Historie Etika Yopchagi Seminář s Mistrem Harmonogram Zimní soustředění Tučňáci

1/2000

Nezávislý občasník školy TKD ITF Hosin Sool

• Historie • Etika • Yopchagi • Seminář s Mistrem • Harmonogram • Zimní soustředění • Tučňáci 1

Zásady taekwon-do (taekwon-do jungshin) Úspěch či neúspěch v tréninku velice závisí na správném porozumění a dodržování zásad taekwon-do, které by měly představovat jakýsi návod každého dobrého taekwondisty.

1. Zdvořilost – courtesy (ye ui) Snažte se především řídit následujícími druhy zdvořilosti: • Vzájemně si pomáhat • Být zahanben vlastní chybou nedbaje chyb ostatních • Chovat se slušně a zdvořile • Vyzdvihovat spravedlnost a humanitu • Mít úctu k instruktoru, ke starším a zkušenějším • Dbát na dodržování etiky • Respektovat ostatní • Být spravedlivý a upřímný • Nedávat a nepřijímat dary u kterých si nejste jisti původem

2. Čestnost – integrity (yom chi) Taekwondista musí umět rozlišit dobré od špatného. Když přesto uděláte něco nesprávného, měli byste se cítit zahanbeně a nesnažit se skrýt vlastní vinu.

3. Vytrvalost – perseverance (in nae) K dosažení dokonalosti v určité technice je třeba velké snahy a trpělivosti, když se Vám něco nepodaří napoprvé, nezoufejte, poctivým a pravidelným tréninkem dříve či později sklidíte úspěch. „Ten, kdo je neporazitelný ve snadných úkolech, snadno vyřeší i těžký problém.“ (Konfucius)

4. Sebeovládání – self-control (guk gi) Tato zásada je velmi důležitá na tréninku i mimo něj, zejména pak při volném souboji nebo v konfliktu s jiným člověkem. Ztráta sebekontroly může v boji způsobit vážné zranění nejen soupeře, ale i sebe sama. „Silnější je ten, kdo zvítězí sám nad sebou spíše než nad někým jiným.“ (Lao-Tzu)

5. Nezkrotný duch – indomitable spirit (baekjul boolgool) Každý student Taekwon-Do by měl být skromný a upřímný, když se však dostane do problémů, nesmí nikdy ukázat strach ani rozpaky.

2

Obsah: Zásady taekwon-do …...…………………………………………………………………….

2

Obsah ………………..………………………….………………..….………………………..

3

Úvodní slovo ………….…….……………………………………………………..…………

4

Pozdrav z Japonska ………………………………………………………………………….

5

Seminář s Mistrem (Martin) ……………....…………………………………………………. 6 Seminář s Mistrem (Michal) …………..…….……………………………………………….

7

Harmonogram

……………………………………………………………………………….

8

Zimní soustředění ………………………………………………..…………………………..

9

Den na ambasádě ……………………………………………………………….……… 10–11 Význam technických stupňů ……………..…………………………………………………. 12 Vznik taekwon-do …………………………………………………………………………. 13 Yopcha jirugi ………………………………………………………………………….… 14–15 Historie našeho oddílu ………………………………………………………………………. 16 Placení členských příspěvků …………………………………………………………………. 17 Korejská výslovnost …………………………………………………………………………. 18 Bonusoidní tučňákovina ………….….….……………………………………………………. 19

Redakce Hosin Sool: Režie: Pavel Charvát (tel: 7912649, e-mail: [email protected])

Boom Operator: Michal „MiKi“ Kindl, I. dan (tel: 4722231, e-mail: [email protected])

Martial Arts Coordinator : Martin „Zedňa“ Zámečník, II. dan (tel: 0603302739)

Vazba: Víťa Šmejkal

Křoví: členové oddílu Hosin Sool

Hlavní informační zdroje: Encyklopedie taekwon-do ITF (Gen. Choi Hong Hi)

Zajímavé adresy na Internetu: http://www.volny.cz/kindlici/tkd.html – Klubová stránka TKD Hosin Sool http://www.taekwondo.cz - Český svaz TKD ITF

3

Úvodní slovo Po mnohých slibech a dlouhém období hibernace pro Vás redakce připravila v kooperaci s chi gungem zmrzlých tučňáků první číslo našeho/Vašeho oblíbeného a na světové scéně taekwon-do uznávaného časopisu Hosin Sool. Po dlouhých hodinách, askeze a meditace před klášterem jsme odmítli mnicha, který nás zval dovnitř jen kvůli tomu, abychom pro Vás mohli vyplodit toto neslýchané dílo. Do budoucnosti doufáme, že rozšíříte svými příspěvky obsah našeho časopisu, protože když se podíváte, kdo jsou členové redakce, o dalším zkvalitňování už mluvit nemůžeme. Nyní pár slov redakce k obsahu našeho nepravidelníku. Časopis Hosin Sool je oběžníkem našeho klubu, a tudíž naprostá většina obsahu se bude týkat akcí naší školy. V každém čísle najdete alespoň jeden seriálový článek o technikách taekwon-do s obrázky korejských mistrů, spoustu materiálu o etice a důležitých znalostech pro taekwondisty. Dále zde najdete informace o akcích pořádaných nejen naší školou, ale i Svazem TKD. Zároveň bychom chtěli požádat milého čtenáře, aby měl trpělivost s humornými výstřelky zmrzlých tučňáků, bez nichž by naše redakce neprocitla z hibernace. Celkový dojem by potom byl pod bodem mrazu a lecjakému čtenáři by mohl zamrznout úsměv. Od příštího čísla bychom rádi otevřeli rubriku Nad dopisy čtenářů. Od příštího čísla proto, že doposud nám píšou pouze tučňáci a jejich hloupé připomínky zveřejňovat nebudeme. Těšíme se tedy na dopisy a připomínky od Vás, našich čtenářů, aby obsah našeho/Vašeho časopisu odpovídal Vašim/víceméně našim představám. Rádi bychom požádali některé z Vás, jestli nemáte možnost levného barevného nebo černobílého kopírování (za cenu papíru). Tato pomoc by velice pomohla tvorbě časopisu a mohla by se příznivě promítnout i do jeho ceny. Vaše redakce

4

Pozdrav z Japonska našemu klubu Hosin Sool

Nazdar kluci! Jak se Vám vede? Nakonec jsem se vrátil zpátky domů do Japonska. Děkuji Vám za čas strávený v Praze i za setkání s Vašimi žáky TKD. Někteří z nich budou určitě velice úspěšní a dostanou se na nějaký světový šampionát. Taekwon-do je opravdu celosvětově rozšířené. Kdybyste Vy nebo někteří Vaši žáci náhodou jeli do Japonska, určitě se stavte na některém tréninku TKD u nás. Užívejte si taekwon-do… Díky za všechno

Park

přeložil Pavel

5

Seminář s panem Mistrem Hwang Ho Yongem 18.11.2000 V horečné přípravě na předem avizovaný seminář mě zaskočila silně nakažlivá nemoc (prosím, sledujte výsledky juniorské reprezentace v brzké budoucnosti), a tak celá moje tulová příprava pro 2. a 3. dan přišla rychle vniveč. Do velmi pozitivní nálady mě však dostal telefonát pana Mistra během ještě šílenějšího zjišťování spojů na sobotu ráno do Třeboně. Pan Mistr, přestože mohl zavolat spoustě dalších taekwondistů, velmi příjemně nabídl své auto k dopravě na výše zmiňovanou akci právě nám. Potěšeni nejenom rychlou a levnou dopravou, ale především v očekávání dvouhodinového teoretického individuálního tréninku na trase Jižní město – víceúčelová hala Třeboň (zdůrazňuji víceúčelová). Zmoženi dlouhým týráním se tučnými skripty a aktivní přípravou do školy vůbec, jsme se s Michalem v přesně stanovený čas poklidně odebrali k rezidenci jediného 7. danu TKD ITF v ČR (snad mi to někdo nevěříte?!). Pan Mistr již nakládal věci do auta a po klasickém přivítání nám jenom sdělil: „Tak jedeme.“ A jeli jsme. Dvouhodinový dialog a trialog, přerůstající často spíše v monolog, byl pro mě možná přínosnější než seminář sám. Tím nechci vůbec znevažovat cvičení samo, jak snad brzy pochopíte, ale jenom Vám sdělit, že Mistrův monolog i přes nedokonalost Jeho češtiny, byl mnohem plodnější než většina monologů rodilých mluvčí, které jsem kdy slyšel. Obsah rozhovoru je na vlastní článek – korejská ambasáda, apcha busigi, severokorejské atomové rakety, sambo matsogi, dovolená pana Mistra v Korey, baekjul boolgool nebo třeba očkování syna pana Mistra – prostě další velký krok na mé DO cestě. Po příjezdu a mnohých pozdravech s dalšími, často školními, TKDisty jsme se s Michalem snažili předstírat rozcvičování rozkopáním se stejně jako juniorská reprezentace. Rozdíl byl v tom, že oni si hráli s regulérním kopačákem a my jsme jako terč našich tréninků používali tenisák. Samotný trénink začal jako obvykle a všichni černí pásci včetně danů se zase ocitli v tréninkovém programu začátečníků. Několik set apjirugi, apchagi, apchaoligi, yopchaoligi, yopchagi následovaly sanju sestavy a někdo se už necítil tak čile jako v šatně. V dopolední části jsme zopakovali základní techniky a sestavy do prvního danu. Tak jako vždy i tentokrát Mistr některé techniky demonstroval více než názorně. Kdo viděl Mistrovo vražedné twimyo yopchagi, pochopil, že příště bez omluvy bude z tělocvičny odcházet jen naprostý šílenec nebo sebevrah. Tentokrát odcházející červený pás vyvázl pouze se slušným trapasem a výtkou s úsměvem na rtech pana Mistra, který určitě nenechá dotyčného nějakou dobu klidně spát. Na pomyšlení, že bych stál na místě provinilce (nebo některých z mých žáků) jsem neměl psychickou odvahu a s nastávajícím koncem dopoledního tréninku ani fyzickou sílu. Těsně před obědem stihl ještě Mistr málem odebrat několik technických stupňů (1. a 2. danů) za neschopnosti při rozhodování o bodovém ohodnocení týmových tullů. K polední pauze bych dodal pouze to, že neznám nic hnusnějšího, než svlékat se z mokrého doboku v kombinaci třeboňských chlupatých knedlíků k obědu, kromě oblékání se do onoho doboku zpět a dvojité porce oné zpitvořené přílohy. Ostatně o restauraci, ve které jsme jedli, by mohlo klidně platit, že inteligence chlupatých knedlíků se rovná polovině IQ obsluhy. Při příchodu do tělocvičny jsme pochopili skutečný význam sousloví víceúčelová hala. Po ploše, na které nás už měl pan Mistr trénovat se prohánělo několik dětí (ne všichni pětiletí humanoidi si zaslouží toto roztomilé pojmenování) s míčem za bujarého povzbuzování několika rodičů, trenérů a rozhodčího. A tak jsme se místo tréninku fotili. Odcvičená odpolední hodina však stála za to. Program tully na 2. dan, matsogi a kopy s výskokem mluví za vše. Mistr upozornil na důležitost kopu tora yopcha při matsogi (to se stalo chvíli potom, co mě jeden cvičenec solidním tora yopcha téměř knockoutoval, problém byl v tom, že to bylo při ilbo (mezi námi to byl Michal)). Na konci tréninku si pan Mistr trochu zažertoval a všichni jsme se rozešli v očekávání dalšího takového cvičení, které však již nebude pro příště organizovat svaz, to znamená, že se možná bude platit nejenom za cestu a jídlo. Cesta zpět byla naplněna mnohými typickými akcemi pro naše (Vaše) trenérské duo – kulečník, pozorování zmateného pisálka uhýbajícího před vlakem (několikrát) nebo třeba založení životního stylu POHODA aneb ANTI-AMERICAN DREAM OF FITNESS atd. A nakonec přeji všem žákům oddílu Hosin Sool, aby se již co nejdříve mohli takových akcí zúčastňovat. Martin Zámečník

Seminář s panem Mistrem 18.11.2000

6

Seminář pro nejvyšší technické stupně vedený Mistrem Hwang Ho Yongem Když mám ráno vstávat na důležitou akci, natahuji si večer dva budíky. Ten první obvykle vzbudí jen levou ruku, která ho zamáčkne, a spí se zvesela dál. Druhý budík je (strategicky) mimo dosah. Finta Fň spočívá v tom, že "dvojka" zuřivě pípá tak dlouho, až někomu z rodiny rupnou nervy a vzbudí mě. Obvykle to vyjde… Už několik minut polospím a mám divný pocit. DIVNÝ pocit. Dvacet sekund nato jsem uprostřed skoku plavmo zpostele-přesžidli-kolempsa a říkám si, že to nebyl nejlepší nápad. Kdybych při svém raketostartu zbrzdil alespoň natolik, abych si vzal klíče, doklady a telefonní kartu, bylo by fajn. Svět je krutej… Seminář Svazu TKD pro nejvyšší technické stupně je důležitá událost. Pro nás trenéry velmi důležitá událost. Pro mne jako jednoho ze dvou lidí, kterým samotný pan Mistr nabídne odvoz je to VELMI! DŮLEŽITÁ! UDÁLOST!. Já blbec zaspím. Toto je zkrácená verze toho, co se stalo během následujících patnácti minut: - v autobuse zjišťuji absenci dokladů - klíčů taky - na Hájích už Martin nečeká (měli jsme sraz, potom půjdeme k Mistrovi) - jdu mu zavolat - zjišťuji absenci telefonní karty - kupuji telefonní kartu (200,- Kč) - zbytečně, protože Martin projíždí kolem taxíkem a bere mě dovnitř (taky zaspal!) - usměvavý (jako vždy kromě zkoušek) pan Mistr nás zdraví a nasedáme do jeho vozu Cesta s Mistrem v autě je neuvěřitelná zkušenost. Z velice poučného rozhovoru vyplynulo například: - nejdůležitější na Taekwon-Do jako bojovém umění je DO (cesta, způsob života a jednání) - budou zkoušky na černé pásy (2. a 3. dany) - Severní Korea má mechanické rakety (tomuto bodu moc nerozumím) - Mistrův syn dostal injekci - mnoho neméně zajímavých informací V Třeboni se sjela stovka černých pásů včetně juniorské reprezentace. Pan Mistr začíná seminář důsledně základními technikami. Stovky úderů, postojů, kopů a bloků. Při správném cvičení (maximální energie, práce celého těla) vydá taková „rozcvička“ za celé odpoledne v posilovně. Už taky funím jako lokomotiva. Dostavují se následky tvrdého trénování. Dobok promočený potem začíná lepit, výhled se nezdravě mlží potem protékajícím řasami, umdlévající ruce i nohy nutím silou vůle držet správnou techniku. Musím. Teď do cvičení dávám úplně všechno. V takových chvílích se mi vnímání okolí zúží do malého obdélníku se zamlženými okraji. Obsahuje jenom majestátní figuru pana Mistra. Uši předávají vědomí pouze korejské povely, které tělo vykonává jako automat. „Automat je dobrá věc…,“ bloudilo mojí unavenou myslí, „třeba ten na Kolu…,“ pokračovalo v bloudění nevím proč. Asi jsem hodně unavený. Těsně před polední přestávkou nás pan Mistr k mé velké radosti posadil a nechal zacvičit sestavu dívčí a chlapecký tým juniorských reprezentantů. Při takovém cvičení hraje nejdůležitější úlohu souhra cvičenců. Šanci uspět má jen dokonale synchronní tým. Naši reprezentanti si opravdu nevedli špatně. Dodnes mě ovšem mrazí v zádech při vzpomínce na týmovou sestavu Korejců, kterou jsem měl možnost vidět na juniorském mistrovství světa v Polsku. Tehdy jsem měl neodbytný pocit, že přede mnou cvičí jen jeden člověk, ale vidím ho pětkrát. Když potom (dokonale synchronně) zapojili choreografii (úmyslné časové rozdělení některých technik pro jejich zdůraznění), už jsem nepochyboval, že sleduji roboty. V odpoledním bloku semináře se stalo několik zajímavých a poučných událostí. Velmi zajímavý jev, který pozoruji na každém Mistrově semináři, je Mistrův způsob vysvětlování technik. Techniky popisuje slovy a jejich podobu vysvětluje na vybraném cvičenci nebo jen naznačuje. Ale každý seminář ukáže jednu techniku sám, a to s dokonalostí, která vyráží dech. Tou dnešní bylo… „Nó, twimyo yopchagí musíte ták...,” říká s úsměvem, vyskočí a zformuje ve vzduchu nádherně ladný kop. Prásknutí černě lemovaných nohavic Mistrova doboku svědčí o rychlosti a síle techniky. Když pan Mistr přistál, držel jsem minutu ticha za stínového soupeře. Jeden „cervený pásék,” jak říká pan Mistr, odcházel bez omluvení (základní etický prvek, součást výše zmiňovaného DO). Mistr jej hlasitě pokáral za přítomnosti stovky černých pásů. Tehdy jsem chvíli viděl jasné světlo na konci tunelu, než jsem se probudil z kómatu. To mě pohltilo při myšlence, že by se tohle stalo někomu z nás. Z tunelu jsem se vynořil v Gunnun sogi a pokračoval v cvičení sestavy Kwang-Gae. Při nácviku modelových soubojů Ilbo-Matsogi pan Mistr zdůraznil použití otoček. Modelové souboje jsou náročné na přesnost a koordinaci. Technika musí být dokončena s dotykem oblečení soupeře (přesnost asi 1-2 cm). Není problém. Otočka…ve výskoku…na kontakt. Normálně této přesnosti dosahuji. Jsem však (k Martinově smůle) ten typ, který při únavě neztrácí příliš techniku, ani rychlost, ale přesnost. „HMMMM…,“ dostalo se mi hlubokého zamručení od Martina, kterého jsem nakopnul, až to zadunělo. „Sorry…,“ omluvil jsem se, ale bylo mu znát na očích, že se můžu těšit na jeho otočku. „HMMMM…,“ zamručel jsem poté, co mi 'přistála' odpověď. Ke konci semináře jsme byli tak unavení, že na nějaké zastavování technik už nebyla síla. Když už kopnu, tak to prostě letí. Martin jakbysmet. Takže nám nezbylo než pořádně blokovat nebo inkasovat. Hojně se nám dostalo obojího… S následky báječného cvičení jsem se vyrovnával několik dní. Ale když to bude jen trochu možné, nenechám si ujít žádný z dalších seminářů vedených panem Mistrem. Z osobních vzpomínek vydoloval a splácal dohromady MiKi (Michal Kindl)

7

Harmonogram akcí 2000 / 2001 (1. předběžná varianta) 2000 15.12. 16.12.

– oslava založení oddílu – víkendové cvičení

25. – 30(31).12.

– II. zimní soustředění (přezkoušení)

2001 leden 27.1. leden / únor 17.2. 25.2. 9.–11.3. březen 24.3.

– – – – – – – –

exhibice a otevření nové skupiny v Příbrami víkendové cvičení oslava čínského nového roku III. tématický výlet víkendové cvičení generál Choi Hong Hi (seminář v Budapešti) návrat pana Mistra Hwang Ho Yonga do ČR víkendové cvičení

březen / duben

– zkoušky (závěrečná příprava bude asi o Velikonocích)

11.4. 28.4. 20.5. 26.5. 23.6.

– – – – –

27.8. – 2.9.

– IV. letní soustředění a zkoušky

oslava vzniku TKD ITF víkendové cvičení IV. tématický výlet víkendové cvičení rozlučkové prázdninové cvičení

Toto je první varianta seznamu akcí. Budeme se snažit, abychom termíny dodrželi, ale jistě víte, že např. termíny zkoušek nebo exhibice nezáleží skoro vůbec na nás. Stejně tak akce svazu nebo semináře s Mistrem či závody dostanou jistě přednost např. před víkendovými cvičeními. V těchto případech se budeme snažit naši akci přemístit maximálně o jeden týden. S pozdravem hojné účasti Martin

8

Velké zimní soustředění TKD ITF Kdy: 25.12. – 30(31).12. 2000 – přesný termín záleží na domluvě. Soustředění je časově uzpůsobeno tak, abychom byli na Vánoce a Silvestr každopádně doma.

Kde: V tělocvičně v Kralovicích a na chatě v Čisté u Rakovníka nebo v Praze na Chodově.

Cena: 1950 Kč, stejné podmínky jako letní soustředění. Zálohu 1000 Kč plaťte co nejdříve, zbytek na místě. Je také možné placení po jednotlivých dnech – 400 Kč. Při omluvě přihlášených den předem peníze vracíme. Soustředění je početně omezeno, proto pojedou ti, kteří nejdříve zaplatili!!! Strava, ubytování, cesty v ceně. Proběhne přezkoušení na zkoušky.

Sebou: Věci na trénink, průkaz, zdravotní kartu, spacák, karimatku a běžné věci jako na tábor. Bližší informace dále na trénincích.

TĚŠÍME SE NA VÁS A VAŠE TKD!!! Martin

9

Den na ambasádě Cílem tohoto příspěvku, k jehož napsání jsem byl násilně přinucen, je podělit se s Vámi o exkluzivní zážitky z pracovního soustředění na korejské ambasádě. Doufám, že se mi podaří podat alespoň trochu ucelený obrázek o tom, jak vše probíhalo. Hlavně však věřím, že poznáte skutečnou kvalitu této práce, a že budete kladně referovat svým trenérům, od kterých už mám slíbeny drsné fyzické tresty v případě nedostatečné kvality mé práce. Takže nezapomeňte, že máte mou budoucnost a zdraví ve svých rukou!!! Můj den začal díky lehkému zaspání trochu hekticky. Podzvukovou rychlostí jsem vystartoval do ranního oparu a pomalu nabíral směr srazu. Neváhám a ihned zvoním na zvonky. Ozval se Martin, který mi slíbil, že bude za chvilku dole. Po 15 minutách na krutém mrazu jsem pochopil, že každý nevnímá čas úplně stejně jako já. Po příchodu našeho úžasného trenéra (to jako nepodlejzám, aby bylo jasno – pozn. autora) jsem chtěl upozornit na své strádání, ale byl jsem odbyt tím, že můj příchod také nebyl nejpřesnější. Po krkolomné cestě ranními přeplněnými dopravními prostředky a navíc s ukašlaným trenérem jsme dorazili naprosto přesně, a to o 2 minuty pozdě, před dům PANA MISTRA. Ani jsem se nechtěl ptát, čí to byla chyba. Tam se také objevili další dva spolupracovníci. PAN MISTR nás přivítal s úsměvem na rtech a nakažlivě dobrou náladou. Nákaza se podivně rychle přenesla i na mě. Cestou autem mi došlo, že jsem nejnižší technický stupeň TKD ze všech zúčastněných. Je naprosto jasné, že jestliže člověk (jakožto taekwon-do baby) jede někam s PANEM MISTREM, tak nemůže čekat, že bude největší „king“ na place. To je hned jasné každému troubovi (akorát mě to trochu déle trvalo). Na ambasádě na nás čekal obrovský uvítací výbor v počtu 2 (slovy dvou) lidí. Pravda je, že nás žádné davy nevítaly, o to však bylo přijetí vřelejší. Byli jsme provedeni vstupním vestibulem, který byl docela pečlivě vyskládán lepenkovými krabicemi. Prvním zážitkem bylo, že jsme byli pozváni do salónku, kde se přijímají oficiální návštěvy. Zařízení salónku nebylo nějak zvláště luxusní a zajímavé, ale přesto se tam našlo něco, co upoutalo pozornost nás všech. Ve velice krásné nádobě byly naloženy dva obrovské ženšenové kořeny. Bleskově jsme byli pohoštěni ženšenovým čajem, u kterého probíhaly diskuse o tom, zda není otrávený. Po chvilce přišel sám pan velvyslanec, který se s každým osobně přivítal. Půl hodiny nás nechali aklimatizovat v korejském prostředí a poté PAN MISTR zavelel do práce. Všichni jsme vystartovali s tím, že odnosíme pár krabic z vestibulu, dostaneme oběd a půjdeme domů. Jakmile nám bylo odkrýváno záhadně tajemné sklepení ambasády, tak se postupně také vytrácel úsměv z našich tváří. Jediný, kdo si udržoval svou dobrou náladu byl PAN MISTR, který nezapomněl připomenout, že dneska to bude dobrá posilovna, a dokonce zadarmo (tedy za lahodnou krmi). Rád bych také připomenul, že naši korejští přátelé na nás zvolili fantasticky jednoduchou a z psychologického hlediska velmi účinnou taktiku. Stěhování probíhalo následujícím způsobem. Jedna usměvavá Korejka otevřela dveře od místnosti, která byla našlapaná krabicemi obvykle až po strop. Jakmile to vypadalo, že místnost bude už vystěhována, tak stála zase jiná, opět usmívající se žena, která poukazovala na otevřenou skříň, jež přetékala dalšími kouzelnými krabicemi. Měl jsem pocit, že se střídaly úmyslně, abychom nemohli mít připomínky (ta druhá najednou nebyla k dosažení). Neříkejte mi, že v tom necítíte nějakou zradu. Další finta se týkala krabic. Pravidlo bylo jasné: malý rozměr = nechutně těžká záležitost. Párkrát jsme se museli všichni napálit. Třetí finta se mi zdála opravdu dobrá. Jakmile zjistili, že už nemůžeme a zkoumáme, co je v bednách, tak to najednou byly věci taekwon-do. I tuto fintu jsme ale prohlédli (nejsme žádní blbci), protože byla vynošena polovina ambasády, a pořád to byly věci na TKD. Neměl bych zapomenout připomenout chvíle odpočinku, které měly také své kouzlo, protože jsme dostávali velice slušný přísun piva a ženšenového vína. Stačilo, aby pan velvyslanec vyhlásil pauzu a my jako správní čeští dělníci upustili vše, co se nacházelo v našich jemných ručkách a poslušně běželi pro pivo či víno. Logicky musela nastávat pozvolná porucha vnímání, koordinace a rovnováhy. Co se jídla týče, s tím jsme také začínali postupně. Nejdříve jsme dostali různé druhy oříšků a cracků. Mezi nimi byly už dosti unavené chipsy, které jsem nechtěně ochutnal. Gurmánský zážitek vyvrcholil v době oběda. To už jsme opět vegetili v přijímacím salónku a čekali až přijede kamion. Náhle se otevřely dveře a velvyslancova žena nás pozvala na hostinu. Sešli jsme do „populárního” sklepení, kde byly připraveny dva stoly přetékající jídlem. Usadili jsme se a čekali, až se dostaví pan velvyslanec s ostatními členy velvyslanectví. V době čekání jsme pomalu uslintávali vidinou brzkého zpracování všech pokrmů. Jakmile přišel pan velvyslanec, všichni jsme si připili. Tady bych rád upozornil, že jsme měli možnost vidět PANA MISTRA, jak projevoval svou úctu panu velvyslanci. Když totiž „přiťukával” pan ambasador, tak jsme byli PANEM MISTREM taktně upozorněni, že máme počkat až nás obejde vážený zástupce korejské vlády. Vidět PANA MISTRA v této pozici bylo úžasné. Myslím, že to byl právě ten zážitek, kdy si člověk uvědomí, že úcta k PANU GENERÁLOVI, PANU MISTROVI a trenérům patří k nejpodstatnějším prvkům tradic bojových

10

umění a k vlastnostem skutečného bojovníka TAEKWON-DO. Po formálním úvodu začala žranice. Uprostřed stolu byly dva grily, na které se dávalo syrové maso k opečení. Poté, co jsme se všichni otestovali v zacházení s hůlkami, shodli jsme se, že gril bude obsluhovat ten nejzkušenější – Martin (držitel I. DANU v používání hůlek). Toto pohoštění bylo příležitostí k ochutnání alespoň malé části korejské kuchyně. Mě například zaujalo korejské máslo. Složení másla mi raději bylo zatajeno, ale mohu Vás ujistit, že by probudilo i mrtvého. Po otestování malého bobánku másla mi ihned vytryskly slzy, což se stalo zdrojem posměchu. Jelikož jsem opravdový drsoň, tak už jsem raději červeně radioaktivní máslo nepokoušel. Ani bych se nedivil, kdyby to máslo po zhasnutí světélkovalo. A tak jsme jedli a jedli a jedli, až si někdo všiml, že naši korejští přátelé už nejedí. Nám to ale vůbec nevadilo. A ještě hádanka na závěr. Kdo si myslíte, že toho snědl nejvíc? Nápověda: Určitě ho všichni moc dobře znáte i s jeho obdivuhodnou žaludeční kapacitou. Po kvalitním nasycení jsme se odvalili zpět do salónku, kde se zpracovávaly rozdělané chipsy (dokonce i ty unavené). To jsme se tak vyvalovali na pohovce, když přiskotačil jeden z korejských spolupracovníků, který nás velmi slušně požádal o opuštění místnosti z důvodu jednání. S naprostým klidem jsme vyklízeli pozice, a to i s vědomím, že tam zůstává neuvěřitelný bordel na stole. Ten svinčík nebyl jen tak obyčejný, protože jsme ho udělali MY. Skládal se z nesymetricky rozházených oříšků, prázdných pytlíků a rozpitého piva. Naše oprsklost dokonce dosáhla takové míry, že jsme si nevzali ani naše svršky přehozené přes křeslo. Měl jsem pocit, že rusky mluvící zástupce, s kterým měli jednat, byl přesvědčen, že ho zavedli do špatné místnosti. Toto jednání pro nás znamenalo nucený pobyt v neútulné místnůstce s mnohem menšími rozměry. Mezitím nám bylo oznámeno zpoždění kamionu, který uvízl na hranicích. To se už ale mezi námi začala šířit nebezpečně nakažlivá únava. Asi tak v půl čtvrté přiběhl PAN MISTR se zprávou o příjezdu kamionu. Rozespale a unaveně jsme se vyšourali z přechodného úkrytu. Návěs byl tak velký, že kdyby měl okna, tak by se v něm dalo docela pohodlně bydlet. PAN MISTR rozhodl, že zůstane v návěsu, protože umí nejlépe skládat. To ještě nikdo z nás nevěděl, co to znamená, když PAN MISTR řekne, že něco umí. Naše práce byla zcela jasná - chodili jsme za dvěma Korejkami, které ukazovaly, co máme vzít jako první. Jejich systém jsem do dnešního dne nepochopil. Asi to bude tím, že je měly krabice popsané – korejsky. Během nošení jsem pozoroval PANA MISTRA a pana velvyslance (naprosto fantastické, jelikož úplně normálně pracovali s námi) při skládání. Věřím, že oba mají hodně vysoký technický stupeň ve skládání. Jejich technika by se dala charakterizovat jako mohutný pressing. Pravda ale je, že když se nějaká krabice nepasovala tam, kam chtěl PAN MISTR, tak to vše spravilo dokonale provedené yopchagi. Tady vidíte, jak se dá TKD dobře využít v běžném životě. A tak jsme nosili a nosili a nosili a… Občas to úmorné a vyčerpávající pracování bylo proloženo pivní pauzou, což mi zrovna dvakrát neprospívalo. Jsem přesvědčen, že by tuto hojnost piva uvítal populární oddílový milovník piva - Standa. Začalo se stmívat a s tím, jak ubývalo denního světla, ubývaly také naše síly a elán. Zbývalo nám odnosit pár desítek krabic a dvě plechové skříně. To byla docela slušná vidina brzkého konce. A že jsme ten konec už potřebovali, jelikož naše psychika doznávala slušných patologických změn. Na své praxi na psychiatrii jsem toho zažil opravdu dost, ale tohle jsem teda ještě „nežral“ (autor se omlouvá za použití tak drsného výrazu, ale myslí si , že je to ten nejvýstižnější termín, nutný k pochopení dané kritické situace). Jestliže jsme viděli někoho z nás prohýbat se pod malou a těžkou krabicí, tak jsme mu rozhodně nepomohli, ale místo toho dostali záchvat smíchu. Konečně přišel čas na naše “miláčky”(dvě luxusně těžké plechové skříně). Nesli jsme ji všichni čtyři a všichni čtyři také stejně rudí v obličeji. U kamionu skříň raději převzali pan velvyslanec a PAN MISTR, a to takovým způsobem, že nám doslova vylétla z rukou. Cítili jsme se jako pěkní troubové, když nám pan ambasador s PANEM MISTREM demonstrovali svou zásobu energie po téměř celodenní práci. Myslím, že se musíme ještě hodně učit, jak pracovat se svou vnitřní energií a zbytečně s ní neplýtvat!!! A právě tehdy přišla další zrada či finta (říkejte tomu, jak chcete). Kdosi totiž otevřel další podzemní místnost, která byla opět vyskládána bednami až po strop. Nikdo z nás nevěděl, co dělat. Objevil se pocit naštvání, beznaděj i smích.Já sám jsem se rozhodoval, zda utéct či omdlít. Po hodině objevování dalších prostor ambasády a nošení byl najednou konec. Chvilku jsme se melancholicky zírali do útrob perfektně vyskládaného návěsu, než ho řidič důkladně uzavřel. I ta slzička dojetí ukápla. A na konec opět něco příjemnějšího – večeře. Sice byla stejná jako oběd, ale to nikomu vůbec nevadilo, protože jsme věděli, že teprve tento pokrm je opravdu zasloužený. Zde jsme měli další možnost poznat MISTROVY kvality. PAN MISTR totiž osobně připravoval jídlo pro pana konzula, který se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit společné večeře. Před odjezdem jsme byli obdarováni lahví ženšenového vína. Celé osazenstvo ambasády nám vyjádřilo hluboké poděkování za vykonanou práci. I když dle mého názoru jsme měli poděkovat hlavně my, a to za duchovní obohacení, kterého se nám dostalo díky konfrontaci s odlišnou kulturou. PAN MISTR byl tak laskav, že nás také odvezl domů. Během cesty jsem si ve vzpomínkách přehrával celý uplynulý den. Byl to to zážitek na který do smrti nezapomenu, a proto doufám, že tuto šanci budete mít někdy také VY. Radek Pěkný

11

Symbolika znaků na doboku Originální dobok je základním vybavením cvičence taekwon-do. Symbolika na doboku slouží k rozlišení ortodoxního taekwon-do od jeho imitátorů.

Znaky a jejich umístění: - Barva doboku je bílá, symbolizuje čistotu a bezelstnost myšlení. Člověk v bílém oblečení se neskrývá ve stínech, jedná přímo. - Znak taekwon-do na levé straně hrudníku dává svou polohou na srdci najevo, že jednání vychází ze srdce. - Nápis na zádech symbolizuje strom taekwon-do, jeho koruna naznačuje jednotnost techniky na celém světě. - Nápis ITF na kalhotách doboku je zkratkou pro Mezinárodní federaci taekwon-do (International Taekwon-Do Federation) - Pásek slouží k rozlišení technické vyspělosti cvičence. - Černé lemování spodního okraje identifikuje držitele mistrovského stupně (danu). - Černé lemování na rukávech a nohavicích prokazuje držitele IV. a vyššího danu.

Význam barev pásků Barvy pásů nejsou voleny náhodně. Každá má svou symboliku a význam zakořeněný v historii Koreje. Černá, červená a modrá označovala různé stupně hierarchie v dynastiích Koguryo a Silla (původní království na území Koreje). (Napůl bílý a napůl černý pásek označuje juniorského držitele černého pásu.) Barva Bílá

Technický stupeň 10. kup

Bílá se žlutým proužkem

9. kup

Žlutá

8. kup

Žlutá se zeleným pruhem

7. kup

Zelená

6. kup

Zelená s modrým pruhem

5. kup

Modrá

4. kup

Modrá s červeným pruhem

3. kup

Červená

2. kup

Červena s černým pruhem

1. kup

Černá

1. dan

Význam Nevinnost, čistota začínajícího studenta bez předchozí znalosti taekwon-do. Symbol země, ze které vyrůstá budoucí strom taekwon-do. Jeho kořeny položení základů technik studenta. Symbolizuje růst stromu, jak se schopnosti studenta taekwon-do začínají rozvíjet. Znamená nebe, ke kterému strom roste během pokračujícího studia taekwon-do. Symbolizuje nebezpečí. Upozorňuje studenta, aby získal kontrolu, a varuje nepřítele Opak bílé, značí studentovu vyspělost a zkušenost v taekwon-do. Znamená též odolnost vůči strachu a temnotě.

Rozdělení mistrovských titulů: V hierarchii taekwon-do odpovídá titul (oslovení) technickému stupni: I. až III. dan – asistent instruktora (boosabum) IV. až VI. dan – instruktor (sabum) VII. až VIII. dan – mistr (sahyun) IX. dan – velmistr (saseong) Použité materiály: Gen. Choi Hong Hi - The Encyclopedia of Taekwon-Do MiKi

12

Vznik TKD Často se mluví o TKD jako o moderním bojovém umění na rozdíl od ostatních tradičních systémů. Lidi, pro které však platí, že netradiční se rovná špatný často nemají pravdu a v žádném případě ne o TKD. TKD sice oficiálně vzniklo 11.dubna 1955 – tedy poměrně nedávno, ale je založeno na velmi starých korejských tradicích. Ostatně styly judo, karate-do, aikido, musado nebo třeba wu-shu byly vytvořeny také v průběhu tohoto století. Vraťme se však do Koreje, která je, stejně jako její větší nebo známější sousedé, nesmírně bohatá na bojové systémy. TKD je založeno především na dvou tradičních korejských umění boje. Jedním z nich je zápas soobakgi a druhým je taekyon. O ladnosti a dokonalosti především nožních technik taekyon jsme se mohli přesvědčit na poslední exhibici Paris – Bercy. Pokud je mi známo, tak soobakgi nebylo ještě v Evropě prezentováno. Zakladatelem TKD se stal (jak doufám všichni víte) korejský vysoký vojenský hodnostář a později generál Choi Hong Hi. Jméno této ani ne 150cm měřící postavy se do historie bojového umění nepochybně zapsalo vedle takových jmen jako Morihei Ueshiba, Gichin Funakoshi, Jigoro Kano, Ng Mui nebo Masutatsu Oyama. Hlavním hybatelem pro pana generála k vytvoření TKD byla myšlenka vzniku nového, na vědecké bázi postaveného a především korejského bojového umění. Kromě korejských systémů obrany studoval také pan generál japonská bojová umění (v karate dosáhl nidanu – 2. dan). Právě Japonsko sehrálo při založení TKD jistě důležitou roli. K historickému nastínění problému, který vysvětluje částečně i dnes patrnou averzi Korejců vůči Japoncům a jejich bojovým uměním. Postačí sdělit, že Korea byla v roce 1909 anektována Japonskem a trpěla pod jeho nadvládou až do konce 2. světové války. Během tohoto období velmi posílil korejský národní živel mnohými demonstracemi, kterých se pan generál také velmi aktivně účastnil. Za což si pobyl i v japonském vězení. Pro takového malého člověka navíc z okupované země, který byl v dětství velmi slabý, by pobyt ve vězení mohl být osudový, ale pan generál v té době už velmi dlouho a intenzivně trénoval. A tak se stalo, že jeho prvními žáky nebyli pouze vězni, ale i místní dozorci. Stejně tak jako u jiných stylů bojových umění (karate, taichi, ju-jutsu atd.) se v průběhu vývoje TKD objevily tendence rozdělit toto zpočátku jednotné bojové umění, do jehož čela byl zvolen generál Choi Hong Hi jako hlava zaštiťující organizace International Taekwon-Do Federation (ITF – Mezinárodní federace TKD). Dnes je již TKD velmi rozšířené po celém světě v mnoha různých podobách. Odloučením se od ITF vznikla na počátku 70. let druhá významná TKD organizace – World Taekwon-Do Federation (WTF – Světová federace TKD). Z mého osobního pohledu (který je vybudován na základě osobních kontaktů nejen s mistry ITF a panem generálem, ale i názory světově uznávaných odborníků jako například Paul Ford) se WTF vzdálilo od původního pojetí TKD jako budo (bojové umění). Techniky WTF jsou více podobné japonskému karate-do a také zařazení do řádného programu olympijských her nijak neprospělo tradiční stránce bojového umění. Na druhou stranu však musím uznat, že TKD WTF jako olympijský sport určitě pomáhá velmi dynamicky oslovit stále více lidí, kteří o TKD nikdy neslyšeli. Z mnoha dalších bych rád jmenoval ještě Global Taekwon-Do Federation (GTF), které stejně jako WTF vzniklo odloučením od ITF. O rozšířenosti různých federací v celosvětovém měřítku vypovídá historický model vývoje TKD v ČR (ČSSR, ČSFR), kdy WTF i GTF u nás začínali lidé, kteří původně cvičili ITF. To, co se povedlo TKD ITF za uplynulých 45 let, se podařilo pouze málo bojovým uměním nebo sportovním odvětvím. ITF je celosvětově rozšířeno a nebojím se říct, že se cvičí v každém velkém a významném městě na zeměkouli. Pan generál věnuje množství času tomu, aby cestoval po všech světadílech a vyučoval toto národní bojové umění. Pořádá se množství exhibic a závodů včetně mistrovství světa. V mnoha zemích vyučují zkušení korejští i nekorejští instruktoři a velká myšlenka TKD se šíří po celém světě. Příště více o zakladateli TKD. P.S.: Doufám, že jsem Vás tímto článkem neokradl o několik yopchagi z Vašeho tréninku? Jestliže odpověď zní „ano,“ tak to hned nahraďte a jestliže zní „ne,“ tak to nahraďte taky. Martin

13

Yopcha jirugi Tento kop je bezesporu jednou z nejdůležitějších technik taekwon-do. O jeho účinnosti a síle svědčí časté využití při přerážení i matsogi (zvláště ti, co schytali nějaké to yopcha od Martina, už asi nepochybují). Účelem je zasáhnout soupeře malíkovou hranou do některého z vitálních bodů, nejčastěji však do spánku, podpaží, žeber, do krku, nebo do tváře. Yopcha jirugi lze provést do spodního, středního i horního pásma (jako u všech technik se počítá s výškou útočníka, nikoli soupeře). Přestože je správné provedení techniky značně obtížné, učí se ji taekwondisté vzhledem k důležitosti už od začátku. Při samotném provedení kopu je třeba dbát na dodržování několika základních principů: • K dosažení co největší energie musí útočná plocha zasáhnout cíl PO PŘÍMCE, přitom koná otáčivý pohyb. • Bez ohledu na původní postoj se malíková hrana před kopnutím přiblíží ke koleni druhé nohy (obr. 2). • V okamžiku střetu směřuje špička útočící nohy mírně dolu, druhá noha asi o 75 stupňů ven. • K dosažení co nejvyššího kopu je třeba naklonit tělo, ale pouze tak, aby se dal stále udržet balanc. • Kotník, boky i ramena musí ležet v jedné rovině, při předklonění či zaklonění se ztrácí většina síly kopu. • Společně s kopem se souběžně provádí i úder stejnou rukou. • Statická noha se otočí až na poslední chvíli, čímž se získá větší účinnost techniky.

1 – výchozí postoj

2 – příprava na kop

V případě, že soupeř přiblížením zblokuje kop, obdrží úder pěstí.

3 – YOPCHA JIRUGI 14

!!!

ŠPATNĚ

!!!

Na závěr bych jako odstrašující příklad uvedl několik bohužel velmi častých chyb, snad Vám těchto pár obrázků z Encyklopedie pomůže se jim vyvarovat.

Útočící noha se před kopem nedostala ke koleni druhé nohy, kop pak nelze provést po přímce a výsledkem je slabá technika.

Statická noha není vytočená, při střetu s cílem se snadno ztratí balanc.

Ruka musí být stále pod kontrolou, soupeř ji jinak může zachytit a snadno Vás tak shodit.

Útočník stojící na špičce těžko udrží rovnováhu.

4 – stažení, noha zůstává připravená na další kop

5 – zpět do původního postoje Pavel

15

Krátká leč poučná historie našeho oddílu (1. díl) Stejně tak, jako za celé TKD ITF v ČR, může pan Mistr Hwang Ho Yong (7. dan) i za náš oddíl, k jehož vzniku dal osobní podnět. V roce 1997 oslovil mého trenéra Jiřího Gazdu (3. dan), jestli by nějaký černý pásek od něj z oddílu nemohl začít cvičit novou skupinu v Bráníku. Jirka oslovil jako prvního mne (asi také z toho důvodu, že v té době jsem jako jediný černý pás chodil pravidelně na tréninky) a já jsem bez váhání přijal. V předtuše dobré zábavy (která se zplnohodnotila) jsem se obratem zeptal , zda mi může pomáhat Michal, aniž bych to s ním předem konzultoval. Jirka souhlasil a Michal byl nadšen. A já jsem začal shánět tělocvičnu v Bráníku. Ale protože Jirka Gazda pro svůj oddíl Ge-baek sháněl také jiné místo (původní Bítovská se stala finančně neúnosná), tak jsme skupinu začali trénovat na ZŠ Jeremenkova. Trénovalo se pouze dvakrát týdně po jedné hodině a cena byla 150Kč měsíčně. Bohužel už je mezi vámi jen velmi málo těch, kteří si pamatují plné tréninky (vždy přes 40 lidí). Z těch mnoha bych rád jmenoval snad jen Katku Kuncovou, která téměř jako jediná vskutku nepřetržitě cvičí od začátku až do současnosti. Náboru samozřejmě předcházela exhibice, jejíž záznam mě někdo doma vymazal a doufám, že ještě někde existuje. Tenkrát jsme ještě netušili, jaké problémy mohou na nové lokaci vzniknout, a to především s osobou pana ředitele. Na první trénink se také přišel podívat náš trenér Jirka. Na tomto místě bych rád Jirkovi Gazdovi poděkoval nejenom za to, že jsme s Michalem u něj mohli od svých začátků trénovat, a že jsme pod jeho vedením dosáhli mnohých sportovních i mimosportovních úspěchů, ale především za to, že nad námi (nad naším oddílem) držel zpočátku (ten počátek byl poměrně dlouhý) ochranou ruku. Asi nikdy nezapomenu, jak jsme s Michalem stáli poprvé před více, jak 40 lidmi, kteří od nás očekávali, že je budeme učit něco, o čem asi nikdo z nich vůbec nic nevěděl. Od té doby uteklo již mnoho exhibic, víkendů i soustředění. Mnoho našich žáků odešlo z oddílu a mnoho dalších se od nás hodně naučilo. Výuka však neprobíhá pouze od trenérů k žákům, ale za tu dobu jsme se naučili mnoho také my jako trenéři. A za to Vám s Michalem děkujeme, protože „Co nás nezabije, to nás posílí.“

(Pokračování příště) Martin

Jeden z netradičních tréninků na ZŠ Jeremenkova

16

Hwang Ho Yong, VII. Dan

Krátká poznámka k placení členských příspěvků Předem tohoto příspěvku bych rád upozornil, abyste platili vždy včas a nejméně na jeden měsíc dopředu. Usnadňujete mně tím hodně papírování a sobě nepříjemná upozornění, že se blíží konec měsíce. Od nedávné doby můžete také platit složenkou nebo převodem na účet našeho oddílu (na vyžádání u Martina). Notoričtí neplatiči budou požádáni, aby platili pouze touto formou. Doufáme tím, že touto službou usnadníme některým z Vás placení. Jako každý oddíl i my hledáme sponzory. Každý z Vás může nejenom finančně přispět na číslo našeho účtu (na vyžádání u mne), ale také můžete sponzory pomoci vyhledávat. Uvědomuji si, že 300 Kč měsíčně (250 Kč ti, co včas využili ročního předplatného) nejsou malé peníze, ale pro lepší pochopení si zkuste zjistit, kolik platí členové ostatních oddílů bojových umění a srovnejte jejich týdenní nabídku tréninků, kterých se mohou zúčastnit. Martin

17

Význam a výslovnost důležitých korejských výrazů V tomto seriálu Vás seznámím s nejzákladnějšími korejskými výrazy, se kterými se při studiu taekwon-do budete setkávat. Snažím se uvést českou notaci korejského výrazu (výslovnost) a jeho český význam. V průběhu let cvičení taekwon-do v Čechách jsem si všiml, že každý z trenérů u nás si zavedl vlastní výslovnost korejštiny, a to ne vždy odpovídající původnímu znění. Setkal jsem se už s výrazy typu "ninža sugi" nebo "tajkvondo", ale také "Čoj Hong Hi" (což není jméno zakladatele TKD, nýbrž korejský povel ticho prosím). Úkolem tohoto příspěvku je zamezit dalším mutacím, které by při vyslovení před Mistrem nebo nedejbože před panem generálem, zněly poněkud trapně. Hlavním zdrojem výslovnosti v tomto článku byla multimediální Encyklopedie taekwon-do, korejské výukové kazety a v neposlední řadě osobní kontakty s korejskými mistry a ambasadory. Pro lepší srozumitelnost jsme upustili od originálního transkriptu z korejštiny, který je díky mezinárodním znakům prakticky nesrozumitelný. Rozhodli jsme se použít pro naše účely praktičtější zásadu piš, jak slyšíš (pak mluv jak čteš). Jackie Chan, hongkongská akční hvězda

Český výraz TAEKWON-DO gen. Choi Hong Hi jedna dvě tři čtyři pět šest sedm osm devět deset tělocvična student starší student asistent instruktora instruktor mistr velmistr zdvořilost čestnost vytrvalost sebeovládání nezkrotný duch

Korejský výraz (výslovnost) the kwon dó če hong hi aná thul set net thasot josot iligop jodol ahop jol dožang čeža sombe nim busabom nim sabom nim sajchon nim sáson nim lje i jom či in né gug ki pekčol bulgul MiKi

18

Bonusoidní tučňákovina

MiKi

19

Generál Choi Hong Hi, IX. Dan