Historie vývoje města Období poválečné
Liberec 2014
(1945-1990)
Ohlédnutí na předcházející období Jak bylo ukázáno v předcházejících oddílech, byly hybnou silou vývoje měst ve druhé polovině 19. století dvě události. Především bylo v roce 1848 zrušeno poddanství a nastal převrat veřejné správy, která od roku 1850 přešla na jednotlivé obce s vytvořením správních a soudních okresů. Druhou hybnou silou byl nezadržitelný rozvoj vědy a školství, kterou podpořil zdokonalený parní stroj (J. Watt). Přibývající počet a význam vzdělaných lidí a moc měšťanstva ovládl průmysl a peněžnictví. Především však vznikaly v městech nové továrny a tím nezadržitelně rostlo množství dělnictva ve městech, přicházející za prací z vesnic.
Rychlým vývojem prošla města na Liberecku a Jablonecku, kde vyrůstala
střediska
textilního
a
sklářského
průmyslu,
doprovázená
strojírenským průmyslem (např. Liberec, Jablonec n.N., Hrádek, Tanvald, Železný Brod, Desná). Města bez průmyslu se zemědělským zaměřením začala, i přes svou starobylost, stagnovat (např. Č. Lípa, Jablonné v P., Mimoň, Č. Dub). V průběhu
začátku
20.
století
byla
zástavba
měst,
vyvolaná
průmyslovou revolucí, prakticky dokončena. Kromě obytných vilových a činžovních domů s provozovnami v přízemí, byly vybudovány i budovy bank, lázní, radnic, škol, divadel, kostelů, nádraží, hlavních komunikací a továren. První světová válka pak tuto činnost prakticky zastavila.
Období První republiky Občanská výstavba Po skončení první světové války byla věnována městské nebytové výstavbě velká pozornost. Budovaly se administrativní, státní, školní a obchodní paláce
Budova „B“ TU v Čížkově ulici. Stavba reprezentuje kvalitní meziválečnou architekturu z roku 1927-1928. Projektoval Max Kühn z Liberce, stavěla firma Ernst Schäfera jako novou budovu Ústavu pro zvelebování živnosti.
Budova Okresního hejtmanství u nádraží 1927-28 na tř.1.máje. Zajímavě řešené nároží. Po válce zde byly úřady okresního a potom i krajského NV. Od roku 1960 Skloexport, dnes kanceláře.
Bytová výstavba Na základě zákona o stavebním ruchu vznikla stavební družstva, která s využitím státní podpory stavěla rodinné domy a nájemní řadové bytové domy, většinou čtyřpodlažní. Plochy pro výstavbu vznikaly především na okrajích města – Králův háj, Horská ul., Ruprechtická ul., sídliště Na jeřábu, Mlýnská, ve Fučíkově ulici, na Husově tř., u horních kasáren a další. Tyto domy byly již typově vymezené, avšak stále ještě individuálně zpracované. Obsahovaly převážně malometrážní byty s úplným sociálním vybavením.
Březinova č. 332, Králův háj, nájemní dům z roku 1927
Fučíkova ul. č. 135-136, nájemní dům z roku 1933
Období let 1938 - 1945 V průběhu 2 světové války éra vil končí a bytová výstavba se soustředila především na řadové vícebytové domy, např. Elektrické domy na Husově třídě (1940, architekt Hermann Wunderlich), domy ve Winterově ulici, v ulici, Riegerova, na Králově háji a pod..
Elektrické domy s obytným podkrovím na Husově třídě čp. 1199-1202 z let 1939-1942. Byty byly ukázkou moderního bydlení a plně elektrifikovány.
Období poválečné od roku 1945 Bytová otázka se po 2 světové válce stala jedním z nejzávažnějších problémů rozvoje města. V prvních poválečných letech byly prováděny především adaptace a rekonstrukce stávajících bytů ve starší zástavbě, převážně financované ze státní pokladny. Jako jeden z prvních poválečných počinů města byla výstava BOK (Budujeme osvobozené kraje).
Tradice libereckých výstav První liberecká výstava průmyslových produktů byla konaná r. 1852 v budově dnešní stavební průmyslovky na Sokolovském náměstí, tehdy budově reálky. Další výstava se uskutečnila v roce 1906 jako německo – česká výstava na svazích okolo liberecké přehrady. Liberec byl v té době průmyslovým centrem. Další liberecké veletrhy v roce 1920 byly umístěny v sedmi největších školách v centru města. Díky úspěchu se kterou se výstava setkala, byl vybudován výstavní areál v místě dnešního výstaviště a výstavy se zde pořádaly pravidelně až do roku 1938. Hned po válce byl areál přestavěn do dnešní podoby a již v roce 1946 se zde uskutečnila výstava BOK pod patronací Obchodní a živnostenské komory. Úspěch této výstavy, která do Liberce přivedla mnoho návštěvníků z celé republiky, která se pomalu vzpamatovávala z válečných útrap, byla podnětem pro obnovení tradice libereckých veletrhů. V areálu se pak každoročně pořádaly Liberecké výstavní trhy až do roku 1989 a fungovala zde celoročně restaurace a vinárna Casino.
Bytová výstavba sídlištní I. etapa K nové bytové výstavbě se přistoupilo až v padesátých letech. Nejprve se stavělo v prolukách vnitřního města, kde vznikaly již typové ale stále zděné budovy s valbovými střechami. V letech 1950-1957 vyrostly nové obytné domy v ulicích Jeronýmově, Krkonošské, Na bojišti, Ještědské, Volgogradské, Zahradní, Uhlířské. Nové činžáky Zámečnická ulice-1957-58, Rumjancevova-1957-58, a Králův háj 1957-58, které navázalo na stávající zástavbu obytných budov z let 1927 a 1941.
I. etapa 11 bloků na sídlišti Králův háj 1957-58, realizace Pozemní stavby Liberec, projekt Stavoprojekt Liberec
Zámečnická ulice rok 1957-58
Rumjancevova ulice, bytové domy okolo vnitřního dvora, 1957-1958
Rumjancevova ulice, bytové domy okolo vnitřního dvora, 1957-1958, Stavoprojekt Liberec, realizace Pozemní stavby Liberec
Bytová výstavba sídlištní II. etapa Později bytová výstavba na Králově háji přechází v dalších etapách na sídlištní panelovou výstavbu, následuje přestavba ulice Na bídě a Tř. 1. máje pod nádražím.
Panelová výstavba obytných budov z roku 1965 v ulici Na bídě, foto 2014
Ulice Na bídě v 80. letech
Bytová výstavba sídlištní III. etapa Další lokality již byly na volných plochách okrajových částí Liberce, Ruprechtice, Pavlovice, Františkov, Broumovská, Kunratická apod. Panelová výstavba se rychle rozšířila do celého tehdy Severočeského kraje, kde vznikala nová sídliště. V našem okolí např. Raspenava, Frýdlant v Č., Hrádek n.N., Chrastava, Jablonec n.N., Tanvald apod.
Sídliště Broumovská 1976-1986 s OD Korint, (Kovrov), ZŠ a MŠ, projekt Stavoprojekt Liberec, realizace Pozemní stavby Liberec
Sídliště Rochlice 1984-1990, projekt Stavoprojekt Liberec, realizace Pozemní stavby Liberec
Sídliště Kunratická 1980-1990, projekt Stavoprojekt Liberec, realizace Pozemní stavby Liberec
Výstavba na sídlišti Kunratická z roku1982, pohled k roku 2014
Panelové sídliště Ruprechtice 1975, pohled k roku 2014
Rychtářská, sídliště Ruprechtice 1971, pohled k roku 2014
Občanská výstavba sídlištní Samostatnou kapitolou nové výstavby větších panelových sídlišť byla vždy výstavba budov občanské výstavby, spočívající v objektech základních a mateřských škol, nákupních středisek potravin, drogerie, pošt apod. Tím měla velká část obyvatel sídlišť možnost nakupovat mimo historické centrum a tím mu odlehčit.
Sídliště Kunratická, OD Luna, pohled k roku 2014
Vnitřek OD Luna s minimálním současným využitím
Sídliště Broumovská, OD Korint, pohled k roku 2014
Družstevní obytné budovy sídlištní V okolí Liberce vzniklo několik družstevních sídlišť obytných budov, např. na Kopečné, Františkově, Králově háji, a jinde.
Franklinova, Králův háj, věžáky z roku 1976 vybudované Svépomocným stavebním družstvem SEVER
Wolkerova ulice osmipodlažní obytná budova z let 1967-1969. Stavebník bytové družstvo Nisa, realizace PS Liberec, projekt Stavoprojekt Liberec.
Družstevní rodinné domy sídlištní V okolí Liberce bylo vybudováno také několik sídlišť rodinných domů budovaných převážně svépomocí pod patronací stavebních družstev, např. terasové domy v Lidových sadech v Alšově ulici, ve Starých Pavlovicích pod hokejkou, na Králově háji při Aloisině výšině a pod.
Výstavba atriových domů na Králově háji, Aloisina výšina, 1969-1972
Řadové rodinné domy v Jiráskově ulici při tř. Gen. Svobody, Nové Pavlovice
Podnikové sídlištní rodinné domy Na okrajových plochách Liberce vznikala souběžně sídlištní výstavba převážně podnikových bytů z panelů na bázi dřevní hmoty v systému OKAL v Doubí, Dolním Hanychově, Vratislavicích n. Nisou apod.
Řadové rodinné domy typu OKAL na sídlišti v Doubí v Hůlkově ulici
Nebytová městská výstavba Vedle obytných objektů sídlišť byl městský urbanizmus doplňován o administrativní, obchodní, školní a správní budovy, které se postupně staly výraznými dominantami dálkových pohledů na město.
Obchodní dům Ještěd na Soukenném nám. 1979 – základy na studních na místě bývalého mlýnského rybníku. Projekt Stavoprojekt Lib. Provedení Severočeské konstrukce Ústí n. L. Zbořeno v roce 2010
Budova dílen a laboratoří při školní budově E uzavírající Studentské náměstí v areálu VŠST z roku 1963
Tržní náměstí, 1984 – Plavecký stadion, Stavoprojekt Lib., dodavatel Stavokombinát Lib
Soukenné nám. 1985 – Dům kultury, Stavoprojekt Liberec (Pavel Vaněček), Pozemní stavby Liberec
Starý Harcov, koleje dnešní TU, 1980-1992 Stavoprojekt Lib., PS Liberec
1976-78- budova pozemních staveb Tř. 1. máje 97, Stavoprojekt Liberec (Ing. Patrný)., PS Liberec
U jezu 2a, 1974 – Výzkumný ústav textilní. Návrh Centroprojekt Zlín, provedení Konstruktiva Pardubice. Dnes Krajský úřad LK
Ulice M. Horákové, 14 ti patrová budova Elitexu 1978, dnes Úřad práce. Projekt Kovoprojekt Bratislava, provedla polská firma. Dnes v budově fy. SYNER prostory Pracovního úřadu.
Fenomén stavby na Ještědu 1963-1970 – Hotel na Ještědu. Projekt Stavoprojekt Lib., provedení PS Lib. V roce 1969 udělena Perretova cena. Budova má kuželovitý tvar rotačního hyperboloidu. Hlavní nosná konstrukce je z železobetonové jádro, plášť z hliníkových desek s ochranným povrchem. Jde o jedinečný případ, kdy čistě účelová budova ctí prostředí a místo (genius loci), do kterého je umístěna. Její tvar dodal vrcholu zcela novou, proporčně vyváženou siluetu. Silueta stavby, pro své zapojení do krajiny, má v tomto případě větší váhu než jeho účelovost, kterou částečně omezuje. Je jistě důležité zmínit se také o skutečnosti, že pro interiér bylo současně navrženo odpovídající vybavení, včetně příborů a plastik.
Tvar hotelu a televizního vysílače dokonale dotváří siluetu Ještědu.
Děkuji za Vaši pozornost
