A-PDF MERGER DEMO
Strana 2
Obecní noviny z Trojanovic
Zaostřeno na ...
... novou fotovoltaickou elektrárnu Mnozí z vás si jistě všimli, že v areálu JZD u Solárky dochází k výrazným stavebním změnám. Poměrně rychle zde vyrostly řady fotovoltaických panelů. Proto jsem oslovil pana Vladimíra Mráze, který má tuto změnu „na svědomí“, aby nám něco o nové trojanovské sluneční elektrárně řekl.
Trojanovice nepatří mezi lokality s vel- světě staví obce z tohoto důvodu vlastní kým počtem slunečných dní. Bude tedy elektrárny. O výrazném příznivém vlivu obnovitelných zdrojů na životní prostředí Vaše elektrárna dostatečně efektivní? snad již dnes nikdo nepochybuje. Snižuje Podobné elektrárny s vybranými panely velice výrazně emise včetně CO2, neděse staví na severu Německa případně Holá hluk, nevyzařuje žádné radiace, nerulandska, kde jsou daleko horší klimatické ší okolí a neškodí v žádném směru zvípodmínky. Na začátku našeho projektu řatům. Věřím, že stavbou fotovoltaické byl tzv. energetický audit, který lokaci elektrárny jsme započali dlouhou cestu Trojanovice označil za republikový průk přebudování starých staveb JZD k esměr. Horská oblast má navíc své výhody. tetičtějšímu a ekologičtějšímu prostředí v Čistější vzduch, nižší teploty, které zvysamém středu obce. šují efektivitu výkonnosti panelů, ale jaká bude realita, budeme vědět časem. Rádi Jaké další potenciální plány máte s areVás budeme po roce informovat. Třeba álem JZD? budeme někoho dalšího inspirovat. Rádi bychom v areálu vybudovali InforBude mít provoz elektrárny negativní vliv mační centrum pro obnovitelné zdroje. na její okolí? Cítíme na jedné straně nutnost přiblížit Fotovoltaika nemá žádné škodlivé účin- lidem moderní technologie obnovitelky, je to pouhá elektronika, něco jako po- ných zdrojů, které může využívat každý čítač. Celé lidstvo potřebuje k žití 10TW a přispět tak k očištění našeho životního a Slunce nám nabízí 180 000 TW. Je to prostředí, na straně druhé vybudovat tunevyčerpatelný zdroj vskutku čisté ener- risticky atraktivní ekopark, který napogie. Samozřejmě je to elektrárna, takže je může posílit infrastrukturu obce. Myslím, namístě opatrnost. Panely jsou pod prou- že poloha areálu je pro tyto cíle ideální. dem, proto je kolem elektrárny budována Zpracováváme projekt a sháníme na něj prostředky. ochranná zóna.
Během projednávání stavebního povolení nás ovšem zaujal fakt, že se k elektrárně vyjadřovali z důlní společnosti a varovali nás, že máme stavbu zajistit proti důlnímu poddolování. A jak vím, hrozí Trojanovicím další „fárání uhlí“, to je myslím Moje žena, ekologické přesvědčení, špat- pro všechny velmi nepříjemné. ná vyhlídka české společnosti na klidný Přinese naší obci tato elektrárna naopak důchod, workholická hyperaktivita spoje- něco pozitivního? ná s neutuchající touhou stále něco nového objevovat … to je jen částečná pravda. Fotovoltaická elektrárna decentralizuAle je fakt, že jsme převzali s mou paní je dodávky elektřiny, což jinými slovy Elen dědictví chalupy a pozemků, na kte- znamená větší nezávislost Trojanovic. Ve rých dodnes stojí „komunistické stavby“ bývalého JZD. Rozhodli jsme se zlepšit prostředí okolo nás, ale k tomu je třeba aktivního přístupu. Nemáme tolik peněz, abychom JZD koupili a nechali ho poté zbourat. Musíme jednu výrobu nahradit jinou, poté vydělá jedna na likvidaci druhé. Začali jsme proto vypracovávat jeden projekt za druhým, nejlépe z toho vyšla fotovoltaická elektrárna. Fotovoltaiku jsme původně chtěli umístit na střechy kravínů, ale náš statik zjistil, že jsou technicky nevyhovující. Tak jsme museli na zem, na parcelu, která nebyla využívána. Postavit fotovoltaickou elektrárnu je poměrně závažné rozhodnutí, které člověk nečiní ze dne na den. Co Vás přimělo, že jste se pro tak poměrně náročný podnik rozhodl?
My jsme dnes všichni „krmeni“ médii, která zpochybňují smysl fotovoltaických elektráren: Že jsou pro nás drahé .. Ale zakrývá se tím pouze obrovská aféra kolem „nákladné jaderné energie“, kterou vskutku zaplatíme my všichni a pak budeme platit znovu, když se bude hledat úložiště jaderného odpadu, a možná ani pak to končit nebude. Čím jsem starší, tím jsou pro mne ekologické otázky zásadnější povahy. Rozhovor připravil: David Trubač
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 3
Zástupci obcí v Beskydech ostře vystoupili proti nové energetické koncepci Dne 20. října 2009 odjela do Prahy delegace zástupců místních samospráv a občanů, aby vyjádřila svůj ostrý nesouhlas s návrhem aktualizace státní energetické koncepce České republiky. Pokud by vláda novelizaci odsouhlasila, došlo by k otevření přímé cesty k devastaci Beskyd těžbou černého uhlí a následnému vytvoření dalšího problémového regionu. Delegace předložila náměstkovi ministra průmyslu a řediteli sekce energetiky Tomáši Hünerovi "Stanovisko k aktualizaci státní energetické konce pce Čes ké re p u b liky". Dokument, v němž je vyjádřen ostrý nesouhlas s některými body navrhované novelizace energetické koncepce, podepsalo osm starostů z našeho regionu, kteří zastupují více než 60 000 občanů. V dalších 25 obcích čeká toto stanovisko na schválení zastupitelstev.
Z ministerstva průmyslu a obchodu se členové delegace přesunuli do poslanecké sněmovny, kde proběhlo setkání s celou řadou poslanců a ministrů. Na závěr návštěvy se uskutečnila také schůzka s premiérem Janem F is c he r e m. Ten přislíbil, že úřednická vláda během svého působení neučiní žádná zásadní rozhodnutí, která by vedla ke schválení výše uvedené novely energetické koncepce. Její příprava však bude pokračovat i přes toto ujištění. V nejbližších týdnech by se proto k připravované novele měla vyjádřit zastupitelstva 30 měst a obcí v Beskydech a okolí tím, že se připojí k zamítavému stanovisku, které v Praze předala naše delegace. Redakce Frenštátského zpravodaje
Historie - 125 let škol v Trojanovicích (1884 – 2009) Letos v prosinci uplyne 125 roků od postavení čtyř škol v Trojanovicích, 125 roků od pravidelného odborného vyučování. Připomeňme si toto výročí několika historickými dokumenty. Čeho si přejeme jest, aby plně a k plnému lidství mohl býti vzdělán ne jeden člověk nebo několik jich nebo mnoho, nýbrž všichni lidé vespolek i každý zvlášť,… zkrátka každý, komu se dostalo údělem, narodit se člověkem. J. Á. Komenský (Obecná porada o nápravě věcí lidských – Vševýchova) V obci Trojanovice u Frenštátu na Moravě nebylo až do roku 1884 žádné veřejné ani soukromé školy národní, ačkoliv téměř 500 dítek školou povinných se zde nachází. Meškaje pisatel a zároveň zakladatel této školní kroniky na podzim v roce 1883 za příčinou zkoušky způsobilosti učitelské v Brně, navštívil tamtéž některé schůze vysokého moravského sněmu zemského a měl tu při školské debatě příležitost mimo jiné slyšeti také řeč c.k. místodržitelského rady a rytíře p. Janušky pojednávající právě o neblahých poměrech školních v obci trojanovické; pisatel toho neměl tehda ovšem tušení, že by jej osud kdy uvedl do místa právě řečeného. Ze školní kroniky na Bystrém, zapsal roku 1884 Leopold Pavliska
Při poskytování dotace jako podpory pro stavbu škol uvádí se zvlášť a sice poprvé případ docela nepravidelný, že nevyučuje se vůbec až dosud v obci Trojanovské, v níž jest více než 400 dětí školy povinných, poněvadž, obec tato bez značné podpory z prostředků zemských sto není, aby zřídila školní budovu vyhovující potřebám nejskromnějším… V Markrabství moravském, kde na školní potřeby vydává se ročně 3 milióny zlatých, po desetiletém trvání zákona o národních školách, nachází se obec o více než 400 dětí, která zůstala bez všeho vyučování národního a že okolnost tato přehlédnuta býti mohla ve všech posavadních výročních zprávách o stavu školství národního, jest zjev skutečně politováníhodný… Od roku 1871 povoleno bylo přece podpor 268 410 zlatých a půjček 387 200 zlatých k stavbám škol a nebylo přec žádného tak křiklavého a nutného případu, jak onen obce Trojanovské! Vládní zástupce vyslovil se v sezení finančního odboru, že na každý způsob zařídí se během budoucího roku potřebná školní budova v obci Trojanovicích, k čemuž bude třeba velmi značné podpory. Sněm povolil subvenci 8 000 zlatých, císař daroval 300 zlatých a zbytek asi 11 000 zlatých měl být hrazen obecní přirážkou. Z projevu rytíře Janušky
Přání ČČK
Místní skupina ČČK Trojanovice by touto cestou chtěla popřát k 80. narozeninám své dlouholeté člence a předsedkyni paní Boženě Baránkové vše nejlepší, hlavně pevné zdraví. Paní Božena Baránková zastávala funkci předsedkyně místní skupiny ČČK obětavě a s velkým zaujetím a nasazením přes 30 let. Pod jejím vedením bylo uspořádáno nejen mnoho přednášek, školení, debat s obvodními lékaři k rozšíření zdravotní osvěty, ale i poznávacích zájezdů a každoroční sousedská zábava u Bačů. Za její práci a obětavost jí touto cestou ještě jednou děkujeme a přejeme vše nejlepší a stálý životní optimismus. Pokračování příště. členky místní skupiny Drahomír Strnadel ČČK Trojanovice
Strana 4
Obecní noviny z Trojanovic
Usnesení 27. zasedání zastupitelstva Obce Trojanovice ze dne 26.10.2009 Zastupitelstvo obce schvaluje: 27/1 „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm.“ 27/2 Záměr pronájmu pozemků části parc. č. 2608/1 700 m2 části parc. č. 2609/3 550 m2 parc. č. 2610 6240 m2 parc. č. 3577 750 m2 v k. ú. Trojanovice 27/3 Záměr prodeje pozemků parc. č. 1095/2 o výměře 282 m2 a 1095/4 o výměře 200 m2 v k. ú. Trojanovice. 27/4) Souhlasí s nákupem krouhače zeleniny pro školní jídelnu při ZŠ a MŠ Trojanovice v ceně 47.000,- Kč z fondu reprodukce majetku. 27/5 Schvaluje zřízení věcného břemene v pozemku : a) parc. č. 3492/5 v k. ú. Trojanovice za účelem zřízení přípojky NN k rodinnému domu na pozemku parc. č. 2394/11 v k. ú. Kunčice p. O. – žadatelé manželé Mazgajovi, bytem Čeladná 711 b) parc. č. 2363/1 v k. ú. Trojanovice za účelem zřízení vodovodní přípojky k rekreační chatě 137 E – žadatel Kašpar Vratislav Karel, bytem Ostrava Zábřeh, U studia 3/2856, za podmínky, že věcné břemeno bude v šíři 0,5 m. c) parc. č. 2585/1 v k. ú. Trojanovice za účelem zřízení kabelové přípojky NN na pozemek parc. č. 2307/12 a parc. č. 2307/13 v k. ú. Trojanovice - žadatel Engamont s. r. o. Frenštát p. R. Přípojka nesmí ovlivnit plánovanou stavbu vodovodu a kanalizace a musí být provedena protlakem. 27/6 Schvaluje zřízení věcného břemene pro stavbu vodovodního, plynovodního a kanalizačního řadu v pozemku parc. č. 3574/5 v obci k. ú. Trojanovice pro zástavbu pozemků parc. č. 2047/14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24 a 25 rodinnými domky v k. ú. Trojanovice. S podmínkou, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena po vybu-
dování a zkolaudování kanalizačního řadu. Pro potřeby stavebního řízení o povolení stavby inženýrských sítí bude sepsána smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s podmínkami obce. 27/7 Rozpočtové opatření č. 4/2009 – viz příloha Příjmy: + 432.679,- Kč celkem po RO 26.233.974,- Kč Výdaje: + 432.679,- Kč celkem po RO 26.233.974,- Kč 27/8 Pronájem reklamní plochy o velikosti 10 m2 na pozemku parc. č. 3674/1 v k. ú. Trojanovice panu Janu Rozkošnému, bytem Rožnov p. R., Nábřeží Dukelských hrdinů 530, na dobu neurčitou, za cenu 17.000,- Kč/ročně. 27/9 Organizační směrnici pro provedení inventarizace majetku a závazků za rok 2009 – viz příloha. 27/10 Schvaluje Smlouvu o spolupráci obcí na území okresu Nový Jičín na zajištění ostatní dopravní obslužnosti pro rok 2010 – 2018. 27/11 Zastupitelstvo obce Trojanovice zásadně nesouhlasí s návrhem aktualizace státní energetické koncepce republiky, která by v případě odsouhlasení vládou znamenala otevření přímé cesty k devastaci Beskyd a následně vytvoření nového problémového regionu. Nesouhlasíme 1) s hlavním cílem umožnit dokončení průzkumných prací na ložisku Frenštát. Odůvodnění – ložisko je prozkoumáno vrty a dvěma těžními jámami. Další průzkumné práce by byly prováděny průzkumnou ražbou, což pro Beskydy znamená faktické zahájení hornické činnosti. 2) s dílčím cílem, kdy o činnostech a postupu na lokalitě Frenštát musí rozhodnout především těžební společnost. Odůvodnění – stát jakožto majitel nerostného bohatství by neměl nechávat takto zásadní rozhodnutí o svém majetku na soukromé společnosti. Tímto prakticky ztrácí možnost o svých strate-
gických zásobách rozhodovat a oslabuje také rozhodovací roli místních samospráv a občanů. Návrh aktualizace státní energetické koncepce republiky ve své nynější podobě představuje, pokud se týká ložiska Frenštát, návrat k původní komunistické koncepci z 80. let 20. století, která počítala s vytěžením ložiska. V současné ani v nejbližší době není toto uhlí potřeba. Zastupitelstvo požaduje, aby ložisko Frenštát bylo z návrhu aktualizace energetické koncepce vyřazeno. 27/12 Zastupitelstvo obce schvaluje přijetí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje pro rok 2009 na zabezpečení akceschopnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů v celkové výši 4.100,- Kč. 27/13 Zastupitelstvo obce schvaluje přijetí účelové neinvestiční dotace na výdaje jednotky sboru dobrovolných hasičů, které vznikly při odstraňování následků povodně po přívalovýc h deštíc h v měsíci červnu a červenci 2009, ve výši 13.000,- Kč. 27/14 Z a s t u p it e ls t v o o bc e s o uh la s í s vyplacením příspěvku 20.000,- Kč na vybudování nového zdroje pitné vody u rodinného domku čp. 48, Ing. Marině Klimánkové, před dokončením stavby, po předložení faktury o platbě vrtu. 28/15 Zastupitelstvo obce Trojanovice navrhuje do funkce přísedícího Okresního soudu Nový Jičín pro funkční období 2010 – 2014 stávajícího přísedícího pana Josefa Mazocha, r. 1943, bytem Trojanovice 851 Zastupitelstvo obce neschvaluje: 27/16 Zastupitelstvo obce neschvaluje veřejnoprávní smlouvu mezi obcí Trojanovice a městem Frenštát p. R. o výkonu některých úkolů městské policie na území obce Trojanovice Mgr. Jiří Novotný starosta obce
Mgr. David Trubač místostarosta obce
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 5
Akce v Trojanovicích a okolí Muzeum Novojičínska, p. o. – Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm vás srdečně zve na
3. 12. 2009 v 17:00 VERNISÁŽ VÝSTAVY KRESEB A GRAFIKY KLARISY ONDRÁČKOVÉ, čajovna Magnolia Výstava potrvá do 30. prosince ________________________________________________ 4. 12. 2009 v 17:00 VÁNOČNÍ LEGENDY JOSEFA Salón frenštátských výtvarníků KALUSA - LITERÁRNÍ VEČER,čajovna Magnolia Legendy frenštátského básníka přednesou členové literárně Vernisáž výstavy se uskuteční dramatické společnosti Místecká Viola. v úterý 1. prosince 2009 v 17.00 hodin ________________________________________________ ve výstavní síni Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 4. 12. 2009 ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU, náměstí Frenštát p. R. V rámci vernisáže proběhne slavnostní předání ________________________________________________ ceny sv. Martina za rok 2009 __________________________________________ 5. 12. 2009 BĚH DO VRCHU, Ráztoka – Pustevny, start Adventní posezení s hosty z druhé strany Radhoště hlavního závodu ve 12:00 u dolní stanice lanovky ________________________________________________ Ej, panenka přemilého syna nám porodila 11. 12. 2009 ADVENTNÍ TRH, náměstí Frenštát p. R. ________________________________________________ v pátek 4. prosince 2009 v 17.00 hodin 19. 12. 2009 5. ROČNÍK LYŽAŘSKÉHO BĚHU ve výstavní síni Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm VETERÁNŮ, Pustevny ________________________________________________ Vystoupí známý etnograf PhDr. Jaroslav Štika, CSc. 26. 12. 2009 ŽIVÝ BETLÉM, náměstí Frenštát p. R spolu s pěveckým sborem Polajka z Rožnova p. R. __________________________________________ MO KDU-ČSL Trojanovice pořádá Otevírací doba muzea: úterý - pátek 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 v neděli 6. 12. v 15 hodin v hotelu Beskyd neděle 9.00 - 15.00
MIKULÁŠSKOU NADÍLKU Valašský soubor písní a tanců Radhošť z Trojanovic zve na tradiční předvánoční besedu u cimbálu KOLEDA JE VE VÁNOCE v neděli 13.12.2009 v 15.00 hod v hotelu U Kociána v Trojanovicích. V programu vystoupí soubor Radhošť a děti MŠ a ZŠ v Trojanovicích. Přijďte si poslechnout a zazpívat známé i méně známé vánoční koledy.
Naši jubilanti V měsíci listopadu oslaví životní jubilea tito občané: Vontorová Bronislava 80 let Šablaturová Bohuslava 75 let Adamčík Bohumír 75 let Kuřecová Marie 75 let Šimčák Miroslav 70 let Adamčíková Miroslava 70 let Všem jubilantům srdečně gratulujeme
pro všechny děti z Trojanovic Těší se na Vás svatý Mikuláš
Sbor pro občanské záležitosti při OÚ Trojanovice spolu s Jubile jní ZŠ prezidenta Masaryka a MŠ Trojanovice Vás srdečně zve na VII. výstavku prací
KOUZLO VÁNOC Zahájení v pátek 4. prosince 2009 v 15 hodin v tělocvičně ZŠ v Trojanovicích. Výstava bude přístupná denně od 9:00 do 17:00 hodin od soboty 5. 12. do neděle 13. 12 2009 V neděli ukončení v 15 hodin. Upozornění Prosím vystavovatele, aby své výrobky donesli do přístavby tělocvičny ve středu 2. 12. 2009 od 12 do 17 hodin nebo ve čtvrtek 3. 12. 2009 od 8 do 12 hodin, popřípadě v jinou dobu po dohodě na tel. 603 926 716. Děkuji Marie Musilová
Strana 6
Obecní noviny z Trojanovic
Problémy s vodovodem - viník
Obnova kapličky pod Dílem
V letošním roce se velmi mnoho domácn o s t í d o s talo d o p ro b lémů s dodávkou vody. Pro občany Trojanovic to však není tak bolestivé, jako pro občany Frenštátu, protože na problémový vodovod jsou napojeni hlavně Frenštáčani z Kopané, pod Kozincem, na Bartoškách a Papratné. Problém se táhl velice dlouho a já mám pocit, že se stále ještě neukázalo na vin íka celého problému. Podle mého názoru je to OKD. Díky OKD lidé pod Kozincem přišli o vodu. Díky OKD za vodu musí nyní draze platit a díky OKD chodili měsíce s kýblem k cisternám, aby se mohli umýt. OKD však nechce nést ani špetku zodpovědnosti. Pokusím se popsat situaci pro ty, kdo nejsou zasvěceni do historie těchto vodovodních řadů. Hlavní vodovodní řady byly vybudovány při realizaci Dolu Frenštát. Hlavním důvodem byla zt ráta vody občanů pod Kozincem, což mi potvrdil např. pan Jaromír Liška anebo pan František Matula. Počítalo se také s tím, že o vodu přijde celý Frenštát a Trojanovice, k čemuž naštěstí nedošlo. Hlav n í páteřn í řad b y l v ed en z vodojemu na Marku do areálu Dolu Frenštát a poté k panelovým do mů m na Papratné. Na tento hlavní řad vybudovalo OKD podružný řad pro obyvatele pod Kozincem, kteří díky důlnímu dílu přišli o vodu. Tento řad OKD také provozuje. Další podružné řady na Papratnou, Bartošky a Kopanou již vybudovalo Město Frenštát a jsou ve správě firmy SM VaK. A jelikož nejv íc vodovodních p říp o jek má na starost i SM VaK, vypravil jsem se za generálním ředitelem této firmy, panem pro f. Miroslavem Kinclem. Ten mi sdělil šokující skutečnost. Všechny zmíněné sítě byly zpočátku napájeny přes Marek vodou od firmy SM VaK. Ovšem firma OKD nechtěla velkoobchodně vodu od SM VaKu odkupovat, a proto celou síť odstřihla a napojila na svou nádrž pod Radhoštěm. Tím vědomě odstřihla propojení mezi celou sít í a Markem. Tím, že z železného potrubí p rop o jky vy pust ila v od u , d oš lo k faktické likv idaci tohoto potrubí, které zrezivělo a je dnes nepoužitelné. Toto firma OKD udělala přesto, že nebyla schopna garantovat kvalitu vody z nádrže Lubina, co ž dokládá velmi
Letošní rok je tak trochu ve znamení obnovy kulturních a sakrálních památek. Kro mě obnovy kaple u Kociána se povedlo v letošním roce opravit také kapličku pod dílem. Náklad na opravu činil 300 tis. Kč, z čehož 130 t is. Kč zap latilo Ministerstvo kultury ČR. Ko mpletní rekonstrukce, kterou provedla firma EB Bartoš s. r. o., spočívala hlavně ve vy ztužení stavby, protože přes kapličku by la po obou stranách vertikální prasklina shora až dolů. Kaplička má proto po obvodu výztuhy, které jsou přiznané, protože nebylo mo žné tyto do stěn zasekat. Sekat se do stěn nemohlo, protože kap le není celá cih lová, jako např. u Kociána, ale z ko mb inace kamenů a cihel. Statik proto zakázal jakéko li zásahy do zdí stavby. Kaple je také po obvodu odvodněna a osazena drenážním potrubím. Jeliko ž kaplička byla v roce 1998 vypáčena a vykradena, musely se také ko mpletně zrestaurovat dveře. Dále byla vy měněna šindelová krytina na střeše a nové vnitřní i venkovní o mítky. Bylo také ko mpletně ro zebráno rozpadlé přístupové schodiště a jelikož bylo vyosené vůči průčelí kap ličky na levou stranu, bylo rozhodnuto o jeho přemístění. Nyní tedy směřuje na střed vstupu. Sc h o d iš t ě bylo osazeno novými kamen ný mi bloky a podb et o n o v án o . Před kapličkou se vytvořila p locha, kde jsou nyní umístěny dvě lavičky. Na jaře příštího roku budou ještě provedeny terénní úpravy kolem stavby a kaple bude moci být p o že h n á n a . Kaplička je opět důstojnou památkou na naše předky, kteří nemysleli pouze Kaplička před a po rekonstrukci na stránku světskou, ale také na stránku duchovní. Toto vidím jako velmi důležité, v této duchovně často vyprahlé době. Jiří Novotný
časté odkalování vodovodu zaměstnanci firmy OKD i vyjádření mnohých občanů o špatné kvalitě vody. A my se mů žeme pouze dohadovat, zda je to nekvalitním potrubím, či nekvalitní vodou z n ádrže. Nicmén ě doš lo k nejhoršímu. Voda v nádrži se definitivně zkazila a zh ruba 150 do mácností se ocitlo bez kvalitní vody. Firma OKD svaluje vinu na přívalové deště, ovšem dle vyjádření pana Františka Matuly byla voda špatná již týden před dešti. Upozorňoval na to také zaměstnance OKD, ti však jeho upozornění naprosto ignorovali. Problém se však nedal ututlat po deštích, kdy se voda definitivně zkazila. OKD však přišlo s řešením. Město nechť vloží novou rouru do nevyhovující trubky mezi Markem a celou sítí a občané dostanou vodu od firmy SMVaK. Neuvěřitelné! OKD nejprve nechá rouru zlikvidovat a poté chce, aby město zap latilo novou. Musím upozornit, že se nejedná o malou částku, ale zhruba o 10 mil. Kč. A navíc vodovod sice bude v majet ku města, ale roura, ve které bude, bude neustále v majetku OKD, takže OKD bude město moci kdykoli znovu vydírat, tak jak to dělá nyní. O případném p řevodu roury na město však ze strany OKD nemů že být řeč, protože dle vyjádření firmy ji ještě nemají odepsanou. Je to jako kdyby ČEZ nechal zrezivět dráty a pak přišel na město, že nebude dodávat energii, pokud mu město nezapltí novou síť. Na závěr to tedy shrnu. Město má vodovody v dobrém stavu, OKD si svoje nechalo zrezivět. OKD nechce uhradit nic, a město by mělo hradit rekonstrukci. Ponaučení pro občany: alespoň vidí, jak by se chovala tato firma k lidem kdyby tu těžila uh lí. Viník je podle mne naprosto jasný – OKD. Skláním se před zastupitelstvem města Frenštát, že chce po moci svým občanům i přes velké investice a nejistou budoucnost celého vodovodu. Myslím, že občané by jim měli být vděčni a myslím si taky, že by se město mělo závislosti na OKD zbavit. Jsem rád, že voda v nádrži je již v pořádku a občané nebudou muset chodit o Vánocích k cisternám. Bohužel si myslím, že OKD dál nebude schopno v budoucnu kvalitu vody garantovat. Jiří Novotný
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 7
Příběh Radegastovy kachny V minulých měsících se podařilo Městu Frenštát získat sádrovou formu sochy Radegasta. Dočíst jsme se o tom mohli jak ve Fre n š t á ts ké m zpravodaji, tak v Novojičínském deníku. Na popud těchto článRadegast s kachnou ků se objevilo 1935 nové svědectví z historie sochy. Toto svědectví podal pan Jiří Hora ml., syn známého fotografa Jiřího Hory st. z Frenštátu. Vý znam tohoto fotografa je ohromný, protože systemat icky fotografoval starý Frenštát a okolí. Po panu Horovi st. zůstal unikátní archív fotografií připo mínajících staré časy. Z níže uvedeného článku je ovšem vidět, že jeho fotografie přispěly také k obnově unikátního díla od Alb ína Poláška. Jiří Novotný
lášek Frenštátu sochu boha Radegasta, která byla v roce 1931 umístěna na hřebeni Radhoště. V pravé ruce držela roh hojnosti s kachnou nahoře. Kachna ovšem dlouho nevydržela – někdy po druhé světové válce zmizela. Nic se nedělo až do roku 1980, kdy byla socha z umělého kamene v havarijním stavu a olomoucký sochař Karel Hořínek se pustil do její obnovy. Prázdný roh hojnosti se mu ale nelíbil a začal se pídit po informacích. Druhý odlitek sochy, umístěný v pražské ZOO, má roh hojnosti také prázdný. Sochař si proto zajel přímo do Frenštátu. Soudruzi z národního výboru nic nevěděli a poslali ho za místním rodákem Jiřím Horou, který ve volném čase rád fotografoval město i okolní hory. Jiří Hora samozřejmě věděl, že na rohu hojnosti sedávala kachna. Sehnal staré fotografie a předal je sochaři. Po nějakém čase dostal pozvání do ateliéru v Olomouci, kde stál Radegast a na rohu hojnosti už seděl hliněný model kachny podle dodaných fotografií. Když se v roce 1982 vrátil Radegast na Radhošť, měl už na „V roce 1931 věnoval sochař Albín Porohu hoj-
Pronájem bytu 2+1 Zrekonstruovaný, kompletně vybavený novým nábytkem i elektrospotřebiči. V klidné části poblíž centra ve Frenštátě p. R. Měsíční nájem 6 000,- Kč + inkaso. Tel. kontakt: 603 273 161.
,
v
nosti hotovou kachnu z kamene. Op ra v e n á socha tam vydržela až do rok u 1996, kdy b y l a s přispěním výrobce piva Ra dega st pořízena žulová kopie včetně kachny. Kopie sochař Karel Hořínek byla umístěa kachna na v roce 1 9 98 na Rad ho št i a o ri g in ál s Hořínkovou kachnou ve frenštátské radnici. Příběh kachny je patrný také z loga nošovického pivovaru, kde můžeme najít jak verzi bez kachny, tak verzi s kachnou.“ Jiří Hora ml.
Strana 8
Obecní noviny z Trojanovic
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 9
Na druhý konec republiky – závody v džigitovce Welšský Cob, ale i kostýmy jezdců. Na start se postavilo osm soutěžních dvojic z nichž dvě byly ženy, někdy také přezdívané jako amazonky. Každý jezdec si vybral z nabídky 8 triků, které musel předvést v předem určeném pořadí. Aby si koně odpočinuli, jela každá dvojice nejprve první 4 triky a poté zbývající čtyři. Porota ve složení Jirka Malík a Štěpánka Měkotová dohlížela na preciznost provedení jednotlivých triků a také hodnotila cval koně na správnou nohu. Každý jezdec vyjížděl s počtem 70 bodů, ke kterým se buď body přičítaly (za kvalitu provedení triku a celkový dojem), nebo odečítaly (za nacválání koně na špatnou nohu, zaklusání nebo zastavení koně, vyhazování či otočení koně v dráze). Bedlivému oku rozhodčích neunikla ani sebemenší chyba. K vidění tu byly opravdu náročné triky – například podlez pod krkem koně v podání Karel Sejka, salto předvedené Jirkou Bužkem, náskok proti tempu v provedení Ivoše Ráry či stoj na sedle, který předvedl František Měkota. Vše na cválajících koních, samozřejmě!!! Dále pak triky jako běh vedle koně, různé druhy vývěsů, kozáky, prapor, Ve 14. hod. program zahájila Štěpán- holubička, superman a další. ka Měkotová Vyh lá š ení se čtyřletou v ýs led k ů dcerkou Kapředc házela r o lí n k o u . druhá část Jejich přirodoprovodnézená komuho programu: n i k a c e ukázku pars koňmi a kuru si přiochota koní pravila děvs poluprac očata z místní vat, kterou stáje Zuzana prokázali při Minovská a p ře d ve d en í Nikol Vituloprvku „horská koza“ či při pokládání vá; umění práskání bičem předvedl koně, diváky nadchly. Poté přišla na Josef Sotona za asistence moderátora řadu Andy Reinbergerová s kobylkou akce Jana Kopse, který sám posléze jménem Corona, které předvedly pre- ukázal, jak se točí s lasem. Andy Reincizní práci na dlouhých lonžích a prvky bergerová - tentokráte s koněm jménem vysoké španělské školy, jako je piafa či West a psem Ricky - přihlížejícím ukápasáž. Strakatá Corona si skvěle pora- zala, co vše lze naučit a jak vtipně se dá dila i s překroky a vzpínáním. Atmosfé- pracovat s nejlepším přítelem člověka ru celé ukázky příjemně doplňovala ve společnosti koně. stylová hudba a skvěle padnoucí kosPo sečtení všech bodů mohli být vytým. hlášeni vítězové klání v džigitovce. Pak se začalo soutěžit. Diváky určitě Prvním mistrem Čes ké republiky upoutali nejen koně, mezi kterými se v džigitovce se stal Jirka Bužek na koni našla plemena jako P.R.E, Lipicáni či Ramir. 2. místo obsadil František MěDne 17. 10. 2009 se ve Svinčicích u Mostu konal první ročník z á v o d ů v džigitovce. P ř ip o m e ň me, že džigitovka jsou triky na cválajícím koni, při níž jezdec často visí hlavou dolů, přeskakuje koně ze strany na stranu či dělá stojku a to vše v plném cvalu. Na tuto disciplínu se s pec ia liz u je Ranc h Na Žarác h v Trojanovicích, jehož zástupci Ivo a Markéta Rárovi nemohli na závodech chybět a to i přesto, že jim cestu zkomplikovala nenadálá sněhová nadílka. Velká jezdecká hala ve Svinčicích nabízela pohodlí pro diváky i soutěžící. Těch se na startu sešlo osm. Možná vám to připadne málo, vezměme však v potaz, že se touto disciplínou v České republice zabývá jen okolo 15 jezdců.
kota a Lipi. Pouze o dva body za Františkem si 3. místo vybojoval Ivo Rára s Jessikou z Ranče Na Žarách v Trojanovicích. Markéta Rárová se umístila na pěkném 5. místě. Za potlesku diváků se jezdc i rozloučili stylově – jak jinak než trikem mimo sedlo. Fotky a video z akce najdete na: www.ranchnazarach.estranky.cz Ranch Na Žarách
Valašský soubor Radhošť z Trojanovic informuje Valašský soubor písní a tanců Radhošť si v roce 2010 připomene 60. výročí založení. Za tu dobu se na jeho činnosti podílely desítky členů, kteří uskutečnili stovky vystoupení nejen po celé republice, ale reprezentovali náš region i na folklorních festivalech a slavnostech v Bulharsku, 5 x v Polsku, v Rakousku, v Řecku, v Itálii, na Slovensku a pozdravy z našeho kraje zavezli taky našim krajanům v Texasu v USA. Na všechna tato vystoupení rádi vzpomínáme. Přivezli jsme si vždy mnoho pěkných zážitků, neboť lidové umění je ve světě přijímáno s velkou úctou. Byli bychom rádi, kdyby tyto zážitky mohla prožívat i širší veřejnost, aby se na činnosti souboru Radhošť podílelo více členů a zachovala se tak krása našeho kroje, písní a tanců i pro příští generace. Proto zveme mezi sebe každého, kdo má rád lidové písničky a tance nebo hraje na hudební nástroje, používané v cimbálové muzice, je mu více než 15 let a chtěl by se stát členem Valašského souboru Radhošť z Trojanovic. Zkoušky souboru se konají každé úterý od 19.00 hod. v klubovně v Trojanovicích pod Javorníkem. Horní věková hranice není omezena. Tradiční Valašský bál se uskuteční v sobotu 6. února 2010 v hotelu Beskyd v Trojanovicích. Bližší informace v příštích Obecních novinách. Za soubor Radhošť: Petr Michna
Strana 10
Obecní noviny z Trojanovic
Zprávy ze školy ... Již druhý rok ve škole vyvíjí aktivní činnost oddíl běžeckého lyžování, který je součástí TJ Frenštát p. R. V letošním školním roce jsme do svých řad přibrali nové zájemce o běh na lyžích a v současné době se nás pravidelně schází kolem dvaceti. Již v září jsme zahájili přípravu na zimní sezónu. Pravidelně trénujeme v tělocvičně místní školy nebo v blízkém okolí, pokud to počasí dovolí. Celý podzim byl ve znamení víkendových přespolních běhů, kterých se naše děti aktivně účastnily. Poslední závod podzimní přípravy se konal za nepříznivého počasí ve Veřovicích, odkud si Filip Jaškovský přivezl medaili za krásné druhé místo. Martin se držel své tradice a přijel na bílém koni, my ale stále čekáme na pořádnou bílou peřinu, která nám umožní zažít krásné chvíle v přírodě s „prkénky na nohou“. Někteří budou srovnávat své schopnosti se soupeři a zúročí podzimní přípravu do podoby úspěchů v závodech. Ti, kteří se letos na běžky postaví poprvé, prožijí určitě nevšední zážitky a doufám, že se jim tento krásný sport stane zábavou a příjemně stráveným časem. Soňa Bunčková Jubilejní základní škola prezidenta Masaryka a Mateřská škola Trojanovice, okres Nový Jičín, příspěvková organizace zve všechny děti, rodiče, přátele, známé i neznámé k prohlídce školy na
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ v úterý 15. prosince 2009 v době od 7:45 do 15:45 hodin
Moravští bratři z Jihoafrické republiky Manželé Isaac a Sheila Balie jsou členy církve Moravských bratrů. Moravští bratři jsou roztroušeni po celém světě a jejich vzorem jsou Jan Hus a Jan Ámos Komenský. Kamkoliv přišli, zakládali v prvé řadě
školy. A to jak pro chlapce, tak i pro děvčata. Misijní stanici Genadendal v Jižní Africe (dnes Jihoafrická republika) založil v roce 1738 Georg Schmidt, rodák z Kunína u Nového Jičína. Byla to první misijní stanice v Africe. Největší počet členů Moravských bratří je v Africe (Keňa a Tanzánie). Isaac Balie je mimo jiné správcem misijního muzea. U nás se zúčastnil 5. mezinárodní konference o M o r a vs k ýc h br a tř íc h v Suchdole nad Odrou, která se konala ve dnech 16. – 18. října tohoto roku. Drahomír Strnadel
Obecní noviny z Trojanovic Ve čtvrtek 15. 10. nešla ve škole elektrika, tak jsme měli dopoledne besedu s panem Pavlem Rampírem. Přinesl si s sebou různé modely letadel. Pan Rampír letadla i kreslí, měl je moc hezká. Vyprávěl nám o druhé světové válce, ukázal nám vojenské odznaky a padák. Myslím, že to byl pro všechny velký zážitek. Julie Svobodová Znáte pana Pavla Rampíra? Je to obyvatel Trojanovic, kreslí obrázky vojenských letadel a ve škole jsme s ním měli besedu. Ukázal nám válečnou přilbu, leteckou bundu, náboje, vyprávěl o druhé světové válce a především o letadlech. Dověděli jsme se, jak vypadalo první motorové letadlo. Jsem moc ráda, že nás ve škole navštívil. Kateřina Bosáková
Strana 11
Dne 15. 10. 2009 k nám do školy přišli manželé Isaac a Sheila Balie z Jihoafrické republiky. Vyprávěli nám, jaký je u nich život. Pan Balie je učitel a kazatel. Říkal, že mají doma osla a na něm jezdí. Moc se jim líbil sníh, který viděli a ochutnali poprvé v životě. Naučili nás nová slova, ale ne anglicky, naučili nás africky. Také jsme společně zpívali písničky. Nakonec se s námi všemi vyfotili a podepsali se nám na památku. Moc mě to bavilo. Veronika Davoineová 15. 10. 2009 jsme měli ve škole super zážitek. Pan Strnadel k nám do třídy dovedl manžele z Jihoafrické republiky. Jmenovali se Isaac a Sheila Balie. Anglicky jsme se jich ptali, zda jezdí autem, kde pracují apod. Naučili jsme je i několik českých slov – dobrý den, děkuji, … a opravdu jim to šlo. Pan Isaac je kazatel a učitel na základní škole. Doma mají oslíka, na kterém jezdí, ale auto nemají. Pan Balie si zahrál na harmoniku a s manželkou nám zazpívali svou písničku. Na klavír je doprovodila p. uč. Linda Vyvlečková. Oba dva byli milí a skvělí. Společně jsme se vyfotili a doufám, že ještě někdy uvidíme tak super lidi, jako byli tihle. Klára Šivicová Oprava V posledním čísle byl jako autor jednoho z postřehů žáků uveden Martin Ondáš. Samozřejmě správně se jednalo o Martina Ondryáše.
... a ze školky V měsíci říjnu a na počátku listopadu jsme v mateřské škole připravili hned dvě určitě zajímavé akce pro děti a rodiče. Tou první byla bezpochyby již tradiční „ Podzimní dílna“. Šikovní rodiče se nenechali ani tentokráte zahanbit a popustili uzdu své fantazii. Pod jejich šikovnýma rukama vznikaly nejrůznější strašidýlka z dýní a přírodnin, kterými jsme krásně vyzdobili naší školičku.
A po loňském úspěchu jsme také zopakovali „Lampiónový průvod“ s „Putováním za zvířátky“. Role zvířátek se opět ujaly ochotné a nápadité maminky z Klubu rodičů, takže mi nezbývá než je opět pochválit a za všechny, doufám, spokojené děti a rodiče jim moc poděkovat za krásný podzimní podvečer. Silvie Balcárková
Tip na výlet Amoniti, Darwin a proměny v čase Až jednou budete mít čas a nebudete mít opravdu co na práci, vydejte se na procházku. Tentokrát se vydáme až na samé hranice katastru obce, na Pinduli.. Tam, nedaleko od Zbojnické koliby, začíná nenápadnými prameny říčka Lubina. Její koryto je tvořeno jílovci, jež vznikají z jílu, který za vysokých teplot ztrácí vodu, postupně břidličnatí a mění se v pevnou horninu. Není bez zajímavosti, že v jílovcích na Pinduli byly nalezeny fosilie druhohorních amonitů. Byli to vzdálení příbuzní dnešních sépií a chobotnic a proháněli se v mělkých mořích, které v časech dinosaurů pokrývaly zdejší region. Zachovaly se otisky jejich schránek, které svým tvarem připomínají hlemýždí ulity. Obvykle dosahovali velikosti několika centimetrů, existují však rekordní exempláře dosahující až 2,5 metru. Fosilie amonitů znali lidé již ve starověku a často je mylně pokládali za magické „hadí kameny“ (které podle pověstí „rostly“ uprostřed hlavy hada a měly léčivé účinky, především se jich užívalo proti uštknutí). Amoniti z Pindule nejsou jedinými místními svědky zašlých časů. Na jižním svahu Radhoště, asi 1 km pod vrcholem, našel v roce 1958 Zdeněk Stráník zbytky amonita rodu Desmoceras. Na Pustevnách byla koncem osmdesátých let objevena přes půl metru dlouhá páteř druhohorního plaza, pojmenovaného Radhosticum carpathicum. Dlužno říci, že dnešní tip a jeho téma nebyly zvoleny náhodně. V listopadu uplyne 150 let, co Charles Darwin poprvé publikoval knihu O vzniku druhů přírodním výběrem. V ní se pokusil vysvětlit, jakými mechanismy dochází k proměnám rostlin a živočichů v průběhu času, jak se utvářejí nové formy života – zkrátka, jak probíhá evoluce. Kniha se stala rázem bestsellerem (již za Darwinova života se dočkala šesti vydání) a rozpoutala rovněž vášnivou diskusi. Oč vlastně v této knize ve zkrat-
ce jde? Co je podstatou Darwinova pojetí evoluce? Darwin ve svých úvahách vychází ze všeobecně uznávaného biologického imperativu –totiž, že vše, co žije, má tendenci se rozmnožovat! Když si představíme skupinu organismů, jak se z generace na generaci úspěšně a spokojeně množí, jistě nám záhy dojde, že tento proces nemůže trvat donekonečna. Dříve nebo později narazí na vážnou překážku a tou jsou omezené zdroje (potrava, teritorium). Za této situace lze jen stěží předpokládat, že se část populace „dobrovolně“ zřekne reprodukce ve prospěch ostatních. Naopak, spíše vzroste mezi příslušníky téhož druhu konkurence. V této soutěži se pak počítá každá vlastnost nebo přednost, která zvýhodňuje jedince před ostatními. Čím více „výhodných“ vlastností, tím větší šance, že přežije a zanechá po sobě potomky. Handicapovaní naopak umírají, aniž by po sobě zanechávali biologickou stopu. To má své důsledky pro celou skupinu: jak se úspěšní prosazují, prosazují se v dalších generacích i jejich vlastnosti (které potomci dědí po svých rodičích), zatímco nevýhodné vlastnosti z populace mizí, tak jako bez potomků mizí jejich nositelé. Tak se populace v průběhu času mění a „vznikají“ nové druhy. Zůstává otázka: Kdo je tu soudcem, oním arbitrem elegantiae, který
Zkamenělina amonita
rozhoduje, kdo bude úspěšný a kdo ne? Přírodní podmínky, říká Darwin. Pod tímto pojmem si můžeme představit řadu faktorů – jako klima, predátory, parazity apod. Stojím nedaleko Lubiny, kde se kdysi proháněli amoniti a spousta jiných dnes už nežijících zvířat. Konkurence přiměla část těchto pravěkých mořských živočichů opustit vodní prostředí a zkusit štěstí na souši. Měnící se přírodní podmínky pak po mnoho miliónů let „rozhodovaly“, které vlastnosti se jim budou hodit a které ne, a podílely se tak na vzniku nových živých forem. Tyto mechanismy a nezdolná vůle se množit nakonec daly povstat i našemu druhu – člověku, který je (krom jiného) vybaven schopností o všech těchto věcech přemýšlet, klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Martin Trubač