ˇ OSECAN 2/2005
Z OBSAHU: Zpr´avy z radnice EKO-voda ve Velk´em Oseku Soutˇeˇz ve tˇr´ıdˇen´ı odpadu Sb´ırka na opravu kosteln´ıch zvon˚ u Z fotbalov´e historie - M. V´acha Akce Klubu maminek ˇ a MZS ˇ Zpr´avy z MS Z historie Velk´eho Oseka (1960-1968) Dˇejiny Spolku sportovn´ıch ryb´aˇr˚ u Zaj´ımavosti, kv´ız
1
´ ZPRAVY Z RADNICE 22.3.2005 - Krajsk´ ym u ´ˇradem Stˇredoˇcesk´eho kraje, odborem kontroly, bylo provedeno pˇrezkoum´an´ı hospodaˇren´ı obce Velk´ y Osek za rok 2004. Byly zjiˇstˇeny nedostatky spoˇc´ıvaj´ıc´ı v poruˇsen´ı rozpoˇctov´e k´aznˇe (nebyl zpracov´an v´ yhled rozpoˇctu, neveˇ a MZS) ˇ a nedena z´astavn´ı pr´ava, chyby v u ´ˇctov´an´ı rozpoˇctov´ ych organizac´ı - MS odstranˇen´ı nedostatk˚ u zjiˇstˇen´ ych pˇri d´ılˇc´ım pˇrezkoum´an´ı (schvalov´an´ı prov´adˇen´ ych zmˇen rozpoˇctu). 23.3.2005 - odborn´a firma si byla v m´ıstn´ım kostele pˇr´ımo ve zvonici zmapovat situaci pro um´ıstˇen´ı dvou nov´ ych zvon˚ u. ˇ anic´ıch se konala valn´a hromada svazku NY-KO. Svazek, kter´ 25.3.2005 - ve Zd´ y ˇr´ıd´ı tˇr´ıdˇen´ı odpadu v oblasti s cca 100 tis. obyvateli schvaloval hospodaˇren´ı v roce 2004 a rozpoˇcet na rok 2005. 31.3.2005 - na z´akladˇe pozv´an´ı pˇredn´aˇsel starosta na Stˇredn´ı zemˇedˇelsk´e ˇskole v Podˇebradech o obecn´ıch rozpoˇctech. 4.4.2005 - jako ˇclen dozorˇc´ı rady NYKOS a.s. se starosta z´ uˇcastnil jej´ıho jedn´an´ı v Hradci Kr´alov´e. Hospodaˇren´ı firmy bylo ziskov´e. Zisk byl pˇreveden na u ´hradu ztr´aty minul´ ych let. 6.4.2005 - jedn´an´ı u firmy P´ısek-Beton a.s. o budouc´ım vyuˇzit´ı p´ısn´ık˚ u v kol´ınsk´e oblasti. V budoucnu bude mezi Kol´ınem a Velk´ y Osekem celkem 6 samostatn´ ych p´ısn´ık˚ ua pˇredpokl´ad´a se jejich vyuˇzit´ı v oblasti cestovn´ıho ruchu. 26.4.2005 - se konalo XIII. zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva. Byl schv´alen z´avˇereˇcn´ yu ´ˇcet a zpr´ava o v´ ysledku pˇrezkoum´an´ı hospodaˇren´ı obce Velk´ y Osek, smlouva o smlouvˇe budouc´ı kupn´ı na pozemky obce v hradeck´em oblouku (7,7 ha), pron´ajem restaurace Dˇelnick´ y d˚ um aj. 28.4.2005 - na pozv´an´ı se starosta z´ uˇcastnil setk´an´ı s poslancem Tlust´ ym (ODS). 5.5.2005 - starosta pˇrijal pozv´an´ı k setk´an´ı s europoslancem Fajmonem (ODS). ˇ starosta obce spoleˇcnˇe se starostou Veltrub jed6.5.2005 - na Ministerstvu dopravy CR nal u n´amˇestka Kub´ınka ohlednˇe dofinancov´an´ı cyklostezky. 19.5.2005 - m´ıstostarosta Adamec vedl jedn´an´ı pˇri z´akladn´ım ˇsetˇren´ı k Lesn´ımu hospod´aˇrsk´emu pl´anu. Ve stejnou dobu starosta v TPCA pˇreb´ıral z rukou prezidenta Masatake Enomota a viceprezidenta Jean Pierre Chantossela ˇsek na 630.000,-Kˇc pro vybudov´an´ı pˇeˇs´ı promen´ady kolem Baˇcovky (viz foto). 2
20.5.2005 - jedn´an´ı na STE, a.s. v Kol´ınˇe ohlednˇe budov´an´ı nov´e trafostanice u vodojemu. Akce v´ ystavby vˇcetnˇe propojen´ı s trafostanicemi u Obecn´ıho u ´ˇradu a v lokalitˇe Sluneˇcn´ı probˇehne do konce roku 2005. Z´aroveˇ n bude po trase demontov´ano vrchn´ı veden´ı, sloupy a konzole. Rovnˇeˇz bude demontov´ano vysok´e napˇet´ı vedouc´ı pˇres zahradnictv´ı Adavo Ba-Jo a zruˇsena trafostanice u M´aˇcidla. 31.5.2005 - starosta se z´ uˇcastnil slavnostn´ıho otevˇren´ı z´avodu TPCA a gala veˇceˇre ˇ ve Spanˇelsk´em s´ale Praˇzsk´eho hradu. 1.6.2005 - byl vytvoˇren podtlak v syst´emu vakuov´e kanalizace. Od t´eto chv´ıle se mohou pˇripojit vˇsichni, kteˇr´ı byli dopisem vyrozumˇeni a maj´ı osazen a seˇr´ızen vakuov´ y ventil. Z´aroveˇ n, pokud tak jeˇstˇe neuˇcinili, podep´ıˇs´ı na Obecn´ım u ´ˇradˇe darovac´ı smlouvu (nebo smlouvu o pˇr´ıspˇevku).
3
Oˇ cem se hovoˇ r´ı Mezi Velk´ ym Osekem a Kan´ınem povede asfaltov´ a silnice? Ano, v r´amci komplexn´ıch pozemkov´ ych u ´prav v katastr´aln´ım u ´zem´ı Kan´ın, je navrˇzeno ˇ propojen´ı s Svermovou ulic´ı. Silnice opravdu povede pod d´alniˇcn´ım mostem do Kan´ına. Do ˇ sachty vakuov´ e kanalizace nesm´ı b´ yt napojena deˇ st’ov´ a voda! Proˇ c? D˚ uvody jsou hned dva. Splaˇsky nesm´ı b´ yt takto ˇredˇeny, protoˇze by bylo ohroˇzeno jejich ˇciˇstˇen´ı na ˇcist´ırnˇe odpadn´ıch vod v Kol´ınˇe a z´aroveˇ n by se nesmyslnˇe neust´ale pˇrepravovalo obrovsk´e mnoˇzstv´ı vody. N´aklady na elektrickou energii pro pˇrepravu by byly velk´e a bylo by nutn´e zvyˇsovat stoˇcn´e. A proto, ve vlastn´ım z´ajmu deˇst’ovou vodu (ze stˇrech, zpevnˇen´ ych ploch aj.) do j´ımek nenapojovat!! Dˇ elnick´ y d˚ um byl pronajmut? Ano, obecn´ı zastupitelstvo na sv´em posledn´ım zased´an´ı rozhodlo o pron´ajmu restaurace Dˇelnick´ y d˚ um (a bytu v 1.patˇre) pro Pivovar Nymburk, spol. s r.o., a to na dobu urˇcitou od 1.5.2005 do 31.12.2010 za 10 tis.Kˇc/mˇes´ıˇcnˇe. S´al Dˇelnick´eho domu je pronaj´ım´an jednotliv´ ym z´ajemc˚ um samostatnˇe za 1000,-Kˇc/dennˇe (m´ıstn´ı spolky zdarma). V b´ yval´em Klubu SSM se poˇc´ıt´a do budoucna s otevˇren´ım volnoˇcasov´eho centra ml´adeˇze. Pod ”Lid’´ akem” kolem Baˇ covky povede silnice? Ne. Ale cesta se bude upravovat a bude slouˇzit pouze pro pˇeˇs´ı. Obci se podaˇrilo z programu Partnerstv´ı pro Kol´ınsko 2005 z´ıskat grant ve v´ yˇsi 630.000,-Kˇc na projekt: ”Pˇeˇs´ı promen´ada kolem Baˇcovky ve Velk´em Oseku”. V r´amci t´eto akce bude vytrh´an zbytek st´avaj´ıc´ı panelov´e komunikace (panely budou pouˇzity na prodlouˇzen´ı panelov´e cesty na ˇ Sanghaji v ulici Za drahou). Budou osazeny obrubn´ıky a do nich uv´alcov´ana kamenn´a drt’, bude oˇsetˇrena a dos´azena st´avaj´ıc´ı lipov´a alej, cesta bude osvˇetlena, budou instalov´any laviˇcky a odpadkov´e koˇse, mezi budovou Dˇelnick´eho domu a Mateˇrskou ˇskolou vznikne oddychov´a z´ona pro menˇs´ı i vˇetˇs´ı dˇeti (dˇrevˇen´a lod’, houpadla). Pˇred Dˇelnick´ ym domem bude ˇc´ast asfaltov´e plochy vyfr´ezov´ana, os´azena keˇri a vysazen strom tis´ıcilet´ı.
Vakuov´ a kanalizace v obci Velk´ y Osek zah´ ajila provoz Dne 1.6.2005 byl zah´ajen provoz splaˇskov´e vakuov´e kanalizace v naˇs´ı obci. V syst´emu byl vytvoˇren podtlak, a tak nemovitosti, kter´e maj´ı osazeny ˇsachty a seˇr´ızeny ventily, se mohou zaˇc´ıt pˇripojovat. Co je pro to potˇreba udˇelat? Ozn´amit na Obecn´ım u ´ˇradˇe term´ın, ve kter´em se hodl´ate se svoji gravitaˇcn´ı ˇc´ast´ı pˇripojit. To proto, ˇze pracovn´ıci odborn´e firmy VOD-KA, a.s. pˇrijdou doseˇr´ıdit ventil a zkontrolovat napojen´ı. Provoz podtlakov´e stanice a cel´e s´ıtˇe bude obstar´avat firma VODOS, spol. s r.o.. Do konce roku 2005 se za provoz kanalizace a ˇciˇstˇen´ı odpadn´ıch vod nebudou vyb´ırat ˇz´adn´e poplatky (stoˇcn´e). Jeho v´ yˇse bude stanovena po zhodnocen´ı zkuˇsebn´ıho provozu (do konce ˇr´ıjna, orientaˇcnˇe 25,Kˇc/m3) a dom´acnosti o tom budou provozovatelem vˇcas informov´ani. V pˇr´ıpadˇe poruchy volejte tyto kontaktn´ı ˇc´ısla: VODOS, spol. s r.o. - p.Pecl - 775 052 513 VOD-KA, a.s. - p.Kuˇ c´ırek - 606 691 445
4
EKO-voda ve Velk´ em Oseku V´aˇzen´ı obˇcan´e Velk´eho Oseka, po letech pˇremlouv´an´ı se firma p. Petruˇz´alka rozhodla ve Velk´em Oseku osadit stojan na prodej stoln´ı vody (d˚ uvodem byla obava z ”konkurence” naˇs´ı miner´alky z obecn´ıho pramene). Tyto obavy se n´am koneˇcnˇe podaˇrilo rozpt´ ylit. Stojan na EKO-vodu bude do 3 mˇes´ıc˚ u (uˇz je ve v´ yrobˇe) um´ıstˇen na Husovˇe n´amˇest´ı pobl´ıˇz chodn´ıku vedouc´ıho ulic´ı Dukelsk´ ych hrdin˚ u. Voda, kter´a bude do stojan˚ u dod´av´ana, poch´az´ı z vod´arny v K´aran´em a je ˇcerp´ana z art´ezk´ ych vrt˚ u nez´avisle na vodˇe dod´avan´e do Prahy. Je zde deklarov´ana jako balen´a stoln´ı voda vhodn´a k pˇr´ıpravˇe kojeneck´e stravy . Nebalen´a EKO-voda je ve stojanech chlazen´a, ve tmˇe, a na v´ ytoku osv´ıcena UV svˇetlem, takˇze odpad´a nebezpeˇc´ı pomnoˇzen´ı bakteri´ı na svˇetle a v teple, jak se obˇcas stane u vody balen´e. Za 10 let provozu EKO-vody neshledala Hygienick´a stanice ani jednu z´avadu!! EKO-voda je podle rozbor˚ u lepˇs´ı, neˇz balen´e vody v lahv´ıch. Tak napˇr´ıklad dusiˇcnany EKO-voda jich obsahuje do 2 mg/l, zat´ım co balen´e vody vˇetˇsinou mezi 4-9 mg/l. EKO-voda je samozˇrejmˇe nechlorovan´a, m´a vhodnou tvrdost a jej´ı n´ızk´a cena umoˇzn ˇuje nejen pit´ı, ale dalˇs´ı pouˇzit´ı i na vaˇren´ı. Obsluha stojanu bude velmi jednoduch´a: do horn´ıho otvoru mincovn´ıku vloˇz´ıte mince, celkov´a ˇc´astka se V´am zobraz´ı na displeji. Do osvˇetlen´eho otvoru vsunete l´ahev a zm´aˇcknete tlaˇc´ıtko VODA nebo SODA. Proud VODY (SODY) je moˇzno pˇreruˇsit kr´atk´ ym stlaˇcen´ım tlaˇc´ıtka STOP. Na sodovku jsou nejlepˇs´ı plastov´e l´ahve 1,5 l (nikoliv kanystry). T´ım se vyvarujeme vyprch´av´an´ı kysliˇcn´ıku uhliˇcit´eho. Pˇred kaˇzd´ ym ˇcerp´an´ım proplachujte n´adoby pitnou vodou. A to nejlepˇs´ı na konec - cena: 1 l EKO-vody ...... 2,- Kˇc 1 l SODOVKY ....... 2,50 Kˇc Ing.Jiˇr´ı Otta - starosta
Krajsk´ a soutˇ eˇ z ”My tˇ r´ıd´ıme nejl´ epe” Soutˇeˇze se z´ uˇcastn´ı automaticky vˇsechny obce Stˇredoˇcek´eho kraje, kter´e jsou zapojeny do syst´emu EKO-KOM, tedy i Velk´ y Osek. Ten je zaˇrazen do kategorie 2.000 - 10.000 obyvatel. Soutˇeˇz´ı se za obdob´ı 1.1.-30.9.2005, a sice o hodnotn´e ceny. A proto budeme co? Jeˇstˇe s vˇetˇs´ım z´ajmem tˇr´ıdit, tˇr´ıdit, tˇr´ıdit! Ne proto, ˇze n´am to ukl´ad´a z´akon, ani ne proto, ˇze byla tato soutˇeˇz vyhl´aˇsena, ale hlavnˇe proto, ˇze obˇcan´e Velk´eho Oseka si ˇ ım v´aˇz´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a vˇed´ı, ˇze ˇc´ım v´ıce se vytˇr´ıd´ı, t´ım m´enˇe se uloˇz´ı na skl´adce. C´ m´enˇe se uloˇz´ı na skl´adce, t´ım m´enˇe se za toto uloˇzen´ı zaplat´ı z obecn´ı pokladny. A ˇc´ım m´enˇe se za uloˇzen´ı na skl´adce zaplat´ı z obecn´ı pokladny, t´ım v´ıce penˇez se m˚ uˇze pouˇz´ıt na v´ ystavbu a opravy chodn´ık˚ u, silnic, osvˇetlen´ı aj. A pˇr´ıjemn´a informace na z´avˇer. Za prvn´ı ˇctvrtlet´ı roku 2005 obdrˇzela naˇse obec za vytˇr´ıdˇen´ y odpad od firmy EKO-KOM 26.673,20 Kˇ c. Docela sluˇsn´ y obnos ?! V´ıce na www.stredoceske-odpady.cz V´aˇs starosta
5
Sb´ırka na opravu kosteln´ıch zvon˚ u (Finanˇcn´ı sb´ırku poˇr´ad´a Nadˇeje o.p.s.) Akademick´ y mal´ıˇr Jan Tich´ y zhotovil pro u ´ˇcely sb´ırky litografii s motivem zn´azorˇ nuj´ıc´ım m´ıstn´ı kostel a zvony, pro kter´e se sb´ırka poˇr´ad´a. Toto d´ılo vˇenoval neziˇstnˇe m´ıstn´ı Nadˇeji o.p.s. s t´ım, aby utrˇzen´e pen´ıze z prodeje byly vˇenov´any pr´avˇe na poˇr´ızen´ı nov´ ych zvon˚ u. Spr´avn´ı a dozorˇc´ı rada obecnˇe prospˇeˇsn´e spoleˇcnosti pak rozhodla, ˇze jednotliv´ y kus tohoto d´ıla bude prod´avat za 1.500,- Kˇc. Celkem je vytiˇstˇeno 60 ks s platnost´ı origin´alu. Litografie bude prod´av´ana na obecn´ım u ´ˇradˇe ve Velk´em Oseku. Fyzick´a osoba nebo firma, kter´a si litografii zakoup´ı, nejenˇze z´ısk´a d´ılo umˇeleck´e hodnoty, ale z´aroveˇ n pˇrispˇeje na dobrou vˇec.
Akademick´ y mal´ıˇr Jan Tich´ y, rod´ak z Velk´eho Oseka, se narodil 11.2.1962. V letech 1983-89 vystudoval Akademii v´ ytvarn´ ych umˇen´ı v Praze (Prof. Jiroudek, doc. Karmaz´ın). ˇ y Krumlov, Podˇebrady, Od r. 1990 vystavuje samostatnˇe (Kol´ın, SRN, Holandsko, Cesk´ ˇ z praˇzsk´ opakovanˇe v Praze, zde rovnˇeˇz v Poslaneck´e snˇemovnˇe Parlamentu CR, ych galeri´ı naposledy v galerii Scarabeus), a u ´ˇcastn´ı se spoleˇcn´ ych v´ ystav doma i v zahraniˇc´ı ˇ edsko, Praha, Plzeˇ (Rakousko, Izrael, Polsko, D´ansko, Sv´ n, Chrudim, P´ısek, Kutn´a Hora, Kromˇeˇr´ıˇz, Zl´ın a dalˇs´ı). V r. 1994 se z´ uˇcastnil Mezin´arodn´ıho sympozia monument´aln´ı malby ”Velk´ y form´at” ve Valtic´ıch. Uˇz bˇehem studia na praˇzsk´e AVU z´ıskal opakovanˇe ateli´erov´e ceny a ˇcestn´a uzn´an´ı. V r. 1993 mu byla udˇelena Cena Masarykovy akademie. Vˇenuje se malbˇe, grafice, kresbˇe, ilustraci, pˇr´ıleˇzitostnˇe i tvorbˇe porcel´anu a keramice. V posledn´ıch letech rovnˇeˇz p˚ usob´ı jako pedagog na V´ ytvarn´e ˇskole V´aclava Hollara v Praze. http://www.volny.cz/akmal.tichy ing. J. Otta, starosta 6
Oseˇct´ı internacion´alov´e vzpom´ınaj´ı - Milan V´ acha Aby byla dodrˇzena ˇcasov´a posloupnost vzpom´ınaj´ıc´ıch oseck´ ych fotbalist˚ u, mˇeli jste se na tomto m´ıstˇe setkat se vzpom´ınkami a z´aˇzitky Milana V´achy. Bohuˇzel, popul´arn´ımu M´ankovi se moc vzpom´ınat nechtˇelo. Protoˇze jsem vˇsak pˇresvˇedˇcen o tom, ˇze si sv´e m´ısto v galerii slavn´ ych, vˇern´ ych a zaslouˇzil´ ych Viktori´an˚ u zaslouˇz´ı snad nejv´ıce ze vˇsech, alespoˇ n p´ar slov o nˇem. Milan se narodil v r. 1937 ve Velk´em Oseku, kde chodil i do z´akladn´ı ˇskoly. Pˇrezd´ıvku M´anek dostal od sv´e maminky, kter´a si tak zkr´atila jeho jm´eno Mil´anek. Vyuˇcil se elektrik´aˇrem v Pardubic´ıch a toto ˇremeslo potom vykon´aval cel´ y ˇzivot. S fotbalem zaˇc´ınal jako vˇsichni oseˇct´ı kluci v lese na Str´aˇzi, na Lid’´aku, na star´em hˇriˇsti a tak´e na n´amˇest´ı, kde tenkr´at nest´al druˇzstevn´ı d˚ um. Tam vˇsak byly probl´emy s p. Jiranem, kter´emu l´etal m´ıˇc do zahr´adky. A tak, kdyˇz uˇz nebylo ˇc´ım kopat, tak se hr´aly pˇrebory v ”hlaviˇckovan´e”. Ve Viktorce a pozdˇeji v Tatranu proˇsel vˇsemi druˇzstvy, od ˇz´ak˚ u pˇres dorostence aˇz po dospˇel´e. Fotbal hr´al i na intern´atˇe v Pardubic´ıch, i na vojnˇe v Terez´ınˇe. Cel´ y fotbalov´ y ˇzivot proˇzil ve Velk´em Oseku, kromˇe sezony 1955, kdy pom´ahal opolansk´emu dorostu v krajsk´em pˇreboru. Za dospˇel´e zaˇcal M´anek hr´at velmi brzy, uˇz jako dorostenec mˇel spolu s M. Stekl´ ym a Jar. Kratochv´ılem povolen stˇr´ıdav´ y start v A muˇzstvu. Stihl si tak jeˇstˇe zahr´at se ˇ erem Kub´ıˇckem, St. Patoˇckou, Beneˇsem. Po Zd. Nov´akem, J. R˚ uˇziˇckou, Bˇrezinou, Sut´ n´avratu z vojny pokraˇcuje v Tatranu v kari´eˇre hr´aˇce a zaˇc´ın´a pracovat i ve v´ yboru fotbalov´eho odd´ılu. Nˇekolikr´at zastupuje oseck´ y fotbal ve vybran´e okresn´ı fotbalov´e XI. V r. 1960 o nˇej m´a z´ajem tehdy divizn´ı Lokomotiva Kol´ın, nakonec vˇsak z˚ ust´av´a doma. V r. 1961 uspˇel ve zkouˇsce v Polabanu Nymburk, Tatran mu vˇsak pˇrestup nepovolil. V r. 1962 ˇabesem navrhuje v´ yboru angaˇzov´an´ı Josefa Bˇeliny z Kol´ına jako hraj´ıc´ıho tren´era. Pod S´ potom proˇz´ıv´a sv´a nejlepˇs´ı fotbalov´a l´eta, je dokonce kapit´anem u ´spˇeˇsn´eho muˇzstva. V r. 1965 se M´anek ˇzen´ı a jeho Zdeniˇcka m´a naˇstˇest´ı pro fotbal pochopen´ı. O rok pozdˇeji mu um´ır´a otec Jan, Sokol tˇelem i duˇs´ı, dlouholet´ y tˇelov´ ychovn´ y funkcion´aˇr. Sv˚ uj posledn´ı mistr´ak za Tatran, symbolicky v´ıtˇezn´ y, s Mˇestcem Kr´alov´e, hraje 28. srpna 1966. Zdravotn´ı probl´emy s kolenem jsou tak velik´e, ˇze se na jaˇre 1967 mus´ı podrobit operaci. Ta se vˇsak nepovede, zdravotn´ı probl´emy neodstran´ı a M´anek mus´ı pˇredˇcasnˇe ukonˇcit hr´aˇcskou kari´eru. Na fotbal vˇsak nezanevˇre, sv´e u ´sil´ı pˇrenese na pole funkcion´aˇrsk´e. Stˇr´ıdavˇe p˚ usob´ı jako tren´er a vedouc´ı ˇz´ak˚ u, dorostu, A i B muˇzstva dospˇel´ ych, jako pˇredseda odd´ılu, prostˇe tam, kde je zrovna potˇreba. Rozhoduj´ıc´ı u ´lohu sehr´al Milan v dob´ach nejvˇetˇs´ı krize Viktorky v 80. letech, kdy d´ıky sv´emu u ´sil´ı a pomoci L. Melichara, zachr´anil Viktorku pˇred z´anikem. Pro oseck´ y fotbal pracuje M´anek dodnes, nejen manu´alnˇe pˇri sek´an´ı tr´avy na hˇriˇsti nebo u ´drˇzbˇe zaˇr´ızen´ı stadionu, ale poˇr´ad i ve v´ yboru klubu. Nakonec pˇrece jenom jedna jeho osobn´ı vzpom´ınka, a to na nˇekter´e hr´aˇce, se kter´ ymi se ˇ mu dobˇre hr´alo. Byli to brank´aˇri Stekl´ y, J. V´acha, Spinka, obr´anci a z´aloˇzn´ıci Neumann, Jar. Nov´ak, Bˇelina, Antal, Buˇriˇc, Duˇsek, Veverka, Vobora a u ´toˇcn´ıci Vil´ımek, Fr. Hoˇsek, ’ Konyvka. A ted by mˇely n´asledovat Milanovy vzpom´ınky na nˇekter´e z´apasy nebo pˇr´ıhody z nich. Protoˇze vˇsak ˇz´adn´e nedodal, pokus´ım se je nahradit vzpom´ınkami na sv´e kr´atk´e p˚ usoben´ı v Tatranu a uv´est nˇekolik pˇr´ıhod, kter´e mi uv´ızly v pamˇeti. Pomohli mi i moji b´ yval´ı spoluhr´aˇci J. Krejˇca a O. Nigrin. 7
Kdyˇz jsem v r. 1953 nastoupil do uˇcen´ı v Tesle Kol´ın, veden´ı stˇrediska pr´avˇe rozhodlo o zaloˇzen´ı fotbalov´eho dorosteneck´eho muˇzstva ze sv´ ych uˇcn ˇ˚ u. Museli jsme tak spolu s M. Stekl´ ym hr´at za toto muˇzstvo m´ısto za sv˚ uj mateˇrsk´ y odd´ıl. K pˇr´atelsk´emu z´apasu jsme pˇrijeli tak´e do Oseka, kde n´as m´ıstn´ı dorostenci vyklepli 3:0. Naˇstˇest´ı tento slepenec z uˇcn ˇ˚ u z Kol´ına a okol´ı brzy skonˇcil svou ˇcinnost a my jsme se vr´atili dom˚ u. Ztratili jsme vˇsak jednu sezonu. K dorosteneck´emu p˚ usoben´ı v Tatranu se v´aˇze tato vzpom´ınka. Naˇs´ım soupeˇrem v OP bylo tak´e muˇzstvo zemˇedˇelsk´eho uˇciliˇstˇe v Molitorovu nedaleko Kouˇrimi. Jeli jsme tam vlakem s vedouc´ım J. Neumannem. V t´e dobˇe za n´as hr´ali spoluˇz´aci O. Nigrina a J.Krejˇci z kol´ınsk´eho gymnazia P. Strniˇstˇe a J. Klepal. Ti vˇsak k vlaku, kter´ ym jsme jeli nepˇriˇsli, a tak jsme jeli jenom v dev´ıti. Jak´e bylo naˇse pˇrekvapen´ı, kdyˇz za n´ami na hˇriˇstˇe v Molitorovu pˇrijeli na kolech. Dom´ac´ı mˇeli velmi slab´e muˇzstvo, kaˇzd´ y si na nich nahr´aval sk´ore. V´ yjimkou nebyl ani dvoucifern´ y poˇcet g´ol˚ u v jejich brance. Tak´e my jsme uˇz v patn´act´e minutˇe vedli 3:0, kdyˇz vtom se spustil prudk´ y lij´ak, kter´ y hˇriˇstˇe promˇenil v brouzdaliˇstˇe. Kdyˇz d´eˇst’ nepˇrest´aval, dohodli jsme se s dom´ac´ımi a z´apis jsme napsali, jako kdyby se utk´an´ı odehr´alo cel´e. Pro nˇe byla por´aˇzka 3:0 vynikaj´ıc´ı v´ ysledek, a my jsme k nim nemuseli cestovat znovu. Podot´ yk´am, ˇze delegovan´ y rozhodˇc´ı se nedostavil, p´ıskal Kakoˇs Neumann. Nˇekter´ ym naˇsim soupeˇr˚ um bylo potom divn´e, ˇze jsme v Molitorovu vyhr´ali jenom 3:0. Druhou vzpom´ınku z ˇcas˚ u dorosteneck´ ych jsem si ”vyp˚ ujˇcil” od sv´eho tehdejˇs´ıho spoluhr´aˇce J. Krejˇci. Je ze z´apasu v Kon´arovic´ıch, kam jsme jeli , jako ostatnˇe ˇcastokr´at i jinam, na kolech. Tenkr´at jsme nemˇeli stabiln´ıho brank´aˇre, takˇze chytal ten, na kter´eho zbyl brank´aˇrsk´ y dres, nebo se losovalo. Tentokr´at to vyˇslo na G. Fische. Dom´ac´ı mˇeli slab´e muˇzstvo, a tak se hr´alo st´ale na jejich polovinˇe. N´aˇs ”brank´aˇr” Fisch sedˇel u tyˇce a hr´al takovou dˇetskou hru, ve kter´e se v mal´em uzavˇren´em prostoru mus´ı um´ıstit ˇsest kuliˇcek do stejn´eho poˇctu d˚ ulk˚ u. Jeden z dom´ac´ıch hr´aˇc˚ u pˇremlouval Otu Nigrina, aby ho nechal ut´ect, aby vstˇrelili alespoˇ n ˇcestn´ y g´ol. Ota mu zcela v´aˇznˇe odpovˇedˇel:”To m´aˇs marn´ y, my m´ame tak dobr´eho brank´aˇre, ˇze by ti to stejnˇe chytil.” Nutno dodat, ˇze jsme tehdy vyhr´ali 22:0 a J. Krejˇca vstˇrelil 7 g´ol˚ u. Ze z´apas˚ u za A muˇzstvo se mi vybavuje ten v Mˇestci Kr´alov´e. V poloˇcase jsme prohr´avali 3:0, dom´ac´ı hr´ali dobˇre a vypadalo to na debakl. Po pˇrest´avce se karta obr´atila, dom´ac´ı polevili, n´am se zaˇcalo daˇrit, a nakonec jsme vyrovnali na 3:3, coˇz byl pro n´as velk´ y u ´spˇech. Do Mˇestce a zp´atky n´as tenkr´at po ˇc´astech vozil p. Mˇelnick´ y. Kdyˇz po z´apase odjela prvn´ı skupina, my zb´ yvaj´ıc´ı jsme se odebrali ˇcekat do m´ıstn´ı restaurace. Na oslavu u ´spˇechu jsme poruˇcili l´ahev ˇsampaˇ nsk´eho, a nez˚ ustali jsme jenom u jedn´e. Co to udˇelalo s naˇsimi unaven´ ymi a hladov´ ymi tˇelesn´ ymi schr´ankami si asi um´ıte pˇredstavit. Byli jsme ˇ spolu s m´ ymi spoluhr´aˇci Icou, Kakoˇsem, Mendesem, Pepinou a Svejkem r´adi, ˇze jsme se v poˇr´adku dostali dom˚ u. V dalˇs´ı vzpom´ınce nˇeco prozrad´ım na Milana V´achu, tak´e m´eho oseck´eho spoluhr´aˇce. M´anek hr´al vˇetˇsinou centrhalva, nˇekdy krajn´ıho halva. V z´apase s Velim´ı v I.B tˇr´ıdˇe na jaˇre 1960 na dom´ac´ım hˇriˇsti nemˇel sv˚ uj den. Ve stˇredu obrany se mu v˚ ubec nedaˇrilo, dal si dokonce ”vlastence”. A tak, pˇrestoˇze jsme my u ´toˇcn´ıci vstˇrelili 4 branky, prohr´ali jsme 5:4. Mus´ım vˇsak ˇr´ıci, ˇze se jednalo o v´ yjimku, ve vˇetˇsinˇe z´apas˚ u patˇril M´anek k opor´am muˇzstva. 8
Mirek Vil´ımek vzpom´ınal v minul´em Oseˇcanu na n´aˇs z´apas v C´ırkvici, kde jsem sv´ ym g´olem rozhodl o naˇsem v´ıtˇezstv´ı 1:0. K tomuto g´olu chci dodat, ˇze jsem ho vstˇrelil s takovou ”razanc´ı”, ˇze se m´ıˇc na silnˇe rozbahnˇen´em ter´enu sotva pˇrekulil pˇres brankovou ˇc´aru. Ale platil a pˇrinesl n´am v´ıtˇezstv´ı. Jak jiˇz bylo v minul´ ych vzpom´ınk´ach ˇreˇceno, naˇs´ım velk´ ym rivalem bylo muˇzstvo Libice n. Cidl., na kter´e jsme v˚ ubec neumˇeli zahr´at. Na z´apasy v Libici jsme mˇeli pˇripraven´ y jeden taktick´ y prvek. Jak si pamˇetn´ıci jistˇe vzpomenou, star´e hˇriˇstˇe v Libici bylo bl´ızko Cidliny, oddˇeleno od n´ı pomˇernˇe u ´zkou hr´az´ı. Kdyˇz n´as dom´ac´ı dostali pod tlak a vypadalo to s n´ami bledˇe, zakopli jsme m´ıˇc do Cidliny. Poˇradatel´e skoˇcili do pramiˇcky, uv´azan´e pro tento u ´ˇcel u bˇrehu a hur´a za vzdaluj´ıc´ım se m´ıˇcem. Pouˇz´ıvali jsme tento man´evr, jak to ˇslo, nebylo n´am to vˇsak nic platn´e. Dom´ac´ı n´as vˇzdy porazili. Jeˇstˇe na jeden taktick´ y prvek z naˇs´ı hry si pamatuji. Mˇeli jsme ho nacviˇcen´ y s Frantou Adamcem, kter´ y umˇel h´azet dlouh´e auty, aˇz daleko do velk´eho v´apna. J´a jako u ´toˇcn´ık jsem pˇri jeho autu z˚ ust´aval pˇred brankou, a neˇz n´as soupeˇri ”pˇreˇcetli”, tak se n´am podaˇrilo vstˇrelit nˇekolik branek. A ted’ uk´azka toho, jak jsme mˇeli sport r´adi, a co jsme byli ochotni pro nˇej obˇetovat. Mˇeli jsme hr´al v t´ ydnu nˇejak´ y pˇr´atelsk´ y z´apas v Mˇestci Kr´alov´e. Klub neopl´ yval finanˇcn´ımi prostˇredky natolik, aby objednal autobus nebo zajistil odvoz p. Mˇelnick´ ym. Proto ti, kteˇr´ı mˇeli motorku, naloˇzili spolujezdce a ti, kteˇr´ı ji nemˇeli, vyp˚ ujˇcili si v m´ıstn´ı p˚ ujˇcovnˇe pr˚ umyslov´eho zboˇz´ı Garant mopedy a uˇz se jelo. Pochopitelnˇe kaˇzd´ y za sv´e! Stejn´ y dopravn´ı prostˇredek, tedy mopedy jsme pouˇzili i v r. 1960, tehdy jako volejbalist´e, k cestˇe do Suchdola k sehr´an´ı mistrovsk´eho z´apasu KP. Au ´plnˇe naposled jedna vzpom´ınka Jar. Krejˇci. Nevztahuje se sice k fotbalu ani k Viktorii, ale je natolik bizarn´ı a neuvˇeˇriteln´a, ˇze by bylo ˇskoda ji neuv´est. Tady je: ”Dlouho, moˇzn´a jeˇstˇe d´ele neˇz fotbal, jsem hr´al a tr´enoval h´azenou. Jednou jsem byl pˇr´ıtomen druholigov´emu z´apasu Bˇel´a pod Bezdˇezem proti Ban´ıku Most. Bl´ıˇzil se poloˇcas a mosteck´ y brank´aˇr vybˇehl z branky proti u ´toˇcn´ıkovi z Bˇel´e, srazil ho a byl vylouˇcen. V tu chv´ıli byl druh´ y mosteck´ y brank´aˇr v bl´ızk´e hospodˇe pro limon´ady. Kdyby v t´e chv´ıli nasadil Most do branky nˇekter´eho hr´aˇce z pole, nemohl by tento hr´aˇc uˇz v dalˇs´ım pr˚ ubˇehu z´apasu nastoupit do hry. Proto mosteˇct´ı radˇeji nechali branku pr´azdnou. Hr´aˇc Bˇel´e, kter´ y sedmiˇcku prov´adˇel, vyp´alil r´anu jako z dˇela - do tyˇce! Utk´an´ı skonˇcilo 14:14 a tento bod pomohl Mostu k z´achranˇe v soutˇeˇzi.” Vˇeˇrte - nevˇeˇrte. Tady konˇc´ı moje fotbalov´e vzpom´ın´an´ı, kter´e mˇelo nahradit vzpom´ınky Milana V´achy. Pˇr´ıˇstˇe zaˇcnou na pokraˇcov´an´ı vych´azet vzpom´ınky b´ yval´eho v´ yborn´eho oseck´eho brank´aˇre ˇ V´aclava Spinky. Jsou tak obs´ahl´e, ˇze se do jednoho ˇc´ısla Oseˇcanu nevejdou, a uˇz ted’ mohu prozradit, ˇze se m´ate na co tˇeˇsit. A na u ´pln´ y z´avˇer jeˇstˇe nˇekolik m´ ych osobn´ıch vzpom´ınek na Milana V´achu. I on byl, i kdyˇz jen na kr´atkou dobu, m´ ym spoluhr´aˇcem v tehdejˇs´ım Tatranu. Uzn´aval jsem ho jako hr´aˇce, ale jeˇstˇe v´ıc si ho v´aˇz´ım za to, co pro Viktorku udˇelal jako funkcion´aˇr. Ve ˇ ı v´ yboru odd´ılu pracuje t´emˇeˇr 50 let, z˚ ustal klubu vˇern´ y i v tˇech nejtˇeˇzˇs´ıch dob´ach. Rad´ se tak po bok takov´ ych oseck´ ych funkcion´aˇrsk´ ych velik´an˚ u jako byli J. Jehliˇcka nebo J. Proch´azka. Tak d´ıky za vˇsechno, M´anku. ˇ u V´aclav Zid˚ 9
Klub maminek - Nadˇ eje o.p.s. Jarn´ı burzy v nov´ em kab´ atˇ e
Opˇet po p˚ ul roce jsme se setkali. Jiˇz po druh´e na nov´em stanoviˇsti, v Dˇelnick´em domˇe. Tentokr´at jsme se rozhodly postavit obˇe burzy, jak rostlin, tak i odˇev˚ u, soubˇeˇznˇe. Rozˇs´ıˇrily jsme prodejn´ı dobu ze sobotn´ıho dopoledne i na odpoledn´ı hodiny a v pˇr´ıˇst´ıch burz´ach chceme v tomto trendu setrvat. Naˇslo se k tomu opravdu mnoho ochotn´ ych rukou, kter´e pomohly s pˇr´ıpravou, procesem i s u ´klidem. Vˇsem velk´ y d´ık. A vy, kteˇr´ı jste n´as navˇst´ıvili s darovan´ ymi rostlinami a odˇevy na prodej, anebo jste si pro nˇeco uˇziteˇcn´eho i pˇekn´eho pˇriˇsli, douf´am, ˇze vˇsichni jste byli spokojeni. Ze zanechan´ ych odˇev˚ u se vybralo dˇetsk´e obleˇcen´ı do 3 let a pˇredalo kojeneck´emu u ´stavu v Kol´ınˇe, ostatn´ı obleˇcen´ı se odvezlo ˇ ˇ na CCK do Podˇebrad. O kvˇetiny byl jako vˇzdy velk´ y z´ajem. Vˇsechno mizelo pˇr´ımo pod rukama. Jak by ne, kdyˇz nˇekter´e rostlinky byly kr´asnˇe pˇresazen´e v kvˇetin´aˇcc´ıch a s popisem. Celkovˇe se z´ıskalo prodejem i vstupem 2.400 Kˇc, pen´ıze byly vloˇzeny na konto Nadˇeje o.p.s. Pokaˇzd´e se mi stane, ˇze nˇekomu zapomenu podˇekovat, tak nyn´ı netradiˇcnˇe vˇsem moc a moc dˇekuji. Je to fajn, ˇze se najde hodnˇe lid´ı stejnˇe zap´alen´ ych a nadˇsen´ ych jako jsme my, a nevad´ı jim pr´ace nav´ıc, kter´a pˇrinese uˇzitek pro nˇekoho jin´eho. Na vˇsechny se tˇeˇs´ıme pˇri podzimn´ıch burz´ach, pravdˇepodobnˇe na konci z´aˇr´ı. Za vˇsechny, kteˇr´ı str´avili posledn´ı dubnov´ y v´ıkend na s´ale Dˇelnick´eho domu Monika Kub´ıˇckov´a
10
Dˇ etsk´ y den ˇ Poˇcas´ı n´am sice nepˇr´alo, 4.ˇcervna se konal ”Dˇetsk´ y den”, tentokr´at na t´ema PRAVEK. a bylo tˇreba udˇelat nˇekolik zmˇen v programu, napˇr´ıklad zruˇsit vystoupen´ı gymnastek na n´aˇrad´ı. Tak´e stanoviˇstˇe s u ´koly nebyla kv˚ uli deˇsti jako obvykle v lese, ale pˇr´ımo na hˇriˇsti. Pˇresto se Dˇetsk´ y den vydaˇril, a u ´ˇcast nebyla o mnoho menˇs´ı neˇz jindy. Trasu si proˇslo 73 dˇet´ı. Vˇsechny splnily zadan´e u ´koly a dostaly bal´ıˇcek s pˇrekvapen´ım. Na dobrovoln´em vstupn´em se vybralo 701,- Kˇc (bude pouˇzito na dalˇs´ı akce pro dˇeti). V 16 hodin zaˇcal dalˇs´ı program vystoupen´ım maˇzoretek, potom pˇredvedl pan starosta, jak se m´a chovat spr´avnˇe vycviˇcen´ y pes. N´asledovalo cviˇcen´ı gymnastek, kv˚ uli mokr´e tr´avˇe pouze na laviˇcce. Samozˇrejmˇe nechybˇeli ani m´ıstn´ı hasiˇci. Dalˇs´ı atrakc´ı byli lukostˇrelci z Kol´ına, dˇeti si mohly vyzkouˇset stˇrelbu na terˇc. ˇ kter´e pod veden´ım p. uˇcitelky Bab´akov´e pˇripravily staVelk´ y d´ık patˇr´ı dˇetem ze ZS, noviˇstˇe s u ´koly, a potom tak´e pan´ı Voc´askov´e, kter´a n´am jako vˇzdy ochotnˇe zap˚ ujˇcila stolek a ˇzidle, a nav´ıc n´am jeˇstˇe donesla v´ yborn´ y kol´aˇc.
Pˇ rejeme v´ am pˇ r´ıjemnˇ e proˇ zit´ e l´ eto a tˇ eˇ s´ıme se na v´ as pˇ ri naˇ sich dalˇ s´ıch akc´ıch na podzim. Lenka Pavelkov´a
11
ˇ ´IHO ZIVOTA ˇ ZE SKOLN Podzimn´ı sportovn´ı v´ ysledky naˇ s´ı ˇ skoly Dne 21.z´aˇr´ı 2004 probˇehlo okrskov´e kolo v pˇrespoln´ım bˇehu. Velk´ y Osek byl poˇradatelem tohoto bˇehu. V okol´ı are´alu fotbalov´eho hˇriˇstˇe byly vyznaˇceny tratˇe pro vˇsech ˇsest kateˇ aci naˇs´ı ˇskoly vybojovali postup do okresn´ıho kola v pˇeti kategori´ıch. Nejlepˇs´ım gori´ı. Z´ ˇ y Roman, Cih´ ˇ ak Jakub, Heres Jiˇr´ı, S´ ˇatek Zdenˇek, Nedruˇzstvem byli ˇz´aci p´at´ ych tˇr´ıd (Cern´ uman Marek , Melezinek Martin), kteˇr´ı obsadili 1.m´ısto. D´ıvky 5.tˇr´ıd (Kr´alov´a Denisa, Beranov´a Veronika, Rudov´a Kateˇrina, Dohnalov´a Martina, Nov´akov´a Krist´ yna, Mart´ınkov´a Anna) a chlapci ze sedm´ ych tˇr´ıd (Novotn´ y Jakub, Kratochv´ıl David, Janeba Martin, Munia Jan, Souˇcek Daniel, Bareˇs Luk´aˇs) vybojovali 2.m´ısta. Na 3.m´ıstˇe skonˇcili d´ıvky z 8. a 9.tˇr´ıdy (Koˇsnerov´a Martina, Votavov´a Michaela, Strejˇckov´a Anna, Singrov´a Renata) a chlapci 9. roˇcn´ıku (Hlav´aˇcek Petr, Kurka Ondˇrej, Kettner Daniel, Van´ıˇcek Roman, Plech´aˇcek V´aclav). 30.z´aˇr´ı 2004 se v Kol´ınˇe uskuteˇcnil okresn´ı pˇrebor v pˇrespoln´ım bˇehu. Naˇsi ˇz´aci se neztratili mezi ostatn´ımi z´avodn´ıky. V kategorii p´at´ ych tˇr´ıd, kde startovalo 39 chlapc˚ u ˇ ˇ vybojoval 2.m´ısto Cern´ y Roman a 3.m´ısto Cih´ak Jakub. V kategorii 7.tˇr´ıd zv´ıtˇezil Novotn´ y Jakub nad 72 bˇeˇzci. ˇ aslavi poˇr´adala atletick´a soutˇeˇz Kinderi´ada. Z 37 ˇskol obsaV u ´ter´ y 5.ˇr´ıjna se v C´ dily naˇse dˇeti 10.m´ısto. Reprezentaˇcn´ı druˇzstvo bylo sloˇzeno z Karol´ıny Hruˇskov´e (2.A), Honz´ıka Pl´aˇsila (2.A), Zuzany Muniov´e (3.B), Adama Bezuchy (3.B), Kamily Svobodov´e ˇ aka (4.B). Mezi jednotlivci (4.B), Zdeˇ nka Pl´aˇsila (4.B), Denisy Kr´alov´e (4.A), Jakuba Cih´ vybojovala 2.m´ısto ve skoku dalek´em Denisa Kr´alov´a. Pomyslnou bramborovou medaili (4.m´ısto) z´ıskaly Kamila Svobodov´a v hodu kriketov´ ym m´ıˇckem a Zuzana Muniov´a v bˇehu na 60.metr˚ u. Velkou radost n´am udˇelal v´ ykon ˇstafety na 4x 60 m, kter´a se sv´ ymi ˇ ak, Kr´alov´a, Svobodov´a, Pl´aˇsil Z.) rychl´ ymi pˇred´avkami dobˇehla na 2.m´ıstˇe (Cih´ Pˇ rehazovan´ a Listopad 2004 - Okresn´ı kolo 6.tˇ r´ıd - 2.m´ısto v okrese Kol´ın - Kurkov´a, Form´ankov´a, Wolframov´a, Bl´ahov´a, Dvoˇr´ak, Nechv´ıl, Jos´ıfek, Peterka Prosinec 2004 - Okresn´ı kolo 5.tˇ r´ıd ˇ ˇ ak - 3.m´ısto v okrese Kol´ın - S´atek, Kr´alov´a, Durdil, Siv´akov´a, Heres, Cih´ Florbal ´ Unor 2005 - Okresn´ı kolo 5.tˇ r´ıd ˇ ˇ ak, Sedl´aˇcek, Cern´ ˇ y, Pavelka, Adolf, - 2.m´ısto v okrese Kol´ın - S´atek, Durdil, Heres, Cih´ ˇ aslavsk´ Patoˇcka, C´ y 12
Atletick´ e soutˇ eˇ ze 31.3. - 11.roˇ cn´ık Oseck´ e lat’ky V kategorii starˇs´ıch ˇz´ak˚ u (z 27 u ´ˇcastn´ık˚ u) v´ ykonem 165 cm Pavel Maˇsek dos´ahl na ˇctvrt´e m´ısto. Mezi mladˇs´ımi ˇz´aky jsme z´ıskali stˇr´ıbrnou medaili. Jakub Novotn´ y vyskoˇcil do v´ yˇsky 150 cm a obsadil druh´e m´ısto mezi 24 chlapci. 18.5. - Poh´ ar Rozhlasu starˇ s´ıho ˇ zactva -okresn´ı kolo D´ıvky z 8.-9.roˇcn´ıku skonˇcily z 16 ˇskol kol´ınsk´eho okresu na 11.m´ıstˇe. Chlapci z 8.-9.roˇcn´ıku vybojovali mezi 17 ˇskolami 7.m´ısto. 11.5. - Atletick´ yˇ ctyˇ rboj starˇ s´ıho ˇ zactva (8.-9. tˇ r´ıda) Druˇzstvo ve sloˇzen´ı Pavel Maˇsek, Roman Van´ıˇcek, Jakub Baˇsteck´ y a Daniel Ketner obsadilo 5.m´ısto z 12 ˇskol. 9.5. - Poh´ ar Rozhlasu mladˇ s´ıho ˇ zactva - okresn´ı kolo D´ıvky ze 6.-7. roˇcn´ıku obsadily z 19 ˇskol 8.m´ısto. Devˇet chlapc˚ u ze 6.-7.roˇcn´ıku (Bayer Viliam, Tˇr´ıˇska Robert, Dvoˇr´ak Jiˇr´ı, Novotn´ y Jakub, Munia Jan, Janeba Martin, Ruda ˇ epaˇr Ladislav) vybojovalo pro naˇsi ˇskolu poh´ar za 1.m´ısto Jakub, Kratochv´ıl David, Stˇ a 17 ˇskol z˚ ustalo za Velk´ ym Osekem.
Fotbal 19.5. Okresn´ı fin´ ale Macdonald´s cup kategorie 2.-3. tˇ r´ıd - 2. m´ısto 19.5. Okresn´ı fin´ ale Macdonald´s cup kategorie 4.-5. tˇ r´ıd - 2. m´ısto 13
ˇ 24.5. Okresn´ı pˇ rebor v minikopan´ e mladˇ s´ıch ˇ z´ ak˚ u v Liblic´ıch u Cesk´ eho Brodu ˇ epaˇr Ladislav, Mezi dev´ıti ˇskolami chlapci (Novotn´ y Jakub, Tˇr´ıˇska Robert, Munia Jan, Stˇ Durdil Luk´aˇs, Janeba Martin, Lejnar Petr, Souˇcek Daniel, Beran Luk´aˇs, Bayer Viliam) z´ıskali 3.m´ısto. Vˇ sem dˇ ekujeme za reprezentaci ˇ skoly a naˇ s´ı obce. Marcela Muniov´a, uˇcitelka Zpr´ avy z gymnastick´ eho krouˇ zku V jarn´ıch mˇes´ıc´ıch se dˇevˇcata z naˇseho gymnastick´eho krouˇzku z´ uˇcastnila pˇreboru sokolsk´e vˇsestrannosti. Tento pˇrebor se skl´ad´a ze ˇctyˇr discipl´ın - sportovn´ı gymnastika, ˇsplh, plav´an´ı a atletika. Z´avod byl obsazen velk´ ym poˇctem z´avodn´ık˚ u z Kol´ına, Podˇebrad a Nymburka.
ˇarka Kurkov´a, kter´a se v kategorii V tomto vˇsestrann´em z´avodˇe si velmi dobˇre vedla S´ starˇs´ıch ˇz´akyˇ n um´ıstila na 3. m´ıstˇe. Naˇs´ı nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ı z´avodnic´ı se stala Zuzka Muniov´a, kter´a v kategorii mladˇs´ıch ˇz´akyˇ n obsadila 2. m´ısto a postoupila do celorepublikov´eho fin´ale t´eto soutˇeˇze, kter´e se konalo v Plzni. I tam si vedla v´ ybornˇe a v poli 38 z´avodnic vybojovala v atletice 4. m´ısto a ve ˇsplhu 6.m´ısto. Celkovˇe se um´ıstila na kr´asn´em 8. m´ıstˇe. 14
Nejlepˇs´ı um´ıstˇen´ı naˇsich dˇevˇcat: sportovn´ı gymnastika
ˇsplh
plav´an´ı atletika
-
Zuzana Muniov´a ˇarka Kurkov´a S´ Marcela Form´ankov´a Zuzana Muniov´a Pavl´ına Kodˇerov´a ˇarka Kurkov´a S´ Marcela Form´ankov´a Barbora Wolframov´a Aniˇcka Filipov´a Zuzana Muniov´a Nikola Siv´akov´a Pavl´ına Kodˇerov´a ˇarka Kurkov´a S´
-
3. 5. 6. 1. 4. 4. 6. 5. 7. 1. 2. 5. 5.
m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto m´ısto
V sobotu 7. kvˇetna se druˇzstvo naˇsich nejmenˇs´ıch holˇciˇcek (M´ıˇsa Kol´aˇcn´a, Eliˇska Hoˇskov´a, Lucka V´avrov´a a Hana Bab´akov´a) z´ uˇcastnilo velmi silnˇe obsazen´eho gymnastick´eho z´avodu Hled´ ame nov´ e talenty. Pro naˇse prvˇ naˇcky to byl prvn´ı velk´ y gymnastick´ y z´avod. Dˇevˇcata se velk´e konkurence nezalekla, rychle na tyˇci zaˇsplhala a velmi pˇeknˇe pˇredvedla sv´e sestavy na laviˇcce a na prostn´ ych.
ˇ Starˇs´ı dˇevˇcata (T.Svandov´ a, N.Siv´akov´a, P. Kodˇerov´a, R.Kub´ıˇckov´a, D. Kr´alov´a, K.Svobodov´a, K.Rudov´a, K. Janebov´a, Z.Muniov´a a K. Kon´ yvkov´a) se v nedˇeli 7.kvˇetna z´ uˇcastnila fin´ale soutˇeˇze Prvn´ı velk´ a cena Kutn´ e Hory v aerobiku a pohybov´ ych skladb´ach, kde si svou pohybovou skladbou vybojovala kr´asn´e 8. m´ısto. Helena Bab´akov´a, uˇcitelka 15
Vybr´ano z obecn´ı kroniky - pokraˇcov´an´ı z ˇc.1/2005 1961
• ve Velk´em Oseku jsou tyto provozovny M´ıstn´ıho hospod´aˇrstv´ı: mandl, klemp´ıˇrstv´ı, kol´aˇrstv´ı, d´amsk´e krejˇcovstv´ı, holiˇcstv´ı a kadeˇrnictv´ı, truhl´aˇrstv´ı, p˚ ujˇcovna pr˚ umyslov´eho zboˇz´ı. Vˇsechny dohromady se 20 zamˇestnanci (jedn´a se vlastnˇe o soukrom´e ˇzivnosti drobn´ ych ˇremesln´ık˚ u, kter´e byly ”zn´arodnˇeny” a jejich majitel´e v nich d´al pracuj´ı jako zamˇestnanci MNV - pozn. autora) • byla provedena u ´prava zahrady Dˇelnick´eho domu - u ´prava oplocen´ı, hudebn´ıho pavilonu a kuˇzeln´ıku • byla dokonˇcena stavba prvn´ıho druˇzstevn´ıho domu u ˇskoly • v´azlo z´asobov´an´ı masem, s´adlem, ml´ekem, vejci a peˇcivem, dov´aˇzen´ ym z Kol´ına a T´ ynce; s chlebem, kter´ y se pekl v Oseku, probl´emy nebyly • Velk´ y Osek m´a 2385 obyvatel a 610 dom˚ u
1962
• bylo zbour´ano posledn´ı dˇrevˇen´e staven´ı v Oseku - ˇc.6 pan´ı Pokorn´e • byla dokonˇcena stavba druh´eho druˇzstevn´ıho domu u ˇskoly • byla slouˇcena JZD Velk´ y Osek, Veltruby, Hradiˇstko - vzniklo JZD Nov´ y smˇer • ˇsroub´arna Konyvka byla zaˇrazena pod Stavokonstrukce • zaˇcala v´ ystavba nov´eho z´avodu Elektrizace ˇzeleznic na star´em fotbalov´em hˇriˇsti ˇ na Sanghaji • st´ale jsou probl´emy v z´asobov´an´ı masem, stoj´ı se na nˇej nˇekolikahodinov´e fronty, bylo proto stanoveno, aby pˇrespoln´ım bylo prod´av´ano pouze 0.5 kg masa. Aby se zamezilo n´akupu v obou prodejn´ach, v ˇreznictv´ı a v samoobsluze, prod´avalo se v obou souˇcasnˇe
1963
• st´ale pˇretrv´avaj´ı probl´emy v z´asobov´an´ı - maso se do Oseka dov´aˇz´ı 2x t´ ydnˇe
1964
ˇ • konaly se volby do MNV - pˇredsedou byl zvolen V´aclav Santr˚ uˇcek • Velk´ y Osek m´a 2407 obyvatel
1965
• konal se sjezd rod´ak˚ u
1966
• byly zavedeny voln´e soboty - vˇzdy po dvou t´ ydnech byla sobota voln´a, dosud se kaˇzdou sobotu pracovalo do 12 hodin. Denn´ı pracovn´ı doba byla stanovena na 8.5 hod., v pracovn´ı sobotu 6.5 hod.
1967
• bylo dokonˇceno zavezen´ı Vaˇ nkovy louky, Stavebn´ı bytov´e druˇzstvo dostalo povolen´ı ke stavbˇe gar´aˇz´ı • ve Velk´em Oseku bylo 73 osobn´ıch aut
1968
ˇ • pˇredseda MNV V. Santr˚ uˇcek se nez´akonnˇe nastˇehoval do domu ˇc.516 - byl ze sv´e funkce odvol´an, pˇredsedou byl zvolen dosavadn´ı m´ıstopˇredseda V. T´azler ˇ • CSM zmˇenil sv˚ uj n´azev na JUVENA (Svaz ml´adeˇze ˇceskomoravsk´eho venkova) 16
1968 - Politick´ e pomˇ ery Kdyˇz zaˇc´ınal rok 1968, nikdo netuˇsil, k jak´ ym dalekos´ahl´ ym zmˇen´am v tomto roce dojde. Dosavadn´ı politika od r. 1948 byla poskvrnˇena ˇradou deformac´ı, kter´e mˇely za n´asledek, ˇze lid´e ´ KSC ˇ se pˇrestali zaj´ımat o politiku a jen pasivnˇe pˇrij´ımali dan´ y stav. Lednov´e zased´an´ı UV vˇsak vyt´ yˇcilo nov´ y politick´ y smˇer v naˇsem st´atˇe. Jeho z´akladem byla demokratisace politick´eho ´ KSC ˇ chce zbavit socialismus deformac´ı minul´ ˇzivota. Lid´e v´ıtali okolnost, ˇze UV ych let a nastolit opˇet z´akonnost a spravedlivost, kter´e by odpov´ıdaly humanitn´ım tradic´ım naˇseho n´aroda. ´ V souvislosti s t´ım doˇslo k podstatn´ ym zmˇen´am na vedouc´ıch m´ıstech. Za 1. tajemn´ıka UV ˇ byl zvolen s. Alexander Dubˇcek. Dosavadn´ı president republiky s. Ant. Novotn´ KSC y resignoval ’ na svou funkci v d˚ usledku opr´avnˇen´e kritiky, nebot za jeho p˚ usoben´ı doch´azelo k nejvˇetˇs´ım deformac´ım. Dne 30.3. 1968 byl zvolen presidentem republiky arm´adn´ı gener´al Ludv´ık Svoboda, hrdina z 1. i 2. svˇetov´e v´alky. Jeho volba byla pˇrijata s nadˇsen´ım. President potom jmenoval vl´ adu ˇ v ˇcele s ing. Oldˇr. Cern´ıkem, sloˇzenou z lid´ı nezat´ıˇzen´ ych chybami minulosti. Cel´ y demokratisaˇcn´ı proces byl pˇrijat drtivou vˇetˇsinou obyvatelstva. Jednotliv´ı stoupenci star´eho poˇr´adku se nijak neprojevovali. Kritika star´ ych pomˇer˚ u se zaˇc´ınala objevovat i v tisku. Zaˇcalo se ps´at veˇrejnˇe o politick´ ych procesech, o prvn´ım presidentu T.G.Masarykovi i jeho synovi a pod. Lid´e o tom vˇsem ˇzivˇe debatovali, ˇcetly se hodnˇe noviny, poslouchal se rozhlas. Jednoho dne v bˇreznu se do r´ana objevil v parˇc´ıku pˇred l´ek´arnou pomn´ık T.G.Masaryka, kter´ y tam kdysi (od r. 1947) st´aval a po poˇskozen´ı od nezn´am´ ych pachatel˚ u byl odstranˇen a nˇekde zakop´an. Ponˇevadˇz byl t´eˇz i znaˇcnˇe seˇsl´ y, byl d´an do opravy k sochaˇri Kr´alovi z Peˇcek. ˇ poˇr´adala pˇredn´aˇsku politick´eho pracovn´ıka s. Litery na t´ema: K souˇcasn´emu demoKSC kratisaˇcn´ımu procesu. Pˇredn´aˇska byla ˇcetnˇe navˇst´ıvena a obˇcan´e (i nestran´ıci) na n´ı hodnˇe debatovali. Komunistick´e strany pˇeti socialistick´ ych st´at˚ u v ˇcele se SSSR nepochopili n´aˇs polednov´ y v´ yvoj. Spatˇrovaly v nˇem revisionismus a odklon od socialismu ke kapitalismu. Pak pˇriˇslo hork´e ˇ politick´e l´eto. Doˇslo k jedn´an´ı mezi obˇema stranami v Ciern´ e nad Tisou a v Bratislavˇe. Aˇckoliv tam pˇredstavitel´e tˇechto st´at˚ u potvrzovali pr´avo kaˇzd´e komunistick´e strany, a tedy i naˇs´ı, na samostatn´ y v´ yvoj k socialismu, provedli akci, kterou nikdo neoˇcek´aval: v u ´ter´ y 20. srpna 1968 ve 23 hodin v noci pˇrekroˇcila vojska tˇechto pˇeti st´at˚ u naˇse st´atn´ı hranice a zaˇcala naˇsi zemi obsazovat. Stalo se tak bez souhlasu presidenta republiky, vl´ady a N´ar. shrom´aˇzdˇen´ı. Obsazen´ı provedla vojska Sovˇetsk´eho svazu, kter´a n´as pˇred 23 l´ety osvobodila od nacistick´e okupace. T´ımto ˇcinem v´aˇznˇe poˇskodila naˇse pˇr´atelstv´ı na dlouhou dobu. Postup obsazov´an´ı sledovali obˇcan´e v rozhlase a televisi. Pˇrij´ımaˇce byly st´ale v ˇcinnosti. Bˇehem tˇechto dn˚ u se konala t´eˇz podpisov´a akce za neutralitu naˇs´ı republiky. ˇ ek apo(Tak popisuje tragick´e ud´alosti r. 1968 tehdejˇs´ı kronik´aˇr, uˇcitel V´aclav Kl´ıma. Clovˇ litick´ y, kter´eho lze jen tˇeˇzko podezˇr´ıvat z nˇejak´eho zkreslov´an´ı skuteˇcnosti. Jedin´e, co je nutn´e doplnit, je to, ˇze okupaci naˇs´ı republiky neprovedla pouze vojska Sovˇetsk´eho svazu, ale tak´e Polska, NDR, Mad’arska a Bulharska. Ta potom po nˇejak´em ˇcase republiku opustila, okupaˇcn´ı arm´ada Sovˇetsk´eho svazu vˇsak u n´as z˚ ustala aˇz do r. 1991, kdy v d˚ usledku politick´ ych zmˇen po listopadu 1989 byla nucena naˇsi republiku opustit. Z´apis kronik´aˇre v obecn´ı kronice je z´amˇernˇe uveden v pln´em znˇen´ı, abyste ho mohli porovnat s jeho ”normalizaˇcn´ı” u ´pravou z r. 1974. Tato oprava obecn´ı kroniky bude otiˇstˇena v pˇr´ıˇst´ım Oseˇcanu. Po jej´ım pˇreˇcten´ı si obr´azek o povaze a vlastnostech tˇechto tzv. ”normaliz´ator˚ u” jistˇe udˇel´ate sami - pozn. autora) ˇ u V´aclav Zid˚
17
Dˇejiny spolku ryb´aˇr˚ u ve Velk´em Oseku - pokraˇcov´an´ı z Oseˇcanu 1/2005 ˇ ˇ ´IM JMEN ˇ ´I SPOLKU VI. PREHLED O FINANCN Zpr´avy o finanˇcn´ıch hotovostech pod´aval na sch˚ uz´ıch ˇclen spolku, kter´ y zast´aval funkci pokladn´ıka. Celkov´ y finanˇcn´ı obrat pod´aval vˇzdy na valn´e hromadˇe. D´ılˇc´ı zpr´avy o penˇeˇzn´ı hotovosti se objevuj´ı i v z´apisech z v´ yborov´ ych nebo ˇclensk´ ych sch˚ uz´ı. Pˇr´ıjem ryb´aˇrsk´eho spolku plynul z penˇez vybran´ ych od ˇclen˚ u za z´apisn´e, za ryb´aˇrsk´e l´ıstky a povolenky, za ˇclensk´e mˇes´ıˇcn´ı pˇr´ıspˇevky, ale tak´e z ryb prodan´ ych pˇri v´ ylovech M´aˇcidla.
VI.1 Pˇ r´ıjmy Z prvn´ıch dvou let trv´an´ı spolku (1925-26) nejsou v knih´ach ˇz´adn´e zpr´avy o cen´ach ryb´aˇrsk´ ych l´ıstk˚ u. V tˇechto letech spolek jeˇstˇe neprovozoval vlastn´ı ˇcinnost - sportov´an´ı, protoˇze jeˇstˇe nemˇel vlastn´ı vody. Teprve po z´ısk´an´ı pron´ajmu M´aˇcidla a Star´eho Labe v roce 1927 od obce se objevuj´ı prvn´ı zpr´avy o cen´ach. V roce 1927 zaplatil ˇclen za ryb´aˇrsk´ y l´ıstek 6,50 Kˇc, pˇredseda 10 Kˇc. Pˇr´ıspˇevky se platily ˇctvrtletnˇe, a kdo nezaplatil, mˇel b´ yt do tˇr´ı mˇes´ıc˚ u vylouˇcen. Zpoˇc´atku roku bylo povoleno chytat na ˇceˇren v pˇr´ıpadˇe, ˇze se zaplat´ı vˇetˇs´ı pˇr´ıspˇevky, ale v srpnu 1927 bylo chyt´an´ı na ˇceˇren u ´plnˇe zak´az´ano. V roce 1928 zaplatil nov´ y ˇclen spolku z´apisn´e 24 Kˇc mimo ryb´aˇrsk´eho l´ıstku. V roce 1932 st´ala povolenka pro hosty 50 Kˇc a z´apisn´e pro nov´e ˇcleny 15 Kˇc. Roku 1936 byly pˇr´ıspˇevky 2 Kˇc mˇes´ıˇcnˇe a z´apisn´e 20 Kˇc, ale bˇehem tohoto roku bylo z´apisn´e zv´ yˇseno na 40 Kˇc. Ryb´aˇrsk´ y l´ıstek pro hosty st´al 50 Kˇc na mˇes´ıc. Ceny se ale st´ale zvyˇsovaly. V roce 1937 byly sice pˇr´ıspˇevky st´ale 2 Kˇc mˇes´ıˇcnˇe, ale z´apisn´e pro nov´e ˇcleny se zv´ yˇsilo na 50 Kˇc a l´ıstek pro hosty na 100 Kˇc. Kaˇzd´ y ˇclen musel tak´e zaplatit l´ıstek na spolkov´e vody, kter´ y st´al 25,50 Kˇc. Z´apisy z dalˇs´ıch let aˇz do roku 1943 jsou bohuˇzel ne´ upln´e, takˇze v nich ani nejsou zm´ınˇeny dalˇs´ı ceny pˇr´ıspˇevk˚ u a ryb´aˇrsk´ ych l´ıstk˚ u. Cena povolenky v roce 1944 st´ala 55 Kˇc (je zde u ´daj, ˇze pˇred t´ım st´ala 20,50 Kˇc). Roku 1946 platil kaˇzd´ y ˇclen pˇr´ıspˇevky 50 Kˇc (zˇrejmˇe roˇcnˇe) a nov´ y ˇclen z´apisn´e 30 Kˇc. Ryb´aˇrsk´e l´ıstky v tomto roce st´aly pro ˇcleny 250 Kˇc vˇcetnˇe povolenek a pro nov´e ˇcleny 280 Kˇc. V n´asleduj´ıc´ım roce (1947) z˚ ustala v´ yˇse pˇr´ıspˇevk˚ u i cena ryb´aˇrsk´eho l´ıstku stejn´a. Z roku 1948 je v knize zm´ınka, ˇze bylo prod´ano 63 povolenek na povod´ı Pˇetidub´ı po 50 ti Kˇc. V roce 1949 byla cena povolenky na spolkov´e vody 60 Kˇc a cena povolenky na povod´ı Pˇetidub´ı 140 Kˇc. V roce 1950 je uv´adˇena cena povolenky na Labe 350 Kˇc a povolenka na povod´ı Pˇetidub´ı se pohybovala od 120 do 140 Kˇc. Kromˇe tˇechto pˇr´ıjm˚ u jsou v jednatelsk´e knize r˚ uzn´e menˇs´ı poloˇzky. Napˇr´ıklad spolek v nˇekter´ ych letech dost´aval subvence, kter´e byly povolov´any Zemˇedˇelskou radou v Praze a pohybovaly se kolem 100 Kˇc. Dalˇs´ı pˇr´ıjmy plynuly do spolkov´e pokladny od ˇclen˚ u, kteˇr´ı neodpracovali urˇcit´ y poˇcet hodin. Napˇr´ıklad v roce 1929 bylo usneseno, ˇze kdo se ne´ uˇcastn´ı prac´ı, zaplat´ı 10 Kˇc. V roce 1940 se mˇelo za neodpracovanou hodinu zaplatit 5 Kˇc a v roce 1949 10 Kˇc. 18
Dalˇs´ı pˇr´ıjem do spolkov´e pokladny plynul z v´ ylov˚ u M´aˇcidla. Prvn´ı v´ ylov se konal roku 1929 pˇred posv´ıcen´ım. Ceny ryb (za 1kg) byly stanoveny dopˇredu: pro ˇcleny - kapr, ˇstika za 6 Kˇc, b´ıl´a ryba za 3 Kˇc, pro neˇcleny - kapr, ˇstika za 12 Kˇc, b´ıl´a ryba za 6 Kˇc. Celkov´ y pˇr´ıjem z v´ ylovu byl 565,50 Kˇc. Dalˇs´ı z´apis je z roku 1933. V´ ylov se konal 13.10.1933. Kapr, ˇstika a okoun se prod´avaly za 10 Kˇc, ostatn´ı druhy ryb za 5 Kˇc. Celkem bylo vyloveno 80 kg ryb za 432,50 Kˇc. Dalˇs´ı v´ ylov se konal 1.10.1935 a bylo utrˇzeno jen 177 Kˇc. V roce 1938 se v´ ylov konal 22.10. a celkem bylo vyloveno 100 kg ryb za 722 Kˇc. Kapr se prod´aval za 10 Kˇc, ˇstika za 12 Kˇc, cejn velk´ y, l´ın a okoun za 7 Kˇc a b´ıl´a ryba za 4 Kˇc. Za v´ ylov z ˇr´ıjna 1939 bylo utrˇzeno 605,90 Kˇc. Kapr se prod´aval za 12 Kˇc, ˇstika za 14 Kˇc, okoun, cejn, l´ın za 8 Kˇc a b´ıl´a ryba za 5 Kˇc. Celkem bylo prod´ano 30 kg ˇstik za 420 Kˇc, 3,75 kg kapr˚ u za 45 Kˇc, 4,30 kg l´ın˚ u za 34,40 Kˇc a 21,30 kg b´ıl´ ych ryb za 106,50 Kˇc. V listopadu 1940 bylo na M´aˇcidle vyloveno 1408 kg ryb za 861,80 Kˇc. U dalˇs´ıho v´ ylovu dne 15.11.1941 nen´ı uvedena utrˇzen´a suma. Z dalˇs´ıch let je uvedena v knize vˇetˇsinou jeden aˇz dva z´apisy za rok, a o v´ ylovech se tam nep´ıˇse. Dalˇs´ı v´ ylov byl 19.12.1946 a za ryby bylo celkem utrˇzeno 930 Kˇc. V n´asleduj´ıc´ım roce 1947 se v´ ylov konal 20.9. a ceny ryb byly stanoveny takto: kapr, ˇstika 1 kg za 30 Kˇc, drobn´a ryba 1 kg za 10 Kˇc. Celkov´a trˇzba nen´ı uvedena. O dalˇs´ıch v´ ylovech v knize nejsou opˇet ˇz´adn´e zpr´avy.
VI.2 V´ ydaje Kromˇe pˇr´ıjm˚ u mˇel spolek i znaˇcn´e v´ ydaje. Spolek musel platit za pron´ajem M´aˇcidla a Star´eho Labe obci, d´ale musel nakupovat n´asadu do tˇechto vod, platit za spolkov´ y invent´aˇr, za v´ ylovy, za dovozy n´asady, ale tak´e napˇr´ıklad za odeb´ır´an´ı ˇcasopis˚ u. Za pron´ajem M´aˇcidla a Star´eho Labe je v knize jen m´alo zpr´av. V roce 1927 zaplatil spolek za M´aˇcidlo na 3 roky 300 Kˇc, v roce 1931 opˇet 300 Kˇc na 3 roky a v roce 1934 500 Kˇc na 6 let. N´asada se kupovala t´emˇeˇr kaˇzd´ y rok. V roce 1928 zaplatil spolek za kapˇr´ı n´asadu 1000 Kˇc, v roce 1934 360 Kˇc za ˇstiˇc´ı n´asadu, roku 1935 za 50 kg kapra 500 Kˇc a 10 kg cejna 50 Kˇc, v roce 1936 za kapˇr´ı n´asadu 770 Kˇc, v roce 1939 za 1466 ks kapr˚ u 2145 Kˇc a v roce 1941 za kapˇr´ı pl˚ udek 445 Kˇc. U kaˇzd´e poloˇzky nen´ı uvedena cena, takˇze celkov´a ˇc´ısla byla podstatnˇe vˇetˇs´ı. D´ale v roce 1946 byla zakoupena ”1 bed´ ynka” u ´hoˇr´ı n´asady o v´aze 40 kg (1 kg za 70 Kˇc) a n´asada kapra (cena neuvedena). V dalˇs´ıch letech uˇz nejsou ceny uv´adˇeny. Teprve v roce 1949, kdy uˇz oseck´ y spolek byl poboˇckou kol´ınsk´ ych ryb´aˇr˚ u, je zaps´ano, ˇze povod´ı, kter´e n´aˇs klub dostal, a M´aˇcidlo je nutno obsadit z obnosu 13000 Kˇc roˇcnˇe, pˇriˇcemˇz jednu tˇretinu uhrad´ı poboˇcka a dvˇe tˇretiny st´at. V roce 1950 se kupovala kapˇr´ı n´asada o v´aze 100 kg (1 kg za 32 Kˇc). Z jin´ ych v´ ydaj˚ u je to napˇr´ıklad lod’ v roce 1928 za 500 Kˇc, s´ıt’ za 140 Kˇc, ˇzelezniˇcn´ı vag´on za 2600 Kˇc. V roce 1930 bylo na regulaci M´aˇcidla vyhrazeno 15000 Kˇc. (Dokonˇcen´ı v pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle Oseˇcanu)
19
Zpr´ avy z Mateˇ rsk´ eˇ skoly
ˇ Carov´ an´ı ve ˇ skolce Kaˇzd´ y rok poˇr´ad´ame v naˇs´ı ˇskolce den pln´ y kouzel a ˇcarov´an´ı. I letos si ”ˇcarodˇejnick´ y ’ dorost i odrost” uˇzil sv˚ uj sv´atek op´ek´an´ım buˇrt˚ u, ˇcarov´an´ım a tancov´an´ım. A uˇz ted se vˇsichni tˇeˇs´ıme na dalˇs´ı pokraˇcov´an´ı ... (V´ıce fotek najdete na www.velky-osek.cz v ˇc´asti Obec Velk´ y Osek - Mateˇrsk´a ˇskola)
ˇ Blanka Novotn´a, uˇcitelka MS 20
Kv´ız pro voln´e chv´ıle 1. Emp´ırov´e Masarykovo n´adraˇz´ı je nejstarˇs´ım n´adraˇz´ım v Praze. V´ıte, kdy bylo dokonˇceno a pˇrijel sem prvn´ı vlak? a) 1843 b) 1845 c) 1847 2. V´ıte kolik soch zdob´ı Karl˚ uv most? a) 28 b) 30 c) 32 3. Vˇedˇeli byste, co znamen´a slovo ”duchamorn´ y”? a) otupuj´ıc´ı b) neˇreˇsiteln´ y c) zbyteˇcn´ y 4. Co znamen´a slovo ”tri´ada”? a) trojspˇreˇz´ı b) trojbarevn´a stuha
c) trojice
5. Co V´am ˇr´ık´a slovo ”ˇst´atue” a) postava b) socha c) postaven´ı 6. A co takov´e slovo jako ”pythick´ y”? a) podezˇrel´ y b) tˇeˇzkop´adn´ y c) nejasn´ y 7. A co V´am ˇr´ık´a slovo ”vaudeville”? a) svˇet´actv´ı b) politick´a satira c) fraˇska se zpˇevy a tanci 8. Kdo ˇrekl: ”Vˇsichni tu ˇzijeme spolu na jedn´e zemi. Ale kaˇzd´ y z n´as si mysl´ı, ˇze je stˇredem svˇeta!”? a) A. Einstein b) V. Havel c) Ezop 9. A kdo ˇrekl: ”Skuteˇcn´ ym vin´ıkem kriminality dˇet´ı nejsou dˇeti, ale dospˇel´ı.”? ˇ a) V. Klaus b) Z. Skromach c) O. Motejl 10. Samici divoˇc´aka se ˇr´ık´a bachynˇe. To v´ı asi kaˇzd´ y. Ale jak myslivci naz´ yvaj´ı ryp´ak divoˇc´aka? a) vyk b) kyj c) ryj 11. V´ıte, kolik dostih˚ u mus´ı vyhr´at profesion´aln´ı dostihov´ y jezdec, aby si mohl ˇr´ıkat ”ˇzokej”? a) 106 b) 50 c) 60 12. Kdo byl hlavn´ım stavitelem chr´amu sv. Barbory v Kutn´e Hoˇre? a) Benedikt Rejt b) Petr Parl´eˇr c) Kryˇstof Dienzenhofer (Spr´avn´e odpovˇedi najdete na str. 23) ************************************************** ”M´ıt r´ad lidi a milovat lidi, to je cel´e tajemstv´ı a snad jedin´ y recept na ˇstˇest´ı.” (Jan Werich) ”M´ıt nˇekoho r´ad ˇcasto znamen´a v´ıc, neˇz ho milovat.” (Elisabeth Browning) 21
Zaj´ımavosti Kolik slov m´ aˇ ceˇ stina To se pˇresnˇe spoˇc´ıtat ned´a, ale napˇr´ıklad dev´ıtisvazkov´ y ”Pˇr´ıruˇcn´ı slovn´ık jazyka ˇcesk´eho”, kter´ y vych´azel v letech 1935-1957, jich obsahuje asi 250.000. Od t´e doby jistˇe mnoho tis´ıc slov pˇribylo - nˇekter´a pˇritom mateˇrˇstinu obohatila, jin´a j´ı sp´ıˇs ubl´ıˇzila. ”Nikdo ´ z n´as vˇsechna ˇcesk´a slova neuˇz´ıv´a ani nezn´a”, pˇripom´ın´a Jan Kr´alik z Ustavu pro jazyk ˇcesk´ y. ”Bˇeˇzn´ y ˇclovˇek vystaˇc´ı s pˇeti aˇz ˇsesti tis´ıci slovy, vysokoˇskol´ak dejme tomu s deseti aˇz dvaceti tis´ıci. Spisovatel m˚ uˇze doj´ıt aˇz k shakespearovsk´ ym jednadvaceti tis´ıc˚ um nebo Puˇskinov´ ym dvaadvaceti tis´ıc˚ um.” V´ ybˇer Jak si usteleme Ustlan´a postel je nehygienick´a a zdrav´ı nebezpeˇcn´a, vzkazuj´ı vˇedci z lond´ ynsk´e Klingstonovy university. ”Kdyˇz r´ano ustelete a hod´ıte jeˇstˇe pˇres pokr´ yvky pˇrehozy, vytvoˇr´ıte ide´aln´ı podm´ınky pro roztoˇce, kteˇr´ı maj´ı na svˇedom´ı napˇr´ıklad vznik alergick´eho astmatu, ekz´em˚ u nebo senn´e r´ ymy”, ˇr´ık´a vedouc´ı v´ yzkumn´eho t´ ymu Stephen Pretlove. Roztoˇci, kteˇr´ı se ˇziv´ı nepatrn´ ymi ˇsupinkami lidsk´e k˚ uˇze, m˚ uˇzou pˇreˇz´ıt jen tehdy, kdyˇz pˇrij´ımaj´ı vlhkost zevzduchu. Neustlan´e loˇze m´a podstatnˇe vˇetˇs´ı povrch neˇz ustlan´e, takˇze rychleji vysych´a a roztoˇci hynou. Britˇst´ı odborn´ıci proto rodiˇc˚ um rad´ı, aby po dˇetech nevyˇzadovali d˚ usledn´e stlan´ı postele. Pro dˇeti je to urˇcitˇe dobr´a zpr´ava, kterou kal´ı jen maliˇckost. Pretlove povaˇzuje v´ ysledky studie za pˇredbˇeˇzn´e a chce je doplnit dalˇs´ımi pokusy. Pavla Sk´alov´a, V´ ybˇer Diabetik˚ um pom˚ uˇ ze transplantace ˇ Sestatˇ ricetilet´ y diabetik byl poˇc´atkem u ´nora prvn´ı pacient, kter´emu u n´as l´ekaˇri transplantovali Langerhansovy ostr˚ uvky. Ty ve slinivce vytv´aˇrej´ı hormon inzulin. Z´akrok, kter´ y zat´ım umˇej´ı jen na nˇekolika pracoviˇst´ıch ve svˇetˇe, provedl v praˇzsk´em Ikemu t´ ym veden´ y MUDr. Frantiˇskem Saudkem. ”Velmi n´aroˇcn´a je pˇr´ıprava ostr˚ uvk˚ u, kter´e poch´azej´ı z neˇziv´eho d´arce,” ˇrekl MUDr. Saudek. ”V´ ykon s´am uˇz je pak pomˇernˇe jednoduch´ y.” Transplantace Langerhansov´ ych ostr˚ uvk˚ u by se podle nˇej mohla st´at vhodnou terapi´ı pro mnoho pacient˚ u s cukrovkou prvn´ıho typu. Nen´ı pˇri n´ı tˇreba tak vysok´a shoda transplantaˇcn´ıch antigen˚ u jako pˇri transplantaci org´an˚ u, pˇresto vyˇzaduje trvalou imunosupresivn´ı l´eˇcbu. Vˇzycky proto bude nutn´e peˇclivˇe posuzovat, pro koho je vhodn´a. Tˇechto transplantac´ı bylo zat´ım ve svˇetˇe provedeno asi ˇctyˇrista. Lidov´e noviny, V´ ybˇer
Prod´am hrob pro ˇctyˇri urny na evangelick´em hˇrbitovˇe. Informace na tel. 321 795 442.
22
Na nemocn´ a j´ atra postupnˇ e Rakovinu tlust´eho stˇreva, jej´ıˇz v´ yskyt je u n´as bohuˇzel nejvyˇsˇs´ı na svˇetˇe, doprov´az´ı aˇz v polovinˇe pˇr´ıpad˚ u i rakovina jater. Nadˇej´ı pro pacienty s t´ımto onemocnˇen´ım je tzv. stupˇ novit´a operace jater, kterou od poˇc´atku letoˇsn´ıho roku prov´adˇej´ı na Chirurgick´e klinice Fakultn´ı nemocnice v Plzni. Vyuˇz´ıvaj´ı pˇritom jedineˇcn´e schopnosti jater dor˚ ustat. ”Nemocn´emu odejmeme jen ˇc´ast postiˇzen´e jatern´ı tk´anˇe a poˇck´ame 4-5 t´ ydn˚ u, neˇz doroste zdrav´a”, vysvˇetluje pˇrednosta plzeˇ nsk´e Chirurgick´e kliniky profesor Vladislav Tˇreska. ”Cel´ y proces pak podle potˇreby tˇrikr´at aˇz ˇctyˇrikr´at opakujeme” RDA Inc., V´ ybˇer Kdyˇ z se m´ ama s t´ atou h´ ad´ a Psychologov´e sice varuj´ı, ˇze dom´ac´ı pˇre se nikdy nemaj´ı odehr´avat pˇred dˇetmi, ale emoce nˇekdy b´ yvaj´ı silnˇejˇs´ı neˇz vˇsechna pˇredsevzet´ı. Pokud uˇz se tedy nevyhnete h´adce v pˇr´ıtomnosti potomk˚ u, snaˇzte se alespoˇ n krotit. Zapomeˇ nte na hrub´e v´ yrazy a osoˇcov´an´ı. Asi nebudete mluvit spisovnˇe, ale vulgarity a nad´avky by zaznˇet nemˇely. Nezapom´ınejte se omluvu a sm´ıˇren´ı, i kdyˇz na nˇe nem´ate n´aladu a st´ale se na partnera zlob´ıte. Dˇeti jsou z vaˇseho sporu vylekan´e a boj´ı se pˇr´ıpadn´ ych n´asledk˚ u, takˇze je omluvou uklidn´ıte. Dˇeti a my, V´ ybˇer
Kv´ız - spr´ avn´ e odpovˇ edi: 1b, 2b, 3a, 4c, 5b, 6c, 7c, 8a, 9c, 10c, 11b, 12a B´aseˇ n, kv´ız a ˇcl´anky na str. 21 - 23 dodala p. Libuˇse Kirchnerov´a 23
Z dopis˚ uˇ cten´ aˇ r˚ u V´aˇzen´ı spoluobˇcan´e, r´ada bych se s V´ami podˇelila o nepˇr´ıjemn´ y z´aˇzitek. T´ yk´a se lidsk´e zloby, nesn´aˇsenlivosti a h´adavosti. Dne 29.5. jsem si vyjela s dcerkami na koleˇckov´ ych brusl´ıch. Na konci ulice Masarykova zahl´edly dˇeti naˇcervenal´e tˇreˇsnˇe a poprosily mne, abych jim p´ar utrhla. Dala jsem tedy kaˇzd´e ˇctyˇri tˇreˇsnˇe. Pan´ı z domu 339 se na n´as oboˇrila, ˇze si n´as bude pamatovat, a ˇze budeme zametat list´ı. Byla jsem pˇrekvapena, ale sluˇsnˇe jsem pan´ı odpovˇedˇela, ˇze to je bohuˇzel probl´em cel´e obce, a ˇze m´am pˇred domem tak´e dvˇe opad´avaj´ıc´ı tˇreˇsnˇe. S t´ım jsem odjela. Mil´a pan´ı nelenila a vydala se za n´ami na kole, zaˇcala na mˇe a moje dˇeti kˇriˇcet a ur´aˇzet n´as. Bohuˇzel, toto jsem si nemohla nechat l´ıbit, a doˇslo mezi n´ami k nepˇekn´e slovn´ı v´ ymˇenˇe. Jsme lidi. Jsme r˚ uzn´ı. Moˇzn´a t´e pan´ı vadilo, ˇze m´e dˇeti byly ˇst’astn´e pro p´ar tˇreˇsn´ı. A douf´am, ˇze se j´ı ulevilo, kdyˇz n´as tak bezd˚ uvodnˇe slovnˇe napadla. Co ˇr´ıci z´avˇerem? Pevnˇe vˇeˇr´ım, ˇze takov´ ych lid´ı je v naˇs´ı obci jako ˇsafr´anu. Katka Haˇsplov´a
Dˇekuji zamˇestnanc˚ um Obecn´ıho u ´ˇradu ve Velk´em Oseku za u ´ˇcast pˇri hled´an´ı m´ ych ztracen´ ych osobn´ıch doklad˚ u. D. Michalov´a
Pˇ r´ıspˇ evky do Oseˇ canu Chcete sv˚ uj n´azor ˇci myˇslenku sdˇelit ostatn´ım? Chcete se vyj´adˇrit k dˇen´ı v naˇs´ı obci? ˇ Casopis Oseˇcan je v´am k dispozici. Staˇc´ı napsat pˇr´ıspˇevek a zanechat ho na Obecn´ım u ´ˇradˇe anebo zaslat na e-mail
[email protected]. Uz´avˇerka pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla je 20.8.2005. Lenka Pavelkov´a
24
