitelně) lepší než výsledky žáků, jejichž rodiče dosáhli nižšího vzdělání. Aby bylo možné posoudit, jak silný je tento vztah v případě tohoto testování, bylo vyhodnoceno průměrné vzdělání rodičů žáka (základní = 1 bod, vyučení =2 body, maturita = 3 body, vysokoškolské = 4 body).

Průměrné vzdělání matky za skupiny škol

3,6

3,6

3,4

3,4

3,2

3,2

3,0

3,0

2,8

2,8

2,6

2,6

2,4

2,4

2,2

2,2

2,0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

PHA

Průměrné vzdělání otce za skupiny škol

3,8

3,8

3,6

3,6

3,4

3,4

3,2

3,2

3,0

3,0

2,8

2,8

2,6

2,6

2,4

2,4

2,2 2,0

2,0

2,2 ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

2,0

PHA

Jak je z grafů patrné, v průměru za celý kraj jsou dosažená vzdělání matky i otce zřetelně nad průměrem ČR, a to v průměru za všechny žáky i v jednotlivých skupinách škol. Je to v souladu s obecně známou skutečností. V případě vzdělání matky i otce je nejmenší rozdíl oproti celorepublikovému průměru u žáků šestiletých gymnázií. Zatím co v rámci celé ČR jsou právě rodiče žáků šestiletých gymnázií nejvzdělanější skupinou, v Praze toho postavení zaujali rodiče žáků osmiletých gymnázií. Lze z toho vyvodit, že vyšší vzdělání rodičů vytváří v Praze silnější tlak na dřívější odchod žáka ze základní školy do víceletého gymnázia, než je tomu v průměru v ČR. Může to souviset se šíří nabídky víceletých gymnázií v Praze, ale také je možné hledat důvod v nižší spokojenosti rodičů v Praze s jejich základní školou. Celkově lze s ohledem na uvedená zjištění označit míru vzdělání rodičů testovaných žáků za výrazně nadprůměrnou. S ohledem na všeobecně známé trendy a souvislosti to je možné označit za zvýhodnění pražských středních škol z pohledu toho, jaké výchozí předpoklady si žáci do škol přinášejí.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Se vzděláním, kterého rodiče dosáhli, vždy více nebo méně těsně souvisejí výsledky žáků v testech. Formou, jak souvislost takových dvou škálovatelných veličin posoudit, je spočtení korelačního koeficientu – v případě stejnosměrných pořadí platí, že čím vyšší je hodnota korelačního koeficientu, tím více je vyšší hodnota veličiny A svázána s vyšší hodnotou veličiny B a naopak (nižší A znamená nižší B). Záporná hodnota korelačního koeficientu u stejnosměrných pořadí znamená, že vyšší hodnota A s sebou nese nižší hodnotu B a naopak.

Je patrné, že korelace se vzděláním matky je nejsilnější u angličtiny, přičemž v Praze se tato závislost projevuje ještě silněji než v rámci celé ČR. Podobně i korelace výsledku v testu němčiny se vzděláním matky je silnější v Praze než v ČR. V ostatních předmětech je souvislost sice rovněž kladná (žáci se vzdělanějšími matkami dosáhli lepších výsledků v testech), nicméně v Praze už je o něco slabší než za celou ČR.

Korelace vzdělání matky s percentilem v testu

0,500

0,500

0,400

0,400

0,300

0,300

0,200

0,200

0,100

0,100

0,000

Anglický jazyk

Český jazyk

Matematika ČR

Německý jazyk

0,000

Obecné studijní předpoklady

PHA

Přibližně stejná je souvislost mezi výsledky v testech a vzděláním otce, v případě většiny testů je dokonce ještě mírně silnější.

Korelace vzdělání otce s percentilem v testu

0,500

0,500

0,400

0,400

0,300

0,300

0,200

0,200

0,100

0,100

0,000

Anglický jazyk

Český jazyk

Matematika

ČR

Německý jazyk

Obecné studijní př edpoklady

0,000

PHA

Na rozdíl od korelací se vzděláním matky, jsou v případě otce korelace v Praze silnější než za celou ČR u všech testů. Je tedy možné konstatovat, že výsledky žáků jsou v Praze více ovlivněny dosaženým vzděláním otce. Zdaleka nejvíce to pak platí pro oba cizí jazyky.


12.3.2007; 15:13


ÚMYSL STUDOVAT NA

Analytická zpráva

VŠ

I když řada žáků těsně po nástupu do střední školy jen velmi vzdáleně (a v mnoha případech nepřesně) uvažuje o tom, jaká bude jeho další studijní dráha po ukončení střední školy, přesto je vyhodnocení jejich aktuálních představ zajímavé.

Zájem pokračovat ve studiu na vysoké škole

4,0

4,0

3,5

3,5

3,0

3,0

2,5

2,5

2,0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

2,0

SPŠ

PHA

Oproti hodnotám průměrů za ČR mají žáci v Praze zájem pokračovat ve studiu na vysoké škole mírně nižší. Pouze žáci středních odborných škol z tohoto konstatování vybočují a zájem o vysokoškolské studium uváděli nepatrně častěji než jejich vrstevníci v SOU v ČR. Ve všech vyhodnocených skupinách škol s výjimkou SOU pak převládá obecně zájem pokračovat ve studiu na vysoké škole (index zájmu je vyšší než hodnota 2,5). I zde bylo sledováno, zda je nějaká souvislost mezi tím, jak silně vyjadřuje žák zájem studovat po střední škole na vysoké škole, a výsledky žáka v testu.

Stejně jako v případě vzdělání rodičů, i zde se jasně ukazuje, že ti žáci, kteří v testech dosáhli lepšího výsledku, vyjadřují pevnější odhodlání studovat po ukončení středoškolského studia na vysoké škole.

0,600

Korelace úmyslu studovat na VŠ s percentilem v testu

0,600

0,500

0,500

0,400

0,400

0,300

0,300

0,200

0,200

0,100

0,100

0,000

Anglický jazyk

Německý jazyk

Český jazyk

ČR

Matematika

Obecné studijní př edpoklady

0,000

PHA

Nejsilněji se uvedená souvislost projevuje u testů cizích jazyků, nejméně u českého jazyka. V případě všech testů je tato souvislost v Praze silnější než za celou ČR.


12.3.2007; 15:13


TYP OBORU , KTERÝ ŽÁK CHCE NA

Analytická zpráva

VŠ

STUDOVAT

S vědomím stejného omezení jako v předchozí otázce (ne zcela vyjasněné postoje žáků těsně po jejich nástupu do střední školy) byl vyhodnocen průměrný zájem žáků jednotlivých typů škol o nabídnuté skupiny oborů.

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (ALL )

25%

25%

20%

20%

15%

15%

10%

10%

5%

5%

0%

MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR

SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

0%

PHA

S odpověďmi na předchozí otázku koresponduje zjištění, že žáci pražských škol mírně častěji než odpovídá průměru za ČR nevybrali žádný z nabídnutých oborů. Stejně jako za celou ČR jsou podle odpovědí žáků nejžádanějšími obory ekonomické, technické a jazykové obory, následované právnickými a společenskovědními obory. Naopak nejmenší zájem projevují žáci o zemědělské obory a o matematicko-fyzikální obory společně s pedagogickými obory. Oproti republikovému průměru vybírali žáci v Praze četněji ekonomické a technické obory, naopak méně četně lékařské a pedagogické obory.

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (G4 ) 30%

30%

25%

25%

20%

20%

15%

15%

10%

10%

5%

5% 0%

0% MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR

SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

PHA

Při pohledu na odpovědi pouze žáků čtyřletých gymnázií je zřejmé, že nejvíce se od průměru za ČR odchylují žáci pozitivně v zájmu o společenskovědní obory, negativně pak v zájmu o lékařské a pedagogické obory. Vcelku podle očekávání jen mizivé procento žáků čtyřletých gymnázií neuvažuje o dalším vysokoškolském studiu, zcela mizivý zájem je o zemědělské obory. Obecně je pro žáky pražských čtyřletých gymnázií charakteristický zájem o humanitně orientované obory – studium práv, jazyků a společenských věd.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Žáci šestiletých gymnázií projevili dominantní zájem o společenskovědní obory podobně jako žáci čtyřletých gymnázií. Na rozdíl od nich ale nemají zdaleka tak silný zájem o studium práv, ani o jazykové obory – v jejich případě dokonce výrazně za průměrem ČR.

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (G6 )

35%

35%

30%

30%

25%

25%

20%

20%

15%

15%

10%

10%

5%

5%

0%

MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR

SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

0%

PHA

Žáci osmiletých gymnázií rozdělili svůj zájem především mezi společenskovědní, ekonomické a jazykové obory. Výrazně nadprůměrně oproti průměru za ČR projevili žáci zájem o společenskovědní a ekonomické obory. Nejmenší je očekávaně zájem o zemědělské obory, nejvíce za průměrem ČR zaostali v zájmu o přírodovědné a poněkud překvapivě i o lékařské obory. Celkově je výběr žáků osmiletých gymnázií mnohem bližší výběru žáků šestiletých gymnázií, než žákům čtyřletých gymnázií.

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (G8 )

30%

30%

25%

25%

20%

20%

15%

15%

10%

10%

5%

5%

0%

MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR

SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

0%

PHA

U žáků obchodních akademií zcela dominuje zájem o ekonomické obory (ještě vyšší než v průměru za celou ČR), následovaný zájmem o jazykové a právnické obory (dohromady tyto tři skupiny oborů představují více než 75 % všech odpovědí žáků). Vzhledem k poměrně vyhraněnému charakteru studia na obchodních akademiích tento do jisté míry jednostranný výběr nepřekvapuje. Na úrovni průměru za ČR nicméně překvapila poměrně vysoká četnost, se kterou žáci prezentovali zájem o pokračování studia na některém z uměleckých oborů. V rámci žáků v Praze je ale zájem žáků v očekávaném intervalu. Ve všech ostatních skupinách oborů zůstal zájem žáků obchodních akademií v Praze za průměrem ČR. Žáci středních odborných škol mají největší zájem o vysokoškolské studium jazyků – studoval by je rád každý pátý žák. Je ovšem třeba mít na paměti, že u středních odborných škol je zájem o


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

jednotlivé typy oborů na VŠ vždy závislý na konkrétním typu SOŠ a průměrné hodnoty za celý kraj mají jen omezenou vypovídací hodnotu.

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (OA )

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0%

MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR

SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

0%

PHA

Zájem o ostatní skupiny oborů (s výjimkou zemědělských a matematicko-fyzikálních) je u žáků SOŠ vyrovnaný. Oproti průměru za ČR je patrný vyšší zájem o studium jazyků a práv, naopak menší zájem o technické obory a pedagogické obory.

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (SOŠ )

25%

25%

20%

20%

15%

15%

10%

10%

5%

5%

0%

MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR

SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

0%

PHA

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (SOU ) 40%

40%

35%

35%

30%

30%

25%

25%

20%

20%

15%

15%

10%

10%

5%

5% 0%

0% MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR


SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

PHA

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Žáci středních odborných učilišť z více než jedné třetiny o vysokoškolském neuvažují, ti, kdo přece jen vidí pokračování své profesní kariéry na vysoké především o technických oborech. V republikovém měřítku překvapuje zájem o zejména umělecké obory – žáci v Praze se u těchto oborů vyslovili v mnohem měřítku.

studiu vůbec škole, uvažují ekonomické a očekávanějším

U žáků středních průmyslových škol zcela jednoznačně dominuje zájem o technické obory, v menší míře i o matematicko-fyzikální obory. Ostatní skupiny oborů jsou mezi odpověďmi žáků zastoupeny jen v minimální míře. To odpovídá zaměření studia na středních průmyslových školách.

Zájem o jednotlivé skupiny oborů (SPŠ )

70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0%

MA-FY

PRIR

EKON

TECH

PRAV

ZEM ČR

SPOL

MED

JAZ

PED

UMEL

NIC

0%

PHA

Celkově je ovšem nutné hodnotit projevený zájem žáků s rezervou plynoucí z vědomí, že žáci prozatím jen velmi obtížně odhadují, jaká bude jejich úspěšnost ve středoškolském studiu. Zájem o obory vysokoškolského studia tedy odráží v mnoha případech spíše přání, než reálné odhady.

FAKTORY VÝBĚRU STŘEDNÍ ŠKOLY

Zajímavou informaci přináší vyhodnocení otázky, která zkoumala, podle čeho žáci vybírali střední školu, do níž byli přijati. I když lze oprávněně předpokládat, že v mnohem vyšší míře, než žáci uvedli, hrál při výběru školy roli názor rodičů, přesto lze na otázku pohlížet tak, že monitoruje důvody, které vedly žáka a jeho rodiče k výběru té či oné školy.

Faktory výběru střední školy (ALL ) 60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0%

0% šance na přijetí

obliba oboru

práce po studiu

pověst školy

vzdálenost

ČR


výdělky

absolventů

dojem z návštěvy

názor rodičů

přijetí na VŠ

jiné

PHA

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

V průměru za celou Prahu je patrné že oproti průměru za všechny testované žáky ČR se žáci výrazně více rozhodovali podle obliby jimi zvoleného oboru a šance získat po studiu zaměstnání a naopak méně zohledňovali pověst školy, vzdálenost od bydliště a překvapivě i šanci dostat se po studiu na vysokou školu. Jen v minimální míře se rozhodovali také podle očekávaných výdělků po ukončení studia (to ovšem říkají teď, když je většinou ještě živí rodiče).

Šance na přijetí do SŠ je nejméně významná pro uchazeče o střední odborná učiliště. Ve všech ostatních skupinách (vyjma osmiletých gymnázií) tento faktor uváděli žáci o něco málo častěji než jejich vrstevníci ve stejném typu školy v ČR.

Faktory výběru střední školy (vyšší šance na přijetí do SŠ) 70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0%

0% G4

G6

G8

OA

ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

PHA

Zatím co šance na přijetí pro uchazeče o SOU byla málo významná, řídili se podle všeho právě oni především zájmem o konkrétní obor. Naopak vcelku podle očekávání nejméně často (dokonce jen s poloviční četností oproti průměru za ČR) vybrali tuto možnost žáci osmiletých gymnázií – ta jsou co do studovaného oboru nejvíce homogenní skupinou škol.

Faktory výběru střední školy (obliba vybraného oboru) 80%

80%

70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0%

0% G4

G6

G8

OA

ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

PHA

Rovněž podle očekávání hraje největší roli šance na získání práce po studiu u prakticky zaměřeného studia na středních odborných školách a středních odborných učilištích, nejmenší pak u žáků gymnázií, kteří v drtivé míře předpokládají další pokračování studia na vysoké škole. U žáků gymnázií je ještě nižší, než odpovídá průměru za ČR, což může souviset s obecně nižší nezaměstnaností v Praze a tedy i menším tlakem, který by žáci již během studia pociťovali.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Faktory výběru střední školy (šance získání práce po studiu) 30%

30%

25%

25%

20%

20%

15%

15%

10%

10%

5%

5%

0%

0% G4

G6

G8

OA

ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

PHA

Pověst školy je pro žáky v Praze obecně méně významná než v jiných regionech. Nejvíce pro žáky čtyřletých a osmiletých gymnázií, nejméně u žáků prakticky orientovaných škol SOU, SOŠ).

Faktory výběru střední školy (pověst školy) 40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0%

0% G4

G6

G8

OA

ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

PHA

Důležitost tohoto kritéria právě u gymnázií je pravděpodobně nejvíce odrazem toho, že zatím co odborné školy se často významně liší obory, které nabízejí, a pro každý obor není zdaleka tolik škol k výběru, gymnázia nabízejí obdobné studium a žáci volí mezi více obdobnými školami.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

OČEKÁVÁNÍ OD STŘEDNÍ ŠKOLY

Další z otázek dotazníku sledovala, co od své střední školy žáci očekávají, co považují za nejdůležitější.

Co od střední školy žáci očekávají (ALL ) 70%

70%

60%

60%

50%

50%

40%

40%

30%

30%

20%

20%

10%

10%

0%

0% co nejvíc se naučit

příprava na profesi

příprava na PZ

spolupracovat v kolektivu

ČR

naučit se komunikovat

naučit se řešit problémy

naučit se učit

PHA

V očekáváních od studia na střední škole dominuje důraz na to, aby žáky střední škola co nejlépe připravila na budoucí profesi – četnost, kterou tuto možnost vybírali žáci v Praze, dosáhla tří pětin, což je o přibližně 10 procentních bodů více, než kolik je průměrná četnost za celou ČR (v rámci celé ČR ji vybrala polovina žáků). Jen přibližně dvě pětiny žáků uvedly jako očekávání přípravu na přijímací zkoušky na vysokou školu – zde žáci v Praze vybírali naopak méně často než žáci za celou ČR.

Třetím nejsilnějším očekáváním (celorepublikově i v Praze) je co nejvíce se naučit a naučit se komunikovat. Jen malou důležitost naopak žáci přikládají praktickým dovednostem jako naučit se řešit problémy, spolupracovat v kolektivu a naučit se učit.

PROSTŘEDKY POUŽITÉ PŘI PŘÍPRAVĚ REFERÁTU

Mezi spíše informativní lze zařadit otázku směřující zpět do výuky na základní škole – žáci měli za úkol vyznačit, co všechno použili alespoň dvakrát během přípravy referátu na základní škole. Drobnou vadou otázky je, že nijak nedává do souvislosti použití některého z nabídnutých prostředků a jeho efektivní využití při přípravě referátu nebo seminární práce.

Zdroje použité na ZŠ při přípravě referátu (ALL ) 100%

100%

80%

80%

60%

60%

40%

40%

20%

20%

0%

0% knihovny

internet

učebnice

CD encyklopedie

ČR


knihy, časopisy

jiné

PHA

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

Z odpovědí žáků je nicméně patrné, že zdaleka nejčastěji použili žáci při přípravě referátů nebo seminárních prací internet – tuto možnost uvedlo více než 4/5 všech dotázaných žáků. Žádnou z nabídnutých možností nevybrali žáci v Praze významně častěji než v průměru žáci za celou ČR, jen použití internetu uvedlo nepatrně více žáků než odpovídá průměru za ČR. OCHOTA ŘÍCT SI O POMOC

Žáci odpovídali na otázku, zda si řeknou o pomoc, pokud něčemu z probíraného učiva nerozumějí. Je patrné, že odpovědi jsou velmi vyrovnané napříč všemi typy škol.

Ochota říct si o vysvětlení, když žák nerozumí

4,0

4,0

3,5

3,5

3,0

3,0

2,5

2,5

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

1,0

PHA

Mírně nadprůměrnou (vůči průměru za ČR) ochotu vykazují žáci v obchodních akademiích a středních odborných učilištích. Naopak nepatrně pod průměrem ČR jsou žáci šestiletých gymnázií.

PROSPĚCH NA

ZŠ

Žáci v dotazníku vyznačovali prospěch z matematiky a českého jazyka v pololetí deváté třídy. Jakkoliv bývají takové otázky zatížené obvykle nejasně velkou chybou danou nepřesností vyznačených údajů, lze v průměrných výsledcích vysledovat interpretovatelné závěry.

Průměrná známka z matematiky na ZŠ

3,5

3,5

3,0

3,0

2,5

2,5

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

1,0

PHA

Nejlepší průměrnou známku měli v Praze žáci čtyřletých gymnázií, naopak nejhorší průměr měli žáci studující nyní na středních odborných učilištích. Obecně jsou v Praze známky z matematiky Strana 28 (celkem 30)

12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

mírně horší než odpovídá průměrům za ČR v jednotlivých skupinách škol. Největší disproporce je u žáků obchodních akademií, kteří v rámci ČR mají zcela nejlepší průměrnou známku, ale v Praze o celého půl klasifikačního stupně horší. Obdobné výsledky jako v matematice přineslo také vyhodnocení průměrného prospěchu žáků v českém jazyku.

Průměrná známka z českého jazyka na ZŠ

3,5

3,5

3,0

3,0

2,5

2,5

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

ALL

G4

G6

G8

OA ČR

SOŠ

SOU

SPŠ

1,0

PHA

Nejlepší průměrná známka uchazečů o čtyřletá gymnázia je v souladu s očekáváním – uchazeči o gymnázia se obvykle rekrutují ze žáků s nejlepším prospěchem na základní škole. V souhrnu se klasifikace českého jazyka nijak neodlišuje od průměru za ČR.


12.3.2007; 15:13


Analytická zpráva

ZÁVĚR

Vyhodnocení výsledků testování žáků prvních ročníků středních škol přineslo řadu informací o úrovni výsledků žáků, tříd a škol a vedle toho umožnilo posoudit rozdíly mezi výsledky jednotlivých škol a krajů. Informace týkající se konkrétních žáků obdržely školy ve výsledkových sestavách pro školy a pro žáky. K nim obdržely komentované návody, jak nejefektivněji s výsledky pracovat. Obecně by školy měly: • •

identifikovat významné odchylky od hodnot školních nebo krajských průměrů a uspokojivým způsobem je vysvětlit

v případě, že odchylka nesměřuje k cílům vytyčeným školou, formulovat nápravná nebo kompenzační opatření a způsob jejich vyhodnocení (opakovaným sledováním, jinou diagnostickou metodou)

Informace v souhrnné dílčí zprávě by měly být využity především k identifikaci odchylek výsledků na úrovni kraje, případně v některých případech jednotlivých škol. Na základě této identifikace by měly samy školy vyhodnotit důvody odchylek a přijmout příslušná odpovídající opatření.

Důvod, proč je tato zpráva označována jako dílčí, je především v tom, že vyhodnocuje pouze první polovinu evaluačního sledování výsledků žáků – jejich úroveň při vstupu na střední školu. Vzhledem k tomu, že kvality, které žáci v testech předvedli, jsou odrazem především práce základních škol (s výjimkou víceletých gymnázií), je nemožné (nevhodné) hodnotit jakkoliv na jejich základě samotné střední školy (ty výsledky ovlivnily pouze výběrem žáků při přijímacích zkouškách, případně jejich motivací před a během testování). Kompletní analýza bude zahrnovat všechna zjištění teprve po provedení párového (výstupního) testování stejných předmětů (témat a dovedností). Dvojice hodnot u každého testovaného žáka umožní vyhodnotit, jaký posun žák zaznamenal během studia ve škole, a v průměru za všechny testované žáky takovou hodnotu označit jako hodnotu přidanou k výkonu žáka školou. Především tuto přidanou hodnotu pak bude vhodné vyhodnotit vůči širší množině faktorů, a to jak výukových (např. s ohledem na metody používané ve výuce v jednotlivých školách) tak mimovýukových (sociální zázemí žáka, charakteristiky regionu a školy apod).

Dr. Petr Suchomel, 11. 3. 2007 e-mail: [email protected] tel.: +420 603 444 960


12.3.2007; 15:13

Hlavní mìsto Praha 2006 dílèí zpráva

Recommend Documents