Z OBSAHU: Zprávy z radnice Rozpočet obce na rok 2005

ˇ OSECAN 1/2005

Z OBSAHU: Zpr´avy z radnice Rozpoˇcet obce na rok 2005 Zah´ajen´ı provozu splaˇskov´e kanalizace Konec doby platnosti obˇcansk´ ych pr˚ ukaz˚ u Sb´ırka na opravu kosteln´ıch zvon˚ u Z historie Velk´eho Oseka (1953-1960) Informace z Obecn´ı knihovny ˇ a MZS ˇ Zpr´avy z MS Zahr´adk´aˇrsk´a poradna Velkooseck´ y sport Zaj´ımavosti, kv´ız

1

´ ZPRAVY Z RADNICE 16.12.2004 - se konalo XI. zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva, na kter´em bylo mimo jin´e odsouhlaseno rozpoˇctov´e provizorium pro hospodaˇren´ı obce do doby schv´alen´ı rozpoˇctu na rok 2005. D´ale byla odsouhlasena Obecnˇe z´avazn´a vyhl´aˇska ˇc.1/2004, o stanoven´ı v´ yˇse poplatku za provoz syst´emu shromaˇzd’ov´an´ı, sbˇeru, pˇrepravy, tˇr´ıdˇen´ı, vyuˇz´ıv´an´ı a odstraˇ nov´an´ı komun´aln´ıho odpadu (obˇcan´e trvale ˇzij´ıc´ı v obci Velk´ y Osek zaplat´ı 400,-Kˇc, vlastn´ıci nemovitosti bez trval´eho pobytu 500,-Kˇc); smlouvy s STP,a.s. (kupn´ı, dodatek ˇc.2 k budouc´ı smlouvˇe, dodatek ˇc.2 k n´ajmu, budouc´ı darovac´ı, o zˇr´ızen´ı z´astavn´ıho pr´ava ); smlouvu o budouc´ı smlouvˇe na vyrovn´an´ı pohled´avky firmˇe M.E.P. (7,37 mil.Kˇc za proveden´ı II.etapy plynofikace obce). Probˇehla tak´e volba nov´eho pˇredsedy v´ yboru ˇskolstv´ı, kultury a sportu (p.Ladislav Melichar). 20.12.2004 - byla zruˇsena exekuce na majetek obce Velk´ y Osek. Od t´eto chv´ıle m˚ uˇze obec opˇet nakl´adat se sv´ ym majetkem. 23.12.2004 - obecnˇe prospˇeˇsn´a spoleˇcnost Nadˇeje o.p.s. zah´ajila sb´ırku na opravu zvon˚ u v m´ıstn´ım ˇr´ımsko-katolick´em kostele Nejsvˇetˇejˇs´ıho Srdce Jeˇz´ıˇsova. Sb´ırka se v souˇcasn´e dobˇe realizuje prodejem keramick´ ych zvonk˚ u vyroben´ ych ˇz´aky Masarykovy z´akladn´ı ˇskoly Velk´ y Osek, a to na Obecn´ım u ´ˇradˇe. Cena jednoho kusu je 100,-Kˇc. 26.12.2004 - za podpory obce Velk´ y Osek se uskuteˇcnil v m´ıstn´ım kostele v´anoˇcn´ı koncert s´olist˚ u N´arodn´ıho divadla - V´anoˇcn´ı zpˇevy ˇsesti n´arod˚ u. 20.1.2005 - bylo obci Velk´ y Osek udˇeleno osvˇedˇcen´ı o elektronick´em podpisu, kter´ y je nutn´ y k zaveden´ı elektronick´e podatelny na m´ıstn´ım Obecn´ım u ´ˇradˇe. 26.1.2005 - se v m´ıstn´ı sokolovnˇe uskuteˇcnila valn´a hromada Sokola Velk´ y Osek, kter´a mimo jin´e odsouhlasila ukonˇcen´ı ˇcinnosti a pˇred´an´ı spr´avy majetku Kol´ınsk´e ˇzupˇe. Svˇedˇc´ı to o trval´em nez´ajmu nastupuj´ıc´ı mlad´e generace o dˇen´ı v obci a z´ajmov´ ych organizac´ıch v obci p˚ usob´ıc´ıch. ˇ se konalo zased´an´ı ˇskolsk´e komise. Hlavn´ım 27.1.2005 - v s´ıdle Svazu mˇest a obc´ı CR bodem programu byla diskuse nad nov´ ym ˇskolsk´ ym z´akonem, jehoˇz schv´alen´ı bez vyd´an´ı vˇetˇsiny prov´adˇec´ıch vyhl´aˇsek vyvolalo odpor na prakticky vˇsech mateˇrsk´ ych, z´akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ach. ´ Kol´ın uskuteˇcnilo jedn´an´ı k nov´ 1.2.2005 - se na odboru dopravy MˇeU ym j´ızdn´ım ˇr´ad˚ um ˇ ˇ Cesk´ ych drah pro rok 2005/2006. Z´adn´e podstatn´e zmˇeny se nepˇripravuj´ı. Pokud m´a nˇekdo z´asadn´ı pˇripom´ınky t´ ykaj´ıc´ı se osobn´ı dopravy a pˇrepravy, je moˇzn´e pˇredloˇzit je v p´ısemn´e podobˇe na Obecn´ı u ´ˇrad Velk´ y Osek. Pˇri dalˇs´ıch jedn´an´ıch budou tyto pˇripom´ınky zpracovatel˚ um nov´ ych n´avrh˚ u postoupeny. ˇ 9.2.2005 - byla pod´ana ˇzaloba o n´ahradu ˇskody na CMP,a.s., kter´a sv´ ym chov´an´ım poˇskodila naˇsi obec v r´amci jej´ı plynofikace. Nedodrˇzen´ım smlouvy ˇc.OBCH/07/115/99 2

o budouc´ı kupn´ı smlouvˇe na n´akup technick´eho zaˇr´ızen´ı pro rozvod plynu zp˚ usobila firma naˇs´ı obci velik´e probl´emy s dokonˇcen´ım plynofikace. 17.2.2005 - na v´ ystaviˇsti v Lys´e nad Labem se, v r´amci 5. spoleˇcn´e v´ ystavy mˇest, obc´ı, ˇ mikroregion˚ u a podnikatel˚ u Stˇredoˇcesk´eho kraje - Stˇredn´ı Cechy 2005, poˇr´adal seˇ e republice v Evropsk´e unii”. min´aˇr na t´ema : ”Bydlen´ı v Cesk´ 3.3.2005 - se konalo XII. zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva, na kter´em byl m.j. odsouhlasen rozpoˇcet obce Velk´ y Osek na rok 2005 (pˇr´ıjmy a v´ ydaje ve v´ yˇsi 72.654.000,-Kˇc), zmˇena ˇc.1 u ´zemn´ıho pl´anu s´ıdeln´ıho u ´tvaru Velk´ y Osek a stanoveny ceny za pron´ajem hrobov´eho m´ısta a za sluˇzby s n´ajmem spojen´e (hrob 2m2 - 560,-Kˇc na 10 let, dvojhrob 4m2 - 1140,-Kˇc na 10 let, hrobka 3m2 - 610,-Kˇc na 10 let, kolumb´arium 1m2 460,-Kˇc na 10 let)

Chcete b´ yt l´epe informov´ani? Neslyˇs´ıte hl´aˇsen´ı m´ıstn´ıho rozhlasu? Tak tedy pozor! Od 1.4.2005 zav´ad´ı Obecn´ı u ´ˇrad Velk´ y Osek moˇznost zas´ıl´an´ı hl´aˇsen´ı m´ıstn´ıho rozhlasu pomoc´ı internetu. Co je k zaveden´ı t´eto sluˇzby potˇreba? Staˇc´ı vyplnit nebo napsat ˇz´adost o zas´ıl´an´ı hl´aˇsen´ı a sv´ ym podpisem pod udanou e-mailovou adresu vyj´adˇrit souhlas s jeho zas´ıl´an´ım. Provozem t´eto sluˇzby na Obecn´ım u ´ˇradˇe je povˇeˇrena p. Jana Fromov´a. Vzor ˇ z´ adosti .......................................................................... J´ a, ...................................................................... narozen(a) ............................................................... trvale bytem ............................................................. ˇ´ z ad´ am Obecn´ ı ´ uˇ rad Velk´ y Osek o pravideln´ e zas´ ıl´ an´ ı hl´ aˇ sen´ ı m´ ıstn´ ıho rozhlasu na n´ ıˇ ze uvedenou e-mailovou adresu : e-mail : .................................................................

ve Velk´ em Oseku dne ........................

....................................... podpis ˇ zadatele .............................................................................

3

ˇ ´ OSEK ROZPOCET OBCE VELKY NA ROK 2005 ´ VYDAJE v tis.Kˇc

´ ´I SKOLA ˇ MASARYKOVA ZAKLADN - provoz ˇ ´ ˇ MATERSKA SKOLA - provoz OBECN´I POLICIE ˇ ´ D˚ DELNICK Y UM ´ ´I D˚ SOCIALN UM ˇ ´ D˚ PECOVATELSK Y UM KNIHOVNA ˇ A ´ ZBROJNICE - projekt HASICSK ´ MARNICE - projekt ˇ ´I CENTRUM - projekt SPORTOVN´I A REGENERACN KOMUNIKACE ˇ ´ OSVETLEN ˇ ´I - provoz VEREJN E ˇ ˇ ´I a ROZHLASU OPR.VER.OSV ETLEN OPRAVA OPLOCEN´I U KOSTELA ´ RSTV ˇ ´I, COV ˇ VODN´I HOSPODA KOL´IN ´ - v´ REALIZACE UP ykup pozemk˚ u ´ ˇ OB.URAD - el.,tel.poˇst.,rozhl. - PHM,´ udrˇzba,stoˇcn´e,sil.daˇ n - pojiˇstˇen´ı - mzdy a ostat. SVOZ TKO - NYKO ˇ - spl´atka PLYNOFIKACE OBECN´ICH OBJEKTU - SFZP ´ ER ˇ - HB a.s. - spl´atka BYTY UV ´ ER ˇ - CS ˇ a.s. - spl´atka BYT. D˚ UM UV ´ ´I P˚ ˇ VRACEN UJCKY STP, a.s. ´ ˇ UROKY Z P˚ UJCKY - STP a.s ˇ ˇ PNEU. PREPRAVA NA COV KOL´IN ˇ ´ SPORTOVNE - KULTURNI GRANTY ´ ´I OBCE - stavba ODKANALIZOVAN ˇ ´IPRAVA VYSTAVBY ´ ´ PR ”ZA LAVKAMI” ´ UV ´ ER ˇ GEOSAN DODAVATELSKY ´ ´I II/125- SSZ,a.s. ˇ SPOLUFINANCOVAN ´ ´ SPLATKY BANKAM ´ ´ UHRADA POHLEDAVKY-M.E.P.

2050 990 300 500 50 1000 400 100 100 100 300 150 800 400 400 1900 300 500 200 3247 1400 236 625 1165 5000 300 3200 100 24685 400 8886 4000 1500 7370

CELKEM

72.654

4

ˇ ´ OSEK ROZPOCET OBCE VELKY NA ROK 2005 ˇ ´IJMY v tis.Kˇc PR

ˇ ´ISPEVKY ˇ ˇ ˇ PR NA ZAKY MZS ´ NAJEM Z BYT˚ U ´ ´ SPRAVNI POPLATKY POPLATKY ZE PS˚ U ´ ´ GLOBALNI DOTACE ZE SR ´ NAJEM LESA ´ NAJEM POL´I ´ ´ PRONAJMY NEBYTOVYCH PROSTOR ´ ´ PRONAJEM PRO MOBIL. OPERATORY SVOZ TKO - obˇcan´e DOPRAVA - odvoz fek´ali´ı ˇ PREVOD DPH ˇ ˇ ´ ´ DAN Z PR´IJMU PRAVNICK YCH OSOB ˇ ˇ ´ ´ DAN Z PRIJMU FYZICKYCH OSOB ˇ ˇ Z PR ˇ ´IJMU - ZAVISL ´ ´ CINNOST ˇ PREVOD DANE A ˇ Z NEMOVITOSTI DAN PRODEJ PRZ ´ PRONAJEM PRZ ´ PRODEJ POZEMKU PRO REALIZACI UZEM.PLANU ´ PRODEJ POZEMKU-POHLEDAVKA M.E.P. ˇ ODKANAL.OBCE - DOTACE SFZP ˇ ˇ ODKANAL.OBCE - P˚ UJCKA SFZP ˇ ˚ ´ DARY OBCAN U A PRAV.SUBJEKTU NA EKOLOGII ´ ˇ ˇ ´I-KOL´IN UVER OD BANKY-SMLOUVA O SDRUZEN ´ ER ˇ OD BANKY-II/125-SSZ, ˇ a.s. UV ´ ER ˇ OD BANKY-DODAVATEL.UV ´ ER-GEOSAN ˇ UV

450 620 200 20 631,2 20 40 200 150 551,8 50 4700 3200 1600 3000 1000 5300 50 15000 7370 5498 3017 4000 3200 3900 8886

CELKEM

72.654

Ing. J. Otta, starosta

5

Konec doby platnosti obˇcansk´ ych pr˚ ukaz˚ u bez strojovˇe ˇciteln´ ych u ´daj˚ u Upozorˇ nujeme obˇcany na skonˇcen´ı doby platnosti obˇcansk´ ych pr˚ ukaz˚ u bez strojovˇe ˇciteln´ ych u ´daj˚ u (OP typu kn´ıˇzka, r˚ uˇzov´a karta) bez ohledu na dobu platnosti v nich uvedenou: = obˇcansk´e pr˚ ukazy vydan´e do 31.12.1994 • jejich platnost konˇc´ı dnem 31.12.2005 • o v´ ymˇenu je obˇcan povinen poˇz´adat nejpozdˇeji 30.11.2005 = obˇcansk´e pr˚ ukazy vydan´e do 31.12.1996 • jejich platnost konˇc´ı dnem 31.12.2006 • o v´ ymˇenu je obˇcan povinen poˇz´adat nejpozdˇeji 30.11.2006 = obˇcansk´e pr˚ ukazy vydan´e do 31.12.1998 • jejich platnost konˇc´ı dnem 31.12.2007 • o v´ ymˇenu je obˇcan povinen poˇz´adat nejpozdˇeji 30.11.2007 = obˇcansk´e pr˚ ukazy vydan´e do 31.12.2003 • jejich platnost konˇc´ı dnem 31.12.2008 • o v´ ymˇenu je obˇcan povinen poˇz´adat nejpozdˇeji 30.11.2008 Pokud obˇcan nespln´ı povinnost vymˇenit sv˚ uj obˇcansk´ y pr˚ ukaz bez strojovˇe ˇciteln´ ych u ´daj˚ u v uveden´em term´ınu, dopust´ı se pˇrestupku dle par. 16a odst. 1 p´ısm. g) z´akona ˇc.328/1999 Sb., o obˇcansk´ ych pr˚ ukazech, v platn´em znˇen´ı, za kter´ y mu m˚ uˇze b´ yt uloˇzena pokuta aˇz do v´ yˇse 10.000 Kˇc.

´ Nab´ıdka zhotoven´ı fotografi´ı na OU V´aˇzen´ı obˇcan´e, na konci tohoto roku bude ukonˇcena platnost obˇcansk´ ych pr˚ ukaz˚ u, kter´e byly vyd´any do 31.12.1994. Vaˇs´ı povinnost´ı je poˇz´adat o vyd´an´ı nov´eho pr˚ ukazu nejpozdˇeji do 30.11.2005 ´ ve Velk´em Oseku - t´ na naˇsem OU yk´a se to hlavnˇe typu obˇcansk´eho pr˚ ukazu kn´ıˇzka ˇcerven´a, hnˇed´a, popˇr. i kartiˇcky vydan´e do tohoto term´ınu. Dostali jsme nab´ıdku pro naˇse starˇs´ı spoluobˇcany k zajiˇstˇen´ı fotografi´ı pˇr´ımo na naˇsem Obecn´ım u ´ˇradˇe v urˇcen´ y den v dohodnut´em ˇcase a u ˇspatnˇe se pohybuj´ıc´ıch nebo nepohybliv´ ych obˇcan˚ u fotografov´an´ı u nich doma. Budete-li m´ıt z´ajem o tuto v´ yhodnou sluˇzbu, nab´ıdnutou fotografem panem Janem Vidrnou z Kol´ına, oznamte n´am V´aˇs poˇzadavek na Obecn´ı u ´ˇrad ve Velk´em Oseku, na telefon ˇc´ıslo 321795523. K ˇz´adosti o obˇcansk´ y pr˚ ukaz obˇcan pˇredloˇz´ı - rodn´ y list, oddac´ı list, popˇr.´ umrtn´ı list ’ manˇzela, manˇzelky, kartiˇcku pojiˇst ovny, obˇcansk´ y pr˚ ukaz a jednu novou fotografii.

6

Obˇcansk´e pr˚ ukazy pro patn´actilet´e ˇ adost o obˇcansk´ Z´ y pr˚ ukaz je nutn´e podat alespoˇ n jeden mˇes´ıc pˇred dovrˇsen´ım vˇeku. Souˇcasnˇe je tˇreba pˇredloˇzit cestovn´ı doklad, rodn´ y list a fotografii. V pˇr´ıpadˇe, ˇze d´ıtˇe nem´a cestovn´ı pas, mus´ı rodiˇce poˇz´adat (dva mˇes´ıce pˇred dovrˇsen´ım vˇeku) o vyd´an´ı ”Osvˇedˇcen´ı ˇ o st´atn´ım obˇcanstv´ı CR”, ke kter´emu se mus´ı pˇredloˇzit rodn´e listy obou rodiˇc˚ u, oddac´ı list, rodn´ y list d´ıtˇete a obˇcansk´ y pr˚ ukaz jednoho z rodiˇc˚ u. Po vyd´an´ı ”Osvˇedˇcen´ı” Krajsk´ ym u ´ˇradem v Praze, se poˇz´ad´a o vyd´an´ı OP. Marie Blaˇzkov´a, matrik´aˇrka

Sb´ırka na opravu kosteln´ıch zvon˚ u Finanˇcn´ı sb´ırku poˇr´ad´a Nadˇeje o.p.s. V m´ıstn´ım ˇr´ımsko-katolick´em kostele Nejsvˇetˇejˇs´ıho Srdce Jeˇz´ıˇsova jiˇz mnoho let nelze pouˇz´ıvat zvony. D˚ uvodem se stala chatrn´a konstrukce z´avˇesu a absence 2 ks zvon˚ u. M´ıstn´ı obecnˇe prospˇeˇsn´a spoleˇcnost Nadˇeje o.p.s. se stala inici´atorem sb´ırky, kter´a by mˇela pomoci obnovit tradici zvonˇen´ı v obci Velk´ y Osek. N´arodn´ı pam´atkov´ yu ´stav Praha, zastoupen´ y Mgr.Petrem V´achou, provedl prohl´ıdku souˇcasn´eho stavu vˇcetnˇe akustick´e anal´ yzy. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze ve vˇeˇzi kostela se zachoval z p˚ uvodnˇe tˇr´ı funkˇcn´ıch zvon˚ u pouze jeden, prostˇredn´ı, nejmenˇs´ı. Jedn´a se o zvon z r.1750 o pr˚ umˇeru 38,3 cm, hloubce 28 cm a tlouˇst’ce vˇence 29 mm. Podle v´ yzdoby jde o d´ılo Zachari´aˇse Dietricha ml. v Praze na Star´em Mˇestˇe. Zvon m´a hlavn´ı t´on leˇz´ıc´ı mezi c3 a cis3. N´ avrh ˇ reˇ sen´ı: doplnit 2 vˇetˇs´ı zvony aby vznikl soubor g2 - b2 - des3 respektive fis2 - a2 - c3 Cenov´ a kalkulace: Oprava st´avaj´ıc´ıho zvonu vˇcetnˇe elektroniky rozhoup´an´ı V´ yroba dvou nov´ ych zvon˚ u Elektropohon nov´ ych zvon˚ u s vybaven´ım

Celkem

s pˇr´ısluˇsn´ ym sn´ıˇzen´ım s pˇr´ısluˇsn´ ym zv´ yˇsen´ım - 55.000,-Kˇc - 110.000,-Kˇc - 75.000,-Kˇc

- 240.000,-Kˇc vˇc.DPH

Ve spolupr´aci s ˇz´aky Masarykovy z´akladn´ı ˇskoly je organizov´an na Obecn´ım u ´ˇradˇe ve Velk´em Oseku prodej jejich v´ yrobk˚ u - keramick´ ych zvonk˚ u - 1 ks za 100,-Kˇc. V 1. polovinˇe roku 2005 se bude v Dˇelnick´em domˇe konat aukce v´ yrobk˚ u se zvonovou t´ematikou. Pˇr´ıspˇevky je moˇzn´e tak´e pos´ılat na bankovn´ı konto Nadˇeje o.p.s. ˇ ıslo u C´ ´ˇ ctu: 110886471/0300, do informace pro pˇr´ıjemce napiˇste: zvony ˇ Bankovn´ı u ´ stav: Ceskoslovensk´ a obchodn´ı banka, a.s. za Nadˇeji o.p.s. - Ing.Jiˇr´ı Otta v.r.

7

Vybr´ano z obecn´ı kroniky - pokraˇcov´an´ı z ˇc.4/2004 1953

• 12. ˇcervence v 8:20 r´ano doˇslo u vjezdov´eho n´avˇestidla u z´avodu ISOL ke sr´aˇzce strojn´ıho vlaku (lokomotiva s tendrem) s osobn´ım vlakem od Hradce Kr´alov´e, pˇri kter´em zahynulo 8 lid´ı - nehodu zavinily chyby strojv˚ udce strojn´ıho vlaku a nˇekolika dalˇs´ıch zamˇestnanc˚ u stanice

1954

• volby do MNV - pˇredsedou zvolen Josef Blecha

1955

ˇ - pozn. autora] • po nˇekolikalet´e ne´ uspˇeˇsn´e snaze se strana [t´ım je m´ınˇena KSC rozhodla zaloˇzit JZD III. typu bez sedl´ak˚ u - mˇelo 14 ˇclen˚ u a pˇredsedou se stal Ant. Pechaˇc, dˇeln´ık podniku Stavokonstrukce • 15. kvˇetna nezn´am´ y pachatel poˇskodil pomn´ık T.G.Masaryka tak, ˇze bylo nutno jej odstranit. Reakˇ cn´ı ˇ zivel obvinil prostˇ e komunisty z tohoto ˇ cinu. Stejnˇ e tak moˇ zno obvinit reakˇ cn´ıky z provokace, maj´ıc´ı snahu poˇ stvati lid proti stranˇ e. Po odklidu figuriny z˚ ustal v parˇ c´ıku jen podstavec. Ten se stal m´ıstem, div ne olt´ aˇ rem, kam pokl´ adali zn´ am´ı lid´ e kytiˇ cky, kropen´ e krokod´ yl´ımi slzy, s c´ılem dr´ aˇ zdit veˇ rejnost proti komunist˚ um. Masaryk se odrodil lidu, vrstv´ am, z nichˇ z vzeˇ sel jako syn pansk´ eho koˇ c´ıho, ale umˇ eleck´ e d´ılo se nerozb´ıj´ı. K u ´ klidu takov´ ych vˇ ec´ı je museum. • na soutoku velk´e a mal´e Baˇcovky byla vyhloubena mal´a n´adrˇz, kter´a mˇela slouˇzit jako koupaliˇstˇe pro dˇeti (nemˇela dlouh´eho trv´an´ı - pozn. autora) • 15. kvˇetna byla podeps´ana smlouva mezi Sovˇetsk´ ym svazem a Rakouskem o st´al´e neutralitˇe. T´ımto byli donuceni z´ apadn´ı mocnosti vˇ cetnˇ e USA uznati neutralitu a vyklidit odtud okupaˇ cn´ı vojska. ( Uk´azka toho, jak se daj´ı falˇsovat fakta. Jedin´ ym st´atem, kter´ y v t´e dobˇe mˇel jeˇstˇe v Rakousku sv´e vojsko a okupoval je, byl Sovˇetsk´ y svaz - pozn. autora) • bˇehem roku byly v Oseku uspoˇra´d´any tyto z´abavy: Ples Ingstav, Ples pracuj´ıc´ıch ˇ Ples ˇzelezniˇc´aˇr˚ (KSC), u, Ples hasiˇc˚ u, Ples muzikant˚ u, Karneval (Tatran), Josefsk´a z´abava (myslivci), Poml´azkov´a z´abava, Pout’ov´a z´abava, Letn´ı karneval (ROH), Z´abavn´ı veˇcer (ryb´aˇri), Staroˇcesk´e vinobran´ı, Posv´ıcensk´a z´abava, Sousedsk´a (hasiˇci), Posledn´ı leˇc (myslivci), Kateˇrinsk´a z´abava, Mikul´aˇssk´a z´abava, Silvestrovsk´a z´abava. [ Celkem 18 z´abav. Oseˇct´ı obˇcan´e se tenkr´at umˇeli a hlavnˇe chtˇeli spoleˇcnˇe bavit. Jak´ y rozd´ıl proti dneˇsku - pozn. autora]

1956

• byly pˇrejmenov´any ulice Masarykova (dˇr´ıve Dobromilova) - na Julia Fuˇc´ıka Dr. E. Beneˇse (dˇr´ıve Revoluˇcn´ı) - na Dukelsk´ ych hrdin˚ u ˇ Stef´anikova - na Kapit´ana Jaroˇse • Svazarm uspoˇr´adal motocyklov´e z´avody - okruh ulicemi Velk´eho Oseka ter´enn´ı motocyklov´e z´avody - 2x v Medvˇedin´ach, 1x u M´aˇcidla v lese • praˇsn´a silnice na Vol´arnu pˇredˇel´ana na asfaltovou

1957

• volby do MNV - pˇredsedou zvolen Vlastimil Peˇrina

8

1958

• veˇrejn´e zased´an´ı MNV, pˇripom´ınka s. Bureˇse - ve ˇskole propadlo nˇekolik dˇet´ı z dˇelnick´ ych rodin, je nutn´e se jim vˇenovat ve ˇskole • divadeln´ı soubor Tyl zv´ıtˇezil v Krajsk´e soutˇeˇzi ochotnick´ ych divadel na Kˇrivokl´atˇe s hrou Nezbedn´ y bakal´aˇr

1960

• konaly se volby do MNV - pˇredsedou zvolen Vlastimil Peˇrina • pomn´ık padl´ ych v I. svˇetov´e v´alce byl pˇrem´ıstˇen z Revoluˇcn´ı ulice k mostu pˇres Baˇcovku u Dˇelnick´eho domu • dokonˇceno zavezen´ı Dol´ıku [kde vyrostlo nˇekolik generac´ı oseck´ ych fotbalist˚ u a v zimˇe slouˇzil k dˇetsk´emu s´an ˇkov´an´ı - pozn. autora] - upraveno na parˇc´ık • zapoˇcato s v´ ystavbou prvn´ıho druˇzstevn´ıho domu pro 12 rodin na prostranstv´ı u ˇskoly • JZD mˇelo 62 ˇclen˚ u - dosud nevstoupili Jiˇr´ı Karban, V´aclav Hnˇevsa, Josef Hnˇevsa, dosud hospodaˇr´ı soukromˇe - protoˇze nesplnili pˇredepsan´e dod´avky, byli pˇred´ani prokuratuˇre k trestn´ımu ˇr´ızen´ı [JZD, aˇckoliv tak´e nesplnilo nˇekter´e dod´avky, k potrest´an´ı pˇred´ano nebylo -pozn. autora] • pr˚ umyslov´e podniky ve Velk´em Oseku - Vodn´ı stavby (100 zamˇestnanc˚ u), Stavokonstrukce (200 zam.), Dˇrevaˇrsk´e z´avody (70 zam.), Stavebn´ı izolace (44 zam.), ˇ Elektrizace ˇzeleznic (10 zam.), stanice CSD (120 zam.) • poˇcet obyvatel - 2380 ˇ ˇ • v obci pracuj´ı tyto spolky a organizace - Svazarm, V´ ybor ˇzen, CSM (Ceskoslovensk´ y svaz ml´adeˇze), SPB (Svaz protifaˇsistick´ ych bojovn´ık˚ u), Poˇz´arn´ıci, Tatran, Ryb´aˇri, ˇ CK ˇ (Ceskoslovensk´ ˇ Zahr´adk´aˇri, Vˇcelaˇri, CS y ˇcerven´ y kˇr´ıˇz) • Svazarm uspoˇr´adal Rychlostn´ı motocyklov´ y okruh ulicemi obce

Pozn´ amka autora: Znovu upozorˇ nuji, ˇze zv´ yraznˇen´e pas´aˇze jsou doslovnou citac´ı osobn´ıho n´azoru kronik´aˇre Josefa M¨ ullera - vˇcetnˇe pravopisn´ ych chyb. ˇ u V´aclav Zid˚

************************************************************************** Nadˇ eje o.p.s. poˇ r´ ad´ a

ˇ ´I COUNTRY BAL ´ VELIKONOCN

NACONOTY obl´ıben´ a kapela z N´ amˇ eˇ stˇ e nad Oslavou 26.3.2005 - Dˇ elnick´ y d˚ um Velk´ y Osek zaˇ c´ atek: 20 hod. vstupn´ e : 50,-Kˇ c **************************************************************************

9

Obecn´ı knihovna ve Velk´em Oseku informuje Opˇet se otoˇcil list v kalend´ aˇri a nov´ y rok nese ˇc´ıslo 2005. Ten loˇ nsk´ y 2004 znamenal pro obecn´ı knihovnu toto: Registrov´ ano bylo 401 ˇcten´aˇr˚ u, z toho 134 dˇet´ı a ml´adeˇze do 15 let. Knihovnu navˇst´ıvilo 4179 n´avˇstˇevn´ık˚ u, kteˇr´ı si vyp˚ ujˇcili 26002 knih a ˇcasopis˚ u. Kniˇzn´ı fond k 31.12.2004 pˇredstavuje 12225 svazk˚ u. Odeb´ır´ ame 23 titul˚ u ˇcasopis˚ u : T´ yden´ık Kvˇety, Vlasta, Tina, Praktick´a ˇzena, Dorka, Sandra, Burda, Domov, Bydlen´ı, Modern´ı byt, Recepty prima n´apad˚ u, Udˇelej si s´am, Zahr´adk´aˇr, Mlad´ y svˇet, ˇ aˇr, Liter´arn´ı noviny, Generace, Bravo, ABC, Ctyˇ ˇ rl´ıstek. Chataˇr a chalup´ aˇr, Cinema, 100+1 ZZ, Cten´ V prosinci 2004 probˇehla za spolu´ uˇcasti region´aln´ıho oddˇelen´ı Mˇestsk´e knihovny v Kol´ınˇe revize knihovn´ıho fondu, kter´ a potvrdila spr´ avnost veden´ı knihovny a knihovn´ıho fondu. Spolupr´ace s region´aln´ım odd. MˇeK Kol´ın se v posledn´ıch dvou letech projevuje i ve vˇetˇs´ım v´ ybˇeru knih pro naˇse ˇcten´aˇre, nebot’ prostˇrednictv´ım tzv. ”soubor˚ u knih” (pˇrev´aˇznˇe z novinek nauˇcn´e i z´abavn´e literatury) se k n´am dost´av´a v´ıce kniˇzn´ıch titul˚ u. Knihy jsou zap˚ ujˇceny na urˇcitou dobu (pˇrev´aˇznˇe 1 rok) a pot´e se vrac´ı zpˇet Mˇek Kol´ın a od nich jsou p˚ ujˇcov´ any opˇet dalˇs´ım knihovn´am na okrese Kol´ın. N´akup tˇechto knih hrad´ı st´at. Oseck´a knihovna m´ a vlastn´ı n´ akup za 30.000,- Kˇc roˇcnˇe, ale to pˇri dneˇsn´ıch cen´ach knih nen´ı mnoho. Proto v´ıt´ame tuto moˇznost rozˇs´ıˇren´ı nab´ıdky ˇcten´aˇr˚ um. Vyuˇzijte tedy pˇr´ıleˇzitost p˚ ujˇcit si zaj´ımav´e knihy, kter´e nebudeme m´ıt v reg´ alech naˇs´ı knihovny st´ale. V souˇcasn´e dobˇe je zde nˇekolik titul˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se v´ yˇzivy kojenc˚ u a mal´ ych dˇet´ı, budouc´ıch maminek. D´ale tu jsou nov´e kuchaˇrky t´ ykaj´ıc´ı se nejen zdrav´e v´ yˇzivy, knihy o j´oze, bulimii, patchworku, numerologii, studn´ıch, ˇcist´ırn´ach odpadn´ıch vod, vyt´apˇen´ı dom˚ u ... Zaj´ımav´a je i encyklopedie s´ yr˚ u ˇci historick´ ych zbran´ı a dalˇs´ı. Ze zaj´ımav´ ych novinek naˇs´ı knihovny chci upozornit na nˇekolik ˇzivotopisn´ ych titul˚ u: ”Posel dobr´ ych ˇ zpr´av” (Remeˇsov´ a)- o K. Gottovi, zpˇevaˇcka P.Cernock´ a vzpom´ın´a v knize ”Co mˇe maminky /ne/nauˇcily”. Usmˇevav´eho a pohodov´eho slovensk´eho herce J.Satinsk´eho n´am pˇripomene jeho u ´tl´a kn´ıˇzka ”Z m´eho den´ıku”. Z beletrie to jsou jiˇz zn´ am´ a a osvˇedˇcen´a jm´ena naˇsich autor˚ u - P.Fr´ ybort ”Bodyguard” - nap´ınav´e ˇcten´ı ze souˇcasn´e ˇcesk´e spoleˇcnosti oˇcima soukrom´eho detektiva. ”Dvˇe d´amy v t´ısni” od Zd. Fr´ ybov´e pˇredstavuj´ı t´emˇeˇr humorn´ y pˇr´ıbˇeh o cestov´an´ı dvou ˇcesk´ ych pˇr´ıtelkyˇ n souˇcasnou Evropou bez hraniˇcn´ıch z´avor dˇr´ıvˇejˇs´ıch let. Horkou novinkou jsou ”Rodinn´a pouta” (B´art˚ u), zn´am´a z TV seri´alu, ˇci ”Moje vzpom´ınkov´ a dobr´ a jitra” (fejetony V.Vˇetviˇcky). Zcela nov´ ym jm´enem mezi ˇcesk´ ymi spisovateli je i jm´eno Zdeˇ nka Jecel´ına, oseck´eho spoluobˇcana, kter´ y vstupuje do literatury knihou z d´ avn´ ych dob kr´ale Artuˇse ”Tˇrista panen pro ˇr´ıˇsi”. Dˇeti jistˇe zaujmou medv´ıdci zn´ am´ı z TV veˇcern´ıˇcku - ”Honz´ık a Eliˇska” (V.Chaloupek), pˇr´ıbˇeh pt´aka alky ”Kvik pluje na jih” /Kubeˇs/, ” Poh´ adkov´e vaˇren´ı” (Neˇcas), sci-fi ”Tkalci gobel´ın˚ u” (Eschbach), pro d´ıvky od 12 let ”L´asky a n´alezy” a ”Kapky rosy” od L. Lanczov´e, nejpopul´arnˇejˇs´ı autorky d´ıvˇc´ıch rom´an˚ u v souˇcasnosti aj. Opˇet tady m´ ame bˇrezen - nyn´ı nejen Mˇes´ıc knihy, ale i Internetu. Ano, nejen knihy, ale i Internet jsou v naˇs´ı knihovnˇe k dispozici z´ ajemc˚ um. Knihovna je otevˇrena dennˇe - mimo stˇredu.

Pondˇel´ı ´ y Uter´

a ˇctvrtek a p´atek

9 - 11 -

12 - 15 hod. 12 - 17 hod.

Registraˇcn´ı poplatky z˚ ustavaj´ı stejn´e - dospˇel´ı ˇcten´aˇri 40,- Kˇc, dˇeti, studenti, uˇcni a d˚ uchodci 20,- Kˇc. K registraci nutn´ y obˇcansk´ y pr˚ ukaz, u dˇet´ı p´ısemn´ y souhlas rodiˇc˚ u na pˇrihl´aˇsce. Telefon: Str´ anka knihovny: E-mail. adresa:

321 795 544 www.sweb.cz/knihovna.velosek velosek.knihovna @worldonline.cz

Tˇ eˇ s´ıme se na Vaˇ si n´ avˇ stˇ evu J.Dohnalov´a /knihovna V.Osek/ ˇ ˇ ´IC KNIHY A INTERNETU BREZEN - MES 10

ˇ NADEJE o.p.s. informuje Nadˇeje o.p.s. zah´ajila dne 23.12.2004 sb´ırku na opravu kosteln´ıch zvon˚ u (viz samostatn´ y ˇcl´anek na str. 7). Do konce roku bylo na tˇrech akc´ıch - zp´ıv´an´ı u v´anoˇcn´ıho stromu na n´amˇest´ı Mistra Jana Husa, zp´ıv´an´ı v m´ıstn´ım kostele a v´anoˇcn´ım koncertˇe s´olist˚ u N´arodn´ıho divadla - vybr´ano celkem 7.200,-Kˇc. Od 1.1.2005 do 28.2.2005 se pak na Obecn´ım u ´ˇradˇe vybralo dalˇs´ıch 8.000,-Kˇc. Sb´ırka i nad´ale pokraˇcuje a pokud chcete, m˚ uˇzete se zapojit i Vy. Keramick´e zvoneˇcky vyroben´e ˇz´aky Masarykovy z´akladn´ı ˇskoly jsou st´ale v prodeji na Obecn´ım u ´ˇradˇe u p. Marie Fraˇ nkov´e. Pˇripravov´ana je tak´e aukce pˇredmˇet˚ u a dˇel se zvonovou t´ematikou. Z´ajemci z ˇrad d´arc˚ u se mohou informovat pˇr´ımo u starosty p. Jiˇr´ıho Otty. Ing. Jiˇr´ı Otta, starosta

D˚ uleˇzit´e upozornˇen´ı ´ ´I PROVOZU SPLASKOV ˇ ´ KANALIZACE - ZAHAJEN E V souvislosti s nepˇr´ızniv´ ymi klimatick´ ymi podm´ınkami letoˇsn´ı zimy bylo rozhodnuto posunout term´ın zah´ajen´ı provozu splaˇskov´e kanalizace na 1.6.2005. Majitel´e jednotliv´ ych nemovitost´ı si tak budou moci v klidu pˇripravit svoje gravitaˇcn´ı pˇr´ıpojky na pˇripojen´ı k zabudovan´e ˇsachtˇe vybaven´e vakuov´ ym ventilem. Ing. Jiˇr´ı Otta, starosta

Nab´ıdka od STP, a.s. pro nov´e z´akazn´ıky Vˇsem novˇe pˇripojen´ ym z´akazn´ık˚ um z ˇrad dom´acnost´ı, kteˇr´ı spln´ı n´ıˇze uveden´e podm´ınky, bude poskytnut pˇr´ıspˇevek na plynofikaci formou slevy 22% na zemn´ı plyn odebran´ y do konce roku 2005. Tato nab´ıdka se vztahuje na novˇe zˇr´ızen´a odbˇern´a m´ısta z´akazn´ık˚ u kategorie dom´acnost, kteˇr´ı budou vyuˇz´ıvat zemn´ı plyn k vyt´apˇen´ı, uzavˇrou kupn´ı smlouvu o dod´avce zemn´ıho plynu, budou pˇripojeni k distribuˇcn´ı soustavˇe a zah´aj´ı odbˇer plynu v obdob´ı od 1. bˇrezna do 30. z´aˇr´ı 2005. Pro z´ısk´an´ı u ´pln´ ych informac´ı kontaktujte naˇsi bezplatnou telefonn´ı linku 800 100 828 nebo si vyˇz´adejte n´avˇstˇevu obchodn´ıho z´astupce - p. Irena Nˇemeˇckov´a, tel. 737 200 777. Ing. A. Lomeck´ y, ˇreditel divize obchodu Ing. M. Kazda, vedouc´ı odboru marketingu

11

ˇ ´IHO ZIVOTA ˇ ZE SKOLN Mikul´ aˇ s ve ˇ skole Jiˇz od p´ateˇcn´ıho r´ana 3.12. bylo v naˇs´ı ˇskole ruˇsno. Nikdo z menˇs´ıch dˇet´ı nevˇedˇel, zda do ˇskoly opˇet nezav´ıt´a Mikul´aˇs s andˇely a s ˇcerty. S pˇrib´ yvaj´ıc´ımi hodinami napˇet´ı vzr˚ ustalo, aˇz koneˇcnˇe v pr˚ ubˇehu ˇctvrt´e hodiny se naˇsi prvˇ n´aˇcci doˇckali. Do jejich tˇr´ıdy ˇ pˇriˇsel nejen Mikul´aˇs, 5 andˇel˚ u, ale tak´e je navˇst´ıvilo 9 ˇcert˚ u! To bylo kˇriku! Certi prvˇ n´aˇck˚ um zazp´ıvali p´ısniˇcku o pekle a naopak nˇekteˇr´ı prvˇ n´aˇckov´e se ˇcert˚ um pochlubili svou p´ısniˇckou nebo b´asniˇckou. Vˇsechny dˇeti sl´ıbily, ˇze budou poslouchat pan´ı uˇcitelku a ˇze se budou snaˇzit, aby jejich ˇcten´ı, psan´ı a poˇc´ıt´an´ı bylo co nejlepˇs´ı. Mikul´aˇs s andˇely dˇeti podˇelil vlastnoruˇcnˇe uˇsit´ ymi mikul´aˇssk´ ymi punˇcochami, v kter´ ych kaˇzd´ y prvˇ n´aˇcek naˇsel pern´ıkov´eho ˇcerta nebo pern´ıkov´eho Mikul´aˇse.

Mikul´ aˇ s na gymnastice P´ateˇcn´ı odpoledne patˇrilo naˇsim gymnastk´am a jejich rodiˇc˚ um. Dˇeti si pˇripravily vystoupen´ı, kter´e bylo zah´ajeno slavnostn´ım n´astupem vˇsech dˇet´ı navˇstˇevuj´ıc´ıch gymnastick´ y krouˇzek. Cviˇcily vˇsechny dˇeti, nevadilo, ˇze nˇekdo chod´ı na krouˇzek jiˇz nˇekolik´at´ y rok, jin´ y teprve s gymnastikou zaˇc´ın´a. Kaˇzd´ y pˇredvedl, co uˇz um´ı. Nejstarˇs´ı dˇevˇcata zacviˇcila na prostn´ ych,uk´azala velmi pˇekn´e a n´aroˇcn´e skoky na trampol´ınˇe, pˇredvedla po12

hybovou skladbu, se kterou se z´ uˇcastnila republikov´eho z´avodu Eurot´ ym. Mladˇs´ı dˇevˇcata pˇredstavila sv´e sestavy na hrazdˇe, sk´akala pˇres kozu a spolu s nejmenˇs´ımi holˇciˇckami uk´azaly na prostn´ ych stojky, hvˇezdy i pˇremety. Naˇse nejmenˇs´ı holˇciˇcky tak´e zacviˇcily na laviˇck´ach.Po vystoupen´ı vˇsichni nedoˇckavˇe oˇcek´avali pˇr´ıchod Mikul´aˇse. Toho doprovodilo nˇekolik ˇcert˚ u a andˇel˚ u. Kaˇzd´a gymnastka od nich dostala za hezk´e cviˇcen´ı bal´ıˇcek s ˇcasopisem a se sladkou odmˇenou.

V´ anoˇ cn´ı zp´ıv´ an´ı Tradiˇcn´ı v´anoˇcn´ı zp´ıv´an´ı se opˇet konalo pod v´anoˇcn´ım stromem a v m´ıstn´ım kostele. ˇ Dˇeti se na vystoupen´ı pilnˇe pˇripravovaly. Skoda jen, ˇze se nˇekter´e z d˚ uvodu nemoci nemohly nakonec nˇekter´eho z vystoupen´ı z´ uˇcastnit. Podˇekov´an´ı patˇr´ı vˇsem rodiˇc˚ um, kteˇr´ı dˇeti doprov´azeli na zkouˇsky a kteˇr´ı s dˇetmi doma procviˇcovali nov´e koledy. V´ anoˇ cn´ı bes´ıdka dˇ et´ı z 5.A Jiˇz pop´at´e si dˇeti z p´at´e tˇr´ıdy pˇripravily pro sv´e rodiˇce a kamar´ady v´anoˇcn´ı vystoupen´ı. Letos nacviˇcily poh´adku s p´ısniˇckami, kterou samy vymyslely a pojmenovaly podle hlavn´ı postaviˇcky - O neposluˇsn´em Joz´ıfkovi. Nejprve v pondˇel´ı 20.prosince dopoledne poh´adku zahr´aly sv´ ym kamar´ad˚ um z prvn´ı a druh´e tˇr´ıdy, veˇcer uˇz vystoupen´ı patˇrilo jejich rodiˇc˚ um, prarodiˇc˚ um a sourozenc˚ um. Poh´adka se vˇsem moc l´ıbila, a tak p´at’´aci, potˇeˇseni divadeln´ım u ´spˇechem, si mohli hezky proˇz´ıt zbytek veˇcera, z˚ ustali totiˇz ve ˇskole pˇres noc. Nejprve si ve ˇskoln´ı kuchyˇ nce pˇripravili tal´ıˇre pln´e chleb´ıˇck˚ u a jednohubek, k veˇceˇri si udˇelali hranolky. Potom se vr´atili do sv´e tˇr´ıdy, kde na nˇe ˇcekal v´anoˇcn´ı stromeˇcek a pod n´ım 13

spousta d´ark˚ u. Rozd´avali jim je jejich kamar´adi ze ˇskoly pˇr´ırodˇe, kteˇr´ı si tak´e s nimi za doprovodu klav´ıru a kytary zazp´ıvali v´anoˇcn´ı koledy. Po kr´asnˇe str´aven´em veˇceru se uˇz ve spac´ak´ach jenom pov´ıdalo a to aˇz dlouho do noci. P´ at’´ aci v Praze Po pololetn´ım vysvˇedˇcen´ı str´avili p´at’´aci dva dny v Praze, kde si tˇr´ıdili a doplˇ novali poznatky z hodin pˇr´ırodovˇedy. Prvn´ı den navˇst´ıvili Planet´arium, kde v s´ale Kosmodroma zhl´edli film o planet´ach naˇs´ı sluneˇcn´ı soustavy, potom si prohl´edli v´ ystavu t´ ykaj´ıc´ı se naˇs´ı Zemˇe, Mˇes´ıce a Slunce. Odpoledne navˇst´ıvili v´ ystavu Moˇrsk´ y svˇet, kde se z prohl´ıdky a z vypr´avˇen´ı ˇreditele v´ ystavy dozvˇedˇeli mnoho zaj´ımav´ ych vˇec´ı ze ˇzivota moˇrsk´ ych ˇzivoˇcich˚ u. Druh´ y den dˇeti ˇcekala n´avˇstˇeva hvˇezd´arny na Petˇr´ınˇe. Nejprve zhl´edly film o pohybech naˇs´ı Zemˇe, potom n´asledovala beseda s pracovn´ıkem hvˇezd´arny. Dˇeti si pro nˇej pˇripravily spoustu ot´azek t´ ykaj´ıc´ıch se ˇzivota ve vesm´ıru, pozorov´an´ı hvˇezd, kosmonautiky a nejnovˇejˇs´ıch poznatk˚ u o naˇs´ı sluneˇcn´ı soustavˇe. Nakonec si naˇsi p´at’´aci prohl´edli hvˇezd´aˇrsk´e dalekohledy, a protoˇze ten den poˇcas´ı nepˇr´alo, bylo zataˇzeno, tak dˇeti dalekohledy pozorovaly jen vzd´alen´e pˇredmˇety na Petˇr´ınˇe. Odpoledne patˇrilo botanick´e zahradˇe, kde si dˇeti prohl´edly sklen´ık Fata Morgana, kter´ y velmi dobˇre pˇredstavuje rostlinstvo tropick´eho p´asu. Dˇeti vidˇely rostliny, kter´e by mohly naj´ıt na pouˇsti a polopouˇsti, v tropick´em deˇstn´em pralese nebo v horsk´ ych oblastech tropick´eho p´asu. Helena Bab´akov´a

14

Z´ apis dˇ et´ı do 1. tˇ r´ıdy Ve ˇctvrtek 10. u ´nora se v naˇs´ı ˇskole konal z´apis dˇet´ı do 1. tˇr´ıdy, tentokr´at motivovan´ y pˇr´ıbˇehy skˇr´ıtk˚ u z paˇrezov´e chaloupky. Dˇeti nejprve b´asniˇckou probouzely Kˇrem´ılka a Vochom˚ urku, potom tˇemto poh´adkov´ ym postaviˇck´am ukazovaly dovednosti, kter´e by mˇelo kaˇzd´e d´ıtˇe zvl´adnout pˇred zah´ajen´ım ˇskoln´ı doch´azky. Kaˇzd´ y budouc´ı prvˇ n´aˇcek si dom˚ u odnesl pamˇetn´ı list a keramickou postaviˇcku jednoho ze skˇr´ıtk˚ u, kter´a mu pom˚ uˇze setkat se se sv´ ymi spoluˇz´aky 1. z´aˇr´ı ve ˇskole. Helena Bab´akov´a

´ ˇ ´ SKOLY ˇ ZPRAVY Z MATERSK E ˇ ´ Zmˇ eny v placen´ı ”SKOLN EHO” ˇ Od 1. 1. 2005 vstoupil v platnost nov´ y Skolsk´ y z´akon ˇc.561/2004Sb, a ten pˇrinesl v t´eto ˇ problematice z´asadn´ı zmˇenu. Skoln´ e, neboli u ´plata za ˇskolsk´e a vzdˇel´avac´ı sluˇzby, se uˇz neplat´ı na u ´ˇcet obecn´ıho u ´ˇradu, ale pˇr´ımo na u ´ˇcet mateˇrsk´e ˇskoly. Vyhl´aˇskou ˇc. 1/2005 byla stanovena n´asleduj´ıc´ı pravidla: • plat´ı rodiˇc za kaˇzd´e d´ıtˇe a zapoˇcat´ y mˇes´ıc • plat´ı se vˇzdy do 15. v mˇes´ıci • od u ´platy jsou osvobozeni rodiˇce dˇet´ı pˇredˇskoln´ıch, i tˇech, kter´e maj´ı odloˇzenou ˇskoln´ı doch´azku o jeden ˇskoln´ı rok • d´ale neplat´ı ti rodiˇce, kteˇr´ı pob´ıraj´ı na d´ıtˇe soci´aln´ı pˇr´ıplatek podle Z´akona ˇc. 117/1995 Sb., nebo fyzick´a osoba, kter´a o d´ıtˇe osobnˇe peˇcuje a pob´ır´a d´avky pˇestounsk´e p´eˇce, a tuto skuteˇcnost prok´aˇz´ı ˇreditelce mateˇrsk´e ˇskoly Pˇr´ıspˇevek je sn´ıˇzen i pro d´ıtˇe doch´azej´ıc´ı do mateˇrsk´e ˇskoly jen na pˇet dn˚ u v mˇes´ıci, ˇ pro dˇeti, kter´e nedoch´azely ani jeden den v mˇes´ıci, a v dobˇe pˇreruˇsen´ı provozu MS ´ o hlavn´ıch pr´azdnin´ach (ˇcervenec, srpen). Uplata je splatn´a sloˇzenkou nebo pˇrevodem zu ´ˇctu. ˇ Eva Fromov´a, ˇreditelka MS Budou z naˇ sich dˇ et´ı slavn´ı mal´ıˇ ri, sportovci ˇ ci u ´ spˇ eˇ sn´ı zpˇ ev´ aci? Jistˇe si to mnoz´ı rodiˇce tajnˇe pˇrej´ı. Vˇzdyt’, kdo v´ı. Jedno je ale jist´e. Pokud budou v nˇeˇcem vynikat, nen´ı to jen ot´azka talentu, ale i p´ıle, snahy atd. Co je vˇsak asi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı, je m´ıt chut’ a z´ajem. V pˇredˇskoln´ım vˇeku m´a vˇetˇsina dˇet´ı pˇr´ımo touhu vˇse zaˇz´ıt, ochutnat, napodobit anebo alespoˇ n pozorovat. Z toho vych´az´ıme i v naˇs´ı mateˇrince. A pr´avˇe proto, zde m´ame mimo jin´ ych aktivit i z´ajmov´e krouˇzky. Zaˇrazen´ı v´ ytvarn´eho, hudebn´ıho, sportovn´ıho ˇci jin´eho krouˇzku do programu v´ ychovn´e pr´ace, m´a pro dˇecka velk´ y v´ yznam. D´ıtˇe pˇripravuje na vstup nejen do ˇskoly, ale i do t´e ˇc´asti ˇzivota, kde mus´ı ˇreˇsit probl´em, nezdar, ale i radost, samo. Bez rodiˇc˚ u. Z pohledu dospˇel´eho 15

se zd´a, ˇze nem´a vlastnˇe ˇz´adn´e starosti a tr´apen´ı. Ale ... Urˇcitˇe si jeˇstˇe vzpom´ın´ate, jak velk´ y m˚ uˇze b´ yt STRACH oˇcima dˇet´ı. Tˇreba z toho, ˇze neum´ı nakreslit auto, ˇze nem´a u ´kol, ˇze nev´ı, kde nechalo taˇsku. A jak s t´ımto souvis´ı naˇse krouˇzky? Velmi. Uˇz t´ım, ˇze je vede jin´a uˇcitelka, neˇz ta ”jejich”. Jdou do jin´eho prostˇred´ı. V´ ytvarn´a tˇr´ıda m´a sv˚ uj ateli´er v jin´em patˇre. Sportovci dokonce tr´enuj´ı pˇr´ımo na z´akladn´ı ˇskole. Zat´ım sice st´ale pod dozorem uˇcitelky z mateˇrsk´e ˇskoly, ale hlavn´ı slovo zde m´a uˇcitelka ze ˇskoly z´akladn´ı. D´ıtˇe se potom orientuje ve ˇskole l´epe, pokud si tam chod´ı ”hr´at”. Okoukne prostor i nˇekter´e uˇcitele. Uˇc´ı se pˇren´aˇset sv´e vˇeci a starat se o nˇe. Uˇc´ı se zeptat jin´ ych dˇet´ı nebo dospˇel´eho, pokud nˇeco nev´ı. V menˇs´ım kolektivu m˚ uˇzou v´ıce vyniknout nˇekter´e jeho povahov´e rysy. Podporuje se jeho sebevˇedom´ı. V m´em,v´ ytvarn´em krouˇzku, nejde zdaleka o kr´asn´e obr´azky, ale pˇredevˇs´ım o to, aby se dˇeti neb´aly kreslit nebo ps´at. Vˇzdyt’ dˇeti vˇetˇsinou vˇed´ı, kolik je pˇet kuˇr´atek, ale boj´ı se, ˇze je nedok´aˇz´ı nakreslit. A tak zkouˇs´ıme kreslit draky, zv´ıˇrata, auta, sportovce, papouˇsky a prostˇe vˇse moˇzn´e, mnohdy i nemoˇzn´e. Ne pro v´ ysledek, ale proto, aby si d´ıtˇe vˇeˇrilo. ˇ R´ık´am jim napˇr´ıklad, kdyˇz se to nepodaˇr´ı, jak by asi mˇelo: ”Je opravdu zvl´aˇstn´ı, ten kocour, ale je tv˚ uj. Tˇreba nem´a dobrou n´aladu, tak proto je tak hranat´ y. Pˇr´ıˇstˇe bude moˇzn´a vypadat veseleji.” A j´a m´am opravdu radost z toho, ˇze jsou st´ale odv´aˇznˇejˇs´ı a nevzd´avaj´ı ani kresbu, o kterou bych se sama ani nepokusila. Postava na koni, tanˇc´ıc´ı v´ıly, rozzuˇren´ı kouzeln´ıci, smutn´ y slon, ... Je aˇz obdivuhodn´e, s jakou chut´ı kresl´ı, kdyˇz neslyˇs´ı st´ale z´aporn´e kritiky. Zdaleka to neznamen´a, ˇze se dˇetem za kaˇzdou cenu vnucuje n´azor, jak jsou u ´ˇzasn´e. Vˇetˇsina dˇet´ı moc dobˇre v´ı, jak mu co jde. A odhadne se mnohdy l´epe neˇz rodiˇce. Vˇzdyt’ kr´asnˇe zp´ıvat je dar, ale r´ad zp´ıvat m˚ uˇze kaˇzd´ y, i kdyˇz nikdy nebude superstar, nemysl´ıte? A to je taky dobr´e vˇedˇet. A mysl´ım, ˇze nejkr´asnˇejˇs´ı odmˇena pro n´as, uˇcitelky, je obr´azek od kluka, kter´ y se pastelk´am vyh´ ybal obloukem. P´ısniˇcka zazp´ıvan´a faleˇsnˇe, ale od srdce a g´ol od dˇecka, kter´e zapom´ın´a botasky, neum´ı kliˇcky, ale poprv´e se trefilo do br´any. Co na tom, ˇze obr´azek je pro nˇekoho ˇcm´aranice, zpˇev faleˇsn´ y a branka byla pr´azdn´a. Lesk v oˇc´ıch d´ıtˇete, u ´smˇev a radost, je to, co snad kaˇzd´e uˇcitelce pohlad´ı duˇsi a dod´av´a j´ı energii. Nˇekdy m´ıv´am pocit, ˇze i dospˇel´aci by potˇrebovali m´ıt svoje krouˇzky, kde nevad´ı nedokonalost, a kde radost a dobr´ y pocit, je na prvn´ım m´ıstˇe. A mysl´ım, ˇze kaˇzd´ y m˚ uˇze zaˇc´ıt kdykoli. A v˚ ubec to nemus´ı b´ yt v´ ytvarn´ y nebo hudebn´ı krouˇzek. Co tˇreba fotbal, p´anov´e ˇ uˇz to zn´ate a d´av´ate mi za pravdu? a bˇriˇsn´ı tance, d´amy? Vzh˚ uru za nov´ ymi proˇzitky. Ze Tak to je fajn. A vaˇse pokroky dˇeti jistˇe ocen´ı. Ovˇsem, kdyˇz v´am to p˚ ujde. To v´ıte - dˇeti jsou dˇeti. Ale straˇsnˇe fajn. Jana Matˇejkov´a Fotbalov´ a stˇ reda Kaˇzdou stˇredu odpoledne se nˇekter´e dˇeti z mateˇrsk´e ˇskoly liˇs´ı od ostatn´ıch. Jak? Co je na nich zvl´aˇstn´ıho? Nos´ı totiˇz bat˚ uˇzky. J´a v´ım, ted’ nam´ıtnete: ”To nen´ı nic zaj´ımav´eho, to nos´ı i jin´ı.” Liˇs´ı se ale jejich obsah. Neukr´ yvaj´ı v nˇem sv´e poklady a hraˇcky, ale tren´ yrky, ˇ triˇcka, ˇsvihadla, tenisky, velkou l´ahev s pit´ım. (Z´ızeˇ n je totiˇz velik´a). Pt´ate se proˇc? Hned v´am odpov´ım. Zamˇen´ı totiˇz zn´am´e prostory svoj´ı star´e dobr´e mateˇrinky za velkou tˇelocviˇcnu v z´akladn´ı ˇskole. 16

Zkouˇs´ı si, jak moc je tˇeˇzk´e st´at se opravdov´ ym fotbalov´ ym kouzeln´ıkem, ˇci kouzelnic´ı. (Ano, p´ıˇsi i v ˇzensk´em rodˇe, protoˇze jiˇz d´avno nen´ı tento sport z´aleˇzitost´ı jen ˇcistˇe muˇzskou). Nˇekteˇr´ı se chtˇej´ı podobat sv´ ym tat´ınk˚ um nebo dˇedeˇck˚ um, coˇz se jim skuteˇcnˇe daˇr´ı. Jak tedy vypad´a jeden stˇredeˇcn´ı tr´enink? Pˇri rozcviˇcce si mal´ı ˇspunti zahˇrej´ı svaly a dostanou se do t´e spr´avn´e n´alady. Postˇreh a obratnost, rychlost a odvahu, pˇrem´ yˇslivost, mrˇstnost a smysl pro t´ ymovou pr´aci vyuˇzij´ı v z´avodiv´ ych, m´ıˇcov´ ych a pohybov´ ych hr´ach a pˇri cviˇcen´ı na nejr˚ uznˇejˇs´ım n´aˇrad´ı. To vˇse jsou vlastnosti, kter´ ych by se fotbalistovi mˇelo dost´avat co nejv´ıce. Popsala bych jeˇstˇe mnoho ˇr´adek, neˇz bych vyjmenovala vˇse, co jim jejich tren´er ˇ M. Muniov´a pˇriprav´ı. K ruce m´a dva asistenty - E. Zilkovou a L. Svobodovou. Na konci tr´eninku si mal´ı fotbalist´e obl´eknou dresy a s chut´ı se pust´ı do z´apasu. Z´apalem pro hru, radost´ı z promˇenˇen´e ˇsance a faulov´an´ım se nijak neliˇs´ı od vyˇsˇs´ıch soutˇeˇz´ı. Kdo v´ı, moˇzn´a zrovna letos vychov´av´ame budouc´ı fotbalovou hvˇezdu -Nedvˇeda, Beckhama, Rosick´eho, Seedorfa, Bend´ıka, Demetera, Drahovzala, Froma, Karbana, Kuˇc´ırka, Loudu, Melez´ınka, Rezlera, Sodomu, Maˇska, Niederle, Bezuchu, Kukala, Babˇcanovou, Fiˇıpkovou, Svandovou. ˇ lipovou, Kaˇsparovou, Koutovou, Kysilkovou, Langrovou, S´ Nez´aleˇz´ı to jen na n´as, ale pozdˇeji i na dalˇs´ıch tren´erech: v pˇr´ıpravce, ˇz´ac´ıch, dorostu, muˇz´ıch, (ˇzen´ach?), ale i na chuti mal´ ych fotbalist˚ u vˇenovat se tomuto sportu i d´ale. Doufejme, ˇze se nˇekteˇr´ı budou pohybovat minim´alnˇe na okresn´ıch, krajsk´ ych, republikov´ ych tr´avn´ıc´ıch... Zelen´ y paˇzite, tˇeˇs se!!! ˇ Eva Zilkov´ a

Klub maminek pˇrech´az´ı pod Nadˇeji o.p.s. Jak jste si jistˇe uˇz pˇreˇcetli ve ”Zpr´av´ach z radnice”, m´ıstn´ı Sokol ukonˇcil ˇcinnost. Akce poˇr´adan´e v minulosti Klubem maminek se budou konat i nad´ale, nyn´ı zcela pod Nadˇej´ı o.p.s. A co pro v´as chyst´ame do konce ˇskoln´ıho roku? - Burzu rostlin - Burzu obleˇcen´ı a sportovn´ıch potˇreb - Dˇetsk´ y den Burzy se budou opˇet konat v Dˇelnick´em domˇe, pravdˇepodobnˇe na konci dubna. Na Dˇetsk´ y den se m˚ uˇzete tˇeˇsit bˇehem posledn´ıho kvˇetnov´eho nebo prvn´ıho ˇcervnov´eho v´ıkendu. O term´ınech budete vˇcas informov´ani m´ıstn´ım rozhlasem a plak´aty. Lenka Pavelkov´a 17

Oseˇct´ı internacion´alov´e vzpom´ınaj´ı - Miroslav Vil´ımek Dalˇs´ım, kdo bude vzpom´ınat na sv´a fotbalov´a l´eta uˇcednick´a i mistrovsk´a, je legenda oseck´eho fotbalu Miroslav Vil´ımek. Jak bylo v t´e dobˇe zvykem, i on dostal pˇrezd´ıvku. Uˇz nev´ı, jak a proˇc k n´ı pˇriˇsel, ale pro kamar´ady byl a st´ale je ICA. Narodil se v r. 1933 v Podmoklech u Dˇeˇc´ına. V r. 1938 musel i s rodiˇci doslova ut´eci pˇred Nˇemci, kteˇr´ı zab´ırali ˇcesk´e pohraniˇc´ı. Dostal se do Velk´eho Oseka, kde jeho otec z´ıskal zamˇestn´an´ı na dr´aze. Bydleli v n´adraˇzn´ım domku u hradla smˇerem k Libici, prakticky hned vedle kolej´ı. V r. 1946 se Vil´ımkovi pˇrestˇehovali do ”n´adraˇzn´ıho” domu naproti n´adraˇz´ı. Nebyl to vˇsak ˇz´adn´ y pˇrepych, v domˇe nebyla zavedena voda, muselo se pro n´ı chodit s konv´ı ke studni na dv˚ ur. Topilo se v kamnech, uhl´ı se muselo nosit do 2.patra po schodech. Jeho spoluˇz´aky na oseck´e ˇskole byli i jeho pozdˇejˇs´ı fotbalov´ı spoluhr´aˇci Ajda Maˇ tucha, Skranˇ ek, Paroubek i volejbalista Kliˇcka. Po ˇskole se uˇcil strojn´ım z´ameˇcn´ıkem ve Frigeˇre Kol´ın a vystudoval strojn´ı pr˚ umyslovku v Kol´ınˇe. Ve Frigeˇre potom pracoval aˇz do d˚ uchodu. V r. 1961 se oˇzenil s Boˇzenkou Nˇemcovou a spoleˇcnˇe se nastˇehovali do nov´e druˇzstevn´ı bytovky u ˇskoly. Maj´ı spolu dvˇe dˇeti, dnes 39-letou Danu a 36-let´eho Mirka. Ica byl sportovn´ı vˇseumˇel, na co s´ahl, to mu ˇslo. Kromˇe fotbalu hr´al v´ ybornˇe i volejbal, basketbal, stoln´ı tenis, nohejbal, sluˇsnˇe ˇsachy a kuˇzelky, dobˇre cviˇcil na n´aˇrad´ı v Sokole, kam od dˇetstv´ı chodil. Kdyby se v t´e dobˇe hr´al v Oseku tenis, urˇcitˇe by vynikal i v nˇem. Jedin´e, ˇcemu neholdoval, byly zimn´ı sporty - nehr´al hokej ani nelyˇzoval. V´ yjimkou byl fotbal na ledˇe, kter´ y se tehdy na zamrzl´em M´aˇcidle hr´al kaˇzd´e zimn´ı dopoledne. Ve Viktorce hr´al vˇetˇsinou na halvu nebo na spojce, byl jedn´ım z jej´ıch nejlepˇs´ıch stˇrelc˚ u. Fotbal hr´al aˇz do r. 1971, kv˚ uli probl´em˚ um s nohama uˇz potom nehr´al v˚ ubec, ani za starou gardu. Na sport vˇsak nezanevˇrel, po dlouh´ ych letech se vr´atil ke stoln´ımu tenisu. Zaˇcal tr´enovat partu ˇsikovn´ ych oseck´ ych kluk˚ u, se kter´ ymi potom hr´al OP. Pozdˇeji odeˇsel se synem Mirkem (kter´ y byl podle jeho slov v ”pinˇcesu” lepˇs´ı neˇz on) do sousedn´ı Libice, kde se hr´ala v t´e dobˇe divize. Tam uˇz hr´al jen pˇr´ıleˇzitostnˇe a vˇenoval se ”bafuˇ naˇren´ı”. Ted’ se vˇenuje hlavnˇe u ´drˇzbˇe rodn´eho domku sv´e manˇzelky v Pˇremyslovˇe ulici, nˇekdy zajde i na fotbal (mohl by vˇsak ˇcastˇeji). A nyn´ı jeho vzpom´ınky. ”Jeˇstˇe neˇz zaˇcnu vzpom´ınat na fotbal, dvˇe nepˇr´ıjemn´e vzpom´ınky na v´alku. V r. 1943 byl m˚ uj otec tot´alnˇe nasazen na pr´aci do Nˇemecka. Tato pracovn´ı povinnost vznikla v dobˇe, kdy se nˇemeck´emu pr˚ umyslu nedost´avaly pracovn´ı s´ıly, protoˇze vˇsichni schopn´ı muˇzi museli odej´ıt na frontu. Kaˇzd´a obec v Protektor´atu proto mˇela pˇredeps´ano, kolik muˇz˚ u m´a do Nˇemecka poslat. Pˇrednostnˇe mˇeli j´ıt svobodn´ı a ˇzenat´ı bezdˇetn´ı. Uˇz tehdy vˇsak patrnˇe bujela korupce, protoˇze ti, kter´ ych se tato povinnost v Oseku t´ ykala, se z n´ı vyvl´ekli, at’ uˇz pomoc´ı penˇez nebo zn´amost´ı. A odnesl to m˚ uj otec, pˇrestoˇze mˇel tˇri dˇeti. Do konce v´alky jsme to mˇeli doma hodnˇe tˇeˇzk´e. Druh´a vzpom´ınka se v´aˇze k jaru 1945, kdy byl bombardov´an Kol´ın. Nˇekolik bomb spadlo i do Oseka, do lesa vedle libick´e silnice, asi 200m od naˇseho domku. Tlakov´a vlna vyrazila okna i s r´amy, vˇsechno vl´etlo do bytu. Jeˇstˇe ˇstˇest´ı, ˇze v t´e dobˇe nebyl nikdo doma. S fotbalem jsem oproti jin´ ym kluk˚ um zaˇcal pozdˇeji. Od narozen´ı jsem totiˇz mˇel probl´emy s nohama, mˇel jsem chodidla otoˇcen´a ˇspiˇckami k sobˇe. Doktoˇri mi je postupnˇe rovnali, mˇel jsem na nich 2 roky s´adru. Kdyˇz mi ji sundali, mˇel jsem noˇzky jako sirky. Zaˇcal jsem intenzivnˇe cviˇcit a hlavnˇe hodnˇe bˇehat, abych je pos´ılil. Fotbal jsem hr´at nesmˇel, maminka 18

ˇ e bˇeh´an´ı mˇe hl´ıdala, i kdyˇz se j´ı to moc nedaˇrilo. Povolila mi to aˇz v m´ ych 9 letech. Cast´ v dˇetstv´ı natolik pos´ılilo moje pl´ıce, ˇze jsem pozdˇeji bez probl´em˚ u mohl hr´at za dorost a hned potom i za A muˇzstvo. Mnohokr´at jsem zaslechl pozn´amku, ˇze snad m´am dvoje pl´ıce. S fotbalem jsem tedy zaˇcal pomˇernˇe pozdˇe, ale brzy jsem toto zpoˇzdˇen´ı dohonil, dennˇe jsem nˇekde kopal. Jako hˇriˇstˇe n´am slouˇzily r˚ uzn´e pl´acky - na n´amˇest´ı, u M´aˇcidla, na Hvˇezd´arnˇe nejv´ıce jsem vˇsak chodil na pl´acek v lese vedle Hery. Hr´ali jsme bosi, v tenisk´ach, v p´askov´ ych sand´alech, prostˇe v tom, co kdo mˇel. Kopaˇcky mˇel jedinˇe Tonda Mraˇcek, kter´ y n´as bezohlednˇe ’brousil’ bos-nebos. Jako m´ıˇc n´am slouˇzil obyˇcejn´ y tenis´ak, nebo o trochu vˇetˇs´ı gumov´ y m´ıˇc. Koˇzen´ y kopac´ı m´ıˇc mˇel jenom jeden kluk ze Str´aˇze, ale ten byl k dispozici m´alokdy. Pozdˇeji, uˇz jako dorostenci, jsme chodili hr´at fotbal na hˇriˇstˇe DTJ na ”Lid’´aku”, kde se tˇesnˇe po v´alce dva roky hr´ala h´azen´a, a na zaˇc´atku ˇsedes´at´ ych let volejbal. Dnes tam stoj´ı mateˇrsk´a ˇskola. Za ˇz´aky Viktorie jsem zaˇcal hr´at asi v 11 letech. Tren´era i vedouc´ıho v jedn´e osobˇe n´am dˇelal Fr. Hoˇsek. Tr´enovali jsme dvakr´at t´ ydnˇe, a jeˇstˇe ne pˇr´ıliˇs kvalitnˇe, jenom stˇrelbu na branku, a potom jsme uˇz hr´ali ’na dvˇe’. Ono ani nic jin´eho dˇelat neˇslo, na tr´enink jsme dostali jeden star´ y ohran´ y m´ıˇc. Tr´enovali jsme ve sv´em obleˇcen´ı i obut´ı, o dresy se staral p. Davidenko. Hr´ali jsme pravdˇepodobnˇe OP, na z´apasy jsme jezdili na kolech nebo vlakem. Po z´apase jsme se mohli um´ yt pouze ve studen´e vodˇe, bud’ pˇr´ımo u studny nebo v kbel´ıc´ıch. Za dorost jsem zaˇcal hr´at ve 14 letech. Naˇs´ım vedouc´ım byl Jan V´acha, otec Hada a M´anka. Tr´enovali jsme spoleˇcnˇe s A muˇzstvem, st´ale ve vlastn´ım obleˇcen´ı. Hr´ali jsme nejdˇr´ıve OP, pozdˇeji KP II.tˇr. Na z´apasy jsme jezdili na kolech nebo vlakem, kam nebylo spojen´ı, tam n´as dovezl sv´ ym autem na dˇrevoplyn p. Mˇelnick´ y. Jeho osobn´ı auto bylo prostorn´e, mˇelo vzadu dvˇe ˇrady sedadel, takˇze se do nˇej veˇslo 7 hr´aˇc˚ u i s v´ ystroj´ı. Aby n´as na m´ısto dopravil vˇsecky, musel se jeˇstˇe jednou otoˇcit. Kdyˇz jsme jeli nˇekam d´al, ˇ y, nebo jeli nˇekteˇr´ı z n´as na motorce. Kopaˇcky kaˇzd´ vypomohl sv´ ym autem p. Cern´ y z n´as vyfasoval, mˇel je doma a staral se o nˇe. Mˇeli jsme dobr´e dorosteneck´e muˇzstvo, o ˇcemˇz svˇedˇc´ı i to, ˇze ˇrada hr´aˇc˚ u byla pravidelnˇe nominov´ana do reprezentaˇcn´ı jeden´actky okresu - Adamec, Bek, Matucha, Musil, V´acha, Vil´ımek. K Frantiˇsku Musilovi se v´aˇze jedna moje vzpom´ınka. Oba jsme doj´ıˇzdˇeli do Kol´ına, j´a do uˇcen´ı, on do ˇskoly. Kdyˇz jsem byl doma dˇr´ıve neˇz on, vyhl´ıˇzel jsem z okna naˇseho bytu, aˇz pˇrijede. P´ıskl jsem na nˇej a naznaˇcil rukou tahy figurkou po ˇsachovnici. On k´ yvl, donesl dom˚ u aktovku a hned se vr´atil ke mnˇe. Zasedli jsme k ˇsachovnici a hr´ali dvˇe hodiny. Potom jsme ˇsli na hˇriˇstˇe, kde vˇzdycky nˇekdo byl, a aˇz do tmy jsme hr´ali ’na dvˇe’. Za muˇzstvo dospˇel´ ych jsem zaˇcal hr´at uˇz jako dorostenec, ale jenom na v´ ypomoc, kdyˇz bylo m´alo hr´aˇc˚ u. Musel jsem vˇsak m´ıt povolen´ı od l´ekaˇre. Jednou se stalo, ˇze jsme s dorostem hr´ali v Beˇcv´arech a o poloˇcase pro mˇe pˇrijeli z bl´ızk´ ych Z´asmuk, kde hr´alo A muˇzstvo. Zaj´ımav´e bylo, ˇze i kdyˇz jsem byl menˇs´ıho vzr˚ ustu, tak jsem vˇetˇsinou hr´al stˇredn´ıho z´aloˇzn´ıka nebo pravou spojku. Jako dorostenci jsme hr´ali uˇz na nov´em hˇriˇsti, kde se budovala tribuna s kabinami a um´ yv´arnou. Zpoˇc´atku jsme se myli jeˇstˇe ve studen´e vodˇe, pozdˇeji pˇribyly sprchy s teplou vodou. Pˇri sv´em vzpom´ın´an´ı nem˚ uˇzu zapomenout na jednoho ˇclovˇeka, kter´ y pro sport ve Velk´em Oseku udˇelal straˇsnˇe moc. Byl to Sl´avek Kahle, Sokol tˇelem i duˇs´ı. S´am v´ ybornˇe cviˇcil, v Sokole dˇelal cviˇcitele, vedl vˇsechny muˇzsk´e kategorie. Jeho rukama proˇsli nejen vˇsichni 19

fotbalist´e, ale i vˇetˇsina oseck´ ych kluk˚ u. D´ıky nˇemu z´ıskali obratnost, mrˇstnost i s´ılu. S´am Sl´avek sice fotbal nehr´al, byl v´ yborn´ y volejbalista, pro oseck´ y sport vˇsak znamenal hodnˇe. Druhou osobnost´ı, kterou nemohu ve sv´ ych vzpom´ınk´ach vynechat, je Josef Bˇelina, alias ˇ S´abes. Kdyˇz v roce 1962 pˇriˇsel z Jiskry Kol´ın do Oseka jako hraj´ıc´ı tren´er, byla Viktorka ve velk´e krizi. Hned zaˇcal jednat. Omladil muˇzstvo, po bok nˇekolika starˇs´ıch hr´aˇc˚ u, kteˇr´ı chtˇeli tvrdˇe pracovat, zaˇradil mlad´e dorostence, odchovance Viktorky. Zavedl pravideln´e tvrd´e, z´aroveˇ n ale zaj´ımav´e a u ´ˇcinn´e tr´eninky. Vybral pro muˇzstvo vhodn´ y syst´em a styl. A s´am pˇri jeho realizaci ˇsel ve sv´ ych 42 letech pˇr´ıkladem v bojovnosti a z´apalu. Bˇehem jeho ˇabesovi jsem ˇsestilet´eho p˚ usoben´ı hr´ala Viktorka nejlepˇs´ı fotbal, jak´ y j´a pamatuju. A d´ıky S´ ˇ pˇri tom mohl b´ yt i j´a. Sv´ ym pˇr´ıkladem strhl S´abes i funkcion´aˇre, kteˇr´ı vytvoˇrili v´ ybornou partu, takˇze klub fungoval perfektnˇe i po str´ance organizaˇcn´ı. Bˇehem sv´e fotbalov´e kari´ery jsem dostal nˇekolik nab´ıdek k pˇrestupu. Z´ajem mˇel AFK Kol´ın, Podˇebrady, Nymburk. Mnˇe se vˇsak nechtˇelo mˇenit prostˇred´ı, ani nikam doj´ıˇzdˇet, v Oseku jsem mˇel kamar´ady, a proto jsem nikam neˇsel a z˚ ustal vˇern´ y Viktorce. Za tˇech 25 let, kter´e jsem ve Viktorii odehr´al, jsem byl jenom jednou vylouˇcen. Bylo to v poh´arov´em z´apase na Tatˇre Kol´ın, za kterou hr´aval nˇejak´ y Mˇ nuk. To byl z´aludn´ y hr´aˇc a zn´am´ y provokat´er, kter´ y to vˇsak dˇelal tak ˇsikovnˇe, ˇze rozhodˇc´ı vˇetˇsinou nic nevidˇel. Kdyˇz mˇe tento hr´aˇc uˇz ponˇekolik´at´e beztrestnˇe fauloval, nevydrˇzel jsem to a ohnal jsem se po nˇem. To vˇsak rozhodˇc´ı bohuˇzel uvidˇel a vylouˇcil mˇe. M´ ym nejlepˇs´ım oseck´ ym kamar´adem byl Josef Bek. Na hˇriˇsti jsem ˇz´adn´eho obl´ıben´eho spoluhr´aˇce nemˇel, j´a jsem se snaˇzil vych´azet dobˇre se vˇsemi. R´ad vzpom´ın´am na Mirka ’Buˇ nu’ Bˇrezinu, kter´ y se stal m´ ym patronem a ochr´ancem, kdyˇz jsem jako benjam´ınek pˇriˇsel do A muˇzstva (kaˇzd´ y, kdo ’Buˇ nu’ a jeho impozantn´ı postavu znal, pochop´ı, ˇze se Ica na hˇriˇsti mohl c´ıtit bezpeˇcnˇe - pozn. autora). Z ostatn´ıch spoluhr´aˇc˚ u r´ad vzpom´ın´am na Jardu Nov´aka, kter´ y byl takov´ ym fotbalov´ ym fanatikem, ˇze kdyby nebyl na z´apas nominov´an, tak by to snad i obreˇcel. Na jeho bratra Zdeˇ nka, v´ yborn´e prav´e kˇr´ıdlo, kter´ y snad ani na jin´em m´ıstˇe nehr´al. Na Jirku ’Kakoˇse’ Neumanna, zuˇriv´eho Sl´avistu, nositele dobr´e n´alady, baviˇce a srandistu, autora mnoha vt´ıpk˚ u a ˇzert´ık˚ u. Na Frant. Musila ml., v´ yborn´eho fotbalistu, kter´ y vˇsak kvalit sv´eho otce nedos´ahl. Na Josefa Beneˇse, rychl´eho a tvrd´eho obr´ance, kter´ y m´ıˇc bud’ odkopl daleko do pole soupeˇre, nebo se okolo nˇej toˇcil a tancoval tak dlouho, aˇz mu ho soupeˇr sebral. Na Josefa ’Sirotka’ Kub´ıˇcka, kter´ y sice nebyl technicky pˇr´ıliˇs vybaven, ale mˇel obrovsk´e zrychlen´ı na p´ar metrech, takˇze se dok´azal uvolnit a zakonˇcit tvrdou stˇrelou. Byl jedn´ım z nejlepˇs´ıch stˇrelc˚ u Viktorie, povˇestn´e byly jeho ’trestˇ n´aky’, kdy z kopeˇcku z hl´ıny pos´ılal na branku soupeˇre tvrd´e stˇrely. Z funkcion´aˇr˚ u mi nejv´ıce utkvˇeli v pamˇeti dlouholet´ y ml´adeˇznick´ y tren´er Frant. Hoˇsek, vynikaj´ıc´ı jednatel klubu ’St´al´e zdrav´ı’ Jehliˇcka a Vlad. T´azler. Ze vˇsech fanouˇsk˚ u si vzpom´ın´am zejm´ena na b´ yval´eho brank´aˇre Viktorky V. Boreck´eho, kter´ y pˇri kaˇzd´em dom´ac´ım z´apase st´al za brankou a sp´ılal soupeˇri i rozhodˇc´ımu. A tak´e na Frant. Maˇs´ına, od kter´eho jsem jednou na Karnevalu dostal jako uzn´an´ı za sv´e v´ ykony na hˇriˇsti svoji jedinou finanˇcn´ı odmˇenu - 100 Kˇc. Ze vˇsech z´apas˚ u, kter´e jsem za Viktorku nebo Tatran za tˇech 25 sez´on sehr´al, mi v pamˇeti uv´ızly vzpom´ınky na tˇri z´apasy, vˇsechny v KS II.tˇr., jak se tehdy naz´ yvala I.B tˇr´ıda. Ten prvn´ı jsme hr´ali nˇekdy v r. 1957 v C´ırkvici na Kutnohorsku, kam n´as sv´ ym autem vezl na etapy p. Mˇelnick´ y. My jsme se pohybovali nˇekde uprostˇred tabulky, dom´ac´ı byli beznadˇejnˇe posledn´ı, a vˇetˇsina muˇzstev si na nich nahr´avala sk´ore. Hr´alo se za st´al´eho 20

deˇstˇe, na rozbahnˇen´em ter´enu, do kter´eho jsme se boˇrili po kotn´ıky. Mˇeli jsme pˇrevahu, ˇ u. Na zp´ateˇcn´ı nakonec jsme vˇsak byli r´adi, ˇze jsme vyhr´ali 1:0 g´olem, kter´ y vstˇrelil V. Zid˚ cestˇe jsme se stavili na obˇcerstven´ı u Vodv´ark˚ u v Kol´ınˇe na Z´alab´ı. Oslava v´ıtˇezstv´ı se vydaˇrila, pˇr´ıtomn´ y harmonik´aˇr hr´al jenom pro n´as. Dom˚ u jsme pˇrijeli o p˚ ulnoci, jeˇstˇe dnes mi v uˇs´ıch zn´ı Ak´aty b´ıl´e. V t´e sam´e sez´onˇe jsme hr´ali v Libici, jeˇstˇe na star´em hˇriˇsti u Cidliny. Na dom´ac´ı druˇzstvo jsme nikdy neumˇeli zahr´at, a ani tentokr´at se n´am nedaˇrilo. Za dom´ac´ı hr´al vu ´toku nˇejak´ y M´azl, postavou stˇr´ızl´ık, ale hrozn´ y provokat´er. Vzhledem ke sv´e postavˇe provokoval hlavnˇe slovnˇe. Hr´alo se po deˇsti, na hˇriˇsti bylo plno kaluˇz´ı a bl´ata. Zrovna jsme rozehr´avali ze stˇredov´eho kruhu po obdrˇzen´e brance, kterou n´am M´azl patˇriˇcnˇe ˇ u, kter´ slovnˇe ’okoˇrenil’. J´a jsem hr´al spojku a stˇredn´ıho u ´toˇcn´ıka hr´al V.Zid˚ y na m´e pˇr´an´ı rozehr´al m´ıˇc do velk´e kaluˇze. M´azl proti mnˇe ihned vyrazil, j´a jsem vˇsak m´ısto do m´ıˇce kopl plac´ırkou do bl´ata. Povedl se mi pˇekn´ y gejz´ır, M´azl´ık byl nahozen od hlavy k patˇe, jenom st´al a prot´ıral si oˇci. Prohr´ali jsme sice 4:1, ale tato mal´a pomsta troˇsku zm´ırnila hoˇrkost por´aˇzky. Tˇret´ı vzpom´ınka se t´ yk´a z´apasu v Sadsk´e v sez´onˇe 1959-60. Bylo to asi 4 kola pˇred koncem soutˇeˇze, Sadsk´a uˇz byla jist´ ym postupuj´ıc´ım, my jsme hr´ali o z´achranu v soutˇeˇzi. Za dom´ac´ı muˇzstvo hr´ali dva b´ yval´ı ligov´ı fotbalist´e z Nymburka a Bohemky, Kraˇcmar a Pajkrt, kter´ y dˇelal i tren´era. N´as jako obvykle pˇrivezl p. Mˇelnick´ y, a kdyˇz dom´ac´ı fandov´e vidˇeli, jak lezeme z auta i s velk´ ym pl´atˇen´ ym pytlem, ve kter´em jsme mˇeli dresy, zaˇcali si n´as dob´ırat, ˇze si ten pytel povezeme dom˚ u pln´ y g´ol˚ u. To n´as naˇstvalo a zdravˇe vyhecovalo tak, ˇze jsme se vypnuli k v´ yborn´emu v´ ykonu a dom´ac´ı jsme porazili 3:2 (mnˇe se ˇ ˇ podaˇrilo vstˇrelit jeden g´ol). Zivotn´ ı z´apas tam sehr´al Josef Zilka, kter´ y osobnˇe stˇreˇzil jejich nejlepˇs´ıho stˇrelce Pajkrta tak, ˇze si skoro nekopl. Vˇsechny zb´ yvaj´ıc´ı z´apasy jsme potom vyhr´ali a v soutˇeˇzi se zachr´anili. D˚ ukaz toho, ˇze ˇz´adn´ y z´apas nen´ı pˇredem prohran´ y. Posledn´ı moje vzpom´ınka sem t´ematicky vlastnˇe nepatˇr´ı, net´ yk´a se fotbalu ani Viktorky, pˇresto ji zde uv´ad´ım. Velmi r´ad totiˇz vzpom´ın´am na z´akladn´ı vojenskou sluˇzbu v Klatovech. Tam jsem sice fotbal nehr´al, ale d´ıky basketbalu jsem tam proˇzil ve v´ yborn´e partˇe pˇr´ıjemnou vojnu. Hr´ali jsme KP a fandil n´am i velitel u ´tvaru, takˇze jsme byli uvolˇ nov´ani v t´ ydnu na tr´eninky a o v´ıkendu na mistrovsk´e z´apasy nebo na r˚ uzn´e turnaje, na kter´e jsme jezdili aˇz do Prahy. Se dvˇema tehdejˇs´ımi spoluhr´aˇci si do dneˇska p´ıˇseme.” Tady konˇc´ı vzpom´ınky Mirka Vil´ımka, kter´ y cel´ y sv˚ uj fotbalov´ y ˇzivot i velk´e fotbalov´e umˇen´ı spojil s Velk´ ym Osekem. Mohl by dneˇsn´ım fotbalist˚ um slouˇzit jako pˇr´ıklad klubov´e vˇernosti, bojovnosti a touhy po v´ıtˇezstv´ı. J´a jsem r´ad, ˇze alespoˇ n kousek jeho fotbalov´e cesty jsem mohl ˇslapat s n´ım. D´ıky Ico! Mirka Vil´ımka zpov´ıdal a jeho vzpom´ınky upravil ˇ u V´aclav Zid˚ Upozornˇ en´ı: V´ıce o oseck´em fotbale, jeho hr´aˇc´ıch i funkcion´aˇr´ıch, u ´spˇeˇs´ıch i zklam´an´ıch, se m˚ uˇzete dozvˇedˇet v publikaci ”Historie velko-oseck´eho sportu”, vydan´e na poˇcest 80. v´ yroˇc´ı zaloˇzen´ı Viktorie Velk´ y Osek. Je opatˇrena velk´ ym mnoˇzstv´ım fotografi´ı, a kromˇe dalˇs´ıch zaj´ımavost´ı obsahuje i historii ostatn´ıch sport˚ u, kter´e se v Oseku pˇestovaly. Kn´ıˇzku si m˚ uˇzete zakoupit za 150,-Kˇc na Obecn´ım u ´ˇradˇe.

21

Cyklistika - Jakub M´azl Zhodnocen´ı sez´ ony 2003/2004 Druh´a sez´ona v elitn´ı muˇzsk´e kategorii sice nedopadla podle m´ ych pˇredstav, ale urˇcitˇe se zaˇradila do kategorie ”´ uspˇeˇsn´ ych sez´ on”.Jako vˇzdy mˇe zaˇc´atek nezastihl v dobr´e formˇe, ale postupnˇe se m´e v´ ykony zlepˇsovaly. Maturitn´ı zkouˇska mi zabrala v´ıce ˇcasu, neˇz jsem pˇredpokl´adal. Po ne´ uspˇechu na prvn´ım a druh´em z´avodˇe v Brnˇe a pˇr´ıbramsk´em Piˇc´ınˇe jsem vybojoval 16. m´ısto v Memori´alu J. MenhaRTA A L. Hellera, kde se seˇsla cel´ a ˇspiˇcka ˇcesk´e cyklistiky i s profesion´aly, kteˇr´ı h´aj´ı ˇcesk´e barvy v zahraniˇc´ı, ˇ em poh´aru jsem si jako je Ren´e Anderle z Liberty Seguos, nebo Jan Nov´ak z Mercedes-Benz Italia.V Cesk´ m´ırnˇe napravil reputaci v Plzni, kde jsem po ne´ uspˇeˇsn´em u ´niku s odd´ılov´ ym kolegou Zbyˇ nkem Kudrnou ˇ na dr´aze jsem vybojoval 10. m´ısto v bodov z´avˇereˇcn´em spurtu vybojoval 17. m´ısto.Na Mistrovstv´ı CR vac´ım z´avodˇe na 40 km a 11. m´ısto ve st´ıhac´ım z´avodˇe na 4 km.Dalˇs´ı z´avod byl nejvˇetˇs´ı etapov´ y z´avod po Z´avodˇe m´ıru v Lidic´ıch. Bohuˇzel jiˇz ve druh´e etapˇe jsem nedokonˇcil.O t´ yden pozdˇeji jsem obsadil ˇ em poh´ ˇ 24. m´ısto na Cesk´ aru v Nov´e Bystˇrici.V srpnu jsem se bl´ yskl na silniˇcn´ım z´avodˇe ”Zelezn´ y dˇedek” ˇ v Beneˇsovˇe, kde jsem porazil pozdˇejˇs´ıho celkov´eho v´ıtˇeze CP muˇz˚ u Rostislava Krotk´eho z Jogi racing teamu Ostrava (viz foto).

Pot´e mˇe ˇcekaly dva z´ avody ˇrazen´e do extraligov´eho kalend´aˇre. Byl to dom´ac´ı z´avod v Pˇr´ıbrami, asi nejtˇeˇzˇs´ı jednor´ azov´ y z´ avod u n´ as. Podepsalo se na nˇem tak´e u ´morn´e vedro, a tak nakonec z 93 u ´ˇcastn´ık˚ u dojelo pouh´ ych 19. Proto mˇe 13. m´ısto velmi zahˇr´alo u srdce. O tˇri t´ ydny pozdˇeji na trati budouc´ıho ˇ v Hoˇric´ıch, kde jsem ovˇsem v´ MCR ysledek z pˇredeˇsl´eho z´avodu nepotvrdil, a v polovinˇe vzdal. Zavrˇsen´ım ˇ ˇcasovky do vrchu, kde jsem zaznamenal z m´eho pohledu nejlepˇs´ı v´ sez´ony byl CP ysledek sez´ony - 5. m´ısto. O den pozdˇeji jsem v ˇcasovce dvojic s t´ ymov´ ym kolegou Jiˇr´ım Mart´ınkem Obsadil 8. m´ısto. V koneˇcn´em ˇ eho poh´ poˇrad´ı Cesk´ aru n´ aˇs team obsadil 2. m´ısto za v´ıtˇeznou tˇretidivizn´ı Duklou Praha a pˇred tˇret´ım, ˇ obsadil takt´eˇz tˇretidivizn´ım PSK Whirpool Hradec Kr´alov´e. J´a jsem v celkov´em poˇrad´ı jednotlivc˚ u CP 16. m´ısto, a z muˇz˚ u um´ıstˇen´ ych pˇrede mnou jsem nejmladˇs´ı. To mi dod´av´a chut’ a s´ılu do z´avodˇen´ı v pˇr´ıˇst´ı, a douf´am i v dalˇs´ıch sez´ on´ ach. V souˇcasn´e dobˇe naj´ıˇzd´ım tr´eninkov´e kilometry v klimaticky pˇr´ıznivˇejˇs´ıch podm´ınk´ach v Chorvatsku. 22

Zahr´adk´aˇrsk´a poradna ˇ y zahr´adk´aˇrsk´ Cesk´ y svaz V´as zve do zahr´adk´aˇrsk´e poradny, kter´a je v provozu kaˇzdou stˇredu v m´ıstn´ı knihovnˇe od 15 do 16 hodin. Nab´ız´ıme: • rady o pˇestov´an´ı nov´ ych odr˚ ud ovoce nebo zeleniny • sezn´amen´ı s nab´ıdkou odr˚ ud jahod a vinn´e r´evy ze zahradnictv´ı Jon´aˇs Velk´ y Osek • moˇznost uk´azat vybran´e odr˚ udy barevnˇe na poˇc´ıtaˇci • tisk informac´ı o pˇestov´an´ı nebo popisu chorob - cena 50 hal´eˇr˚ u za arch A4 ˇ cek, z´astupce ZO CZS ˇ Obsluhu poˇc´ıtaˇce zaˇr´ıd´ı p. Stoˇ Velk´ y Osek ˇ cek M. Stoˇ

Ze z´apisn´ıku zahr´adk´aˇre V roce 1965 jsem podal pˇrihl´aˇsku do spolku zahr´adk´aˇr˚ u. V t´e dobˇe mˇela organizace asi 130 ˇclen˚ u. Pˇredsedou byl pan uˇcitel Kl´ıma, ˇclenov´e v´ yboru byli Matoulek, Mazaˇc, Moliˇc, Maˇ n´asek, Vytlaˇcil a dalˇs´ı. Na kaˇzd´e ˇclensk´e sch˚ uzi byla odborn´a pˇredn´aˇska se zahr´adk´aˇrskou t´ematikou. V t´e dobˇe mˇela spolkov´a knihovna asi 100 svazk˚ u odborn´e literatury. Nejvˇetˇs´ı chloubou oseck´ ych zahr´adk´aˇr˚ u byly kaˇzdoroˇcn´ı v´ ystavy ovoce, zeleniny a kvˇetin. Bez nads´azky mohu ˇr´ıci, ˇze v´ ystavy byly na krajsk´e u ´rovni. Dokonce jednou pˇrijela televize a nat´aˇcela u n´as. V´ ystavy byly navˇstˇevov´any lidmi z ˇsirok´eho okol´ı. Z´apisy kladn´eho hodnocen´ı jsou uchov´any ve spolkov´e kronice. ˇ cek a dalˇs´ı. Postupnˇe do spolku pˇrich´azeli nov´ı ˇclenov´e - Tuˇc´ım, Kriˇstof, Nerudov´a, Stoˇ ˇ ach a Moravˇe. Organizaci Mezi naˇse ˇcinnosti patˇrily tak´e autobusov´e z´ajezdy po Cech´ a vedouc´ıho dˇelal pˇr´ıtel Kriˇstof. Z´ajezdy byly urˇceny nejen pro zahr´adk´aˇre, ale i pro oseckou veˇrejnost. Po nˇekolika letech, z d˚ uvodu zdraˇzen´ı autobusu, se vˇsak pˇrestaly z´ajezdy poˇr´adat. Dalˇs´ı ˇcinnosti´ı byla moˇst´arna. Velkou z´asluhu za sehn´an´ı penˇez na koupi zaˇr´ızen´ı mˇel pˇr´ıtel Vytlaˇcil, kter´ y, se z´apalem pro vˇec, sehnal pen´ıze na u ´stˇred´ı zahr´adk´aˇr˚ u v Praze. O provoz a u ´drˇzbu se staral pˇr´ıtel Mazaˇc. Moˇstov´an´ı prov´adˇeli stˇr´ıdavˇe ˇclenov´e v´ yboru. Za litr moˇstu zaplatil ˇclen 1,-Kˇcs, neˇclen 2,-Kˇcs. Asi po tˇrech letech byla moˇst´arna z technick´ ych d˚ uvod˚ u uzavˇrena, coˇz byla velk´a ˇskoda. Dnes m´a organizace ve sv´e p´eˇci dvˇe zahr´adk´aˇrsk´e osady, kde si ˇclenov´e pro vlastn´ı potˇeˇsen´ı pˇestuj´ı ovoce a zeleninu. ˇ Co ˇr´ıci z´avˇerem? Clenstv´ ı v Zahr´adk´aˇri mˇe pˇrivedlo k l´asce k zahr´adce, vypˇestovat si kr´asn´e ovoce, zdravou zeleninu a kvˇety pro sv´e potˇeˇsen´ı. J. Vozka

23

45 let SBD v Kol´ınˇe 21.1.2005 ubˇehlo pr´avˇe 45 let od data, kdy bylo do obchodn´ıho rejstˇr´ıku v Praze zaps´ano prvn´ı obˇcansk´e bytov´e druˇzstvo na kol´ınsk´em okrese. Dnes uˇz m´alo oseck´ ych obˇcan˚ u pamatuje, ˇze tam, kde stoj´ı prvn´ı bytovky, bylo dˇr´ıve pole s obil´ım. Zde ve Velk´em Oseku, a pan Kaˇsp´arek v Kol´ınˇe na s´ıdliˇsti, prakticky zaˇcali s druˇzstevn´ı v´ ystavbou sv´epomoc´ı jako prvn´ı na kol´ınsk´em okrese. Veden´ı stavebn´ıho bytov´eho druˇzstva uspoˇr´adalo dne 26.1.2005 slavnostn´ı posezen´ı se z´astupci druˇzstevn´ıch bytovek. Na fotografii jsou u ´ˇcastn´ıci tohoto posezen´ı p. Kaipr, ˇ p. Stoˇcek, p. Vil´ımek.

Dnes jiˇz se na kol´ınsk´em okrese obhospodaˇruje cca 3.360 bytov´ ych jednotek. A ted’ z´aleˇz´ı na nov´ ych n´ajemn´ıc´ıch, kteˇr´ı po n´as, co jsme se z´ uˇcastnili prvn´ı v´ ystavby, pˇrevzali domy, aby jim v poˇr´adku vydrˇzely dalˇs´ıch 45 let. Toto je jen takov´e mal´e zavzpom´ın´an´ı tˇech, kteˇr´ı jeˇstˇe v tˇechto bytovk´ach bydl´ı. ˇ cek M. Stoˇ

Platby za svoz a tˇr´ıdˇen´ı odpadu Upozorˇ nujeme, ˇze uz´avˇerka plateb byla 28.2.2005. Kdo nezaplatil, bude penalizov´an. Plat´ı se 400 Kˇc za osobu s trval´ ym bydliˇstˇem ve Velk´em Oseku. Za objekt, kter´ y nen´ı trvale ob´ yv´an, se plat´ı 500 Kˇc. J. Fromov´a 24

Dˇejiny spolku ryb´aˇr˚ u ve Velk´em Oseku - pokraˇcov´an´ı z Oseˇcanu 3/2004 Udrˇ zov´ an´ı spolkov´ ych vod Po z´ısk´an´ı vod ke sportov´ an´ı se museli ˇclenov´e o spolkov´e vody tak´e starat. Protoˇze M´aˇcidlo a Star´e Labe vlastnˇe spolku pronaj´ımala obec, byli ˇclenov´e spolku nˇekdy poˇz´ad´ani pˇr´ımo od ˇclen˚ u obecn´ıho zastupitelstva, aby provedli urˇcit´e u ´pravy spolkov´ ych vod. Vˇetˇsinou ale ˇclenov´e spolku organizovali u ´pravu vod sami. Prvn´ı u ´pravy prob´ıhaly roku 1928, kdyˇz na valn´e hromadˇe 3.2.1928 byla navrˇzena u ´prava stavidel pro zadrˇzen´ı vody v M´ aˇcidle a Star´em Labi. Tak´e byla obci zasl´ana ˇz´adost o vysek´an´ı roˇst´ı a o k˚ uly na opravu hr´ aze a stavidel ”u Bezdˇekov´ ych”. V t´eto souvislosti bylo usneseno, ˇze kdo pˇrijde pracovat na opravˇe stavidel a hr´ aze, bude do spolku zaps´an jako nov´ y ˇclen. D´ale se upravilo stavidlo u Pinkasov´ ych. Pr´ ace na spolkov´ ych vod´ach se mˇel u ´ˇcastnit kaˇzd´ y ˇclen a kdo nemohl pracovat, zaplatil penˇeˇzitou ˇc´ astku.V roce 1929 byla obec poˇz´ad´ana o upraven´ı m˚ ustku pod Pinkasov´ ymi, protoˇze se propadal. Od roku 1930 se zaˇcalo jednat o celkov´e u ´pravˇe M´aˇcidla. K tomu muselo d´at souhlas i obecn´ı zastupitelstvo. V roce 1931 spolek na vlastn´ı n´avrh upravil pˇr´ıtok a odtok vody do M´aˇcidla. Roku 1932 byl upravov´an bˇreh u stavidla na M´ aˇcidle, kde vznikly mezery a d´ale se souhlasem obecn´ıho starosty byla opravena hr´ azka. V ˇcervnu t´ehoˇz roku doˇslo k pˇrehrazen´ı Baˇcovky a sveden´ı vody do M´aˇcidla. V ˇcervenci 1933 se prov´ adˇelo ˇciˇstˇen´ı od vˇresu na Star´em Labi, coˇz byla bˇeˇzn´ a ˇcinnost, kter´a se konala zˇrejmˇe kaˇzd´ ym rokem, ale z´apisy v knize o tom vˇzdy nejsou. V ˇcervnu 1935 byl vyˇciˇstˇen odtok do Star´eho Labe. V bˇreznu 1936 byl spolku pod´ an n´ avrh od obecn´ıho u ´ˇradu, aby bylo vypuˇstˇeno M´aˇcidlo z d˚ uvodu ˇciˇstˇen´ı od vodn´ı tr´avy. Pˇredseda spolku ale tento n´avrh nepˇrijal a ˇrekl, ˇze to spolek provede s´am. Na M´aˇcidle toto ˇciˇstˇen´ı prob´ıhalo 25.4. a na Star´em Labi 28.4.1936. D´ale byl opraven pˇr´ıtok z Baˇcovky do M´aˇcidla a v ˇcervnu se ˇcistila spojovac´ı strouha mezi Star´ ym Labem a M´aˇcidlem od tr´ avy. V t´emˇze roce byla zahrazena odpadov´a strouha ze Star´eho Labe do Baˇcovky, aby neunikaly ryby a Star´e Labe bylo opˇet vyˇciˇstˇeno od tr´ avy. Na jaˇre 1937 se opravovala hr´ azka pˇr´ıtokov´e strouhy mezi Star´ ym Labem a M´aˇcidlem. V kvˇetnu t´ehoˇz roku obecn´ı u ´ˇrad ˇz´ adal, aby byla odstranˇena tr´ava na M´aˇcidle, a to hlavnˇe v m´ıstˇe, kter´e slouˇzilo jako veˇrejn´e koupaliˇstˇe. Dne 24.7.1937 bylo vyˇciˇstˇeno Star´e Labe od tr´avy a d´ale spolek obdrˇzel pˇr´ıpis od obecn´ıho u ´ˇradu, ˇze by se mˇelo v nejbliˇzˇs´ı dobˇe zapoˇc´ıt se stavbou nov´eho stavidla na Baˇcovce. V ˇcervenci 1939 se ˇcistil spojovac´ı pˇr´ıkop do Star´eho Labe a 2.10. t´ehoˇz roku se ˇcistilo M´aˇcidlo pˇred v´ ylovem. V roce 1940 byla stanovena pracovn´ı povinnost pro ˇcleny na pˇet hodin. Roku 1941 se opravovaly hr´aze kolem cel´eho M´aˇcidla, protoˇze ryby byly pˇri velk´e vodˇe vyplavov´any na bˇreh. V roce 1943 obec vyˇcistila Mal´e M´aˇcidlo su ´ˇcast´ı ˇclen˚ u spolku. Na jaˇre 1944 se opˇet ˇcistilo Star´e Labe a bylo usneseno, ˇze ten kdo se ne´ uˇcastn´ı, nedostane povolenku (z toho byli vyjmuti nemocn´ı a pˇrest´arl´ı ˇclenov´e). V kvˇetnu 1946 se opravoval m˚ ustek ze Star´eho Labe do Baˇcovky. Na ustavuj´ıc´ı sch˚ uzi 21.1.1949 byla vyhl´aˇsena pracovn´ı povinnost kaˇzd´eho ˇclena 7 aˇz 10 hodin. Ten kdo nemˇel odpracovan´e hodiny, nesmˇel na M´aˇcidle sportovat. V roce 1950 musel kaˇzd´ y ˇclen odpracovat 5 hodin. V kvˇetnu 1950 bylo ˇciˇstˇeno Star´e Labe od tr´avy a r´akosu. Invent´ aˇ r, kter´ ym spolek disponoval Spolek sv˚ uj invent´ aˇr postupnˇe nakupoval nebo si pom˚ ucky na loven´ı ryb ˇclenov´e vyr´abˇeli sami. ˇ Napˇr´ıklad v roce 1928 pan Cerm´ ak upletl zdarma s´ıt’, jen materi´al zaplatil spolek. Na sch˚ uzi 8.6.1928 bylo usneseno, ˇze se zakoup´ı lod’ dlouh´ a 6 m pro ˇctyˇri osoby. Lod’ st´ala asi 500 Kˇc i s veslem a mˇela b´ yt dopravena z Podˇebrad po Labi. V hospod´ aˇrsk´e zpr´avˇe z valn´e hromady konan´e na poˇc´atku roku 1930 se p´ıˇse, ˇze spolek m´a jednu lod’ s veslem. Lod’ byla uv´az´ana a zamˇcena na Star´em Labi. Pˇres zimu se lod’ ukl´adala vˇzdy u nˇekter´eho ˇclena. V u ´noru 1933 byly objedn´any dvˇe vrˇse u firmy Veber z Mˇeln´ıka. V srpnu 1935 byla zakoupena nov´ a s´ıt’ 27 m dlouh´ a a 4 m hlubok´a. Spolkov´a s´ıt’ byla pr˚ ubˇeˇznˇe opravov´ana. Na valn´e hromadˇe 17.1.1936 ˇz´adal pokladn´ı o tento invent´ aˇr: v´aha, stoleˇcek a taˇska na pen´ıze, coˇz bylo nutn´e pˇri v´ ylovu. Zpr´ava hospod´ aˇre z valn´e hromady 2.3.1947 znˇela takto: 1 lod’ s veslem, 3 k´adˇe, 2 lejty, 2 ryb´aˇrsk´e boty, 2 proutˇen´e vrˇse, 2 kosy, 1 ˇzelezn´e hr´ abˇe, 1 kop´aˇc, dr´atˇen´a s´ıt’, 1 bidlo, 2 podbˇer´aky a 1 star´a s´ıt’. Na valn´e hromadˇe 1.2.1948 bylo usneseno, ˇze bude postavena chata u M´ aˇcidla, kter´a mˇela slouˇzit jako skladiˇstˇe. V dubnu 1948 byla pod´ ana ˇz´ adost o z´ısk´an´ı jednoho vyˇrazen´eho ˇzelezniˇcn´ıho vag´onu. Dalˇs´ı ˇz´adost byla posl´ana na Poˇr´ıˇcn´ı svaz o pˇridˇelen´ı 2-3 p´ar˚ u ryb´aˇrsk´ ych bot a 2-3 gumov´e z´astˇery. V bˇreznu 1949 byla ˇ ych drah za 2600 Kˇc. spolku pˇridˇelena vozov´ a skˇr´ıˇ n od Cesk´ - pokraˇcov´an´ı v dalˇs´ım ˇc´ısle Oseˇcanu

25

Kv´ız pro voln´e chv´ıle 1. Vzpomenete si, kdy byl ukonˇcen provoz trolejbus˚ u v Praze? a) v r. 1970 b) v r. 1971 c) v r. 1972 2. V´ıte, kdo je autorem sochy ”Myslitel”? a) J. Epstein b) A. Rodin c) Michelangelo 3. Velikonoce se bl´ıˇz´ı. Na kterou nedˇeli pˇripad´a pravidelnˇe ”Hod Boˇz´ı velikonoˇcn´ı”? a) po 1. jarn´ım u ´plˇ nku b) na 1. dubnovou nedˇeli c) pˇred 1. jarn´ım u ´plˇ nkem 4. Na svˇetˇe ˇzije pˇribliˇznˇe 60 druh˚ u s´ ykor. V´ıte, kde se nevyskytuj´ı? a) v Jiˇzn´ı Americe b) v Australii c) na Madagaskaru 5. V´ıte, co znamen´a rˇcen´ı ”ˇcerven´a nit” a) stopa, ukazuj´ıc´ı na pachatele b) hlavn´ı myˇslenka

c) cesta k ˇreˇsen´ı probl´emu

6. A v´ıte, co znamen´a rˇcen´ı ”bouˇre ve sklenici vody”? a) zbyteˇcn´a h´adka b) sil´ack´e gesto c) nepˇrimˇeˇrenˇe velk´ y rozruch 7. Autorem v´ yroku ”Kdo dˇel´a vˇsechno spr´avnˇe a neomylnˇe, nem˚ uˇze nikdy pˇrij´ıt na nic nov´eho” je a) Jean-Paul Sartre b) Ernest Hemingway c) Jiˇr´ı Stiv´ın 8. S´ yr ”gruyere” je nepostradateln´ y pˇri pˇr´ıpravˇe fondue. Vˇedˇeli byste, ze kter´e zemˇe tato koˇrenˇen´a s´ yrov´a specialita poch´az´ı? ˇ ycarsko c) Nizozem´ı a) It´alie b) Sv´ 9. Jak se naz´ yv´a ”duna”, vˇetrem navrˇsen´ y pahorek prachu ˇci p´ısku, jehoˇz v´ yˇska m˚ uˇze dos´ahnout i pˇres 100 metr˚ u? a) pˇresyp b) pˇresun c) n´asep 10. Na d´alnici Innsbruck-Brennersk´ y pr˚ usmyk se jede po 820 m dlouh´em mostˇe, kter´ y se jmenuje a) Intalbrucke b) Europabrucke c) Italbrucke 11. Gepard je nejrychlejˇs´ı zv´ıˇre svˇeta. Jakou nejvˇetˇs´ı rychlost dok´aˇze tento ˇspiˇckov´ y sprinter vyvinout? a) 60 km/h b) 90 km/h c) 110 km/h 12. Film o vraˇzd´ıc´ım psychopatovi doktoru Hannibalu Lecterovi se doˇckal pokraˇcov´an´ı. Jak´e je spr´avn´e jm´eno jeho hereck´eho pˇredstavitele? a) sir Anthony Hopkins b) dr. Anthony Hopkins c) pan Anthony Hopkins (Spr´avn´e odpovˇedi najdete na str. 28) ************************************************** ”Sm´ıch je velk´a vˇec. Niˇceho se lid´e neboj´ı tolik jako sm´ıchu.” (N.V.Gogol) ”Nejnebezpeˇcnˇejˇs´ımi nemocemi srdce jsou nen´avist, z´avist a lakota.” (P.Buckov´a)

26

K zamyˇslen´ı Odm´ıtejte s citem Jinak to totiˇz vaˇse bliˇzn´ı bol´ı, a to doslova. L´ekaˇri mˇeˇrili mozkovou aktivitu magnetickou rezonanc´ı a zjistili, ˇze odezva na odm´ıtnut´ı je stejn´a jako pˇri pr˚ umˇern´e bolesti ˇzaludku. Abyste neubliˇzovali, ˇrid’te se n´asleduj´ıc´ımi radami americk´eho psychologa Marka Learyho. Najdˇete si ˇcas na omluvu, kterou toho druh´eho nepon´ıˇz´ıte. Kdyˇz odm´ıt´ate pozv´an´ı, je lepˇs´ı ˇr´ıct ”r´ad bych pˇriˇsel, ale nem˚ uˇzu kv˚ uli xyz”, neˇz jen stroh´e ”nepoˇc´ıtej se mnou”. ˇ Dejte najevo, ˇze vaˇse odm´ıtnut´ı se t´ yk´a jen t´ehle chv´ıle. Reknˇ ete m´ısto ”dnes veˇcer ne” radˇeji ”jsem unaven´ y, ale z´ıtra to naprav´ıme”. D´ıtˇe snadno zamˇen´ı z´akaz a odm´ıtnut´ı. Neodb´ yvejte ho proto slovy ”v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe, z´ıtra m´aˇs ˇskolu”, ale zkuste tˇreba ”m´am strach, ˇze pokud ti to dovol´ım, budeˇs pak ve ˇskole u ´plnˇe nemoˇzn´ y”. V´aˇs potomek bude sice i pot´e naˇstvan´ y, ale pochop´ı, ˇze o nˇej m´ate hlavnˇe starost. L. Millerov´a-Fieldsov´a, V´ ybˇer Rozumn´ e kapesn´ e dˇ eti nezkaz´ı Z´aleˇz´ı jen na v´as a vaˇs´ı finanˇcn´ı situaci, kolik dˇetem dopˇrejete. Up´ırat byste jim ho vˇsak nemˇeli. Proˇc? Kdyˇz dˇeti dost´avaj´ı pravideln´e kapesn´e, budou umˇet s penˇezi hospodaˇrit, ˇsetˇrit, odˇr´ıkat si. Je to stejnˇe d˚ uleˇzit´e jako schopnost se uˇcit anebo rozhodovat se. Pen´ıze jim umoˇzn´ı kupovat d´arky sv´ ym nejbliˇzˇs´ım a kamar´ad˚ um. Pr˚ uzkum uk´azal, ˇze za nˇe dˇeti kapesn´e utr´acej´ı nejˇcastˇeji hned po sladkostech. Pokud si budou cht´ıt za kapesn´e poˇr´ıdit tˇreba cigarety, alkohol nebo drogy, chyba je ve v´ ychovˇe. A kdyˇz jim kv˚ uli tomu pen´ıze upˇrete, nejsp´ıˇs si tohle zboˇz´ı opatˇr´ı i bez nich, moˇzn´a i kr´adeˇz´ı. Je dobˇre obˇcas kontrolovat, jak potomek s penˇezi zach´az´ı, ale s citem a taktnˇe. O v´ ydaj´ıch s n´ım sp´ıˇs pˇr´atelsky diskutujte, neˇz byste mu hned nˇeco vyˇc´ıtali. Pr´avo, V´ ybˇer

Ze svˇeta medic´ıny Kladivo na moˇ cov´ e kameny Maxim´aln´ı pˇresnost a minim´aln´ı bolestivost - to jsou nejvˇetˇs´ı v´ yhody nov´eho pˇr´ıstroje k drcen´ı kamen˚ u v moˇcov´ ych cest´ach, kter´ y pouˇz´ıvaj´ı na Urologick´e klinice Fakultn´ı nemocnice Brno. ”L´eˇcba, pˇri n´ıˇz se k´amen rozdrt´ı uvnitˇr moˇcov´eho syst´emu pomoc´ı tlakov´e ˇ e republice pˇr´ıstroj tˇret´ı vlny, se pouˇz´ıv´a uˇz dvacet let, ale my m´ame jako prvn´ı v Cesk´ generace”, ˇr´ık´a pˇrednosta kliniky Dalibor Pac´ık. ”R´azov´a vlna se u nˇej tvoˇr´ı na piezoelektrick´em principu, coˇz n´am umoˇzn ˇuje k´amen l´epe zac´ılit a vyvinout vyˇsˇs´ı tlak. K´amen se rozpadne na drt’, kter´a z tˇela odejde moˇcov´ ymi cestami. Pro nemocn´eho je z´akrok pomoc´ı nov´eho pˇr´ıstroje m´enˇe bolestiv´ y.” Kameny moˇcov´ ych cest u n´as postihuj´ı 4-6 procent lid´ı a jejich poˇcet se st´ale m´ırnˇe zvyˇsuje. Petr Linda, V´ ybˇer 27

Mˇejme se r´adi Vˇsichni se z nˇeˇceho radujeme, vˇsechny n´as obˇcas nˇeco zarmout´ı, ale radost i smutek maj´ı tis´ıce podob, jako m´a louka tis´ıce barev a v˚ un´ı. ˇ To je ˇreka, kter´a se nezastav´ı a poˇr´ad se ˇzene dopˇredu. Zijeme d´al. Kdyby se ˇreka zastavila, nebyla by ˇrekou, kdyby se zastavil ˇzivot, i v t´e nejkr´asnˇejˇs´ı chv´ıli, stal by se mrtvou t˚ un´ı. Mˇejme r´adi ˇzivot, mˇejme r´adi svˇet. F. Hrub´ın

ˇ ’astn´e velikonoˇcn´ı sv´atky, radost z jarn´ıho slun´ıˇcka, kr´asn´a malovan´a vaj´ıˇcka a dobrou St n´aladu pˇreje vˇsem naˇsim ˇcten´aˇr˚ um L. Kirchnerov´a Kv´ız a ˇcl´anky na str. 26-28 dodala p. Libuˇse Kirchnerov´a Kv´ız - spr´ avn´ e odpovˇ edi: 1c, 2b, 3a, 4a,b,c a Antarktida 5b, 6c, 7c, 8b, 9b, 10b, 11c, 12a

Pˇr´ıspˇevky do Oseˇcanu Chcete sv˚ uj n´azor ˇci myˇslenku sdˇelit ostatn´ım? Chcete se vyj´adˇrit k dˇen´ı v naˇs´ı obci? ˇ Casopis Oseˇcan je v´am k dispozici. Staˇc´ı napsat pˇr´ıspˇevek a zanechat ho na Obecn´ım u ´ˇradˇe anebo zaslat na e-mail [email protected]. Uz´avˇerka pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla je 20.5.2005. Lenka Pavelkov´a

28