HISTORICKÝ VÝVOJ EVROPSKÝCH IDEJÍ •
13. stol.
◦ Pierre du Bois [deBoa] ▪ ▪
rádce franc. krále dojde ke sjednocení Evropy, Francie v čele
◦ Dante Alighieri ▪
Křesťantsví spojítkem mezi státy Evropy
▪
◦ Francesco Petrarca ▪ •
Karel IV. osobnost sjednocující Evropu
15. stol.
◦ Jiří z Poděbrad ▪
projekt vyvedení českých zemí z izolace - „Nastolení míru v celém křesťanstvu“
▪
◦ Papež Pius II. ▪ •
Evropa spojena náboženstvím, hlava: Papež.
16. stol.
◦ Erasmus Rotterdamský ▪ ▪
všechny státy v Evropě rovnocennéf pojítkem Latina
▪
◦ Jan Ámos Komenský ▪ ▪
sjednocení Evropy na základě vzdělání a křesťanství díla: O nápravě věcí lidských, Cesta světla
◦ William Penn ▪ ▪ ▪
anglický reformátor chtěl spolek národů, společný evropský parlament plán neuskutečněn → do USA → založil stát Pensilvánie
▪
•
18. -19. stol.
◦ Jean Jacques Rousseau ▪
praotec federalismu
1/7
◦ Charles Luis de Montesquieu ▪ ▪
odpůrce absolutní monarchie propagoval konstituční nebo republikuf
◦ Voltaire ▪
◦ Saint Simon
▪ myšlenka evropského parlamentu (1 zástupce na každý milion lidí) ◦ Viktor Hugo ▪ ▪
„Spojené státy Evropské“ nepovažoval hegemonii (nadvládu) Francie
◦ Friedrich Schiller ▪
text, kt. se využil jako hymna EU.
EVROPSKÁ UNIE
•
1950 Vymyslel Jean Monet plán na společný dohled nad průmyslem Německa (strach se zbrojení) 1951 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) – Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko ◦ dále tyto státy založily Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM), Evropské hospodářské společenství (EHS) 1957 ◦ podepsána smlouva Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii ◦ EHS = Evropské hospodářské společenství 1967 Tyto 3 organizace sloučeny do Evropského společenství
•
1973 Přistoupení Dánska, Švédska, Anglie
•
1981 Řecko
•
1986 Španělsko, Portugalsko
•
1992 Maastrichtská smlouva – vznik EU ◦ konvergenční kriteria pro vstup
•
1995 – přístup dalších států – Rakousko, Finsko, Švédsko ◦ celkem tedy 15 států EU – tzv. „Evropská patnáctka“
• •
•
◦
Podmínky pro přistupující státy: ▪ nízká inflace ▪ stabilita měny ▪ nízká zadluženost státu ▪ hospodářský růst
•
1995 Rakousko, Švédsko, Finsko ◦ v té době tzv. Evropská patnáctka
•
1995 Šengenská dohoda ◦ některé státy EU přijaly: ▪ společnou vízovou politikou ▪ společná kontrola vnějších hranic
•
3 klíčové pilíře EU ◦ ◦ ◦
•
Hospodářská a měnová unie Zahraniční politika, obrana a bezpečnost Justice
Komunitární právo ◦
4 legislativní předpisy: ▪ Nařízení – má platnost pro všechny státy EU na úrovni zákonů ▪ Směrnice – platí pro všechny, definují výsledek, nikoliv postup
2/7
▪ ▪
Rozhodnutí – týká se konkrétního státu Doporučení – není právně vynutitelné, ale země by ho měla akceptovat
•
1997 Amsterodamská smlouva ◦ nové cíle pro EU, potvrdila Maastrichtskou smlouvu
•
2000 Smlouva v Nice [nis] ◦ rozšíření EU o další státy ◦ ústava EU
•
2009 Lisabonská smlouva ◦ ústava EU detailně
•
Cíle EU ◦
◦
•
Hospodářská unie ▪ snaha o sladění hosp. politiky EU ▪ 4 zákl. svobody hospodářské unie: • volný pohyb osob • zboží • služeb • kapitálů Měnová unie ▪ snaha, aby země EU užívaly společné měny – EURO ▪ v některých zemích platí EURO od ledna 2002 ▪ dohled nad evropskou měnou má Evropská centrální banka
Symboly EU ◦ ◦
evropská vlajka – kruh 12 neměnných zlatých hvězd na modrém poli (1995) evropská hymna ▪ 9. symfonie Ludvíka Beethowena – Óda na radost ▪ Fridrich Schiller
INSTITUCE EU •
•
•
Evropská komise ◦ ◦ ◦
zastupuje zájmy EU jako celku (důležitý nadnárodní princip) podává návrhy zákonů (tvorba legislativy) sídlo v Bruselu
◦ ◦ ◦
každá země je zastoupena jedním komisařem (celkem 27 komisařů) komisař pro ČR: Štefan Füle funkční období: 5 let
◦
předsedou EK: José Mamel Barosso
Evropská rada ◦ ◦ ◦
neboli „evropský summit“ hlavní pol. orgán EU schází se nejvyšší představitelé členských zemí – předsedové vlád
◦
každého 1/2 roku se mění předsednická země ▪ ČR: 1. 1. – 30. 6. 2010
◦ ◦
sídlo v Bruselu předseda evropské rady je premiér předsedající země
Rada EU ◦ ◦ ◦
•
nestálý orgán zastupuje zájmy členských států EU schází se střídavě v Bruselu a v Lucemburku
Evropský parlament ◦ ◦ ◦
zastupuje občany EU prostřednictvím europoslanců ČR má 22 poslanců f-ční období: 5 let
3/7
•
◦ ◦ ◦
celkově 736 poslanců sídlo ve Štrasburku předseda EP: Hans Gärt Pättering
◦
někteří čeští europoslanci: ▪ Jan Zahradil (ODS) ▪ Vladimír Remek (KSČM) ▪ Richard Falber (odbory) ▪ Zuzana Roitová
Evropský soudní dvůr ◦ ◦ ◦
•
Evropský účetní dvůr ◦
•
celkem 27 soudců – z každé země jeden sídlo v Lucemburku funkční období: 6 let
stará se o finance a účetnictví EU
Evropská centrální banka ◦ ◦ ◦
sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem stará se o EURO 2002 – přechod více států na EURO
•
dále Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor
•
1. 5. 2004 vstoupily do EU tyto země: ◦ ČR, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Maďarsko, Kypr, Malta, Polsko 1. 1. 2007: ◦ Rumunsko, Bulharsko Státy usilující o vstup do EU (kandidátské státy): ◦ Chorvatsko, Albánie, Makedonie, Turecko
• •
NATO •
Severoatlantická (vojenská) aliance, Severoatlantický vojenský pakt
• •
spojení zemí USA, VB, Francie proti hrozbě rozpínání Sovětského svazu útok na jednoho člena aliance znamená útok na celou alianci
• •
vzniklo 4. 4. 1949 ve Washingtonu opírá se o mezinárodní právo – chartu OSN
• •
článek 5 – právo členských států na kolektivní i individuální ochranu „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. "
•
pravidlo – útok na 1 z členů chápán jako útok na všechny členské státy
•
Instituce: ◦ Stálá rada ▪ ▪
schází je 1× týdně vojenští úředníci – nižší úroveň
◦ Schůze na úrovní ministrů zahraničí nebo předsedů vlád ▪
setkání na vyšší úrovni
◦ Výbor pro plánování obrany ◦ Vojenský výbor •
generální tajemník NATO – Anders Fogh Rasmussen
4/7
◦ •
nejvyšší funkcionář, vede různé diskuse, mírová jednání
ČR vstoupila do NATO 12. 3. 1999 (spolu s Maďarskem a Polskem)
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ (OSN) • •
(United Nations Organisation) Nahradila Společnost národů ◦ existovala mezi dvěma světovými válkami ◦ ale jako garant bezpečnosti a míru neobstála
•
vznik 1945 v San Francisku ◦ zakládající dokument: Charta OSN
• •
sídlo v New Yorku založeno na principu suverénní rovnosti všech států
•
Hlavní orgány OSN ◦ Valné shromáždění ▪ ▪
▪ ▪
hlavní jednací orgán OSN nyní 192 členských zemí • nejmenší stát – Maledivy • nejlidnatější stát – Čína každoročně se volí předseda valného shromáždění r. 2002 byl předsedou OSN Čech Jan Kaban
◦ Rada bezpečnosti ▪ ▪
nese hlavní zodpovědnost za bezpečnost a světový mír má pouze 15 členů: • 5 stálých ◦
▪
Čína, USA, VB, Rusko, Francie
◦ mají právo veta • 10 nestálých ◦ obměňují se každý rok ◦ ČR naposled v r. 1994 vyšetřuje konflikty, rozhoduje o vojenských zásazích mezi zeměmi
◦ Ekonomická a sociální rada ▪
zabývá se členskými příspěvky OSN a jejich přerozdělováním
◦ Poručenská rada ▪ ▪
dočasně působí na území, kde je nestabilní situace – bezvládí nebo občanská válka snaží se o stabilizaci situace
◦ Mezinárodní soudní dvůr ▪ ▪ ▪
sídlí v Haagu 15 soudců volených na 9 let • každý soudce je z jiného státu řeší spory pouze mezi členskými státy (ne mezi soukromými osobami)
◦ Sekretariát OSN ▪ ▪
•
asi 9000 úředníků v členských zemích (pro ČR v Praze) nejvyšším úředníkem OSN je generální tajemník (nyní Pan-Ki-Moon)
Organizace při OSN ◦ ◦ ◦ ◦
Unicef – dětský fond ohrožených dětí Fao – organizace pro zemědělství a výživu Who – světová zdravotnická organizace Unesco – organizace pro vzdělání, vědu a kulturu
GLOBALIZACE • •
„srůstání světa“; „sbližování kultur a ekonomik států a národů“ dotýká se hospodářského procesu (př.: liberalizace mezinár. obchodu)
•
Důsledky globalizace 5/7
◦ ◦ ◦ ◦
uvolnění obchodu moc vlád se snížila provázanost finančních trhů snadná výměna informací
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY • •
dotýkají se zájmů celého světa a současně každého státu i jednotlivce řešení: spolupráce všech zemí světa
•
Problém zdrojů paliv, surovin a energie ◦ ◦ ◦
•
Ekologické problémy ◦ ◦ ◦ ◦
•
◦ ◦ ◦
•
konflikt mezi lidskou společností a přírodou znečišťování hydrosféry, atmosféry, pedosféry úbytek flóry a fauny, změny v krajině, znečišťování moří, rozšiřování pouští, rozšiřování ozonové díry a vznik kyselých dešťů řešení: recyklace, ekologické filtry na komínech či autech, výsadba zeleně, přírodní hnojiva
Demografické problémy ◦ ◦
•
vznik díky vědecko-technické revoluci velmi rychle se vyčerpávají neobnovitelné zdroje – ropa, uhlí, zemní plyn řešení: alternativní zdroje energie – sluneční, větrné, vodní, recyklace
populační exploze – prudký růst počtu obyvatel na Zemi + zvyšuje se průměrný věk nedostatek pracovních míst – lidé pracují déle a mladí jsou pak nezaměstnaní, problém lévné pracovní síly žen a dětí – řešení hledá UNICEF negramotnost – každý třetí člověk na světě je negramotný zdravotní problémy – z nízké úrovně hygieny a zdravotní péče (tropické a civilizační choroby) – řeší WHO (Světová zdravotnícká organizace) potravinový – nedostatek pitné vody a potravin, nepříznivé podmínky pro zemědělství a nedostatečné technologie – řeší FAO
Problém zaostalosti rozvojových zemí ◦ ◦ ◦
hospodářská zaostalost problémy stability státu náboženské problémy
◦
řešením může být solidarita rozvinutých zemí s rozvojovými, humanitární pomoc
Problém války a míru ◦ ◦
ve 20. a 21. st. dochází k závodům ve zbrojení obchod se zbraněmi
◦ ◦
největší hrozbou – využití chemických, biologických a jaderných zbraní na toto dohlíží OSN a NATO
MULTIKULTURALITA •
Multikulturalismus
• • • •
výraz použit poprvé r. 1957 ve Švýcarsku charakterizuje jednotný, přesto kulturně rozdílný, národ politický a myšlenkový směr ◦ v demokr. státě je prospěšná kulturní rozmanitost cílem: sjednotit občany bez ohledu na jejich původ, rasu a přesvědčení a zachovat jejich odlišnosti
• •
typický multikulturní města: Londýn, Paříž, New York u nás: Slováci, Romové, Maďaři, Ukrajinci, Poláci, Němci
•
získání českého občanství: ◦ narozením ◦ nalezením dítěte na území ČR ◦ sňatkem ◦ udělením ▪ žít 5 let na území ČR
6/7
◦ ◦ •
▪ trestní bezúhonnost ▪ zkouška z čj určením otcovství rozdělení ČSFR – prohlášením
apartheid – rasová politika ◦ JAR do r. 1990 ◦ oddělená místa pro různé rasy...
•
7/7
