Historie a současnost oddílu judo TJ Sokol Hradec Králové

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů

Historie a současnost oddílu judo TJ Sokol Hradec Králové Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D.

Stanislav Sojka 3. ročník SEBS Brno, 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci jsem zpracoval samostatně podle pokynů vedoucího bakalářské práce a na základě literatury a pramenů uvedené v seznamu pouţité literatury. Souhlasím s tím, ţe má bakalářská práce můţe být pouţita k potřebám Masarykovy univerzity a ke studijním účelům.

V Brně dne 5. května 2011

………………………... Stanislav Sojka

Poděkování Děkuji PhDr. Bc. Zdenko Regulimu, Ph. D. za metodické vedení, připomínky a kritiky při vypracování mé bakalářské práce a také členům TJ Sokol Hradec Králové.

OBSAH

ÚVOD………………………………………………………………………….….6

1. CHARAKTERISTIKA JUDA ……………………………………………...7 1.1 Charakteristika soutěţního zápasu ……………………………………….7 1.2 Techniky juda …………………………………………………………….7 2. STRUČNÁ HISTORIE BOJOVÝCH UMĚNÍ A VZNIK A VÝVOJ JUDA…………………………………………………………………..……...9 2.1 Stručná historie bojového umění ………………………………...……....9 2.2 Vznik a vývoj juda ……………………………………………………...10 3. JUDO V ČESKÝCH ZEMÍCH …………....................................................13 4. TJ SOKOL HRADEC KRÁLOVÉ ODDÍL JUDO ………………..…….16 4.1 Město Hradec Králové ……………………...…………………………..16 4.2 Sokol Hradec Králové…………………………………………………...17 4.3 Oddíl judo……………………………………………………………….19 4.4 Struktura oddílu …………………………………..…………………….19 4.5 Práva a povinnosti v České obci sokolské a Českém svazu judo……….21 4.5.1 Práva v České obci sokolské…………………………………………...21 4.5.2 Povinnosti v České obci sokolské……………………………………...22 4.5.3 Práva a povinnosti řádných a dalších členů v Českém svazu judo….....22 4.6 Historie oddílu Judo TJ Sokol Hradec Králové……………………........23 4.7 Největší úspěchy judistů TJ Sokol na mezinárodní úrovni……………...31 4.8 Osobnosti oddílu judo…………………………………………………...32 4.8.1 Vladimír Lorenz………………………………………………………..32 4.8.2 René Srdínko…………………………………………………………...34 5. PROBLÉMY ODDÍLU………………….……………………..…………...36 5.1 Problém č.1 – nedostatečná členská základna…………………………..36

5.1.1 Návrhy řešení nedostatečného počtu členů ……………………………37 5.2 Problém č. 2 – nedostatek financí …........................................................39 5.2.1 Návrhy řešení nedostatku financí ...........................................................40 5.3 Problém č. 3 – dva silné oddíly v jednom městě………………………..42 5.3.1 Návrhy řešení problémů dvou oddílů v jednom městě………………...42 6. ZÁVĚR……………………………………………………………………….44 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ….……………………………………..45 RESUMÉ………………………………...………………………...…………47

ÚVOD V mnoha zemích a kulturách světa se v minulosti i v současnosti vyvíjely a dodnes se vyvíjejí různé bojové systémy. Jejich vyuţití bylo především ve válce a osobní ochraně, ale jiţ ve středověku se cvičily i za účelem sportovního vyuţití, cvičení k udrţení kondice. Mezi bojové sporty, které se vyvinuly ze středověkých bojových umění, patří i judo. Jeho zakladatelem je japonský profesor Dţigoro Kano. V judu vyuţíváme rychlých pohybů. Judo volně přeloţeno „jemná cesta“, kterou by měl člověk v ţivotě následovat. Mezi hlavní hesla juda patří minimálním úsilím maximální účinnost. [5] Judo mě zaujalo ze všech úpolových sportů nejvíce a nejen po sportovní stránce. Rozhodl jsem se v mé bakalářské práci věnovat historii a současnosti oddílu judo TJ Sokol Hradec Králové. TJ Sokol je největší oddíl v regionu s celou řadou úspěchů, do kterého jsem se přistěhoval. Po telefonické domluvě s vedením oddílu jsem zjistil, ţe postrádají materiály o historii a ţe moji práci na danné téma uvítají. Přislíbili mi zapůjčení materiálů a umoţnili mi setkání s pamětníky oddílu, kteří mi poskytli rozhovor a materiály, které mi pomohly ke zpracování mé bakalářské práce. Rozhodl jsem se zmapovat chybějící historii oddílu od jeho počátku po současnost, a to především prostřednictvím rozhovoru s pamětníky oddílu, jelikoţ písemná kronika oddílu byla ztracena v roce 1990. Dále jsem se rozhodl zjistit nejaktuálnější problémy oddílu a pokusit se navrhnout jejich řešení, které by mohl oddíl judo pouţít v praxi. Problémy jsem zjišťoval u vedení oddílu a pokusil se navrhnout jejich řešení. .

6

1. CHRAKTERISTIKA JUDA Judo je úpolový sport, ve kterém jde především o překonání soupeřova odporu za pomocí fyzické, technické a taktické převahy nad ním. Je zde vyuţita celá řada pohybových dovedností někdy i velmi sloţitých, které je nutno dokonale zvládnout. [1]

1. 1 Charakteristika soutěžního zápasu Soutěţní zápas se odehrává na zápasišti o tvaru čtverce, jehoţ strana musí mít nejméně 14 metrů pro MS a jiné významné soutěţe musí zápasiště tvořit čtverec o straně 16 metrů. V tomto čtverci je ještě jeden čtverec menší o straně 10 metrů, který se jmenuje zápasová plocha a v něm dochází k samotnému zápasu. Kolem zápasové plochy je 3 metrový bezpečnostní pás. Zápasiště je tvořeno z tatami, coţ je speciální neklouzavá ţíněnka, která tlumí pády judistů. Délka trvání zápasu je na vrcholných akcích tipu mistrovství světa nebo olympijských her je v kategorii muţů 5 minut čistého času a v kategorii ţen 4 minuty čistého času. [18] K samotnému kontaktu mezi judisty dochází pomocí úchopu za končetiny a trup nebo pomocí úchopu za kimono, coţ je úbor pouţívaný v judu. Tento úbor má při soutěţních zápasech pevně danné poţadavky.

1. 2 Techniky juda Techniky juda jsou ve svém základu danné, ale v jejich provedení můţeme pozorovat značné odlišnosti danné tělesnými rozměry judisty a jeho osobitým stylem. V judu se rozlišuje boj v postoji Nage waza, boj na zemi Katame waza a techniky úderů a kopů Atemi waza, ty se však v soutěţním judo nepouţívají.

7

Nage waza se dále dělí na akce prováděné v postoji Tači waza, do kterých patří techniky paţí Te waza, techniky boků Goši waza, techniky nohou Aši waza a akce s přechodem na zem Sutemi waza, které dělíme na strhy Masutemi waza a překoty Jokosutemi waza. Chvaty prováděné na zemi jsou rozděleny na techniky drţení Osaekomi waza, techniky škrcení Ţime waza a techniky páčení Kansetsu waza. [19] Hlavní snahou boje v postoji je soupeře za pomocí značné síly a rychlosti pomocí chvatů hodit na záda nebo jejich větší část a neztratit nad ním kontrolu. Při boji na zemi se účinnost technik drţení hodnocena délkou po jakou soupeře drţíme od 10 s. do 30 s., kdy je zápas ukončen. Techniky škrcení a páčení jsou hodnoceny vzdáním soupeře nebo jeho neschopností pokračovat v boji a jejich nasazení je moţné taky v postoji. Dalšími nedílnými součástmi technik juda je celá řada druhů úchopu, postojů, úniků, úhybů, obratů, uvolnění, bloků, postojů a pádů. V zápase se techniky střídají a plynule na sebe navazují a stejně tak plynulý by měl být i přechod do boje na zemi. [3]

8

2. STRUČNÁ HISTORIE BOJOVÝCH UMĚNÍ A VZNIK A VÝVOJ JUDA 2. 1 Stručná historie bojových umění Začátky jsou známy jiţ od počátku lidstva. Muţi v té době museli lovit zvěř, a tím se také učili technikám boje i obrany. Důkazy o boji beze zbraně jsou nalezeny jiţ v Egyptských hrobkách. Z Japonska se uchovali kroniky Nihon – Šoky s 8. století našeho letopočtu, kde jsou techniky jak útoků tak i obran. [4] Postupem času vzniká několik škol, které mají kaţdá své přednosti i nedostatky. Mezi nimi je i škola Buši – Do, ve které se vyučuje boj s mečem a kopím, jízda na koni a střelba lukem. Tyto dovednosti se stali základem pro japonské šlechtice samuraje. [5] Japonsko díky své geografické poloze bylo dosti izolováno od vlivů jiných zemí a kultur. Tato izolace byla ještě zvýšena straněním se styku s cizími zeměmi, s výjimkou Číny a několik dalších asijských zemí. Díky nepronikání vnějších vlivů se uchovala celá řada feudálních bojových umění. Ta to izolace skončila teprve v polovině 19. století pod hrozbou amerických válečných lodí. [1] Pod vlivem těchto událostí došlo také k předání moci ze šoguna na císaře. Po otevření Japonka světu začala do Japonska ve větší míře pronikat západní kultura, a je nutno dodat, ţe ze začátku jí Japonci hojně podléhali. V těchto letech dochází taky k vznikům negativních nálad na adresu ju-jitsu a i jiných bojových umění a k zániku celé řady škol bojových umění kvůli malému zájmu o ně. Tyto nálady byly způsobeny mimo jiné také jejich zneuţíváním k různým účelům. [20]

9

2. 2 Vznik vývoj juda Právě v tomto období Dţigoro Kano (1860–1938), (Obr. 1.) studuje ju – jitsu i přes odpor svého otce. Navštěvoval dvě školy, které se liší svým pojetí ju – jitsu. Ve škole Tenšin – Šin jó rjú byl pokládán především důraz na techniky úderů, páčení a škrcení. Naopak ve škole Kitó – rjú se větší důraz kladl na techniky strhů a boj na zemi. [6]

Obr. 1. Dţigoro Kano (http://www.cudk.cz/budocentrum.htm) Mladý Kano se snaţil vybrat nejlepší s obou škol a najít principy, co obě školy ju – jitsu spojují a věnoval tomu velmi mnoho času. Roku 1881 ukončuje Dţigoro Kano studium na Tokijské univerzitě, rok poté zakládá svojí školu Kodokan dţudo, která se nacházela v klášteře Eišo – ji (Obr. 2.). [6]

Obr. 2. klášter Eišo – ji (http://www.fightingarts.com/reading/article.php?id=442)

10

Jako vznik juda je tedy uváděn rok 1882, ale nelze to tvrdit tak jednoznačně, jelikoţ nelze přesně říci, kdy se ještě jednalo o ju – jitsu a kdy jiţ o judo, které se ještě dále vyvíjelo s ju – jitsu. [6] V prvním roce jej navštěvovalo pouze devět ţáků a v roce následujícím dokonce jen osm a to i přesto, ţe studium zde bylo nejdříve zcela zdarma. O stoupající popularitě Kanovy školy svědčí (Obr. 3), ţe roku 1886 ji navštěvovalo 112 ţáků. Větší pozornosti veřejnosti se dostalo Kodokan judo teprve po souboji se školou Tatsuka, coţ byla jedna z největších škol ju – jitsu. Turnaj vyhráli jednoznačně Kanovi judisté se 13 vítězstvími a dvěma nerozhodnými souboji. [1]

Obr. 3. Kano při cvičení (http://www.fightingarts.com/reading/article.php?id=442) Od roku 1887 se objevilo judo v osnovách námořní akademie, kde měla Kanova škola pobočku. V dalším roce se judo začalo prosazovat i proti školám ju – jitsu a bylo nabídnuto japonské polici. Po téměř dvou letech jednáních slavila škola Kodokan úspěch hlavně díky Kanovým ţákům Saigo Široovi a Jokojama Sakujiroovi. Od roku 1887 se judo začíná šířit i mimo japonské ostrovy, tehdy ještě pod jménem ju – jitsu. Nejprve se dostává do Spojených státu amerických a Velké Británie. [1] V dalších letech začala Kanova škola na podporu juda pořádat cesty po světě, kde judo propagovala i za pomocí ukázek. To napomáhalo šíření juda do dalších zemí a jeho popularizaci i mimo Japonsko.

11

Dţigoro Kano byl zakládajícím členem Japonského olympijského výboru, navíc mezi roky 1911 – 1921 se stal i jeho předsedou. V roce 1909 se stal prvním zástupcem orientu u Mezinárodního olympijského hnutí. I díky této pozici často cestoval po celém světě a dále propagoval judo. Při jedné zpáteční cestě do Japonska podlehl na lodi Hikawa Maru ve věku nedoţitých 79 let zápalu plic. Po jeho úmrtí se počet judistů ve světě neustále zvětšuje. [1] V období druhé světové války se judo s pochopitelných důvodů tolik do světa nešířilo a navíc po jejím konci bylo dokonce i zakázáno stejně jako ostatní bojová umění. Tento zákaz vydrţel několik let, ale jiţ 5 let po skončení války bylo judo zařazeno do osnov japonských škol. [21] V roce 1951 byla zaloţena Mezinárodní federace juda, která dnes sídlí v Tokiu a řídí světové judo. Na zasedání Mezinárodního olympijského výboru v roce 1960 v Římě, bylo judo zařazeno do rodiny olympijských sportů a poprvé se představilo na OH v zemi svého původu v roce 1964 v Tokiu. Od té doby se judo pravidelně objevuje na všech letních OH s výjimkou roku 1968, kdy chybělo. Soutěţ ţen byla do programu OH zařazena poprvé v roce 1992 v Barceloně a od té doby se i soutěţ ţe na OH objevuje pravidelně. [6] Za více neţ stoletou historii si získalo judo miliony příznivců po celém světě a natrvalo se zařadilo mezi olympijské sporty. Jeho popularita si stále drţí vysokou úroveň nejen v Japonsku, ale i ve světě.

12

3. JUDO V ČESKÝCH ZEMÍCH Počátky juda v českých zemích tehdy ještě známého jako ju – jitsu se datují k roku 1907. Tehdy obstaral Dr. František Smotlacha německou publikaci „ Das Kano Jiu Jitsu“ a společně se zájemci z řad vysokoškolských studentů začali judo cvičit. [20] Po ukončení první světové války začíná první organizovaný výcvik juda od roku 1919 při vysokoškolském sportu v Praze, a to ne jen ve smyslu sebeobranném, ale především jako sportu. V roce 1920 je německá kniha „ Das Kano Jiu Jitsu“ přeloţena do češtiny, a tím je umoţněno šíření juda i dále. Dva roky poté započala nově vzniklá armáda České republiky pořádat kursy sebeobrany. Příručky, které byly k této příleţitosti vydané, pomohly zvýšit informovanost veřejnosti o judo. [29] Ve školním roce 1923 – 1924 byl zahájen první samostatný kurz judo. Tento kurz pořádaný vysokoškolským sportem v Praze, byl příčinou vzniku prvního krouţku, který působil při oddíle zápasu. V roce 1930 jsou zavedeny vysokoškolským sportem v Praze kurzy ju – jitsu pro studenty v Ústředním tělovýchovném ústavu university Karlovy v Praze. Tyto kurzy jsou zásluhou především prof. Dr. Františka Smotlachy. [4] První samostatný oddíl ju – jitsu byl zaloţen v roce 1933, vedl jej ing. O. Pecák. Téhoţ roku navštívil Československo zakladatel juda Dţigoro Kano a svou návštěvu zopakoval ještě o tři roky později v roce 1936. [4] V roce 1934 je pořádáno první mistrovství Evropy v německých Dráţďanech. Československá výprava se ho zúčastnila a získala několik cenných úspěchů. V soutěţi druţstev se podařilo získat 3. místo a ze soutěţe jednotlivců byla přivezena zásluhou F. S. Dobá a A. Cígnera stříbrná a bronzová medaile.[20]

13

Významným rokem pro Československé judo se stal rok 1936. V tomto roce je zaloţen „Československý svaz jiu – jitsu“ jako nejvyšší řídící orgán a jeho předsedou se stal prof. Dr. František Smotlacha. [20] Rozvoj juda se nezastavil ani za protektorátu Čechy a Morava. I přes zákaz Sokola, ve kterém působila část judistů, pokračovali dále ve cvičeních. Někteří členové doplatili na svou proti okupační činnost a byli vězněni v koncentračních táborech nebo zaplatili cenu nejvyšší. Mistrovství Protektorátu Čechy a Morava v roce 1940 je povaţováno za první neoficiální mistovství judistů na našem území. Mistry se stali Černý, Lebeda, Tana a Zrůbek. Zrůbek byl navíc oceněn jako nejlepší judista tohoto mistrovství. [20] Po ukončení války pokračuje rozvoj juda dále a od roku 1947 je přidáno do osnov všech tělovýchovných vysokých škol. Po získání moci komunistickou stranou je od roku 1949 z osnov vysokých škol opět judo odstraněno. Od roku 1952 se přestává pouţívat název ju – jitsu a začíná se pouţívat název judo a také se začíná organizovaně cvičit na Slovensku. [20] V roce 1953 je na Státním výboru pro tělesnou výchovu a sport zaloţena sekce juda, téhoţ roku jsme se stali i dočasným členem Evropské unie judo a převzali pravidla Evropské unie judo. Současně je také zaloţeno reprezentační druţstvo muţů. V roce 1955 je národní svaz judo na kongresu Mezinárodní federace judo v Paříţi přijat za jejího člena. [29] Velmi důleţitým z hlediska přípravy a tréninků našich judistů je rok 1960. V tomto roce je v Československu na návštěvě a instruktáţi japonský mistr Kokishi Nagaoka, který ovlivnil do budoucna naší přípravu a trénink. V roce 1960 je v Československu jiţ 90 oddílů a v nich přes 4000 judistů. [20] Dalšímu zvýšení zájmu o judo přišlo po roce 1960, kdy se v Římě rozhodlo o zařazení juda na olympijské hry v Tokiu v roce 1964. Na těchto hrách naši reprezentanti ještě chyběli, ale hned na dalších hrách, kde bylo judo zařazeno

14

v roce 1972, jiţ soutěţili. První velký úspěch na olympijských hrách se dostavil o 8 let později na hrách v Moskvě, kde Vladimír Kocman v těţké váze získal bronzovou medaili. Kocman je také zatím naším nejúspěšnějším závodníkem se ziskem jiţ zmíněného olympijského bronzu a také stříbra a bronzu ze světových šampionátů v letech 1983 a 1981. [4, 20] Po rozdělení Československa k 1. lednu 1993 dochází k 3. dubnu 1993 k přijetí Českého a Slovenského svazu judo Evropskou unií judo a tím k ukončení činnosti Československého svazu judo. Prvním prezidentem Českého svazu judo, byl jiţ v březnu 1993 zvolen Ing. Petr Jákl. [20]

15

4. TJ SOKOL HRADEC KRÁLOVÉ ODDÍL JUDO 4. 1 Město Hradec Králové Statutární město Hradec Králové je největším městem a zároveň i krajským městem Královehradeckého kraje. Město se rozkládá na východě Čech asi 100 km od Prahy na soutoku řek Labe s Orlicí. Osídlení je zde dokázáno jiţ v pravěku a také za doby Říma. Díky své výhodné poloze na soutoku dvou řek, zde vznikalo od konce 9. století velké slovanské hradiště a město se stává také křiţovatkou obchodních cest. První písemné zmínky o městě máme z roku 1225 a toto datum je zároveň povaţováno za datum vzniku města. Ve středověku byl věnným městem českých královen. Po celou dobu existence si udrţel pozici centra regionu a tu má i dnes. [16] V současné době ve městě ţije přibliţně 95000 obyvatel, coţ jej zařazuje v roce 2011 na 8. místo co do velikosti měst v České republice těsně před nedaleké Pardubice. [17] Ve městě se nachází celá řada průmyslových podniků strojírenských, chemických, elektrotechnických, potravinářských a dřevozpracujících. Za všechny firmy zmiňuji alespoň světoznámého výrobce pián Petrof, který ve městě působí od roku 1864. [16] Ve městě se pyšní řadou cenných staveb ze středověku například Bílou věţí a stavbami od G. Santiniho a C. Luňana. Dále je zde celá řada staveb v secesním stylu od světově proslulých architektů Jana Kotěry a Josefa Gočára. [16] Působí zde také činoherní Klicperovo divadlo a také loutkové divadlo Drak. Je zde také Filharmonie, která pořádá představení několikrát týdně. Zdejší

16

Fakultní nemocnice má celorepublikově výbornou pověst a mnoho pacientů sem jezdí i s velké dálky. V současné době se v Hradci Králové nachází 20 základních škol, 4 gymnázia, 12 středních škol a odborných učilišť a také 3 školy vysoké s velmi známou lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Dále zde také působí 3 základní umělecké školy. [16] Ve městě působí celá řada sportovních klubů a oddílů zabývajících se těmito sporty: fotbal, hokej, basketbal, volejbal, tenis, stolní tenis, cyklistika, lyţování, sportovní střelba, judo a mnoho dalších. Nejznámější je zde samozřejmě fotbalový klub, který působí v naší nejvyšší fotbalové soutěţi. Velkou roli pro zdejší sport má také zdejší TJ Sokol Hradec Králové, kde působí celá řada sportovních oddílů a krouţků. Mimo jiné také oddíl juda, který je jedním ze 3 oddílu juda působících v Hradci Králové. Těmi dalšími jsou oddíl juda DDM a PSK, který vznikl odtrţením od Sokola Hradec Králové. Zaměření tohoto oddílu bylo původně na vrcholové judo a přípravu reprezentantů na OH, MS, ME a další vrcholné podniky. [16]

4. 2 Sokol Hradec Králové Hradecký Sokol (Obr. 4), patří mezi nejstarší oddíly v Československu. Datum jeho zaloţení je podle většiny pramenů i vzdělavatelky Hradeckého Sokola paní prof. J. Petránkové rok 1865. Na jeho vzniku se ve velké míře podílel místní majitel továrny na dechové nástroje známé po celém Rakouskouhersku pan Václav Červený. Ten daroval pozemek na stavbu sokolovny a taky se stal jeho mecenášem. Červený se také stal prvním tajemníkem Sokola a po něm převzal tuto funkci jeho syn. Hradecký Sokol se za dobu své existence zúčastnil všech sokolských sletů a jeho branami prošla řada úspěšných sportovců. [10]

17

Obr. 4. Sokolovna v Hradci Králové (http://www.zupaorlicka.cz/) Sportovní oddíly a krouţky spadající pod TJ Sokol Hradec Králové: Atletika Aerobic Basketbal Bridţ Jóga Judo Kanoistika Kulečník Klub M. Tyrše Plavání miminek a batolat Sokolská všestrannost Sportovní gymnastika Sportovní příprava Šachy Taekwondo Zápas

18

4. 3 Oddíl judo Oddíl juda Sokol Hradec Králové je jedním z nejstarších oddílu v republice a patří mezi kluby větší. Jeho počátky spadají před druhou světovou válku. Je členem Českého svazu judo a Orlické Sokolské ţupy a z toho vyplívají jeho práva a povinnosti v rámci těchto organizací. Oddíl juda pod sebe vzal také oddíl sebeobrany a dočasně také valetuda. V letech minulých bylo postavení oddílu juda v rámci Sokola velmi dobré a to hlavně zásluhou velké členské základny. V roce 1990 byl počet cvičících členů 600 a počet členů platících příspěvky 800. [9] Cíle oddílu je rozvoj a podpora juda ve všech věkových kategoriích. V současné době se oddíl účastní ligy muţů a celé řady soutěţí a pohárů. V letech minulých býval často i v soutěţi nejvyšší a také jí několikrát vyhrál. V kategoriích ţáků a ţen se účastní krajských pohárů. [9]

4. 4 Struktura oddílu O činnost oddílu a jeho chod se stará vedení oddílu a jeho výbor. Dále jsou členy oddílu, trenéři a závodníci. Najdeme zde judisty od nejmladších aţ po seniory. Cvičí se podle věkových kategorií, kde přípravka cvičí společně s mláďaty. Mladší ţáci cvičí se staršími ţáky, mezi kterými se najde několik, co cvičí i s dorostenci. Kategorie seniorů, muţů a juniorů cvičí společně. Ţeny cvičí společně s muţi, jelikoţ oddíl není schopen zajistit samostatné ţenské tréninky kvůli nízkému počtu ţen v oddíle. V současnosti má oddíl přes 30 plnoletých členů a jejich počet se průběţně mění v závislosti na odchodech a příchodech členů. Tréninky se konají kaţdý den krom sobot a nedělí mezi 16 – 20 hodinou. [9]

19

Vedení oddílu – výbor: Předseda oddílu: MUDr. Petr Martínek Místopředseda oddílu, hospodář, trenér: PaedDr. Ivo Paţout Trenér: František Štrajt Trenér: Jan Sundermann Kapitán závodníků: Jan Tomek ml. Trenéři: Trenér ţáků a dorostu: Bohuslav Černý Trenér ţáků a dorostu: František Štrajt Trenér přípravky a závodník: František Štrajt ml. Trenér ţáků a dorostu: Ing. Jiří Macháček Trenér: Jan Sundermann Trenér přípravky a závodník: Martin Vohralík Trenér přípravky: MUDr. Michal Kokrda Trenér přípravky, juniorů i dospělých: PaedDr. Ivo Paţout Trenér ţáků a dorostu: PaedDr. Jiří Korytenský Trenér ţáků a dorostu: Zdeněk Popelka Závodníci podle kategorií: Veteráni: František Štrajt, Jan Kuthan, Jan Tomek, Viktor Čermák, Zdeněk Kuthan, Muţi: Daniel Leško, David Kopeček, Jan Tomek ml., Jindřich Litomyský, Jiří Pokorný, Martin Vohralík, Michal Kutáč, Michal Urbánek, Milan Tomeš, Ondřej Suchý, Petr Fiedler, Petr Tomek, Tomáš Chmelík, Vladimír Študent, Ženy: Andrea Pokorná Junioři: František Štrajt ml., Jan Doskočil

20

4. 5 Práva a povinnosti v České obci sokolské a Českém svazu judo 4. 5. 1 Práva v České obci sokolské Účastnit se cvičení, soutěţí, tělocvičných a sportovních akcí a vystoupení (pokud to jeho výkonnost a zdravotní stav dovolí), kulturní společenské činnosti v jednotě, ţupě i v rámci ČOS. Účastnit se schůzí odborů, oddílů a komisí, kterých je členem, vyslovovat své názory a podávat návrhy. Dorost kromě toho má právo účastnit se valných hromad bez práva hlasovat. Účastnit se školení, seminářů a srazů pořádaných příslušnými sloţkami ČOS či jinými organizacemi, na něţ byl vyslán. Pouţívat symboly ČOS a nosit sokolský kroj. Předkládat návrhy či stíţnosti všem orgánům ČOS. Být přizván k jednáním, která se týkají jeho osoby. Při rozhodnutí v jeho neprospěch má právo se do 15 dnů odvolat k výboru jednoty. Pokud v 1. instanci rozhodl výbor jednoty, můţe se tento člověk odvolat k PV příslušné ţupy, které rozhodnutí bud´ potvrdí, nebo je zruší a vrátí výboru jednoty k novému projednání. Seznámit se stanovami ČOS a ostatními spolkovými předpisy a rozhodnutími. Zletilý člen má kromě toho právo účastnit se valné hromady jednoty s hlasem rozhodujícím volit na ní, pokud se nejedná o valnou hromadu delegátů podle čl. 7.6.2.stanov. Zletilí členové mohou být voleni nebo jmenován do všech orgánů a funkcí na všech organizačních stupních ČOS, pokud s tím souhlasí. [14]

21

4. 5. 2 Povinnosti v České obci sokolské

Řídit se stanovami ČOS i ostatními předpisy a rozhodnutími. Nepoškozovat svým jednání dobrou pověst sokolského hnutí, ale naopak svou činností přispívat k jeho rozvoji i k rozvoji demokratické společnosti. Nepoškozovat ekonomické zájmy jednot, ţup a ČOS, zejména v případě moţných střetů zájmu. Jednat vţdy v duchu sokolských idejí, zásad mravní čistoty tělocvičné a sportovní činnosti a zásad fair play. Řádně a iniciativně vykonávat funkce, do nichţ byl zvolen nebo jmenován. Za výkon funkce odpovídá orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, pokud není ve stanovách uvedeno jinak. Řádně platit členské spolkové a členské oddílové příspěvky i ostatní platby, které jsou členy stanoveny. Chránit podle svých moţností majetek jednot, ţup a ČOS proti zneuţití, zničení nebo odcizení a přispívat k jeho zvelebování. [14]

4. 5. 3 Práva a povinnosti řádných a dalších členů v Českém svazu juda

Členové především pečují o rozvoj juda a jeho dalších forem v ČR, zejména o jeho zájmy v orgánech ČSJu i při jednání s jinými organizacemi v ČR. Vydávají předpisy, kterými upravují vztahy v rámci své organizační struktury, zabezpečují evidenci svých členů. Pořádají a řídí soutěţe juda v ČR. Získávají prostředky na zabezpečení soutěţí a rozvoj juda v ČR. Musí odebrat do konce listopadu kalendářního roku pro oddíl/klub minimálně 5 ks licenčních známek. Zajišťují činnost reprezentačních kolektivů v souladu s potřebami státní reprezentace. 22

Řádní členové se při své činnosti vţdy řídí stanovami ČSJu. Vyjadřují zájmy své a individuálních členů, předkládají jejich názory informují o jejich poţadavcích valnou hromadu ČSJu, o.s. a výkonný výbor. Působí ve prospěch rozvoje juda a jeho dalších forem, jsou povinni posilovat jeho společenskou úroveň a oblibu a zvyšovat mravní a odbornou úroveň svých členů a činovníků. [15]

4. 6 Historie oddílu judo TJ Sokol Hradec Králové Počátky oddílu ju – jitsu v Hradci králové se datují před druhou světovou válku. V té době se několik nadšenců ve zdejším Sokole rozhodlo začít se cvičení ju – jitsu. Na začátku neměli mnoho zkušeností, ale postupem doby se začali

ukazovat jejích zlepšování. [12] Po vstupu německých okupačních vojsk bylo cvičení ju – jitsu stejně jako činnost Sokola zakázáno, ale i přesto se našlo několik nadšenců, co pod hlavičkou turistického oddílu pokračovali ve cvičení dále. Někteří judisté se dokonce zapojovali do protinacistického odboje a byli za svou činnost vězněni. [12] Vedoucím představitelem zakázaného oddílu v počátcích jeho existence byl Ing. Ivo Liska syn známého hradeckého architekta. Po konci války se přiţenil do Opavy, kde pokračoval ve výuce juda. Pro hradecké ju – jitsu byla ztráta jejího hlavního představitele téměř smrtící a oddíl přestal v podstatě existovat. [12] V roce 1949 se sešla skupina vojínů základní presenční sluţby, kteří slouţili v protiletadlových kasárnách, ve sloţení Ing. Jan Smolík, Ing. Jiří Smolík a Vladimír Lorenz, který zde zastával tou dobou funkci posádkového vojenského tělovýchovného instruktora. Díky své funkci se zúčastňoval řady tělovýchovných kurzů, mezi ně patřil i kurz horolezecký na Prachově, kde se seznámil

23

s Ladislavem Andrem. Ten se společně s nimi stal znovu zakladatelem oddílu ju – jitsu v Hradci Králové. [12] Všichni mladí nadšenci měli trochu znalosti o ju – jitsu a začali cvičit u vojenské TJ pod patronací štábního kapitána. Dokoupila velmi tolerantního a obětavého člověka, který působil jako posádkový tělovýchovný velitel a bydlel v Josefově. Současně usilovně začali pátrat po někom, kdo zůstal z původního hradeckého oddílu ju – jitsu. Všichni byli skálopevně přesvědčeni o tom, ţe by byla velká škoda, pokud by tradice hradeckého ju – jitsu vzala za své. [12] Za pomocí Sokola začali novou činnost zaloţením oddílu ju – jitsu Sokola Hradec Králové. Prvním předsedou nově vzniklého oddílu byl zvolen MUC. Dobroslav Musil bydlel v Kolíně a jeho manţelka byla úspěšná reprezentantka a olympionička ve vodních sportech za svobodna Košťálová. [12] V počátcích bylo potřeba získat co nejširší členskou základnu, a tak probíhala propagace na školách a všude tam, kde se k tomu naskytla příleţitost a současně stále pokračovalo pátrání po někom, kdo cvičil ještě v původním oddílu pod vedením Ing. Ivoše Lisky. Nakonec se podařilo najít Ing. Zbyňka Rádla, který cvičil pod jeho vedením a byl v začátcích oddílu oporou i radou pro začínající členy. [7] Po roce 1950 odešla řada funkcionářů klubu včetně MUC. Dusila a v oddíle zůstal s jeho vedoucích představitelů jen Vladimír Lorenz, který po skončení presenční sluţby nastoupil jako technický úředník do Závodů vítězného února Hradci Králové. V té době byl jiţ Sokol zakázán, a tak byl ustanoven v roce při 1951 TJ Škoda Hradec Králové oddíl juda. Lorenz chtěl ve cvičení pokračovat, ale potřeboval zabezpečit organizačně činnost oddílu a jeho chod, na coţ sám neměl tolik času. Po delším hledání se mu podařilo seznámit s Oldřichem Vlasákem, který pracoval společně s Lorenzem v ZVÚ jako plánovač. [12]

24

Vlasák se stává dalším předsedou oddílu judo. Byl velmi schopným činovníkem a postupně společně s Lorenzem vytvořili dobře fungující činovnický kolektiv. Především Oldřichu Vlasáků vděčí hradecký oddíl a později i krajský svaz judo za výborné plánování a organizování. Mezi tím Lorenz navázal úzký kontakt s prof. Dr. Junyu Kitayamou, o jehoţ existenci se dozvěděl v koncentračním táboře z novin, ve kterých Kitayama inzeroval knihu „ Setkání Východu se Západem“. Kitayama původně působil jako kulturní atašé na japonském velvyslanectví v Berlíně, ale po konfliktu s velvyslancem odešel do Československa. Jejich osobní setkání se uskutečnilo teprve po roce 1945 a Lorenz se stal Kytayamovým celoţivotním ţákem. Také se u něj učil i japonštinu, aby mohl, jak plánoval do budoucna navštívit Japonsko, kde chtěl studovat bojová umění. [12] Pan profesor měl pro Lorenzovo zaujetí pochopení a jako judista 4. Dan a Kenjista 8. Dan přislíbil Lorenzovi spolupráci v oblasti psychické přípravy východní filosofie spojené s aplikací v rámci praktických ukázek na tatami. To také splnil a díky tomu se v Hradci Králové konalo kaţdý rok o letních prázdninách 14 denní soustředění za jeho přítomnosti. Soustředění se konalo venku na atletickém stadionu se svolením lehkoatletického trenéra pana Bezdíčka. [12] Mezi oddílem a prof. Kitayamou vznikla úzká spolupráce a do značné míry ovlivnila technický růst v hradeckého judo. Pan profesor Kitayma členy ve vší úctě zván „Kitka“ se stal řadě členů blízkým a napomohl rozvoji juda v Hradci Králové. [11] Souběţně s tím od začátku činnosti bylo navázáno spojení s Ústředním svazem judo v Praze, jehoţ představiteli byli Ing. Šíma, Dr., který byl také zakládajícím členem Evropské unie juda. Od roku 1950 se stal předsedou národního svazu Ladislav Pikhart, který byl v příbuzenském vztahu k Oldřichu Vlasákovy. Oficiální cestou byl svaz poţádán o instruktáţ, na kterou přijeli A. A.

25

Lebeda společně s L. Jordánem z Prahy. V tu dobu měl jiţ oddíl slušnou členskou základnu, a tak instruktáţ byla ze strany národního svazu hodnocena příznivě. [12] Důsledným zakládáním krouţku juda v Hradci Králové a v jeho nejbliţším okolí se podařilo vytvořit perspektivní členskou základnu pro další rozšiřování oddílu. Díky tomu se našlo mnoho zájemců, které judo oslovilo více neţ jen pouhou pohybovou informaci, ale také jako moţnost ubránit se silnějšímu soupeři a automaticky přicházeli k organizovanějšímu a systematičtějšímu výcviku do hradeckého oddílu. Jiţ tehdy byl trénink pořádán kaţdodenně v hradecké sokolovně. [12] V té době bylo také vedení oddílu vyzváno Ústředním svazem juda k zaloţení krajského svazu juda. Této ţádosti bylo samozřejmě vyhověno a prvním předsedou se stal Oldřich Vlasák, Vladimír Lorenz se stal předsedou metodické komise a trenérské rady krajského svazu judo. Pomocí hradeckých funkcionářů vznikaly další oddíly v hradeckém kraji. Práce v oddíle narůstala a kromě povinností v mateřském oddílu nastávali další povinnosti při výchově nových trenérů judo. [12] Při působení Hradeckých v krajském svazu pořádali školení trenéru, rozhodčích, semináře a různé doškolovací kurzy v rámci kraje. Intenzivnější byla i propagační vystoupení, kterých se zúčastňovali i prof. Kytayama a A. A. Lebeda. Kaţdým rokem byla pořádána školení na ústředních školách, a tak docházelo k výchově dalších trenérů, rozhodčích. V těch letech patří krajský svaz judo k nejsilnějším v republice. [12] V roce 1956 se předsedou oddílu judo Spartak Hradec Králové stává Jan Ubry a trenéry jsou Vladimír Lorenz a Oldřich Vlasák. Pod jejich vedením se druţstvo dorostu stává přeborníkem Československa. Mezi jeho členy je i v budoucnu dlouholetý trenér a funkcionář René Srdínko. V tom samém roce také získává Aleš Adamec bronzovou medaili na Mistrovství Evropy. [7, 8]

26

Tréninky tehdy probíhaly třikrát týdně, ţíněnky jsou zápasnické, které se částečně boří a po skončení se zase musely sloţit na původní místo. O tatami, jak je známe dnes, se tehdejším závodníkům ani nezdálo. Závodníci měli jen několik málo kimon, které si půjčovali a na koho nezbyla kimona, museli cvičit ve starých sakách. [11] Na mistrovství republiky v roce 1957 se vítězem v soutěţi druţstev stávají hradečtí muţi i dorostenci, mezi nimiţ se představili i budoucí dlouholetí členové klubu Viktor Čermák a Jan Ubry. V tom samém roce byla v soutěţi jednotlivců otevřena nová soutěţ bez rozdílu vah. Vítězem se stává Jaroslav Polák, který všechny své zápasy vyhrává na „Ipon“. Tento skromný judista po mnoho let vítězí v polotěţké váze, nebo i v soutěţi bez rozdílu vah. [7, 11] Na podzim roku 1957 po odchodu René Srdínka a Jaroslava Poláka na vojnu do Dukly Plzeň jsou hradečtí bez těţkých vah, a tak se v roce 1958 neúčastní na Mistrovství republiky soutěţe druţstev. Dorostenci se umístili na třetím místě v Československu. Pavel Škréta, který do toho druţstva dorostu také patřil, se věnoval také letecké akrobacii. Jednoho dne v roce1958 si „splete“ kurz a přistává na americké základně v Západním Německu. Ještě ten den je ve vysílání Svobodné Evropy a později se stává letcem americké armády. Tím Hradecké judo přišlo o dalšího judistu. [11] Následujícího roku se druţstvo muţů opět stává mistrem republiky a za zmínku stojí start tehdy ještě dorostence Petra Jaroše, který svými velmi úspěšnými výkony přispěl k vítězství hradeckých. [7] V roce 1959 odchází po rozvodu se svou manţelkou spoluzakladatel Hradeckého juda Vladimír Lorenz do Prahy a Oldřich Vlasák zanechává své trenérské činnosti. René Srdínko začíná budovat novou dorosteneckou základnu a začíná se postupně věnovat i trénování. V tehdy nejvyšší soutěţi druţstev ČSSR v 1. lize, se hradečtí opět umisťují na 1 místě. [7, 11]

27

V krajském svazu judo obětavě pracuje Ing. Jiří Schwarzbach, který se velkou měrou podílel na rozvoji hradeckého juda, dále také Stanislav Štěb, Jiří Koritenský a Stanislav Čerešarov. V té době mnoho závodníků plní také úkoly jako funkcionáři, trenéři či rozhodčí. O informace pro veřejnost se starají Petr Jaroš a Viktor Čermák, kteří kreslí obrázky, vystřihují novinové články, uveřejňují fotografie a píší články. Ty následně uveřejňují ve vitríně na hotelu „Grand“ a hradecká veřejnost si toho velmi všímá. [7] V roce 1962 bohuţel nemá Spartak dostatek financí na to, aby hradečtí judisté bojovali v 1. lize, a tak reprezentovali své město, proto se nezúčastňují. Ke konci roku 1962, se přece jen zdařilo zajistit finance na mezinárodní turnaj, kterého se zúčastňují hradečtí judisté. Ten se uskutečnil ve Varšavě ve třech váhových kategoriích a v kategorii lehké obsadil Viktor Čermák 4. místo a kategorii těţkou vyhrál Jaroslav Polák. [7, 8, 11] Trenérská práce Reného Srdínka nese své ovoce i v dalších letech. Tento několikanásobný Mistr republiky je i vynikajícím trenérem a jeho promyšlené tréninkové plány jsou vzorem všem trenérům v republice. Soustřeďuje kolem sebe skupinu trenérů všech věkových kategorií a společně projednávají tréninkové metody. Roku 1964 získává na Mistrovství Evropy v soutěţi juniorů 2. místo Václav Vaňátko. V roce 1966 se hradečtí judisté zúčastňují mezinárodního utkání s Judo Clubem Ars sur Moselle z Francie, kde vítězí. S tímto Francouzským klubem, byly navázány kontakty a spolupráce a přátelství trvá dodnes. [8, 11] V roce 1966 přicházejí do oddílu judo dva velmi dobří funkcionáři z boxerského oddílu. Byli to Jiří Vajsar a Pavel Vokřál, oba tito funkcionáři se v mládí věnovali judistickému sportu. Během let se s aktivních hradeckých závodníku stávají i významní funkcionáři, bez níţ by nebylo moţno budovat tak dobrou sportovní základnu v dalších letech. Za všechny jmenuji toho největšího Ing. Jiřího Schwarzbacha Csc., kterému zdejší oddíl vděčí za mnohé. [7, 11]

28

Další mistrovský titul získávají dorostenci opět v 1969. V tomto roce se hradečtí dorostenci zúčastnili mezinárodní stáţe v Hamburku, kde zaţili první kontakt s vrcholným světovým judem. Pod vedením Han Ho Sana (8. Dan) se zde připravovala na světový šampionát seniorská reprezentace SRN. Cenné zkušenosti a rady korejského trenéra zúročili v následujících letech. V roce 1970 se pak v Hradci Králové uskutečnilo soustředění juniorského druţstva SRN, které vedl olympijský vítěz z Tokia Takehido Nakatani, který na závěr soustředění vybojoval simultánní utkání s deseti členy juniorského druţstva ČSSR. [11] Velmi dobrá práce s mládeţí vedla Ústřední výbor České tělovýchovné organizace (ÚV ČTO) k poskytnutí prostředků na zřízení Tréninkového střediska mládeţe (TSM), které vniklo v roce 1973. Prvním trenérem z povolání se stal Marian Brzobohatý, který záhy odešel a na jeho místo nastoupil René Srdínko. Jen pro zajímavost Brzobohatý je v současné době děkanem na Policejní akademii. Vynikajícím úspěchem té doby byly bronzové medaile Jiřího Kalaše a Romana Novotného na mistrovství Evropy juniorů a dorostenců. Tyto i následné úspěchy se zaslouţili o to, ţe v roce 1978 zřídilo Středisko vrcholového sportu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy svou filiálku v Hradci Králové – při Farmaceutické fakultě UK Hradec Králové a pod vedením vedoucího katedry tělovýchovy a sportu Antonína Kryšpína zde vzniklo Středisko vrcholového sportu mládeţe. [11] V březnu roku 1978 zaţilo hradecké judo největší svátek ve své historii. Před vyprodaným zimním stadiónem se uskutečnilo mezistátní utkání ČSSR – Japonsko. Představili se v něm i čtyři hradečtí borci – Jaroslav Nikodém (historicky první hradecký judista olympionik – zúčastnil se OH 1980 v Moskvě), Roman Novotný, Vladislav Dobiáš a Jiří Kalaš. Musím poznamenat, ţe nesmírně náročnou a sloţitou akci zorganizovalo vedení oddílu v čele s Pavlem Vokálem a Petrem Jarošem v neuvěřitelně krátké době pouhých dvou měsíců. [11]

29

Nejúspěšnějším odchovancem etapy SVS – M byl Roman Novotný, který v roce 1981 vybojoval stříbro na ME seniorů a ve stejném roce ještě 5. místo na MS. Po stáţi v Japonsku se mu staly poměry v naší republice těsné a on emigroval do USA – od té doby nesměl být ve výsledcích hradeckého juda uváděn. [9, 11] Po zřízení SVS – M převzal vedení TSM Štefan Trebatický, který od roku 1981 zároveň zajišťoval výuku ve sportovních třídách juda. O čtyři roky později jeho druţstvo dorostenců, o které pečoval spolu s MUDr. Petrem Vondroušem, vyhrálo celostátní dorosteneckou ligu. V roce 1991 se systém TSM jevil ČS sportu jako nepotřebný a trenér odešel a s ním i sportovní třídy. [7, 9, 11] V osmdesátých letech minulého století byly poloţeny základy ţenského juda, o coţ se zaslouţili Pavel Babka a František Bureš. Z Ostravy přišla MUDr. Renata Měřická, tehdy nejlepší československá judistka (na MS 1984 byla desátá). Judistky v té době byli na rozdíl od muţů, sto procentními amatérkami, bez jakýchkoliv podpor či úlev v zaměstnání. Na konec vedení Svazu juda a vedení SVS Praha hradeckou základnu podpořili, vedením byl pověřen René Srdínko, péči o dorost a juniory převzal Ivo Paţout, který nastoupil na plný úvazek trenéra Středisko vrcholového sportu mládeţe. [9, 11] Usilovná práce výboru oddílu juda a zvláště Pavla Vokřála vedla k výstavbě nové sportovní haly dokončené v roce 1989, ve které získalo i judo důstojné podmínky pro přípravu. Oddíl TJ Spartak v té době měl 850 členů, profitoval z vynikající přípravy, paradoxně však přišlo zrušení TSM i sportovních tříd na ZŠ, o rok později zaniklo i SVS – M. To mělo přitom velmi dobré výsledky a po doplnění místních judistek dalšími z celé republiky, zde vznikla tréninková skupina, která u nás neměla obdoby. Jeho odchovankyně Šindlerová se probojovala do absolutní světové špičky a měla startovat na OH 1988 v Soulu, nakonec však místo ní s výpravou odjel funkcionář ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Tehdy nadějná judistka přehodnotila svůj vztah k vrcholovému sportu a prioritou se jí stalo studium. [11]

30

Po změně reţimu v roce 1989, je v devadesátých letech Spartak Hradec Králové přejmenován opět na TJ Sokol Hradec Králové oddíl judo. Oddíl pokračuje ve výchově dalších judistů, velkých úspěchů dosahuje Michaela Vernerová – Kvačková, která je vůbec naší nejúspěšnější judistkou. Ta se dokázala probojovat do absolutní světové špičky a dokázala získat 3. místo na MS a 2. místo na ME a celou řadu dalších úspěchu. [9, 11] V devadesátých letech dochází k odtrţení části oddílu a s tím spojenou ztrátou členské základy a zaloţení nového klubu judo PSK Hradec Králové, který se stal pro Sokol velkou konkurencí. Mezi poslední velké úspěchy Sokola patří bronzová medaile s ME, kterou vybojovala Andrea Paţoutová v roce 2004 v Budapešti. [9] Vedle nesporných úspěchů ve vrcholovém sportu, v kategoriích mládeţe současní hradečtí judisté nedosahují úspěšnosti svých předchůdců. Výrazně se zmenšila základna nejmladších judistů, ubylo dospělých, kteří by byli ochotni se o ně starat. [9]

4. 7 Největší úspěchy judistů TJ Sokol na mezinárodní úrovni Oddíl získal celou řadu úspěchů ve všech věkových kategoriích a je několikanásobným mistrem republiky v ţácích dorostu i v dospělých. Zde uvedeme jen ty největší v jeho historii Spartaku a později Sokola na mezinárodní scéně. Alexandr Adamec – 3. místo na ME v roce 1955 František Kuna – 3. místo na ME v roce 1962 Novotný Roman – 2. místo na ME a 5. místo MS v roce 1981 Šindlerová Lenka – 5. místo na MS 1984 a 2. místo na ME 1989 Michaela Vernerová – Kvačková – 3. místo na MS 1991, 2. místo ME 1997, 3. místo na ME 1999 a 2000, 2. místo SU, 3. místo MEJ

31

Andrea Paţoutová – 3. místo na ME 2004, 2. místo SU a 1. místo na MEJ [29]

4. 8 Osobnosti oddílu judo Za mnohaletou činnost klubu prošla jeho branami spousta výborných judistů a velkých osobností. Jejich význam je nejen pro zdejší klub, ale i pro celé Československé judo. Mezi největší osobnosti oddílu judo v jeho historii patří: Ing. Jiří Schwarzbach CSc, Oldřich Vlasák, Vladimír Lorenz, Jan Ubri, Jaroslv Polák, René Srdínko, Petr Jaroš, Mudr. Petr Martínek, Paeddr. Ivo Paţout. Pokusím se přiblíţit alespoň dvě největší z nich.

4. 8. 1 Vladimír Lorenz Vladimír Lorenz je jednou s největších osobností našeho juda a aikida vůbec. Narodil se 20. srpna 1925 ve Slovenských Krompachách. Jeho otec pracoval jako výpravčí na dráze a matka byla v domácnosti. Své mládí proţil v Lysé nad Labem a později v Hradci Králové. Od dětství se zajímal o východní filosofii, o které četl v četných knihách. Aktivně sportoval v Sokole a také patřil do skautského oddílu. [13] Mobilizace v roce 1938 se třináctiletý Lorenz zúčastnil, jelikoţ jeho skautský oddíl pomáhal pomocným oddílům SOS Stráţ Obrany Státu. Narukoval jako záloha do dělostřelecké pevnosti Hanička v Orlických horách, která byla schopna pojmout aţ 2000 lidí. Pevnost opouští společně s ostatními potom, co k tomu dostali rozkaz od velení. [13] Po okupaci republiky nacistickým Německem, se zapojil do odbojových akcí. Díky povolání otce ţelezničáře věděl odkud kam a jaký druh vojska je přepravován. Jejich studentská odbojová organizace se jmenovala Modrá fronta podle ţelezničářských uniforem jejich otců. Postupně se organizace rozšířila po

32

celé republice. Nashromáţděné informace předávali veliteli a ten je posílal dále do Anglie. Následně byl ve škole, kterou Lorenz navštěvoval německý školní inspektor, kterému odmítl na pozdrav hajlovat. Ze školy byl vyhozen a přestěhoval se do Bechyně, kde začal navštěvovat keramickou školu. Tím také skončilo jeho působení v Modré frontě. V Bechyni se napojil na odbojovou organizaci kolem kníţete Alfonse Paara a zámeckého učitele profesora Langa. Hlavní starostí této skupiny byla péče o výsadkáře působící na Písecku. Kníţe Paar byl dokonce členem skupiny německých šlechticů, která se pokoušela spáchat atentát na Hitlera. [13] V roce 1943 byl Lorenz zatčen gestapem, poté co jej prozradila po mučení jedna jeho spojka. Po převezení do Hradce Králové je podroben mučení, ale neprozradil nic. Jedinou záchranou před krutým mučením bylo omdlít a tomu se naučil. Z Hradce Králové byl převezen do Prahy na Pankrác, kde byl podroben půl roku kaţdodenním neskutečně krutým výslechům v Petschově paláci. Po vyšetřování v Praze byl Lorenz převezen do Terezína, kde si prošel dalšíma útrapama, hlavně ze strany zdejších dozorců. V táboře byli zaměstnáni hlavně těţkou prací v dole. Stávali ve 4 hodiny ráno a vraceli se zpět na ubikace v 9 hodin večer. [13] Na začátku roku 1945 byl převezen do Norimberku, kde byl souzen pro přípravu velezrady a přechovávání zbraní. V procesu byl odsouzen k trestu smrti a před vykonáním měl 100 dní na ţádost o milost. Štěstěna stála opět při něm a při jednom spojeneckém náletu 23 dnů před vykonáním rozsudku pobořily bomby zdi vězení a on měl volnou cestu ke svobodě. Byl nalezen polním četnictvem a přemístěn do Litoměřic, kde zůstal do konce války. Po konci druhé světové války se při pobytu na vojně v Hradci Králové stává podezřelým se spolupráci s Angličany a následně dva měsíce vyšetřován v Praze. Musel být propuštěn, protoţe se proti němu nepodařilo najít důkazy. [13] V roce 1949 zakládá společně s dalšími vojíny v Hradci Králové oddíl judo, kde zůstává jako jeho čelní představitel i po konci základní vojenské sluţby.

33

Teprve tehdy se můţe začít naplno věnovat své celoţivotní lásce k bojovým sportům. Jeho celoţivotním učitelem se stal prof. Junyu Kytayama,u kterého působil 19 let jako asistent. S Kytayamou vydává také v roce 1963 knihu „Sebeobrana“ s podtitulem Kodokan goshin jutsu a v roce 1991 společně s Zrůbkem další pod názvem „Judo“. V Hradci Králové zůstává do roku 1960, kdy odchází do Prahy, kde pokračuje v propagaci juda. V roce 1965 se plní jeho sen a odlétá studovat do Japonska bojová umění od tamějších mistrů. Po návratu do vlasti navazuje na cvičení bojových umění a stává se zakladatelem aikida u nás. Ve cvičení a trenérské práci pokračuje aţ do své smrti v roce 2010. [22]

4. 8. 2 René Srdínko

Narodil se 11. ledna 1938 v Paříţi, kam se jeho otec vydal za prací a v místním Sokole se seznámil s jeho matkou. Po okupaci Francie Německem prchají přes kanál La Manche do Anglie, kde jeho otec působí u letectva jako letecký mechanik. V roce 1943 začal navštěvovat v Anglii školu, kterou navštěvoval do Vánoc 1945, kdy se jeho rodina stěhuje do Československa. [11] Jeho otci se nepodařilo sehnat byt v Praze, tak se nastěhovali do Hradce Králové. Začíná chodit do Skauta a Sokola, kde se dokonce účastní i na dlouhou dobu posledního sletu v roce 1948. Ve sportování pokračuje i po zakázání Sokola, věnuje se horolezectví a závodně plave. V plaveckém oddíle je společně dalšími mladšími členy pošťuchován staršími dorostenci a rozhodne se to změnit. Chce se přihlásit do oddílu judo, který je zaloţen Vladimírem Lorenzem, coţ se mu taky po počáteční nechuti Lorenze ho přijmout daří. To se mu stalo osudným pro celý jeho ţivot. [11] Od roku 1952 pravidelně cvičí judo v TJ Škoda Hradec Králové. V roce 1953 po dokončení základní školy nastupuje na hradeckou Chemicko – strojní průmyslovku a dále pilně pokračuje ve cvičení juda. To se projevuje jeho zlepšením a v 17 letech nastupuje v krajském přeboru ke svému prvním soutěţním

34

zápasu. Jeho soupeřem je výborný Hradecký judista a pozdější bronzový medailista Mistrovství Evropy František Kuna. Srdínko svůj zápas podle očekávání prohrál, ale po boji teprve po třetím kole, kdy po prvním kole bylo utkání nerozhodné. [11] V roce 1958 nastoupil vojenskou sluţbu v Dukle, kde se v dalším roce stal mistrem republiky a tento úspěch zopakoval i v roce 1960 jiţ zase v Hradci Králové. V roce 1961 onemocněl ţloutenkou. Ta měla poměrně těţký průběh a po tříletém drţení diety se přestal věnovat závodění a začal působit jako dobrovolný trenér. V roce 1967 mu byla svěřena příprava dorostenců a juniorů na turnaje druţby. Ve funkci dobrovolného trenéra zůstal do roku 1976, kdy dokončil trenérskou školu na FTVS v Praze a začal trénovat profesionálně ve Vrcholovém středisku mládeţe v Hradci Králové. [11] Za svého působení ve Vrcholovém středisku mládeţe zavedl systém kondičních testů a celostátních bodovacích soutěţí mládeţe, společně s Bauerem. V roce 1983 zde své působení ukončuje kvůli rodinným záleţitostem. [11] K judu se vrací v roce 1986, kdy dostal nabídku na trénování reprezentace ţen. Tu přijal a začal u ţen zavádět stejný systém kondičních testů jako předtím u dorostenců a juniorů. To nese své ovoce v podobě úspěchů v následujících letech stejně jako u juniorů a dorostenců. Své působení u reprezentace ţen ukončuje v roce 1992, ale i nadále působí jako trenér v Hradci Králové aţ do roku 1999. [11] Za svou kariéru působil i jako předseda Kolegia Danů a napsal také knihy „Malá škola juda (1986)“ a společně s Michalem Vachunem také „ Judo Technika vybraných chvatů a trénink (1984)“. Po roce1999 odchází definitivně na chalupu v Orlických horách a judu se věnuje jen jako zkušební komisař a pokud je někým poţádán tak také jako školitel trenéru.

35

5. PROBLÉMY ODDÍLU I přes dlouholetou tradici oddílu judo Sokol Hradec Králové se nevyhýbají ani jemu problémy. Zde se pokusím popsat ty nejhlavnější a navrhnout jeho řešení, případně několik řešení. Hospodářem i zároveň hlavním trenérem oddílu panem PaedDr. Ivo Paţoutem, byly popsány 3. hlavní problémy oddílu judo. Problémy: Nedostatek aktivních členů Nedostatek financí Dva silné oddíly v jednom městě.

5. 1 Problém č. 1–nedostatečná členská základna

V Hradci Králové v současnosti ţije podle Českého statistického úřadu k 31. 12. 2010 94318 obyvatel. Vzhledem k zaměření oddílu judo od nejmladších ještě předškolních dětí po veterány jsou téměř všichni moţnými budoucími členy. Samozřejmě skutečnost je naprosto jiná a počet členů oproti letům největší slávy nestoupá, ale naopak klesá. V roce 1990 bylo v klubu 850 členů a s toho 600 jich aktivně cvičilo. V současnosti se počet členů pohybuje kolem 100 aktivně cvičících členů. [9] Příčiny: Celkově menším zájmem lidí o sport Větší konkurencí způsobenou příchodem nových sportů po roce 1989 Ztrátou atraktivity juda pro veřejnost

36

5. 1. 1 Návrhy řešení nedostatečného počtu členů Pro navýšení členské základny je potřeba zvýšit informovanost široké veřejnosti o moţnostech sportování v Sokole i oddíle judo a tím přilákat další zájemce o judo. Toho lze dosáhnout propagací judo všude, kde se k tomu naskytne příleţitost.  Informace o klubu judo na internetu

O oddíle judo v hradeckém Sokole se dozvíme na stránkách Hradeckého Sokola, kde se nachází odkaz přímo na stránky oddílu judo a hlavně na samotných stránkách oddílu judo. Ty vytvořil a v současné době se o ně stará webmaster a zároveň i závodník oddílu judo David Kopeček ve svém volném čase. Pro počítačově zdatné jedince je to velmi dobrý zdroj informací o oddíle judo. Stránky jsou členěny na několik sekcí: Úvod Kalendář akcí Historie Členové oddílu Výsledky Tabulky soutěţí Galerie Video archív Techniky juda Stupně v judu Řády a pravidla Kontakty Český svaz juda International judo

37

Kodokan institut Judoinside Statistiky stránek Na stránkách oddílu najdou případní zájemci všechny potřebné informace o judu i o kontaktech na koho se obrátit v případě zájmu o přihlášení se do oddílu i o časech tréninků v oddíle.  Ukázky na školách a sportovních akcích Snaţit se co nejčastěji pořádat ukázky judo na středních, základních případně i v mateřských školách a tím představit judo dětem a jejich rodičům. Seznámit rodiče a děti s judem a zbavit je předsudků k judu jako bojovému sportu. V počátcích oddílu se tímto způsobem dařilo přilákat hodně zájemců o judo, a proto předpokládám úspěšnost takto cíleného náboru.  Inzerce pomocí místního tisku

Pro větší oslovení veřejnosti, která nemá přístup k internetu, případně jej nedostatečně ovládá, musíme oslovit pomocí inzerce v tištěné podobě. Snaţit se propagovat judo a informovat hradeckou veřejnost o pořádaných náborech do oddílu prostřednictvím bezplatné inzerce v místním tisku jako jsou: Zpravodaj radnice Hradecký denník Magazín radnice Dále inzercí v dalších tiskovinách, ale pokud moţno jen tam, kde je inzerce bezplatná jelikoţ oddíl nemá stejně jako řada jiných mnoho peněz na svou propagaci a finance mu stačí sotva na jeho provozní náklady. Další moţností je pokusit se dostat do sportovních článků v místních novinách, které často dávají

38

přednost komerčně zajímavějším sportům jako je místní fotbal, hokej a basketbal a na judo často zapomínají i přes úspěchy klubu.  Výlep plakátů a rozdávání letáků

Kvůli ještě většímu oslovení potencionálních zájemců bych doporučil vytištění propagačních plakátů a jejich umístění na autobusových zastávkách po městě, na vlakových nádraţích a jejich distribuce do škol a k větším zaměstnavatelům ve městě a blízkém okolí Hradce Králové. Pokud by se klubu podařilo získat větší finanční částku, tak bych navrhoval i vytištění letáků a jejich distribuci do poštovních schránek po městě, a tím seznámil širokou veřejnost s judem. Propagace klubu by se dala udělat i pomocí dalších medií jako jsou radia a televize případně placená inzerce na internetu, ale jejích vyuţití nepřipadá v úvahu kvůli špatné finanční situaci klubu.

5. 2 Problém č. 2–nedostatek financí

Stejně tak jako naprosté většině sportů se i hradecké judo potýká s nedostatkem financí. Pokud se jiţ najde sponzor ochotný přispět na sport, tak většinou volí divácky atraktivnější sporty, jako jsou fotbal, hokej a basketbal. V posledních letech se dařilo oddílu dosahovat vyrovnaného rozpočtu, ale v roce letošním, bude podle hospodáře pana Ivo Paţouta v záporných číslech. Hlavním důsledkem toho je, především sníţení částky, kterou na chod oddílu přispívá město. Další příčinou je niţší počet členů oddílu, jak jsem o tom psal v problému č. 1 a tím menší členské příspěvky. [9]

39

Příjmy oddílu judo v roce 2010: Příjmy od města 20% rozpočtu oddílu Sponzoři (v naprosté většině z řad rodičů mladých judistů) 5% rozpočtu oddílu Příjmy od Obce Sokolské 30% rozpočtu oddílu Příjmy od ČSTV 5% rozpočtu oddílu Členské příspěvky oddílu 40% rozpočtu oddílu Výdaje oddílu judo 2010: Placení energií 30% příjmu oddílu Cestování na soutěţe a startovné 30% příjmu oddílu Materiál 5% příjmů oddílu Mzdy a odměny trenérů 35% příjmů oddílu

5. 2. 1 Návrhy řešení nedostatku financí

Po konzultaci s hospodářem oddílu TJ Sokol Hradec Králové jsem dospěl k těmto závěrům, jak navýšit příjmy klubu a tím nahradit pokles financí od města a případně sníţit náklady na provoz oddílu judo.  Zvýšení členských příspěvků

Členské příspěvky platí kaţdý člen oddílu TJ Sokol oddíl judo. Jejich výše se pohybuje v rozmezí mezi 1500 Kč – 2500 Kč ročně v závislosti na věku členů. Jejich navýšením by se dal vyřešit letošní schodkový rozpočet oddílu, ale je nutné zváţit i moţné negativní důsledky tohoto rozhodnutí jako jsou: sníţení členské základny kvůli příliš vysokým příspěvků, odrazení nových členů, příliš velká závislost na jednom zdroji příjmů. Z těchto důvodu bych ke zvýšení členských příspěvku přistoupil teprve v krajním řešení. 40

 Zvýšení počtu sponzorů

Tato moţnost navýšení příjmu se mě zdá jako nejvýhodnější a doporučil bych oslovit co největší počet místních firem a poţádat je o sponzorský dar. Ještě výhodnější řešení by bylo navázání dlouholeté spolupráce mezi oddílem a firmou, která by se stala hlavním sponzorem oddílu a dlouhodobě by jej podporovala. I tato varianta má negativa, judo není natolik populárním sportem a získat dlouholetého sponzora bude velmi obtíţné. V současnosti jsou všichni sponzoři oddílu z řad rodičů mladých judistů, nebo členové oddílu. I přesto by se měli členové oddílu pokusit oslovit potencionální sponzory z řad firem ve městě a pokusit se získat finance na chod oddílu.  Navýšení peněz od města

V letech minulých město přispívalo na chod oddílu částkou, která byla pětkrát větší neţ je v roce 2011. Stejně jako pro sponzory je i pro město výhodnější dát více financí na kolektivní sporty, které mají mnohem větší diváckou základnu oproti judu. V roce 2011 se částka, kterou dostává oddíl judo na svůj chod od města rovná 1% částky, kterou přispívá na chod oddílu basketbalu ve městě. Navrhuji tedy zvýšit tlak na město, aby přispívalo vyšší částkou, která bude alespoň rovna příspěvku z let minulých a umoţní oddílu drţet vyrovnaný rozpočet.  Snížení platů a odměn trenérům

V současné době je v oddíle jen jeden na půl úvazku pracující trenér pan Paed.Dr. Ivo Paţout, který za svou činnost dostává pravidelný plat. Ostatních devět trenérů jsou amatéři, kteří za svou činnost dostávají od oddílu jen nepravidelné odměny. Roční náklady na platy a odměny trenérů jsou 130 000 Kč. Řešením ke sníţení nákladu oddílů, je sníţení těchto jiţ tak nepříliš velkých odměn lidem, kteří velkou část svého volného času věnují oddílu judo. Je proto na zváţení jestli to udělat, já osobně bych se k tomuto řešení klonil jako k poslední 41

moţnosti, protoţe pokud oddíl odradí posledních pár nadšenců od práce v oddíle, tak nebude mít dobré vyhlídky.

5. 3 Problém č. 3 – dva silné oddíly v jednom městě Velkým problémem TJ Sokol oddíl juda je přítomnost druhého oddílu judo v Hradci Králové. Tím je oddíl PSK Judo, který je zaštítěn odborem sportu Ministerstva vnitra, který se od roku 2009 transformoval na Centrum sportu Ministerstva vnitra. PSK judo vzniklo odtrţením skupiny profesionálních judistů právě od Sokola Hradec Králové a byl původně zaměřen jen na vrcholové judo a přípravu reprezentantů na MS, ME a OH. Hlavním problémem není, jak uvedl hlavní trenér TJ Sokol Hradec Králové PaedDr. Ivo Paţout přítomnost dvou oddílu, ale to ţe PSK Judo má smlouvu na plně profesionálního trenéra spadajícího pod Centrum sportu Ministerstva vnitra, kterou měl v letech minulých i TJ Sokol oddíl judo. Díky tomu a taky poskytovaným dotacím si můţe dovolit přetahovat nejlepší judisty hradeckého Sokola buď pod příslibem lepších podmínek, finančních prostředků, nebo taky nátlakem, ţe pokud nepřestoupí a nebudou soutěţit pod PSK Judo, nemohou ani spadat pod Centrum sportu Ministerstva vnitra. Tímto způsobem se snaţí PSK Judo přetahovat nejlepší mladé judisty ze Sokola a na základě úspěchů, které poté pod nimi dosáhnou, dostává oddíl další finance na svůj chod. Velké finance jsou především za účast členů v reprezentaci ČR a úspěchy na mezinárodní scéně.

5. 3. 1 Návrhy řešení problému dvou oddílů v jednom městě

Situace, do které se TJ Sokol Hradec Králové oddíl juda dostal je pro oddíl velice nevýhodná. Vţdy pokud se mu podaří vychovat nadějného judistu je lákán

42

do oddílu PSK Judo, který pokud se dostane judista do reprezentace, získá za něj další finance a Sokol přijde zkrátka.  Návrat k modelu let minulých

V letech minulých byli v Hradci Králové dva placení trenéři spadající pod Centrum sportu Ministerstva vnitra jeden v Sokole a jeden v PSK. Podle mého názoru by návrat k tomuto modelu mohl pomoci opět zvednout úroveň a tím i finance plynoucí za účast členů oddílu v reprezentaci. Bohuţel tohle rozhodnutí není na členech Sokola, ale na činovnících svazu judo a úřednících Ministerstva vnitra. Činovníci Sokola by měli zvýšit tlak na vedení svazu a MV a pokusit se vrátit do systému let minulých.  Umožnění startu za mateřský oddíl

Další moţností jak by zůstali špičkový závodníci v Sokole je umoţnění, aby spadali pod Centrem sportu Ministerstva vnitra, ale zároveň zůstali členy oddílu TJ Sokol Hradec Králové. Tím by se zlepšila i finanční situace klubu a nejlepší judisté by měli lepší podmínky pro své zlepšování. Tato moţnost opět nezáleţí na členech Sokola, ale na funkcionářích v PSK Judo. Ti by tímto řešením, ale přišli o finance, tak budou zcela jistě proti. Doporučuji tedy zahájit jednání s představiteli PSK Judo o umoţnění startu pod Centrem sportu Ministerstva vnitra a při tom zůstání v Sokole.

43

9. ZÁVĚR V mé bakalářské práci se věnuji historii a současnosti oddílu Judo TJ Hradec Králové. Popisuji charakter juda, charakter vlastního zápasu, techniky juda, abych tento bojový sport přiblíţil i laické veřejnosti. V první části práce jsem se zaměřil na popis vzniku juda a jeho rozvoj ve světě i u nás a zjistil jsem okolnosti vzniku TJ Sokol Hradec Králové oddíl judo. A prostřednictvím této práce popisuji jeho dlouholetou historii, současnost a představuji jeho největší osobnosti. Informace o TJ Sokol Hradec Králové jsem získával pohovorem s pamětníky, kteří stáli při začátku hradeckého judo a na základě dosud nezveřejněných písemných záznamů jiţ neţijících členů oddílu, kteří stáli u jeho zrodu. V další části jsem se snaţil pomocí rozhovoru s představiteli oddílu, definovat hlavní problémy oddílu a pokusit se navrhnout jejich řešení tak, aby mohl rozvoj juda v Sokole pokračovat co nejlépe i v budoucnosti. Definoval jsem 3 problémy a navrhl jejich řešení. Práce je vytvořena tak, aby se její první část dala pouţít například do historie oddílu na internetových stránkách a mohli se s ní seznámit všichni členové oddílu jako i laická veřejnost. Dále jsem navrhl několik řešení tří největších problémů oddílu TJ Sokol Hradec Králové, které budou předány společně s historií oddílu jeho funkcionářům, a snad jim pomůţe v řešení potíţí oddílu.

44

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ:

POUŽITÁ LITERATURA: 1. Butcher, A. Dţudo – průvodcem bojovým uměním. 1. vyd. Praha: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2009. 96 s. ISBN 978–80-7360–579-7 2. Reguli, Z. Úpolové sporty. 1. vyd. Brno: OLprint Šlapanice, 2005. 133 s. ISBN 80–210-3700–8 3. Srdínko, R., Machůn, M. Judo – technika vybraných chvatů a technik. 1. vyd. Praha: Olympia, 1984. 233 s. ISBN 505/21/826/27-065–84 4. Srdínko, R, Malá škola juda. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987. 189 s. ISBN 505/21/826/27-045–87 5. Weinman,W. Lexikon bojových sportů. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, 2005. 157 s. ISBN 80–206-0613–0 6. Zatroch, D. Judo – od bieleho po čierny opasok. 1. vyd. Bratislava: Ipon spol. s. r. o., 1999. 325 s. ISBN 80–900511-0–3

OSOBNÍ ROZHOVORY: 7. Čermák, V. Osobní rozhovory ze dnů 1. a 2. 12. 2010 8. Jaroš, P. Osobní rozhovor ze dne 16. 3. 2010 9. Paţout, I. Osobní rozhovory ze dnů 11. 11. 2010, 7. 1. 2011 a 12. 4. 2011 10. Petránková, J. Osobní rozhovor ze dne 12. 4. 2011 11. Srdínko, R. Osobní rozhovory ze dnů 13. 4. a 14. 4. 2011

OSOBNÍ NEPUBLIKOVANÁ KORESPONDENCE: 12. Lorenz, V. Střípky z historie oddílu judo Sokol Hradec Králové (posláno V. Čermákovy v roce 2004)

45

INTERNETOVÉ ZDROJE: 13. http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=3108&p_pattern=lorenc&p_gt= 1 14. http://www.sokol.cz/sokol/index.php?action=orgstanovy 15. http://www.czechjudo.org/Files/1/Documents/lexikon/Stanovy%20%C4%8CSJu %202011.pdf 16. http://www.volby-cr.cz/hradec-kralove-historie-zajimavosti-a-pamatky/ 17. http://www.hradeckralove.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1301-11r_2011 18. http://judo-trebic.czweb.org/lexikon/rules/item01.htm 19. http://www.kodokan-judo.cz/stranka-rozdeleni-technik-5 20. http://www.czechjudo.cz/W2010.aspx?id=54 21. http://www.judo-aikido.cz/stranka-historie-2 22. http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Lorenz

46

RESUMÉ Má bakalářská práce se věnuje historii a současnosti oddílu Judo TJ Sokol Hradec Králové. První část je zaměřena na kompletní shrnutí informací o oddíle juda Sokol Hradec Králové, zejména historií klubu, organizační strukturu a jednotlivé vztahy s Českou obcí Sokolskou a Českým svazem juda. V další části práce popisuji tři problémy a navrhuji jejich moţné řešení. Práce bude slouţit jako informační zdroj pro zájemce o hradecký oddíl judo. První část práce se dá pouţít do historie oddílu na internetových stránkách. A navrhnuté řešení třech problémů by mohly pomoci vyřešit problémy oddílu.

ENGLISH VERSION My thesis deals with the history and present section Judo ¨ TJ Sokol Hradec Kralove. The first one is aimed at the complete summary of information about judo section Sokol Hradec Kralove, in particular the club's history, organizational structure and individual relations with the Czech community Sokolska and the Czech Judo Federation. The next part describes three problems and propose possible solutions. The work will serve as an information resource for those interested in Hradec judo section. The first part can be used in the history section on the website. A proposed solution to three problems could help solve the problems of Section.

47