09. 04. 2016 16:45
1/5
Historie obce
Historie obce ● ● ●
První písemné zmínky o obci Obecná historie (jednalo se o obec již založenou, kam se přistěhovali Češi, nebo založili obec sami) Etnické složení (původní obyvatelstvo, další národnosti, vztahy mezi těmito národnostmi v různých obdobích až do
současnosti) Šumice leží v jihovýchodní části banátských hor v župě Caras-Severin. Je vzdálena 6 km od obce Lapusnice, jíž je součástí. V roce 1827 do míst dnešní Šumice přišlo 16 rodin z oblasti středních Čech. Byli to první kolonisté tohoto poměrně nehostinného místa. Nejdříve museli vykácet lesy, obdělat získanou půdu,z níž bylo zapotřebí získat co největší sklizeň. Jelikož místo, na které přišli bylo zcela neobydleno museli postavit nová stavení pro svůj budoucí život v drsných podmínkách rumunských hor. Mezi nejnaléhavější a nejdůležitější starosti, které museli první kolonisté řešit bylo splnění požadované dodávky dříví vojenským úřadům. Obyvatelé Šumice byli povoláni Střežením jihovýchodní hranice habsburské monarchie stejně jako ostatní strážci říše. Muži, kteří byli schopni vojenské služby v pohraničí, si museli sami obstarat stravu do služby a vojenskou uniformu. Ve vesnici byl správce s titulem „comandant“ , jenž byl zřízen k určování služby na vojenské hranici, dále měl na starosti mýcení lesů a dodávky dřeva vojenským úřadům. Mnoho obyvatel, právě založené vesnice se v pozdější době rozptýlilo pro těžké životní podmínky po celém Baňatě. Další kolonisté, ktěří přichází z oblasti východních Čech do Šumice v roce 1856, to neměli o nic jednodušší než jejich předchůdci. I oni si museli sami vykácet lesy a zpracovat dřevo, aby vznikla půda vhodná pro nové pole, louky a sady, na kterých si obstarávali obživu. V roce 1913 v Banátě došlo k pomaďaršťování vesnic, Šumice nesla v té době jméno „Cseherdos“. Hlavním zaměstnáním obyvatel vesnice v celém tomto období bylo zemědělství, chov dobytka a ovocnářství. Obdělávání polí (hlavními zemědělskými plodinami byly a jsou, brambory a pšenice) byla práce těžká a přesto lidem zajišťovala jen to nejnutnější přežívání ze dne na den. O vyšší produktivitě v zemědělství nelze díky chudé půdě, která se v této části rumunských hor vyskytuje vůbec mluvit. Nemálokrát se stalo, že úroda nebyla tak veliká, aby zajistila obyvatelům přežít ve slušných podmínkách chladné zimní období. Proto byli mnozí lidé nuceni kupovat zemědělské produkty z jiných míst, aby měli sami co jíst a čím nakrmit dobytek. Aby se rodina uživila chodili muži na šestnáctihodinové směny do továrny a ženy v noci na dalekých kopcích sbírali medvědice(ostružiny), aby je mohly ráno prodat. Zpět do Československa odchází v říjnu 1946 devět rodin. V roce 1949 začíná po usnesení pléna Ústředního výboru Komunistické strany Rumunska kolektivizace zemědělství. V Šumici žádné družstvo nevzniklo, protože zde nebyla pole dostatečně úrodná. Lidé, kteří neměli, ani tak dostatek pro svá hospodářství, byli nuceni dávat státu část z toho, co měli, například maso a mléko. V letech 1965 – 1967 sami občané začali stavět nový kulturní dům, který dnes není plně využíván, jelikož veselky ani jiné slavnosti se už v obci v podstatě nekonají. Největším počinem ovšem byla elektrifikace, která proběhla v roce 1965. Lidé sem dovezli dřevěné sloupy, vykopali jámy a pomáhali v elektrifikaci Šumice pod vedením montérů a božovické pobočky. Historie českého osídlení ● ●
Kdy a jak došlo ke kolonizaci českým obyvatelstvem. Dosavadní výzkumy týkající se dané obce
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 28. 08. 2015 20:26
sumita_sumice http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=sumita_sumice
Specifika obce ●
V čem je tato obec výjimečná (z hlediska geografických, klimatických podmínek, z hlediska izolovanosti, národnostní pestrosti, dostupnosti pracovních míst…)
Mezi nejzákladnější specifika obce patří nejmenší škola v Evropě, kterou v současné době navštěvuje pouze pět dětí. Šumice se dále vyznačuje svou geografickou polohou. Z celé oblasti Banátu je tato vesnička nejvzdálenější a nejseverněji položena. Většina obyvatel nikdy nenavštívila víc jak jednu českou vesnici v Banátu, nejčastěji se jednalo o Rovensko, která je nejblíž, přesto cesta tam není jednoduchá . S prací v okolí je to velmi složité a pro obyvatelé v postatě nemožné najít pracovní místa. Nejbližší větší město je Oršava, kam dojíždět za prací je prakticky nereálné. Do vesnice nejezdí žádný autobus a nejbližší zastávka je vzálená 6 km po kamenné cestě, vlaková stanice je až 20 km daleko. Jediná šance přivýdělku je prodej části jejich sklizně, ovšem náklady na prodej by vysoce přerostly potenciální zisky. V Šumici je 6 aut a bývá zvykem, že ten, kdo má auto, za menší příspěvěk odveze ostatní, když je potřeba. Právě kvůli nedostatku práce odešlo mnoho mladých rodin do větších měst v Rumunsku. Jen hrstka odešla za prací do Čech, je to spíše vyjímka. Veselky, křtiny, ani jiné tradice se zdaleka nedodržují jako před lety. Poslední velká veselka byla před více jak deseti lety. Ve vesnici zůstali hlavně starší lidé, kteří život zde vnímají jako poklidné dožití. Šumici tudíž hrozí,že nadobro zanikne, její obyvatele vymírají a nový neřibývají. Rumuni by sice chtěli opuštěná stavení koupit, ale nabízejí prý tak malo, že se nevyplatí prodávat. Snad, možná sem děti nynějších obyvatel budou jezdit na víkend,ale jak dlouho to potrvá… Statistické údaje o počtech krajanů ●
●
Vývoj počtu českého obyvatelstva (absolutní i relativní) podle národnosti, ev. podle mateřského jazyka Jakým způsobem krajané vnímají a projevují svoji národnostní identitu
V roce 1827 přichází do míst dnešní Šumice 16 rodin z Čech. Dále pak v roce 1856 se v Šumici usazuje dalších 6 rodin, o tomto roku se hovoří jako o „třetí kolonizaci“, není nám ale známo kdy proběhla v Šumici druhá kolonizační vlna. V Czoeringově práci „Ethnographie der Österreichischen Monarchie“ je uvedeno, že v roce 1830 měla Šumice 123 obyvatel. V této době, ale začal počet obyvatel klesat, příčinou bylo vojenské velení, které dalo některým rodinám povolení k vystěhování do úrodnějších míst. Počet obyvatel začíná přirozeně stoupat až po roce 1854. V roce 1880 má Šumice už 263 obyvatel, z toho jen jednoho Němce a Rumuna. Všichni obyvatelé tého vesnice jsou římsko-katolického vyznání. Gramotných obyvatel podle statistických údajů bylo 42. Podle podrobnější statistiky z roku 1900 měla Šumice v té době 376 obyvatel z nichž 134 umělo psát a číst. I počet stavení ve vesnici se rozrůstá oproti roku 1880, kdy měla vesnice 47 domů, má o dvacet let později 60 stavení. Velkého rozmachu se vesnice dočkala mezi léty 1900 až 1918, o čemž svědčí skoro zdvojnásobení stavení v Šumici a to na 116. V roce 1930, podle sčítání obyvatelstva, žilo ve vesnice 469 Čechů a 1 Rumun, pravoslavného vyznání. Češi byli římskými katolíky a v průběhu let se to nijak neměnilo. Podle dnešních výpovědí s jejich vírou neměli žádné problémy. „My jsme katolíci, Rumuni pravoslavní, žijeme vedle sebe, my nevadíme jim a oni nám. Každý si drží svý a nevšímáme se spolu.“ Podle této tabulky můžeme vidět, že 66,3 procent obyvatel vesnice starších sedmi let je gramotných, ovšem většina má jen základní vzdělání. gramotnost_obyvatel_roku_1930.doc Dnes je v Šumici 94 obyvatel z toho 32 můžu. Děti se nerodí, mladí odešli za prací do měst, od zimy do léta tu pochovali 9 lidí. Spolková činnost ● ●
Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů. Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…
http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Printed on 09. 04. 2016 16:45
09. 04. 2016 16:45
3/5
Historie obce
Bohužel nám v celé vesnici nebyl schopný nikdo nic ke spolkům říci. Nezjistili jsme tedy nic z historie, ani součastnosti, s největší pravděpodobností zde žádný spolek nefunguje. Náboženství ● ●
●
Jaká je konfesní struktura krajanů. Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti). Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).
Po celou dobu existence Šumice bylo a je obyvatelstvo skoro bez vyjímky české i když jak oni sami o sobě tvrdí: „pro Rumuny jsem pem, pro Čechy jsem Rumun.“ Obyvatelé Šumice jsou římskými katolíky a nepamatují si, že by měli někdy nějaké problémy s Rumuny nebo s jejich náboženským vyznaním. „ Žijeme tu vedle sebe, my se nepletem jim, oni nám, ale klidně si i pomůžeme. “ říka paní Amálie Jakubiski. Do kostela tu chodí každou neděli, zpívají a čtou z evangelia. Velebný pán je tu jen jednou za čtrnáct dní a proto v týdnech kdy tu není obstarává jeho práci zpěvák - čte z evangelia a vybírá správně písničky. Je mu už 75 let, cítí se starý a chtěl by, aby ho někdo vystřídal. Není tu, ale nikdo, kdo by ho mohl nahradit. Jiná pání se zase stará, aby v kostele byly čerstvé květiny.
Čekání na mši před šumickým kostelem Školství ● ● ●
Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily. Kam chodí děti do školy dnes. Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).
„Od roku 1827 se začala dělat škola po staveních“, řekl nám nynější učitel v Šumici František Olteáno. Mezi prvními kolinosty bylo dost lidí, kteří uměli psát a číst. V pozdějších dobách již učitelé z Čech do Šumice jen neradi přicházeli, jelikož život zde byl o mnoho težší. Kulturní aktivity se soustřeďují ve škole a v takzvaném „kulturním domě“ což byla vlastně velká místnost, kterou dal k dispozici jeden zámožnější obyvatel.1) Tyto prostory časem, ale přestávají stačit. Práce na nové škole začaly již před první světovou válkou, ale právě kvůli ní byla škola dokončena až roku 1924. Po první světové válce se děti učili v první a druhé třídě jen česky a do sedmé zase jen rumusky. V této době se také dostalo Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Last update: 28. 08. 2015 20:26
sumita_sumice http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=sumita_sumice
do místní školy díky učitelům z Čech rádio. Často složilo celé vesnici, když se v neděli shromáždili ve škole a poslouchali ho. V místní škole funguje knihovna, která měla ve druhé polovině 19.stl okolo 40 svazků, v dnešní době se jedná zhruba o 2000 knih. Velký zájem o čtení jsme nezpozrovali. Ve vesnici žijí spíše staří lidé, kteří jsou rádi, že zastávají práci na svých hospodářstvích a večer unaveni si raději sednou k televizi. Po revoluci sem chodili učitélé misionáři. Před revolucí vozil mikrobus žáky 9. a 10. třídy do Lapusnice. Franišek Olteáno se stal učitel mezi rokem 1990 a 1991. Základní škola v Šumici má osm tříd, od páté třídy, ale musejí žáci dělat zkoušky v Lapusnici. Čeština se zde vyučuje po celou školní docházku stejně jako rumunština. Ve školním roce 2008/2009 má škola 5 žáků, bude tedy nadále fungovat. Pan Olteáno má však obavy o budoucnost fungování školy. „Je potřeba minimálně čtyř dětí od 1.- 4. třídy, aby škola byla otevřená, letos to pujde, ale nevím co bude za rok.“ Počítače ve škole nejsou, i když místní učitel usilují o to, aby do školy byl zaveden internet. Ředitel Lapusnice tvrdí, že je zbytečné, počítače pro tak málo dětí. „Tak 4 roky zpátky vezli Češi na Ukrajiny 2 staré počítače, nechtěli je tam, tak je nechali tady, ale nefungují. Problém je, že z Čech posílají staré věci, to samé tvrdí i o lécích. “
Shrnutí Šumice je nejodlehleji položená vesnice rumunského Banátu. Cesta, kterou musíte absolvovat k návštevě těchto míst, je zcela jistě nejnáročnější. Snad i špatná dostupnost a vzálenost od ostatních vesniček Banátu dělá Šumici vyjímečnou. Jestliže většina vesnic je v dnešní době poznamenána dychtivými turisty, Šumice je vyjímkou. Nenajdete tu cedulky, které vám budou nabízet ubytování, autobusy plné turistů ani hospodu, kde během léta pravděpodobněji potkáte souseda z Prahy než stoly obležené místními. Místní obyvatelé jsou milý lidé, kteří si zatím nepřipadají jako opice v zoologické zahradě a tak si s vámi rádi povypráví, když je potkáte na pastvě nebo na poli. Ptají se na Českou republiku, odkud jste a jaké je u nás zrovna počasí, většina z nich navštívila nanejvíš nejbližší českou vesnici Rovensko nebo Svatou Helenu a Čechy nikdy neuvidí. Jen velice málo mladých lidí z této vesnice odešlo do Čech, mnohem častěji odcházejí do vetších měst v Rumunsku. Šumice je místo, kde se vrátíte v čase, vodovod sem nebyl zaveden a pravděpodobně ani nikdy nebude. Když se na to zeptáte místních většinou jen pokrčí rameny a řeknou, že mají přece studnu. Mládých rodin je zde poskromnu, žijí zde jen staří lidé a mladí se vracet nechtějí, co by tu také dělali. Šumice je odlehlá vesnice v horách, kterou ze všech stran obklopují jen kopce, i cesta do vesnice je http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
Printed on 09. 04. 2016 16:45
09. 04. 2016 16:45
5/5
Historie obce
jen štěrková a pracovní příležitosti tu nejsou vůbec žádné. Pokud se tu něco nezmění, což není pravděpodobné, tahle vesnička bude za pár let jen několik opuštěných domů, bez svých panů. 1) PATRUT, NIKOLAE, DRAXEL, FRANTIŠEK: Invingatorii muntelui
From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=sumita_sumice Last update: 28. 08. 2015 20:26
Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
