Z OBSAHU: Zprávy z radnice Informace z Obecní knihovny

ˇ OSECAN 4/2004

Z OBSAHU: Zpr´avy z radnice Informace z Obecn´ı knihovny ˇ NADEJE o.p.s. Jak´e byly podzimn´ı burzy? Z historie Velk´eho Oseka (1839-1953) V´ ysledky krajsk´ ych voleb ve Velk´em Oseku Tˇr´ıdˇen´ı odpad˚ u - pokraˇcov´an´ı Z fotbalov´e historie - Oseˇct´ı internacion´alov´e vzpom´ınaj´ı Stanice pro handicapovan´e ˇzivoˇcichy Zaj´ımavosti, kv´ız

1

´ ZPRAVY Z RADNICE 9.9.2004 - se konalo X. zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva, na kter´em byla mimo jin´e odsouhlasena Zmˇena ˇc.1 u ´zemn´ıho pl´anu s´ıdeln´ıho u ´tvaru Velk´ y Osek. Oproti zad´an´ı t´eto zmˇeny byla s ohledem na zam´ıtav´e stanovisko org´an˚ u st´atn´ı spr´avy vynech´ana lokalita J - rozˇs´ıˇren´ı zahr´adk´aˇrsk´e kolonie u Labe a lokalita I - rozˇs´ıˇren´ı z´astavby mezi hˇrbitovem a Motelem U Jezera. D´ale bylo zastupitelstvo sezn´ameno s n´avrhem firmy M.E.P. na ˇreˇsen´ı pohled´avky ve v´ yˇsi 7,37 mil.Kˇc vznikl´e pˇri realizaci plynofikace obce Velk´ y Osek. Vypoˇr´ad´an´ı pohled´avky je navrˇzeno v´ ymˇenou za pozemek kat.ˇc.594/1 2 (pole o v´ ymˇeˇre 88872m nezahrnut´e do ˇreˇsen´ı u ´zemn´ıho pl´anu obce). 20.9.2004 - se uskuteˇcnil na Krajsk´em u ´ˇradˇe Stˇredoˇcesk´eho kraje semin´aˇr zamˇeˇren´ y na prevenci kriminality. ˇ 21.9.2004 - bylo zah´ajeno jedn´an´ı s CSOB, a.s o poskytnut´ı u ´vˇeru na realizaci splaˇskov´e kanalizace v naˇs´ı obci. Jedn´an´ı s v´ıtˇezem soutˇeˇze KB, a.s. bylo ne´ uspˇeˇsn´e, a proto byla vyzv´ana k jedn´an´ı banka, kter´a skonˇcila v hodnocen´ı na druh´em m´ıstˇe. 5.10.2004 - za pˇr´ıtomnosti zpracovatele Ing.arch. Vˇery Souken´ıkov´e probˇehl na Obecn´ım u ´ˇradˇe ve Velk´em Oseku odborn´ y v´ yklad ke Zmˇenˇe ˇc.1 u ´zemn´ıho pl´anu s´ıdeln´ıho u ´tvaru Velk´ y Osek. ˇ 13.10.2004 - se konalo u Krajsk´eho soudu v Praze pokraˇcov´an´ı sporu mezi CMP,a.s. a obc´ı Velk´ y Osek ve vˇeci vyd´an´ı bezd˚ uvodn´eho obohacen´ı 7 mil.Kˇc s pˇr´ısluˇsenstv´ım. Rozsudek dal opˇetovnˇe za pravdu naˇs´ı Obci, kdyˇz rozhodl, ˇze n´arok ˇzalovan´eho bude sn´ıˇzen o 2.332.947,-Kˇc (´ uroky z prodlen´ı a p˚ ujˇcky od STP, a.s.). Opˇetovnˇe soud uznal platnost Smlouvy o budouc´ı kupn´ı smlouvˇe na n´akup technick´eho zaˇr´ızen´ı pro rozvod ˇ plynu a d˚ uvodn´e odstoupen´ı od n´ı pro prodlen´ı CMP,a.s. 22.10.2004 - se uskuteˇcnilo jedn´an´ı spr´avn´ı a dozorˇc´ı rady Svazku obc´ı NY-KO. Schv´alen byl mimo jin´e rozpoˇcet svazku na rok 2005 s pˇr´ıjmy a v´ ydaji ve v´ yˇsi 150 tis.Kˇc. Pˇredstaven byl nov´ y ˇreditel firmy NYKOS a.s. p.Ivan Hr˚ uza. ˇ ınsk´eho pal´ace, s´ıdla Ministerstva za26.10.2004 - v reprezentaˇcn´ıch prostor´ach Cern´ ˇ hraniˇcn´ıch vˇec´ı CR, v Praze se konalo vyhodnocen´ı a slavnostn´ı vyhl´aˇsen´ı ”Pr˚ umyslov´a z´ona roku 2003”. ˇ anic´ıch byla svol´ana porada z´astupc˚ 12.11.2004 - do m´ıstn´ı sokolovny ve Zd´ u obc´ı svazku NY-KO. Byla diskutov´ana tvorba cen za svoz a tˇr´ıdˇen´ı odpadu na rok 2005. Kritizov´ano bylo chov´an´ı obˇcan˚ u v souvislosti s tˇr´ıdˇen´ım odpadu. Aˇz 40% tohoto odpadu konˇc´ı na skl´adce m´ısto v kontejnerech na tˇr´ıdˇen´ı odpadu. V souvislosti se zv´ yˇsen´ım poplatku za uloˇzen´ı na skl´adce v Radimi (o 200,-Kˇc) je to opravdu pˇr´ıleˇzitost k zamyˇslen´ı. 15.-16.11.2004 - na pozv´an´ı poslance Evropsk´eho parlamentu Mgr. Hynka Fajmona odjel starosta obce spoleˇcnˇe se z´astupci vybran´ ych samospr´av Stˇredoˇcesk´eho kraje 2

ˇ do Strasburku, do m´ısta jednoho ze tˇr´ı s´ıdel EP. Na m´ıstˇe navˇst´ıvili i budovu Soudu pro lidsk´a pr´ava.

Oˇ cem se hovoˇ r´ı ? Jak je to s pokraˇ cov´ an´ım v´ ystavby podtlakov´ e kanalizace? Kdy bude koneˇ cnˇ e zah´ ajen jej´ı provoz? A co v´ yhled pokraˇ cov´ an´ı v´ ystavby? V posledn´ı dobˇe dost´av´am opravdu hodnˇe ot´azek na t´ema v´ ystavby splaˇskov´e kanalizace v naˇs´ı obci. A je to celkem pˇrirozen´e, protoˇze se jedn´a o velice n´aroˇcnou, a co se t´ yk´a financ´ı jednu z nejvˇetˇs´ıch investiˇcn´ıch akc´ı v dˇejin´ach Velk´eho Oseka. V souˇcasn´e dobˇe jsme ve f´azi tˇret´ıho roku v´ ystavby s podporou St´atn´ıho fondu ˇzivotn´ıho ˇ prostˇred´ı CR. V pˇr´ıˇst´ım roce bude dokonˇcena 1.etapa v´ ystavby (za cca 60 mil.Kˇc), s 2.etapou (za cca 45 mil.Kˇc) se bude pokraˇcovat po jej´ım vyhodnocen´ı. Na rok 2005 se pˇripravuje pl´an postupu v´ ystavby tak, aby v koneˇcn´em v´ ysledku ˇ CR, ˇ byly splnˇeny parametry dan´e SFZP tj. d´elka kanalizace a odbouran´e zneˇciˇstˇen´ı (dostateˇcn´ y poˇcet pˇripojen´ ych dom´acnost´ı a podnikatelsk´ ych subjekt˚ u). Veˇsker´e pr´ace ˇ chceme v pˇr´ıˇst´ım roce soustˇredit k realizaci podtlakov´e ˇc´asti ve ˇctvrti Na Sanghaji. Pro zah´ajen´ı provozu je nezbytn´a v´ ystavba nov´e trafostanice v lokalitˇe Sluneˇcn´ı. STE,a.s. m´a jiˇz vydan´e stavebn´ı povolen´ı s t´ım, ˇze cel´a investiˇcn´ı akce (vˇcetnˇe pˇr´ıpojek pro novou v´ ystavbu rodinn´ ych dom˚ u) bude dokonˇcena k 31.3.2005. Proto byl na posledn´ım kontroln´ım dni stanoven term´ın spuˇstˇen´ı splaˇskov´e kanalizace do provozu, a to na 1.4.2005, kdy bude zah´ajen jej´ı provoz. Vˇsechny dom´acnosti, kter´ ych se to t´ yk´a, budou do konce roku 2004 o tomto kroku informov´any. Je pˇritom nezbytn´e reagovat na v´ yzvu k seps´an´ı darovac´ı (pˇr´ıpadnˇe jin´e) smlouvy a zaplatit v dohodnut´em term´ınu pˇr´ıspˇevek ve v´ yˇsi 15.000,-Kˇc na pˇripojen´ y rodinn´ y d˚ um (u byt˚ u je to 5.000,-Kˇc). Vhodn´e je tak´e pˇripomenout, ˇze dar na ekologick´e u ´ˇcely lze odeˇc´ıst od z´akladu danˇe pˇri pod´av´an´ı daˇ nov´eho pˇrizn´an´ı. Ing.Jiˇr´ı Otta - starosta

Pˇ r´ an´ıˇ cko Vesel´e V´anoce a ˇst’astn´ y Nov´ y rok 2005, hodnˇe zdrav´ı, pohody a u ´spˇech˚ u v pracovn´ım i soukrom´em ˇzivotˇe V´am, obˇcan˚ um Velk´eho Oseka pˇreje jm´enem obecn´ıho zastupitelstva a pracovn´ık˚ u obecn´ıho u ´ˇradu Ing.Jiˇr´ı Otta - starosta 3

Obecn´ı knihovna Velk´ y Osek informuje Roku 2004 zb´ yv´a posledn´ıch p´ar str´anek v kalend´aˇri - co pˇrinesl nov´eho v knihovn´ach? Nejvˇetˇs´ı celost´atn´ı akc´ı knihoven byla anketa ”MOJE KNIHA” vyhl´aˇsen´a od bˇrezna ´ castn´ıci akce d´avali hlas sv´e obl´ıben´e knize. Ankety se z´ do ˇr´ıjna letoˇsn´ıho roku. Uˇ uˇcastnily vˇsechny vˇekov´e kategorie, coˇz ukazuje jej´ı v´ ysledek. Nejˇctenˇejˇs´ımi knihami v souˇcasnosti u n´as jsou : 1. 2. 3. 4. 5.

Rowlingov´a: Harry Potter Tolkien: P´an prsten˚ u Bible Jirotka: Saturnin Nˇemcov´a: Babiˇcka

7. Waltari: Egypt’an Sinuhet 7. Saint-Exup´ery: Mal´ y princ 8. MacDonaldov´a: Co ˇzivot dal a vzal 9. MacDonaldov´a: Vejce a j´a 10. Lindgrenov´a: Dˇeti z Bullerbynu

Na dalˇs´ıch m´ıstech do dvac´ıtky v poˇrad´ı se um´ıstili ˇceˇst´ı autoˇri jako Zd. Miler - Krtkova ˇ dobrodruˇzstv´ı, Haˇsek - Svejk, Sekora - Ferda Mravenec, Foglar - Hoˇsi od Bobˇr´ı ˇreky, Pol´aˇcek - Bylo n´as pˇet. V´ ysledky ankety byly vyhl´aˇseny na poˇc´atku ”T´ ydne knihoven”, kter´ y letos prob´ıhal 4.-10. ˇr´ıjna. Stejnˇe tak, jako jiˇz nˇekolik let pˇredt´ım, se do tohoto ”T´ ydne” zapojila i oseck´a knihovna - z´apis nov´ ych ˇcten´aˇr˚ u zdarma, moˇznost bezplatn´eho vracen´ı na upom´ınky a dlouhodob´e v´ yp˚ ujˇcky (amnestie), moˇznost prohl´ıdky knihovny pro z´ajemce i neregistrovan´e ˇcten´aˇre. ˇ Velk´ V tomto t´ ydnu navˇst´ıvili spoleˇcn´e knihovnu i ˇz´aci 2.tˇr´ıdy MZS y Osek s pan´ı uˇcitelkou Starou. Pro vˇetˇsinu dˇet´ı to byla prvn´ı n´avˇstˇeva knihovny, a tedy spousta nov´ ych dojm˚ u. Budouc´ı ˇcten´aˇri se sezn´amili nejen s knihovnou, v´ yp˚ ujˇcn´ım ˇr´adem a v´ yp˚ ujˇcn´ım procesem, moˇznostmi p˚ ujˇcov´an´ı, ale i jak knihy vyhled´avat, zach´azet s nimi a hlavnˇe si mohli kteroukoliv knihu prohl´ednout. Vyslechli tak´e nˇekolik uk´azek ze zaj´ımav´ ych knih. Dˇeti tak´e vypr´avˇely, co samy hezk´eho ˇcetly a co je zaujalo. Nˇekter´e z nich jistˇe navˇst´ıv´ı knihovnu znovu a stanou se pravideln´ ymi ˇcten´aˇri. Z nov´ ych knih Z rom´anov´e tvorby - mezi vynikaj´ıc´ı psychologicky ladˇen´a d´ıla patˇr´ı napˇr. ”Madisonsk´e mosty” (Waller), zn´am´e i z u ´spˇeˇsn´eho zfilmov´an´ı ocenˇen´eho Oscarem. Tak´e ”Studna osamˇen´ı” (R.Hall) zav´adˇej´ıc´ı ˇcten´aˇre do Evropy za l.svˇetov´e v´alky, patˇr´ı do ˇrady psychologick´ ych rom´an˚ u a jej´ı ˇctvrt´e vyd´an´ı je d˚ ukazem liter´arn´ı kvality. Mezi zaj´ımavosti ze souˇcasn´e americk´e literatury patˇr´ı antologie pov´ıdek severoamerick´ ych Indi´an˚ u - ”Vinnetou tady nebydl´ı”. N´azev knihy ”Pˇred usnut´ım” (R-Lee) navozuje pˇredstavu nˇeˇceho jemn´eho a uklidˇ nuj´ıc´ıho. Nenechte se vˇsak zm´ast, je to krimin´aln´ı rom´an, stejnˇe tak jako ”Smrt m´a kola” (P.Haining), ˇ ”Vraˇzda potˇrebuje reklamu” (Sayers), ”Pˇr´ıpad spravedliv´eho vraha” (Sebelka), ”Neboˇzt´ık˚ um vˇence” (Hejcman). ˇ Milovn´ıky historick´ ych pˇr´ıbˇeh˚ u potˇeˇs´ı ”Stˇrela proti r˚ uˇzi” (J.Stibral) z jiˇzn´ıch Cech 14. stolet´ı, ”Adventn´ı kletba” (Vondruˇska) je vlastnˇe detektivkou zasazenou do stˇredovˇek´ ych ˇ Cech. Pˇr´ıznivce ˇzivotopisn´ ych knih zaujme jistˇe nˇekolik n´azv˚ u pˇri kter´ ych si vzpomeneme na ned´avno zesnul´e herce V. Brodsk´eho a H. R˚ uˇziˇckovou : ”To ˇze jsem j´a?” (V.Brodsk´ y), 4

”A tak jsem ˇsla ˇzivotem” (H.R˚ uˇziˇckov´a), ”Na tragickej ˇzivot byla pes” (Form´aˇckov´a). Z literatury faktu - ”Gener´alov´e legion´aˇri” (J.Fidler) - m´alo zn´am´e osobnosti z naˇs´ı historie, o kter´ ych se nesmˇelo mluvit. ”Kronika 20. stolet´ı” - celkov´ y pˇrehled doby, kter´a pˇrinesla dvˇe svˇetov´e v´alky. ”Pˇreˇzij pilote” (L.Sochor) - leteck´e nehody v ˇcsl. vojensk´em letectvu. ”Naˇsi v pouˇsti” - m´alo zn´am´e informace a fotografie o bojov´ ych akc´ıch naˇsich voj´ak˚ u za 2. svˇetov´e v´alky na stranˇe spojenc˚ u v severn´ı Africe. ˇ Pro motoristy - ”Automobily Skoda Fabia a Octavia ” (Cedrych). Pro naˇse nejmladˇs´ı ˇcten´aˇre - ”Vesel´e b´asniˇcky” (Kopeck´a), ”Krtek a snˇehul´ak” (Z.Miler). ”Poh´adky z kouzeln´e hrom´adky” (Bal´ık), ”Bolek a Lolek sportuj´ı”, ”Kouzeln´a chobotnice ˇ Krejzy” (Vostr´a), ”Mach a Sebestov´ a na cest´ach” (Macourek), ”Kouzeln´ y svˇet Harryho Pottera” (Colbert), ”Z´ahadn´ y ostrov” (Troska), ”Klub dobrodruh˚ u” (Hrnˇc´ıˇr) a dalˇs´ı. Starˇs´ı dˇevˇcata jistˇe zaujmou nˇekter´e z tˇechto titul˚ u: ”Martina” (Franckov´a), ”Hanka ˇımov´a) ”Postel pln´a r˚ u moˇre” (S´ uˇz´ı” a ”Mokr´a n´aruˇc l´eta” (Lanczov´a). To bylo pouze nˇekolik tip˚ u z nov´ ych knih naˇs´ı knihovny. Pokud si chcete nˇekterou pˇreˇc´ıst - pˇrijd’te do knihovny. Je otevˇreno dennˇe mimo stˇredu.

Pondˇel´ı a ˇctvrtek 9 - 11 12 - 15 hod. ´ y a p´atek Uter´ 12 - 17 hod.

Telefon: 321 795 544 Str´ anka knihovny: www.sweb.cz/knihovna.velosek E-mail. adresa: velosek.knihovna @worldonline.cz

Hezk´e a klidn´e v´anoce pln´e sv´ateˇcn´ı pohody nejen s pˇeknou kn´ıˇzkou au ´spˇeˇsn´ y start do nov´eho roku 2005 pˇreje vˇsem ˇcten´aˇr˚ um i obˇcan˚ um Velk´eho Oseka knihovnice J.Dohnalov´a

5

ˇ NADEJE o.p.s. Nadˇeje o.p.s. byla zaloˇzena 7.srpna 1996 podle z´akona ˇc.248/1995 Sb. o obecnˇe prospˇeˇsn´ ych spoleˇcnostech (to je to o.p.s. v n´azvu). M´a spr´avn´ı radu - 3 ˇcleny a dozorˇc´ı radu - 3 ˇcleny. Je sdruˇzen´ım obˇcan˚ u, kter´ ym nen´ı lhostejn´ y osud naˇs´ı obce, a kter´a chce b´ yt naˇsim spoluobˇcan˚ um prospˇeˇsn´a. Hlavn´ı oblasti pomoci: • Pomoc pˇri ˇziveln´ıch pohrom´ach • Pomoc ve st´aˇr´ı a nemoci • Podpora vzdˇel´an´ı • Podpora kultury a sportu Co se za tu dobu podaˇ rilo? Povodnˇ e 1997 - Nadˇeje o.p.s. uspoˇr´adala sb´ırku a na konto obce Citov poslala ˇc´astku 90.000,-Kˇc Povodnˇ e 2002 - Nadˇeje o.p.s. opˇet pom´ah´a a 100.000,-Kˇc jde na konto obce Vojkovice Mimo tyto nejz´avaˇznˇejˇs´ı pˇr´ıpady Nadˇeje o.p.s. poˇr´adala: Dobroˇcinn´e plesy, z´abavy a kulturn´ı vystoupen´ı. Organizovala burzy oˇsacen´ı a burzy rostlin. Zajiˇst’ovala dˇetsk´e dny a karnevaly, mikul´aˇsk´e nad´ılky, pouˇstˇen´ı drak˚ u. ˇ Spolupracovala s Cerven´ ym kˇr´ıˇzem. Bylo toho hodnˇe a hodnˇe je toho pˇred n´ami. A je tˇreba dalˇs´ıch obˇcan˚ u na pomoc. Nebojte se pr´ace v Nadˇeji o.p.s. Uvid´ıte, ˇze dobr´ y pocit z pomoci druh´ ym nem˚ uˇze nic nahradit. Co pˇ ripravujeme? Ve spolupr´aci s Masarykovou z´akladn´ı ˇskolou ve Velk´em Oseku bude v z´avˇeru tohoto roku pˇri jiˇz tradiˇcn´ım zp´ıv´an´ı na ”miner´alce” a v m´ıstn´ım kostele zah´ajena

Sb´ırka na opravu kosteln´ıho zvonu. O co jde? Jistˇe si ˇrada z V´as vˇsimla, ˇze zvon na vˇeˇzi m´ıstn´ıho kostela jiˇz ˇradu let nepln´ı sv´e posl´an´ı, nezvon´ı. Na vinˇe je chatrn´a konstrukce, kter´a by tah´an´ı lana nevydrˇzela. Naˇs´ım z´amˇerem je pomoci pˇri rekonstrukci, nahradit tah´an´ı elektronikou a pˇrikoupit zvonu br´aˇsku, kter´ y by nahradil zvon za II.svˇetov´e v´alky zabaven´ y na v´ yrobu zbran´ı. Pokud chcete pˇrispˇet i Vy, m˚ uˇzete. Staˇc´ı si zakoupit za 100,-Kˇc zvoneˇcek vyroben´ y ˇ ˇz´aky m´ıstn´ı Masarykovy z´akladn´ı ˇskoly a nebo zaslat pen´ıze pˇr´ımo na u ´ˇcet NADEJE. ˇ ıslo u C´ ´ˇctu: 110886471/0300, do informace pro pˇr´ıjemce napiˇste ZVONY ˇ Bankovn´ı u ´stav: Ceskoslovensk´ a obchodn´ı banka, a.s. Za Nadˇeji o.p.s. - Ing.Jiˇr´ı Otta v.r.

6

Burzy v nov´em kab´atˇe Od 24.9 do 26.9., tentokr´at v prostor´ach Lidov´eho domu, se konaly souˇcasnˇe Burza obleˇcen´ı i Burza rostlin. Nov´ y experiment se mysl´ım podle u ´ˇcasti podaˇril. Bˇehem jednoho v´ıkendu jste mohli nab´ıdnout i vybrat si mnoh´e dˇetsk´e oˇsacen´ı, na kter´e byla Burza odˇev˚ u zamˇeˇrena, a souˇcasnˇe si doplnit sv˚ uj byt ˇci zahradu o nˇekter´ y z nab´ızen´ ych rostlinn´ ych pˇrebytk˚ u, kter´e byly darov´any na Burzu rostlin. Velk´ y prostor s´alu Lidov´eho domu byl pro to ide´aln´ı. Naˇslo se tak´e mnoho zap´alen´ ych hlav a ˇsikovn´ ych rukou, kter´e celou akci pom´ahaly organizovat. Akce se konala pod z´aˇstitou Nadˇeje o.p.s. Na Burze odˇev˚ u bylo prod´ano vˇec´ı odhadem za 6.000 Kˇc. Takˇze si mysl´ım, ˇze spokojeni byli kupuj´ıc´ı i prod´avaj´ıc´ı. Na Burze rostlin se vydˇelalo 2.440 Kˇc. Spoleˇcn´e dobrovoln´e vstupn´e ˇcin´ı 820Kˇc. V´ ydˇelek byl opˇet d´an na konto Nadˇeje o.p.s. Pˇreb´ yvaj´ıc´ı finance budou pouˇzity na nˇekter´e dalˇs´ı dˇetsk´e akce, tak´e na pl´anovanou Mikul´aˇsskou bes´ıdku. ˇ Odˇevy zanechan´e na charitu odvezla p.Pavelkov´a a p.starosta na Cerven´ y kˇr´ıˇz do Podˇebrad, a dle informac´ı by mˇely poslouˇzit dalˇs´ım potˇrebn´ ym spoluobˇcan˚ um. V budoucnu se pokus´ıme zjistit informace o odbˇeru charitativn´ıch vˇec´ı pro klienty Diakonie v Libici n.C. Dˇekujeme vˇsem d´arc˚ um na Burzu rostlin - p.Bajer ADAVO (chryzant´emy v kvˇetin´aˇc´ıch i n´adhern´e naˇrezan´e), p.Dvoˇr´ak, p.Scholze, p.Drahovzal, p.Balab´anov´a, p.Pac´akov´a, p.Loudov´a, ˇ aˇckov´a, p.Drahovzalov´a, p.Star´a, p.Bul´ıˇckov´a, p.Hruˇskov´a, p.Posejpalov´a, p.Voc´askov´a, p.Reh´ p.Belzov´a, p.Durdilov´a, p.Puˇcel´ıkov´a, p.Jindrov´a, p.Such´ankov´a, p.Novotn´a, p.Kub´ıˇckov´a. Douf´am,ˇze jsem na nikoho nezapomnˇela, a d´ıky, bylo z ˇceho vyb´ırat!

Vˇsem pˇreji pˇr´ıjemn´ y a spokojen´ y z´avˇer roku 2004. Za Nadˇeji o.p.s. - M.Kub´ıˇckov´a

7

Vybr´ano z obecn´ı kroniky Dˇr´ıve neˇz budu pokraˇcovat ve v´ ybˇeru zaj´ımav´ ych ud´alost´ı z historie obce, mus´ım se vr´atit k prvn´ı ˇc´asti tohoto miniseri´alu, uveden´em v Oseˇcanu ˇc.3/2004. Jsem r´ad, ˇze jeho otiˇstˇen´ı vzbudilo z´ajem oseck´ ych obˇcan˚ u, mus´ım vˇsak zd˚ uraznit, ˇze vˇse, co je zde uv´adˇeno, je pˇrevzato z obecn´ı kroniky. Nic nen´ı vymyˇslen´e, jen trochu gramaticky a slohovˇe upraven´e. Pan´ı Moravcov´a totiˇz na Obecn´ım u ´ˇradˇe upozornila, ˇze je ˇspatnˇe interpretov´ana ud´alost z 8.kvˇetna 1945 s uloˇzen´ım n´aloˇze v oseck´e ˇskole. Dodala svou verzi on´e ud´alosti, kter´a bude vloˇzena jako doplnˇek do obecn´ı kroniky. Pan´ı Moravcov´a v n´ı uv´ad´ı, ˇze inkriminovan´e ud´alosti v r.1945 byl pˇr´ıtomen jej´ı manˇzel Miroslav. Ten j´ı vypr´avˇel, ˇze v´ ybuchu ve ˇskole zabr´anil oseck´ y obˇcan V´aclav J´ansk´ y z Jir´askovy ulice ˇc.242. On jedin´ y z pˇrihl´ıˇzej´ıc´ıch obˇcan˚ u (byli tam i naˇsi d˚ ustojn´ıci v uniform´ach) se rozebˇehl k bed´ ynce s v´ ybuˇsninou a vytrhl z´apalnou ˇsn ˇ˚ uru. Pan J´ansk´ y mˇel dvˇe dˇeti a zachoval se jako hrdina, zd˚ urazˇ noval pan Moravec. Uˇz se asi nikdy nedozv´ıme, proˇc oseck´ y kronik´aˇr Josef M¨ uller popsal tuto ud´alost zcela odliˇsnˇe. Na dalˇs´ı omyl jsem byl upozornˇen manˇzeli Vil´ımkov´ ymi. Mirek upozornil na to, ˇze student oseck´e ˇskoly, usmrcen´ y gran´atem, byl jeho spoluˇz´ak jm´enem Proch´azka, nikoliv Pol´ıvka. Jeho ˇzena Boˇzenka jeˇstˇe dod´av´a, ˇze ve v´ yˇctu obˇet´ı kvˇetnov´ ych dn˚ u 1945 chyb´ı jej´ı dˇedeˇcek, roln´ık Josef Nˇemec. Byl zasaˇzen stˇrelou jednoho z prchaj´ıc´ıch nˇemeck´ ych voj´ak˚ u, proj´ıˇzdˇej´ıc´ıch na n´akladn´ıch autech Velk´ ym Osekem. Tato ud´alost vˇsak v˚ ubec v kronice uvedena nen´ı, stejnˇe jako ˇzelezniˇcn´ı neˇstˇest´ı, kter´e se stalo nˇekdy v polovinˇe 50.let v oblouku hradeck´e trati u b´ yval´eho ISOLU, a kter´e st´alo nˇekolik oseck´ ych obˇcan˚ u ˇzivot. Moˇzn´a v kronice chyb´ı i jin´e ud´alosti z historie obce. Kronik´aˇr Josef M¨ uller se m´ısto toho vˇenoval jin´ ym ˇcinnostem, ve kter´ ych se projevila jeho politick´a orientace. Pouˇzil ˇ a Sovˇetsk´eho Svazu a po u kroniku k propagaci socialismu, k vychvalov´an´ı KSC ´noru ’48 k obhajobˇe protilidsk´ ych a protipr´avn´ıch rozhodnut´ı a ˇcin˚ u ”vl´ady pracuj´ıc´ıch” na m´ıstn´ı i st´atn´ı u ´rovni. Nˇekter´e jeho v´ yroky budou pro ilustraci v Oseˇcanu uv´adˇeny tuˇcn´ ym p´ısmem v pln´em znˇen´ı. A nyn´ı dalˇs´ı zaj´ımav´e informace z Obecn´ı kroniky. 1939

ˇ ˇ • okupace CSR Nˇemeckem, vznikl protektor´at Cechy a Morava (B¨ohmen und M¨ahren) • na silnic´ıch se okamˇzitˇe zaˇcalo jezdit vpravo • ˇceskoslovensk´a vlajka s modr´ ym kl´ınem byla nahrazena protektor´atn´ı s ˇcervenomodro-b´ıl´ ymi vodorovn´ ymi pruhy • vˇsechno zboˇz´ı bylo na pˇr´ıdˇel - byly zavedeny potravinov´e l´ıstky, ˇsatenky, tabaˇcenky, uhlenky, mydlenky a pod. • z oseck´e ˇskoly byl odstranˇen n´apis Masarykovy n´arodn´ı ˇskoly - po kovov´ ych p´ısmenech vˇsak z˚ ustaly na om´ıtce zˇreteln´e obrysy aˇz do konce v´alky • ze ˇskoly byly odstranˇeny pamˇetn´ı desky na poˇcest 28.ˇr´ıjna a na pamˇet’ hymny Kde domov m˚ uj - pˇri sund´av´an´ı byly tak silnˇe poˇskozeny, ˇze po osvobozen´ı uˇz nebyly znovu instalov´any

1945

• 5.kvˇetna se v domˇe Ant. Soch˚ urka seˇsli z´astupci velk´ ych politick´ ych stran, 8

ˇ lidovci, a nˇekolik dalˇs´ıch obˇcan˚ soc. demokrat´e, n´ar. socialist´e, KSC, u a zvolili Revoluˇcn´ı n´arodn´ı v´ ybor - pˇredsedou se stal Josef Beˇcka • v oseck´ ych z´avodech byli ustaveni 2-3 pracovn´ıci, kteˇr´ı dohl´ıˇzeli na chod podniku 1946

ˇ • prezident Dr. E. Beneˇs byl na zased´an´ı Obecn´ı rady zvolen Cestn´ ym obˇcanem Velk´eho Oseka ˇ ˇ zvoleni K. Gottwald, P. Zenkl, • Cestn´ ymi obˇcany Velk´eho Oseka byli na n´avrh KSC ˇ amek Zd. Fierlinger, msgr. Sr´

1947

• v srpnu odstupuje z funkce starosty J.Sp´alenka, rezignuje i I. n´amˇestek Drahn´ y; funkci starosty bude zat´ım vykon´avat II. n´amˇestek Fr. Musil

1948

• hned v u ´noru byl ustaven M´ıstn´ı n´arodn´ı v´ ybor (MNV), pˇredsedou se stal Fr. Hobort, I. m´ıstopˇredsedou Fr. Musil, II. m´ıstopˇredsedou V. Drahn´ y • byl ustaven Akˇcn´ı v´ ybor N´arodn´ı fronty (AV NF), ten ozn´amil osoby, kter´e zbavuje vˇsech funkc´ı i ˇclenstv´ı ve vˇsech spolc´ıch • ihned se zaˇcalo se socializac´ı obce • byly zruˇseny 4 hospody a 2 vin´arny • zaˇcala se organizovat v´ ypomoc ve ˇspiˇckov´ ych pracech v zemˇedˇelstv´ı (trvala vlastnˇe cel´ y rok - jednocen´ı ˇrepy, ˇznˇe, sklizeˇ n sl´amy, brambor, ˇrepy - pozn. autora) • pom´ahat v zemˇedˇelstv´ı chodili m´ısto vyuˇcov´an´ı i ˇz´aci m´ıstn´ı ˇskoly - jednotit ˇrepu, trhat chmel, vyb´ırat brambory, sb´ırat mandelinku bramborovou (tu komunist´e pˇrekˇrtili na ”americk´eho brouka” a prohlaˇsovali, ˇze n´am ho sem Ameriˇcan´e shazuj´ı z letadel - pozn. autora)

1949

• pˇres velkou snahu komunist˚ u se nepodaˇrilo v obci zaloˇzit Jednotn´e zemˇedˇelsk´e druˇzstvo (JZD) • na zased´an´ı MNV byla konstatov´ana ˇspatn´a ideov´a u ´roveˇ n obˇcan˚ u - pˇri prom´ıt´an´ı sovˇetsk´ ych film˚ u zeje kino pr´azdnotou • pˇrestal pracovat ochotnick´ y divadeln´ı soubor TYL - d˚ uvodem je zaveden´ı smˇ en v tov´ arn´ ach, ale hlavnˇ e nechut’ a nez´ ajem ˇ clen˚ u jako reakce na nastupuj´ıc´ı pomˇ ery ve st´ atˇ e

1950

• Okresn´ı soud v Kol´ınˇe oznamuje, ˇze Lidov´ y soud bude konat v ˇcervnu v Dˇelnick´em ˇ domˇe veˇrejn´e pˇrel´ıˇcen´ı s l´ek´arn´ıkem Celest´ ynem Simrem pro sabot´aˇz, MNV bude soud vys´ılat obecn´ım rozhlasem ˇ • byla zn´arodnˇena firma Jouza a syn, nov´ y n´azev CSSZ-SOP (pozdˇeji Stavokonstrukce - pozn. autora) • bylo zruˇseno soukrom´e vlastnictv´ı hostinc˚ u u Daˇr´ılk˚ u a Semer´ad˚ u (staly se z nich komun´aln´ı podniky, pozdˇeji RaJ - pozn. autora) • z moci u ´ˇredn´ı byly u ´plnˇe zruˇseny hostince u Smutn´ ych a u Skopc˚ u • pˇres velkou snahu a pˇresvˇedˇcov´an´ı roln´ık˚ u opˇet nebylo zaloˇzeno JZD

1952

• v obci bylo zˇr´ızeno zdravotnick´e stˇredisko - praktick´ y l´ekaˇr Dr. Doˇckal a zubn´ı oddˇelen´ı • reorganizace MNV - pˇredsedou se stal Vlast. Peˇrina 9

• jedna ˇzena odm´ıtla pomoci pˇri ˇzn´ıch - byla potrest´ana odebr´an´ım potravinov´ ych l´ıstk˚ u na 3 mˇes´ıce, mus´ı proto nakupovati dr´aˇze na voln´em trhu - kdyˇ z m´ a dost penˇ ez, ˇ ze odm´ıt´ a v´ ydˇ elek, at’ tedy plat´ı • st´ale se nepodaˇrilo pˇresvˇedˇcit oseck´e roln´ıky k zaloˇzen´ı JZD • st´ ale je n´ızk´ a n´ avˇ stevnost sovˇ etsk´ ych filmu 1953

• byla provedena socializace zb´ yvaj´ıc´ıch oseck´ ych hostinc˚ u (uˇz nejsou soukrom´e - pozn. autora) • byl zruˇsen Sokol -zahn´ızdil v nˇ em reakˇ cn´ı ˇ zivel • SVAZARM uspoˇr´adal cyklistick´e a motocyklov´e z´avody • rusk´ e filmy, byt’ sebehodnotnˇ ejˇ s´ı, jsou bojkotov´ any • byla provedena mˇenov´a reforma a zruˇseny potravinov´e l´ıstky • Socialistick´ y reˇ zim, maj´ıc´ı na mysli soci´ aln´ı rozd´ıly na m´ıru co nejmenˇ s´ı, odhodlal se k dalˇ s´ı peneˇ zn´ı reformˇ e, nutn´ e k upevnˇ en´ı kupn´ı s´ıly Kˇ cs a ke zhodnocen´ı pr´ ace ˇ clovˇ eka. Ihned pˇ restal b´ yt odpor k pr´ aci u tˇ ech ˇ zivl˚ u, kteˇ r´ı drˇ zeli statis´ıcov´ e i milionov´ eˇ c´ astky penˇ ez, zaruˇ cuj´ıc´ı jim bezpracn´ y ˇ zivot. Je pˇ rirozen´ e, ˇ ze touto bezohlednou, ale spravedlivou peneˇ zn´ı reformou byli i postiˇ zen´ı. Reˇ zim se vˇ sak postaral o zabezpeˇ cen´ı ve st´ aˇ r´ı d˚ uchodem t´ emˇ eˇ r kaˇ zd´ emu jednotlivci. Ti, co drˇ zeli doma tajnˇ e a tud´ıˇ z protiz´ akonnˇ e pen´ıze a nedali je st´ atu do spoˇ ritelen k obˇ ehu, utrpˇ eli nejv´ıce, dostali 50:1. T´ımto z´ asahem byly lehko nabyt´ e haldy tis´ıcovek kouzla zbaven´ e a staly se kusem pap´ıru, s nimiˇ z pro ostudu mnoz´ı neˇ sli ani na smˇ enu a radˇ eji jimi zatopili v kamnech (opravdu sv´er´azn´y n´azor na okr´ad´an´ı lid´ı st´atem - pozn. autora). • 1.ˇcervna 1953 byly vyd´any – bankovky 100-50-25-10 Kˇcs – st´atovky 5-3-1 Kˇcs – mince 50-25-10-5-3-1 hal´eˇr • V´ ymˇena penˇez – v hotovosti do 300 Kˇcs 5:1 nad 300 Kˇcs 50:1 – vklady na kn´ıˇzk´ach do 5.000 Kˇcs 5:1 vyˇsˇs´ı podle v´ yˇse vkladu 6,25:1-10:1-25:1-30:1-50:1

Nakonec vzpom´ınka autora: ˇ rozhlase druh´ Jeˇstˇe v pˇredveˇcer mˇenov´e reformy se v Cs. y komunistick´ y ”dˇelnick´ y” prezident Anton´ın Z´apotock´ y rozhoˇrˇcoval nad ”ˇsuˇskandou” a obviˇ noval ”z´apadn´ı imperialisty” ˇ ”Z´ ˇ adn´a reforma z ˇs´ıˇren´ı pomluv, faleˇsn´ ych informac´ı a ze ˇstvan´ı lid´ı proti politice KSC. nebude” prohl´asil. Opravdu slova hodn´a velk´eho st´atn´ıka! ˇ u V´aclav Zid˚ 10

volby.jpg

11

ˇ ´IDEN ˇ ´I ODPADU Na aktu´aln´ı t´ema - TR (pokraˇcov´an´ı z Oseˇcanu 3/2004) Tˇ r´ıdˇ en´ı pap´ıru V naˇs´ı obci jsou pro sbˇer pap´ıru instalov´any speci´aln´ı kontejnery s horn´ım v´ ysypem. Jejich barva je modr´ a. N´adob je po obci rozm´ıstˇeno celkem 13 ks. Odpad sv´ aˇ z´ı firma NYKOS a.s. vozidlem s presem, a to zpravidla tˇ ret´ı p´ atek v mˇ es´ıci. Pap´ır je ˇ anic´ıch, kde se dotˇrid’uje a pˇred´av´a k dalˇs´ımu zpracov´an´ı. pˇred´av´an na tˇr´ıd´ıc´ı linku ve Zd´ Do kontejner˚ u na pap´ır patˇr´ı noviny, ˇcasopisy, pap´ırov´e obaly, lepenka, karton, katalogy, seˇsity, knihy, kancel´aˇrsk´ y pap´ır. Do kontejneru se nesm´ı odkl´adat pap´ır zneˇciˇstˇen´ y potravinami, pouˇzit´e pleny, obvazy, hygienick´e potˇreby, voskovan´ y pap´ır, kop´ır´aky, dehtov´ y pap´ır. V kontejnerech mus´ı vˇzdy skonˇcit pouze pap´ır ˇcist´ y, nikdy ne mokr´ y, mastn´ y, nebo od bl´ata. Hmotnost pap´ıru v kontejneru o obsahu 1100 litr˚ u je cca 70 kg. Sebran´ y pap´ır se ’ ’ n´aslednˇe dotˇrid uje, bud na tˇr´ıd´ıc´ı lince, nebo ruˇcnˇe. Ze smˇesi se vyb´ıraj´ı neˇcistoty, mastn´ y a zabl´acen´ y pap´ır, kter´e se mus´ı odv´ezt na skl´adku, a pak jednotliv´e druhy pap´ıru zejm´ena lepenkov´e obaly a karton´aˇz, noviny, ˇcasopisy a pˇr´ıpadnˇe poˇc´ıtaˇcov´e ’sjetiny’. Zbyl´a smˇes je tvoˇrena nejm´enˇe kvalitn´ım pap´ırem. V praxi lze vytˇ r´ıdit aˇ z 23 druh˚ u pap´ıru. Velmi ale z´aleˇz´ı na moment´aln´ı popt´avce po jednotliv´ ych druz´ıch pap´ıru. Pap´ır se podle druh˚ u lisuje do bal´ık˚ u a expeduje do pap´ıren. Lepenka a karton´aˇz, spolu se smˇesn´ ym pap´ırem se pouˇz´ıv´a na v´ yrobu lepenek, novinov´ y pap´ır se pˇrid´av´a do v´ yroby nov´eho novinov´eho pap´ıru. Sbˇerov´ y pap´ır se m˚ uˇze jednak pˇrid´avat k pap´ırovinˇe vyroben´e ze dˇreva, nebo se pouˇz´ıv´a samostatnˇe na v´ yrobu pap´ıru. Vznik´a tak 100% recyklovan´ y pap´ır. Nav´ıc pˇ ri pouˇ zit´ı jedn´ e tuny sbˇ erov´ eho pap´ıru je moˇ zn´ e uspoˇ rit aˇ z dvˇ e tuny dˇ reva a 100 000 litr˚ u vody. Recyklace pap´ıru je omezen´a, pap´ır je moˇ zn´ e recyklovat maxim´ alnˇ e 6x, pot´e je pap´ırov´e vl´akno natolik kr´atk´e a nekvalitn´ı, ˇze se nezachyt´ı na pap´ırensk´ ych s´ıtech a odt´ek´a spolu s odpadn´ı vodou do ˇcist´ırny. Tˇ r´ıdˇ en´ı plast˚ u Tˇr´ıdˇen´ı plast˚ u je velmi n´aroˇcn´e na kvalitu sbˇeru - zejm´ena zneˇciˇstˇen´ı zbytky potravin, oleji a mechanick´ ymi neˇcistotami m˚ uˇze recyklaci plast˚ u u ´plnˇe znemoˇznit. Kontejnery na plasty v naˇs´ı obci jsou ˇ zlut´ e barvy a patˇr´ı do nich pouze seˇ sl´ apnut´ eaˇ cist´ e l´ahve od n´apoj˚ u, nebo kosmetiky, ˇcist´e f´olie, plastov´e v´ yrobky, kel´ımky od potravin apod. Seˇslap´av´an´ım plastov´ ych l´ahv´ı 3x uˇsetˇr´ıte m´ısto v kontejneru. N´adob je po obci um´ıstˇeno celkem 14 ks. Kontejnery na plasty vyv´ aˇ z´ı tak´ e firma NYKOS,a.s. vozidlem s presem, kaˇ zd´ y druh´ y p´ atek, pˇriˇcemˇz hmotnost plast˚ u v 1100 litrov´em kontejneru je cca 23 Kg. Do kontejner˚ u rozhodnˇe nepatˇ r´ı plasty zneˇciˇstˇen´e chemik´aliemi, oleji, nebo bl´atem, novodurov´e trubky, linolea a jin´e v´ yrobky z PVC. Plasty se odv´aˇzej´ı k dotˇr´ıdˇen´ı jako celek. Ze smˇesi plast˚ u se na tˇr´ıd´ıc´ı lince vyb´ıraj´ı PET l´ahve, PE f´olie a lahviˇcky, pˇr´ıpadnˇe pˇenov´ y polystyren. PET l´ahve se ruˇcnˇe dotˇr´ıd´ı podle barev, slisuj´ı do bal´ık˚ u a pak n´aslednˇe expeduj´ı bud’ do Silonu Plan´a nad Luˇznic´ı, kde se z nich vyr´abˇej´ı netkan´e textilie, vl´akna a p´asky, nebo do jin´ ych firem, kter´e se zab´ yvaj´ı ˇ v´ yvozem PETu do C´ıny, kde se z l´ahv´ı vyr´ab´ı tot´eˇz. Mezi technologiemi na zpracov´an´ı 12

PET l´ahv´ı se objevuj´ı ve svˇetˇe i nˇekter´e novinky, napˇr´ıklad v´ yroba nov´ ych l´ahv´ı ze star´ ych. Pouˇzit´e f´olie se vytˇr´ıd´ı podle materi´alu a barev a pˇred´avaj´ı se k opˇetovn´emu zpracov´an´ı na v´ yrobu granul´atu pro v´ yrobu f´oli´ı. Pˇenov´ y polystyren se pˇrid´av´a do betonu pˇri v´ yrobˇe speci´aln´ıch tv´arnic s vysokou izolaˇcn´ı schopnost´ı. Ostatn´ı plasty se mohou d´ale tˇr´ıdit dle z´ajmu zpracovatel˚ u, vˇetˇsinou se vˇsak zbyl´a smˇes pouˇz´ıv´a na v´ yrobu zahradn´ıho n´abytku, z´amkov´e dlaˇzby, nebo obrubn´ık˚ u. Nˇekdy se smˇes plast˚ u pouˇz´ıv´a na v´ yrobu tzv. alternativn´ıho paliva pro cement´arny, kde slouˇz´ı k v´ yrobˇe cementu. Obecnˇe je recyklace vytˇr´ıdˇen´ ych plast˚ u velmi n´aroˇcn´a, zejm´ena na ˇcistotu, a proto je nezbytnˇe nutn´e dodrˇzovat spr´avn´e z´asady tˇr´ıdˇen´ı a hlavnˇe seˇ slapovat, seˇ slapovat, seˇ slapovat !!!

Tˇ r´ıdˇ en´ı skla V naˇs´ı obci se sklo tˇr´ıd´ı do celkem 13 ks zelen´ ych n´adob se spodn´ım v´ ysypem. Do kontejneru lze odkl´adat veˇsker´e obalov´e (lahve a sklenice) a tabulov´e sklo. Pro dalˇs´ı zpracov´an´ı je velmi vhodn´e, aby sklo v n´adobˇe bylo co nejm´enˇe rozbit´e. Do kontejneru se nesm´ı ukl´adat dr´atosklo (bezpeˇcnostn´ı sklo s dr´atˇenou s´ıt´ı), autoskla, zrcadla, keramika, a porcel´an. Ide´aln´ı je, pokud se lahve zbav´ı kovov´ ych uz´avˇer˚ u. Kontejnery na sklo se obvykle vyv´ aˇ zej´ı jednou za mˇ es´ıc, naj´ımanou firmou a vozidlem s rukou. Hmotnost obsahu 1100 litrov´eho kontejneru se pohybuje okolo 130 kg. Svozov´e firmy sklo d´ale netˇr´ıd´ı, pouze z nˇej vyb´ıraj´ı nejvˇetˇs´ı neˇcistoty a skladuj´ı ve velkokapacitn´ıch kontejnerech. Sebran´e sklo se n´aslednˇe pˇrev´aˇz´ı na speci´aln´ı tˇr´ıd´ıc´ı linky, kter´e upravuj´ı sklo podle potˇreb skl´aren. Na lince se sklo nejprve ruˇcnˇe zbav´ı velk´ ych pˇr´ımˇes´ı. Pot´e se nadrt´ı a dopravuje se po p´asu k laserov´ ym ˇcidl˚ um. Ty kaˇzd´ y stˇrep prosv´ıt´ı a pokud stˇrep nelze prosv´ıtit nejedn´a se o sklo a proudem vzduchu se tato neˇcistota odfoukne pryˇc z p´asu. Pro skl´arny je pak pˇripravena sklenˇen´a drt’ poˇzadovan´ ych parametr˚ u. Z vytˇr´ıdˇen´eho skla se vyr´abˇej´ı opˇet vyr´ab´ı sklenˇen´e v´ yrobky. Recyklac´ı skla se d´ a uˇ setˇ rit pˇ res devades´ at procent energie oproti v´ yrobˇe z pˇr´ırodn´ıch zdroj˚ u, velk´e mnoˇzstv´ı p´ısk˚ u, ˇzivce a dalˇs´ıch nerost˚ u, jejichˇz tˇeˇzba hyzd´ı krajinu. Recyklace skla je teoreticky neomezen´a, ale pro speci´aln´ı v´ yroby se pouˇz´ıv´a vˇetˇs´ı pod´ıl prim´arn´ıch surovin. Ing.Jiˇr´ı Otta - starosta

13

Oseˇct´ı internacion´alov´e vzpom´ınaj´ı Dalˇs´ım, kdo bude vzpom´ınat na sv´e zaˇc´atky i pozdˇejˇs´ı kari´eru hr´aˇce ve Viktorii Velk´ y Osek, bude Jiˇ r´ı Matˇ ej´ıˇ cek, pˇrezd´ıvan´ y Dydyk. Tuto pˇrezd´ıvku mu dal ”Kakoˇs” Neumann, kter´ y zjistil, ˇze takto v dˇetstv´ı komolil svoje jm´eno Jiˇr´ık. ˇ Narodil se v roce 1929 v Jaromˇeˇri, kde tak´e zaˇcal chodit do ˇskoly. Skoln´ ı doch´azku vˇsak dokonˇcil ve Velk´em Oseku, kam se v roce 1935 s rodiˇci pˇrestˇehoval. Jeho otec totiˇz ˇ (pozdˇeji Dˇrevaˇrsk´e z´avody), i bydlen´ı v jednom z domk˚ z´ıskal pr´aci v HERE u, kter´e nechal ing. Vavrouˇs postavit pro sv´e zamˇestnance na Str´aˇzi. Po ukonˇcen´ı mˇeˇst’anky se vyuˇcil kovo-obr´abˇeˇcem a potom zaˇcal studovat strojn´ı pr˚ umyslovku v Kol´ınˇe. Po maturitˇe nastoupil do zamˇestn´an´ı v Tesle Kol´ın, kde pracoval aˇz do penze. V r. 1951 se oˇzenil a pˇrestˇehoval se ze Str´aˇze ke sv´e ˇzenˇe Vˇeˇre do domu v Jir´askovˇe ulici, kde bydl´ı dodnes. Jako prav´ y nebo stˇredn´ı z´aloˇzn´ık nebo prav´a spojka hr´al za Viktorku do r. 1954, kdy zaˇcal s pˇrestavbou rodinn´eho domu a s pravideln´ ym aktivn´ım fotbalem skonˇcil. Potom uˇz hr´al jen pˇr´ıleˇzitostnˇe podle potˇreby, nebo za starou gardu. Nyn´ı sv˚ uj voln´ y ˇcas dˇel´ı mezi ryby (stal se z nˇeho n´aruˇziv´ y ”tich´ y bl´azen”), zahr´adku, pr´aci se dˇrevem (tu zdˇedil po sv´em otci), svou nejvˇetˇs´ı v´aˇseˇ n houbaˇren´ı a fotbal - nechyb´ı na ˇz´adn´em dom´ac´ım z´apase Viktorky. A tady jsou jeho vzpom´ınky. ”Hned, jak jsme se pˇrestˇehovali do Oseka, hledal jsem, kde bych si mohl s m´ıstn´ımi kluky zakopat. Takov´e m´ısto jsem naˇsel bl´ızko sv´eho bydliˇstˇe, v lese vedle HERY. Tam byla takov´a m´ ytinka, v´ıce neˇz na voln´em prostranstv´ı se hr´alo mezi stromy. T´ım jsme vˇsak z´ısk´avali obratnost, dobr´e ovl´ad´an´ı m´ıˇce, nauˇcili se kliˇckovat, hr´at obˇema nohama. Hr´alo se tam dennˇe, kromˇe toho se hr´alo tak´e u M´aˇcidla, na n´amˇest´ı, na Sokolovnˇe, na Hvˇezd´arnˇe. Hr´ala se takov´a m´ıstn´ı liga - soupeˇrili mezi sebou Str´aˇz´aci, M´aˇcidl´aci, ˇ Sanghaj´ aci, N´amˇeˇst’´aci aj. A tak to ˇslo aˇz do m´ ych 13 let, protoˇze v t´e dobˇe Viktorka ˇz´akovsk´e muˇzstvo nemˇela. Ve 13-ti letech jsem zaˇcal tr´enovat s dorostem. Spolu s Vl´ad’ou Ottou jsme byli benjam´ınky mezi Jos. Kub´ıˇckem, Peclem, Davidenkem, Koll´aˇrem, Vrkotou, Radoˇs´ınsk´ ym, V. Beranem, J.Nov´akem, Mor´avkem, bratry Mraˇckov´ ymi, M.Nov´akem a dalˇs´ımi. Matnˇe si vzpom´ın´am, ˇze n´as jednou t´ ydnˇe jezdil tr´enovat tren´er z Prahy, jako vedouc´ı se u n´as stˇr´ıdali p. Davidenko, Baˇse a Fr. Hoˇsek. Tr´enink prob´ıhal ve tˇrech f´az´ıch, v t´e prvn´ı jsme bˇehali - delˇs´ı bˇehy i spurty, starty na m´ıˇc, potom jsme tr´enovali s m´ıˇcem - kr´atk´e i dlouh´e pˇrihr´avky, kop´an´ı roh˚ u, trestˇ n´ak˚ u i des´ıtek. Na z´avˇer se hr´alo na dvˇe branky. Tr´enovalo se ve vlastn´ım obleˇcen´ı i obut´ı. Z´avodnˇe jsem za dorost zaˇcal hr´at v r. 1942, nejprve nepravidelnˇe, od r.1943 trvale na prav´em halvu. Dresy jsme mˇeli cel´e ˇcern´e, na triˇcku znak Viktorie. Tyto dresy n´am daroval p. Vykydal, majitel velkoobchodu elektro a velk´ y fanda Viktorky. K nim kaˇzd´emu z n´as vˇenoval ˇcerven´ y kufˇr´ık, ve kter´em jsme vozili vˇeci na z´apasy na hˇriˇsti soupeˇr˚ u. Vˇenoval tak´e ceny na r˚ uzn´e turnaje, mimo jin´e tak´e Stˇr´ıbrn´ y m´ıˇc. Dresy i kopaˇcky jsme zpoˇc´atku mˇeli doma a sami se o nˇe starali, pozdˇeji je mˇel na starost p. Bohuslavick´ y. Na z´apasy jsme ˇ jezdili vˇetˇsinou vlakem, j´ızdn´e platil klub. Hr´ali jsme I.A tˇr. PSZF, vˇetˇsinou jako pˇredz´apas A muˇzstvu se stejn´ ym soupeˇrem (Podˇebrady, Nymburk, Mˇestec Kr´alov´e, Kostomlaty, Libice aj.). Jako obˇcerstven´ı pˇri i po z´apase jsme dostali sodovku. K m´ ym dorosteneck´ ym let˚ um se v´aˇzou tyto dvˇe vzpom´ınky: Jeˇstˇe za v´alky jsme jeli ˇ ame v Oseku na n´adraˇz´ı na vlak, hr´at do Nov´eho Bydˇzova vlakem pˇres Chlumec. Cek´ 14

kdyˇz pˇrijdou Boˇzan Vrkota a Vlasta Kotl´aˇr ve smokinc´ıch, cylindrech, s h˚ ulkami v rukou. Za nimi jako lokaj v tvrd’´aku Ton´ık Mraˇcek, kter´ y jim nese ˇcerven´e kufˇr´ıky. Vlasta s Boˇzanem si n´as nevˇs´ımaj´ı, proch´azej´ı se, toˇc´ı h˚ ulˇciˇckami a oslovuj´ı se pane hrabˇe, pane kn´ıˇze. To vˇse na n´astupiˇsti pln´em Nˇemc˚ u. Mezi n´ami to vyvolalo plno vesel´ı a sm´ıchu, ˇ ale tak´e zdˇeˇsen´ı, jak zareaguj´ı Nˇemci. A to vˇse pokraˇcovalo i ve vlaku. Zehuˇ nsk´ y rybn´ık pana hrabˇete, obora a chlumeck´ y z´amek pana kn´ıˇzete, a tak d´al aˇz na hˇriˇstˇe v Nov´em Bydˇzovˇe. Druh´a moje vzpom´ınka se v´aˇze k ud´alosti, kter´e si velmi cen´ım a jsem na ni hrd´ y. V r. 1947 jsem byl jako jedin´ y z Oseka nominov´an do vybran´eho muˇzstva dorostenc˚ u ˇ PSFZ pro utk´an´ı s v´ ybˇerem Prahy. Hr´alo se na hˇriˇsti Sparty pˇred 52 tis´ıci div´aky. Hr´al jsem centrhalva a v jedn´e chv´ıli se mi podaˇrilo proniknout s m´ıˇcem aˇz do velk´eho v´apna soupeˇre. Tam na mˇe Frant. Tom´aˇs z Podˇebrad, kter´ y st´al na des´ıtce, zavolal ’Jirko, hod’!’, j´a jsem mu pˇrihr´al, a on z vyloˇzen´e pozice pˇrestˇrelil branku. Jeˇstˇe dnes slyˇs´ım to zklaman´e zahuˇcen´ı zaplnˇen´ ych tribun.

Sen kaˇzd´eho fotbalisty, zahr´ at si alespoˇ n jednou pˇred tolika div´aky, se Jiˇr´ımu Matˇej´ıˇckovi splnil ˇ - stoj´ı prvn´ı zleva ve v´ ybˇeru dorostenc˚ u PSFZ

Prohr´ali jsme 2:1, ale smutek z por´aˇzky vyv´aˇzilo to, co se odehr´alo potom. Nejdˇr´ıve jsme st´ali ˇspal´ır muˇzstv˚ um Prahy a Paˇr´ıˇze, kter´a vyb´ıhala z kabin ke sv´emu z´apasu. Ten z´apas jsme potom sledovali z ˇcestn´e prvn´ı ˇrady na tribunˇe, kde jsem sedˇel vedle Ladislava ˇ ıˇska, stˇr´ıbrn´eho medailisty z MS 1934 v It´alii. Byl to nejlepˇs´ı fotbal, jak´ Zen´ y jsem v ˇzivotˇe vidˇel. Doslova v nˇem koncertoval Pepi Bican ze Slavie, podporovan´ y na spojce dalˇs´ım sl´avistou Vlastou Kopeck´ ym a na halvu Ludlem ze Sparty. Na lev´em kˇr´ıdle exceloval veltrub´ak ve sluˇzb´ach Sl´avie L´ad’a Hlav´aˇcek, ve stˇredu z´alohy potom J´ıra z Bohemky a 15

vˇsechno to jistil v brance spart’an Hor´ak. Borci z Prahy rozdrtili Paˇr´ıˇz 6:1. Po z´apase byla ˇ ıhou ze Sparty a slavn´ spoleˇcn´a veˇceˇre, na kter´e jsem sedˇel mezi Honzou R´ ym Francouzem Ben Barkem. Asi jsem v dorosteneck´em pˇredz´apase nehr´al ˇspatnˇe, protoˇze se u mne zastavil jiˇz zmiˇ novan´ y V´aclav J´ıra (pozdˇeji v´ yznamn´ y funkcion´aˇr FIFA), pochv´alil mˇe a zeptal se, jestli bych nepˇrijel na tr´enink Bohemky. J´a jsem tenkr´at studoval pr˚ umyslovku a chtˇel jsem ji dokonˇcit, tak jsem s d´ıky odm´ıtl. Kdyby to bylo dnes, asi bych se zachoval jinak! Za dospˇel´e jsem zaˇcal hr´at v 17 letech, musel jsem vˇsak m´ıt l´ekaˇrsk´e povolen´ı. Stalo se tak´e, ˇze jsem odehr´al z´apas za dorost a hned jsem nastoupil za A muˇzstvo. Tren´era A muˇzstvo nemˇelo, na hˇriˇsti jsme byli kaˇzd´ y den, hr´alo se vˇetˇsinou ”na dvˇe”. O dresy, kopaˇcky i m´ıˇce se staral p. Davidenko. Na z´apasy se jezdilo vˇetˇsinou autobusem, nˇekdy ˇ ek Englic. Jezdilo s n´ami i vlakem, jelo asi 15 hr´aˇc˚ u, 2-3 funkcion´aˇri a zdravotn´ık Cenˇ hodnˇe fanouˇsk˚ u, autobus byl pln´ y. Jako obˇcerstven´ı jsme mˇeli sodovku nebo limon´adu. Pen´ıze jsme nikdy ˇz´adn´e nedostali, nejv´ yˇs se nˇekdy stalo, ˇze oseˇct´ı ˇzivnostn´ıci a naˇsi velc´ı fandov´e, ˇrezn´ıci Bukaˇc a Zach a pekaˇr Rak n´am po dom´ac´ım z´apase pˇripravili malou svaˇcinku. Hr´ali jsme tenkr´at popul´arn´ım syst´emem WM se staˇzen´ ymi spojkami a centralhalvem. Kabiny, um´ yv´arny, soci´aln´ı zaˇr´ızen´ı na hˇriˇsti popsal dostateˇcnˇe jiˇz m˚ uj spoluhr´aˇc Zdenˇek Nov´ak, pr´avˇe tak jako z´ısk´av´an´ı prostˇredk˚ u na ˇcinnost. A ted’ nˇekolik vzpom´ınek, kter´e mi uv´ızly v pamˇeti. Pˇri jednom dom´ac´ım z´apase si pˇriˇsly na sv´e naˇse fanynky, kter´ ych na kaˇzd´ y z´apas chodilo hodnˇe. Stalo se, ˇze Karlovi Kozdˇerovi praskla tkaniˇcka u tren´ yrek, takˇze mu spadly. Karel byl takov´ y bojovn´ık, ˇze i kdyˇz pod nimi nic nemˇel (tenkr´at ˇz´adn´e slipy nebyly), nepˇrestal hr´at, dokud nebyl m´ıˇc v bezpeˇc´ı. To bylo hur´a! Naˇse fanynky se vˇsak nechodily na fotbal jen d´ıvat. Jednou z nejobl´ıbenˇejˇs´ıch z´abav v Oseku byl Sportovn´ı karneval. Na jednom z nich se v ’Lid’´aku’ uskuteˇcnil fotbalov´ y z´apas viktori´ansk´ ych fanynek. To byla pod´ıvan´a k popuk´an´ı! A tak´e uk´azka toho, jak se lid´e dok´azali tenkr´at bavit. Hr´ali jsme v Dobrovic´ıch a n´aˇs nejlepˇs´ı stˇrelec ”Sirotek” Kub´ıˇcek vystˇrelil svou povˇestnou ”pumelici” na branku, tentokr´at vˇsak minul. Zato vˇsak terfil fotografuj´ıc´ıho dom´ac´ıho fanouˇska. Odnesl to fot’´ak i obliˇcej. Pˇri z´apase v Kouˇrimi lilo jako z konve, hˇriˇstˇe zatopen´e, hr´ali jsme po kotn´ıky ve vodˇe. Pˇresto se hr´alo. Soudce silnˇe nadrˇzoval dom´ac´ım, prohr´ali jsme 5:0. To tak rozˇc´ılilo p. Pol´aka z n´adraˇzn´ıho domu, ˇze kdyˇz soudce odch´azel po z´apase do kabin, tak o nˇej pˇrerazil nov´ y deˇstn´ık. Ti n´as hnali! Podobn´a ud´alost se stala jeˇstˇe na star´em hˇriˇsti, hr´ali jsme s velk´ ym rivalem Libic´ı. Libick´ y fanouˇsek Mrzena sv´ ym pokˇrikov´an´ım a pozn´amkami tak rozˇc´ılil ˇrezn´ıka Zacha, ˇze ten mu ”ubalil” takovou facku, aˇz Mrzena upadl. Pana Zacha st´ala tahle ”sranda” 5.000 Kˇcs. Star´e hˇriˇstˇe Viktorky bylo nˇekolikr´at uzavˇreno kv˚ uli v´ ytrˇznostem div´ak˚ u. Hr´aˇci Mnichova Hradiˇstˇe ut´ıkali pˇred rozezlen´ ymi fanouˇsky pˇres ploty aˇz na n´adraˇz´ı a dom˚ u jeli ˇ jenom v dresech. Saty se jim potom pos´ılali poˇstou. Hr´aˇci L´azn´ı Podˇebrad odj´ıˇzdˇeli dom˚ u na stˇreˇse autobusu, kam se uch´ ylili pˇred rozzuˇren´ ymi fanouˇsky. Nerad vzpom´ın´am na zranˇen´ı, kter´e jsem utrpˇel pˇri z´apase na hˇriˇsti Mladoboleslavsk´eho 16

SK. Pˇri jednom souboji o sk´akaj´ıc´ı m´ıˇc mˇe hr´aˇc dom´ac´ıch, ve snaze odkopnout m´ıˇc, neˇst’astnˇe zas´ahl do slabin. Bolest byla tak velik´a, ˇze jsem nakr´atko upadl do bezvˇedom´ı. Odvezli mˇe do nemocnice, tam mˇe prohl´edli, bolest ustoupila, a za hodinu jsem byl s klukama na ligov´em z´apase boleslavsk´e Aston Villy. Jednou jsem byl pˇri z´apase zpol´ıˇckov´an. Hr´al jsem za okresn´ı XI proti druholigov´emu AFK Kol´ın na jeho hˇriˇsti. Na prav´e spojce AFK hr´al zn´am´ y stˇrelec Vlas´ak, a j´a jsem dostal za u ´kol ho osobnˇe stˇreˇzit. Daˇrilo se mi to tak, ˇze si za cel´ y z´apas skoro nekopl. Byl hodnˇe naˇstvan´ y a hecov´an´ı kol´ınsk´ ych fanouˇsk˚ u ho tak vyprovokovalo, ˇze pˇri kaˇzd´em naˇsem stˇretu jsem dostal facku. Byl to opravdu zkuˇsen´ y hr´aˇc, rozhodˇc´ı nic nezpozoroval! Nepˇr´ıjemnou ud´alost jsem zaˇzil na nov´em hˇriˇsti, po sv´em n´avratu z vojny. Ani nev´ım, ˇ er” s k´ ym Viktorka hr´ala. J´a jsem nehr´al, sedˇel jsem na laviˇcce. hned u ”lajny”. ”Sut´ Kub´ıˇcek r´ad pouˇz´ıval ”ˇslap´aky”. Zrovna pˇrede mnou jeden soupeˇrovi ”nasadil”, jenˇze se mu nepovedl, a on si zlomil nohu. Prasklo to, jako kdyˇz se zlom´ı such´ y klacek, aˇz se mi udˇelalo ˇspatnˇe. Za chvilku mi klepe na rameno Honza V´acha a ˇr´ık´a ”Pojd’ se pˇrevl´eknout, p˚ ujdeˇs hr´at.” Bylo mi tak ˇspatnˇe, ˇze jsem nemohl! Zdenˇek Nov´ak vzpom´ınal na n´aˇs z´apas v Praze ve Straˇsnic´ıch s Teslou XIII. Bylo to pˇresnˇe tak, jak ˇr´ık´a, j´a jenom dopln´ım, ˇze dom´ac´ı mˇeli takovou pˇrevahu, ˇze na rohy vyhr´ali 32:0, na g´oly jsme vˇsak vyhr´ali my 4:0. Bylo v˚ ubec zaj´ımav´e, ˇze jsme se dlouho drˇzeli na 3.-4. m´ıstˇe tabulky, aˇckoliv jsme ve vˇetˇsinˇe z´apas˚ u byli horˇs´ım muˇzstvem. Bylo to t´ım, ˇze jsme hr´ali jednoduch´ y vesnick´ y fotbal, zaloˇzen´ y na bojovnosti a obˇetavosti, ve kter´e vynikali zejm´ena bratˇri Patoˇckov´e, Zima, Jarda Nov´ak, i ˇr´ızn´e hˇre obrany Bˇrezina - Beneˇs. Pˇredevˇs´ım jsme vˇsak mˇeli v´ yborn´e brank´aˇre, at’ to byl hl´ına, Jech nebo Bejlek, kter´ y hr´al dobˇre i v poli a byl dobr´ y stˇrelec. Nˇekolikr´at se stalo, ˇze v z´apase, ve kter´em jsme prohr´avali, vybˇehl aˇz pˇred branku soupeˇre, aby muˇzstvu pomohl ke vstˇrelen´ı branky. Pro mne bylo z´aˇzitkem hr´at s Frant. Musilem st., kter´ y v t´e dobˇe hr´al ve Viktorce stˇredn´ıho u ´toˇcn´ıka. Pro mne to byl oseck´ y Pepi bican, kter´emu jsem j´a, osmn´actilet´ y prav´ y halv mohl pos´ılat centry do ”velk´eho v´apna”, nejradˇeji to mˇel na des´ıtku. To si kˇriknul, j´a na to ”Pane Musil, m´ate!” a uˇz soupeˇrovˇe brance hrozilo velk´e nebezpeˇc´ı. Dalˇs´ımi v´ yborn´ ymi hr´aˇci byli vyhl´aˇsen´ y stˇrelec ”Sirotek” Kub´ıˇcek, spolehliv´ y centrhalv Jindra Nov´ak a dalˇs´ı a dalˇs´ı. Proto si netrouf´am sestavit nejlepˇs´ı jeden´actku, abych na nˇekoho nezapomnˇel. Z funkcion´aˇr˚ u vzpom´ın´am r´ad na vedouc´ıho naˇseho dorostu Hugo Baˇse a na dlouholet´eho spolehliv´eho jednatele Viktorky Josefa Jehliˇcku, kter´ y kv˚ uli sv´emu pozdravu mˇel pˇrezd´ıvku ”St´al´e zdrav´ı”. To byl oseck´ y patriot a velk´ y fanda Viktorky, kter´ y byl povˇestn´ y t´ım, ˇze pˇri z´apase tak n´aruˇzivˇe pom´ahal hr´aˇc˚ um na hˇriˇsti, ˇze pˇri tom pokopal fanouˇsky ve sv´em bl´ızk´em okol´ı. Jeˇstˇe dod´am, ˇze m´ ymi nejlepˇs´ımi kamar´ady v civilu byli Vl´ad’a Otta, Jindra Nov´ak, Vl´ad’a Mraˇcek a Milek Dvoˇr´ak, na hˇriˇsti jsem si nejl´epe rozumˇel s Jindrou Nov´akem, Mirkem Krejˇc´ıkem a Zdeˇ nkem Vesel´ ym. Ve sv´e fotbalov´e kari´eˇre jsem dostal dvˇe nab´ıdky ke zmˇenˇe dresu. Prvn´ı byla jiˇz zmiˇ novan´a nab´ıdka p.J´ıry z Bohemians, tou druhou nab´ıdka k pˇrestupu do Tatry Kol´ın. Bylo to v dobˇe, kdy jsem dokonˇcoval pr˚ umyslovku, a v Tatˇre mi nab´ıdli zamˇestn´an´ı. Zas´ahl vˇsak p. Matˇejka, funkcion´aˇr Viktorky a ˇreditel Tesly Kol´ın. Nab´ıdl mi v Tesle 17

pˇekn´e m´ısto a bylo rozhodnuto. Z˚ ustal jsem ve Viktorce a nelituji toho. A nakonec mal´e nostalgick´e povzdychnut´ı. Kdyˇz jedu na kole kolem Hery a vid´ım v lese n´aˇs b´ yval´ y fotbalov´ y pl´acek, dnes uˇz pˇeknˇe zarostl´ y, napad´a mnˇe, jestli tˇem dneˇsn´ım kluk˚ um, kteˇr´ı maj´ı ke sportov´an´ı nesrovnatelnˇe lepˇs´ı podm´ınky, pˇrinese fotbal tolik radosti jako n´am. Radost ze hry i z v´ ysledk˚ u, opravdov´e pˇr´atelstv´ı, kamar´ady na cel´ y ˇzivot. A jestli to Viktorka nˇekdy dot´ahne do takov´ ych soutˇeˇz´ı, jak´e jsme hr´ali my.” Tolik Jirka Matˇej´ıˇcek, houbaˇr, ryb´aˇr, zahr´adk´aˇr, kutil a hlavnˇe velmi dobr´ y fotbalista. Jsem r´ad, ˇze i s n´ım jsem si mohl zahr´at, i kdyˇz dlouho po skonˇcen´ı jeho kari´ery. Bylo to v r. 1973 pˇri oslav´ach pades´atin Viktorie, kdy jsme v dresech star´e gardy porazili Libici. I tady Jirka prok´azal svou kvalitu a vstˇrelil jedin´ y g´ol z´apasu. Tak Jirko, hodnˇe zdrav´ı, at’ se jeˇstˇe dlouho setk´av´ame na hˇriˇsti Viktorky, a at’ rostou a berou! Jiˇr´ıho Matˇej´ıˇcka zpov´ıdal a jeho vzpom´ınky upravil ˇ u V´aclav Zid˚ Upozornˇ en´ı: V´ıce o oseck´em fotbale, jeho hr´aˇc´ıch i funkcion´aˇr´ıch, u ´spˇeˇs´ıch i zklam´an´ıch, se m˚ uˇzete dozvˇedˇet v publikaci ”Historie velko-oseck´eho sportu”, vydan´e na poˇcest 80. v´ yroˇc´ı zaloˇzen´ı Viktorie Velk´ y Osek. Je opatˇrena velk´ ym mnoˇzstv´ım fotografi´ı, a kromˇe dalˇs´ıch zaj´ımavost´ı obsahuje i historii ostatn´ıch sport˚ u, kter´e se v Oseku pˇestovaly. Kn´ıˇzka by mohla b´ yt hezk´ ym d´arkem pod stromeˇcek. K dost´an´ı je na Obecn´ım u ´ˇradˇe. ˇ u V´aclav Zid˚

´ ˇ ´I ZP´IVAN ´ ´I VANO CN 23.12 od 17.30 hod. u miner´alky - dˇetsk´ y sbor 24.12 od 15.00 hod. v kostele

- dˇetsk´ y sbor

26.12 od 18.00 hod. v kostele

V´ anoˇ cn´ı zpˇ evy ˇ sesti n´ arod˚ u -u ´ˇcinkuj´ı s´olist´e opery ND v Praze: Jitka Sobˇehartov´a (sopr´an) ˇ Pavel Cervinka (baryton) Josef Lecian (varhany) 18

Poradna spotˇ rebitele Nev´ıte si jako spotˇrebitel rady? Potˇrebujete poradit, zda prodejce postupuje spr´avnˇe? Jakou cestu m˚ uˇzete zvolit pˇri dom´ah´an´ı se sv´ ych n´arok˚ u? ˇ Spatnˇ e V´am zhotovili kuchyˇ n, stˇrechu, d˚ um? M´ate probl´emy s reklamac´ı? Prodejce s V´ami nechce d´ale jednat? Na tyto a mnoho dalˇs´ıch dotaz˚ u odpov´ıd´a dennˇe naˇse spotˇrebitelsk´a poradna. Od roku 1998 poradila jiˇz nˇekolika tis´ıc˚ um spotˇrebitel˚ u. Poradna je k dispozici vˇsem spotˇrebitel˚ um, ˇ kteˇr´ı se nach´azej´ı na u ´zem´ı CR. Pro informace potˇrebn´e pˇri ˇreˇsen´ı reklamac´ı zboˇz´ı a sluˇzeb nebo konzultace neetick´eho chov´an´ı prodejc˚ u m˚ uˇzete volat kaˇzd´ y pracovn´ı den od 08:00 do 20:00 na praˇzsk´e telefonn´ı ˇc´ıslo 224 811 111 za cenu bˇeˇzn´eho tarifu, nebo vyuˇz´ıt naˇs´ı internetov´e poradny na www.spotrebitel.cz, kter´a je V´am k dispozici 24 hodin dennˇe. V pˇr´ıpadˇe sloˇzitˇejˇs´ıho dotazu V´am poskytneme odpovˇed’ po dohodˇe. Budete si moci vybrat, zda chcete informaci telefonicky ˇci e-mailem. Poradnu provozuje za podpory Ministerstva pr˚ umyslu a obchodu neziskov´a organizace: Spotˇ rebitelsk´ y poradensk´ y a informaˇ cn´ı servis Praha (SPIS) Pracoviˇstˇe: Sokolovsk´a 95, Praha 8 ˇ 68403470 ICO:

Stavba d´ alnice D11 - Z´ akladn´ı informace Prvn´ı pl´any d´alnice D11 jsou z roku 1938, kdy se poˇc´ıtalo s napojen´ım na pl´anovanou d´alnici V´ıdeˇ n - Wroclaw, cel´ y projekt ovˇsem zniˇcila 2.sv.v´alka. V roce 1978 byla zah´ajena stavba v u ´seku Praha - Jirny (8,3km). D11 v roce 1985 vedla do Sadsk´e (v´ yjezd 25) a v roce 1990 byl otevˇren u ´sek do Podˇebrad (v´ yjezd 42). V souˇcasnosti ˇcek´a D11 na dostavbu sv´ ych zb´ yvaj´ıc´ıch 112-ti km do Polska. Od Podˇebrad povede d´alnice kolem Chlumce n.C. do Hradce Kr´alov´e, kde bude vybudov´ana d´alniˇcn´ı kˇriˇzovatka Sedlice R35-D11 (R35 smˇer Olomouc). Kolem Hradce Kr´alov´e povede D11 spoleˇcnˇe s R35 aˇz k druh´e d´alniˇcn´ı kˇriˇzovatce R35-D11, zde se R35 odpoj´ı smˇerem na Liberec. D´al povede D11 pˇres Jaromˇeˇr a Trutnov na polsk´e hranice kde se napoj´ı na pl´anovanou ˇ et´ın. polskou d´alnici A3, kter´a povede aˇz do severopolsk´eho pˇr´ıstavu Stˇ ´ Usek Libice n.C.–Dobˇ sice (42,0-51,7km) - stavba zaˇc´ın´a v prostoru obce Libice n.C. za provozovanou mimo´ urovˇ novou kˇriˇzovatkou a pokraˇcuje n´asypem pˇres severn´ı ˇ ych drah okraj NPR Libick´ y luh k silnici II/125, kterou mimo´ urovˇ novˇe kˇr´ıˇz´ı. Koleje Cesk´ d´alnice nadj´ıˇzd´ı, v n´asypu pokraˇcuje lesem a obec S´any m´ıj´ı ve vzd´alenosti cca 500m. Na kˇr´ıˇzen´ı se silnic´ı II/328 je navrˇzena mimo´ urovˇ nov´a kˇriˇzovatka Dobˇsice vˇcetnˇe d´ılˇc´ı pˇreloˇzky t´eto silnice. Za kˇriˇzovatkou proch´az´ı d´alnice mezi lesn´ım komplexem Koz´ı h˚ ura a Chrˇcickou str´an´ı, kde je navrˇzen tzv. zelen´ y most. Na konec u ´seku navazuje stavba Dobˇsice–Ch´ yˇst’. Cel´a trasa t´eto d´alnice je vedena ve voln´em rovinat´em ter´enu pˇrev´aˇznˇe po zemˇedˇelsky obdˇel´avan´ ych pozemc´ıch. Lesem proch´az´ı v km 42,0-42,5 a 45,2- 46,7. Pˇredpokl´adan´e zprovoznˇen´ı u ´seku: v poloviˇcn´ım profilu 2005, v cel´em profilu 2006. ˇ Zdroj - Reditelstv´ ı silnic a d´alnic - www.rsd.cz 19

ˇ y svaz ochr´anc˚ Cesk´ u pˇr´ırody, Z´akladn´ı organizace 09/07 Polab´ı

Stanice pro handicapovan´ eˇ zivoˇ cichy ˇ Stanice pro handicapovan´e ˇzivoˇcichy pˇri ZO CSOP 09/07 vznikla v roce 1984, je zakl´adaj´ıc´ım ˇclenem N´arodn´ı s´ıtˇe stanic. Letos slav´ı 20. v´ yroˇc´ı sv´e existence. Svoj´ı p˚ usobnost´ı ˇ eho Brodu, Lys´e nad Labem, Jiˇc´ına, Kol´ına, pokr´ yv´a u ´zem´ı Brand´ ysa nad Labem, Cesk´ Podˇebrad, Mlad´e Boleslavi, Mnichova Hradiˇstˇe, Nymburka. Mimo s´ıdla stanice v P´atku je moˇzn´e zranˇen´e ˇzivoˇcichy pˇredat k l´eˇcbˇe v odbˇern´ ych m´ıstech, kter´e jsou souˇc´ast´ı stuktury, umoˇzn ˇuj´ıc´ı oˇsetˇren´ı ˇzivoˇcicha do tˇr´ı hodin od ozn´amen´ı: Jitka Kupeck´a v Chot’´ank´ach u Podˇebrad, Michal Hradsk´ y ve Star´e Boleslavi, Simona Rendlov´a ve Dvorc´ıch u Mlad´e Boleslavi, Mgr. Petra Z´ıkov´a v Robous´ıch u Jiˇc´ına, MVDr. ˇ Vladim´ır Soltys (veterin´arn´ı oˇsetˇrovna Jiˇc´ın) Roˇcnˇe oˇsetˇr´ı okolo 400 ˇzivoˇcich˚ u. Vyl´eˇcit a navr´atit zpˇet do pˇr´ırody se daˇr´ı t´emˇeˇr 60% jedinc˚ u. Vˇetˇsina tˇechto zranˇen´ı je zp˚ usobena ˇclovˇekem. -

Nejˇ castˇ ejˇ s´ımi d˚ uvody pˇ r´ıjmu volnˇ eˇ zij´ıc´ıch ˇ zivoˇ cich˚ u: pop´alen´ı od sloup˚ u elektrick´eho veden´ı stˇret s dopravn´ımi prostˇredky n´arazy do velk´ ych prosklen´ ych ploch nepˇr´ızniv´e klimatick´e vlivy (vichˇrice, z´aplavy, sucho) osiˇren´ı ml´ad’at celkov´a vysl´ablost pˇri nedostatku potravy

Co s nalezen´ ym ˇ zivoˇ cichem? - ponechat v klidu a nestresovat ho - pokud je zv´ıˇre opravdu zranˇen´e nebo opuˇstˇen´e (ml´adˇe), potom ho opatrnˇe um´ıstit do pap´ırov´e ˇci jin´e prodyˇsn´e krabice - dopravit ho do Stanice pro handicapovan´e ˇzivoˇcichy nebo zavolat pracovn´ıky stanice

-

Ne vˇ se je potˇ reba zachraˇ novat: ml´ad’ata jeˇzk˚ u sb´ır´ame tˇesnˇe pˇred n´astupem zimy labutˇe si na poli ˇcasto jen sb´ıraj´ı potravu ml´ad’ata pt´ak˚ u, mlad´ı zaj´ıci a srnˇcata nejsou vˇzdy opuˇstˇen´a zbyteˇcn´a manipulace ˇskod´ı

Kontakt: P´atek 56, Podˇebrady, 290 01 Tel.: 603 864 822 (nonstop) Vedouc´ı stanice: Luboˇs Vanˇek V´ıce informac´ı o ˇcinnosti stanice najdete na: www.polabske-ekocentrum.cz ˇ Pˇrevzato z let´aˇcku vydan´eho ZO CSOP 09/07 Polabsk´e ekocentrum 20

Kv´ız pro voln´e chv´ıle 1. V´ıte, jak se jmenuje rokokov´ y letohr´adek u Postupimi, kter´ y byl postaven pro prusk´eho kr´ale? a) bezstarostn´ y b) poh´adkov´ y c) jiskˇriv´ y 2. V´ıte, co znamenaj´ı slova ”carpe diem”? a) protipr´avnˇe b) uˇz´ıvej dne c) neodkladnˇe 3. Gr´onsko je ostrov snˇehu a ledu. Ke kter´emu st´atu patˇr´ı tato ˇc´asteˇcnˇe autonomn´ı zemˇe? ˇ edsko a) Finsko b) D´ansko c) Sv´ 4. Jak se jmenuje hlavn´ı mˇesto Dominik´ansk´e republiky, kter´a je obl´ıben´ ym c´ılem dovolen´ ych v karibsk´e oblasti? a) Santo Domingo b) Santo Luciano c) Santo Tenerife 5. Snˇeˇzenky patˇr´ı k prvn´ım kvˇetin´am, kter´e na jaˇre vykv´etaj´ı. Vˇedˇeli byste jejich latinsk´ y n´azev? a) Primavera b) Narcissus c) Galanthus 6. Na kter´e ˇrece byl roku 1661 uspoˇr´ad´an prvn´ı z´avod plachetnic? a) R´ yn b) Temˇze c) Labe 7. Veverky jsou obl´ıben´a zv´ıˇr´atka, kter´a ob´ yvaj´ı vˇsechny kontinenty kromˇe jednoho. Kter´ y to je? a) Amerika b) Asie c) Austr´alie 8. Co znamenaj´ı slova ”cum laude”? a) z v˚ ule boˇz´ı b) z u ´ˇredn´ı moci c) s pochvalou 9. Jak se jmenuje spisovatelka, kter´a z´ıskala Nobelovu cenu za literaturu? a) Simone de Beauvoir b) Pearl S. Buckov´a c) Marguerite Durasov´a 10. Mnoho z n´as pamatuje hodiny s kukaˇckou. V´ıte kolik tˇechto tradiˇcn´ıch hodin bylo zhruba vyrobeno za posledn´ıch 250 let? a) asi 50 milion˚ u b) asi 100 milion˚ u c) v´ıce neˇz 150 milion˚ u 11. V´ıte, kde se nach´az´ı s´ıdlo FIFA (Mezin´arodn´ı fotbalov´ y svaz), jednoho z nejmocnˇejˇs´ıch sportovn´ıch spolk˚ u na svˇetˇe? a) v Lond´ ynˇe b) v New Yorku c) v Curychu 12. Kolik si mysl´ıte, ˇze americk´a hereˇcka Demi Moore doposud vydala penˇez za sv˚ uj mladistv´ y vzhled? a) cca 350.000 dolar˚ u b) cca 100.000 dolar˚ u c) cca 50.000 dolar˚ u (Spr´avn´e odpovˇedi najdete na str. 24)

************************************************** ”Jeden z nejkr´ asnˇ ejˇ s´ıch pocit˚ u je ˇ s´ıˇ ren´ı radosti.” **************************************************

21

Zaj´ımavosti Jak u ´ spˇ eˇ snˇ e pˇ reˇ z´ıt pades´ atku ˇ ım v´ıc uveden´ C´ ych pˇr´ıznak˚ u na sobˇe pozorujete, t´ım vˇetˇs´ı je pravdˇepodobnost, ˇze neum´ıte st´arnout: – trp´ıte t´ım, ˇze v´as starost o druh´e stoj´ı pˇr´ıliˇs mnoho sil a penˇez – partner v´as uˇz sexu´alnˇe nepˇritahuje – v pr´aci v´as to nebav´ı – pokud jde o hudbu, l´akaj´ı v´as jen p´ısnˇe vaˇseho ml´ad´ı – boj´ıte se budoucnosti – m´ate dojem, ˇze v´am ˇzivot prot´ek´a mezi prsty – c´ıt´ıte, ˇze uˇz v´am nezb´ yv´a moc ˇcasu Podstatn´e je, abychom se pokusili zjistit, co n´am sch´az´ı, stanovili si nov´e c´ıle a pokusili se jich dos´ahnout. St´ aˇ r´ı m´ a budoucnost ˇ eho statistick´eho Pr´avˇe ted’ u n´as ˇzije zhruba 13% lid´ı nad 65 let, a podle progn´ozy Cesk´ u ´ˇradu jich v roce 2030 bude dvojn´asobek. A na to bude muset spoleˇcnost reagovat. ”Zat´ım na trhu chyb´ı obleˇcen´ı, kter´e staˇr´ı lid´e chtˇej´ı nosit, pohodln´ y n´abytek, a v obchodˇe taky nekoup´ıte napˇr´ıklad vyˇsˇs´ı z´achod, ze kter´eho by se snadno vst´avalo”, ˇr´ık´a Helena Kub˚ u z obˇcansk´eho sdruˇzen´ı Remedium, kter´e pro starˇs´ı lidi poˇr´ad´a vzdˇel´avac´ı a kulturn´ı programy. ”Za nˇekolik let to ale budou starˇs´ı lid´e, kteˇr´ı budou utv´aˇret nov´e trendy, a firmy se budou cht´ıt identifikovat pr´avˇe s nimi. Mlad´ı pˇrestanou b´ yt zaj´ımav´ı.” Zdroj - ˇcasopis T´ yden Mˇ ejte se r´ adi Pan´ı Sandra n´am svˇeˇrila sv˚ uj recept na ˇst’astn´ y ˇzivot: ”J´a ˇziju spokojenˇe se psem a tˇremi koˇckami, pracuju, cestuju, miluju pˇr´ırodu ... Ale hlavnˇe, v´ıte, ˇc´ım to zaˇc´ın´a? Sama sebe akceptovat a m´ıt se r´ada. Vy jste pˇrece ten nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇclovˇek, s v´ami vˇse zaˇc´ın´a a konˇc´ı. A kdyˇz to dˇel´ate, daˇr´ı se dobˇre v´am i vaˇsemu okol´ı. Vˇse pozitivn´ı se k v´am logicky vrac´ı.” Zdroj - V´ ybˇer Sluch nikdy nesp´ı ˇ Sluchov´e vady se v Cesku vyskytuj´ı u p˚ ul milionnu lid´ı, z´avaˇzn´e vady a hluchota u osmdes´ati tis´ıc. Ve vˇeku nad 65 let ˇspatnˇe slyˇs´ı kaˇzd´ y ˇctvrt´ y ˇclovˇek, nad 75 let kaˇzd´ y tˇret´ı. Probl´emy ale maj´ı i tˇri procenta ˇskol´ak˚ u. Na rozd´ıl od zraku, kter´ y v noci ˇclovˇek vypne, je sluch v ˇcinnosti poˇr´ad. ”Mˇeli bychom mu proto dopˇr´at odpoˇcinek”, doporuˇcuje Aleˇs Hahn, pˇrednosta kliniky ORL Fakultn´ı nemocnice Kr´alovsk´e Vinohrady. ”Zvl´aˇst’ pˇr´ıznivˇe p˚ usob´ı pˇr´ıroda a les. Naopak dost neradi vid´ıme u lid´ı walkmany. Aby se omezil jejich nepˇr´ızniv´ y vliv na sluch, mˇela by se alespoˇ n pouˇz´ıvat sluch´atka obaluj´ıc´ı boltec, nikoli sluch´atka vkl´adan´a do ucha.” ˇ Zdroj - CTK 22

EU a nov´ y zdravotn´ı pr˚ ukaz Vˇsechny tuzemsk´e zdravotn´ı pojiˇst’ovny uˇz vyd´avaj´ı klient˚ um evropsk´e pr˚ ukazy zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, kter´e nahrad´ı dosavadn´ı ”kartiˇcky pojiˇstˇenc˚ u”. Nˇekter´e pojiˇst’ovac´ı spoleˇcnosti je rozes´ılaj´ı samy, zat´ımco jinde si je lid´e musej´ı vyˇz´adat. Informujte se tedy, jak je to ve vaˇsem pˇr´ıpadˇe. Na pr˚ ukazu je pouˇcen´ı, jak s n´ım nakl´adat, identifikaˇcn´ı u ´daje pojiˇst’ovny a informace v angliˇctinˇe pro zahraniˇcn´ı zdravotnick´a zaˇr´ızen´ı. ”Doma bude klient pr˚ ukaz pˇredkl´adat l´ekaˇri jako doposud, v cizinˇe bude m´ıt d´ıky nˇemu n´arok na akutn´ı oˇsetˇren´ı v z´akladn´ı formˇe”, ˇr´ık´a v´ ykonn´ y ˇreditel Svazu zdravotn´ıch pojiˇst’oven Jarom´ır Gajd´aˇcek. Zdroj - V´ ybˇer Svatov´ıtsk´ e zvony Svatov´ıtsk´ y chr´am se pyˇsn´ı zvony, kter´e jsou d´ılem pˇredn´ıch mistr˚ u zvonaˇr˚ u. Maj´ı i sv´a jm´ena - nejvˇetˇs´ı je Zikmund, pak je V´aclav, tˇret´ı Jan Kˇrtitel. V´ıte co se o nich vypr´av´ı? Svatov´ıtsk´ ym zvon˚ um se mˇen´ı hlas: V ˇcasech dobr´ ych vyzv´anˇej´ı vesele, v tˇeˇzk´ ych dob´ach naˇr´ıkaj´ı. Kdyˇz se louˇcil se ˇzivotem Karel IV., rozeznˇel se um´ır´aˇcek a za n´ım i ostatn´ı zvony v katedr´ale. Zvon´ık, polek´an, kdo to zaˇcal vyzv´anˇet, rozbˇehl se do zvonice a uˇzasl. Zvony se samy od sebe rozhoupaly a ladily sv´e hlasy do smutn´eho hlaholu nad posledn´ımi okamˇziky ˇzivota panovn´ıka. Podle jejich pˇr´ıkladu se rozeznˇely vˇsechny praˇzsk´e zvony, aby sv´ ym hlasem vyprovodily Otce vlasti. Zdroj - V´ ybˇer Je to tak U n´as je svoboda ˇctrn´act let, a to je m´alo. V Anglii je 300 let, v Nˇemecku pades´at let... ˇ Vˇzdy mi to pˇripomene Mojˇz´ıˇs˚ uv pˇr´ıbˇeh: Zidy vedl pouˇst´ı z Egypta do Izraele ˇctyˇricet let, aby vymˇreli vˇsichni, co ˇzili v otroctv´ı, aby se pˇrestali chovat jako otroci a mysleli jako svobodn´ı obˇcan´e. V n´as a v naˇsich politic´ıch je jeˇstˇe pˇr´ıliˇs totality. Bohuˇzel ale nem˚ uˇzeme j´ıt pouˇst´ı ... (A tak si mus´ıme jeˇstˇe poˇckat, ne-li deset let, tak snad dvacet bude staˇcit. - L. Kirchnerov´a)

Zdroj - V´ıkend HN

***

***

***

***

***

***

***

Pˇreji vˇsem naˇsim ˇcten´aˇr˚ um v roce 2005 St´al´e zdrav´ı, ˇstˇest´ı, klid, Nov´ y rok tak, jak m´a b´ yt L. Kirchnerov´a 23

Ty, maliˇck´ y, ty p˚ ujdeˇs v ˇcele lid´ı, mluvˇe ke kaˇzd´emu slova, jeˇz kaˇzd´ y zn´a, zp´ıvaje kaˇzd´emu slova, jimiˇz se kol´eb´av´a a pro nˇeˇz zapl´aˇce a potom us´ın´a.

A tobˇe, maliˇck´ y, udˇel´am ˇsir´a ramena s velk´ ym pl´aˇstˇem l´askou vyˇs´ıvan´ ym. Tv´e nohy budou tvrdˇs´ı neˇz obl´azky na silnici, tv´e ruce budou sladˇs´ı neˇz plody v zahradˇe. ˇ (G. Duhamel, pˇreklad K. Capek)

Podklady pro kv´ız, zaj´ımavosti a verˇse (str. 21-24) dodala p. Libuˇse Kirchnerov´a

Omluva: V Oseˇcanu ˇc.3/2004 byl mezi cit´aty zaˇrazen jeden, kter´ y nedodala p.Kirchnerov´a (”Muˇz je tak star´ y, jak se c´ıt´ı, ˇzena tak star´a, jak vypad´a.” M.Collins). Vzhledem k tomu, ˇze p. Kirchnerov´a nesouhlas´ı s jeho obsahem, se j´ı t´ımto omlouv´am. Lenka Pavelkov´a Kv´ız - spr´ avn´ e odpovˇ edi: 1a, 2b, 3b, 4a, 5c, 6b, 7c, 8c, 9a, 10b, 11c, 12a 24