Historie Klubu českých turistů v Kraji Vysočina
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 4. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Velmi bych chtěl poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za perfektní vedení mé bakalářské práce, cenné rady a čas věnovaný mé bakalářské práci. Děkuji také za podporu mé rodině a přítelkyni, s jejichž podporou jsem zvládl nejen zpracování této bakalářské práce, ale i celé studium na vysoké škole. Děkuji také za ochotu a pomoc členům Klubu českých turistů, konkrétně paní Ing. Míle Bradové, Míše Svatošové a Mirkovi Svatošovi. Mé poděkování patří také zaměstnancům Státního okresního archivu v Jihlavě.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Historie Klubu českých turistů v Kraji Vysočina bakalářská práce
Autor: Tomáš Göth Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2013
Copyright © 2013 Tomáš Göth
Anotace GÖTH, Tomáš: Historie Klubu českých turistů v Kraji Vysočina. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Cílem bakalářské práce je zjistit historii Klubu českých turistů v Kraji Vysočina. Bakalářská práce je postavena na základě mého bádání v jihlavském archívu. V části práce tedy pracuji s originálními prameny, v části práce je zdrojem rozhovor s funkcionáři klubu. Práce tedy není striktně rozdělené na teoretickou a praktickou část, protože tištěné a elektronické informace se prolínají s tím, co jsem zjistil při bádání v jihlavském archívu a při osobním rozhovoru v oblastní kanceláři Klubu českých turistů Vysočina.
Klíčová slova Turistika. Klub. KČT. Česko. Jihlava. Vysočina. Čeřinek.
Annotation The Bachelor's Thesis deals with The history of the Czech Tourist Club in the Vysocina Region The thesis is built on the basis of my research in the archives of Jihlava. In part it operates with the original springs in part the source of conversation with club officials. The work is not strictly divided into theoretical and practical, as printed and electronic information are intertwined with what I have found in research in the archives of Jihlava and in person at the regional office of the Club of Czech tourists in Vysocina Region.
Key words Tourism. Club. CCT. Czech. Jihlava. Vysocina Region. Cerinek.
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 11 Seznam zkratek ............................................................................................................... 12 1
Ostatní spolky .......................................................................................................... 12
2
Vznik Klubu českých turistů ................................................................................... 13 2.1
3
Založení KČT ................................................................................................... 13
Počátky turistiky na Vysočině ................................................................................. 14 3.1
Chata na Čeřínku .............................................................................................. 15
3.2
Turistický klub Čeřínek.................................................................................... 18
3.3
Organizace odborů ........................................................................................... 26
3.3.1 4
Vznik ostatních odborů na Vysočině ....................................................................... 27 4.1
5
6
František Srdínko ...................................................................................... 27
Havlíčkův Brod ................................................................................................ 29
Válečné poměry ....................................................................................................... 29 5.1
Průkaz k návštěvě nocleháren .......................................................................... 30
5.2
Lyžařské skupiny KČT .................................................................................... 31
5.3
Pojištění turistů................................................................................................. 32
Poválečné období..................................................................................................... 33 6.1
Podyjská župa................................................................................................... 34
6.2
Hlášení členů spolků a schůzí Národní bezpečnosti ........................................ 35
6.3
Zřízení CK Čekok v Jihlavě ............................................................................. 35
6.4
Sjednocení organizací ...................................................................................... 36
6.5
Pokyny pro pojmenovávání cest a objektů....................................................... 37
7
6.6
Osvětové rady................................................................................................... 38
6.7
Slevy na jízdné a vstupné ................................................................................. 38
6.8
Oblastní turistická kancelář .............................................................................. 39
Období po roce 1989 ............................................................................................... 40 7.1
Vznik oblasti KČT Vysočina ........................................................................... 40
7.1.1
Historie odborů na Vysočině .................................................................... 40
7.2
Řízení klubu ..................................................................................................... 40
7.3
Struktura klubu ................................................................................................. 41
7.4
Financování a členské příspěvky ..................................................................... 41
7.5
Majetek odborů ................................................................................................ 42
7.6
Značení turistických cest .................................................................................. 43
7.6.1
Systém značení barvami ........................................................................... 43
7.6.2
Technika značení ...................................................................................... 44
7.7
Účast na akcích ................................................................................................ 44
7.8
Turistické předměty ......................................................................................... 45
7.8.1
Známky ..................................................................................................... 45
7.8.2
Nálepky (vizitky) ...................................................................................... 45
7.8.3
Razítka ...................................................................................................... 46
7.8.4
Štítky na hůl .............................................................................................. 47
7.8.5
Magnetky .................................................................................................. 47
Závěr .............................................................................................................................. 48 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 49 Seznam obrázků ............................................................................................................ 51
Přílohy ............................................................................................................................ 52 Příloha č. 1: Turistický deník................................................................................... 52 Příloha č. 2: Mapa turistických známkových míst ................................................. 54
Úvod Lidé už od pradávna rádi cestovali a poznávali. Ať už to bylo za použití všelijakých dopravních prostředků, tak tomu bylo i cíleně po vlastních nohou. Účelem je zlepšování zdravotního stavu, fyzické kondice, nebo chůze jen tak pro radost a je nutné uznat, že každý z nás chodí na procházky, ať už jednotlivě, nebo hromadně. Toto téma jsem si vybral z důvodu mého kladného vztahu k turistice a k oboru, který jsem na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě studoval. Jsem hrdý na to, že mohu psát částečně i o klubu, který je 3. vůbec nejstarším turistickým klubem v Čechách a tímto klubem je Čeřínek, který v současné podobě existuje. Této tématice se samozřejmě podrobněji věnuji v mé práci a díky tomu, že Turistický klub Čeřínek má takovouto historii, tak velkou část práce věnuji právě jemu, protože jsem našel hodně materiálu v jihlavském archivu. Tehdejší činnost je obdivuhodná. Činnost části klubu nacházející se na Vysočině je pevně svázána s celorepublikovou činnosti, zejména v části pojednávající o historii se tedy věnuji i celorepublikové historii klubu. Bakalářská práce je postavena na základě mého bádání v jihlavském archívu. V části práce tedy pracuji s originálními prameny (jedná se o odstavce bez označení zdroje), v části práce je zdrojem rozhovor s funkcionáři klubu (zdroje 6-8). Práce tedy není striktně rozdělené na teoretickou a praktickou část, protože tištěné a elektronické informace se prolínají s tím, co jsem zjistil při bádání v jihlavském archívu a při osobním rozhovoru v oblastní kanceláři Klubu českých turistů Vysočina.
11
Seznam zkratek KČT – Klub českých turistů KČST – Klub československých turistů TK – turistický klub CK – cestovní kancelář Kčs – koruna československá Kč – koruna česká
1 Ostatní spolky Pokud se chci v následující práci podívat na historii Klubu českých turistů na Vysočině, tak nesmím opomenout i ostatní spolky, které zde (některé i dříve než KČT) působili. V roce 1884 byl založen nejstarší turistický klub v Čechách a to Podhorská jednota Radhošť a to se stalo hnacím proudem pro vznik Klubu českých turistů (5, str. 9) Spolek Rakouští tažní ptáci, místní skupina Jihlava – tento spolek, který byl založen v roce 1910 se věnoval turistice jak v českých zemích, tak podnikal cesty i do zahraničí. (1, str. 305) Mimo svých turistických cest také pořádali různé schůze a besedy, kde poznávali cestovatelské zajímavosti z Čech i zahraničí. Vyvíjeli také snahu o vytvoření turistických chat. Bohužel se mi však nepodařilo zjistit, jaké chaty to měly být. (1, str. 305) Nelze také nezmínit Sokol, který pořádal různé zájezdy jednot do Jihlavy. O těchto aktivitách jsou vedeny záznamy v jihlavském archivu. Tyto záznamy jsou z let 18921911. Existují také záznamy o pozvání sousedních jednot na všelijaké slavnosti. (1, str. 251) A právě Sokol začal tedy provozovat turistiku. (14)
12
2 Vznik Klubu českých turistů Důvodem vzniku byla mimo jiné i společenská funkce. Lidi spojoval společný zájem, měli potřebu chodit cíleně do přírody – za zdravím, poznáním a vůbec poznat historii a místopis kraje, takže pak byly označované trasy – chodilo se cíleně na určitá místa. V současné době je možností, jak naplnit volný čas, mnoho - dříve jich nebylo tolik. (6) Dalším důvodem bylo, že jsme se chtěli vyrovnat Němcům – němci turistický klub měli a Češi se jim chtěli vyrovnat, protože zdejší území bylo dvoujazyčné. Bylo to tedy posílení českého živlu. (6) Byl problém založit politickou stranu, ale nebyl problém založit spolek.
2.1 Založení KČT K tomu, abych navázal na historii klubu na Vysočině, tak je nutné krátce zmínit historii celého klubu. Vznik dne 11. června 1888 v Praze a založilo ho více osob, mezi nimiž byl Vojta Náprstek, který se stal prvním předsedou tohoto klubu. První velkou akcí byl zájezd na Světovou výstavu do Paříže, která se konala v roce 1889. Zúčastnilo se jí 350 účastníku při 220 členech Klubu. (5, str. 10-11) V roce 1889 následně vznikli odbory, které se nacházely mimo Prahu a konkrétně to byl Beroun, Rychnov na Kněžnou, Mělník a Jilemnice (5, str. 12) Během první světové války se samozřejmě utlumila skoro veškerá činnost klubu. Jedním z důvodů byla velmi omezená možnost cestovat po železnici a dalším důvodem byla povinnost nastoupit do armádních sil. (5, str. 14) Po vzniku samostatného Československa se klub rozšířil i na Slovensko a v pozdější době i na Podkarpatskou Rus. (5, str. 15). Po vyhlášení samostatnosti Slovenska dne 6. října 1938 se Klub československých turistů rozpadl. Na Slovensku vznikl Klub slovenských turistov a lyžiárov. Po druhé světové válce se již Klub československých turistů neobnovil, byla však vytvořena organizace, která měla 2 členy a to Klub českých turistů a Klub slovenských turistov. (5, str. 23-24) 13
Po únoru 1948, kdy se dostali k moci komunisté, se klub integroval do tzv. Sjednocené tělovýchovy. V květnu 1948 se KČT stal členem obrozeného Sokola, který už ale nebyl Sokolem v pravém slova smyslu, protože byl bez skutečného sokolského vedení. (5, str. 25) Po sametové revoluci se samozřejmě objevila diskuze, jak obnovit klub. Dne 7. dubna 1990 se sešla ustavující konference Klubu českých turistů. Mezi hlavní úkoly patřila také restituce majetku, kdy klub žádal o navrácení 117 staveb a 32 hradů, které byly v roce 1948 v majetku KČT. (5, str. 27-28) V roce 1994 začal klub usilovat o uznání turistických chat jako sportovně-turistických zařízení, což by vedlo k možností získání peněz od státu na údržbu a nevyhnutelné investice. Toto se v roce 1995 podařilo a klub získal 11 mil. Kč. Toto přidělení vedlo k rozporům mezi klubem a Českým svazem tělesné výchovy, jehož členem v té době klub byl a následovalo vystoupení z tohoto svazu. Tím se dokončil návrat ke stavu, který zde byl před rokem 1948 (5, str. 30)
3 Počátky turistiky na Vysočině Pokud se chceme podívat na počátky turistiky na Vysočině, tak musíme zmínit rok 1892, kdy byl založený Sokol v Jihlavě v čele s JUDr. Karlem Malátem. Byl zde však problém se sokolstvím díky německy mluvícímu obyvatelstvu. První sokolské cvičení se na jihlavsku uskutečnilo 16. dubna 1893 a o něco později, 20. září byl založený cyklistický odbor Sokola v Jihlavě. [10] Prvopočátky odborů KČT na Vysočině sahají pochopitelně do Jihlavy. V roce 1896 zde proběhla
cestovatelská
přednáška.
Vše
muselo
povolit
císařsko-královské
místodržitelství. To se stalo v říjnu a ve stejném měsíci proběhlo současně schválení stanov klubu, ve kterých bylo mimo jiné i závazek k pořádání přednášek nebo vytváření map. (2, str. 5) Ustavující schůze jihlavského odboru KČT proběhla 17. 12. 1896 v jihlavské Besedě. Předsedou se stal dr. Karel Malát a za jednatele byl zvolen Dr. Ludvík Chlum. (2, str. 3) Tento odbor však nefungoval dlouho a byl roku 1899 rozpuštěn. Při tom bylo konstatováno, že nemá žádné dluhy, ani aktiva. (2, str. 6) 14
Absence spolku vyústila v postupné organizování lyžařů. 9. 2. 1912 byla v jihlavské Besedě ustavující valná hromada odboru Jihlava Českého spolku pro zimní sporty. Následně musely být opět povoleny stanovy ministerstvem vnitra ve Vídni a místodržitelstvím v Brně. Členy výboru byly z větší části úřednici Živnobanky, kteří zastávali různé funkce od pokladníka po např. revizora účtu. (2, str. 6)
3.1 Chata na Čeřínku Spolek postrádal technické zázemí a začal tedy hledat umístění pro svou novou chatu. Tím místem byl nakonec zvolen Čeřínek nedaleko Dolní Cerekve u Jihlavy. Toto místo bylo zvoleno díky jedinečnému výhledu v kombinaci s prostředím nádherných arcibiskupských lesů. Důležité také bylo návazné vlakové spojení. (2, str. 6) Chata byla projektovaná architektem Jarolímkem , slavným lyžařským závodníkem tehdejší doby podle alpského vzoru jako ochranná chýše. První chata byla tedy otevřena v létě roku 1913 a postavil jí tesařský mistra Antonín Bílek z Batelova. (2, str. 7 a 3, str. 5) Byla zde 1 velká místnost a dále 1 menší místnost. K chatě náležela i veranda. Chata nesloužila samozřejmě pouze v zimě, takže zde byla v létě možnost vykonávat procházky do okolí. (2, str. 6) Vzrůstající nárokům však přestávala tato chata stačit a tak se začala připravovat stavba další chaty, která měla stát nedaleko od té první. Vydaly se slosovatelné a úročitelné úpisy, které byly splatné do 20 let. Zároveň se však klub obrátil na veřejnost s prosbou o příspěvky. (2, str. 9) Základní kámen druhé chaty byl postaven v červnu 1923. Postavení chaty stálo 80 000 korun. Otevřena byla 2. září 1923, postavena byla tedy v rekordním čase a to po 2 měsících a pár dnech. Slavnostní otevření bylo velkolepé – přijely vlaky ze všech směrů. Cestující vystoupili ve stanicích Kostelec a Dolní Cerekev, odkud šli po nově značených stezkách. V této nové chatě se nacházelo 6 pokojů, hostinská a spolková místnost a samozřejmě i kuchyně. (2, str. 10)
15
Chatu provozoval po otevření klub – byla to se značením cest jeho hlavní náplň. Co se týče značení, tak si vymysleli vlastní, ale následně se nechali přesvědčit, aby značení sjednotili. Až během války zde byl nájemce a pak chata přešla pod Československý svaz tělesné výchovy a sportu (7)
Obr. č. 1: Chata na čeřínku – slavnostní otevření 2. chaty dne 2. září 1923 (9)
Ceník v chatě na Čeřínku byl 17. června 1923 byl následující: Tabulka 1: Ceník v chatě na Čeřínku (9)
Položka
Cena (v korunách)
šálek bílé kávy
1,5
šálek černé kávy
1
čaj s citronem
1
čaj s rumem
2
sklenice mléka
1
zákusky
různě
polévka
1 16
řízek s bramborem a hlávkovým salátem
5
vepřová pečeně s knedlíkem houskovým a salátem
7
uzené maso s knedlíkem a okurkou
7
svíčková s knedlíkem
6
porce imitace uherského salámu
4
porce ementálského sýru
3,5
0,5 litru světlého piva ležák
1,5
0,5 litru černého 14 stupňového piva
1,8
1 litrová láhev světlého piva ležák
3,6
1 litrová láhev černého 14 stupňového piva
4,4
0,25 litru přírodního vína
3
0,3 litrová láhev limonády
1
1 litrová láhev sodovky
2
1 7 litrová láhev kysibelky
6
1 sklenice likéru
1-1,5
1 pohlednice
0,6
Bohužel, dne 16. ledna tato chata vyhořela a započala tedy stavba 3. zděné chaty, která byla v roce 1986 stržena a v roce 1988 stála na Čeřínku tedy 4. chata. (2, str. 10) Ta měla hodnotu 5 milionů korun. (3, str. 30) V současnosti je odlišný trend, lidé chtějí větší pohodlí, než v jakém stylu byla tato chata postavená. To je problém nejen chaty na Čeřínku, ale všeobecně všech turistických chat. Finančně to vychází spíše k nulovému zisku, protože se zde
17
neubytovává tolik lidí, kolik by bylo potřeba. Přitom je dle paní Bradové chata Čeřínek na atraktivním místě a stejně tak i ostatní chaty. (6)
3.2 Turistický klub Čeřínek Samostatný turistický klub s názvem Čeřínek byl založen 12. 12. 1920, kdy se konala valná hromada Spolku pro zimní sporty, odboru v Jihlavě. Zde jednatel František Kopecký řekl, že dojde k osamostatnění spolku za předpokladu, že se zaplatí dluh 3000 Kč na centrálu do Prahy. Současně proběhla ustavující valná hromada nově vzniklého turistického klubu Čeřínek v Jihlavě. Předsedou se stal lékárník Mg.Ph. František Srdínko, kterému v té době bylo 46 let. (2, str. 8) Díky tomu, že to byl lékárník, tak mohly být informace o stavu sněhu vyvěšovány v Jihlavě, v jeho lékárně U Zlaté koruny. (2, str. 9) Je potřeba zmínit rozdíl mezi předsedou a jednatelem: •
předseda reprezentuje klub, je statutární zástupce. Má podpisové právo na všechny záležitosti a většinou je to velmi vážená osoba,
•
jednatel je výkonná osoba, která realizuje myšlenky výboru klubu – v současné době se této funkci říká sekretář. (6)
Obr. č. 2: Přihláška TK Čeřínek (9)
18
3.2.1
Stanovy TK Čeřínek
Ve stanovách bylo stanoveno, že sídlo a působnost klubu bude v Jihlavě a jednacím jazykem bude čeština. O klubovní záležitosti se stará valná hromada a správní výbor volený na 1 rok. Stanovy byly rozděleny na několik paragrafů, které jsem rozdělil na následující podbody: Účel klubu Tím bylo nejen podporovat turistiku, ale podporovat osobní (tělesní a mravní) rozvoj členů. Činnost •
Starat se o zájmy turistů a sportovců,
•
být ve styku s jinými spolky,
•
vydávat, podporovat a rozšiřovat časopisy,
•
zřizovat budovy pro účely klubu,
•
pečovat o cesty,
•
obstarávat turistické průvodce včetně jejich výcviku,
•
pořádat výlety, kurzy, přednášky a jiné akce.
Druhy členů •
Čestný – členové, kteří mají zvláštní zásluhy související s činností klubu,
•
zakládající – buď fyzická, nebo právnická osoba, která musí složit určitou částku stanovenou valnou hromadou a to buď jednorázově, nebo ve dvou pololetních splátkách,
•
činný – tímto členem se může stát fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba (včetně jiných spolků). 19
Práva členů •
Hlasovat, volit a být volen,
•
diskutovat na valných hromadách,
•
využívat klubový majetek,
•
nosit klubový odznak.
Povinnosti členů •
Platit příspěvky,
•
dodržovat stanovy klubu,
•
nepoškozovat dobré jméno klubu,
•
uhradit případnou způsobenou škodu na klubovním majetku.
Zajímavý je také odstavec, ve kterém se uvádí, že za finanční závazky klubu ručí každý člen 20 korunami a to po dobu 1 roku ode dne, kdy se rozhodl daný člen klub opustit. Tato povinnost však také přechází na členy vymazané nebo vyloučené. Přijímání členů Přihlášky přijímá kterýkoliv člen současně se zápisným a členským příspěvkem. Následně se však o přijetí musí rozhodnout a to na nejbližší schůzi správního výboru. Zamítnutí přijetí do klubu není nutné zdůvodňovat. Zaniknutí členství Členem přestává být osoba, která: •
své vystoupení z klubu písemně oznámí,
•
nezaplatí do 3 měsíců dlužné příspěvky od doby, kdy mu bylo zasláno upozornění od správního výboru,
•
poruší přijaté závazky klubu a jeho řády.
Vyloučení je platné ihned. Může být ale zrušeno rozhodnutím valné hromady v případě, že se člen písemně odvolá do 14 dnů po vyloučení. 20
Valná hromada Je to nejvyšší orgán v klubu a může rozhodovat a usnášet, pokud je přítomna 1 čtvrtina členů. Pokud se nesejde tento počet lidí, tak se koná o hodinu později druhá valná hromada se stejným programem, která už může rozhodovat a usnášet při jakémkoliv počtu členů. Řádná valná hromada musí být svolána nejdéle 4 měsíce po ukončení správního roku. Dále může správní výbor svolat na žádost čtvrtiny členů mimořádnou valnou hromadu do 4 týdnů od přijetí žádosti. Pak musí být konání valné hromady oznámeno 14 dní předem v místních novinách nebo na vývěskách. Možné je také zaslat pozvánky členům klubu. Pokud je nutné svolat valnou hromadu co nejdříve, tak to může být za 3 dny po uveřejnění – o takovém kroku rozhoduje správní výbor, který musí rozhodnout ve dvoutřetinové většině. Hlasuje se pouze lístky nebo tzv. aklamací, což je souhlasné stanovisko větší skupiny členů – musí však být schválena všemi hlasy. Pokud je počet hlasů nerozhodný, tak rozhodne předseda. Řádná valná hromada může: •
volit předsedu,
•
správní výbor v počtu 8-12 lidí podle návrhu současného správního výboru, náhradníky v počtu 4-6 lidí,
•
2 revizory (kontrolory) účtu,
•
posuzovat konání správního výboru za minulý rok,
•
vyslechnout zprávu revizorů účtu,
•
rozhodovat o rozpočtu na příští rok,
•
určovat a měnit zápisné a členské příspěvky,
•
zvýšit počet členů správního výboru na 18 členů a 9 náhradníků.
21
Řádná i mimořádná valná hromada může: •
jmenovat čestné členy dvoutřetinovou většinou,
•
rozhodovat o stížnostech a návrzích, které jsou podané minimálně 3 dny před konáním valné hromady,
•
rozhodovat o změně stanov při dvoutřetinové většině přítomných osob,
•
provádět doplňovací volby,
•
řešit výdaje klubu převyšující 3 000 korun,
•
vstupovat nebo vystupovat do nebo z některých svazů a spolků,
•
rozhodovat o podporách odborům, pokud částka přesahuje 500 korun.
Správní výbor Skládá se z předsedy a členů, kteří byli zvoleni na valné hromadě a činnost začíná vytvářet ihned po valné hromadě a musí se sejít na pozvání předsedy minimálně jednou za měsíc. Pokud o svolání požádá po udání důvodů třetina členů správního výboru, tak se musí sejít do 8 dnů. Náhradníci, kteří byli zvoleni valnou hromadou se musí zúčastnit všech jednání správního výboru a pokud je člen správního výboru nepřítomný, tak ho zastupuje v pořadí, jak byli náhradníci zvoleni. Výbor je schopný usnášet platná rozhodnutí, pokud je přítomno nejméně polovina členů. Když se hlasování týká osobní záležitosti některého člena správního výboru, tak zde nesmí dotyčná osoba být přítomna. Hlasování bylo úspěšné, pokud hlasovala většina. Správní výbor vede vnitřní i vnější otázky klubu, pokud nejsou přiřazeny přímo valné hromadě. K těmto činnostem, které konal správní výbor patří: •
přijímání nových členů, jejich vylučování a prohlašování za vystouplé,
•
starat se o spolkové jmění (omezeno ve stanovách zvlášť vytčeným valné hromadě) 22
•
dávat pozor na pořádek a kázeň, činit disciplinární záležitosti v klubu,
•
vytvářet jednací, domácí, výletní a jiné řády
•
svolávat valné hromady včetně přípravy předloh s danými návrhy a přípravy programu jednání.
Členové správního výboru (včetně náhradníků) mají povinnost držet v tajnosti projednávané záležitosti. Pokud nepřijde 3x člen správního výboru na jednání bez omluvy, tak se považuje za vystouplého. Na jeho místo přichází náhradník. Povinnosti členů výboru: •
předseda je představitel spolku a zastupuje ho navenek. Je předsedou schůzí správního výboru a spolu s předsedou podepisuje právně závazné listiny. Během schůzí dbá na to, aby schůze nebyly rušeny (odnímá slovo, vylučuje osoby, které jednání ruší),
•
místopředseda zastupuje předsedu, pokud není přítomen. Má přitom stejná práva a povinnosti jako předseda,
•
jednatel vykonává různá usnesení schůzí, spolupodepisuje listiny právně závazné pro klub, dělá přípravy ke schůzím, na kterých sděluje různé zprávy a vyřizuje korespondenci,
•
pokladník se stará o hotovost a cenné papíry, zaúčtovává příjmy a výdaje,
•
zapisovatel (pokud je zvolen) vede záznamy o schůzích a pomáhá jednateli s korespondencí. Pokud není zvolen zapisovatel, tak všechny tyto činnosti koná jednatel sám.
Revizor účtu Revizor dává pozor na finanční hospodaření správního výboru, prověřuje účty a klubovní knihy a podává související návrhy valné hromadě.
23
Členské schůze Tyto schůze svolává správní výbor, pokud je to potřeba. Ta jsou členové klubu informování o běžných záležitostech klubu. Jsou zde vyslechnuty názory členů a jejích připomínky a problémy, které jsou pak základem pro další projednávání na schůzích. Informace o konání členské schůze je uveřejněna stejným způsobem, jako konání valné hromady. Smírčí soud Osobní spory mezi výborem a členy, plus mezi členy navzájem jsou řešeny u tohoto soudu, který musí rozhodnout do 14 dnů a nelze se proti rozhodnutí odvolat. Prostředníkem mezi stranami je předseda klubu nebo místopředseda. Princip je takový, že si každá strana zvolí 2 důvěrníky, kteří si zvolí předsedajícího a rozhodne se prostou většinou hlasů. Zrušení klubu Klub se zruší, pokud s tím souhlasí dvě třetiny členů, kteří jsou přítomni na valné hromadě. Správní výbor pak musí vypořádat veškerá závazky klubu a zbytek jmění pak odevzdá Klubu českých turistů v Praze. V případě, že by tento klub neexistoval, tak jmění odevzdá Menšinovému odboru Československé Obce Sokolské. Pokud je klub zrušen úředně, tak připadne celé čisté jmění též KČT Praha nebo Sokolu za podmínky, že bude opět vydáno prvnímu turistickému klubu, který v Jihlavě do 5 let vznikne. V roce 1923 byl při tomto klubu vytvořen lyžařský odbor, který měl 30 lidí. (2, str. 10) 15. června 1923 měl klub tento počet členů: •
1 čestného,
•
8 zakládajících,
•
198 činných.
Členský příspěvek byl 12 korun. 24
Druhým předsedou Turistického klubu Čeřínek byl zvolen Oskar Herza a to v roce 1934. Dne 2. ledna 1938 podal lyžařský odbor TK Čeřínek návrh na povznesení lyžařského a turistického ruchu v Jihlavě a okolí. Tento dokument tvořily následující body: 1. Dostat se do kontaktu s filmovými společnostmi Fox film, Ufa a Aktualita. Úkolem je zjistit, při jakých podmínkách je možné natočit propagační film o Jihlavě a okolí a to jak z lyžařského hlediska, tak i turistického. Vzniklý film by daná společnost zařadila do zvukového týdeníku. 2. Vydat připravené letáky a brožury, které propagují Jihlavu a zaslat je všem cestovním kancelářím, především těm v Praze a v Brně z důvodu rozdání obyvatelstvu v těchto městech. O totéž se má požádat centrály i pobočky bank, spořitelen a záložen. 3. Vyfotit letní i zimní snímky města a okolí a udělat z nich letní i zimní tabla na jihlavských nádražích. Stejně se mají vybavit i důležitější nádraží, která by mohla mít vliv na lyžařský a turistický ruch, tedy příliv lidí do Jihlavy. 4. Vybudovat na významných místech v Jihlavě skříňky s mapami, kde budou vyznačeny lyžařské a turistické cesty s jejich středisky, s označením, co se dá kde podniknout a shlédnout. Je také nutné vše doplnit fotografiemi. 5. Dělat reklamu jak v oblastním, tak i v celostátním tisku. 6. Poprosit různé cestovní kanceláře, aby vypravili v letní i zimní sezóně do Jihlavy lyžařské i turistické výpravy. 7. Požádat jménem starosty města a rady města lyžařské závody, aby mohli být dotovány kromě drobných cen také putovní cenou města Jihlavy. 8. Postavit v okolí lyžařský můstek, díky kterému by bylo možné pořádat lyžařské závody ve skoku. Zároveň by tím byl umožněn trénink na tomto můstku. 9. Získat českého podnikatele, který by koupil výletní restauraci Tivoli, případně podnikatele, který by v blízkosti restaurace Tivoli v městských lesích postavil výletní restauraci nebo penzion, který by bylo celoročně otevřen. 25
10. Poprosit vedení státních drah v Praze, aby lyžařské vlaky, které jezdí na Českomoravskou vysočinu (do Nového Města na Moravě) měly taky soupravu, která by jezdila do Jihlavy a Kostelce. Další možností je také zavést z Prahy do Jihlavy a Kostelce relační jízdenky. Dále také požádat ředitelství drah v Brně, aby byly z Brna do Jihlavy zřízeny zvláštní lyžařské vlaky nebo aby byly také zavedeny z Brna relační jízdenky. Dalším bodem je požádat, aby ředitelství drah v Brně zavedlo relační jízdenky na trase Jihlava – Kostelec – Cejle. Tyto jízdenky by měly platnost 14 dní. Dále požádat obě ředitelství státních drah, aby při pořádání tzv. vlaků do neznáma pořádaly také jízdy do Jihlavy a okolí.
3.3 Organizace odborů V roce 1924 byla v říjnu svolaná schůze Klubu československých turistů, kde se projednávalo organizování práce klubů na celostátní úrovni. Tato schůzka byla však bez výsledku a teprve v roce 1927 vznikl jihlavský odbor s předsedou Ing. Křenkem. (9, strana 3) Na konci roku 1930 se ustanovila vyšší organizační jednotka klubu, župa s názvem Českomoravská vysočina – jih. Sem se zahrnuly odbory z celé oblasti, například Jindřichův Hradec, Německý Brod nebo Přibyslav. (2, str. 11) Do činnosti klubu (asi tak jako do všech oblastí) zasáhla 2. světová válka a po jejím skončení se začalo řešit sjednocení turistických organizací. Dne 13. února 1946 vyšel v novinách Svobodné Slovo článek o tom, že Turistický klub Čeřínek byl v roce 1945 vyzván, aby se podílel na vyjednávání o sloučení samostatných turistických organizací. Tato výzva se setkala u klubu s kladnou odezvou a tak započalo jednání s Klubem českých turistů a bylo docíleno dohody. Tato dohoda byla předložena valné hromadě, která se konala 21. února ve 20 hodin v hotelu Beseda v Jihlavě. Dne 15. února 1946 se konala valná schůze Klubu českých turistů, odboru v Jihlavě, se kterým měl být TK Čeřínek také sloučen. Na pozvánce na tuto schůzi byla vyhlášena výzva, že tato valná schůze je v české Jihlavě prvním krokem k obnovení turistické činnosti. Z tohoto důvodu je účast na této schůzi pro členy povinností.
26
3.3.1 František Srdínko Mg.Ph. František Srdínko se narodil v roce 1874 a od roku 1910 byl lékárníkem v Jihlavě. O deset let později, tedy v roce 1920 byl zvolen prvním předsedou TK Čeřínek. Za jeho přičinění byla roku 1923 vybudována nová chata na Čeřínku. Pan Srdínko podporoval klub v těžkých chvílích a investoval zde mnoho peněz. Jeho zásluhou bylo také v chatě vybudováno pohostinství a ubytování. Náhle zemřel dne 17. října 1933. [11]
Obr. č. 3: František Srdínko [11]
4 Vznik ostatních odborů na Vysočině Odbory vznikaly v různých letech. Ačkoliv se snažím v této práci postupovat chronologicky, tak historii odborů vypíši pohromadě, aby v tom byl pořádek.
27
Tabulka 2: Vznik odborů na Vysočině (zdroj: 4, str. 15) Rok vzniku
Název
1892
Havlíčkův Brod
1894
Humpolec
1920
Čeřínek Jihlava
1920
Spartak Pelhřimov
1921
Telč
1923
Třebíč
1924
Polná
1929
Žďár nad Sázavou
1929
Pacov
1971
Jiskra Měřín
1971
TOM Šlápoty Hněvkovice
1973
Náměšť nad Oslavou
1975
Golcův Jeníkov
1978
Tesla Jihlava
1979
Trnava
1981
Bedřichov Jihlava
1981
SB Světlá nad Sázavou
1982
SK Třešť
2000
Senožaty
2002
VHT Jihlava
28
2003
Hořec Pacov
2008
Kamenná
4.1 Havlíčkův Brod Odbor v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě je nejstarším odborem KČT na Vysočině. Vznikl 15. července 1892 a v té době zahrnoval 21 účastníků. V historii se několikrát rozpustil a zase dal dohromady a ustáleným se stal v roce 1917. Po vzniku Československa klub hodně posílil a mimo početného vzrůstu počtu členů se stal i spolumajitelem hradu Lipnice nad Sázavou. Po 2. světové válce se Německý Brod přejmenoval na Havlíčkův Brod a začala opět obnova činnosti klubu. (12, str. 5) V novodobé historii je důležitým mezníkem rok 2010, kdy byla vydaná novela Ministerstva vnitra, kdy se klub osamostatnil, protože do té doby byl členem Tělovýchovné jednoty Jiskra. (12, str. 6)
5 Válečné poměry Během války byla činnost omezená, avšak ne úplně zastavená. Lidé měli jiné starosti, nebylo čas na nějakou volnočasovou aktivitu.
Obr. č. 4: Známka KČT na rok 1942 (9)
29
5.1 Průkaz k návštěvě nocleháren V okresním archivu v Jihlavě jsem našel průkaz k návštěvě nocleháren Klubu českých turistů pro rok 1943. Ten opravňoval k přenocování mimo jiných měst, také např. v Humpolci, Chotěboři, na Křemešníku u Pelhřimova, Lukách nad Jihlavou, Novém Městě na Moravě a dalších městech Vysočiny za určitých podmínek, tedy přesněji řečeno, při dodržení řádu nocleháren KČT: •
povinnost zapsání se do noclehárenského deníku vyplněním všech údajů,
•
odevzdání identifikačního průkazu správci ubytovacího zařízení.
Průkaz je
vrácen při odchodu, •
zaplacení poplatku za nocleh předem,
•
v jedné noclehárně bylo možné přenocovat pouze 3krát za sebou,
•
noclehárny ve školních budovách se zavírají v určitou hodinu – bylo nutné dodržet tento čas,
•
po 22. hodině je nutné dodržovat noční klid. Turisté odcházející ráno nesmí vyrušovat ostatní,
•
zákaz kouření, čištění obuvi, spaní v botách na lůžku a odhazování odpadků,
•
při porušení řádu lze návštěvníka vyloučit bez nároku na vrácení poplatku,
•
stížnosti lze poslat odboru Klubu českých turistů v místě pobytu,
•
díky tomu, že správci nocleháren vykonávají svou činnost zdarma je vhodné jim tuto práci neztěžovat.
Ceny noclehů byly pro dorost a školní mládež 3 koruny, pro činného nebo rodinného člena 5 korun. Noclehárny byly určeny především mládeži, pro členy Klubu českých turistů byly pouze po předložení členského průkazu a to za podmínky, že v dané lokalitě nebyla možnost ubytovat se v jiném podniku.
30
5.2 Lyžařské skupiny KČT Lyžařským skupinám se v Oběžníku z roku 1944 (informační materiál od ústředí KČT) doporučuje organizovat členské schůze, kde se mohou projednávat mimo jiných také tyto body: •
návrh kandidátní listiny pro volbu činovníků lyžařské skupiny v dalším období,
•
definování počtu známek lyžařů na rok 1945
•
vyjednávání o výcviku lyžařů
Tyto členské schůze je doporučeno organizovat minimálně ve formě přátelské schůzky nebo debatního večera. V této době byla zakázaná propagace zimních sportů, doprava lyží po železnici a také i autobusy a byly také zakázány lyžařské závody a pořádání veškerých přednášek. V ostatním směru však lyžování nebylo omezené. Je tedy možné pořádat menší kurzy jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé.
Obr. č. 5: Známka člena Svazu lyžařů pro roky 1940-1941 (9)
31
5.3 Pojištění turistů V období od 26. dubna 1944 do 26. dubna 1945 byl Klub českých turistů, odbor v Jihlavě pojištěn u pojišťovny Slavia, kde bylo v pojištění zahrnuto 49 členů a 2 dorostenci pro tyto činnosti: •
turistika do 2 500 metrů nad mořem
•
10 členů pro jízdu na lyžích, bruslení a sáňky
Mimo pojištění byly však jakékoliv závody, jízdy na závodních bobech a také hokej. Dle právních podmínek bylo pojištění platné pro osoby mladší 65 let. Za toto pojištění zaplatil klub 110 korun. Tato částka zahrnovala pojištění i správní a kolkový poplatek. K předpisu pojištění je připojen seznam členů. V lednu roku 1946 zaslalo ústředí KČST nabídku stejné společnosti a uvedlo, že se podařilo vyjednat stejné podmínky, avšak pokud budou pojištěni všichni členové. Pojistné částky (pro případ úrazu) byly pro členy starší 16 a mladší 65 let následující: •
úmrtí – 10 000 Kčs,
•
doživotní invalidita – 20 000 Kčs,
•
dočasná invalidita – denní renta 10 Kčs.
Pojistné částky (pro případ úrazu) byly pro dorostence (mládež do 16 let) následující: •
úmrtí (pohřebné) – 1 000 Kčs,
•
doživotní invalidita – 20 000 Kčs,
•
náhrady léčebných výloh, pokud dojde k dočasné invaliditě – 300 Kčs.
Ceník pojistného a případných příplatků zněl takto: •
základ – 2 Kčs,
•
lyžování, sáňkování, bruslení – 2 Kčs,
•
lyžařské závody – 15 Kčs, 32
•
cesty autem – 5 Kčs,
•
cyklistika – 10 Kčs (při dvojnásobném plnění 18 Kčs, 3násobné plnění bylo za 26 Kčs),
•
vodní činnosti (veslování, kanoe, atd.) – 4 Kčs,
•
horolezectví – 6 Kčs,
•
cesty do ciziny – 2 Kčs (rozšíření základního pojištění).
Pokud se člen chtěl nechat pojistit na vyšší částky, tak musel zaplatit dvojnásobek pro 2x vyšší částku a trojnásobek pro 3x vyšší částku. Bylo však nutné pojistit se na stejný násobek pro všechny položky – nebylo tedy možné se pojistit u něčeho na dvojnásobek a u něčeho na trojnásobek.
6 Poválečné období V době války chátraly skoro všechny značené cesty a tak bylo potřeba je obnovit. Byl tedy vydán v Oběžníku pokyn, aby se toho ujaly jednotlivé odbory. Toho času bylo značení ve všeobecně špatném stavu a tak byla vhodná doba ke zlepšení sítě značených cest. Například není vhodné, aby existovaly trasy, které vedou dlouhou dobu po silnici. Byl tedy vydán pokyn převést tyto cesty na polní a lesní cesty. Dopis z 23. května 1945 zaslaný Klubem českých turistů, odobrem v Jihlavě do ústředí v Praze uvádí, že převrat byl téměř bez obětí, významné ztráty na životech jsou pouze v Třešti. Zároveň se jihlavský odbor omlouvá, že bude turistika díky výjimečným poměrům, které zatím v té době vládnou, váznout. Příbuzenské rodinné poměry se změnily také u předsedy, který musel odjet. V dopise je také napsáno, že klub nemá s částem členů kontakt díky tomu, že se museli přestěhovat. V dalších podbodech se podíváme na další jednotlivé události v poválečném období.
33
6.1 Podyjská župa V listopadu 1945 přichází do Klubu československých turistů v Jihlavě dopis od pana JUDr. Otto Parmy, který je substitut notářství ve Znojmě a je ústředím KČST organizováním nové turistické podyjské župy, která má mít název Západomoravská župa. Na schůzce zástupců ústředí a moravských žup bylo 22. září 1945 dohodnuto, že by tuto novou župu měly tvořit tyto odbory Klubu československých turistů: •
Znojmo
•
Jemnice
•
Telč
•
Třešť
•
Dačice
•
Moravské Budějovice
•
Jihlava
•
včetně nových odborů v Hrotovicích, Mikulově a Jevišovicích.
V dopise pan JUDr. Parma uvádí, že odbory Dačice a Moravské Budějovice s vytvořením župy souhlasily a také, pokud nedostane do 28. listopadu odpověď, tak se to bude považovat za souhlas s uvedeným návrhem. Následná záporná odpověď KČST Jihlava Na začátku bylo potvrzeno přijetí dopisu a připojeno ujištění, že celá záležitost pečlivě projednána a stanovisko je stejné jako po mnoho let. V další části dopisu je vysvětleno, že vzhledem k turistickým oblastem zůstane odbor Jihlava v župě Českomoravská vysočina, což je pro Jihlavu přirozené. Předpokládají ale, že všechny odbory v jižní části Vysočiny, tedy Havlíčkův Brod, Světlá, Humpolec, Přibyslav, Polná, Pelhřimov, Počátky, Jihlava, Třešť, Telč a Dačice, mají povinnost spolupracovat díky přirozeným vztahům, které je 14 let svazují a rozdělení župy 34
Českomoravská vysočina-jih by turismu na Vysočině neprospělo. Z tohoto důvodu prý v současné župě zůstanou. V poslední části dopisu nedoporučují tvorbu organizačních celků podle politickozeměpisného uspořádání a nesouhlasí tedy s vytvořením župy Západní Morava.
6.2 Hlášení členů spolků a schůzí Národní bezpečnosti Dne 27. listopadu 1945 zaslalo Ředitelství Národní bezpečnosti v Jihlavě dopis Klubu českých turistů v Jihlavě, kde žádá na základě práva spolčovacího o ohlášení funkcionářů spolku s vyjmenováním toho, kdy a na jaké schůzi byli zvoleni. Součástí hlášení musí být: •
jméno a příjmení,
•
přesná adresa,
•
rodné číslo.
Tato informační povinnost platila pro: •
předsedu,
•
místopředsedu,
•
jednatele,
•
pokladníka.
Navíc je nutné hlásit Ředitelství Národní bezpečnosti minimálně 24 hodin před konáním všechny schůze a všechny změny související s klubem.
6.3 Zřízení CK Čekok v Jihlavě Dne 7. prosince 1945 informoval Národohospodářský a plánovací výbor v Jihlavě Klub českých turistů Jihlava o tom, že bude v Jihlavě zřízena pobočka Československé dopravní kanceláře Čedok, která bude mít za úkol zpřístupnit kraj zahraničnímu ruchu.
35
Náplní její činnosti bude prodej jízdenek (v letadlech, vlacích i autobusech), organizace hromadných zájezdů do oblasti Jihlavy. Národohospodářský a plánovací výbor v Jihlavě vyjádřil přání, aby Klub českých turistů činnost této cestovní kanceláře podporoval a hledal možnosti vhodného ubytování a stravování pro zahraniční hosty. Dále se objevila žádost o informační materiály v počtu 10 až 20 kusů, které souvisí s Českomoravskou vysočinou.
6.4 Sjednocení organizací Dne 27. prosince 1945 odeslalo ústředí KČT v Praze odboru v Jihlavě dopis, který se týkal sjednocení s TK Čeřínek, který vyslovil svůj souhlas pro toto sjednocení a stoji před otázkou, jak toto sloučení provést. Žádá také, aby mu KČT v Praze podal o tomto postupu informace, s kterými by dále pracoval na své schůzi. Předpokládá však, že by název Čeřínek zůstal v názvu sjednoceného odboru. Sjednocení by ústředí přivítalo, protože všechny spolky působí ve stejné oblasti. Zároveň podalo návrh na název odboru a to: Odbor Klubu českých turistů-Čeřínek. Nový odbor by samozřejmě převzal do svého držení majetek TK Čeřínek a ve vedení by byli zvoleni jak činovníci z tohoto klubu, tak i z odboru v Jihlavě. KČST, odbor Jihlava odeslal dne 7. února 1946, tedy těsně před konáním valné hromady, na které se s TK Čeřínkem sloučil, dopis, že jsou definitivně dohodnuti na sloučení klubu. To znamená, že mají dohodnutý název i ekonomické záležitosti. Sjednocení bude odhlasováno na společných valných hromadách konaných současně. Odbor by byl potěšen, kdyby na schůzi přijel zástupce klubu z Prahy, aby popřípadě poradil s nejasnými otázkami. TK Čeřínek (včetně lyžařského odboru) a Klub československých turistů, odbor v Jihlavě se sloučili 21. února 1946 na valné hromadě KČST, odboru v Jihlavě. Ta se uskutečnila v čítárně hotelu Beseda v Jihlavě. Součástí pozvánky byla výzva, že dostavení se na tuto schůzi je víceméně povinností z toho důvodu, že tato valná schůze je v české Jihlavě prvním krokem k obnovení turistického fungování v kraji.
36
Konání valné hromady muselo být dle tehdy platného zákona (konkrétně paragraf 28 zákona ze dne 15. listopadu 1867, číslo 134) oznámeno na Ředitelství národní bezpečnosti v Jihlavě, které přijetí informování následně potvrdilo a informovalo, že za zachování pořádku je odpovědný předseda klubu. Program jednání byl následující: •
zahájení,
•
informování činných funkcionářů o působení za roky 1942 až 1945,
•
informování o stavu jednání o sjednocení odboru KČST Jihlava s TK Čeřínek,
•
projev zástupce z ústředí KČST v Praze,
•
definování členského příspěvku,
•
diskuse o dalším chodu klubu,
•
volná diskuse.
Roční příspěvek v té době byl 25 Kčs ročně (pro dorost 8 Kčs). Členství ve svazu lyžařů bylo možné zachovat si tím způsobem, že se přes Klub československých turistů požádá o lyžařskou známku. Následující plány po sloučení: •
zřízení oblastní kanceláře,
•
zajištění turistického domu v Jihlavě,
•
zakoupení zříceniny hradu Rokštejn,
•
zřízení prázdninové noclehárny.
6.5 Pokyny pro pojmenovávání cest a objektů Ústřednímu výboru KČST jsou často předkládány návrhy pojmenování objektů, cest a stezek, které nerespektují dřívější rozhodnutí. Bylo předloženo doporučení, aby návrhy byly zasílány po důkladném zvážení a odsouhlasení odborem. Osoba, po které má být daný objekt pojmenovaný, musela mít k místu určitý vztah. Je zároveň nutné 37
informovat pozůstalé osoby a vyžádat si jejich souhlas. Striktně jsou odmítány návrhy na pojmenování po žijících osobách. Dále je nutné vyžádat si souhlas vlastníků soukromých pozemků, pokud přes ně cesta vede a je nutné vyznačit v plánku, který se k návrhu připojí, tyto skutečnosti: •
trasa cesty,
•
délka cesty,
•
její úseky,
•
rarity v krajině,
•
jiné přírodní zajímavosti.
Návrhy by neměly příliš narušovat místní, vžité názvy, které jsou zde již od pradávna používány.
6.6 Osvětové rady Dne 21. února 1946 byly odbory vyzvány ústředím, aby navázaly spolupráci se Zemskou osvětovou radou. Ta nabízí seznam přednášejících pro kulturní akce a žádá odbory o návrhy na možná témata.
6.7 Slevy na jízdné a vstupné Zároveň bylo nabídnuto zvýhodněné jízdné, které mělo určité podmínky. Využito musí být osobních vlaků a mohly se kombinovat různé vozové třídy u daného jednoho vlaku, přičemž byla minimální vzdálenost 31 km. Pokud k tomu dalo ředitelství drah souhlas, tak bylo možné využít i rychlíků při zaplacení rychlíkového příplatku, kdy minimální možná ujetá vzdálenost byla 101 kilometrů. Slevy byly následující: •
při počtu minimálně 12 jízdenek 25 procent,
•
při počtu minimálně 50 jízdenek 33 procent,
•
při počtu minimálně 100 jízdenek 40 procent.
38
Dětské slevy: děti ve věku od 4 do 10 let měli nárok na slevu 50 procent, jinak řečeno dvě děti mohou cestovat za cenu jednoho dospělého. Pokud dítě nemělo nárok na sedadlo, tak cestovalo zdarma. Tato sleva byla však poskytnuta, pokud byl účel cesty kulturní, tělovýchovný nebo sportovní. Jízda musí být nahlášena ředitelství drah v obvodu, kde leží nástupní stanice minimálně 6 dní před započetím jízdy. Lze povolit přerušení jízdy, ale musí vystoupit všichni ze skupiny – vše musí být dodrženo podle předem stanoveného plánu, který se taktéž odesílá ředitelství. Jediným prodejcem hromadných jízdenek je Čedok, který zároveň nahlašuje povinná hlášení ředitelství drah a obstarává volná místa ve vlacích.
6.8 Oblastní turistická kancelář Ihned po sloučení jihlavských klubů začal KČST plánovat zřízení turistické kanceláře v Jihlavě, na Masarykově náměstí číslo 66. Dnes je tam Radniční restaurace s pivovarem. Význam prý bude velký jak pro Jihlavu, tak pro okolí. Klub zároveň žádá 11. března 1946 turistickou kancelář v Ústí na Labem, aby ho informovala, jak vyřešila financování této kanceláře. Zároveň uvedl, že mu činí tato otázka starosti. Odpověď na tuto žádost jsem však v archívu nenalezl, takže nevím, jestli KČST v Ústí nad Labem zaslal odpověď. Z tohoto důvodu žádá KČST 21. března 1946 od komise pro německý majetek: •
2 psací stoly,
•
1 okrouhlý stolek,
•
10 židlí,
•
2 skříně,
•
1 dlouhý konferenční stůl
•
1 etažer na spisy,
•
1 věšák 39
Zároveň však žádá ústředí v Praze, jako vydržovatele této síly o další pokyny, jak dále postupovat při výběru – zejména v souvislosti s požadavky na praxi a znalosti kraje. Zároveň se pan jednatel Liška a předseda Hynek dotazují na výši vyplácení platu tomuto zaměstnanci.
7 Období po roce 1989 7.1 Vznik oblasti KČT Vysočina Oblast Vysočina vznikla 18. března 1992 a vytvořilo jí 17 odborů. (4, str. 5)
7.1.1 Historie odborů na Vysočině
7.2 Řízení klubu Funkce v KČT jsou neplacené – kromě členů jsou zde vedoucí odboru, oblastní funkcionáři a vedení v Praze. Jde tedy především o dobrovolnou činnost, která stojí členy spoustu času a také peněz. (6) Co se týče ústředí v Praze, tak tam je 5 osob, které vedou klub. Hlavní je generální sekretář, který se zodpovídá ústřednímu výboru a tento výbor má předsednictvo. To jsou dobrovolné volené orgány, které mají servis od již zmíněného generálního sekretáře a dále od ekonoma, pomocné sekretářky a osoby hlídající placení faktur. (6) Předsednictvo má 9 členů a každá oblast klubu má v ústředním výboru jednoho zástupce – předsedu dané oblasti. Pro Vysočinu je to Mgr. Marie Vincencová. Ústřední výbor zasedá 2x ročně a účastní se ho všichni předsedové z krajských vedení klubu a dále zde jsou také volení funkcionáři. (6)
40
7.3 Struktura klubu Nyní má klub celkem 3 úrovně: •
ústředí, které je v Praze,
•
oblasti, kterých je 14, zde je to Vysočina (názvy oblastí nemusí být stejné s pojmenováním kraje, oblast ale území kraje kopíruje). V minulosti byly celky menší a říkalo se jim župy,
•
odbory, kterých je na Vysočině 24 a v nich celkem 1 769 členů. Minimální a maximální počet členů není stanovený, takže se může stát, že bude mít odbor i 5 členů, což je příklad odboru VHT Jihlava, což jsou lidé, kteří jezdí do vysokých hor. Pravým opakem je odbor v Havlíčkově Brodě, který má 300 členů a to je v klubových měřítkách vysoké číslo. Jejich činnost se stejně musí dělit podle oblasti zájmů. Pořádají vycházky pro seniory, jezdí na památky, do divadla a na kola. (6)
Odbory vznikají i zanikají. V Batelově býval odbor, ten však zanikl a původní členové se přiřadili k jihlavského odboru. Důvod zániku byly administrativní překážky, jednoduše řečeno – členům se nechtělo do „papírování“ a chtěli se více účastnit akcí.
7.4 Financování a členské příspěvky Členský příspěvek vybírá hospodář odboru jednou ročně a odvody jsou podle výše uvedeného úrovňového rozdělení. (6) Za každého člena odchází do oblasti Vysočina 50Kč. Z toho se financuje kancelář (nachází se v Jihlavě, v ulici Erbenova). Samozřejmě jsou ale i jiné zdroje příjmů. Jednou za rok se tedy udělá akce, kam jedou členové z kraje Vysočina a dostanou do 100 Kč příspěvek. (14) Částka odvedená za všechny členy činí z rozpočtu klubu pouze asi 6%, takže většina zdrojů je mimo členské příspěvky. Je jednodušší sehnat sponzory, nebo jiné zdroje příjmů, než zvýšit příspěvek o pár korun – s tím má hodně členů většinou problém a je tedy možné, že příspěvek vůbec nezaplatí a odejde z klubu. (6) 41
Částku (složku příspěvku), kterou vybírá odbor, si určí odbor sám – návrh podá výbor a rozhodne se na konferenci odboru. Existují odbory, které vybírají pouze dvě části příspěvků a třetí, tedy tu pro sebe mají nulovou. (6) Pokud se jedná o rodinu, tak se odbor rozhodne, jestli zaplatí příspěvek jenom otec a matka už například ne a děti taktéž ne. Každý z nich ale musí zaplatit 50 Kč do oblasti. V jiných oblastech se vybírá i 100 Kč a v jiné polovina – záleží na rozhodnutí oblasti. Tato záležitost se rozhoduje na konferenci, na rok dopředu. Na Vysočině je tato částka asi 10 let stejná. (6) Příklad financování v odboru Tesla Jihlava pro dospělého člověka: Od dospělého člověka se vybere celá částka, tedy 300 Kč a z toho odchází 120 Kč do ústředí, 50 Kč do oblastního výboru Vysočina a zbytek, tedy 130 Kč si ponechá samotný odbor, který s touto částkou pak hospodaří dle vlastního uvážení. (6) Pokud jde o další odstupňování příspěvků, tak důchodci platí 200 Kč pro rodinné příslušníky jsou opět jiná pravidla – jinak platí tříčlenná a jinak čtyřčlenná rodina, záleží tedy na počtu dětí. (6) Kraj Vysočina přispívá na mládež, na každou osobu jednotlivě a tato částka se pak rozdělí odborům. Podrobněji to vypadá tak, že klub vytváří seznam členů do 18 let a ten pak odešle na krajský úřad. Takto vybere kraj seznamy od všech tělovýchovných organizací a vyčlení ze svého rozpočtu určitou částku, kterou pak pošle právě oblasti KČT Vysočina. (6) Pokud je tedy člen činný (jezdí na výlety), tak se mu částka, kterou zaplatil, vrátí. Odbor, oblast i ústředí totiž shánějí své sponzory a ze získané částky je pak financována další činnost klubu. V této době se sponzoři hlásí sami díky tomu, že KČT je známá a zavedená značka. (6)
7.5 Majetek odborů Na začátku psaní mé bakalářské práce jsem si myslel, že jednotlivé odbory mají spoustu majetku, to ve skutečnosti není pravda. Většina odborů je chudý a některé mají určitý majetek, například již několikrát zmiňovanou chatu na Čeřínku. (6)
42
Z dalších odborů na Vysočině lze jmenovat odbor Pacov (Pelhřimovsko), který vlastní turistickou základnu a druhý pacovský odbor (jsou zde 2) vlastní několik turistických základen, kde se konají tábory pro děti. Tento majetek získali tak, že se dohodli s městem, tento majetek získali na chvíli do nájmu a pak se na tento odbor majetek převedl. (6) V minulosti (než umřel v roce tehdejší jihlavský předseda KČT, tedy v roce 1933) uvažoval KČT o koupi hradu Rokštejn, k tomu však nedošlo. Tehdy to byl trend - Klub českých turistů provozoval například hrad Kokořín. Vše muselo být samozřejmě opečovávané a na to nyní není čas. (6 a 7)
7.6 Značení turistických cest Nejrychlejší trasa pro značení je oblast kolem Batelova, kde je značení řídké, tam paní Bradová udělala přibližně 6,5 km značení. Tato vzdálenost je největší a značení se provádělo od rána, přibližně tedy po půl deváté, až do 21:00. (6 a 7) Základní, historické trasy jsou na stejných místech, ale samozřejmě jich vzniká mnoho nových – některé pěšiny zanikají, takže se překládají do lepších míst. Obecně lze říci, že ale počet značených kilometrů vzrůstá. (6) V minulosti bylo označovací družstvo, které se dělilo na nosiče barev, dále nosiče jídla a samotné lidi, kteří malovali. Mívali také doutníky a klobouky. V současnosti se značí ve dvojicích s tím, že značkařům jídlo nikdo jiný nenosí. (6) Největší vývoj zaznamenaly samotné barvy a jejich chemické složení. Barvy jsou nyní dokonalé, písmomalířské. Vydrží jak zímu, tak teplo, dále samozřejmě i světlo – nevybledává. (6)
7.6.1 Systém značení barvami Značit se začalo od roku 1889, tedy rok po založení KČT. Nejdříve se značilo červenou barvou, k ní se následně přidala barva modrá a když v tomto systému začal být zmatek, tak se klub v roce 1916 domluvil na pravidle, která platí do současnosti, jenom se rozšiřují. Jak počet označených cest rostl, tak se zjistilo, že ani dvě barvy nestačí a přidaly se v již zmíněném roce 2 další barvy. (7) 43
Nejdůležitější trasy jsou tedy červené a říká se jím páteřní. Méně důležitější, ale pořád důležité jsou modré a s červenými se na sebe většinou kříží. V případě, že nestačí tyto dvě barvy, tak se vytváří méně významné trasy a ty jsou zeleně a pro kratší spojky se využívá žlutá barva. (6)
7.6.2 Technika značení Značka má 10x10 centimetrů a prostřední barvě, tedy červené, modré, zelené nebo žluté se říká vedoucí barva a okolním dvěma pruhům se říká zvýrazňovací barva – zvýrazňovací, protože by měla být vidět dobře z dálky. Značí se podle šablony z umělé hmoty. (8) V minulosti byla označovací družstva tří a šestičlenná a na nošení materiálu měla sjednána zvláštní nosiče. (7) V současné době existuje dobré vybavení pro značkaře, kteří používají k přenášení dřevěné bedýnky a za 1 den spotřebují množství o velikosti skleničky od dětské výživy. Při sobě mají červenou barvu, bílou a pak hnědou, která složí k obarvení značky, která se zvětšuje díky tomu, že strom roste – značka se tedy zvětšuje do šířky, takže se tato rozšířená barva musí upravit opět na již zmíněných 10x10 centimetrů. (8) Po příchodu ke značce se očistí ocelovým kartáčem odloupnutá značka (kůra). Původní kůra tam tedy zůstane a pak se vezme štětka a jeden značkař dělá červenou (hlavní, vodící barvu) a jeden bílou. Musí se to dělat stylem tupování (což se také dělalo dřív v koupelnách, aby tam nebylo vidět), protože jinak by to steklo, kdyby se to pouze namazalo – na kůře jsou různé mezery a ta barva by se tam nahromadila. (8)
7.7 Účast na akcích Program se v jednotlivých odborech chystá na celý rok. Jedná se například o výlety, pochody a pobyty. To, že akci pořádá určitý odbor, neznamená, že by se jí nemohl zúčastnit člen jiného odboru. Turisté si tedy navzájem své akce navštěvují. (6) Pokud však odbor pořádá nějaký zájezd, kde je omezený počet míst, tak mají jeho členové přednost - do daného termínu se mohou přihlásit a když se naplní např. 32 z 40 míst, tak odbor nabídne volná místa ostatním odborům. (6) 44
7.8 Turistické předměty Turisté si samozřejmě rádi pořizují vzpomínku na své cesty. Níže vyjmenovávám jednotlivé druhy těchto předmětů. Tyto předměty nevydává přímo Klub českých turistů, ale jedná se o aktivity soukromých firem.
7.8.1 Známky Jako první nelze nezmínit turistické známky, které jsou podle mě nejznámější. Jejich cena se pohybuje kolem 30 Kč a mohou být takové, na jakých se klub domluví s vydavatelem známek. Na Vysočině se kromě stálých známek k daným lokalitám vydávají také známky k určitým příležitostem, k akcím. Konkrétně zmíním výročí 125 let KČT, což je celostátní záležitost, ale dotkne se samozřejmě i Vysočiny. (6)
Obr. č. 6: Turistická známka – město Jihlava (zdroj: vlastní foto)
7.8.2 Nálepky (vizitky) Menší, ale mladší variantou jsou turistické vizitky, což jsou vlastně takové nálepky. Je k tomu vytvořen album a lidé si mohou vybrat, jestli budou sbírat všechny vizitky, nebo jestli je budou sbírat tématicky a mít tak zvláštní album pro putování po hradech, další pro rozhledny. Cena nálepky se pohybuje kolem 12 Kč. (6) 45
Kamarád pana Svatoše mu vyprávěl o původu těch nálepek. Otec pana Válů sbíral při každé návštěvě hradu nebo zámku obrázky velikosti pohledu a když měl těchto materiálů velké množství a ptal se ho na možné řešení tohoto problému a on vymyslel právě tyto vizitky. (8)
Obr. č. 7: Turistická vizitka – město Jihlava (zdroj: vlastní foto)
7.8.3 Razítka Další variantou památky na cesty je sbírání razítek – turisté mají knížečky, kterým se říká Wanderbuchy, co jsou prázné notesy, které postupně plní získanými razítky. Toto je velmi stará záležitost. Když někdo přijel na významné místo, tak tam bylo tematické razítko. Razítka se také dávají i na pohled, nebo na cokoliv jiného. (6)
Obr. č. 8: Turistické razítko – Muzeum Vysočiny Jihlava (zdroj: vlastní foto)
46
7.8.4 Štítky na hůl Když bylo v módě nošení turistických holí, tak se sbíraly štítky (plíšky) na tyto hole. Ten se na ni přibil hřebíčkem a kladívkem. Pokud turista navštívil více míst (což určitě navštívil), tak měl hůl fakticky celou okovanou. Tato doba byla ještě před érou sbírání razítek. (6 a 8) Dnes turistické hole nahradili hůlky podobné těm lyžařským, akorát se používají pro turistiku – jde o takzvaný nordic walking.
Obr. č. 9: Štítek – hrad Roštejn (zdroj: vlastní foto)
7.8.5 Magnetky Magnetky jsou dražší, stojí přibližně 60 Kč a vypadají podobně jako turistické nálepky (vizitky). Zásadní rozdíl ale je, že se nelepí, ale dávají například na lednici. (6)
47
Závěr Při pohledu na dnešní styl života to sice vypadá na zánik turistiky, já ale věřím v pravý opak. Lidé si podle mě začínají opět uvědomovat hodnoty přírody, toho nejcennějšího, co už nelze obnovit. Pokud se podíváme na historii Klubu českých turistů, tak si uvědomíme, že i turistika má svou dlouholetou historii a je dobré něco o ní vědět. Dle mého názoru má Klub českých turistů také nezanedbatelné místo i v naší budoucnosti a já pevně věřím, že i naše budoucí generace pozná činnost tohoto klubu. Na závěr se také musím přiznat, že doposud nejsem členem Klubu českých turistů, ale při pohledu na historii i současnost, což se mi naskytlo při vypracovávání mé bakalářské práce, plánuji, že se trošku aktivněji zapojím do činnosti tohoto klubu. Vidím totiž, že je tato organizace v dobrých rukou a že se o její činnost nemusím bát.
48
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje (1) ŠIMKA, Alois. Spolky Jihlava: Inventáře. Jihlava: Okresní archiv Jihlava, 19611962. (2) KURKA, Zdeněk, Ing. Jan KODAY a Marta DROBNÁ. 110 let Odboru Jihlava při Klubu českých turistů v Praze. Třetí doplněné a rozšířené vydání. Jihlava: KČT Čeřínek Jihlava, říjen 2006. (3) SVATOŠOVÁ, Míša. Klub českých turistů Čeřínek Jihlava 1920-2010. Jihlava, 2010. (4) SVATOŠOVÁ, Míša, Ing. Míla BRADOVÁ, František JANEČEK a Věra JANEČKOVÁ. KČT Vysočina 1992-2012 20. výročí založení: Historie a současnost. Jihlava, 2012. (5) Sborník Klubu českých turistů: vydaný ke 120. výročí založení klubu. 1. vydání. Praha: S & D, 2008. ISBN 978-80-86899-33-6. (12) ŽÁKOVÁ, Lenka a Jaroslava KOHOUTOVÁ. Klub českých turistů Havlíčkův Brod: Historie a současnost 1892-2012. Havlíčkův Brod: KČT Havlíčkův Brod, 2011.
Elektronické zdroje [10] KREJČOVÁ, MUDr. Milada. 90 let KČT Čeřínek. In: 90 let KČT Čeřínek [online]. 2010
[cit.
2013-04-01].
Dostupné
z:
http://www.svatosi.cz/wp-
content/uploads/2013/02/1.90-let-KCT-Cerinek.ppt [11] První předseda KČT Čeřínek František Srdínko. In: KREJČOVÁ, MUDr. Milada. Mg.Ph. František Srdínko: první předseda TK Čeřínek [online]. 2010 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.svatosi.cz/wp-content/uploads/2013/02/4.PhMr_.F.Srdinko.ppt
Jiné zdroje (6) Osobní rozhovor s Ing. Bc. Miluší Bradovou, předsedkyní odboru KČT Tesla Jihlava. Jihlava 8. 4. 2013
49
(7) Osobní rozhovor s Marií Svatošovou, předsedkyní revizní komise oblasti Vysočina. Jihlava 8. 4. 2013 (8) Osobní rozhovor s Mirkem Svatošem, členem značkářského oddílu KČT. Jihlava 8. 4. 2013 (9) vlastní foto ve Státním okresním archivu v Jihlavě
50
Seznam obrázků Obr. č. 1: Chata na čeřínku – slavnostní otevření 2. chaty dne 2. září 1923 (9) ............. 16 Obr. č. 2: Přihláška TK Čeřínek (9) ................................................................................ 18 Obr. č. 3: František Srdínko [11] .................................................................................... 27 Obr. č. 4: Známka KČT na rok 1942 (9) ........................................................................ 29 Obr. č. 5: Známka člena Svazu lyžařů pro roky 1940-1941 (9) ..................................... 31 Obr. č. 6: Turistická známka – město Jihlava (zdroj: vlastní foto) ................................. 45 Obr. č. 7: Turistická vizitka – město Jihlava (zdroj: vlastní foto) .................................. 46 Obr. č. 8: Turistické razítko – Muzeum Vysočiny Jihlava (zdroj: vlastní foto) ............. 46 Obr. č. 9: Štítek – hrad Roštejn (zdroj: vlastní foto)....................................................... 47
Seznam tabulek Tabulka 1: Ceník v chatě na Čeřínku (9) ........................................................................ 16 Tabulka 2: Vznik odborů na Vysočině (zdroj: 4, str. 15) ............................................... 28
51
Přílohy Příloha č. 1: Turistický deník
(zdroj: vlastní foto)
52
(zdroj: vlastní foto)
53
Příloha č. 2: Mapa turistických známkových míst
(zdroj: vlastní foto)
54
¨ (zdroj: vlastní foto)
55
