Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 5. část

Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 – 1938) 5. část

Název školy

SOŠ InterDact s.r.o. Most

Autor

Mgr. Daniel Kubát

Název šablony

V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Číslo projektu

VY_52_INOVACE_23

Předmět

Historie české správy

Tematický celek

Správní vývoj v ČSR (5. část)

Téma

Územní samospráva, finanční správa a účetní kontrola

Druh učebního materiálu

Prezentace

Metodický pokyn

Prezentace je určena k výkladu nového tématu

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

 doba oklešťování práv územní samosprávy  volební řád přiznal všeobecné, rovné, tajné a přímé hlasovací právo při volbách do obcí všem osobám, mužům i ženám, které měly v obci aspoň tři měsíce trvalé bydliště, dosáhly věku 21 let  pasivní volební právo se přiznávalo od 26 let věku a kandidát musel v obci bydlet alespoň rok, volilo se na základě vázaných kandidátních listin a podle zásad poměrného zastoupení, většinový systém byl odstraněn, volební období bylo čtyřleté, v roce 1933 prodlouženo na šest let

 pro členy obecních úřadů zavedeny diety, což umožňovalo zastávat funkce v obecní samosprávě i příslušníkům dělnictva odkázaným na mzdu  novela rozeznávala tyto řádné orgány obcí:

obecní zastupitelstvo obecní radu starostu (jeho náměstky) a komise  obecní zastupitelstvo nahrazovalo dřívější obecní výbor, počet členů podle počtu obyvatel obce

 obecní zastupitelstvo volilo ze svého středu obecní radu a starostu  volba starosty nemusela být státem potvrzena  volbu starosty musely schvalovat i nadále státní úřady (u obcí, které byly sídlem okresního úřadu, potvrzovalo volbu starosty ministerstvo vnitra, u ostatních obcí zemský úřad)  Obecní zastupitelstvo schvalovalo zejména obecní rozpočet, jeho schůze se měly konat alespoň jednou za dva měsíce a byly veřejné

 Obecní rada byla nejdůležitějším orgánem, její zasedání bylo neveřejné  k mimořádným orgánům obce náležel vládní komisař nebo správní komise (jestliže zemský úřad rozpustil obecní zastupitelstvo)  statutární města byla zachována (Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Opava)

 na základě zákona o organizaci politické správy z roku 1927 byly uvedeny v život okresy  orgánem nových okresů bylo okresní zastupitelstvo  dvě třetiny jeho členů vycházely z přímých voleb, zbývající třetina byla jmenována z řad tzv. odborníků  volební právo do okresních a zemských zastupitelstev přiznáno státním občanům po dosáhnutí 24 roku věku  Okresní zastupitelstvo volilo ze svých řad okresní výbor  předsedou obou těchto orgánů byl okresní hejtman (funkční období trvalo šest let)

Působnost okresní samosprávy

 se zaměřovala na okresní hospodářství, na správu okresního jmění a okresních ústavů, popřípadě podniků, na sestavování rozpočtů a účtů, na zřizování a vydržování ústavů a podniků jako chorobinců, sirotčinců, vychovatelen, ústavů nevidomých, zprostředkovatelen práce

nejvyšším článkem územní samosprávy byla zemská samospráva

 zákon z roku 1927 zavedl čtyři zemské celky, v každé zemi byly vytvořeny orgány zemské samosprávy: zemské zastupitelstvo – dvě třetiny členů vycházely z přímých voleb, jednu třetinu jmenovala vláda z řad tzv. odborníků, působnost ZZ: hospodářská, správní, normotvorná, působnost ve správním soudnictví, poradní zemský prezident - předseda zemský výbor – volen zastupitelstvem ze svých řad zemské komise

 ústřední finanční správa byla soustředěna v ministerstvu financí  ministerstvo financí dohlíželo na celé státní hospodářství, sestavovalo státní rozpočet  pokles významu přímých daní a přesouvání těžiska státních příjmů do daní nepřímých, z přímých daní byla nejvýnosnější daň důchodová, výdělková daň podniků veřejně účtujících, všeobecná daň výdělková a daň pozemková  zvláštním druhem daně byla daň z obratu a daň přepychová

 některé nepřímé daně byly zavedeny po válce: všeobecná daň nápojová, daň z motorových vozidel atd.  nepřímé daně se rozdělovaly na velké spotřební daně (např.daň z cukru, z lihu, daň z minerálních olejů) a na malé spotřební daně  další skupinu příjmů tvořila cla, poplatky a monopoly (tabákový, solní, výbušných látek, umělých sladidel)

 daňovým únikům měl zabránit Ústřední inspektorát (zřízen v roce 1930), tento inspektorát zároveň dohlížel na činnost finančních úřadů  orgánem měnové správy byla Národní banka československá – akciová společnost, v čele bankovní rady stál guvernér jmenovaný prezidentem republiky

Finanční správní úřady: a)zemské finanční úřady – zemská finanční ředitelství v Praze a Brně, finanční ředitelství v Opavě, v sídle zemského finančního úřadu byl archiv katastrálních map b)finanční prokuratury v Praze a Brně – právní zastupování státu a některých jiných právních subjektů, kterým stát tuto výhodu propůjčil (od roku 1933 také v Bratislavě a Užhorodě) c) okresní finanční ředitelství – finančně správní agenda nepřímých dávek, tj. spotřebních daní, monopolů a poplatků

d) finanční inspektoráty – pro Čechy, Moravu a Slezsko e) celní úřady – vyměřování cla a ostatní správní a kontrolní celní agenda (na hranicích i ve vnitrozemí) f) berní úřady – jejich působnost se vztahovala na obvod berního (tj. zpravidla i soudního) okresu, v sídlech berních úřadů byly zřízeny katastrální měřičské úřady, byly pověřeny zakládáním a vedením pozemkového katastru a jeho stálou evidencí

 autonomními ústavy byly burzy, jejich stanovy podléhaly schválení příslušných ministerstev a státní dohled nad burzami vykonával burzovní komisař.  dozorem nad státním hospodářstvím, státním jměním a státním dluhem byl pověřen Nejvyšší účetní kontrolní úřad, byl to úřad rovnocenný ministerstvům a na nich nezávislý

Zdroje:   

http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://zpravodajstvi.olomouc.cz/images/clanky/9657_1_0917113601.jpg http://www.orbitakpostcard.cz/katalog-obrazku/produkt-7361/detail-ceskoslovensko-bankovka-z-roku1926-50-kc-se-la-6224.jpg