Historie legionář z Trojanovic

Strana 2

Obecní noviny z Trojanovic

Historie — legionář z Trojanovic Alois Vodák (*13. 1. 1882 - +11. 1. 1964) 28. října si připomeneme 89. výročí vzniku samostatného Československého státu, kterému předcházela 1. světová válka. Nově se rodícímu státu velmi prospěly Československé legie, které bojovaly ve Francii, Itálii a Rusku na straně dohodových mocností. Pro nás není bez zajímavosti, že legionářem byl také občan Trojanovic pan Alois Vodák. Bojoval v Rusku mimo jiné v bitvě u Zborova, která představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. S legiemi absolvoval také celo u ana bá zi po Transsibiřské magistrále z evropského Ruska, přes Sibiř až do Vladivostoku. David Trubač Fotografie zapůjčil pan M iroslav Strnadel

Zaostřeno na ... Měl jsem to štěstí, že hned po válce jsem získal stipendium ministerstva školství na pobyt v nějaké cizí zemi. Já jsem si již Ve středu 19. září se uskutečnila v bývalé škole pod Javorzáměrně vybral Francii, jako koléb ku níkem vern isáž výstavy malíře moderního malířského uměn í. Žil pana Karla Babince, který patří k jsem půl roku ve Francii a jako stivýrazným u mělecký m osobnostem pendista jsem neměl pevnou pracovnašeho regionu i přesto, že se jední dobu. Proto jsem v Louvre mohl ná o malíře „amatéra“. Kdo výstabýt téměř v ždy, kdy se mi zachtělo. vu zhléd l, uzná, že Karel Bab inec Pokoušel jsem se také skicovat a patří k u mělců m velmi tvořivý m, nalézt způsob, jak to ti malíři p rovás výrazným vývojem. Postihuje děli. Ještě ve Francii jsem si poříd il celou řadu uměleckých stylů a stojan, barvy a štětce a na různé levelkou pestrost volby motivů. penky jsem maloval pařížská zákoutí a jihofrancouzské krajin ky. Z Vaší tvorby vypl ývá, že jste se nechal ins pirovat několiByl jste některým obrazem okouzka malíři. Kteří to byli? len? Kro mě dvou místních malířů Ze starých malířů to byly obrazy od Břet islava Bartoše a Antonína Botticelliho - například Zrozen í VeStrnadla, které velmi uznávám, nuše, jak vystupuje z moře v lastuře. jelikož jsou na vysoké úrovni a to Z těch imp resionistických a postimi přesto, že byli současnému mapresionistických malířů jsem měl rád lířskému u mění v zdálen i, to jsou Moneta a jeho Oly mpii. tři evropští malíři: Gaugin, MatisFoto: David Trubač se a Picaso.

Malíř Karel Babinec


Strana 3

nebylo na cestách ú p lně s oust avno u činností. Který kout s věta je pro Vás nejinspirati vnější? Praha. Jednou jsem se rozhodl, že Prahu zpracuji. Nap lánoval jsem si týden dovolené a prošmejdil jsem naše hlavní město od míst známých, jako je n ap říklad Kar lů v most, až po místa méně známá, která mne nicméně zaujala. Namaloval jsem sérii Foto: David Trubač deseti obrázků, bohužel zůstal mi pouze Na Vašich obrazech je patrné, že jeden jediný. jste mnoho cestoval. Cestoval jste tedy Dále se mi velmi líbilo ve Francii. proto, že jste chtěl malovat, nebo jste Měl jsem tam kamaráda, který žil maloval , protože jste cestoval? Jste v Marseilles. A právě jižn í Francii a oko lí tedy s píš cestující malíř, nebo mal ující Marseilles jsem velmi rád maloval. cestovatel? Co byla příčina a co násleŘíkal jste, že mnoho vl astních obradek? zů již nemáte. Co se s nimi stal o? Většinou jsem vše kombinoval. Na Některé jsem ro zdal známý m nebo výletech a rekreacích s manželkou i děttaké prodal. Nikdy jsem však nemaloval mi jsem si vždy všímal toho, co mne zajíse záměrem prodeje. Ani jsem to neměl malo. Navštívil jsem desítky výstav zapotřebí. v mnoha státech a pokud mne něco inspiCo považujete na mal ování za nejrovalo, tak jsem maloval. Takže malování těžší? Rád bych poprosil čtenáře, pokud Portrét. A přesto jsem kupodivu porznají nějakého zajímavého člověka, trém začínal a několikrát během své tvorna k te rého by bylo do bré by jsem se k němu také vrátil. „zaostřit“, aby nás o něm informoExistuje nějaké téma či moti v, který vali a my s ním někdy v budoucnu jste chtěl moc malovat, ale z nějakých příčin k tomu nik dy nedošlo? Takový rádi uskutečníme rozhovor. dl uh vůči sobě? David Trubač To co jsem moc chtěl malovat, se mi

vždy nakonec podařilo zrealizovat. Ale jsou jisté drobnosti. Tak například již dlouho se chystám namalovat Příbor z cesty, jak se jede k městu. Tu dominantní bílou věž na náměstí a vjezd do města. Už jsem ko lem toho mnohokrát chodil, dokonce jsem si to již i naskicoval, ale nějak k tomu nedošlo. Takže takových drobných věcí je spousta. Máte nyní nějaký obraz rozpracovaný? Samozřejmě ano. Před nedávnem jsou dokončil obraz „Malá noční hudba“, který jsem vystavoval na Salónu frenštátských výtvarníků. Teď pracuji zrovna na obrazu, na kterém se při měsíci scházejí mladí lidé. Mám ještě také další cíle, které mo žná ještě zrealizuji. Nyní probíhá právě Vaše výstava v Trojanovicích. Chystáte do budoucna nějak ou další výstavu? Teď p rakt icky nechystám n ic. Vždy rád přispěji na výstavy trojanovických umělců, či na již zmiňovaný Salón frenštátských výtvarníků. Otázka na závěr: Ve Vaší knize píšete, že jste se dl ouho rozhodoval, zda nastoupíte na uměleckou školu do Prahy. Nakonec jste se rozhodl pro práci ve výrobě a mal ování se stalo pouze Vaším koníčkem. Nelitujete toho někdy? Nelituji. Již tenkrát jsem měl pocit, že mý m h lavním posláním je mít rodinu, děti a pracovat, abych rodinu zabezpečil. Malířské činění bylo v poválečné době velice nejisté a riskantní. Trochu jsem sice váhal, ale ro zhodl jsem se správně a dodržel jsem to celý život. A navíc svůj pracovní život mohu malováním obohatit. Rozhovor připravil David Trubač

Usnesení 10. zasedání zastupitelstva Obce Trojanovice Usnesení 10. zasedání zastupitelstva Obce Trojanovice konaného dne 24. 9. 2007 Zastupitelstvo obce schvaluje: 10/ 1 Zprávu o plnění ro zpočtu obce k 31. 8. 2007 . 10/ 2 Rozpočtové opatření č. 4/ 2007 10/ 3 Záměr prodeje pozemku parc. č. st. 1281 o vý měře 310 m2 a části pozemků 20/ 3 a 20/1 v k. ú. Trojanovice dle geo metrického zaměření. pozemku parc. č. 593/ 17 v k. ú. Trojanovice o vý měře 167 m2

10/ 4 Stavbu rodinného domku na pozemku parc. č. 2493/1 v k. ú. Trojanovice – žadatel Ro man Pupík, Čeladná. 10/ 5 Zřízen í věcného břemene v pozemku : parc. č. 3580/7 v k. ú. Trojanovice z důvodu vedení vodovodní a plynovodní přípojky k novostavbě rodinného domu – žadatelé Pavel a Len ka Píchovi, Ro žnovská č. 1161, Frenštát p. R . parc. č. 3659/1 v k. ú. Trojanovice z důvodu zemního vedení el. přípojky NN k RD čp. 55 – žadatel Pavel Uherek, Kopřivnice. parc. č. PK 1666, díl 2 z důvodu vedení odpadních vod z ČOV do Lánského potoka – žadatelé Daniel a Simona Majerovi, Trojanovice čp. 554

Strana 4 parc. č. 3611/1 v k. ú. Trojanovice z důvodu vedení el. přípojky k novostavbě RD pana Bialka – žadatel ČEZ Distribuce a. s. Děčín. parc. č. 3580/7 v k. ú. Trojanovice z důvodu vedení kanalizační a vodovodní přípojky protlakem k čp. 186 – Expotel, s. r. o. Brno parc. č. 3520 v k. ú. Trojanovice z důvodu vedení přípojky odpadních vod z ČOV – žadatelka Eva Pavlíčková, Prušánky 553, 696 21 10/ 6 Zastupitelstvo obce souhlasí s uzavíráním smluv s dopravci na zajištění ostatní dopravní obslužnosti pro rok 2008 stejným způsobem jako v roce 2007. Schvaluje předložený návrh smlouvy včetně odměny Městu Nový Jičín za zprostředkování smlouvy ve výši 1,- Kč/ za 1 obyv. 10/ 7 Odkoupení pozemku parc. č. 593/17 v k. ú. Trojanovice o výměře 167 m2 za cenu 3.340,- Kč od majitelů Ludvíka Škary a Augustina Knota. Zastupitelstvo obce neschvaluje: 10/ 11 Žádost Ivy Strnadlové, Trojanovice č. p. 517 o s měnu části pozemku parc. č. 1667/2 ve v lastnictví Ivy Strnadlové za pozemek parc. č. PK 1670, který je ve vlastnictví Obce.


Informace pro občany Popl atek za psa Upozorňujeme občany, kteří ještě nezaplatili poplatek za psa, že mají poslední příležitost do 15. listopadu 2007. _________________________________________________________________________ Jízdní řád lanovk y Z důvodu pravidelné opravy a údržby bude od 8. 10. do 21. 12. 2007 změna odjezdů lanové dráhy: ve všední dny: 8.00, 10.00, 12.00, 14.00, 16.00 hod v soboty, neděle a o svátcích: 7.00, 8.00, 9.00, 10.00, 11.00, 12.00, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00, 17.00,18.00 hod _________________________________________________________________________ Mapa Trojanovic Na Obecním úřadě si je mo žno zakoupit mapu Trojanovic, ve které jsou, mimo jiné, zakreslena čísla popisná jednotlivých domů a evidenční čísla chat. Cena mapy je 20 Kč.

Akce v Trojanovicích ... Sbor dobrovolných hasičů v Trojanovicích si Vás dovoluje pozvat

na slavnostní požehnání nového hasičského auta, které se bude konat dne 27. října 2007 od 14.00 hod. v areálu TJ Tro janovice (pod Kozincem). Bude mo žné si auto prohlédnout, děti se mohou v nové cisterně také svézt. Proběhne ukázka hasičské techniky. Občerstvení zajištěno: guláš, domácí koláčky, grog, svařák atd. Srdečně zvou hasiči. Sbor pro občanské záležitosti při Obecním úřadu v Trojanovicích srdečně zve

na společné posezení Zastupitelstvo obce bere na vědomí: 10/ 12 Zprávu o plnění usnesení z minulého zasedání zastupitelstva obce ze dne 30. 7. 2007 10/ 13 Vypovězení smlouvy o nájmu lyžařského vleku v Trojanovicích Bystré – nájemci Petr Dostalík a Přemysl Blažek. Mgr. Jiří Novotný starosta obce Mgr. Dav id Trubač místostarosta obce

Foto: David Trubač

Sbor pro občanské záležitosti ve spolupráci se ZŠ a MŠ bude pořádat od 7. 12. do 16. 12. 2007

V. výstavku s tematikou KOUZLO VÁNOC. Kromě prací dětí zde budou vystaveny práce s vánoční tematikou (paličkovaná krajka, různé vánoční motivy, vánoční cukroví, především medový perník – zdobený.) Opět oslovuji děti, dívky, ženy, maminky, babičky, ale i muže, kteří mají tuto zálibu, aby se ozvali do 7. listopadu paní Musilové na telefon 556 839 200 nebo mobil 603 926 716, abychom se domluvili na organizaci. Věřím, že k loňským vystavoProsíme o přihlášení v klubech důchodců, nebo přímo na Obecním úřadě v Trojanovicích na tel. vatelům se přidají i další. ve čtvrtek 22. listopadu 2007 do hotelu Beskyd všechny důchodce obce Trojanovice Začátek: v 16.00 hodin Hudba i pohoštění bude zajištěno. Svoz důchodců bude zajištěn autobusovou dopravou. • autobus vyjede v 15:10 hod od klubovny Pod Javorníkem s měrem k Bačů m, bývalé ško le Pod Radhoštěm, U Maďů, Karlovice točna, hotel Beskyd. • autobus vyjede v 15:40 hod od Saloonu Šenk směrem k fotbalovému hřišti na Bystrém, U Bartoňů, U Bality, hotel Beskyd Po skončení akce bude zajištěn rozvo z zpět kolem 22 hod.

čísle 556 835 022 paní Ondryášové (pro upřesnění počtu míst).

Marie Musilová


Strana 5

... a okolí Recenze: Barva versus tvar- Ivana Ryšková + Romana Ryšková Příbuzenský vztah není zdaleka jediným poutem, které spojuje jména Ivana a Romana Ryškovy. Významným rysem jejich vztahu je totiž také umělecká tvorba. Ačkoli se ve výtvarném projevu značně odlišují co do formy i obsahu, vzájemné ovlivňování na půdě společného domova se zapřít nedá. Den co den se setkávají v ateliéru, každá pohroužená do vlastní práce. A najednou se naskýtá možnost svou tvorbu nějakým způsobem sloučit a prezentovat uspořádáním společné výstavy…

jí a sama vytváří jejich nové, osobité podoby. Pohádka však není jejím jediným inspiračním zdrojem. Často se setkáme i s náměty ze všedního života, který ale v jejích rukou znovu ožívá, a to v mnohem líbeznější podobě, než jak jsme zvyklí ho vnímat. Při zhlédnutí prací Ivany Ryškové očekávejme potěšení a radostný úsměv na tváři…

Oproti něžnosti a křehkosti tvorby Ivany Ryškové, dílo její dcery Romany nás na první pohled osloví svou divokostí danou využitím širokého barevného spektra. V jejím díle se nedá popřít vliv současného moderního uměIvana Ryšková se věnuje výtvarné profesi ní, ale jak autorka sama říká: „Nejsou to dojiž dvacet let. Autorka miluje pohádky, je bové tendence, co mě nutí malovat tak, jak inspirována bytostmi, které se v nich vyskytu- maluji, ale spíš má záliba v barevnosti, která

dokonale vystihuje můj život, ve kterém se nenudím...“ Romana studuje 4. rokem obor Výtvarná výchova na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity a pomalu se připravuje ke státním závěrečným zkouškám, které ji čekají za dva roky. Věřím, že ve vás tento článek vyvolal jistou dávku zvědavosti a nemalé množství otázek týkajících se tohoto nevšedního autorského spojení. Nezbývá, než se přijít v listopadu podívat na vlastní oči. Vernisáž se uskuteční dne 5. 11. 2007 v 17:30, ve výstavní síni Albína Poláška v Domě kultury ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Kontrasty dne 15. 11. 2007 od 17:30 hod. v prostorách zasedací síně MÚ Frenštát p. R. Součástí vernisáže je Recitál písničkáře Tomáše Kočka. Hostem vern isáže bude Ing. Květuše Szyro ká, starostka obce Doubrava (obec s doznívající těžbou uhlí na Karv insku), které mů žete klást své otázky, týkající se všeho, co vás zajímá ohledně zátěže krajiny v dobývacím prostoru, změn krajiny v průběhu těžby, života občanů v obcích dobývacího prostoru a podobně. Na fotografiích ze současnosti uvidíte kontrasty krajiny těžbou nezatížené a krajiny „po těžbě“ a rekult ivacích. Rozd íly, které jsou viditelné „na pohled“. Následky hlubinné těžby uhlí – to nejsou jen propady země, ale to je pohled na krajinu a obce

jako celek. Na to, jak těžba změn í ráz krajiny, jak jsou „uklizeny“ vykoupené čás t i o b ce , j a k v y p ad á ze leň v rekult ivovaných ob lastech. Autoři fotografií nabídnou návštěvníkům pohledy přímo z míst těžby v kontrastech s pohledy z našeho regionu, abychom my všichni viděli ro zdíly, o kterých se zat ím pouze teoreticky bavíme. Situaci, která se nás začne týkat a nejen dotýkat, pokud v čase blízkém začnou sílit nové snahy o otevření a provedení prů zku mné ražby na Do le Frenštát. Na tomto místě bych ráda použila konstatování odborníků o tom, že „Každá těžba začíná prů zku mnou ražbou.“

R.R.

Vysvěcení nového obětního stolu v kostele sv. Jana Křtitele ve Frenštátě p. R. Slavnostní vysvěcení proběhne 4. listopadu při mši svaté v 8.45 za účasti biskupa Ostravsko-opavské diecéze Františka Václava Lobkowitze. A proto se nedejme zmást a než se rozhodneme, zda tuto krajinu necháme devastovat, či niko liv, zvažme ještě společně všechna pro i proti. Těšíme se na setkání s vámi. Iveta Janíková Člen OS Naše Besky dy

Dne 22. 9. 2007 proběhlo v klubovně nad tělocvičnou vítání občánků a setkání s jubilanty.

Foto: Věra Vašendová

Foto: Věra Vašendová

Zleva: Amálie Bačová, Andrea Bialková, František Galia, Rozá- Nahoře zleva:Václav Káňa, Karel Marek, Václav lie Babincová, Martin Adamčík, Lukáš Vašenka, Ludmila Hla- Šmahlík Dole zleva: Lud mila Blažková, M ilada Šmahlíková, váčová, Hedvika Trubačová Marie Valentíková, Věra Štefková

Strana 6


ODPADY – JAK TŘÍDIT ? Plasty – materi ály dnešní doby Kdy vl astně vznikly? Od rané existence lidstva se člověk snaží vyvíjet materiály, které mají lepší vlastnosti než látky vyskytující se běžně v přírodě. Mezi tyto materiály patří i umělé h moty – plasty.

plasty (žlutá barva). Do těchto kontejnerů je mo žné vhazovat PET láhve (sešlápnuté!!), kelímky od jogurtů, margarinů, rů zných pomazánek, obaly od drogerie (šampóny, sprch. gely, jary …), fó lie, polystyren apod. Na druhé straně sem v žádném případě nepatří novodurové trubky, linoleu m, plast. obaly od nebezpečných látek, jako jsou motorové oleje, chemikálie apod.

První plasty byly objeveny již v 19. století a většina jich byla využívána pro armádu. V dnešní době se s nimi potkáváme na každém kro ku a využívány jsou v každém p rů myslovém odvětví. První PET láhev (PET = polyethylen tereftalát) vyrobil v roce 1977 americký chemik Nathaniel Wyeth, který an i netušil, kolik Tří dění je nejen ekologické, ale i problémů tato praktická a vysoce ekolo- ekonomické gicky sporná věc způsobí. Za vytříděné komodity (nejen plast, V České republice byly do roku 1989 ale i papír, sklo, nápojové kartony a kotéměř všechny nápoje distribuovány ve vy) získává každá obec od společnosti st and artn ích s klen ěný ch lah v ích , EKOKOM a. s. finanční od měnu. Čím v následujících letech se na trhu objevují větší je mno žství vytříděných odpadů, první PET láhve z dovozu. V letech 1993 tím větší je samozřejmě také odměna. – 1994 se ro zběhla první výroba nápojů Tato odměna po máhá snižovat náklady spojené s provozem systému sběru využiv PET lahvích na území ČR. telných složek ko munálních odpadů. Co s nimi, k dyž doslouží? Každý plastový výrobek vyhozený do Vyn ikající materiálové vlastnosti ko munálního odpadu zatěžuje nejenom plastů mají však i svoji druhou stranu naše životní prostředí, ale i naše peněženmince. Právě d íky jejich výborné odolky. Správný m a důsledným tříděním odnosti nemají plasty prakt icky žádnou šanpadu snížíme mno žství ko munálního odci zařadit se do přiro zeného ko loběhu padu a to se může pro jevit snížením ročlátek v přírodě. Přirozenou cestou se ního poplatku za odpad, který v současné nikdy nerozloží! Proto vyvstala otázka: době činí 420,- Kč na osobu. Jeho výše Co s nimi? Odpověď je v dnešní době je bohužel dána i t ím, že naše obec má jasná: r e c y k l o v a t !!! velkou ro zlohu a při svozu odpadu se Aby mohly být plasty recyklovány, ujede velké mno žství kilo metrů. musí být shromažďovány samostatně. Nejčastější mýty o tří dění odpadů: K tomu slouží kontejnery určené pro Před vhozením do kontejneru je třeba plasty. V naší obci máme na každém sběrném místě kro mě ostatních kontejne- odstranit z PET láhve víčko a etiketu. rů také min imálně jeden kontejner na ŠPATNĚ

opláchnete. Zbytek nečistot bude odstraněn při dalším zpracování. PVC je také plast a tak patří do žlutého kontejneru. ŠPATNĚ PVC do kontejneru na tříděný odpad nepatří!!! Ko mpliku je následné zpracování směsných plastů a energetické využití. PVC obsahuje chlór, při zahřátí tak mohou vznikat nebezpečné zplodiny. Tento druh plastu poznáte dle značky 3. Jedná se například o novodurové trubky či linoleu m. Recyklace plastů

Po vytřídění plastů na třídících linkách nastává jejich recyklace u zpracovatelů. Každý druh p lastů je zpracováván jinou technologií, p rotože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se vyrábějí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fó lie a různé pytle, např. na odpady. Pěnový polystyren slouží k výrobě speciálních cihel. Ze s měsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovaPET láhve mů žete do kontejneru vha- cí dlažbu, protihlu kové stěny u dálnic zovat s etiketou i víčkem. Obojí bude při apod. dalším zp racování odstraněno. PET láhve Na závěr sešlápněte!!! Nesešlápnuté láhve jsou objemné a t ím zdražují přepravu, ko mpliVěříme, že tyto informace vám pomokují man ipulaci a recyklace se tak stává hou při rozhodování, zda má plastový nákladnější. výrobek skončit jednoduše v koši na doPřed vhozením do kontejneru musím mácí odpad, nebo s trochou přičinění kelímky od jogurtů, másla a jiných potra- raději ve žlutém kontejneru. Ještě více zajímavých informací získáte na webovin důkladně vymýt. vých stránkách www.ekoko m.cz nebo ŠPATNĚ www.jaktrid it.cz . Drobné znečištění obalů nevadí. Stačí Monika Ondryášová tedy, když potravinu dojíte nebo z kelímku vyškrábete, popřípadě aspoň


Naši jubilanti

Strana 7 Pozvánka na zvěřinové hody

Marie Kaňová

91 let

Miroslav Mičola

85 let

Marie Křištofová

85 let

Berta Klímková

80 let

Hotel „U Kociána“

Marie Káňová

80 let

v Trojanovicích

Jaroslava Šablaturová

70 let

pro Vás připravuje ve dnech

Zdenka Reková

70 let

24.10. – 27.10. 2007

Všem občanům, kteří v říjnu oslaví svá životní jubilea, srdečně gratulujeme.

Prodám dlouhý dámský kožich-dubeňák s kapucí, nenošený, šedofialové barvy.Velikost L, cena 6 900,- Kč. Telefon: 556836511, mobil: 608549370

Jídla ze zvěřiny jelení, srnčí, kančí, bažant, daňčí ale i kačenu, husu a husokačenu Rezervace stolů na tel: 556 83 52 06

Srdečně zve personál hotelu.

Strana 8


Zprávy ze školy... Vý let za od měnu Celý loňský školní rok žáci poctivě sbírali vršky z PET lahví a sledovali průběžné celorepublikové hodnocení na internetu. Důvod k největší radosti měli žáci letošního třetího ročníku, kteří skončili na celkovém druhém místě a za odměnou jim byl zájez dle vlastního výběru do 150 km. A kam třeťáci vyrazili? Vyhráli jsme druhé místo v soutěži sběru vršků, a tak js me jeli do ZOO. Líb ili se mi tygři a také koně, no a v lastně se mi líbilo všechno. No a bylo to moc dobré. Nejlepší byla taková bublina byly v ní rostliny z pralesa. Katka Bosáková, 3.ročník Byli jsme v ZOO Lešná, protože js me vyhráli ve sběru vršků. Nejvíce se mi líbila žirafa a její dvoutýdenní mimin ko. A ještě se mi líb ily opice a rozchod, kdy jsme si mohli koupit, co jsme chtěli. Veronika Davoineová, 3.ročník Foto: Davi d Trubač Měsíc říjen byl velmi bohatý na různé kulturn í a sportovní akce, kdy se děti vyskytovaly všude, jen ne ve škole. V žádném případě se však nedá říct, že by z této skutečnosti byly smutné. Právě naopak. Děti si všechno moc u žily a dokonce se ozvaly hlasy, které by toužily „dát si repete“ (obzv láště pak co se návštěvy sportovního centra týče).

v Ostravě, kde pro ně byl připraven program o vesmíru a sluneční soustavě s názvem „Ves mírní tuláci“. Děti ze školy a školky si u žily zpěvu a tance na hudebním představení „Dobří bobři“. Do konce jsme zaznamenali velký úspěch v podobě druháka Štěpána Svobody, který zabodoval u publika a vyhrál pěveckou soutěž „Bobrstar“.

Hned na startu měsíce, 5. října, třeťáci, čtvrťáci a páťáci A protože kultury není nikdy dost, navštíví všechny děti navštívili již zmiňované sportovní centrum v Ostravě, do které- Divadlo loutek v Ostravě, ve kterém starší zhlédnou představeho nás pozval pan Uruba. Moc mu děkujeme za příjemné spor- ní Kráska a zvíře, mladší pak Kocoura Vavřince. tovní dopoledne, které pro nás přichystal. Vendula Hrubá V říjnu žáci 4. a 5. třídy navštívili také Planetáriu m V pátek 5. 10. js me byli ve sportovním centru v Ostravě. Pozval nás tam tatínek Hon zy Uruby, který je spolumajitel firmy , která vyrábí solné jeskyně a patří jim i tohle sportovní centrum. Byla tam solná jeskyně, spinning, ping-pong, powergoal, volejbal, bad minton, trampolína, kterou pro nás smontovali a dokonce horolezecká stěna. Mohli js me vyzkoušet všechno, ale problém byl se vystřídat. Většinu času jsem hrál bad minton a dokonce jsme hráli i s paní učitelkou. Vůbec se mi nechtělo odjet. Radek Ondryáš, 5. třída Do Ostravy jsme jeli asi hodinu. Myslel jsem si, že se tam budeme dívat do toho dalekohledu, ale potom mi docvaklo, že není večer a žádnou hvězdu nebo planetu bychom neviděli.Bylo to nádherné, vypadalo to jako večer na oblo ze. Na stěny pouštěli fotky, některé byly srandovní a někteří z nás se smáli. Na zdi jsem viděl nejenom hvězdy, ale taky prodlu žovačku, která mi p řipadala jako planeta. Zbyněk Kedroň – 4. ročník


Strana 9

„Na dolech se pasou ovce, každá si dělá, co chce“ Od doby, kdy bylo zrušeno řízení ve věci průzkumné ražby na Dole Frenštát, uběhlo několik týdnů. Samotný krok OBÚ byl nevyhnutelný. Rozhodný odpor místních samospráv a občanů dotčených měst a obcí byl natolik přesvědčivý, že za dané situace nebylo dál možno pokračovat v řízení formou prodlužování již prodloužených termínů tak, jak o to žádalo OKD. Současný stav se dá zhodnotit jako „ticho před bouří“. OKD si může znovu zažádat o povolení průzkumné ražby za rok od ukončení řízení a není pochyb, že to znovu udělá. Pryč je stokrát omílaná argumentace těžařů, že jde pouze o těžbu plynu. Pryč jsou nic neříkající fráze o tom, že se s těžbou uhlí na Frenštátsku nepočítá ani ve střednědobých, ani dlouhodobých plánech. OKD konečně otevřeně přiznalo, že jim na Dole Frenštát jde především o uhlí. Nedávno se na ČTK a v některých denících objevila zpráva, ve které je citován názor prof. Ing. Iva Černého. Pan Černý v této tiskové zprávě tvrdí, že otevření černouhelného dolu pod Beskydami je nevyhnutelné a že se tak stane nejpozději do 15 let. Zároveň uvádí, že uvedení dolu do plného provozu bude trvat dalších deset let. Mimo jiné zastává pan Černý názor, že starostové místních samospráv uvádějí místní občany v omyl srovnáváním dopadů těžby uhlí na Karvinsku s dopady případné těžby v Beskydech. Co k tomu říci? První by

měla být možná na řadě otázka: „Kdo je pan Černý?“ Je veřejným tajemstvím, že tento znalec (shodou okolností předseda Moravské hornické společnosti) zpracovává posudky pro OKD v duchu přísloví: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Výsledkem je téměř vždy spokojenost zadavatele - tedy OKD. Názor na to, co dokáže udělat soustavná hornická činnost s krajinou, si mimochodem můžete udělat sami na výstavě „Kontrasty“, která se koná ve velké zasedací síni Městského úřadu ve Frenštátě p.R. od 15. 11. 2007. Co se týče otevření Dolu Frenštát v časovém horizontu 15 let - tak zde jde o naprostý blábol. Pokud by to bylo možné, „rubali“ by těžaři na Frenštátsku uhlí hned. Jenže ono to nejde. A nesmíme zapomínat proč. V cestě jim totiž nestojí nic menšího než lidé – občané. Ti samí lidé, nebo jejich potomci zde budou žít s největší pravděpodobností i za 15 nebo 25 let - ta samá překážka. Máme před sebou dvě cesty, buď se postupem času nechat uchlácholit, zastrašit či uplatit, a nebo pokračovat v Foto: Davi d Trubač tom, co děláme doposud - vyvíjet soustavný odpor proti přítomnosti dolů v Beskydech. Pokud vydržíme,tak můžeme říci se stejnou vizionářskou jistotou, jakou má pan Černý, že se za 15 let na místě, kde dnes stojí těžební věže, budou pást ovce. Marian Žárský Občanské sdružení NAŠE BESKYDY

Strana 10


Co se stalo v uplynulém měsíci Diamantová svatba manželů Kociánových

Výstava trojanovských výtvarníků

22. 9. 2007 oslavili Julie a Antonín Kociánovi 60. výročí sňatku tzv. diaman6. ročník výstavy trojanovských výtovou svatbu. Oslavencům i všem účastníkům se líbil proslov pana starosty Mgr. tvarníků zhlédlo 510 zapsaných návštěvJiřího Novotného. níků, přičemž skutečný počet byl mno-

hem větší. Z návštěvníků bylo 11 z Texasu, několik z Polska a Slovenska a 2 dokonce z Nového Zélandu. Marie Kaiserová

Foto: Davi d Trubač

Texasané v Trojanovicích 18. 9. 2007 navštívila skupina Texasanů Trojanovice. Byli to potomci rodiny Pustějovské a Chovancovy. Mezi návštěvníky byl také katolický kněz Pavel Chovanec, potomek Konstantina Chovance, který se do Texasu vystěhoval v roce 1856. Staříček Konstantina Chovance Jiří Chovanec byl jedním ze „sponzorů“, kteří nechali postavit kříž pod Javorníkem v roce 1796. Kněz Pavel Chovanec byl velmi rád, že mohl společně s frenštátským farářem R. Swienczekem sloužit mši svatou v kapli svatého Cyrila a Metoděje na Radhošti. Velmi dobře mluví česky. Drahomír Strnadel

Hasičský kroužek. V úterý 2. října se uskutečnila první schůzka hasičského kroužku, které se zúčastnilo více než 20 dětí z Trojanovic a Frenštátu p. R. Pod vedením To máše Martináka, Jany Martinákové, Ondřeje Píchy a dalších hasičů se děti seznámí se základy hasičského sportu a hasičství, naučí se základní hasičské i topografické značky, pracovat s mapou, procvičí si tělo v tělocvičně a možná zažijí spoustu legrace na společných výletech. Popřejme malý m hasičům pevnou vůli, vytrvalost a úspěchy v hasičských soutěžích. David Trubač Foto: Davi d Trubač


Strana 11

Z jezdeckého klubu Dvě pony ukázky absolvovalo několik adeptů na pony licenci, kteří určitě brzy rozšíří řady rajťáků v oficiálních soutěžích, mezi nimi Dešťové přívaly zkomplikovaly trojanovickým pořadatelům so- i naši nováčci Denisa Zátopková, Viki Lysková a Natalka Blažková. botní skokové závody pro pony (ZP-STP) a velké koně (ZL-L*) Závody byly zároveň 6. kvalifikačním kolem Pony ligy (LP) Pony Pracovní tým však závody neodvolal a operativně se rozhodl je extra ligy (SPB) a Teenager (ZL). V ZLP skončila nejlepší domácí přesunout do haly. Na ploše 24 x 65m se tak postavilo 5 parkurů pro jezdkyně H.Bužková s M arkýzou na pátém dekorovaném místě. V LP pony (55startů) a dva parkury pro velké koně (55 startů). handicap získala prvenství pro domácí stáj Julie Horáková s Nerem 12, před J.Šalkem s Amálkou (Oxer Ostrava) a další domácí Hanou Bužkovou na M arkýze 3, která se zároveň stala i vítězkou 6.kola Pony ligy.

Premiéra pony ligy v Trojanovicích

SP byla zároveň i 6. kvalifikací Extra ligy, dvojnásobnou vítězkou se stala Helena Jurečková s Kenym3 (JK Nové Dvory FM ), druhá a třetí byly domácí Strnadlová Lucie s M ariem a Kubová Andrea se Singrit HB. Soutěž ZL pro velké koně byla i 6.kvalifikací Teenagera (tj. soutěž pro jezdce do 21 let), kde byla druhá domácí A.Kubová s Cadetkou. Poslední soutěž dne stupně L* měla 22 startujících. Pouze dvě dvojice absolvovaly poměrně náročnou soutěž bez chyby. Třetí byla s jednou chybou a nejrychlejším časem v základním parkuru naše A.Kubová s Cadetkou. Trojanovičtí tak vlastně kvůli nepřízni počasí oficiálně otevřeli nově postavenou halu a začali halovou sezonu na M oravě. Iveta Biolková JK Valašsko je jedním z dalších klubů na M oravě, kde uspořádali pro děti na ponících závody. Již v zimních měsících se podíleli na soustředěních pro děti a koncem září jsme se dočkali prvních závodů v krásném prostředí nově přebudovaného areálu. Ve dvou ukázkových parkurech se předvedli ti nejmenší adepti, z našich želízek Natalka Blažková-Areta a premiéru měla tentokrát Denisa Zátopková na Lucce. Následovaly postupné obtížnosti do 60 a 80cm, pak LP handicap na čas a SP na rozeskakování. Ti nejlepší byli odměněni hodnotnými cenami a poháry. Pěkné počasí a solidní výkony malých rajťáků sledovali i kolem jedoucí řidiči po souběžné cestě s kolbištěm. Někteří na to bohužel doplatili, bujní plechoví ořové se trochu pokopali :o)). Vítězové jednotlivých parkurů: Obtížnost do 60cm - Bužková Hana - M arkýza 3 (TJ JK Trojanovice) Obtížnost do 80cm - Dobiášová Andrea - Singrit HB (TJ JK Trojanovice) Iveta Biolková

Strážci přírody v Beskydech „Stráž přírody“ jmenuje pro své území každá správa CHKO, aby přímo v terénu dohlíželi na dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny. K oprávněním strážců patří vstup na cizí pozemky (za podmínek stanovených zákonem), zjišťování totožnosti osob, které se dopustily přestupku, ukládání blokových pokut a dokonce i zadržení osoby, přistižené při přestupku a její předání Policii ČR. Strážce také může na místě pozastavit rušivou činnost ( např. stavbu či kácení dřevin). Pomalu se do povědomí veřejnosti dostává i fakt, že strážci jsou veřejnými činiteli – z toho vyplývá jejich zákonná ochrana, ale také vyšší zodpovědnost. Naším cílem je, aby naši strážci časem získali kredit, jaký mají jejich kolegové – rangeři, v zahraničí. Strážce by měl být člověkem, který Vám podá informace o místní přírodě, zajímavostech i službách (hospoda, cykloservis, odkud kam jezdí autobusy…), upozorní na povolené i nepovolené aktivity, nabídne průvodcovské služby nebo třeba in-

formační leták. U nás jsou lidé stále ještě zvyklí pohlížet na strážce jako na represivní složku, zatímco by u nich měli hledat informace, pomoc a radu. Rangeři v zahraničí (v kultivovaných z emích na západ od

nás) často spíš než pokutové bloky nosí v batohu lékarničku či štos informačních letáčků. Na druhou stranu nikoho nenapadne neuposlechnout jejich pokynů, hádat se s nimi o svá domnělá, ústavou zaručená práva (rozuměj-dělat si v rezervaci, co se mi líbí) či dokonce posílat strážce do háje ) do ještě horších míst), jak je tomu tak často u nás. Rangeři jiných zemí (většinou na východ od nás) si rovněž nemohou stěžovat na nedostatek autority - všichni

tam vědí, že ranger má na území parku pravomoci policajta, a že ta pistole u pasu není dětská hračka. Hledáme dobrovolníky k výkonu této čestné (tzn. neplacené), náročné (především psychicky) a mnohdy nevděčné funkce. Vedle zákonem předepsaných podmínek (věk nad 21 let, zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost, složení předepsané zkoušky) by měli zájemci disponovat jistou dávkou osobní odvahy, rozhodnosti a schopnosti jednat s lidmi a především láskou k přírodě Beskyd, neboť pro ni to všichni děláme. Vítáni jsou lidé s hlubším zájmem o přírodu a s jistými zkušenostmi – ochránci přírody z ČSOP, skauti, turisté, ornitologové, lesníci … S případnými dotazy ve věcech strážní služby se mohou zájemci obracet na autora tohoto článku, buď písemně na adrese Správy CHKO Beskydy nebo telefonicky tamtéž. Jiří Lehký

Tip na výlet Nebezpečná krása Až jednou budete mít čas a nebudete mít opravdu co na práci, vydejte se na houby. Říjen patří k oněm podzimním měsícům, které můžeme považovat za vrchol houbařské sezóny, o čemž svědčí množství houbařů, kteří až se zarputilou vůlí navštěvují lesy s vidinou plného košíku. Mnohdy při tom pracném hledání „praváků“ přehlédneme spousty jiných zajímavých hub. Jednou tedy vstupme do lesa a zkusme se poohlédnout po houbách, které běžně nesbíráme a to i přesto, že bychom je měli dokonale znát – po houbách jedovatých. Nekorunovanou královnou našich lesů je bezesporu muchomůrka červená. Najít ji není žádné umění. Její jasně červený až oranžový klobouk posetý bílými stroupky – pozůstatky plachetky – návštěvníky lesa přímo bije do očí. Navíc se vyskytuje téměř všude v mírném podnebném pásu, od teplejších nížinatých oblastí až po oblasti horské. Ani na druhovou skladbu lesa není muchomůrka červená náročná. Roste v listnatých, smíšených, ale převážně v jehličnatých lesích, kterých je na katastru naší obce požehnaně. V těchto podzimních měsících je její výskyt velmi hojný. Pro její výrazné tvary a zbarvení je nechtěná záměna téměř nemožná a otravy muchomůrkou červenou jsou velmi málo časté. Přesto se najdou jedinci, kteří ji sbírají záměrně v domnění, že po jejím pozření zažijí euforický stav, který popisují například sibiřští šamani, severoameričtí indiáni nebo skandinávští bojovníci. Bohužel pro ně si spíš

ublíží a halucinace, po kterých asi tolik touží, jsou doprovázeny výrazný mi bolestivými problémy zažívacího ústrojí. Na vině je odlišné složení toxinů ve středoevropských muchomůrkách červených. Ty obsahují dvě skupiny toxinů (jedů). Muskarin, jehož název p o c h á zí p ráv ě z druhového pojmenovaní muchomůrky červené (amanita muscaria), je v ní zastoupen jen ve velmi malém množství. Například ve Vláknici Patouillardově je jej 500x více a je smrtelně jedovatá. Pokud by se vám podařilo vláknici pozřít, pak vězte, že již 100g čerstvé houby může způsobit vážnou otravu muskarinem, která se projevuje do dvou hodin nápadným pocením, pak i slzením a sliněním. Jed způsobuje poruchy krevního oběhu a celého nervového systému. Klesá krevní tlak, tep se zpomaluje, objevuje se třesavka a dýchací obtíže, nápadné je zúžení zorniček s poruchami vidění. Bez lékařského ošetření končí otrava smrtí. Druhým a mnohem hojněji zastoupeným toxinem je mykoatropin, který způsobuje psychotropní otravu vyvolávající poruchy vidění, halucinace a zrychlení tepu. Dostavuje se nevolnost a zvracení. Ve finální fázi upadá postižený do velmi hlubokého spánku, z něhož se druhý den probouzí a otrava odeznívá.

Foto: David Trubač

Muchomůrka je sice pro dospělého člověka jedovatá, ale jen velmi zřídka končí tato otrava smrtí. Nicméně tato červená kráska dala jméno celému rodu muchomůrek. Používala se totiž k hubení much (původně muchomorka). Pocukrovaný klobouk lákal mouchy a mykoatropin je spolehlivě omámil. Mnoho mykologů ji také označuje za naši nejkrásnější houbu. Druhá muchomůrka v pořadí má také jedno nej - nejjedovatější středoevropská houba. Samozřejmě budeme zkoumat muchomůrku zelenou. Tato méně nápadná houba je mnohem náročnější na prostředí, v němž roste. Preferuje o něco teplejší klima a její výskyt se omezuje na listnaté a smíšené lesy. V jehličnatých lesích se vyskytuje jen velmi zřídka. Troja-

• adresa redakce: Trojanovice 210, Frenštát p. R., 744 01

Foto: David Trubač novice proto nejsou tím nejtypičtějším místem pro muchomůrku zelenou, přesto se dá tu a tam nalézt. Její nebezpečnost spočívá ve smrtelných toxinech a v možnosti záměny s některými jedlými houbami. Muchomůrka zelená způsobuje tzv. faloidní otravy. Obsahuje totiž celou řadu toxinů ze dvou hlavních skupin: falotoxiny a amatoxiny. Nebezpečné jsou zejména amatoxiny, neboť se poměrně snadno vstřebávají do krve. Dalším nebezpečím je relativně dlouhá doba latence, první příznaky se projevují za 8 – 12 hodin po pozření a v mnoha četných případech i mnohem později. Příznaky pak postižený již nespojuje s možnou otravou houbami. Jako první se projeví celková únava organismu, nevolnost a bolení hlavy. Zažívací problémy se stupňují, silné zvracení je doprovázeno vodnatými průjmy, což vede k silné dehydrataci organismu. Tento stav může trvat až dva dny. Pak se postiženému citelně uleví. Pokud v této fázi nezačala léčba, má postižený jen velmi malou naději na uzdravení. Během třetí fáze selhává činnost jater a často i ledvin, nastává silná apatie, přecházející do bezvědomí. Otrava je smrtelná téměř v 50% případů, přičemž 50g čerstvé plodnice je smrtelná dávka. Také žádnou úpravou se jed neeliminuje. Muchomůrku zelenou můžeme zaměnit s několika druhy hub. Pokud tedy neomezíme svůj sběr jen na hřibovité houby, měli bychom muchomůrku zelenou bezpečně poznat. Splést si ji totiž můžeme s některými pečárkami, holubinkami či muchomůrkou růžovkou. Při návštěvě lesa se proto držme zlatého houbařského pravidla: Sbírám jen to, co bezpečně poznám. Na druhou stranu tyto „nebezpečné krásky“ neničme, neboť jsou skutečnou okrasou našich lesů. David Trubač

• email: [email protected]

Historie legionář z Trojanovic

Recommend Documents