ˇ OSECAN 4/2005
Z OBSAHU: Zpr´avy z radnice ˇ Z fotbalov´e historie - V. Spinka Akce Klubu maminek Z historie Velk´eho Oseka (1975-1988) Poradna spotˇrebitele Zaj´ımavosti, kv´ız
1
´ ZPRAVY Z RADNICE
15.9.2005 - se konalo XV. zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva, na kter´em bylo mimo jin´e odsouhlaseno zad´an´ı zmˇeny ˇc.2 u ´zemn´ıho pl´anu s´ıdeln´ıho u ´tvaru obce Velk´ y Osek, kupn´ı smlouva s firmou OVARAN SECURITIES, a.s. na prodej pozemk˚ u obce v hradeck´em oblouku za celkovou cenu 15.461.600,-Kˇc. D´ale byl odsouhlasen pron´ajem rybn´ıka M´aˇcidlo do 31.12.2026 za celkovou cenu 27,-Kˇc a prodej pˇrilehl´ ych pozemk˚ u kat.ˇc.80/8 a 80/1 za celkovou cenu 600 tis. Kˇc. Nov´ y majitel a n´ajemce p. Petr Back hodl´a tyto prostory vyuˇz´ıvat pro sportovn´ı rybaˇren´ı 16.9.2005 - na pozv´an´ı Prof. Navr´atila se starosta z´ uˇcastnil v praˇzsk´em hotelu Praha ˇ mezin´arodn´ı konference s n´azvem ”HRY A MESTO”. C´ılem konference bylo vytvoˇrit prostor pro odbornou v´ ymˇenu informac´ı v oblasti navrhov´an´ı a v´ ystavby sportovn´ıch staveb pro olympijsk´e hry tak, aby po jejich ukonˇcen´ı bylo moˇzno tyto stavby co nejefektivnˇeji vyuˇz´ıvat 21.9.2005 - bylo prov´adˇeno mˇeˇren´ı hluku u pˇreˇcerp´avac´ı a vakuov´e stanice za hˇrbitovem 22.9.2005 - starosta navˇst´ıvil ve vˇeznici Valdice p. Jaroslava Holuba, kter´ y m´a neopr´avnˇen´e ˇ n´aroky na pˇridˇelen´ı bytu po zbouran´em Spejcharu 23.9.2005 - jedn´an´ı se z´astupcem majitele pozemk˚ u Baˇcova (p. Kuˇcera), pˇres kter´e je navrhov´ana nov´a trasa budouc´ıho odkanalizov´an´ı a vodovodn´ıho pˇrivadˇeˇce u pˇredpokl´adan´e bytov´e z´astavby v lokalitˇe Pod Baˇcovem ˇ a.s. p. Mart´ınek na jedn´an´ı se starostou obce 13.10.2005 - ˇreditel kol´ınsk´e poboˇcky CS, vyslovil obavu t´ ykaj´ıc´ı se dalˇs´ıho provozu bankomatu. D˚ uvodem jsou velk´e n´aklady na jeho provoz, kter´e nekoresponduj´ı s mnoˇzstv´ım v´ ybˇeru penˇez 20.10.2005 - TV Nova nat´aˇcela v naˇs´ı obci ˇc´ast poˇradu V´ıkend, kter´ y mapoval historii ulic maj´ıc´ı n´azev Revoluˇcn´ı. Ta naˇse podle vypr´avˇen´ı p. Daneˇse a p. Paroulka m´a souvis´ı s ud´alostmi konce II. svˇetov´e v´alky. Do t´e doby se jmenovala Kol´ınsk´a 27.10.2005 - bylo zah´ajeno kolaudaˇcn´ı ˇr´ızen´ı druh´e ˇc´asti 1.etapy odkanalizov´an´ı obce Velk´ y Osek 4.11.2005 - za u ´ˇcasti prezidenta TPCA p. Satoshi Takaeho byla slavnostnˇe otevˇrena pˇeˇs´ı promen´ada pod´el Baˇcovky (viz foto) a vysazen strom tis´ıcilet´ı - buk lesn´ı ˇcervenolist´ y. Projekt byl z ˇc´asti financov´an z programu Partnerstv´ı pro Kol´ınsko, a to ˇc´astkou 630 tis.Kˇc 2
10.11.2005 - se konalo XVI. zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva, na kter´em byl mimo jin´e schv´alen rozpoˇctov´ y v´ yhled obce na rok 2006-2008, zˇr´ızeno z´astavn´ı pr´avo na d˚ um ˇ ˇ ˇc.p.10 (”hasiˇc´arna”) ve prospˇech SFZP CR, schv´aleny dodatky smluv s STP, a.s. ˇreˇs´ıc´ı vz´ajemn´e finanˇcn´ı vypoˇr´ad´an´ı po plynofikaci obce. Schv´alen byl tak´e Volebn´ı ˇ Velk´ ˇr´ad ˇskolsk´e rady MZS y Osek, ve kter´e zasedne po dvou z´astupc´ıch z ˇrad uˇcitel˚ u, z´akonn´ ych z´astupc˚ u ˇz´ak˚ u a zˇrizovatele 18.11.2005 - jedn´an´ı na Kraji s radn´ım p. Podzimkem o moˇznostech rozpoˇctu Stˇredoˇcesk´eho kraje v pˇr´ıˇst´ım roce Ing. Jiˇr´ı Otta - starosta
3
Oˇ cem se hovoˇ r´ı Obec pr´ y prodala M´ aˇ cidlo? V souvislosti s pˇrechodem m´ıstn´ı ryb´aˇrsk´e organizace do celosvazov´eho hospodaˇren´ı rozhodlo obecn´ı zastupitelstvo pronajmout do 31.12.2026 pozemek kat.ˇc.84/2, na kter´em se nach´az´ı Mal´e M´aˇcidlo, Velk´e M´aˇcidlo a rybn´ıˇcky pro zarybnˇen´ı. Pozemek s vodn´ı plochou byl pronajmut p. Petru Backovi, kter´ y se zav´azal prov´est nezbytn´e u ´pravy pro oˇziven´ı lokality s t´ım, ˇze bude na Velk´em M´aˇcidle provozovat sportovn´ı rybaˇren´ı. Kolem M´aˇcidla dojde ke znovuobnoven´ı cesty s laviˇckami, na pˇrilehl´ ych pozemc´ıch budou zˇr´ızeny atrakce pro dˇeti, bude vybudov´ano nezbytn´e osvˇetlen´ı a realizov´any dalˇs´ı aktivity prospˇeˇsn´e pro zatraktivnˇen´ı tohoto m´ısta. Za t´ımto u ´ˇcelem schv´alilo obecn´ı zastupitelstvo prodej pozemku kat.ˇc.80/1 a kat.ˇc.80/8 , a to vˇcetnˇe lesn´ıho porostu, za celkovou cenu 600 tis. Kˇc. Protoˇze kdo by investoval do ciz´ıho. S ohledem na tu skuteˇcnost, ˇze nen´ı na Katastr´aln´ım u ´ˇradˇe pro Stˇredoˇcesk´ y kraj, Katastr´aln´ım pracoviˇsti Kol´ın, digit´alnˇe zpracov´ana obec Velk´ y Osek, nech´a obec Velk´ y Osek vypracovat geometrick´ y pl´an t´eto oblasti a pˇr´ıpadn´e nesrovnalosti skuteˇcn´eho zamˇeˇren´ı budou dodatkem ke smlouv´am vyˇreˇseny. To hlavn´ı, ˇze nˇekdo je ochoten vloˇzit nemal´e pen´ıze do zlepˇsen´ı st´avaj´ıc´ıho stavu, je chv´alyhodn´e a zasluhuje uzn´an´ı. Jak to bude s blok´ adou silnice? ˇ Plnˇe ch´apu obavy obˇcan˚ u Velk´eho Oseka, a stejnˇe jako oni se c´ıt´ım podveden. Vl´ada CR se sv´ ym usnesen´ım ˇc.708 z 9.7.2001 zav´azala mimo jin´e dokonˇcit do konce roku 2005 u ´sek d´alnice D 11 Podˇebrady - Ch´ yˇst’. T´ım by byla odvedena kamionov´a doprava do TPCA po novˇe zbudovan´e komunikaci II/328. Bohuˇzel, sami se m˚ uˇzeme pˇresvˇedˇcit, ˇze usnesen´ı splnˇeno nen´ı. Je to zar´aˇzej´ıc´ı, nebot’ naˇsi obˇcan´e si uˇzili sv´e jiˇz pˇri rekonstrukci silnice II/125. Pokud vl´ada neprojev´ı alespoˇ n trochu snahy tuto nastalou situaci obˇcan˚ um naˇs´ı obce kompenzovat, je naprosto legitimn´ı vyj´adˇrit svoji nespokojenost demonstrativn´ım zp˚ usobem. Nen´ı moˇzn´e se takto arogantnˇe chovat. Po dohodˇe s pr´avn´ım z´astupce obce a obˇcansk´ ym sdruˇzen´ım Pˇr´atel´e Velk´eho Oseka bude vedeno se z´astupci Vl´ady jedn´an´ı, a pokud se nedopracujeme ˇz´adn´eho konkr´etn´ıho v´ ysledku, bude silnice zablokov´ana. Vlastn´ı obec jeˇ stˇ e nˇ ejak´ e plynovodn´ı zaˇ r´ızen´ı v obci? Po letech sloˇzit´ ych jedn´an´ı se podaˇrilo veˇsker´e plynovodn´ı zaˇr´ızen´ı STP, a.s. odprodat. ˇ ast, na kterou byla poskytnuta dotace, byla do vlastnictv´ı plyn´arensk´e spoleˇcnosti C´ pˇrevedena smlouvou darovac´ı. Je to naprosto ojedinˇel´a z´aleˇzitost, protoˇze i v dneˇsn´ı dobˇe je vyˇzadov´ana spolu´ uˇcast obc´ı a plnˇen´ı odbˇer˚ u. Pr´ y bude ve Velk´ em Oseku zˇ r´ızena zoologick´ a zahrada? Pˇri ˇreˇsen´ı probl´emu se sek´an´ım a u ´drˇzbou pozemku po b´ yval´e skl´adce byla zv´aˇzena moˇznost zakoupit zv´ıˇrata, kter´a by v tomto prostoru ˇzila a tr´avu sp´asala. Pˇres zimu bude zpracov´an projekt, ze kter´eho bude zˇrejm´a skladba jednotliv´ ych zv´ıˇrat tak, aby se mezi sebou vz´ajemnˇe sn´aˇsela. Are´al bude m´ıt sv´eho spr´avce, patron´at nad zv´ıˇraty pˇrevezmou ˇ C´ılem projektu je postupnˇe vybudovat v t´eto lokalitˇe odpoˇcinkov´e m´ısto, ˇz´aci m´ıstn´ı MZS. kam r´adi zav´ıtaj´ı nejen obˇcan´e naˇs´ı obce, ale i turist´e. Ing.Jiˇr´ı Otta, starosta
4
ˇ AN ´ ´ICKO ˇ PR Pˇr´ıjemn´e proˇzit´ı sv´atk˚ u v´anoˇcn´ıch a vˇse nejlepˇs´ı do nov´eho roku 2006, zdrav´ı, ˇstˇest´ı, spokojenost jak osobn´ım ˇzivotˇe, tak i na pracoviˇsti, V´am pˇreje zastupitelstvo obce Velk´ y Osek a vˇsichni pracovn´ıci Obecn´ıho u ´ˇradu ve Velk´em Oseku.
´ ˇ ´I ZP´IVAN ´ ´I VANO CN
ˇ Velk´ 23.12 od 17.30 hod. u miner´alky - dˇetsk´ y sbor MZS y Osek 24.12 od 15.00 hod. v kostele
ˇ Velk´ - dˇetsk´ y sbor MZS y Osek
30.12 od 18.00 hod. v kostele
- s´olist´e opery ND v Praze
´ ´ ˇ ´I KONCERT POZVANKA NA VANO CN V p´atek 30.12.2005 v 18 hodin vystoup´ı v m´ıstn´ım ˇr´ımskokatolick´em kostele umˇelci z N´arodn´ıho divadla. Zpˇr´ıjemn´ı n´am v´anoˇcn´ı sv´atky zpˇevem a hrou na varhany. Uˇ cinkuj´ı: ˇ J. Sobˇehartov´a (sopr´an), P. Cervinka (baryton), J. Lecian (varhany) ´ Velk´ Poˇr´ad´a OU y Osek ve spolupr´aci s Nadˇej´ı o.p.s.
Pˇ r´ıspˇ evky do Oseˇ canu Chcete sv˚ uj n´azor ˇci myˇslenku sdˇelit ostatn´ım? Chcete se vyj´adˇrit k dˇen´ı v naˇs´ı obci? ˇ Casopis Oseˇcan je v´am k dispozici. Staˇc´ı napsat pˇr´ıspˇevek a zanechat ho na Obecn´ım u ´ˇradˇe anebo zaslat na e-mail
[email protected]. Uz´avˇerka pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla je 15.02.2006. Lenka Pavelkov´a 5
ˇ ´IHO ZIVOTA ˇ ZE SKOLN Olympi´ ada v 5.A
Olympi´adou jsme ˇzili cel´ y pˇredchoz´ı t´ yden. Byli jsme rozdˇeleni do ˇctyˇr druˇzstev a dostali barvu podle kontinentu, kter´ y jsme reprezentovali. Shromaˇzd’ovali jsme materi´aly o starovˇek´ ych i novovˇek´ ych OH. Tak´e jsme si namalovali olympijsk´e vlajky. V pondˇel´ı 26.9. jsme se seˇsli ve tˇr´ıdˇe, kde jsme zah´ajili Olympijsk´e hry. Vyfotili jsme se s vlastnoruˇcnˇe vyroben´ ymi vlajkami a kaˇzd´e druˇzstvo dostalo pl´an Oseka s vyznaˇcenou trasou, jak se dostat na olympijsk´ y stadion. Zde jsme pˇripravili olympijsk´ y oheˇ n poˇckali na pˇr´ıchod olympijsk´eho bˇeˇzce. P. uˇc. Muniov´a n´am pˇredala olympijskou pochodeˇ n a my s n´ı obˇehli cel´e hˇriˇstˇe. Olympijsk´ y oheˇ n zap´alil Pepa Chl´ad, Jirka Sodoma pˇreˇcetl pˇr´ısahu. Pak zaˇcaly soutˇeˇze - sportovn´ı i vˇedomostn´ı. Vˇsichni se snaˇzili ze vˇsech sil, ale vyhr´al pouze jeden svˇetad´ıl - EVROPA. Na pam´atku n´am z˚ ustane Upom´ınkov´ y list na 1. oseckou olympi´adu. ˇ aci 5.A, Z´ ˇatkov´a, M. Muniov´a uˇcitelky A. S´
6
Prvn´ı tˇ r´ıda kaˇ siˇ cka ... Den pˇred sv´ ym prvn´ım ˇskoln´ım dnem se budouc´ı prvˇ n´aˇcci s rodiˇci setkali se svou budouc´ı pan´ı uˇcitelkou. Sraz byl pˇred ˇskolou a dˇeti se moc tˇeˇsily, ˇze se pod´ıvaj´ı do ˇskoly a do sv´e tˇr´ıdy. Pˇred ˇskolou je tak´e pˇriv´ıtali Kˇrem´ılek s Vochom˚ urkou, kteˇr´ı dˇetem prozradili, ˇze tˇr´ıdu uvid´ı jen ten, kdo spln´ı 5 u ´kol˚ u a celkem z´ısk´a pˇet kor´alk˚ u. Dˇeti s chut´ı v gymnastick´em s´ale poˇc´ıtaly obr´azky, v tˇelocviˇcnˇe pˇrekon´avaly opiˇc´ı dr´ahu. V hudebnˇe na nˇe ˇcekalo velk´e pˇrekvapen´ı - kamar´adi ze ˇsest´e tˇr´ıdy, kteˇr´ı budouc´ım prvˇ n´aˇck˚ um pom´ahali s plnˇen´ım dalˇs´ıch u ´kol˚ u. Dˇeti si naˇsly cedulku se sv´ ym jm´enem a vybarvily si na cedulce prvn´ı p´ısmenko, tak´e se od starˇs´ıch spoluˇz´ak˚ u nauˇcily b´asniˇcku o kamar´adstv´ı.Vˇsichni uˇz z´ıskali 4 kor´alky, ale na otevˇren´ı tˇr´ıdy si museli poˇckat aˇz do dalˇs´ıho dne. Posledn´ı p´at´ y kor´alek se totiˇz mohl z´ıskat aˇz doma. Kaˇzd´a maminka mˇela rozhodnout, jestli jej´ı budouc´ı prvˇ n´aˇcek se s´am a dobˇre na ten dalˇs´ı slavnostn´ı den pˇripravil. A jak to dopadlo?
1. z´aˇr´ı do ˇskoly pˇriˇslo vˇsech 32 prvˇ n´aˇck˚ u a v ruce nebo na krku mˇeli buˇz´ırku a na n´ı navleˇcen´ ych pˇet barevn´ ych kor´alk˚ u. Dveˇre obou prvn´ıch tˇr´ıd se otevˇrely a dˇeti s radost´ı vstoupily do sv´e tˇr´ıdy, ve kter´e poznaj´ı nov´e kamar´ady, nauˇc´ı se ˇc´ıst, ps´at, poˇc´ıtat a zaˇzij´ı urˇcitˇe i legraci a nˇejak´e dobrodruˇzstv´ı. H. Bab´akov´a, M. Melicharov´a 7
Oseck´ e gymnastky reprezentovaly ˇ skolu ve Dvoˇ re Kr´ alov´ e Dne 19.11.2005 se dvan´act d´ıvek z gymnastick´eho krouˇzku z´ uˇcastnilo oblastn´ıho z´avodu TeamGym-junior ve Dvoˇre Kr´alov´e. Soutˇeˇz zahrnovala vystoupen´ı s p´odiovou skladbou, sestavu na akrobacii a skoky na trampol´ınˇe. S mˇestsk´ ymi odd´ıly, napˇr. Trutnovem, Kol´ınem, Nymburkem, dˇevˇcata udrˇzela krok a um´ıstila se na ˇsest´em m´ıstˇe a t´ım si zajisˇarce Kurkov´e, Marcele tila postup na oblastn´ı pˇrebor, kter´ y se kon´a 11.12.2005 v Praze. S´ ˇ ˇ Form´ankov´e, Barboˇre Wolframov´e, Tereze Svandov´ e, Nikole Siv´akov´e, Janˇe Capkov´ e, Pavl´ınˇe Kodˇerov´e, Denise Kr´alov´e, Kamile Svobodov´e, Richardˇe Kub´ıˇckov´e, Zuzanˇe Muniov´e a Krist´ ynˇe Konyvkov´e budeme drˇzet palce pˇri dalˇs´ım vystoupen´ı.
M. Muniov´a, uˇcitelka Gymnastick´ e soustˇ redˇ en´ı V pr´azdninov´em t´ ydnu od 15. do 19. srpna se konalo soustˇredˇen´ı gymnastick´eho krouˇzku v kol´ınsk´e sokolovnˇe. Kaˇzd´e r´ano jsme nasedli do rychl´ıku a jeli do Kol´ına. V sokolovnˇe jsme se po d˚ ukladn´e rozcviˇcce rozdˇelili na dvˇe skupiny. Cviˇcili jsme na gymnastick´em p´asu, na bradlech, kladin´ach a hrazdˇe. Ze vˇseho nejlepˇs´ı ale byla velk´a trampol´ına, na kter´e se sk´akalo, dokud jsme mˇeli s´ılu. Skvˇel´a byla tak´e gymnastick´a j´ama, neboli velk´a d´ıra, kter´a je naplnˇen´a molitanem a do kter´e jsme si mohli vyzkouˇset sk´akat i zcela nov´e prvky. V poledne se ˇslo na obˇed. Chodili jsme do restaurace American, kde na n´as ˇcekal vydatn´ y 8
obˇed. Po obˇedˇe jsme relaxovali, n´asledoval pˇr´ıbˇeh O tˇrech pras´atk´ach, kr´atk´a rozcviˇcka a odpoledn´ı tr´enink. Mnohdy se n´am ani nechtˇelo pˇrestat cviˇcit, ale ˇcas n´as tlaˇcil, protoˇze jsme museli stihnout vlak zpˇet do Oseka. Cestu na kol´ınsk´e n´adraˇz´ı jsme si vˇzdy zpˇr´ıjemnili zmrzlinou. Pr´azdninovˇe soustˇredˇen´ı se n´am moc l´ıbilo a dˇekujeme naˇsim tren´erk´am Helenˇe Bab´akov´e a Marcele Muniov´e. Tak´e dˇekujeme Aniˇcce a Helˇce, kter´e naˇsim tren´erk´am pom´ahaly. Jak jsme cviˇcili a jak jsme si to uˇz´ıvali, si m˚ uˇzete prohl´ednout na fotografi´ıch u naˇs´ı tˇelocviˇcny a jestli V´am to nestaˇc´ı, m˚ uˇzete navˇst´ıvit naˇsi Mikul´aˇsskou bes´ıdku, na kter´e pˇredvedeme, co vˇsechno um´ıme. Bes´ıdka bude v p´atek 2. prosince od 16.30 hod. ˇ v tˇelocviˇcnˇe MZS. ˇ Kurkov´a, ˇz´akynˇe 7.tˇr´ıdy S.
Slavnostn´ı otevˇ ren´ı ”Dˇ etsk´ eho r´ aje”
Ve ˇctvrtek 3.11.2005 bylo za pˇr´ıtomnosti pana starosty, z´astupc˚ u sponzor˚ u a samozˇrejmˇe dˇet´ı ze ˇskoln´ı druˇziny, slavnostnˇe otevˇreno hˇriˇstˇe Dˇetsk´ y r´aj. Dˇetem se splnil dlouhodob´ y sen a maj´ı koneˇcnˇe moˇznost se v are´alu ˇskoly dostateˇcnˇe vyˇr´adit“. V are´alu je um´ıstˇeno ” tak´e 5 laviˇcek a jsou zde vys´azeny okrasn´e dˇreviny – nejen jako estetick´ y doplnˇek, ale poslouˇz´ı i jako uˇcebn´ı pom˚ ucka v hodin´ach pˇr´ırodopisu a pˇestitelsk´ ych prac´ı. Hˇriˇstˇe je otevˇreno i pro veˇrejnost, n´avˇstˇevn´ı doba je kvˇeten – ˇr´ıjen 7.30 – 17.30 hod. (V´ıce inforˇ mac´ı na str´ank´ach ˇskoly - http://www.volny.cz/zsosek - v ˇc´asti ”Skoln´ ı akce”) 9
Nadˇ eje o.p.s. - Akce Klubu maminek Podzimn´ı burzy rostlin a vˇ ec´ı
23. - 25.9. 2005 se opˇet konaly, snad mohu jiˇz ˇr´ıci ”Velkooseck´e burzy”. Tentokr´at za n´adhern´eho poˇcas´ı podzimn´ı rovnodennosti. S´al Lidov´eho domu byl zcela zaplnˇen r˚ uzn´ ymi kvˇetinami a rostlinami a na druh´e stranˇe dˇetsk´ ymi odˇevy, obuv´ı, hraˇckami. Byl tu i koˇc´arek, sedaˇcka, dˇetsk´a houpaˇcka. Kaˇzdou burzu je st´ale v´ıce nab´ızen´ ych sportovn´ıch ’ vˇec´ı (ted to byly koleˇckov´e brusle, lyˇze, skateboard ...) a samozˇrejmˇe je o nˇe z´ajem. Aranˇzm´a rostlinn´e ˇc´asti nadhernˇe prosvˇetlily kr´asn´e chryzant´emy ˇrezan´e i v kvˇetin´aˇc´ıch, kter´e darovalo zahradnictv´ı Adavo. Rostliny byly rozliˇcn´e, napˇr. obrovsk´ y fikus benjamin, ˇs´achor, africk´e fialky, kaktusy, cizokrajn´e pokojov´e kvˇetiny, venkovn´ı byliny, skalniˇcky, zahradn´ı kopretiny, cibule tulip´an˚ u a lili´ı, odnoˇze kvetouc´ıch keˇr˚ u a mnoho dalˇs´ıch darovan´ ych rostlin vytvoˇrilo velmi pestrou paletu nab´ıdky. Celkem se z burzy rostlin z´ıskalo na konto Nadˇeje 3.041,-Kˇc. Dˇekuji vˇsem, kteˇr´ı darovali: p.Lejnarov´a, Vaˇ nkov´a, Stezkov´a, Loudov´a, ˇ akov´a, Kirchnerov´a, V´avrov´a, Novotn´a, Paroulkov´a, Bul´ıˇckov´a, Doˇckalov´a, Daˇr´ılkov´a, Reh´ Balab´anov´a, Posejpalov´a, Mrkvicov´a, p. Blecha, Drahovzal, Star´ y, Dvoˇr´ak, Puˇcel´ık, zahradnictv´ı Adavo. A souˇcasnˇe dˇekuji vˇsem, kteˇr´ı nakoupili. Pˇreji vˇsem kr´asnˇe proˇzit´e dny do konce roku 2005 a na jaˇre roku 2006 se na V´as za ostatn´ı tˇeˇs´ı M. Kub´ıˇckov´a 10
Draci, bublinky a letadlo Byl 30. ˇr´ıjen 2005. Slunce kr´asnˇe sv´ıtilo a v´ıtr si pohr´aval s barevn´ ymi listy. Spousta dˇet´ı s rodiˇci nebo prarodiˇci se proto rozhodla str´avit nedˇeln´ı odpoledne na naˇs´ı tradiˇcn´ı Draki´adˇe, kter´a se konala od p˚ ul tˇret´ı na louce za Motelem u jezera. V jednu chv´ıli jste mohli na obloze obdivovat 23 r˚ uzn´ ych vzn´aˇsedel - klasick´e draky, ˇcerta, sovu, rogallo, vzn´aˇsedlo ve tvaru letadla. Kaˇzd´e d´ıtˇe, kter´e si s n´ami pˇriˇslo pouˇstˇet draka, dostalo bublifuk nebo m¨ usli tyˇcku. Shodou okolnost´ı dorazil i model´aˇr s d´alkovˇe ˇr´ızen´ ym modelem letadla. Bublinky, draci i letadlo, vˇse v´ıˇrilo ve sluncem zalit´em ovzduˇs´ı. Byla to opravdov´a podzimn´ı idylka. Za u ´spˇeˇsn´ y pr˚ ubˇeh Draki´ady vdˇeˇc´ıme vˇsem z´ uˇcastnˇen´ ym a tˇeˇs´ıme se na V´as i dalˇs´ı rok v tomto hojn´em poˇctu. R. Hruˇskov´a Lampion´ ada Po roce jsme se opˇet seˇsli, abychom spoleˇcnˇe ˇsli uloˇzit brouˇcky k zimn´ımu sp´anku. Pr˚ uvod dˇet´ı s lampi´ony, rodiˇc˚ u, babiˇcek a dˇedeˇck˚ u se vydal od sokolovny smˇerem k miner´aln´ımu prameni. Cestou bylo nˇekolik zast´avek, a dˇeti spoleˇcnˇe zazp´ıvaly brouˇck˚ um. U pramene, pod rozsv´ıcen´ ym v´anoˇcn´ım stromem, uˇz ˇcekali mal´ı hudebn´ıci ze z´akladn´ı ˇskoly. Zpˇevem ˇ Kurkov´e, a hrou na fl´etnu pˇriv´ıtali zaˇc´atek adventu. Za pˇekn´ y veˇcer dˇekujeme I. Star´e, S. H. Bab´akov´e a dˇetem ze z´akladn´ı ˇskoly. L. Pavelkov´a
11
Zpr´ avy z Mateˇ rsk´ eˇ skoly Sl˚ unˇ e Na zaˇc´atku listopadu volalo do mateˇrinky Sl˚ unˇe. Ano, ˇctete dobˇre. Opravdu volalo Sl˚ unˇe - fond pro pomoc postiˇzen´ ym dˇetem. Poˇz´adali n´as, u ´sty pan´ı J. Laˇcn ˇ´akov´e, zda bychom se nepˇripojili ke sb´ırce na nov´ y pˇr´ıstroj na v´ yzkum leuk´emie a podobn´ ych onemocnˇen´ı. Tento pˇr´ıstroj bude um´ıstˇen ve Fakultn´ı nemocnici v Motole na Klinice dˇetsk´e hematologie a onkologie UK 2.LF v Praze. Na tomto oddˇelen´ı jiˇz od roku 1989 l´eˇc´ı dˇeti s onemocnˇen´ım krvetvorby, imunity ˇci metabolismu. Prod´avali jsme v mateˇrince magnetky s obr´azky, jak jinak, neˇz sl˚ un ˇat. Podaˇrilo se prodat vˇsechny, n´am dodan´e, a z´astupci nadace jsme odevzdali 750,-Kˇc. Obdrˇzeli jsme dˇekovn´ y dopis a CD, na kter´em je zachycen provoz nemocnice ˇ bych chtˇela podˇekovat vˇsem, kteˇr´ı se v Motole na dˇetsk´em onkologick´em oddˇelen´ı. Za MS k n´am pˇripojili a magnetek zakoupili. Dˇekuji pan´ı Fromov´e, pan´ı V´avrov´e, pan´ı Svobodov´e, pan´ı Chodˇerov´e, pan´ı Matˇejkov´e, ˇamalov´e, pan´ı Pokorn´e, pan´ı Hubstov´e, pan´ı Kuˇc´ırkov´e, pan´ı Petˇr´ıkov´e, pan´ı Singrov´e, pan´ı S´ pan´ı Kost´ıkov´e, pan´ı Roubalov´e, pan´ı V´achov´e, pan´ı Kul´ıˇckov´e, pan´ı Kukalov´e, pan´ı ˇ Spinkov´ e, a pˇripojuji u ´ryvek z dopisu pan´ı Laˇcn ˇ´akov´e: ” ... jsem si plnˇe vˇedoma, ˇze neb´ yt Vaˇs´ı aktivity a pochopen´ı, nebyl by projekt zdaleka tak u ´spˇeˇsn´ y.” ˇ jeˇstˇe jednou dˇekuje vˇsem, kdo se pˇripojili. Vˇzdyt’ i nepatrn´a ˇc´astka m˚ I cel´a MS uˇze b´ yt symbolem nˇeˇceho opravdu velk´eho. Za mateˇrskou ˇskolu Jana Matˇejkov´a
*********************
**************************
M´am r´ada jiskˇren´ı v´anoˇcn´ıch noc´ı. Hvˇezdy planou a nesou nadˇeji, ˇze jen pˇr´atelstv´ı, l´asku, m´ır a porozumˇen´ı lid´e na cel´em svˇetˇe zasej´ı. J. Vojtˇechov´a *****************************************************************
12
Vybr´ ano z obecn´ı kroniky - pokraˇcov´an´ı z ˇc.3/2005 1975
• zaˇcala pˇr´ıstavba 2. patra oseck´e ˇskoly - prov´ad´ı OSP Kol´ın • Velk´ y Osek m´a 2375 obyvatel • Mysliveck´ y spolek na sv´ ych honech ulovil 730 zaj´ıc˚ u, 587 baˇzant˚ u, 105 kachen, 42 kr´al´ık˚ u
1976
• probˇehly volby do MNV - pˇredsedou zvolen Josef Rypka
1977
• dokonˇcena pˇr´ıstavba 2. patra ˇskoly • v Akci ”Z” zaˇcala v´ ystavba Obchodn´ıho stˇrediska
1978
• probˇehly oslavy 750 let obce Velk´ y Osek
1979
• na zaˇc´atku roku d´ano do provozu benz´ınov´e ˇcerpadlo • na konci roku bylo otevˇreno Obchodn´ı stˇredisko • socialistick´e pl´anovit´e hospod´aˇrstv´ı - viz ˇcl´anek ”1979” na str. 14
1981
• probˇehly volby do MNV - pˇredsedou zvolen Josef Rypka
1982
• velkooseck´ y rod´ak, v´ yznamn´ y tˇelov´ ychovn´ y pracovn´ık PhDr Ladislav Serbus, CSc, obdrˇzel medaili J.A.Komensk´eho
1983
• zemˇrel oseck´ y rod´ak Prof. PhDr Miloslav Kub´ık, DrSc, prodˇekan Pedagogick´e fakulty UK, vedouc´ı katedry rusistiky a neslovansk´ ych jazyk˚ u • Mysliveck´ y spolek na sv´ ych honech ulovil 399 zaj´ıc˚ u, 112 baˇzant˚ u, 43 kachen, 12 kr´al´ık˚ u (jak´ y rozd´ıl proti r.1975 - zaˇc´ın´a se projevovat pokles stavu drobn´e poln´ı zvˇeˇre, zavinˇen´ y scelov´an´ım pol´ı do velk´ ych l´an˚ u, likvidac´ı mez´ı a rem´ızk˚ u, pouˇz´ıv´an´ım umˇel´ ych hnojiv a jin´ ych chemick´ ych l´atek - pozn. autora)
1985
• pˇredseda MNV J. Rypka odeˇsel do d˚ uchodu - v doplˇ novac´ıch volb´ach byl pˇredsedou zvolen Miroslav Skopec • zaˇcala v´ ystavba nov´e ˇskoln´ı tˇelocviˇcny • oseck´e kino pˇrestalo prom´ıtat v zimn´ıch mˇes´ıc´ıch
1986
• probˇehly volby do MNV - pˇredsedou zvolen Miroslav Skopec, MNV m´a jeden´actiˇclennou radu, 12 komis´ı - celkem 123 ˇclen˚ u
1987
• prom´ıtac´ı doba oseck´eho kina - pro dospˇel´e stˇreda a sobota, pro ml´adeˇz sobota odpoledne; prosinec aˇz bˇrezen kino neprom´ıt´a • zemˇrel univerzitn´ı profesor PhDr Ladislav Serbus, CSc, dˇekan Tˇelov´ ychovn´eho institutu UK v Praze, nositel mnoha st´atn´ıch a tˇelov´ ychovn´ ych vyznamen´an´ı • mezi Velk´ ym Osekem a Libic´ı vyrostl zavˇeˇsen´ y segmentov´ y most pˇres Labe, souˇc´ast d´alnice Praha - Hradec Kr´alov´e
1988
• na konci roku ukonˇcil ˇcinnost kronik´aˇr p. Miloslav Dvoˇr´ak
13
1979 (doslovn´ y pˇrepis z kroniky) ”Rozvoj n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı v roce 1979 pokraˇcoval v intenc´ıch usnesen´ı XV. sjezdu ˇ a podle z´amˇer˚ KSC u 6. pˇetiletky. Ekonomick´ y potenci´al se d´ale zv´ yˇsil. N´arodn´ı d˚ uchod vzrostl proti roku 1978 o 2.6%. Plnˇen´ı pl´anovan´ ych u ´kol˚ u bylo prov´azeno mimoˇr´adn´ ymi obt´ıˇzemi. Probl´emy v palivov´em a energetick´em hospod´aˇrstv´ı pˇredevˇs´ım na poˇc´atku roku, kdy nastal n´ahl´ y pokles teplot, si vyˇz´adaly mimoˇr´adn´a opatˇren´ı, takˇze nˇekter´e podniky byly i zastaveny pro nedostatek elektrick´e energie. Niˇzˇs´ı u ´roda v zemˇedˇelstv´ı d´ale zkomplikovala sloˇzitou situaci, plynouc´ı pˇredevˇs´ım z v´ yvoje na zahraniˇcn´ıch trz´ıch. Schodek v plnˇen´ı pl´anovan´ ych u ´kol˚ u ve v´ yrobˇe ze zaˇc´atku roku se podaˇrilo obˇetavou prac´ı lid´ı, u ´sil´ım stranick´ ych, st´atn´ıch a spoleˇcensk´ ych org´an˚ u a organizac´ı sn´ıˇzit. Celkovˇe se pr˚ umyslov´a v´ yroba zv´ yˇsila o 3.7%. Nepˇr´ızniv´e povˇetrnostn´ı podm´ınky prohloubily nesoulad mezi rozvojem rostlinn´e a ˇzivoˇciˇsn´e v´ yroby. Celkovˇe hrub´a zemˇedˇelsk´a produkce byla ve srovn´an´ı s r. 1978 niˇzˇs´ı o 3.9%, z toho rostlinn´a o 9.2%. K zajiˇstˇen´ı potˇrebn´eho mnoˇzstv´ı krmiv pro rozvoj ˇzivoˇciˇsn´e v´ yroby bylo nutno dov´ezt znaˇcn´e mnoˇzstv´ı zrnin. Objem stavebn´ıch prac´ı vzrostl o 3.7%. Schodek v plnˇen´ı pl´anu z poˇc´atku roku se vˇsak nepodˇrilo odstranit. Produktivita pr´ace vzrostla v pr˚ umˇeru v pr˚ umyslu o 2.9%, ve stavebnictv´ı o 3.1%; tempo jej´ıho r˚ ustu z˚ ustalo vˇsak pod pl´anovanou u ´rovn´ı. Obrat v zahraniˇcn´ım obchodˇe se zv´ yˇsil ve srovn´an´ı s r. 1978 o 10.8%, z toho ze socialistick´ ymi zemˇemi o 9.2%. Prohloubila se pˇredevˇs´ım spolupr´ace v r´amci plnˇen´ı Komplexn´ıho ˇ programu socialistick´e ekonomick´e integrace, a to jak u ´ˇcast´ı Ceskoslovenska na rozvoji vybran´ ych surovinov´ ych odvˇetv´ı, tak i na rostouc´ı specializaci a kooperaci v´ yroby, zejm´ena se Sovˇetsk´ ym svazem. I za sloˇzit´ ych ekonomick´ ych podm´ınek, kdy bylo nutno zv´ yˇsit spotˇrebitelsk´e ceny pˇredevˇs´ım u energetick´ ych zdroj˚ u (uhl´ı, elektˇrina, topn´a nafta, benzin) se podaˇrilo udrˇzet, a v nˇekter´ ych smˇerech d´ale zlepˇsit ˇzivotn´ı u ´roveˇ n obyvatelstva. Ve srovn´an´ı s r. 1978 vzrostly penˇeˇzn´ı pˇr´ıjmy obyvatel o 3.6%, maloobchodn´ı obrat o 3.6%, spoleˇcensk´a spotˇreba obyvatelstva o 4.4%. Re´aln´e penˇeˇzn´ı pˇr´ıjmy se zv´ yˇsily o 0.6%. ˇ V CSSR bylo postaveno 120.6 tis. byt˚ u, do uˇz´ıv´an´ı pˇred´any dalˇs´ı jesle a mateˇrsk´e ˇskolky. Zlepˇsov´an´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı bylo stˇredem pozornosti pˇri veˇsker´e ˇcinnosti naˇseho MNV. Uplynul´ y rok byl z hlediska ˇr´ızen´ı a rozhodov´an´ı velice n´aroˇcn´ y. Proveden´ı hodnocen´ı ˇcinnosti jednotliv´ ych poslanc˚ u prok´azalo, ˇze naprost´a vˇetˇsina u ´koly svˇedomitˇe pln´ı. Spoleˇcn´e zased´an´ı MNV a sloˇzek NF hodnotilo i pomoc obˇcan˚ u, z´avod˚ u i sloˇzek NF pˇri plnˇen´ı volebn´ıho programu. Bylo konstatov´ano, ˇze bez aktivn´ı u ´ˇcasti obˇcan˚ u i z´avod˚ u by nebylo moˇzno uskuteˇcnit v´ ystavbu benz´ınov´eho ˇcerpadla a obchodn´ıho stˇrediska, tady akc´ı, kter´e byly stavebnˇe velmi n´aroˇcn´e, kter´e vyˇzadovaly mnoho odborn´ ych prac´ı a kter´e kladly znaˇcn´e n´aroky na vˇsechny, kteˇr´ı se na jejich realizaci pod´ıleli. Akce byly dokonˇceny a dobˇre pln´ı sv˚ uj u ´ˇcel.” 14
Pozn´amka autora: Tento text je uv´adˇen jako uk´azka socialistick´eho pl´anovit´eho hospod´aˇrstv´ı, kdy se pl´anovalo vˇsechno - kolik se mus´ı v republice vyrobit televizor˚ u, postavit byt˚ u, vypˇestovat obil´ı, kolik mus´ı kr´avy nadojit ml´eka apod. Pl´anovalo a vyr´abˇelo se prostˇe vˇsechno, i kdyˇz to nebylo potˇreba. Pozorn´ y ˇcten´aˇr si jistˇe vˇsimne nesrovnalost´ı a rozpor˚ u v uveden´em textu. ˇ u V´aclav Zid˚
======================================== ˇ Sdruˇ zen´ı obrany spotˇ rebitel˚ u CR Ve Smeˇ ck´ ach 7, 110 00 Praha 1 Poradensk´ a linka ”SOS po telefonu” - 900 08 08 08 (8 Kˇ c/min) tel.: 224 239 940, fax: 224 239 941 www.spotrebitele.info ======================================== Zaˇslete n´am sv´e n´amˇety, pˇripom´ınky ˇci podˇekov´an´ı prostˇrednictv´ım SMS zpr´avy s textem: SOS + V´aˇs text na ˇc´ıslo 900 0906. Tato SMS stoj´ı 6 Kˇc, technicky zajiˇst’uje Marketing Evolution s.r.o. Dotaz: Koupil jsem si v bˇreznu sedac´ı soupravu, v kvˇetnu jsem reklamoval poprv´e prosezenou molitanovou v´ yplˇ n na jednom kˇresle, v ˇcervnu povolenou opˇerku na druh´em a nyn´ı prosezenou v´ yplˇ n na gauˇci. Mohu odstoupit od smlouvy a m´am n´arok na u ´hradu dovozu n´abytku do prodejny pˇri kaˇzd´e reklamaci? Odpovˇ ed’: S ohledem na to, ˇze se prvn´ı vada na sedac´ı soupravˇe objevila do 6 mˇes´ıc˚ u po pˇrevzet´ı, mˇel jste pr´avo uˇz v bˇreznu ˇz´adat v´ ymˇenu v´ yrobku za bezvadn´ y podle § 616 odst. 3 obˇcansk´eho z´akon´ıku. Podle t´ehoˇz paragrafu, ale n´asleduj´ıc´ıho odstavce, se m´a za to, ˇze vada (rozpor s kupn´ı smlouvou) existovala uˇz pˇri pˇrevzet´ı. Vzhledem k tomu, ˇze jste to neudˇelal ani tehdy, ani pak pˇri vadˇe druh´eho kˇresla, budete muset poˇckat aˇz na ˇctvrtou vadu. Ve vaˇsem pˇr´ıpadˇe se totiˇz jedn´a o r˚ uzn´e vady; kdyby byly stejn´e, mˇel byste pr´avo na odstoupen´ı uˇz nyn´ı, kdy mus´ıte reklamovat potˇret´ı. Nav´ıc uˇz uplynula ona ˇsestimˇes´ıˇcn´ı lh˚ uta, takˇze v´ ymˇenu soupravy poˇzadovat nem˚ uˇzete. Ale s ohledem na to, ˇze se od bˇrezna na sedac´ı soupravˇe objevilo uˇz tolik vad, d´a se s velkou pravdˇepodobnost´ı pˇredpokl´adat, ˇze ˇctvrt´a vada na sebe ned´a dlouho ˇcekat. Aˇz se tak stane, m˚ uˇzete podle § 622 odst. 2 obˇcansk´eho z´akon´ıku poˇzadovat bud’ odstoupen´ı od smlouvy nebo novou sedac´ı soupravu. Na u ´hradu dovozu - at’ uˇz jste vezl n´abytek tax´ıkem nebo vlastn´ım vozem - m´ate podle § 598 obˇcansk´eho z´akon´ıku tak´e n´arok. Pokud jste pouˇzil taxisluˇzbu, doloˇz´ıte sv˚ uj poˇzadavek stvrzenkou, pokud jste jel vlastn´ım vozem, podle velk´eho technick´eho pr˚ ukazu doloˇz´ıte spotˇrebu a spoˇc´ıt´ate si ujet´e kilometry od m´ısta bydliˇstˇe do prodejny. ˇ Mgr. Ivana Pickov´a, Sdruˇzen´ı obrany spotˇrebitel˚ u CR
15
Fotbalov´ e vyzn´ an´ı Pokraˇcov´an´ı z Oseˇcanu 3/2005 Jak se st´ at brank´ aˇ rem Kdyˇz jsem se dostal do vˇeku, ve kter´em jsem mohl zaˇc´ıt hr´at fotbal za muˇzstvo ˇz´ak˚ u, nastaly mi obrovsk´e probl´emy. Abych mohl hr´at z´avodnˇe, potˇreboval jsem k tomu p´ısemn´ y souhlas rodiˇc˚ u. M˚ uj otec ale povaˇzoval jak´ ykoliv sport za zbyteˇcn´e mrh´an´ı ˇcasu a sil, kter´e ˇclovˇeka jenom odv´ad´ı od uˇziteˇcn´e pr´ace. Nav´ıc jsem jako pˇetilet´ y prodˇelal z´apal mozkov´ ych blan, coˇz byla v t´e dobˇe velmi v´aˇzn´a nemoc a otec se b´al, abych si fyzickou n´amahou nepˇrivodil u ´jmu na zdrav´ı. Nepomohl mi ani srdceryvn´ y n´aˇrek, otec byl neoblomn´ y a souhlas nedal. Naˇstˇest´ı se objevil kouzeln´ y dˇedeˇcek, kter´ y mi pomohl. Byl j´ım pan Jan V´acha, otec m´ ych pozdˇejˇs´ıch spoluhr´aˇc˚ u Milana a Jindry. Se slzami v oˇc´ıch jsem mu ozn´amil, ˇze mi otec potvrzen´ı nepodepsal. ”Nebreˇc”, ˇrekl tehdy zlat´ y pan V´acha. ”J´a to zaˇr´ıd´ım. Kdy se t´ata vrac´ı z pr´ace?” zeptal se jeˇstˇe. ”V pˇet odpoledne”, odpovˇedˇel jsem, ale moc jsem si od toho nesliboval. ”Tak j´a k v´am tedy naveˇcer pˇrijdu”, odpovˇedˇel pan V´acha. Kolem sedm´e veˇcer opravdu zazvonil pan V´acha na zvonek naˇseho domu. Otec mu otevˇrel a pozval ho d´al. ”Potˇreboval bych natˇr´ıt vokna, Vaˇsku”, zaˇcal pan V´acha. Tat´ınek v t´e dobˇe uˇz pracoval na dr´aze, ale p˚ uvodnˇe to byl ”velk´ y podnikatel”. Zaˇslou sl´avu jeho ´ ˇ ´ ´IK firmy pˇripom´ınal jiˇz jen n´apis na star´e k´aˇre na dvorku: ”VACLAV SPINKA - LAKYRN ˇ DREV ˇ A MAL´IR A P´ISMA”. V pades´at´ ych l´etech mu byly sice z moci u ´ˇredn´ı ˇstˇetky zest´atnˇeny z obavy, aby bezohledn´ ym vykoˇrist’ov´an´ım sebe sama neohrozil budov´an´ı socialismu v naˇs´ı vlasti, pˇresto ale obˇcas sv´ ym zn´am´ ym a pˇr´ıbuzn´ ym nˇeco natˇrel. ”A kolik tˇech voken je?” ”Jenom pˇet.” ”Tak si kup barvy, kyt a ˇredidlo a j´a se u tebe po nedˇeli ˇ etky kupovat nemus´ıˇs, n stavim. Stˇ ˇ´ak´ y sem si staˇcil skovat.” Uˇz jsem se b´al, ˇze p˚ ujde jenom o kˇseft, kdyˇz pan V´acha nen´apadnˇe zaˇcal. ”Ten tv˚ uj kluk hraje dobˇre fotbal. Vˇcera jsem ho vidˇel na hˇriˇsti a ˇslo mu to v´ ybornˇe.” ”Vˇsak j´a mu to uˇz zatrhnu.” odpovˇedˇel t´ata. ”Kluk v´ı, ˇze se nem´a honit, je po nemoci a pˇritom l´ıt´a jako bl´azen. Kdyby dˇelal radˇsi nˇeco uˇziteˇcn´ yho.” ”Ale von se nehonil” odpovˇedˇel pˇrekvapivˇe pan V´acha. ”Jak to ˇze ne, vˇzdyt’s ˇr´ıkal, ˇze hr´al na hˇriˇsti fotbal.” ”To jo, ale von st´al v br´anˇe a chytal. N´aˇs kluk taky chyt´a, tak v´ım, ˇze se pˇritom neuhon´ı”, odpovˇedˇel ˇ aˇs, ˇze se v br´anˇe neuhon´ı?” ptal se t´ata ned˚ rafinovanˇe pan V´acha”. ”Rik´ uvˇeˇrivˇe. ”To viˇs, ˇze ne, brank´aˇri hrajou fotbal do pades´ati a to by nemohli, kdyby museli l´ıtat po hˇriˇsti jako vostatn´ı. Takovej brank´aˇr prakticky celej z´apas stoj´ı v brance a obˇcas chytne n ˇ´akej bal´on. A kdyˇz ho pust´ı do br´any, tak ho pomalu vylov´ı ze s´ıtˇe. No a kdyˇz se u ´toˇcn´ık do br´any ˇ netref´ı, tak mu bal´on nˇekdo donese. Rik´am ti, v br´anˇe se Venda neuhon´ı a byla by ˇskoda, kdyby nehr´al. Byl by snad jedinej ze tˇr´ıdy a pˇrece nechceˇs aby kluk nemˇel kamar´ady.” Pan V´acha mluvil jako poslanec pˇred volbami. Nelhal sice, ale taky nezach´azel do zbyteˇcn´ ych podrobnost´ı. ”Tak co, podepiˇseˇs mu to?” zeptal se pan V´acha nalomen´eho otce. ”J´a nevim”, v´ahal jeˇstˇe t´ata. ”Co bys nevˇedˇel” pan V´acha na to, ”j´a na to dohl´ıdnu, aby Venda jenom chytal, to ti slibuju”. ˇ asi A tak otec, kter´ y jeˇstˇe ˇz´adn´ y fotbalov´ y z´apas nevidˇel, podlehl a podepsal. Zil v pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze brank´aˇr je cosi jako sbˇeraˇc m´ıˇck˚ u v tenisu, i kdyˇz tenis vlastnˇe v ˇzivotˇe tak´e nevidˇel. 16
Toho veˇcera jsme z´aˇrili ˇstˇest´ım vˇsichni tˇri. Pan V´acha, ˇze bude m´ıt natˇren´a okna, tat´ınek, ˇze bude m´ıt ”melouch” a j´a, ˇze budu brank´aˇrem. Do t´eto chv´ıle jsem sice jeˇstˇe trochu v´ahal, jestli budu chytat nebo hr´at na postu u ´toˇcn´ıka, stˇr´ılet g´oly je tak´e pˇr´ıjemn´e, ale pan V´acha to rozhodl za mne. A toho u ´toˇcn´ıka jsem si pozdˇeji tak´e obˇcas zahr´al. L´ eta ml´ adeˇ znick´ a Soutˇeˇzn´ı kari´eru v ˇz´akovsk´em muˇzstvu jsem zaˇcal asi v roce 1954. Prvn´ımi tren´ery byli o nˇeco starˇs´ı hr´aˇci tehdejˇs´ıho dorostu na pˇr. Vaˇsek Koˇska, nebo t.zv. ”pion´ yrˇst´ı vedouc´ı”. Ale nejvˇetˇs´ı z´asluhy o rozvoj ml´adeˇznick´eho sportu v pades´at´ ych a na zaˇc´atku ˇsedes´at´ ych let mˇel tren´er Josef Hoˇsek, na kter´eho velmi r´ad vzpom´ın´am. Tr´enovali jsme dvakr´at t´ ydnˇe, obyˇcejnˇe v u ´ter´ y a ve ˇctvrtek. Na zaˇc´atku tr´eninku byla rozcviˇcka, potom r˚ uzn´e formy bˇehu (sprinty, vytrvalostn´ı bˇeh), pak n´asledoval n´acvik akc´ı s m´ıˇcem a speci´aln´ı tr´enink brank´aˇre a nakonec ”bago” t.j. hra dvou muˇzstev na dvˇe mal´e branky. Tr´enovali jsme vˇetˇsinou ve vlastn´ım obleˇcen´ı, prvn´ı m´ıˇce byly jeˇstˇe klasick´e s ˇrem´ınkov´ ym ˇsnˇerov´an´ım. Kdyˇz ˇsnˇerov´an´ı takov´eho m´ıˇce zas´ahlo obliˇcej a konec ˇrem´ınku nebyl dobˇre zastrˇcen, bylo to tot´eˇz jako ˇslehnut´ı biˇcem. O dresy a kopaˇcky se v t´e dobˇe skvˇele starali pan´ı a pan R˚ uˇziˇckovi, pozdˇeji manˇzel´e Vorl´ıˇckovi. Pan´ı R˚ uˇziˇckov´a dbala i na naˇs´ı osobn´ı hygienu. Kdyˇz se ozvalo jej´ı hroziv´e ”tak kdopak si to zase minule neutˇrel zadek, musela jsem to dvakr´at pˇrep´ırat” vˇsichni ˇz´aˇckov´e sklopili oˇci a tak si ani nevˇsimli, jak se pˇritom pan´ı R˚ uˇziˇckov´a ˇsibalsky usm´ıv´a. Nejv´ıc strachu jsem mˇel pochopitelnˇe j´a, protoˇze brank´aˇrovy tren´ yrky se od ostatn´ıch liˇsily barvou. Na kaˇzd´ y z´apas jsem se proto pˇripravoval obzvl´aˇst’ peˇclivˇe nejenom po sportovn´ı str´ance. Na z´apasy jsme jezdili na kole, vlakem ale i osobn´ımi auty, pˇredevˇs´ım auty p´an˚ u Konyvky a Mˇelnick´eho. Pan Mˇelnick´ y mˇel n´adhern´e auto na dˇrevoplyn se tˇremi ˇradami sedadel, do kter´eho se veˇsla prakticky cel´a ˇz´akovsk´a jeden´actka. Pouze pˇri pr˚ ujezdu mˇesty jsme se museli skrˇcit, aby n´as pˇr´ısluˇsn´ık SNB nevidˇel. Nˇekdy jsme sice museli zastavit v lese a nasb´ırat ˇsiˇsky, abychom dojeli dom˚ u, ale j´ızda to byla par´adn´ı. Pokud si dobˇre vzpom´ın´am, ˇz´akovsk´e muˇzstvo hr´alo v t´e dobˇe okresn´ı pˇrebor, hr´ali jsme ale tak´e pˇr´atelsk´a utk´an´ı a z´ uˇcastˇ novali jsme se i turnaj˚ u, z nichˇz nejslavnˇejˇs´ı byl celost´atn´ı turnaj v Pˇrelouˇci v r. 1958. Toho jsem se ale ke sv´e obrovsk´e l´ıtosti jiˇz nez´ uˇcastnil, protoˇze jsem byl o tˇri mˇes´ıce starˇs´ı neˇz dovolovaly regule turnaje a hr´al jsem v tu dobu uˇz za dorost. Tren´erem dorostu byl v t´e dobˇe velice obˇetav´ y a pˇr´atelsk´ y Josef Hoˇsek. Pr˚ ubˇeh tr´eninku byl podobn´ y jako v ˇz´akovsk´em muˇzstvu, tak´e obleˇcen´ı jsme mˇeli vˇetˇsinou svoje, ale m´ıˇce byly jiˇz o nˇeco lepˇs´ı, i kdyˇz jsme na tr´enink museli pouˇz´ıvat ty nejstarˇs´ı, vˇetˇsinou velmi ˇsiˇsat´e. Nˇekdy se zd´alo, ˇze l´etaj´ı v rozporu s fyzik´aln´ımi z´akony, zato n´am v´ yraznˇe zlepˇsovaly postˇreh. Dresy i kopaˇcky byly klubov´e, nev´ yhodou bylo, ˇze jsme kaˇzd´ y z´apas odehr´avali v jin´ ych kopaˇck´ach. Obˇcas se mi i st´avalo, ˇze jsem v hromadˇe kopaˇcek nenaˇsel svoji velikost nebo ˇze kaˇzd´a kopaˇcka byla jin´a. Mˇe jako brank´aˇri to muselo staˇcit, pˇrednost pˇri v´ ybˇeru mˇeli hr´aˇci v poli. Na z´apasy jsme jezdili vˇetˇsinou na kole nebo vlakem, jednou jsme i bˇeˇzeli, to kdyˇz tren´er Hoˇsek nevˇedˇel, ˇze zkˇr´ıˇzen´a klad´ıvka pˇred odjezdem vlaku z Kol´ına do Star´eho Kol´ına znamenaj´ı, ˇze vlak jezd´ı jen ve vˇsedn´ı den. Cestou jsme jeˇstˇe museli pˇremluvit 17
ˇ mistra v d´ıln´ach CSD Kol´ın, aby pustil na fotbal Petra Pˇseniˇcku. Bez nˇeho by n´as bylo totiˇz jenom ˇsest. Mistr byl dobr´ak a Petra pustil. Do Star´eho Kol´ına jsme doklusali na posledn´ı chv´ıli. Ale ten poklus n´am velice prospˇel protoˇze jsme zv´ıtˇezili 2:1, pˇrestoˇze jsme hr´ali jenom v sedmi. A to jsme druh´ y poloˇcas odehr´ali prakticky v ˇsesti, kdyˇz zranˇen´ y Jarda Duˇsek hˇre pouze pˇrihl´ıˇzel. Musel ale z˚ ustat na hˇriˇsti, jinak by rozhodˇc´ı ukonˇcil z´apas pro nedostatek hr´aˇc˚ u. Obˇe naˇse branky vstˇrelil Jarda Pokorn´ y, mimoˇr´adnˇe dobr´ y a velice rychl´ y fotbalista. Jarda byl ale pˇredevˇs´ım skvˇel´ y hokejista, hr´al dlouh´a l´eta 1. ligu v Litv´ınovˇe, ke konci sv´e kari´ery dokonce v jednom u ´toku s mlad´ıˇckem Ivanem Hlinkou, naˇs´ım u ´spˇeˇsn´ ym reprezentantem a tren´erem olympijsk´ ych v´ıtˇez˚ u. Vzpom´ın´am si jeˇstˇe na jednu cestu na z´apas do Veltrub. Jeli jsme na kolech v nˇekolika skupink´ach. V t´e naˇs´ı jelo asi pˇet hr´aˇc˚ u. Dojeli jsme pomalu do Veltrub, kdyˇz nˇekdo z n´as dostal chut’ z´avodit. ”Kdo tam bude nejdˇr´ıv” zavolal a uˇz jsme uh´anˇeli pˇres n´aves rovnou ke hˇriˇsti. C´ılovou rovinku pˇred hˇriˇstˇem tvoˇrila mal´a, ˇcerstvˇe posekan´a louˇcka. Hnali jsme se v jedn´e ˇradˇe plnou rychlost´ı k pomysln´e c´ılov´e ˇc´aˇre. Ta vˇsak byla asi o tˇricet metr˚ u bl´ıˇz, neˇz jsme si mysleli. Tvoˇril ji mˇelk´ y asi p˚ ul metru hlubok´ y a tˇriˇctvrtˇe metru ˇsirok´ y pˇr´ıkop, kter´ y vedl napˇr´ıˇc pˇres celou louku. Tr´avu v pˇr´ıkopu sesekala sekaˇcka stejnˇe vysoko jako ostatn´ı tr´avu na louce, ale to jsme samozˇrejmˇe nevˇedˇeli. Zato to vˇedˇeli m´ıstn´ı fandov´e, kteˇr´ı n´as neobvykle hlasitˇe povzbuzovali. Do pˇr´ıkopu jsme vl´etli vˇsichni prakticky souˇcasnˇe a souˇcasnˇe jsme letˇeli i pˇres ˇrid´ıtka. Styl mˇel kaˇzd´ y z n´as jin´ y. Vˇetˇsina pˇrist´ala na bˇriˇse, mnˇe se podaˇril kotoul plavmo. Jeden z n´as pˇredvedl dokonce jednoduch´e salto i kdyˇz s mimoˇr´adnˇe neˇcist´ ym doskokem. Ten vˇsak nezavinila ˇspatn´a technika skoku, ale skot, kter´ y den pˇredt´ım ˇcerstvˇe poseˇcenou louku pohnojil. Dom´ac´ım jsme udˇelali sv´ ym v´ ykonem ohromnou radost. Byla to ale radost toho dne jedin´a, utk´an´ı jsme vysoko vyhr´ali, mysl´ım ˇze 9:0. V l´etech 1958 a 1959 jsem byl nominov´an spolu s Frantou Konyvkou, Vaˇskem Skalou a dalˇs´ımi oseck´ ymi dorostenci, bohuˇzel uˇz si nevzpom´ın´am s kter´ ymi, do okresn´ı jeden´actky dorostu venkovsk´ ych muˇzstev na utk´an´ı proti v´ ybˇeru jeden´actky kol´ınsk´ ych muˇzstev. Byl to pˇredz´apas pˇred utk´an´ım dospˇel´ ych - v´ ybˇeru jeden´actky kol´ınsk´eho okresu proti Slovnaftu Bratislava v r´amci druˇzby mˇest ”KOBRA” (KOl´ın - BRAtislava). Za muˇzstvo dospˇel´ ych hr´ali v tomto utk´an´ı z V.Oseka brank´aˇr Mirek Stekl´ y a Honza Nigrin, nejsp´ıˇs i Mirek Vil´ımek a dalˇs´ı, ale to uˇz pˇresnˇe nev´ım. (- pokraˇcov´an´ı pˇr´ıˇstˇe -) ˇ Ing. V´aclav Spinka
***
***
***
***
***
***
Hodnˇe l´asky a pohody o v´anoc´ıch a do nov´eho roku zdrav´ı a ˇstˇest´ı pˇreje vˇsem ˇcten´aˇr˚ um L. Kirchnerov´a 18
***
Kv´ız pro voln´e chv´ıle 1. ”Tak velk´a je s´ıla ctnosti, ˇze poloˇz´ıme-li na druhou stranu vah vˇsechno ostatn´ı, nebude to ani vidˇet” V´ıte, kdo to ˇrekl? a) T. G. Masaryk b) B. Nˇemcov´a c) M. T. Cicero 2. Co si pˇredstavujete pod slovem ”raket´ yring” a) pˇretahov´an´ı odborn´ık˚ u b) vyb´ır´an´ı tzv. v´ ypaln´eho
c) vyhled´av´an´ı nov´ ych talent˚ u
3. V´ıte, kdy byl osazen zlat´ ym jehlanem Obelisk na tˇret´ım hradn´ım n´advoˇr´ı Praˇzsk´eho hradu? ˇ a) v r. 1993 pˇri vzniku CR b) v r. 2000 na oslavu nov´eho mil´enia c)v r. 1996 u pˇr´ıleˇzitosti v´ ystavy J.Pleˇcnika ”Architektura pro novou demokracii” 4. V´ıte, jak se jmenuje nejmenˇs´ı ps´ı plemeno? a) b´ıgl b) praˇzsk´ y krysaˇr´ık c) ˇcivava 5. Co znamen´a slovo ”screening”? a) m´odn´ı pˇrehl´ıdka b) soutˇeˇz m´odn´ıch n´avrh˚ u c) celost´atn´ı program preventivn´ıho zdravotn´ıho vyˇsetˇren´ı 6. Co je to mikron a) jednotka d´elky b) druh bacilu
c) kuchyˇ nsk´e n´aˇcin´ı
7. Co symbolizuje kvˇet lotosu? a) l´asku a v´aˇseˇ n b) ˇcistotu a nevinnost
c) zdrav´ı a vˇeˇcn´ y ˇzivot
8. V´ıte co znamen´a slovo ”empatie”? a) virov´a n´akaza b) zrovnopr´avnˇen´ı c) schopnost vc´ıtit se 9. Tygr je dobr´ y skokan a m´a tak´e obrovskou s´ılu. V jedn´e discipl´ınˇe je na tom ale ˇspatnˇe. Kter´a to je? a) vytrvalostn´ı bˇeh b) ˇsplh c) plav´an´ı 10. Yellowstonsk´ y n´arodn´ı park se rozprost´ır´a celkem pˇres tˇri st´aty Severn´ı Ameriky. Jeho nejvˇetˇs´ı ˇc´ast leˇz´ı ve st´atˇe: a) Florida b) Wyoming c) Arizona 11. Jak se jmenuje nejdelˇs´ı ˇreka Austr´alie? Je dlouh´a 2.729 km. a) Princess b) Sweetie c) Darling 12. ”Zkuˇsenosti se nedˇed´ı, pˇredsudky ano. Bohuˇzel.” Kdo to ˇrekl? a) V. Havel b) M. Zeman c) K. Scharzenberg (Spr´avn´e odpovˇedi najdete na str. 20) ************************************************** ˇ ”Jedin´ ym skuteˇcn´ ym bohatstv´ım ˇclovˇeka je jeho osobnost.” J.Capek ”Co je dobr´a investice? Kdyˇz pˇrijdete dom˚ u z pr´ace dˇr´ıv a str´av´ıte cel´e odpoledne t´ım, ˇze si budete se synem hr´at s m´ıˇcem.” B.Stein, CNN 19
´ ˇ ˇ ˚ VANOCE NASICH PREDK U
V´anoce zaˇc´ınaly Adventem, jeho zaˇc´atek byl stanoven vˇzdy na nejbliˇzˇs´ı nedˇeli mezi 27.11.-3.12. Symbolem byl adventn´ı vˇenec se ˇctyˇrmi sv´ıˇckami, kter´e se postupnˇe rozsvˇecovaly, kaˇzdou adventn´ı nedˇeli jedna. Na sv. Ondˇ reje - 30.11. - byl ”vˇeˇsteck´ y” den. Na Moravˇe napˇr. vˇeˇstili pomoc´ı ukryt´e hl´ıny, chleba, hˇrebenu ˇci prstenu pod hrnkem. Toho kdo mˇel pod hrnkem hl´ınu, ˇcekala do roka smrt, hˇreben znamenal nemoc, chleba blahobyt a prsten svatbu. 4.12 na sv. Barboru i dnes ˇreˇzeme tˇreˇsn ˇov´e vˇetviˇcky ”barborky”, aby n´am vykvetlo ˇstˇest´ı. Rozkvetl´e ”barborky” mˇely tak´e znamenat svatbu v pˇr´ıˇst´ım roce pro d´ıvku, kter´a je trhala. Sv.Barbora m´a stejn´e posl´an´ı jako Mikul´aˇs, nadˇeluje hodn´ ym dˇetem do punˇcochy. Za Barboru se pˇrevl´ekaly d´ıvky, vˇzdy do b´ıl´eho, pomouˇcily si obliˇcej, na hlavu si daly zelen´ y vˇenec (symbol nevinnosti). Chodily po vsi a zlobiv´e dˇeti vypl´acely metlou, hodn´ ym naopak nadˇelovaly r˚ uzn´e dobroty. Sv. Mikul´ aˇ s byl uct´ıv´an jako patron moˇreplavc˚ u, mlyn´aˇr˚ u a obchodn´ık˚ u, ochr´ance ˇst’astn´eho manˇzelstv´ı. 6.12 v den jeho sv´atku se konaly mikul´aˇssk´e trhy, kde se prod´avalo typick´e mikul´aˇssk´e figur´aln´ı peˇcivo, mˇelo tvar zv´ıˇr´atek, panenek, ˇcert˚ u apod. 13.12 chodila Lucie. Obvykle b´ıle odˇen´a ˇzena se ˇskraboˇskou s velk´ ymi zuby. Chodila do dom˚ u a ve svˇetnic´ıch hus´ım p´ırkem vymetala smet´ı z kout˚ u. Byla patronkou pˇradlen a symbolem ˇcistoty. ˇ edr´ Stˇ y den - M´ısto stromku se pouˇz´ıvaly vˇetve chvoj´ı, pokl´adaly se na st˚ ul nebo se nad nˇej zavˇeˇsovaly. Byly z´arukou ˇstˇest´ı, zdrav´ı a u ´spˇechu. Na vesnick´em stole leˇzela vˇzdy oˇsatka s obil´ım, kter´e se na jaˇre vyselo s ostatn´ım a mˇelo zajistit bohatou u ´rodu. Ten den se nikomu nic nep˚ ujˇcovalo, aby se neprobudily zl´e s´ıly. K ˇstˇedroveˇcern´ı veˇceˇri se usedalo jakmile vyˇsla prvn´ı hvˇezda. Poˇcet lid´ı u stolu mˇel b´ yt sud´ y, to znamenalo ˇstˇest´ı. ˇ edroveˇcern´ı veˇceˇre mˇela co nejv´ıce chod˚ Stˇ u, nejl´epe devˇet, to mˇelo zajistit bohatstv´ı. Prvn´ım chodem b´ yvaly oplatky, peˇcen´e ve speci´aln´ı oplateˇcnici (pobobnˇe jako vafle nebo l´azeˇ nsk´e oplatky). Dalˇs´ım chodem byla pol´evka. Ryb´ı se vaˇrila v bohat´ ych rodin´ach nebo ˇ ejˇs´ı byla pol´evka houbov´a s ˇcoˇckou nebo hrachem. N´asledoval v rybn´ık´aˇrsk´ ych kraj´ıch. Castˇ pokrm z krup a hub naz´ yvan´ y bud’ ”kuba” ˇci ”maˇ nas”. Jako souˇc´ast ˇstˇedroveˇcern´ı veˇceˇre nesmˇel chybˇet hr´ach, kter´ y pˇredstavoval prastar´ y obˇradn´ı pokrm. D´ale to byly sladkosti - v´anoˇcky, l´ıvance, buchty nebo kynut´e knedl´ıky. Z´avˇer veˇceˇre patˇril ovoci. Kr´ajen´ı jablek, pouˇstˇen´ı lodiˇcek ze skoˇr´apek, lit´ı olova, ˇsupina pod tal´ıˇrem jsou zvyky, obl´ıben´e i dnes. I kdyˇ z je tradice V´ anoc v kaˇ zd´ e rodinˇ e trochu jin´ a, nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ı je, abyste je proˇ zili v klidu a pˇ r´ıjemn´ e n´ aladˇ e spolu se sv´ ymi bl´ızk´ ymi. (zdroj www.dama.cz) Kv´ız - spr´ avn´ e odpovˇ edi: 1c, 2b, 3c, 4b, 5c, 6a, 7b, 8c, 9a, 10b, 11c, 12c B´aseˇ n (str. 12), kv´ız a cit´aty (str. 19) dodala p. Libuˇse Kirchnerov´a
20
