Historie obce Kožušice Dávná minulost obce Kožušice je neznámá, existuje pouze zmínka ve Vlastivědě Moravské, ve které se píše, že název obce pochází údajně od slova kožíšek, kožušik. Dle pověsti nosívali obyvatelé Kožušic v dávných dobách kožuchy bez rukávů a bez zapínání. Když si chtěl muž kožich obléci, postavil se k lavici, vzpažil obě ruce a žena mu kožich navlékla shora. Vesnice leží 15 km od města Bučovice, v nadmořské výšce 329 m a její katastr měří 7,21 km. Osada se připomíná poprvé ve 14. století – v r. 1333 koupil Jan z Kožušic od Dětřicha ze Žarůžek dvůr, který se údajně nacházel v části obce zvané „Kót“. V r. 1408 je zaznamenána informace o existenci dvora. O něco později se stala vesnice Kožušice majetkem panství bučovického. Obecní pečeť měla ve znaku jabloň, kosu a sekeru a kolem nápis „ Obec Kožušice“. V obci převládalo od pradávna zemědělství. Před třicetiletou válkou měly Kožušice 29 stavení a po třicetileté válce jenom 13 obyvatelných stavení a 16 zcela zpustošených. Roku 1790 bylo v obci 66 domů, ve kterých bydlelo 78 rodin a žilo zde asi 350 obyvatel. První zmínka o škole je z r. 1806, byla umístěna v domě č. 38 (a později v č. 72) a měla 45 žáků. Nová škola byla vybudována v roce 1846 (dům č. 76) a byla jednotřídní. V budově byl také zřízen byt pro učitele. Jako řídící učitel zde působil Alois Gregor, který v r. 1886 založil první školní kroniku. Jeho syn dr. Alois Gregor (nar. 14. 11. 1888, zemřel 8. 9. 1971) působil jako docent českého jazyka na UJEP v Brně a v r. 1965 navštívil naši obec jako slavný rodák. Byl autorem knihy o nářečí v okolí Bučovic. Budovu staré školy odkoupil v r. 1918 p. Jelínek, místní stolař. Nová škola se začala stavět v r. 1914 a byla otevřena v r. 1919. Dne 12. 9. 1919 byla kolaudována a 14. 9. vysvěcena. Rozpočet na její výstavbu činil 48 000 Kč, ale byl překročen o 50 000 Kč. Až do r. 1948 byla školou dvojtřídní, pak jednotřídní, a to pro 1. – 5. ročník. Od 1. 9. 1977 byla základní škola v obci zrušena a žáci musejí dojíždět již od 1. třídy do ZŠ Brankovice. V r. 1863 byla obec postižena silným krupobitím a celá úroda byla zničena. V r. 1867 vyhořela část Chaloupky – požár vznikl v domě č. 28. Protože bylo sucho, požár se rychle rozšířil na celou část. Celkem vyhořelo do základů 29 domů, protože byly celé dřevěné, dále uhořely 4 krávy, 5 ks vepřového a všechna drůbež. V r. 1899 byl založen Spolek dobrovolných hasičů, který pod názvem Sbor dobrovolných hasičů Kožušice pracuje dodnes. V r. 1999 proběhly velké oslavy 100. výročí založení sboru.
Události celosvětového významu se dotkly i naší obce a jejích obyvatel. Do 1. světové války narukovalo po vyhlášení války 53 mužů a v průběhu války dalších 31 mužů, takže celkem 84 mužů. Válka trvala 4 roky a veškerou práci v hospodářstvích obstarávaly ženy, děti a starci. Ke konci války docházelo často k dezerci. Jako první zběhl od vojska František Gregor. Celkem bylo 29 dezertérů. V r. 1918 skončila první světová válka a bylo vyhlášeno samostatné Československo. Bilance 1. světové války byla hrozivá. Malé Kožušice ztratily ve válce 6 mužů – Skalička Jan, Kučírek František, Gamba Jan, Richter Václav, Veselý Josef a Výrostek František. Do ruského zajetí se dostalo 16 mužů – Brňák, Brančík, Kyjovský, Švančara, Holík, Kyjovský, Kolář, Skalička, Holásek Antonín, Holásek Rudolf, Kučírek, Kousek, Holásek Jan, Holásek František, Foret a Vrba. Holásek František a Wolfgang Šmudla při svém návratu do obce obepluli celý svět. V r. 1919 byla v obci založena tělovýchovná jednota Sokol. V r. 1921 proběhlo v obci sčítání lidu a v tomto roce bylo v obci 412 obyvatel. V r. 1922 si obec vystavěla silnici přes obec od státní silnice až k hornímu mostu a v r. 1923 byla tato silnice vystavěna i přes Chaloupky. V tomto roce postihla obec katastrofa - vlivem nedostatku píce onemocněl veškerý dobytek a padlo 20 krav, 3 koně a 7 hříbat. V tomto roce se vystěhovali do Argentiny Kučerňák Josef, Skalička František, Augustin a Alois Hrubý. V r. 1923 bylo založeno místní Myslivecké sdružení. V r. 1928 byla zavedena v obci elektrifikace. Kožušice rázem změnily svůj vzhled, protože náves byla osvětlena několika pouličními světly. V tomto roce byla založena kronika obce, kterou začal psát Václav Dias, řídící učitel na obecní škole. V r. 1931 bylo v celé republice provedeno sčítání lidu a zemědělských závodů. Kožušice měly v r. 1930 celkem 444 obyvatel, dále bylo zapsáno 42 koní, 225 krav, 179 prasat, 120 koz, 2175 slepic, 533 hus, 103 kachen. V katastru žilo také mnoho lesní zvěře. V r. 1931 koupila obec les Kraví hora za částku 92 000 Kč. Tento les byl v roce 1992 převeden zpět do majetku obce. V r. 1932 byla velká vedra a to tak velká, že vyschl potok přes obec a také všechny studny. Jediná studna, která nevyschla, byla studna u Korýtek. V r. 1934 vypukl v domě č. 60 požár (Hrubý August), a tak shořela poslední došková střecha v obci. V tomto roce zakoupil hasičský sbor nové jeviště pro ochotnické divadlo v ceně 3 200 Kč a dále byl postaven pod lípou svobody pomník občanům padlým za 1. světové války.
Slavnostní odhalení bylo 5. července 1934 a pomník dodal a postavil mistr kamenický Šubčík ze Střílek v ceně 1375 Kč Dalším důležitým obdobím bylo období meziválečné a válečné. V roce 1938 byla očekávána válka s nacistickým Německem, které stále stupňovalo své územní požadavky vůči naší republice. Od února roku 1938 byla prováděna zatemňovací cvičení a v květnu byla provedena částečná mobilizace. Z naší obce nastoupili 3 muži. V září byla v celé republice vyhlášena všeobecná mobilizace. Celkem nastoupilo 41 občanů. Pak byl přijat Mnichovský diktát o odstoupení pohraničních území a byla nařízena demobilizace a všichni mužové se vrátili po 3 až 6 týdnech domů. V roce 1938 se začali do obce vracet místní rodáci ze zabraného území a ze Slovenska. Byli to Hrubý Josef a Novotný František. 22. července 1939 byla obec postižena silným krupobitím, byla zničena veškerá úroda v některých místech na 100%, byla rozbita okna a střešní krytina na některých domech. V předvečer pouti ve Střílkách 14. 8. přišlo druhé krupobití s průtrží mračen a vichřicí a to dokončilo dílo zkázy tam, kde ještě něco zůstalo. V některých tratích byla naplavena až 1 m vysoká vrstva ledu. V r. 1939 byla zakoupena nová stříkačka v ceně 2 300 K pro hasičský sbor. Dne 15. 3. 1939 překročila německá vojska naše hranice a byl obsazen zbytek republiky a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava se všemi negativními dopady na obyvatelstvo. Začaly být v platnosti lístky na potraviny, uhlí, šaty a jiné zboží. Byly nařízeny dodávky zboží pro Německo, na školách byly provedeny revize učebnic a knihoven. 1. června 1942 byly provedeny první odvody 20letých na práci v Říši. Jako první museli nastoupit Hrubý Leopold, který v říši zahynul, Gregor Vojtěch, Odehnal Josef a později Videňka Rudolf, Brančík Antonín, Novotný Václav a Machálek Josef. 16. září 1942 byl v obci zatčen spolu s manželkou a dvěma syny kovář a občan obce Marek Florián, který byl dne 20. 5. 1943 v Berlíně popraven. Jeho manželka a synové byli až do konce války v koncentračním táboře. V r. 1942 žilo v obci 499 obyvatel. Od poloviny dubna r. 1945 byl očekáván příchod fronty. Po státní silnici proudily kolony vojenské techniky. Občané byli nasazeni na vytváření protitankových zátarasů, které byly umístěny v prostoru u mlýna. 2 dubna bylo přivedeno do obce 220 ruských zajatců, kteří byli ve velmi špatném zdravotním stavu. V neděli 29. dubna 1945 odpoledne začaly na katastr obce dopadat první granáty a první dopadl do zahrady u domu č. 61. Při této přestřelce byl smrtelně zasažen 30letý občan Josef Vrba z čísla 53.
Dne 1. května 1945 přišli do obce první vojáci rumunské národnosti, kteří osvobodili obec Kožušice. Při osvobozování obce padli dva rumunští vojáci, kteří byli pochováni u kapličky. Dne 9. května 1945 byla ukončena druhá světová válka. V těchto válečných letech zahynuli 4 občané obce Kožušice: Marek Florián
popraven v Berlíně
Daniel Josef
zahynul v koncentračním táboře
Hrubý Leopold
zahynul na nucených pracích
Vrba Josef
zahynul při osvobozování obce
Už od června roku 1945 se začali někteří občané stěhovat a osidlovat pohraniční obce okresu Jeseník, zvláště pak Kraš u Vidnavy, kam se odstěhovalo celkem 15 rodin. Druhá skupina se usídlila v Perné a třetí v Práči u Znojma. Celkem se v roce 1945 a 1946 odstěhovalo 43 rodin a s rodinnými příslušníky to bylo celkem 131 osob. V roce 1945 žilo v obci 520 obyvatel, což je pravděpodobně nejvíce obyvatel v historii obce Kožušice. Zvláštní pozornost v tomto těžkém období zasluhuje místní hudební soubor pod vedením p. Viléma Gregora. I když jakékoli zábavy byly zakázány, tento soubor sestavený jak z domácích, tak i přespolních občanů, prováděl tzv. hudební zkoušky, které byly někdy i 3krát týdně a na nich se i tancovalo. Tyto hudební zkoušky se konaly většinou v hostinci u Augustinů č. 49. Neustával i ostatní kulturní život v obci, hrálo se divadlo, promítaly se školní filmy a byly uspořádány dvě výstavy ovoce. Hlavním organizátorem těchto akcí byl učitel Jedlička Jindřich. Dalším mezníkem v poválečné době byla účast v roce 1948 23 občanů na sokolském sletu v Praze. Dvojtřídní škola v obci byla přeměněna na jednotřídní, počet žáků 30. V r. 1949 bylo založeno v obci strojní družstvo, které zakoupilo traktor pro potřeby zemědělců. V roce 1949 byl založen přípravný výbor JZD, ale trvalo ještě dva roky, než bylo družstvo založeno. V r. 1950 byly provedeny v obci první společné žně a v roce 1951 bylo založeno JZD. A byly zrušeny některé živnosti, jako obchod Křenek, hostinec Machalová, Píro mlýn, Vénos obchod a pekařství, Machala řeznictví. Život v obci se neustále zlepšoval, a to především díky nově založenému JZD, které jak materiálově, tak i finančně podporoval život v obci a to hlavně při jejím zvelebováním.
V r. 1953 byla zřízena mateřská školka v budově národní školy, kterou navštěvovalo 20 dětí. Bylo zavedeno celodenní stravování ve školce a škole. V r. 1956 byl v obci zakoupen promítací přístroj a zvukové kino zahájilo svoji činnost 4. 8. 1956 filmem Tajemství krve a kino se pravidelně promítalo v sále u Machalů. V r. 1957 byl zakoupen první televizor do místní školy. Do života obce zasáhla také v r. 1959 jedna z největších povodní, kdy byla zaplavena téměř celá obec a došlo k poškození jak polností, tak i majetku občanů. Pro řešení takových situací byla v r. 1962 provedena regulace říčky Litava a do nového koryta a byly opraveny i ostatní přítokové potoky. V r. 1961 byl v obci postaven nový hřbitov v ceně 250 000 Kč, prvním pohřbeným občanem byl p. Jakub Buš. V roce 1970 bylo rozhodnuto, aby v místě staré školy bylo vybudováno pohostinství a kulturní dům, a to ve dvou etapách. Celá tato akce byla realizována v tzv. akci Z, do které se zapojili všichni občané obce. V r. 1970 byla opět obec postižena povodní, a proto bylo rozhodnuto provést celkovou regulaci obecního potoka, která byla provedena do dvou let. V r. 1972 byl uveden do provozu kulturní dům, na kterém bylo odpracováno celkem 12 592 brigádnických hodin. Rok 1973 znamená pro obec konec samostatného JZD, které se stalo součástí sloučeného JZD Brankovice, ve kterém byly začleněny další obce Brankovice, Malínky, Dobročkovice. V tomto roce byla zahájena výstavba nové požární zbrojnice na místě budovy č. 49, kde byl dříve hostinec. Stále fungovala v obci škola a školka. V obci také pracovalo Myslivecké sdružení Kožušice – Malínky, např. v roce 1973 bylo uloveno 480 bažantů a 261 zajíců. Ve druhé polovině 70. let dochází stále k úbytku obyvatel v obci a některé domy se stávají domy na rekreaci. V roce 1975 byla zahájena výstavba bytu nad požární zbrojnicí. Do místní školy dochází v roce 1975 jen 9 žáků, a proto je rozhodnuto místní školu od 1. 9. 1977 v obci zrušit /po 150letech/. Žáci z obce budou dojíždět do školy v Brankovicích. Od roku 1976 byla obec začleněna do Národního výboru Brankovice a život byl oslaben, těžce se prosazovaly v tomto NV zájmy obce. Tento společný NV pracoval až do roku 1990. V r. 1976 se podařilo dokončit požární zbrojnici pro potřeby sboru. V r. 1980 byla v obci uspořádána velká výstava ovoce a zeleniny, na které bylo vystavováno celkem 235 vzorků a navštívilo ji 226 návštěvníků.
V r. 1983 byla provedena po 44 letech nová novostavba domu, který si postavil dr. Milan Přadka. V létě roku 1986 přišla opět velká povodeň, a to 12. srpna, kdy spadlo během 3 hodin 86 mm vody. Tato povodeň zaplavila střed obce, kudy se valila voda od domu k domu. V r. 1989 dochází k velkým politickým změnám a v r. 1990 v listopadu byly uskutečněny komunální volby v naší obci. Bylo zvoleno 9-členné zastupitelstvo v čele se starostou p. Brňákem Jiřím, a tak opět začíná doba samostatného rozhodování o životě v obci. Les Kraví hora byl navrácen do vlastnictví obce Kožušice. V 90. letech byla provedena oprava střechy a fasády na obecním úřadě, oprava komunikace od Svolšiny až po horní konec obce, oprava mostu, fasády na KD, oprava komunikace přes obec, výstavba sociálního zařízení na obecním úřadě a výstavba dětského hřiště, které slouží jak dětem tak dospělým, a to v létě i v zimě. V r. 1999 proběhla oslava 100. výročí založení sboru dobrovolných hasičů. V tomto roce rozhodlo zastupitelstvo obce požádat parlament ČR o udělení symbolu obce Kožušice. Byl vytvořen návrh znaku a praporu obce heraldikem p. Pavlů a tento byl předložen parlamentu ČR. Dne 20. 6. 2000 obdržela obec z rukou předsedy parlamentu p. Václava Klause rozhodnutí o udělení znaku a praporu obce. Při této významné události v dějinách obce byl uspořádán ve dnech 11., 12. a 13. srpna sjezd rodáků obce Kožušice. V letech 2001 až 2009 bylo započato s opravami místních chodníků v obci. Tato akce byla spolufinancována s dotacemi Jihomoravského kraje a to ve výši 140 000 Kč každý rok. Tyto opravy zabezpečovala fa Libora Kobzinka z Hrušek. V r. 2007 zastupitelstvo obce rozhodlo požádat o dotaci na výstavbu vodovodu pro obec Kožušice. Projekt této výstavby provedl ing. Kammermaier ze Šlapanic. Náklady na projekt činily 180 000 Kč. Výstavba vodovodu byla zahájena v r. 2008 a téhož roku byla také ukončena. Celkové náklady na výstavbu činily 6 979 231 Kč. Obec obdržela na tuto výstavbu 4 885 000 Kč z fondu Ministerstva zemědělství a 1 100 000 Kč z fondu Jihomoravského kraje. Akci provedla fa Flow Jet s. r. o. Brno, tzv. bezvýkopovou technologií, a to z obce Malínky do obce Kožušice a rozvod po obci. V r. 2008 byla provedena akce položení umělého povrchu na dětském hřišti. Tuto akci provedla fa Demicar ze Slavkova. Jednalo se o položení umělého povrchu na hřišti před obecním úřadem. Celkové náklady činily 480 000 Kč. Dotace z fondu Ministerstva pro místní rozvoj činila 300 00 Kč, 180 000 Kč bylo z vlastních prostředků. V r. 2009 byla provedena výstavba dětského koutku u víceúčelového hřiště včetně přístřešku a zpevněných ploch. Náklady činily 280 000 Kč, z toho dotace činily 195 000 Kč.
