Historie T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm

120 let T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm

Historie T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm Stanovy nového spolku byly schváleny již 20. června téhož roku a Sokolská jednota ve Frenštátě p. R. se tím přidala k již dříve vzniklým Jednotám ve Val. Meziříčí, Místku, Rožnově a Paskově a zahájila svoji osvětovou činnost. V roce 1892 byl slavnostně na veřejnosti rozvinut prapor Jednoty, který věnovaly Sokolům místní ženy a dívky, díky čemuž byl hned v následujícím roce ustaven v Sokolské jednotě ženský odbor, který se stal velmi aktivní složkou ve městě. V následujících letech se činnost Sokola projevovala především na společných cvičeních, účastí na Sokolských sletech v Praze a pořádáním společných výletů do Beskyd, organizováním společenských a kulturních akcí ve městě a okolí. Pro stále vzrůstající počet členstva již nevyhovovaly dosavadní prostory hostinců Střelnice nebo Slavie, a proto bylo v roce 1904 přikročeno k jednání o stavbě vlastní tělocvičny. Byl zakoupen pozemek za školní budovou. První výkopové práce provedli členové Sokola v 4. září 1905. Do zimy byl objekt pod střechou a na jaře 1906 byla stavba dokončena. Po dodání vnitřního vybavení a nářadí byla budova sokolovny slavnostně otevřena pro veřejnost dne 12. srpna 1906. Od té doby nastal významný pokrok v oblasti tělesné výchovy pro mládež i občany. Aktivita občanů po stránce kulturní, společenské a v té době velmi důležité a potřebné otázce národního uvědomování značně vzrostla. Bohužel přišla doba válečná a v roce 1915 byl Sokol ve Frenštátě

Sokolský průvod - 1946

Ve Frenštátě p. R. byl Sokol založen vlastně dvakrát. Poprvé v červenci r. 1871. Tento spolek však byl v důsledku nepříznivých politických událostí, které byly nastoleny nástupem protičeské politiky tehdejšího předsedy vlády knížete Adolfa Auersperga, přetvořen na Hasičský spolek - což nakonec nebyl až tak špatný počin. K tomuto došlo již v roce 1873. Po skončení Auerspergovy vlády v roce 1889 svolává odborný učitel Jiří Felix již v dubnu 1890 členy Hasičského spolku a Občanské besedy do restaurace Střelnice, kde byl dán základ pro Tělocvičný spolek Sokol, do jehož členských řad se na místě přihlásilo 26 občanů Frenštátu. 1


Historie T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm V současné době tvoří Jednotu celkem 7 oddílů všestrannosti, 5 sportovních oddílů. Celková členská základna je 300 členů, z toho 164 dospělých a 136 mládeže. Tento počet je rozdělen do 8 kategorií ve věku od 3 do 80 let.

podruhé zakázán. Po válce však nastal další rozmach a ve dvacátých a třicátých letech svobodné Československé republiky byl zdůrazněn velký význam Sokola ve Frenštátě pod Radhoštěm. Z významných událostí uveďme ustavení nejúspěšnějšího oddílu, lyžařského, v roce 1922. O 4 roky později, v roce 1926, odkoupila Jednota od města restauraci Střelnice, která byla významným společenským střediskem místních Sokolů a v neposlední řadě i ekonomickým přínosem pro Jednotu. Po roce 1945 se zdálo, že nic nebude bránit dalšímu rozmachu Sokola a sokolské myšlenky. Ovšem komunistický puč v roce 1948 způsobil dosud největší devastaci v sokolských řadách a po obnovení demokracie v roce 1989 již nedochází k tak mohutnému rozmachu sokolského hnutí jako po všech útrapách předešlých let a režimů. Přesto Sokol ve Frenštátě obnovuje trpělivě a obětavě svoji činnost. Zvláště po roce 2000, kdy byla i ze strany města věnována zvýšená ekonomická pomoc sokolské jednotě, se rozrostla jak působnost, tak také tělovýchovná a kulturní činnost zdejší Jednoty zcela v duchu sokolských tradic. V roce 2003 byly k dosavadním oddílům všestrannosti a sportovním oddílům nově přičleněny oddíly starších a mladších mažoretek. V posledním roce se velmi rozšířil a zkvalitnil oddíl florbalu. Díky za to patří především systematické práci výboru T. J. Sokol Frenštát p. R. a celému cvičitelskému sboru našich členů.

Dalibor Norský starosta T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm

Sokolský výbor z roku 1948

2


Frenštátský Sokol slaví 120 let založení V roce 2010 slaví frenštátští Sokolové 120. výročí založení Sokolské jednoty. Oslavy se konají v červnu a jsou zakomponovány do již tradičních Dnů města. Jaká to vlastně byla doba, ve které vznikla Sokolská jednota ve Frenštátě? Je to už 120 let, tedy v předminulém století. V té době byly velmi silné národnostní tendence a silný tlak české veřejnosti na prosazení češtiny jako úředního jazyka. K podpoře této snahy jistě přispěla tehdejší kulturní a politická fronta českých vlastenců, připomeňme si, že tehdy působily osobnosti jako T.G.M. v politice, Sv. Čech a Jan Neruda jako spisovatelé a dále M. Aleš, J. Zítek jako výtvarníci a z hudebních skladatelů to byl již světově proslulý Ant. Dvořák a další. Vysoká úroveň jejich díla jistě pomáhala prosazení se českého národovectví do činnosti rakouskouherských úřadů a institucí. V roce 1890 tvořily všechny moravské Jednoty jednu župu. Naše frenštátská Jednota k ní přistoupila jako pětatřicátá v pořadí. Protože ve Frenštátě byly tenkrát velmi aktivní německé spolky, např. střelecký spolek a turistický spolek, přispělo založení Sokola značnou měrou k posílení národnostního, českého vlivu mezi občany. V tehdejší Občanské besedě vznikl popud na založení Sokola. Přihlásilo se 28 členů, kteří cvičili v zadní místnosti restaurace „Střelnice“, v níž se v té době scházela německá společnost ke hře v karty. Odtud název „Frankfurt“, který je užíván dodnes.

Utvořila se skupina občanů, kteří si vzali za úkol sepsat Stanovy a přihlásit Jednotu na úřadech. Byli to Jindřich Kostelník - továrník, Karel Kálal a Jiří Felix - učitelé, Zdeněk Bumbala - továrník, Rudolf Křenek - továrník a ing. Alois Michna. Podle toho je zřejmé, že podle dnešních hledisek byli u zrodu Sokola ve Frenštátě pod Radhoštěm zástupci podnikatelské a kulturní sféry. Kdeže loňské sněhy jsou! Co znamenalo založení Sokola pro Frenštát a jeho občany? Z uvedených faktů je jasné, že se podstatně posílil vlastenecký a národnostní prvek mezi frenštátskou veřejností. Tato skutečnost zřejmě značně přispěla k vzájemné soudržnosti občanů při dalších vlasteneckých krocích, které následovaly. Jednalo se o turistické výlety, pořádání besed a přednášek s vlasteneckým zaměřením a především o společná tělocvičná vystoupení a účasti na Všesokolských sletech. Ostatně tyto aktivity, mám-li to ve velmi zkrácené formě převést do současnosti, trvají dodnes, což svědčí o tom, jak hluboce a trvale T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm pozitivně ovlivnila a ovlivňuje veřejný a společenský život v našem městě. Dalibor Norský

3


100 let frenštátské sokolovny Dne 12. srpna 2006 slavili frenštátští sokolové velké a významné výročí, neboť právě před 100 lety byl zahájen provoz v nově postavené budově frenštátské sokolovny. Dovolte mi vrátit se k tomuto významnému dni několika slovy z dopisu, který psal krátce po 1. světové válce místní učitel, vzdělavatel zdejšího Sokola, pan Jiří Felix. Dopis byl adresován bratru Luďkovi Klečkovi, tehdy ještě československému legionáři v Rusku, do Irkutska. Z dopisu cituji:

Krásná a moderní budova tělocvičny je 16 m dlouhá, 11 m široká a 7,5 m vysoká. Interiér sokolovny zaujme především svou krásou zdobně vyřezávaných trámů, které podpírají střechu sokolovny. V původním rozsahu je zachována tato stropní výzdoba do dnešního dne a patří k nejobdivovanějším detailům frenštátské sokolovny. V úpravě vnějšího objektu je možno pozorovat, jak citlivě a vkusně byla tato přístavba provedena. Úpravy byly dokončeny v roce 1934 a stejně jako původní stavební návrh a provedení i o tyto práce se zasloužil a provedl je místní architekt Alfréd Parma. Avšak i vnitřní prostory doznaly za 100 let existence určitých úprav, z nichž především je nutno uvést zrušení jeviště, čímž byl značně zvětšen prostor pro cvičící, protože členů Sokola neustále přibývalo. V roce 1938 měl Sokol ve Frenštátě pod Radhoštěm kolem 500 členů.

„Sděluji Ti bratře, že frenštátská jednota koupila již sokolovnu od obce za 12 tisíc Kč a dostala od členstva darem 20 tisíc Kč. Nyní přistavujeme a o Vánocích chceme zvětšenou sokolovnu otevříti. Došlo ke koupi proto, že hoteliér Kříž sokoly vypověděl a vzal do sálu socialisty. V sokolovně je teď Kino a bude stálé jeviště. Na rozšíření, novou sokolovnu se již všichni těšíme, že konečně bude od svého otevření v roce 1906 sloužit sokolům ve svobodné republice." Konec citátu.

Dalibor Norský

Z uvedeného je vidět, že frenštátští Sokolové byli vždy iniciativní a chápali Sokolskou věc a myšlenku vždy jako věc prospěšnou nejen pro Sokol, ale také pro celou obec. Ale vraťme se k otevření v roce 1906. V předvečer byla ve Slavii uspořádána akademie, na které byl bohatý kulturní program. V neděli 12. 8. vyšel průvod a u nově postavené tělocvičny promluvil starosta obce Alois Fialka. 4


Ti, kteří byli u toho… Za těch 120 let, které uplynuly od založení Sokola ve Frenštátě pod Radhoštěm, se objevilo v řadách členů Jednoty mnoho místních občanů, kteří se obětavě podíleli na tom, aby Sokol ve městě zapustil pevné kořeny, a nejen to. Také přispíval ke zlepšení kulturního, sportovního a vůbec společenského života ve městě. Že se jim to podařilo, o tom není sporu. Nemůžeme ale na tomto místě vyjmenovat všechny, kteří na tom měli větší či menší podíl. Zcela jistě sem patří celé rodiny frenštátských rodáků a usedlíků, jako byli (a dosud jsou) rodina Kostelníků, Křenků, Kaděrků, Motyků, Gerlichů, Polášků a Parmů, mám-li jmenovat jenom ty nejznámější. Podle dochovaných historických záznamů uvádím jmenovitě tedy aspoň ty občany města, kteří se aktivně zúčastnili buď zakládání, nebo obnovení Sokola, nebo byli členy výboru Tělocvičné jednoty Sokol ve Frenštátě pod Radhoštěm Musím tedy vzpomenout i rok 1871 - 2, kdy přestože Sokol nebyl z politických důvodů, jak píši na jiném místě, povolen c. k. úřady, stáli v jeho čele a byli zakládajícími členy tito občané: Ant. Fojtík, Ferd. Koniakovský, Val. Kostelník, E. Kostelník, Ant. Křenek, Fr. Křenek, Jan Křenek, Jan Michna, Ondř. Vymlátil a Jos. Žák. Ustavující výbor Sokola ve Frenštátě pod Radhoštěm v roce 1890, kdy již byly přijaty stanovy a spolek byl oficiálně úřady povolen, tvořili: Jindř. Kostelník - starosta, Jiří Felix - náměstek, Rud. Křenek - náčelník, J. Kaláb - jednatel, J. Ličman - pokladník, E. Hegrát hospodář, J. Michna - knihovník a Zd. Bumbala, Ant. Bárta, Fr. Křenek a Rob. Křenek - členové výboru.

V roce 1906, tedy v roce, kdy byla předána veřejnosti do užívání frenštátská sokolovna, se o to přičinili mimo celé řady dalších občanů a mecenášů také členové tehdejšího výboru: Dr. Fr. Křenek starosta, Rob. Křenek - náměstek, Zd. Kostelník - náčelník, J. Steinman - jednatel, Dr. Břet. Kalandra - pokladník, Boh. Parma účetní, Ad. Kostelník - hospodář, J. Genzer - knihovník, Fr. Holačka vedoucí zábavního výboru a J. Kostelník s J. Felixem jako členové výboru. Po postavení sokolovny nastala doba usilovné a intenzivní práce všech členů frenštátské Jednoty na rozvoji tělesné a kulturní úrovně občanů. Velká podpora, především z řad místních továrníků a živnostníků (dnešním jazykem řečeno - podnikatelů), vedla nakonec k tomu, že Sokol odkoupil od obce restauraci Střelnice. Poté nastal velký rozvoj činnosti, který trval prakticky až do neblahých dob Mnichova. V roce 1938 byl ustaven výbor Jednoty, jehož členy byli: Ludvík Klečka - starosta, Jan Kubalec - místostarosta a dále členové Kalusová, Křenková, Kostelníková, Nopová, Zd. Kaděrka náčelník, Červenková, Motyka, J. Gerlich, M. Sedláček, V. Řezáč, Krkoška, Bordovský, J. Navrátil a další 3 členy se mi nepodařilo identifikovat. Z tohoto výboru nepřežil následné pronásledování a věznění Sokolů ze strany nacistů Jan Kubalec, který zahynul v dubnu 1942 v Osvětimi. Čest jeho památce! V roce 1945 dle dekretu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše č. 81/45 Sb. §2 odst. 2 Sokol obnovil svou činnost. Byl ustaven výbor v 5


Ti, kteří byli u toho… tomto složení: Met. Sedláček - starosta, J. Navrátil - 1. místostarosta, B. Štěpán - 2. místostarosta, P. Kocián - náčelník, M. Gerlichová náčelnice, Ed. Vojtek - vzdělavatel, L. Klečka - 1. jednatel, A. Smetana - 2. jednatel. Bohužel činnost tohoto výboru a nakonec veškerá činnost Sokola nejen ve Frenštátě, ale v Československé republice vůbec, byla přerušena nástupem komunistů k moci v roce 1948 na dlouhých 40 let. Sluší se však na tomto místě uvést jména členů výboru Sokola Frenštát p. R., kteří byli v čele jednoty před rozpuštěním komunisty v roce 1948. Byli to tito občané: L. Klečka, M. Sedláček, A. Zbavitel, Hubičková, J. Navrátil, H. Křenková, M. Sedláčková, Lochmanová, M. Vysloužilová, J. Těšínský, Bř. Mikula, Gerlichová, Pokludová, Krkošková, Motyková, Hrušková, Motyka, J. Gerlich, V. Řezáč, Petr, J. Valigura, Stískal, E. Vojtek, J. Trojek, Demčišin a další dva členové, jejichž jména jsem nezjistil. Následujících 40 let činnost Sokola jako samostatné tvůrčí a aktivní organizace byla devastována jak personálně, tak morálně. Sokol ve Frenštátě p. R. byl obnoven již v roce 1990, tuším, že v březnu, kdy se sešli bývalí Sokolové v místnosti kulturního domu a obnovili činnost frenštátské Sokolské jednoty. Zúčastnili se také nečlenové Sokola, ale o tomto jednání jsem však bohužel nenašel žádné písemné záznamy, takže jsem se spolehl na ústní informace od přímé účastnice Šárky Honzákové, která se stala také členkou výboru. Ostatní účastníky, kteří tehdy a v pozdějších letech, asi do roku 1995, byli členy výboru, uvádím v abecedním pořadí: V. Bražina, Demčišinová, J. Formánek, Š. Honzáková,

Mazochová, Zd. Melichařík, J. Polášek, M. Pustková, L. Rys, Bř. Šrubař, M. Střalková, I. Teplárek, J. Trojek, A. Vozník, M. Žáčková. V roce 1995-6 došlo k největší ztrátě na majetku Sokola Frenštát p. R., když po nezodpovědném jednání vedení Jednoty jsme soudním rozhodnutím ztratili objekt restaurace Střelnice, kterou Sokol vlastnil celou dobu od roku 1926, kdy ji koupil od města Frenštát p. R. Přečkala okupaci nacistů, přečkala dlouhou dobu komunistického režimu, ale nepřečkala nástup bezcharakterních podnikavců, kteří zneužili důvěru Sokolů k vlastnímu obohacení. Považuji rozhodnutí soudu stále za protiprávní, protože se nepřihlédlo v rozhodujícím řízení k tomu, že subjekt, který Střelnici získal, nepředložil u soudu souhlas ČOS s uskutečněním převodu do vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby. Bohužel proti rozsudku soudu v Olomouci nebylo možné odvolání. Viník byl zjištěn, potrestán, odsouzen, ale marná sláva, T. J. Sokol Frenštát p. R. byla okradena a tak to i zůstalo. Věřím však stále, že dojde k naplnění hesla, co bylo ukradeno, musí být navráceno! K této stati snad jen jednu zajímavost, soud se konal 11. září 2001. O událostech v New Yorku jsme se dověděli až po návratu do Frenštátu pozdě odpoledne. Přeskočme teď několik roků a uveďme jména členů současného výboru T. J. Sokol Frenštát p. R. Po volbách v roce 2010 jsou to: Dalibor Norský - starosta, Marie Žáčková - náčelnice, Zdeněk Polách - náčelník, Marcela Poláchová - hospodářka, Jitka Skřečková jednatelka a Zuzana Molková - členka výboru. Pravděpodobně jsem 6


Dobový dokument z roku 1892

Marie Žáčková a Dalibor Norský na oslavách 120 let polského Sokola v Krakově 2005 jako zástupci Beskydské župy 7


Nejlepší sportovní kolektiv roku 2007 - starší žákyně

Oddíl mažoretek T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm - Lékorky 2009

Ženy frenštátského Sokola - Oblastní slet v Liberci 2008

Účastníci Sokolského tábora - 2008 8


Cvičitelský sbor T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm 2010

Oddíl florbalu - junioři, 3. místo v regionálním přeboru 2008/2009 Oddíl florbalu - mladší žáci, mistři Moravy 2008/2009 9


Mládí běžeckého oddílu T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm Oddíl mažoretek T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm - Sluníčka 2008

Jan Konvička - neslyšící sportovec, člen T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm, juniorský mistr Evropy 2010 v superkombinaci

Oddíl mažoretek T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm - Lékorky 2009 10


Ti, kteří byli u toho…

Činnost Sokolské jednoty od založení po dnešek

se nezmínil o všech obětavých členech Sokola, kteří se přičinili o to, že naše Jednota dosáhla v průběhu dlouhých let své existence takových výsledků, že je v současnosti považována za neoddělitelnou součást sportovních a kulturních tradic města. Vycházel jsem z historicky dostupných materiálů a také z vlastních poznatků a z informací přímých účastníků. V tomto kontextu uzavírám pasáž o těch, kteří byli u toho v letech 1890 - 2010.

1901

Zahájena pravidelná cvičení žen. Náčelnicí zvolena Pavla Kostelníková. 1903 V Sokole Frenštát pod Radhoštěm ženy uznány jako rovnoprávné členky Jednoty. 1905 4. září Členové Sokola zahájili výkopové práce pro výstavbu tělocvičny. Stavbu provedl místní stavitel Alfred Parma, člen Sokola. 1906 12. srpna Budova tělocvičny slavnostně předána veřejnosti. Majitelem je obec Frenštát pod Radhoštěm. Česká obec sokolská oficiálně povolila zrovnoprávnění žen v Sokole. 1915 ČOS rozpuštěna, vydán zákaz cvičení v Sokole. Spolek trval však i nadále. 1918 1. listopad Konána “Slavnost samostatnosti“, zakončená v sokolovně proslovy a hymnou „Kde domov můj“ 1919 Od města odkoupena sokolovna “do vlastního majetku“ za 12.000 korun. Svépomocí přistaveno jeviště v sokolovně. 1921 Při příležitosti slavnostního předání opony Sokolské jednotě Břetislavem Bartošem – autorem – bylo uspořádáno představení hry Fr. Horečky „Nápoj lásky“. 1922 4. prosince Ustaven lyžařský odbor. 1923 4. dubna Umírá první starosta Sokola Frenštát – J. Kostelník. 1924 Návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve Frenštátě . 1926 8. ledna Umírá Jiří Felix - archivář a dlouholetý činovník Sokola Od města Frenštátu odkoupena „Střelnice“ i s přilehlým pozemkem, kde bylo zřízeno cvičiště a hřiště. Sehrán první zápas Sokolů v odbíjené s SK Frenštát. Sokol vyhrál, není doloženo, jakým poměrem.

Dalibor Norský

Činnost Sokolské jednoty od založení po dnešek 1871 červenec První pokus o založení Sokola - nebyl povolen c. k. úřady. 1890 17. dubna Nová výzva k založení Jednoty na shromáždění občanů na Střelnici. 18. května Stanovy odeslány ke schválení. 23. června Ustavující valná hromada Sokola na Střelnici. 1892 Sokolové postavili nové jeviště na Střelnici. 6. června Frenštátské paní a dívky vyšily a věnovaly Sokolům prapor. 1893 říjen Ustaven ženský odbor ve Frenštátě - první starostkou byla Marie Kostelníková. 1896 Valašská župa pro velkou rozsáhlost rozdělena na východní a Valašskou. Frenštát zůstal ve Valašské. 1900 Pronajata „Slavie“ pro cvičení. Střelnice „příliš daleko“.

11


Činnost Sokolské jednoty od založení po dnešek 1930

Zakoupen pozemek s domkem v Tyršově ulici, zde postavena budova kina. 1931 Ustaven tenisový odbor, který postavil na Střelnici první tenisový dvorec. 1934 Při příležitosti Krajinské výstavy byl přistaven k sokolovně objekt, kde se později vyučovalo. 1938 Zákaz nošení sokolské uniformy a shromáždění (Mnichovská dohoda). 1939 Československá obec sokolská rozpuštěna. Ve Frenštátě ještě pokračuje spolková činnost výboru. 1941 Zatčeni Ludvík Klečka, Pavla Kostelníková, Rajmund Strakoš, Jan Kubalec. 1942 V Osvětimi zemřel dne 2. dubna Jan Kubalec. 1945 6. května obnovil Sokol ve Frenštátě svoji činnost. Byl zvolen první poválečný výbor. Starostou se stal pplk. Metoděj Sedláček. 1948 Komunistický režim vyhlásil zákaz činnosti ČOS. Ve Frenštátě ještě trvá spolková činnost. Bylo otevřeno jeviště v budově kina. 1950 Oslavy 60 let Jednoty - veškerá, nyní již tedy sjednocená tělovýchova přechází do Sokola MEZ Frenštát. 1953 12. února byl Sokol MEZ přejmenován na dobrovolnou sportovní organizaci Spartak. 15. prosince sehráli Sokolové své poslední divadelní představení, hru A. a V. Mrštíků - Maryša. 1990 v březnu Obnovena činnost Sokola ve Frenštátě pod Radhoštěm. Převzata sokolovna a Střelnice. Byl ustaven přípravný výbor. 1993 V objektu sokolovny zavedeno topení plynem.

1996 1996-2001

1999 2000 2002 2003

2004 2005 2006 2008 v lednu v srpnu 2010

12

Soudním rozhodnutím byl Sokol Frenštát p. R. zbaven objektu Střelnice. Stálá odvolání a soudní procesy vedly až k odsouzení viníka. Střelnice však Sokolu vrácena nebyla a dosud patří soukromníkovi, i když v naší pokladně se neobjevila ani koruna! Sokol poprvé uspořádal Běh Terryho Foxe - celosvětová akce boje proti rakovině. Oslavy 110 let založení Jednoty. Ustaven nový výbor starostou zvolen Dalibor Norský, náčelnicí Marie Žáčková. Ustaven oddíl mažoretek - vedoucí ses. Strakošová. Na základě nového územního uspořádání byla naše jednota spolu se Sokolskými jednotami Příbor, Lichnov, Kopřivnice, Hodslavice a Nový Jičín vyčleněna z župy Valašské. Nově byla zřízena Beskydská župa, namísto dřívější Českotěšínské. Vyčleněné jednoty se staly členy Beskydské župy. Provedeny stavební úpravy na sociálním zařízení. Uvolněn pozemek pro zřízení stánku občerstvení na hřišti. Ustaven oddíl florbalu - ved. br. Zd. Polach. Oslavy 100 let od předání sokolovny veřejnosti. Shozena a zničena socha sokola z průčelí sokolovny při silné vichřici. Instalována nová plastová okna. Oslavy 120 let T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm. Instalace a slavnostní odhalení nové sochy sokola na budově sokolovny.


Cvičenci Sokola Frenštát pod Radhoštěm - 30. léta 20. století

Cvičenky Sokola Frenštát pod Radhoštěm - 1922

Cvičenky Sokola Frenštát pod Radhoštěm - 30. léta 20. století

Cvičenky Sokola Frenštát pod Radhoštěm - 1950 13


Divadelníci Sokola Frenštát pod Radhoštěm - 20. léta 20. století

Vítězslav Filip - člen Sokola Frenštát pod Radhoštěm 14


1939 - Výbor Sokola Frenštát pod Radhoštěm před okupací

1921 - Veřejné cvičení Sokola Frenštát pod Radhoštěm na Střelnici - pětipatrová živá pyramida

1921 - Veřejné cvičení Sokola Frenštát pod Radhoštěm na Střelnici 15


1949 - Sokolský tábor dorostenek

1949 - Sokolský tábor - ranní rozcvička

1949 - Sokolský tábor - ranní nástup

1949 - Sokolský tábor - výdej jídla 16

Historie T. J. Sokol Frenštát pod Radhoštěm

Recommend Documents