´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ YRSTV ´ ´I FAKULTA STROJN´IHO INZEN ´ ˇ USTAV MECHANIKY TELES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS, MECHATRONICS AND BIOMECHANICS
´ PREHLED ˇ ˇ ´ TRENDY TOTALN ´ ´ICH HISTORICKY A SOUCASN E ´ KYCELN ˇ ´ICH KLOUBU ˚ ENDOPROTEZ THE HISTORICAL SURVEY AND THE CURRENT TRENDS OF TOTAL HIP REPLACEMENT
´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA BACHELOR’S THESIS
´ AUTOR PRACE
´ PETR BUKOVSKY
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2010
Ing. PETR SKALKA, Ph.D.
Abstrakt Bakal´aˇrsk´a pr´ace je zamˇeˇrena na historick´ y v´ yvoj endoprot´ezy kyˇceln´ıho kloubu, pouˇz´ıvan´e endoprot´ezy v souˇcastn´e praxi, pˇrehled materi´al˚ u a rozbor zat´ıˇzen´ı v umˇel´e kloubn´ı jamce. V´ ypoˇcet kloubn´ı jamky bude modelov´an jako 3D u ´loha v koneˇcno-prvkov´em v´ ypoˇcetn´ım syst´emu ANSYS. V´ ystupem v´ ypoˇctu jsou deformaˇcn´ı a napˇeˇtov´a zobrazen´ı na sestaven´ı kloubn´ı jamky. Summary The bachelor thesis is focused on the historical development of total hip replacement, prothesis used in current surgical practice, materials review, and artificial acetabulum load analysis. FEM system ANSYS will be use to analyze three-dimensional model. The result of ANSYS simulation is strain-stress displayed to compile the acetabulum. Kl´ıˇ cov´ a slova Tot´aln´ı endoprot´eza kyˇceln´ıho kloubu, biomechanika, biomechanick´e materi´aly, v´ ypoˇctov´e modelov´an´ı, ANSYS Keywords Total hip replacement, biomechanics, biomaterials, computational modeling, ANSYS
´ P. Historick´y pˇrehled a souˇcasn´e trendy tot´aln´ıch endoprot´ez kyˇceln´ıch BUKOVSKY, kloub˚ u. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta strojn´ıho inˇzen´ yrstv´ı, 2010. 45s. Vedouc´ı - Ing. Petr Skalka, Ph.D.
Prohlaˇsuji, ˇze tuto bakal´aˇrskou pr´aci jsem vypracoval samostatnˇe pod dohledem vedouc´ıho s vyuˇzit´ım odborn´e literatury a dalˇs´ıch dostupn´ ych zroj˚ u informac´ı, kter´e jsou vˇsechny citov´any a uvedeny v seznamu literatury.
Petr Bukovsk´ y
Chtˇel bych podˇekovat vˇsem, kteˇr´ı mˇe pˇri psan´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace podporovali hmotnˇe i duchovnˇe. Obzl´aˇstˇe pak ˇclen˚ um m´e rodiny a vedouc´ımu m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace. Petr Bukovsk´ y
Obsah ´ 1 Uvod 2 V´ ymˇ ena kyˇ celn´ıho kloubu 2.1 Druhy operace . . . . . . 2.1.1 Prvooperace . . . 2.1.2 Revizn´ı operace . 2.2 Aloplastika . . . . . . .
3
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
3 Historick´ a reˇ serˇ se tot´ aln´ıch endoprot´ ez 3.1 Cervikokapit´aln´ı n´ahrada . . . . . . . . 3.2 Tot´aln´ı endoprot´eza . . . . . . . . . . . 3.3 Tot´aln´ı endoprot´eza kyˇceln´ıho kloubu v 3.4 N´ahrady acetabula . . . . . . . . . . . 3.5 Rozdˇelen´ı n´ahrad . . . . . . . . . . . . 4 Trendy v souˇ castn´ e TEP 4.1 Operace . . . . . . . . . . . 4.2 Hydroxyapatit . . . . . . . . 4.2.1 Biokeramick´ y povlak 4.2.2 Dalˇs´ı vyuˇzit´ı HA . . 4.3 Bioaktivn´ı sklo . . . . . . . 4.4 Por´ezn´ı n´atˇery . . . . . . . . 4.5 Vysoce s´ıt’ovan´ y polyetyl´en . 4.6 Modul´arn´ı syst´emy . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . . . . . ˇ ych Cesk´ . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
4 4 4 6 6
. . . . . . . . . . zem´ıch . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
7 7 10 12 12 13
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
14 14 15 15 15 15 16 16 17
5 Materi´ aly pouˇ z´ıvan´ e v jamce TEP 5.1 Polytetrafluorethyl´en . . . . . . . 5.2 Vysoce s´ıt’ovan´ y polyetyl´en . . . . 5.3 Keramick´ y materi´al . . . . . . . . 5.3.1 Zirkoniov´a keramika . . . 5.3.2 BIOLOX . . . . . . . . . . 5.4 Kovov´e slitiny . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
19 19 20 20 21 22 22
6 Biologick´ yu ´ vod do svalovˇ e-kostern´ı problematiky 6.1 Struktura kostn´ı tk´anˇe . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Kost stehenn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Kost p´anevn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Kloub kyˇceln´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Svaly kyˇceln´ıho kloubu . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.1 Pˇredn´ı svaly kyˇceln´ıho kloubu . . . . . . . . 6.5.2 Zadn´ı (a zevn´ı) svaly kyˇceln´ıho klubu . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
24 24 25 26 27 28 28 29
. . . . . . . .
. . . . . . . .
7 Urˇ cen´ı stykov´ e v´ yslednice 30 7.1 V´ ypoˇcet t´ıhy ˇclovˇeka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 7.1.1 V´ ypoˇcet nezn´am´ ych parametr˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 1
8 V´ ypoˇ ctov´ e modelov´ an´ı 8.1 Probl´emov´a situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Formulace probl´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Formulace c´ıl˚ u pˇri ˇreˇsen´ı probl´emu . . . . . . . . . . . 8.3.1 Syst´em podstatn´ ych veliˇcin pro ˇreˇsen´ı probl´emu 8.4 Tvorba d´ılˇc´ıch v´ ypoˇctov´ ych model˚ u . . . . . . . . . . . 8.4.1 Model topologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4.2 Model dekompozice . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4.3 Model geometrie . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4.4 Materi´alov´ y model . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4.5 Model okrajov´ ych a poˇc´ateˇcn´ıch podm´ınek . . . 8.5 V´ ybˇer vhodn´e teorie, hardwaru a softwaru . . . . . . . 8.6 Realizace algoritmu v´ ypoˇctov´eho modelov´an´ı . . . . . . 8.7 Prezentace a anal´ yza v´ ysledk˚ u . . . . . . . . . . . . . . 8.7.1 Zobrazen´ı kompletn´ıho sestaven´ı modelu . . . . 8.7.2 Zobrazen´ı komponent kloubn´ı jamky . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
9 Z´ avˇ er
34 34 34 34 34 34 34 34 35 37 37 38 39 39 39 41 45
A Obrazov´ a dokumentace A.1 Svaly kyˇceln´ıho kloubu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A.2 Kortik´aln´ı ˇca´st kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A.3 Spongi´ozn´ı ˇca´st kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
I I II II
´ 1 Uvod Lid´e se nepozastavuj´ı nad funkc´ı sv´eho tˇela dokud, vˇse funguje, tak jak si pˇrej´ı. Kdyˇz vˇse je na sv´em m´ıstˇe a netr´ap´ı je tˇelesn´e komplikace v pozemsk´em ˇzit´ı, mˇeli by b´ yt za to vdˇeˇcni ’ a ˇst astni. R˚ uzn´a kr´atkodob´a onemocnˇen´ı nevytrhnou z idylick´eho ˇzit´ı jako onemocnˇen´ı dlouhodob´a. Jedni se s n´ı rod´ı, jin´ ym ji ˇzivot pˇrinese do cesty skokovˇe, ˇci postupnˇe. V dneˇsn´ı dobˇe je medic´ına na u ´rovni, kdy dovede ˇreˇsit velk´e mnoˇzstv´ı naˇsich nedokon” alost´ı“, ˇcasto na u ´kor jin´ ych nuanc´ı od optima. L´ekaˇri a vˇedci se kooperativnˇe snaˇz´ı lidsk´e tˇelo zdokonalit. Mnohdy si neuvˇedomujeme, ˇze naˇse tˇelo je nejsloˇzitˇejˇs´ı ze vˇsech stroj˚ u. I nejv´ ykonnˇejˇs´ı poˇc´ıtaˇce nedok´aˇz´ı zcela simulovat funkci bunˇek, natoˇz s vysokou pravdˇepodobnost´ı biologick´e pochody v naˇsem tˇele. Vˇzdy tedy bude prostor ke zdokonalen´ı v u ´pravˇe jeho funkc´ı a zaˇclenˇen´ı r˚ uzn´ ymi vadami postiˇzen´ ych lid´ı do bˇeˇzn´eho ˇzivota. V m´e pr´aci se doˇctete, jak se vyvinuly jednoduch´e n´ahrady pouˇz´ıvan´e v klinick´e praxi aˇz k r˚ uzn´ ym sofostikovan´ ym ˇreˇsen´ım tot´aln´ı endoprot´ezy kyˇceln´ıho kloubu. Vysok´e silov´e n´aroky ˇrad´ı kyˇceln´ı kloub mezi nejv´ıce zatˇeˇzovan´e v tˇele spolu s dalˇs´ımi velk´ ymi klouby doln´ı konˇcetiny. Zp˚ usoben´a degenerace omezuje v pohybu, p˚ usob´ı bolest, aˇz kloub nen´ı funkˇcn´ı a je nutn´e jej nahradit. V pˇr´ıpadˇe, kdy konzervativn´ı l´eˇcen´ı nepom´ah´a, nastupuje n´ahrada kyˇceln´ıho kloubu jako spolehliv´a operativn´ı l´eˇcba. ´ Na Ustavu mechaniky tˇeles a biomechaniky jsem si zvolil t´ema t´ ykaj´ıc´ı se tot´aln´ı endoprot´ezy kyˇceln´ıho kloubu. Nikdy dˇr´ıve jsem si nemyslel, ˇze bych mohl studovat cokoli t´ ykaj´ıc´ı se lidsk´eho tˇela. Pˇred nˇekolika lety jsem ale zjistil, ˇze budu nucen nechat si ˇcasem vymˇenit vlastn´ı kloub, a zaˇcal jsem se o tuto problematiku zprvu okrajovˇe zaj´ımat. Ze ˇcl´ank˚ u jsem zjistil mnoho praktick´ ych vˇec´ı a zaj´ımavost´ı a rozhodl se, ˇze bych se o n´ahrad´ach chtˇel dozvˇedˇet mnohem v´ıce.
3
2 V´ ymˇ ena kyˇ celn´ıho kloubu Volba vhodn´eho implant´atu je zcela individu´aln´ı, z´avis´ı na cel´e ˇradˇe faktor˚ u a je nezbytn´e ji nechat na operuj´ıc´ım l´ekaˇri. Hlavn´ımi kontraindikacemi smˇeˇruj´ıc´ımi ke kloubn´ı n´ahradˇe jsou: • z´avaˇzn´a intern´ı onemocnˇen´ı • chronick´a infekce (kdekoli v organismu) • nel´eˇcen´a infekce (kdekoli v organismu) • n´adorov´a onemocnˇen´ı • neuromuskul´arn´ı nebo c´evn´ı onemocnˇen´ı • ˇspatn´a kvalita kostn´ıch struktur • tˇeˇzk´ yu ´raz • vrozen´e vady (pˇrev´aˇznˇe stehenn´ı kosti) ˇ Casto jsou indikace jeˇstˇe podm´ınˇeny neochotou nebo nezp˚ usobilost´ı nemocn´eho k aktivn´ı spolupr´aci pˇri rehabilitaci. Obecnˇe pak vˇsechny zm´ınˇen´e probl´emy mohou pˇrej´ıt na koxartr´ozu (degenerativn´ı nemoc kyˇceln´ıho kloubu). Indikaci ke kloubn´ı n´ahradˇe lze povaˇzovat klidov´e bolesti, neˇreˇsiteln´e konzervativn´ı terapi´ı, nebo z´asadn´ı poruchy funkce kloubu. Jako vedlejˇs´ı krit´eria jsou povaˇzov´any vˇek a hmotnost jedince, kter´ y chce operaci podstoupit. Pˇrestoˇze nezanedbateln´e hledisko je i technick´e, biologick´e a ekonomick´e, patˇr´ı operativn´ı ˇreˇsen´ı tˇeˇzk´ ych kloubn´ıch postiˇzen´ı dlouhodobˇe k nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ım.
2.1 Druhy operace V dneˇsn´ı dobˇe pacienty dˇel´ı druh operace, kterou mus´ı podstoupit, na dvˇe skupiny, na prvooperaci a revizn´ı operaci.
2.1.1 Prvooperace Pacient je operov´an, pokud splˇ nuje krit´eria pro operativn´ı pˇr´ıstup. N´astroje pouˇzit´e pˇri operaci jsou r˚ uzn´ ych velikost´ı a druh˚ u. Vyb´ıraj´ı se pˇri samotn´e operaci podle velikosti kosti operovan´eho pacienta. Sterilizace a jin´e podobn´e z´aleˇzitosti nejsou v bodech zm´ınˇeny. Implantov´an´ı tot´aln´ı endoprot´ezy do lidsk´eho organismu se liˇs´ı podle individu´alnosti z´akroku a lze obecnˇe popsat v nˇekolika z´akladn´ıch 1 bodech:
1
U jamky je popisov´ an pouze jeden z nˇekolika moˇzn´ ych zp˚ usob˚ u implantace. Postup operace se liˇs´ı podle literatury. Popisovan´ y postup je dle [1]. Jin´ y postup doporuˇcuje firma BEZNOSKA, kter´a ukazuje pouˇzit´ı n´ astroj˚ u vlastn´ı produkce. [17]
4
Dˇ r´ık 1. chirurgick´e otevˇren´ı stehna 2. luxace a uˇr´ıznut´ı hlavy i krˇcku femuru s ohledem na spr´avn´e vytvoˇren´ı roviny vrt´an´ı (pˇriˇcemˇz velk´ y trochanter m˚ uˇze b´ yt uˇr´ıznut pro vˇetˇs´ı prostor pro vnitˇrn´ı manipulaci) 3. vydloubnut´ı poˇc´ateˇcn´ı dutiny pro vrt´an´ı a najit´ı stehenn´ıho proxim´aln´ıho kan´alku 4. vyvrt´an´ı dutiny do dˇreˇ nov´eho kan´alku stehenn´ı kosti 5. vystruˇzen´ı kan´alku (kuˇzelovit´eho nebo v´alcov´eho tvaru) 6. obr´abˇen´ı dˇreˇ nov´eho kan´alku pomoc´ı raˇsple 7. zarovn´an´ı kosti po odˇr´ıznut´em krˇcku femuru 8. vyzkouˇsen´ı korelace mezi endoprot´ezou a plochami pˇripraven´ ymi pro implantaci 9. vyplnˇen´ı poˇzadovan´ ym mnoˇzstv´ım kostn´ıho cementu dˇreˇ nov´e dutiny 10. pˇredpˇripraven´ı dutiny v kostn´ım cementu 11. vsazen´ı spodn´ı ˇca´sti endoprot´ezy do kostn´ıho cementu Jamka 1. dokonal´e zpˇr´ıstupnˇen´ı acetabula 2. pˇredvrt´an´ı kostn´ıho l˚ uˇzka 3. vˇetˇs´ımi fr´ezami se kostn´ı l˚ uˇzko postupnˇe zvˇetˇsuje (snaha vyuˇz´ıt maxim´alnˇe kostn´ı fixaˇcn´ı potenci´al acetabula) 4. zaveden´ı kotv´ıc´ı ˇca´sti jamky 5. pˇripevnˇen´ı (pˇriˇsroubov´an´ı) kotv´ıc´ı ˇca´sti jamky 6. vyˇciˇstˇen´ı jiˇz zaveden´e ˇca´sti jamky 7. vsazen´ı vnitˇrn´ı ˇca´sti jamky Kompletace dˇ r´ıku a jamky 1. kontrola spr´avn´eho usazen´ı jamky a dˇr´ıku 2. oˇciˇstˇen´ı ploch 3. nasunut´ı hlavice na dˇr´ık a n´asledn´e uzamˇcen´ı proti pohybu 4. zaklouben´ı hlavice do jamky 5. uveden´ı vˇsech zmˇen potˇrebn´ ych pro operaci do p˚ uvodn´ıho stavu 6. zaˇsit´ı stehna 5
2.1.2 Revizn´ı operace S rostouc´ım poˇctem pacient˚ u pouˇz´ıvaj´ıc´ıch n´ahradu kyˇceln´ıho kloubu se zvˇetˇsuje i mnoˇzstv´ı tˇech, kteˇr´ı implant´at potˇrebuj´ı ˇcasem vymˇenit. Operace je odvisl´a podle deformace endoprot´ezy nebo poˇskozen´ı organismu v m´ıstˇe n´ahrady. Mezi nejjednoduˇsˇs´ı z´akroky patˇr´ı v´ ymˇena povrch˚ u, kdy kost je neporuˇsen´a. Samotn´a operace je n´aroˇcnˇejˇs´ı neˇz prvooperace, ale i pˇresto m´a vysokou u ´spˇeˇsnost z´akroku. Nejˇcastˇejˇs´ımi d˚ uvody jsou uvolnˇen´ı implant´atu z kosti nebo jin´ ym zp˚ usobem ztr´ata funkˇcnosti (napˇr. opotˇreben´ım).
2.2 Aloplastika Jak je dnes aloplastika ch´ap´ana, se zaˇcala rozv´ıjet v polovinˇe 20. stol. V poˇca´teˇcn´ım st´adiu byla sp´ıˇse neˇz na vˇedeck´ ych a technick´ ych poznatc´ıch, zaloˇzena na intuici a obecn´ ych zkuˇsenostech. Prvotn´ı operaˇcn´ı pˇr´ıstupy byly velmi nesystematick´e, protoˇze operuj´ıc´ı l´ekaˇri nemˇeli dostateˇcn´e mnoˇzstv´ı informac´ı o tk´an´ıch lidsk´eho tˇela v okol´ı operovan´eho m´ısta. Z´akroky implantac´ı mˇely pramalou pravdˇepodobnost uspˇet, protoˇze operace byly znaˇcnˇe komplikovan´e a pacienti pˇri nich ztr´aceli velk´e mnoˇzstv´ı krve. Reakc´ı na pˇredchoz´ı ne´ uspˇechy byla spolupr´ace technick´ ych odborn´ık˚ u a l´ekaˇr˚ u spoleˇcnˇe na v´ yvoji r˚ uzn´ ych druh˚ u implant´at˚ u. Bylo tedy moˇzn´e pˇredv´ıdat chov´an´ı implant´atu po technick´e str´ance, stejnˇe jako pˇribliˇznˇe odhadnout funkˇcnost v lidsk´em tˇele. Spolupr´ace mˇela za n´asledek vyˇsˇs´ı u ´spˇeˇsnost operac´ı. Prvn´ı, v novodob´e historii aloplastiky se zaˇcala upravovat hlava femuru. Vnikaly tak povlaky a hlavice r˚ uzn´ ych materi´al˚ u, kter´e bylo ovˇsem problematick´e spr´avnˇe nasadit tak, aby splˇ novaly poˇzadovan´a krit´eria. Museli b´ yt plnˇe funkˇcn´ı, tj. fixovan´e v dan´e poloze, m´ıt spr´avn´ y vnˇejˇs´ı tvar zapadaj´ıc´ı do jamky acetabula, maxim´aln´ı otˇeruvzdornost a pevnost, aby pˇri pohybu nedegradovali chrupavku. Obecnˇe pouˇzit´ y materi´al musel b´ yt vytvoˇren z kompozit (zprvu jen zlat´a destiˇcka), kter´e by biochemicky nezasahovali do lidsk´eho organismu. N´asledovalo zv´ yˇsen´ı z´ajmu mezi chirurgy i vˇedci o aloplastiku a doch´azelo k v´ yznamn´e ˇradˇe objev˚ u v t´eto oblasti. Zanedlouho se objevili prvn´ı n´ahrady cel´e hlavice stehenn´ı kosti (krˇcku i hlavice). Tvarem se podobaly pozdˇejˇs´ım endoprot´ez´am, kter´e v pozmˇenˇen´e podobˇe jsou pouˇz´ıv´any dodnes.
6
3 Historick´ a reˇ serˇ se tot´ aln´ıch endoprot´ ez 3.1 Cervikokapit´ aln´ı n´ ahrada Vloˇ zen´ı materi´ alu mezi kluzn´ e plochy Jones (1902) pouˇzil jako vloˇzky do kyˇceln´ıho kloubu zlatou folii. Kloub s t´ımto implant´atem slouˇzil operovan´emu aˇz do jeho smrti, tj. 21 rok˚ u. Dalˇ s´ı pokusy vloˇ zen´ı r˚ uzn´ ych materi´ al˚ u Pokusy vkl´adat mezi kloubn´ı plochy prov´adˇeli poˇc´atkem 20. stol. tak´e Hoffa a H¨ ubshner, z pˇrev´aˇzn´e vˇetˇsiny ne´ uspˇeˇsnˇe. Pracovali s materi´aly jako napˇr. stˇr´ıbro, magnesium, zinek, slonov´a kost. Lexer (1906) uv´ad´ı, ˇze je lepˇs´ı pouˇz´ıt materi´al (napˇr. fascia lata) tˇelu vlastn´ı nˇeˇz ciz´ı. Tˇelo ho l´epe pˇrij´ım´a. D´ale sv´ ymi pokusy dokazuje, ˇze autotransplant´aty a homotransplant´aty maj´ı schopnost ˇca´steˇcnˇe fungovat i na jin´ ych m´ıstech v lidsk´em tˇele. Vystupoval zde ovˇsem probl´em imunologick´ y i biologick´ y, a to nejen s pˇr´ıj´ım´an´ım tk´an´ı z ciz´ıho tˇela. Nasazovac´ı ˇ cepiˇ cka na hlavu femuru Pˇrevratnou novinkou v roce 1939 byla ˇcepiˇcka z kovu mold arhtoplasty“, kterou ” vyrobil Marius Nygaard Smith-Petersen, americk´ y chirurg p˚ uvodem z Norska. Velk´ ym probl´emem bylo ˇcepiˇcku spr´avnˇe nasadit. Interpozice tuh´e pohybliv´e ˇcepiˇcky znamenala v artroplastice kyˇceln´ıho kloubu velk´ y pokrok, kter´ ym nahradila do t´e doby prov´adˇen´e plastiky fasi´ı.
Obr´azek 3.1: [36] Kovov´a ˇcepiˇcka navrhl´a Smith-Petersen. Smith-Petersen tak´e jako jeden z prvn´ıch popsal spr´avn´e operativn´ı otevˇren´ı doln´ı konˇcetiny v oblasti kyˇcle, pˇri kter´em nedoˇslo k ˇz´adn´ ym poˇskozen´ım nervov´e ani obˇehov´e soustavy.
7
N´ ahrada ze slonoviny Delbet a Growes-Hey patˇr´ı k prvn´ım ortoped˚ um, kteˇr´ı implantovali na m´ısto hlavice stehenn´ı kosti n´ahradu ze slonoviny (1926). Tvar a velikost n´ahrady n´ahrady odpov´ıdaly pozdˇeji pouˇz´ıvan´e Judetovˇe endoprot´eze. Prvn´ı tot´ aln´ı endoprot´ eza Philip Willes vyrobil a implantoval prvn´ı tot´aln´ı n´ahradu hlavice stehenn´ı kosti i kloubn´ı jamky. Tento umˇel´ y kloub voperoval v nemocnici v Middlesex (1938). Do stehenn´ı kosti byla zasazena nov´a hlavice z korozivzdorn´e oceli, jej´ıˇz dˇr´ık proch´azel navrtanou kost´ı a byl pomoc´ı pˇr´ıpravku a ˇsroub˚ u pˇripevnˇen z vnˇejˇs´ı strany na stehenn´ı kost.
Obr´azek 3.2: [5] Prvn´ı TP, kterou navrhl a aplikoval Philip Willes. Nedokonal´ a n´ ahrada Mc Kee V roce 1940 navrhl tot´aln´ı endoprot´ezu (jamky i hlavice) Mc Kee, ale sv˚ uj n´avrh realizoval aˇz v letech 1956-1960. Jeho endoprot´eza je modifikac´ı cervikokapit´aln´ı n´ahrady Thompsonovy. Kobaltov´a slitina, ze kter´e byla byla vyrobena, se uk´azala jako nevhodn´a. Zp˚ usob, kter´ ym byla n´ahrada fixov´ana pomoc´ı masivn´ıho ˇsroubu, byl nedostateˇcn´ y. Tyto aspekty mˇeli za n´asledek, ˇze u ´spˇeˇsnost implantace se pohybovala kolem 50%.
Obr´azek 3.3: [5] P˚ uvodn´ı n´ahrada Mc Kee aplikovan´a bez kostn´ıho cementu. N´ ahrada femuru i velk´ eho trochanteru Austin-Moore a Bohlman (1940) implantovali n´ahradu za horn´ı ˇc´ast stehenn´ı kosti (femur vˇcetnˇe velk´eho trochanteru) u nemocn´eho s n´adorem femuru. N´ahrada podobn´a p˚ uvodn´ım tvar˚ um kosti byla zhotoven´a z Vitalia. Ukotven´ı provedli vsazen´ım do dˇreˇ nov´e 8
dutiny kosti, kde funkci splˇ novala dva roky, tj. do smrti pacienta. ˇ Cepovit´ aˇ c´ asteˇ cn´ a n´ ahrada Robert a Jean Judetovi (1946) vynalezli ˇcepovou ˇc´asteˇcnou (cervokokapit´aln´ı) n´ahradu ˇ z plastu. Cepovit´ a hlavice se skl´adala z dˇr´ıku vyztuˇzen´eho kovov´eho j´adrem a obalu z polymethylmetakryl´atu (plexiskla). Tento typ modifikovali dalˇs´ı r˚ uzn´ı autoˇri. Thompson upravil jen dˇr´ık, kter´ y mˇel hranat´ y (r˚ uznˇe ˇctyˇrhrann´ y pr˚ uˇrez). Zanoliho dˇr´ık byl spir´alovit´eho tvaru. Typ Mariono-Zuco se ke stehenn´ı kosti pˇrichycoval z vnˇejˇs´ı strany pomoc´ı nˇekolika ˇsroub˚ u. Vˇsechny tyto typy byly vyr´abˇen´e z jednoho druhu materi´alu (polymethylmetakryl´atu), kter´ y se uk´azal jako nevyhovuj´ıc´ı. Dˇr´ıky voperovan´e pacient˚ um se postupnˇe l´amaly, opotˇrebov´avaly a uvolˇ novali, protoˇze nedrˇzely dostateˇcnˇe pevnˇe zasazen´e v plastick´e hmotˇe.
ˇ asteˇcn´a n´ahrada dle Judeta. Obr´azek 3.4: [4] C´ Moorova pr˚ ulomov´ a (klasick´ a) hlavice Nov´ y typ cervikokapil´arn´ı n´ahrady vymyslel a zaˇcal implantovat (1950) Austin Moore. K v´ yrobˇe n´ahrady pouˇzil jiˇz dˇr´ıve zkouˇsen´ y materi´al, Vitallium. Jedineˇcnost tvaru endoprot´ezy spoˇc´ıvala v otvoru vytvoˇren´eho ve dˇr´ıku. Do roku 1971 byl v USA zak´az´an kostn´ı cement, kost tedy mohla otvorem pror˚ ustat, coˇz zvyˇsovalo pevnost uchycen´ı n´ahrady v kosti. Tento klasick´ y typ v r˚ uzn´ ych modifikac´ıch se uˇz´ıv´a v l´ekaˇrsk´e praxi dodnes. N´asledovalo opˇet nˇekolik autor˚ u, kteˇr´ı dalˇs´ıch nˇekolik letech upravovali Moorovu hlavici podle sv´ ych pˇredstav, jako byl napˇr. Thompson, Eichler, Lippmann, Reiley a dalˇs´ı.
ˇ asteˇcn´a n´ahrada - typ Austin-Moore. Obr´azek 3.5: [4] C´
9
Pouˇ zit´ı samopolymerizuj´ıc´ıho methalmetakryl´ atu k ukotven´ı dˇ r´ıku Hoboush pˇrevzal samopolymerizuj´ıc´ı methalmetakryl´at (v roce 1951)1 z dent´aln´ı techniky a pouˇzil jej k ukotven´ı dˇr´ıku kloubn´ı n´ahrady. Tuto metodu od nˇej pozdˇeji pˇrevzali hlavnˇe Mc Kee a Charnley. Ukonˇ cen´ı v´ yvoje samostatn´ ych n´ ahrad Velk´ ym nedostatkem vˇsech cervikokapit´aln´ıch n´ahrad bylo velk´e opotˇreben´ı doposud zcela nezdeformovan´e chrupavky acetabula. Po opotˇreben´ı chrupavky zaˇcala n´ahrada niˇcit i kost p´anevn´ı, do kter´e sv´ ymi pohyby vydlab´avala“ d´ıru. ” Weber propracoval stavebnicov´ y typ cervikokapit´aln´ı (tot´aln´ı) endoprot´ezy. Po opotˇreben´ı acetabula bylo moˇzn´e ponechat p˚ uvodn´ı dˇr´ık, hlavici vymˇenit za menˇs´ı, pˇriˇcemˇz musel implantovat do p´anevn´ı kosti i jamku (kovovou). Tento zp˚ usob zamezil deformaci p´anevn´ı kosti, ovˇsem pouze tehdy, byla-li operace uskuteˇcniteln´a. N´aroky na pacienta se pˇri dalˇs´ı operaci d´ıky n´aroˇcnosti z´akroku zvˇetˇsovaly. Dalˇs´ı pozornost se zaˇcala st´ale v´ıce vˇenovat tot´aln´ım endoprot´ez´am kyˇceln´ıho kloubu, protoˇze cervikokapit´aln´ı byly individu´alnˇe na pacientovi velmi ˇcasovˇe omezen´e.
3.2 Tot´ aln´ı endoprot´ eza Prvn´ı realizace tot´ aln´ı endoprot´ ezy N´avrhy tot´aln´ı endoprot´ezy zaˇcal rozpracov´avat Mc Kee a publikoval je jiˇz v roce 1940. Do v´ yroby a klinick´e praxe se dostali aˇz v roce 1953 (obr.3.3). Vych´azela z modifikovan´e ˇ Thompsonovy endoprot´ezy a jako materi´al byla pouˇzita chromkobaltov´a slitina. Sroub pevnˇe spojen´ y s jamkou, ji fixoval do p´anve spolu s nˇekolika mal´ ymi doplˇ nkov´ ymi ˇsrouby, avˇsak doch´azelo k jeho l´am´an´ı a uvolˇ nov´an´ı z p´anve. Obˇe komponenty endoprot´ezy tak´e vz´ajemnˇe moc nedrˇzeli a doch´azelo k jejich uvolˇ nov´an´ı. Tento nedostatek vedl Mc Kee k dalˇs´ımu v´ yvoji. V roce 1963 modifikoval za pomoci Eatson-Farrar svou p˚ uvodn´ı endoprot´ezu. Kompletnˇe pˇredˇelali kovovou jamku, kter´a byla po u ´pravˇe cementov´ana. Od konce 60. let nast´av´a d´ıky anglick´ ym ortoped˚ um Mc Kee a Charnley rychl´ y v´ yvoj tot´aln´ı n´ahrady. Uzamˇ cen´ a tot´ aln´ı n´ ahrada V praxi zaˇc´ın´a ovˇeˇrovat sv˚ uj n´avrh Sivaˇs z Moskvy (1956). Jamka jeho tot´aln´ı n´ahrady je uzamˇcena na hlavici femur´aln´ı komponenty, tato u ´prava zabraˇ nuje vyklouben´ı. Funkci fixaˇcn´ıch prvk˚ u v p´anvi pln´ı ostr´e v´ ystupky z jamky. Na pˇr´ım´em dˇr´ıku je p´ar zahlouben´ı do materi´alu, kter´e umoˇzn ˇuj´ı zar˚ ust´an´ı kosti. Mezi pˇr´ımou ˇc´ast´ı a zaoblen´ım u ´st´ıc´ım k femur´aln´ı n´ahradˇe je ˇclen, kter´ y vymezuje velikost zasunut´ı dˇr´ıku do kostn´ı dˇrenˇe stehenn´ı kosti. Cel´a n´ahrada byla vyrobena ze slitin kobaltu a titanu a implantovala se bez pouˇzit´ı cementov´eho kotven´ı. 1
Zdroje se rozch´ az´ı v roce pouˇz´ıt´ı. Nˇekter´e uv´ad´ı, ˇze Hoboush pouˇzil methalmetakryl´at aˇz v roce 1953
[4].
10
Obr´azek 3.6: [5] N´ahrady typ Sivaˇs. Zaveden´ı kostn´ıho cementu V roce 1958 navrhl a 1960 publikoval anglick´ y chirurg Sir John Charnley v´ ysledky testov´an´ı cementov´an´ı endoprot´ezy, kter´ y m´a pozitivn´ı pˇr´ınos v pˇren´aˇsen´ı s´ıly do kostern´ı ˇ soustavy. Rada dalˇs´ıch autor˚ u se rozhodla pouˇz´ıvat ve sv´ ych v´ yzkumech jeho zveˇrejnˇen´e v´ ysledky s pouˇz´ıv´an´ım kostn´ıho cementu. Zavedl tak´e kombinaci materi´alu z kovu a plastick´e hmoty. Jamka, kter´a byla zhotovena nejprve z teflonu, nesplˇ novala mechanick´e poˇzadavky. N´aslednˇe doch´azelo v oblasti implantace n´ahrady k otˇeru a velk´ ym aseptick´ ym z´anˇetliv´ ym reakc´ım. V roce 1963 zaˇcal pouˇz´ıvat vysokomolekul´arn´ı polyetylen dobˇre sn´aˇsen´ y organismem. Dalˇs´ıch 20 let praktick´eho uˇzit´ı uk´azalo, ˇze kombinace kovu a vysokomolekul´arn´ıho polyethylenu zaruˇcuje vysokou ˇzivotnost implantovan´ ych n´ahrad. Hled´ an´ı n´ ahrady za kostn´ı cement V 70. letech se snaˇzilo odstoupit od kostn´ıho cementu jako fixaˇcn´ıho m´edia. Ovˇsem nov´e materi´aly, jako napˇr: plexisklo, fluorosint, delrin, polyester a jin´e, se v praxi neosvˇedˇcily a kvalitativnˇe nepˇredˇcily ani kovov´e materi´aly, kter´e uˇzil ve sv´ ych n´ahrad´ach Carnley. Typy vyroben´ e ve v´ ychodn´ım bloku ˇ Movˇsoviˇc Serˇser a Guduˇsauri byli jedni z autor˚ u vyr´abˇej´ıc´ı tot´aln´ı endoprot´ezy v b´ yval´e SSSR. Jejich n´ahrady oznaˇcena – typ Movˇsoviˇc, nebyla nikterak inovativn´ı. Vizu´alnˇe pˇripom´ınala jiˇz dˇr´ıve vyrobenou tot´aln´ı n´ahradu Mc Kee. Avˇsak typ Entropal, kter´ y byl navrhnut v Bulharsku koncem 70. let, obsahoval nˇekolik nov´ ych prvk˚ u pouˇzit´ ych na dˇr´ıku. S´eriovˇe byl vyr´abˇen v proveden´ı k cementovan´e i bezcementov´e fixaci.
11
ˇ 3.3 Tot´ aln´ı endoprot´ eza kyˇ celn´ıho kloubu v Cesk´ ych zem´ıch ˇ Z n´ahrady typu Charnleyova-M¨ ullerova vych´azela konstrukce navrˇzena O. Cechem (1972), kter´a se vyr´abˇela v Poldi Kladno. Pouˇzit´ y materi´al kombinoval kov a vysokomolekul´arn´ı polyethylen, do kosti byl fixov´an kostn´ım cementem. V Poldi Kladno je zaˇrazen do ovˇeˇrov´an´ı (1979), posl´eze do s´eriov´e v´ yroby (1983) unik´atn´ı izoelestick´ y dˇr´ık. Elasticita dˇr´ıku v rozsahu elasticity zdrav´e stehenn´ı kosti je d´ana soustavou prut˚ u uloˇzen´ ych v obalu. Tento typ byl urˇcen k bezcementov´emu kotven´ı. Podle vlastn´ıho n´avrhu Huraje se koncem 70. let zaˇc´ın´a vyr´abˇet v Bratislavˇe tot´aln´ı endoprot´eza. Cel´a n´ahrada je vyrobena z titanov´e slitiny a je urˇcena k bezcementovan´emu kotven´ı. Avˇsak v jamce je jako kluzn´ y prvek vyuˇzit jiˇz dˇr´ıve zavrhovan´ y teflon. V Brnˇe navrhl tot´aln´ı endoprot´ezu Harnach z porometalu, bez kotven´ı za pouˇzit´ı cementu.
ˇ Obr´azek 3.7: [4] TEP typ Poldi-Cech III.
3.4 N´ ahrady acetabula Urist (1957) a Mc Brid (1961) implantovali umˇelou n´ahradu jamky kyˇceln´ıho kloubu (aletabula). Samotn´a n´ahrada se ale v praxi pˇr´ıliˇs nerozˇs´ıˇrila.
12
3.5 Rozdˇ elen´ı n´ ahrad Pouˇz´ıvan´e n´ahrady jsou s r˚ uzn´ ymi typy konstrukce, ale s podobn´ ymi tvarov´ ymi prvky, coˇz je d´ano anatomi´ı kyˇceln´ıho kloubu. Typy konstrukce se odv´ıj´ı pˇrev´aˇznˇe od pouˇz´ıvan´ ych biologick´ ych materi´al˚ u a individu´alnosti anatomie dan´eho jedince. Umˇ el´ e n´ ahrady kyˇ celn´ıho kloubu je moˇ zno rozdˇ elit z hlediska rozsahu n´ ahrady na ˇ ctyˇ ri skupiny: 1. povrchov´e, kter´e nahrazuj´ı pouze povrchovou kontaktn´ı plochu hlavice stehenn´ı kosti 2. cervikokapit´aln´ı (ˇca´steˇcn´e), nahrazuj´ı cel´e hlavice stehenn´ı kosti jako jednu ze dvou komponent kyˇceln´ıho kloubu 3. tot´aln´ı, nahrazuj´ı obˇe komponenty kyˇceln´ıho kloubu, tzn. femur´aln´ı hlavici i p´anevn´ı jamku (acetabulum) 4. anatomick´e, nahrazuj´ı kromˇe hlavice jeˇstˇe urˇcitou ˇc´ast stehenn´ı kosti Z pohledu sestaven´ı lze TEP rozdˇ elit na dvˇ e skupiny: 1. N´ahrady, kter´e maj´ı kluzn´e plochy vyroben´e z jednoho druhu materi´alu. (a) MOM - jamka i hlavice jsou vyrobeny z kovu. V 80. letech byly na u ´stupu, nejen 2 d´ıky vyˇsˇs´ımu koeficientu tˇren´ı, kter´ y zp˚ usoboval opotˇreben´ı a n´asledn´e uvolnˇen´ı implant´atu. Nyn´ı se v upraven´e podobˇe opˇet pouˇz´ıvaj´ı. (b) COC - jamka i hlavice jsou vyrobeny z keramiky. Mezi plochami komponent je velmi mal´e tˇren´ı. Nev´ yhodou je n´ızk´a vrubov´a houˇzevnatost a vysok´ y modul pruˇznosti, coˇz je neˇza´douc´ı obvzl´aˇstˇe pˇri vyˇsˇs´ıch r´azech a nam´ah´an´ı na ohyb. 2. N´ahrady kombinuj´ıc´ı nˇekolik druh˚ u materi´al˚ u. Obecnˇe lze kombinovat vz´ajemnˇe t´emˇeˇr vˇsechny materi´aly: • dˇr´ık z kovu nebo porometalu
3
• hlavice z keramick´eho materi´alu nebo kovu • jamka z kovu (s vyst´ ylkou z polymeru, pˇr´ıpadnˇe z kovu a polymeru), z keramiky (celistv´a nebo jen jako vyst´ ylka do polymero-kovov´e jamky) Dle zp˚ usobu zar˚ ust´ an´ı do kost´ı lze rozdˇ elit TEP na: • cementovanou (pouˇzit kostn´ı cement) • necementovanou (na povrchu implant´atu je vytvoˇrena por´ezn´ı vrstva nebo jin´a povrchov´a u ´prava podporuj´ıc´ı zar˚ ust´an´ı kosti) • hybridn´ı (kombinace cementovan´eho a necementovan´eho zp˚ usobu) • resurfacing (s kr´atk´ ym dˇr´ıkem nasunut´a n´ahrada jen do hlavy femuru) 2ˇ 3
C´ asteˇcky uvolnˇen´eho kovu zp˚ usobovaly metal´ozu v mˇekk´ ych tk´an´ıch a u nˇekter´ ych jedinc˚ u i alergii. Porometal je kov s p´ orovitou u ´pravou povrchu, kter´a napom´ah´a osteoinduktivitˇe.
13
4 Trendy v souˇ castn´ e TEP Stolet´ı zkoum´an´ı a pouˇz´ıv´an´ı n´ahrad kyˇceln´ıho kloubu posunulo vˇsechny vyuˇz´ıvan´e technologi na zcela jinou u ´roveˇ n, neˇz byly v poˇca´tc´ıch. Tvary n´ahrad se pˇr´ıliˇs nemˇen´ı, krom mal´ ych nuanc´ı. Pˇrib´ yvaj´ı jen nov´e prvky, jako tˇreba modul´arn´ı sloˇzen´ı nebo z´amek sestaven´ı dovoluj´ıc´ı pootoˇcen´ı hlavice oproti dˇr´ıku. Nov´e trendy lze ˇcekat sp´ıˇse v oblasti pouˇzit´ı materi´al˚ u. Prozat´ım nebyl vyvinut materi´al, kter´ y by splˇ noval vˇsechny biologick´e a mechanick´e pˇredpoklady. Kaˇzd´ y z nyn´ı pouˇz´ıvan´ ych druh˚ u materi´alu m´a nˇejak´e nedostatky a je na uv´aˇzen´ı operuj´ıc´ıho chirurga, kterou kombinaci d´ıl˚ u implant´atu s pˇr´ısluˇsn´ ymi vlastnostmi zvolit. V t´eto kapitole se doˇctete pouze o nˇekter´ ych v souˇcasnosti pouˇz´ıvan´ ych novink´ach“, ” kter´e jsem vybral za d˚ uleˇzit´e, pˇr´ıpadnˇe velmi ovlivˇ nuj´ıc´ı r˚ uzn´e funkce implant´atu.
4.1 Operace Spr´avn´e operativn´ı otevˇren´ı doln´ı konˇcetinu v oblasti kyˇcle popsal poprv´e John Carnley. Avˇsak j´ım pouˇz´ıvan´e dlouh´e ˇrezy byli velmi n´aroˇcn´e pro anesteziovan´e tˇelo. Dnes se chirurgov´e snaˇz´ı pouˇz´ıvat s ohledem na r˚ uznost pacient˚ u miniinvazivn´ı ˇrezy 1 . Jejich d´elka se pohybuje jiˇz od 10 cm, coˇz je minimum, pˇri kter´em je moˇznost vloˇzen´ı a uchycen´ı vˇsech komponent n´ahrady. I tak je tˇreba rozˇr´ıznout mnoˇzstv´ı sval˚ u, ˇslach a mˇekk´ ych tk´an´ı, aby bylo moˇzno uvolnit kloubn´ı spojen´ı. Pˇri operaci neztr´ac´ı pacient takov´e mnoˇzstv´ı krve a jeho svalov´ y syst´em je m´enˇe poˇskozen. Pˇri pouˇzit´ı dvou ˇrez˚ u se pohybuje d´elka kaˇzd´eho z nich pˇres 5 cm a nen´ı nutn´e niˇcit takov´e mnoˇzstv´ı tk´an´ı, jako pˇri pouˇzit´ı ˇrezu jedin´eho. Tento postup je ale mnohem rizikovˇejˇs´ı a obˇcas dojde k poˇskozen´ı tk´anˇe. Miniinvazivn´ı chirurgie m´a zejm´ena tyto v´ yhody: • rychlejˇs´ı zotaven´ı po z´akroku • menˇs´ı tˇelesn´ y ˇsok • ztr´ata menˇs´ıho mnoˇzstv´ı krve bˇehem operace (potˇreba m´enˇe krve pro transfuzi) • menˇs´ı mnoˇzstv´ı l´atek tlum´ıc´ıch bolest • menˇs´ı jizva po operaci • niˇzˇs´ı riziko infekce Podle r˚ uznorodosti operaˇcn´ıho z´akroku mus´ı pacienti z˚ ustat nˇekolik dn´ı v nemocnici, kde zaˇcne terapie k pos´ılen´ı sval˚ u. Po n´avratu dom˚ u mus´ı s l´ekaˇri aktivnˇe spolupracovat na rehabilitac´ıch, aby se mohli co nejdˇr´ıve zapojit do bˇeˇzn´eho ˇzivota. Cel´ y proces trv´a nˇekolik mˇes´ıc˚ u. ˇ e Budˇejovice a. s. bylo prvn´ım pracoviˇstˇem ve stˇredn´ı a Ortopedick´em oddˇelen´ı Nemocnice Cesk´ v´ ychodn´ı Evropˇe, kde byla pouˇzila nov´ a miniinvaz´ıvn´ı metoda (28. u ´nora 2005). [29]. 1
14
4.2 Hydroxyapatit Chemick´ y vzorec hydroxiapatitu je Ca10 (PO4 )6 (OH)2 . L´atka, kter´a tvoˇr´ı hlavn´ı sloˇzkou kost´ı (neorganickou), se jako umˇele vyroben´a stala ned´ılnou souˇca´st´ı l´ekaˇrsk´e praxe. Tento v´ yznamn´ y biologick´ y materi´al je slouˇceninou v´apn´ıku a fosforu a je uˇz´ıv´am pˇri v´ yrobˇe nejen kostn´ıch implant´at˚ u. D˚ uleˇzit´e vlastnosti hydroxyapatitu jsou: • schopnost integrace do kostn´ı struktury a podpora zar˚ ust´an´ı, bez rozkladu nebo rozpouˇstˇen´ı (bioaktivn´ı l´atka) • nest´al´a slouˇcenina, rozkl´adaj´ıc´ı se od teploty pˇribliˇznˇe 800-1200°C v z´avislosti na stechiometrii 2 • hust´ y HA nem´a mechanickou pevnost a samotn´ y neslouˇz´ı jako pevn´ y podp˚ urn´ y prvek pˇri zat´ıˇzen´ı
4.2.1 Biokeramick´ y povlak Kovov´e materi´aly (nejˇcastˇeji uˇz´ıvan´e slitiny titanu a nerezov´e oceli) mˇen´ı po pouˇzit´ı HA strukturu povrchu. Lidsk´e tˇelo takto upraven´ y materi´al l´epe pˇrij´ım´a. Implant´at bez povlaku by tˇelu mohl v´ıce pˇripadat jako ciz´ı a reakce tˇela by mohla zp˚ usobit izolaci implant´atu od okoln´ı tk´anˇe. Dnes prozat´ım jedin´ y zp˚ usob pr˚ umyslov´eho pouˇzit´ı t´eto metody je za pouˇzit´ı plazmov´eho postˇriku. Kvalita povrchov´e vrstvy (jako napˇr. p´orovitost, tvar p´or˚ u, topografii povlaku aj.) vytvoˇren´e pomoc´ı plazmy je obt´ıˇzn´e kontrolovateln´a .
4.2.2 Dalˇ s´ı vyuˇ zit´ı HA Vyuˇzit´ım HA je i vyr´abˇen´ı kostn´ıch plniv (kostn´ı cement) ve formˇe pr´aˇsku k vyplnˇen´ı kostn´ıch dutin, r˚ uzn´ ych vad po odstranˇen´ı ˇc´ast´ı kosti zp˚ usoben´ ych napˇr. kostn´ımi n´adory. Kostn´ı v´ yplˇ n podporuje rychlejˇs´ı obnovu poˇskozen´ ych ˇca´st´ı kost´ı.
4.3 Bioaktivn´ı sklo Bioaktivn´ı sklo (keramika) m´a dobrou schopnost zaˇclenˇen´ı se do lidsk´eho organismu, tˇelu klade mal´ y odpor. Uplatnˇen´ı nach´az´ı jako implant´at nebo n´ahrada jin´e poˇskozen´e kostn´ı tk´anˇe. Dˇr´ıve se pouˇz´ıval jak samostatn´ y, tak ve spojen´ı s jin´ ymi materi´aly. Bioaktivn´ı sklo obsahuje 45% Si, 24,5% CaO, 24,5% Na2 O, 6% P2 O5 , kter´ y umoˇzn ˇuje tomuto materi´alu snadno reagovat a v´azat se na vodn´e prostˇred´ı kosti. Tyto prvky se sp´ekaj´ı pˇri teplotˇe 1350°C a vznik´a tak homogenn´ı kˇremiˇcit´a skeln´a s´ıt’. Velikost Youngova modulu pro tento materi´al (30-35GPa) je velmi bl´ızk´a vlastnosti kosti. Ovˇsem dalˇs´ı mechanick´e vlastnosti jsou sp´ıˇse nev´ yhodou, kˇrehk´ y materi´al sn´aze prask´a. V klinick´e praxi se pouˇz´ıv´a d´ıky sv´ ym dobr´ ym regenerativn´ım u ´ˇcink˚ um a horˇs´ım fyzik´aln´ım vlastnostem na povrchu implantovan´e souˇc´asti, kter´a se st´ yk´a s kost´ı. 2
Z´ avislost chemick´ ych reakc´ı na skuteˇcn´ ych podm´ınk´ach v tˇele. Vztah mezi chemick´ ym vzorcem l´ atky a hmotnostn´ım zastoupen´ım sloˇzek (atomy, atomov´e skupiny), kter´e ji tvoˇr´ı.
15
4.4 Por´ ezn´ı n´ atˇ ery Por´ezn´ı vrstva kombinuje vynikaj´ıc´ı vlastnosti biologick´e kompatibility titanu se moˇznost´ı zar˚ ust´an´ı kosti. Povlak je struktur´alnˇe velmi podobn´ y lidsk´e spongi´ozn´ı kosti a poskytuje tak vz´ajemnˇe propojen´e p´ory pro kostn´ı zar˚ ust´an´ı. Povrchov´e u ´pravy je doc´ıleno sp´ek´an´ım pr´aˇsku Ti3 nebo CoCr slitin substr´atu. Kombinace tˇechto materi´al˚ u m´a za n´asledek i vynikaj´ıc´ı mechanick´e vlastnosti, d´ıky kter´ ym se implantovan´a ˇc´ast povrchu tolik neopotˇrebov´av´a. Velikost p´oru se ˇcasto pohybuje v ˇsirˇs´ım intervalu kolem 50 nm, pˇriˇcemˇz objem p´or˚ u z celkov´eho objemu se m˚ uˇze pohybovat mezi 40-80%.
Obr´azek 4.1: [37] Vlevo lidsk´a kost, vpravo CSTI n´atˇer; (100x zvˇetˇseno).
4.5 Vysoce s´ıt’ovan´ y polyetyl´ en Z´atˇeˇz a t´emˇeˇr neust´al´ y pohyb vede k degradaci kluzn´e plochy, ze kter´e se ˇcasem m˚ uˇze uvolnit mal´a ˇc´asteˇcka polyetyl´enu. Imunitn´ı syst´em tˇela odm´ıt´a tyto ˇc´asteˇcky a bojuje proti nim jako proti infekci. Jelikoˇz se ˇca´steˇcky usazuj´ı v bl´ızkosti lidsk´e tk´anˇe, napad´a imunitn´ı syst´em cel´e okol´ı. Vznik´a tak osteoklazie 4 , kter´a m´a za n´asledek degradaci upevnˇen´ı jamky, a n´ahrada tak ztr´ac´ı svoji funkˇcnost. N´ızk´e n´achylnosti k opotˇreben´ı je dosaˇzeno procesem (popsan´ ym podrobnˇeji v kapitole 5.2), kdy materi´al je ozaˇrov´an elektronov´ ym paprskem. Oz´aˇren´ım a n´aslednˇe zv´ yˇsenou teplotou se vytv´aˇr´ı v polyetyl´enu molekul´arn´ı struktura, kter´a po pˇresnˇe dan´em ˇcase p˚ usoben´ı odstraˇ nuje voln´e radik´aly. Takto upraven´ y povrch je mnohem m´enˇe n´achyln´ y k oxidaci. Pˇri p˚ usoben´ı elektronov´ ym paprskem tak´e vznikaj´ı prostorov´e mosty v materi´alov´e struktuˇre. D˚ usledkem eliminace voln´ ych radik´al˚ u je tak´e pomalejˇs´ı st´arnut´ı, kter´e ovlivˇ nuje kˇrehkost a opotˇreben´ı materi´alu (v´ıce v kap. 5.2). D´ıky pouˇzit´ı t´eto technologie 5 mohou b´ yt implantov´any vˇetˇs´ı stehenn´ı hlavy. Jamkov´e vloˇzky jsou mnohem vetˇs´ı, neˇz by bylo moˇzn´e vyrobit z bˇeˇzn´eho polyetyl´enu. Zvˇetˇsen´ y pr˚ umˇer vloˇzky poskytuje pacientovy vyˇsˇs´ı rozsah pohybu doln´ı konˇcetiny a tlak na stykov´ ych ploch´ach se zmenˇs´ı. 3
N´ atˇer firmy Zimmer CSTI TM (Cancellous-Structured Titanium TM)(obr.4.1). Osteoklazie je rozpouˇstˇen´ı (odbour´ av´ an´ı) kostn´ı tk´anˇe. 5 Nejnovˇejˇs´ı druh UHMWPE Durasul“ byl vyvinut v Massachusettsk´e vˇseobecn´e nemocnici (MGH) ” a Massachusetts Institute of Technology (MIT). 4
16
Obr´azek 4.2: [38] Durasul 3 - vysoce s´ıt’ovan´ y polyetylen.
4.6 Modul´ arn´ı syst´ emy Kaˇzd´ y ˇclovˇek m´a jedineˇcnou stavbu tˇela, r˚ uzn´e d´elky kost´ı a vz´ajemn´eho postaven´ı ˇ kost´ı proti sobˇe. C´ast stehenn´ı kosti, kter´a se odˇrez´av´a m´a r˚ uzn´e tvary podle pacientova kostern´ıho apar´atu. R˚ uznorodost je d´ana: • velikost´ı hlavy femuru (pr˚ umˇerem kontaktn´ı plochy) • mohutnost´ı kosti • vzd´alenosti kontaktn´ı plochy od velk´eho trochanteru • u ´hly urˇcuj´ıc´ımi vz´ajemn´e postaven´ı proti sobˇe stehenn´ı a p´anevn´ı kosti Takto kladen´ ym individu´aln´ım poˇzadavk˚ um lze vyhovˇet vyroben´ım implant´atu, kter´ y by odpov´ıdal pouze mal´emu mnoˇzstv´ı pacient˚ u. Individu´aln´ı v´ yroba by byla velmi sloˇzit´a a ekonomicky n´aroˇcnˇejˇs´ı, neˇz pouˇzit´ı nekusov´e v´ yroby n´ahrady. Dalˇs´ı moˇznost´ı je uˇzit´ı modul´arn´ıho syst´emu, kter´ y nab´ız´ı mnoˇzstv´ı firem. Obvykl´a ˇreˇsen´ı obsahuj´ı r˚ uzn´e druhy u ´prav, poˇc´ınaje r˚ uznorodost´ı velikosti, natoˇcen´ım a sloˇzen´ım dˇr´ıku, velikost´ı hlavice, atp. Mnohdy nen´ı moˇzn´e pˇresnˇe urˇcit velikost a tvar n´ahrady pˇred operac´ı. D´ıky moˇznosti sestavit n´ahradu z komponent aˇz v dobˇe operace nen´ı tˇreba uchov´avat velk´e mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych druh˚ u kompletn´ıch implant´at˚ u. Sestaven´e komponenty nab´ yvaj´ı vˇetˇs´ıch rozmˇer˚ u, neˇz klasick´e n´ahrady a jsou urˇceny sp´ıˇse pro pacienty se silnˇejˇs´ımi kostmi.
17
Obr´azek 4.3: [40],[41] Modul´arn´ı syst´em zimmer - sloˇzen´ı . Modul´arn´ı stonek (obr.4.4) je zaloˇzen na syst´emu zubov´eho z´amku, kter´ y se pootoˇcen´ım a zasunut´ım fixuje. Nastavit je moˇzno nˇekolik (v tomto pˇr´ıpadˇe aˇz 12) pozic vz´ajemn´eho sestaven´ı.
Obr´azek 4.4: [44],[42] Modul´arn´ı syst´em DJO surgical - stonek spolu s kloubem.
Obr´azek 4.5: [39] Modul´arn´ı syst´em Zimmer - sloˇzen´ y stonek.
18
5 Materi´ aly pouˇ z´ıvan´ e v jamce TEP Od prvn´ıch pokus˚ u implantace jamek se nˇekolikr´at zmˇenil pouˇz´ıvan´ y materi´al. Nˇekter´ y byl odloˇzen, aby se pozdˇeji znovu zaˇcal pouˇz´ıvat. Jedin´e, co z˚ ustalo nemˇenn´e, jsou n´aroky mechanick´e i biologick´e. Materi´al pouˇzit´ y v jamce se nesm´ı oddˇelovat od jamky, pˇr´ıpadnˇe tˇelo jej mus´ı sn´est a nezaˇc´ıt proti nˇemu bojovat imunitn´ı reakc´ı. Bohuˇzel nˇekteˇr´ı lid´e maj´ı alergick´e reakce pˇri styku s r˚ uzn´ ym druhem materi´alu (obvykle kovy) a nem˚ uˇze j´ım b´ yt jak´ ykoli druh n´ahrady implantov´an. Jamky vydrˇz´ı funkˇcn´ı v lidsk´em a tˇele mnohem m´enˇe v porovn´an´ı s hlavic´ı, a mus´ı se tedy jej´ımu povrchu vˇenovat vˇetˇs´ı pozornost. Pro implant´aty jamky je moˇzno vyuˇz´ıt materi´aly tˇr´ı skupin: polymery, kovy a keramiku. Kaˇzd´ y z tˇechto materi´al˚ u m´a sv´a pro i proti. V´ yvojem se dospˇelo k z´avˇeru, ˇze materi´aly (napˇr. slitiny titanu, slitiny ˇzeleza, silikonov´e keramiky, keramiky na b´azi karbidu kˇrem´ıku, a mnoho dalˇs´ıch) nejsou bezpeˇcn´e z urˇcit´eho hlediska pro implantaci. D´ale uv´adˇen´e a popisovan´e materi´aly byly a jsou velmi d˚ uleˇzit´e pˇri v´ yzkumu pro zlepˇsen´ı, kter´ ymi se vˇedci snaˇz´ı vyvinout co nejvhodnˇejˇs´ı implantaˇcn´ı materi´al.
5.1 Polytetrafluorethyl´ en PTFE (teflon) pouˇzil jiˇz v roce 1958 pro v´ yrobu jamky John Charnley. Vych´azel z vlastnost´ı, kter´e se mu zd´ali vyhovuj´ıc´ı pro uˇzit´ı jako mechanicky nam´ahan´e ˇc´asti v lidsk´em tˇele. Avˇsak pˇri pouˇzit´ı nevyhovoval mechanick´ ym n´arok˚ um kloubn´ıho sloˇzen´ı a vydroloval se, ˇc´ımˇz zanˇecoval okol´ı implantace. PTFE je polymer termoplast patˇ r´ı do skupiny polyhalogenolefin˚ u s n´ asleduj´ıc´ımi vlastnostmi: • teplota t´an´ı pˇribliˇznˇe 327◦ C (velmi vysok´a odolnost proti teplotˇe), ale jeho vlastnosti se mˇen´ı jiˇz pˇri 260◦ C • dobr´a chemick´a odolnost (i za zv´ yˇsen´ ych teplot) • dobr´e dielektrick´e vlastnosti • vysok´a odolnost proti st´arnut´ı • n´ızk´ y souˇcinitel tˇren´ı (dobr´e kluzn´e vlastnosti) • plnˇen´e PTFE jsou ovlivnˇeny typem pouˇzit´eho plniva, pˇrev´aˇznˇe pak chemick´a odolnost Po implantov´an´ı pˇribliˇznˇe 600 n´ahrad se zjistilo, ˇze PTFE se velmi rychle opotˇrebov´av´a jiˇz bˇehem prvn´ıch let po implantaci (pˇribliˇznˇe 0,5 mm za dobu jednoho roku). Po ne´ uspˇechu in vivo, Charnley experimentoval s PTFE plnˇen´ ym skeln´ ymi vl´akny. Pˇri testov´an´ı doch´azelo k poˇskrab´an´ı hlavy z nerezov´e oceli. Jamky vyroben´e za pouˇzit´ı skeln´ ych vl´aken vykazovali nˇekolikan´asobnˇe menˇs´ı opotˇreben´ı neˇz za pouˇzit´ı pouze PTFE.
19
5.2 Vysoce s´ıt’ovan´ y polyetyl´ en Ortopedick´e v´ yzkumy usiluj´ı o zlepˇsen´ı mechanick´ ych vlastnost´ı UHMWPE. Se sn´ıˇzen´ım opotˇreben´ım koreluje trvanlivost a materi´al se tak st´av´a vhodnˇejˇs´ım i pro mlad´e aktivn´ı ˇ pacienty. Zivotnost UHMWPE je ve srovn´an´ı s PTFE pˇribliˇznˇe 5x vyˇsˇs´ı. Vlastnosti obou materi´al˚ u ukazuj´ıc´ı na obdobnou vhodnost pouˇzit´ı. Pokroky v u ´ prav´ ach materi´ alu v pr˚ ubˇ ehu let: • 1962 zaˇc´ın´a John Carnley pouˇz´ıvat chemickou sterilizac´ı upraven´ y UHMWPE • 1969 se materi´al prod´aval oz´aˇren´ y gama paprsky (ve vzduchu) s minim´aln´ı d´avkou z´aˇren´ı 2,5 MRad • 1970 se dost´av´a do komerˇcn´ıho obˇehu s v´ yztuhou z karbonov´ ych vl´aken • 1980 se pod produktov´ ym n´azvem Hylamer pouˇz´ıv´a rekrystalizovan´ y s rozˇs´ıˇren´ ym 1 ˇretˇezcem K dosaˇ zen´ı lepˇ s´ıch mechanick´ ych vlastnost´ı je tˇ reba splnit n´ asleduj´ıc´ı u ´ kony: 1. oz´aˇren´ı podporuj´ıc´ı tvorbu m˚ ustk˚ u 2. termick´a procedura k pos´ılen´ı jiˇz vytvoˇren´ ych m˚ ustk˚ u 3. odstranˇen´ı pnut´ı vznikl´eho nejen pˇredchoz´ımi kroky a sterilizace Oz´aˇren´ım gama paprsky 2 se uvolˇ nuj´ı voln´e radik´aly (nep´arov´e elektrony) v polyetyl´enu, coˇz vede ke kombinaci tvorby m˚ ustk˚ u a ˇstˇepen´ı ˇretˇezc˚ u. M˚ ustky spojuj´ıc´ı prostorovˇe jedˇ epen´ı ˇretˇezc˚ notliv´e ˇca´steˇcky polyetyl´enu, zvyˇsuj´ı odolnost proti opotˇreben´ı. Stˇ u sniˇzuje molekulovou hmotnost a z´aroveˇ n sniˇzuje i odolnost proti opotˇreben´ı a mechanick´e vlastnosti. Oz´aˇren´ı prov´adˇen´e v kysl´ıkov´e atmosf´eˇre napom´ah´a sp´ıˇse ˇstˇepen´ı, proto v´ yhodnˇejˇs´ı je ozaˇrov´an´ı prov´adˇet v inertn´ı atmosf´eˇre (napˇr. dus´ıku). Bez ohledu na druh pouˇzit´e atmosf´ery budou voln´e radik´aly migrovat k povrchu materi´alu. Pro odstranˇen´ı voln´ ych radik´al˚ u je nejvhodnˇejˇs´ı teplota 150◦ C, tedy nad teplotou taven´ı. Nev´ yhodou t´eto teploty je sn´ıˇzen´ı velikost´ı krystal˚ u i pevnosti. V´ yhodnˇejˇs´ı je tedy teplota tˇesnˇe pod bodem taven´ı, kdy se zachov´a p˚ uvodn´ı struktura. Pˇri teplotˇe pˇribliˇznˇe 135◦ C se materi´al pouze ˇz´ıh´a a neodstran´ı se vˇsechny voln´e radik´aly.
5.3 Keramick´ y materi´ al Pouˇz´ıv´a se obvykle v kluzn´e dvojici s dalˇs´ım keramick´ ym materi´alem, m˚ uˇze slouˇzit i jako vloˇzka modul´arn´ı konstrukce do jin´eho materi´alu jamky nebo v´ yplˇ n jamky. Byl pouˇzit d´ıky sv´ ym vlastnostem, kter´e vyhovovaly poˇzadavk˚ um na implant´at, zvl´aˇstˇe pak v´ ybornou odolnost´ı proti otˇeru. Pˇri pouˇzit´ı keramika – keramika se otˇer nˇekolikan´asobnˇe zmenˇsil v porovn´an´ı s pouˇzit´ım polyetyl´enu. 1
Nejv´ yznamnˇejˇs´ımi pˇredstaviteli, kteˇr´ı se pod´ıleli na u ´prav´ach UHMWPE v dan´em ˇcasov´em horizontu jsou dle m´eho n´ azoru: John Carnley; Chas F. Thackray, Ltd.; Zimmer, Inc.; University of Leeds; DePuy Orthopedics. 2 Velikost gama z´ aˇren´ı pouˇzit´e pro u ´pravy se liˇs´ı dle v´ yrobc˚ u.
20
Mechanick´e vlastnosti jsou ve vˇsech smˇerech lepˇs´ı neˇz u kovu, s v´ yjimkou ohybu. V jak´emkoli zp˚ usobu uˇzit´ı jsou keramick´e materi´aly v´ıce n´achyln´e k prasknut´ı a tak´e v´ıce hydrofiln´ı neˇz kovov´e materi´aly. Z poˇca´tku 70. let se pouˇz´ıval pro v´ yrobu ˇcist´ y oxid hlinit´ y (obsahoval ca 99,7% Al2 O3 a zbytek tvoˇrily voln´e ˇca´stice MgO). Odolnost proti opotˇreben´ı i dalˇs´ı mechanick´e vlastnosti jsou u nov´e generace keramick´ ym materi´al˚ u na vyˇsˇs´ı u ´rovni, neˇz u oxidu hlinit´eho. ´ Uroveˇ n opotˇreben´ı pro prvn´ı generaci komponent COC tot´aln´ı endoprot´ezy se pohybovala in vivo pro line´arn´ı opotˇreben´ı 3-9 µm/rok, pro objemov´e opotˇreben´ı 1 − 5 mm3 /rok. Pˇri v´ yrobˇe implant´atu se v prvn´ım kroku sm´ıch´a smˇes sloˇzen´a z dan´ ych prvk˚ u. Pˇresnˇe spoˇcten´ y objem smˇesi se vylisuje a n´aslednˇe slinuje v peci. Do pˇresn´eho tvaru je upraven pˇresn´ ym obr´abˇen´ım, pˇr´ıpadnˇe leˇstˇen´ım. S´ıla vazeb vytvoˇren´ ych slinov´an´ım z´avis´ı na ˇcistotˇe jednotliv´ ych prvk˚ u smˇesi a velikosti zrn smˇesi (v ˇra´du jednotek mikrometr˚ u).
5.3.1 Zirkoniov´ a keramika Zirkoniov´a keramika byla v ortopedick´ ych aplikac´ıch pouˇzita od roku 1985, d´ıky pˇrev´aˇznˇe vysok´e pevnosti, kter´a byla vˇetˇs´ı neˇz u oxidu hlinit´eho. Zirkon je metastabiln´ı keramick´ y materi´al, kter´ y je velmi tˇeˇzk´e upravit do v praxi pouˇz´ıteln´eho stavu. Podle kombinace teploty, vlhkosti, zp˚ usobu a intenzity zatˇeˇzov´an´ı m˚ uˇze doj´ıt ke zmˇenˇe objemu n´asledkem zmˇeny f´aze materi´alu. Tato zmˇena m˚ uˇze m´ıt katastrof´aln´ı n´asledky, pokud nebude kontrolov´ana. Z tohoto d˚ uvodu je do materi´alu pˇrid´an hoˇrˇc´ık nebo grafit povlakovan´ y oxidem yttria, d˚ usledkem je ˇca´steˇcn´a stabilizace transformace. Pro velmi ˇcast´e fraktury komponent se zirkoniov´a keramika (bez dalˇs´ıch u ´prav) pˇrestala dod´avat na trh v roce 2001. Novodob´e COC implant´aty jsou modul´arn´ı a k v´ yrobˇe kloubn´ı plochy je pouˇz´ıv´an ˇcist´ y oxid hlinit´ y. Acetabul´arn´ı vloˇzka (obvykle z oxidu hlinit´eho) je vloˇzena do kovov´eho pl´aˇstˇe, pˇr´ıpadnˇe m˚ uˇze b´ yt vsazena do UHMWPE vloˇzky.
Obr´azek 5.1: [46] Zp˚ usoby sestaven´ı keramick´e vloˇzky.
21
5.3.2 BIOLOX Pˇr´ıklad keramick´eho materi´alu vyvinut´eho spoleˇcnost´ı Zimmer. Skl´ad´a se z pˇribliˇznˇe 75% oxidu hlinit´eho Al2 O3 , pˇres 20% oxidu zirkoniˇcit´eho ZrO2 , oxidu chromu Al2 O3 a dalˇs´ıch prvk˚ u3 . Oxid hlinit´ y (s velmi malou velikost´ı zrna) a oxid chromu zajiˇst’uj´ı tvrdost a odolnost proti opotˇreben´ı, oxid zirkoniˇcit´ y spolu s dalˇs´ımi prvky poskytuje lepˇs´ı mechanick´e vlastnosti. Spoleˇcnou kombinac´ı je utvoˇren materi´al, kter´ y je velmi vhodn´ y na v´ yrobu jak jamky, tak hlavice implant´atu. D´ıky tˇemto vlastnostem lze vyr´abˇet keramick´e vloˇzky vˇetˇs´ıch pr˚ umˇer˚ u, coˇz umoˇzn ˇuje pacientovi vˇetˇs´ı rozsah pohybu. Ke zlepˇsen´ı vlastnost´ı pˇrispˇelo i pouˇzit´ı homogennˇe rozloˇzen´ ych ˇc´astic oxidu zirkoniˇcit´eho, kter´ y je stabilizov´an ytriem. V´ yskyt takto rozpt´ ylen´ ych ˇca´stic v materi´alu m´a za n´asledek sn´ıˇzen´ı pravdˇepodobnosti struktur´aln´ı transformace a zabr´anˇen´ı ˇs´ıˇren´ı trhlin. Pˇrid´an´ım oxidu stroncia, kter´ y vytv´aˇr´ı krystaly ve formˇe podlouhl´ ych destiˇcek, se doc´ıl´ı jeˇstˇe vyˇsˇs´ıho zabr´anˇen´ı ˇs´ıˇren´ı jiˇz vytvoˇren´ ych mikrotrhlin.
Obr´azek 5.2: [47] Keramick´a vloˇzka v polyetyl´enov´e jamce.
5.4 Kovov´ e slitiny Kovov´e slitiny e pouˇz´ıvaj´ı v jamce obvykle jen jako protikus ˇzelezn´e hlavici implant´atu. Umoˇzn ˇuj´ı ˇsirok´ y rozsah pr˚ umˇer˚ u, pˇribliˇznˇe od 28 do 60 mm. Pˇrestoˇze se zvˇetˇsuj´ıc´ım se pr˚ umˇerem se sniˇzuje koncentrace napˇet´ı, oddˇeluj´ı se mikroskopick´e ˇca´stice kovu, a zamoˇruj´ı tak tˇelo v okol´ı implantace. Mezi 50. a 70. lety se vyr´abˇel pro chirurgick´e u ´ˇcely koneˇcn´ y tvar n´ahrady odl´ıv´an´ım. Nejvˇetˇs´ı probl´emy byly s toleranc´ı MOM implant´atu, coˇz vedlo k vyˇsˇs´ımu opotˇreben´ı a pˇredˇcasn´emu uvolnˇen´ı. Dnes jsou (MOM) implant´aty vyrobeny z CoCr slitiny bud’ s vysok´ ym obsahem uhl´ıku (v´ıce jak 0,2% C), nebo s n´ızk´ ym (m´enˇe neˇz 0,05% C), jako lit´e, tv´aˇren´e nebo kovan´e. Zejm´ena tv´aˇren´e CoCr slitiny maj´ı vˇetˇs´ı tvrdost, mez kluzu a pevnost. Opotˇreben´ı MOM je 10 aˇz 100x niˇzˇs´ı, neˇz pˇri pouˇzit´ı CoCr/UHMWPE. Navzdory mal´emu opotˇreben´ı odpad´avaj´ı mal´e ˇca´stice MOM n´ahrady ve velikostech 6 nm aˇz 5 µm. Vzhledem k velikosti otˇerem oddˇelen´ ych ˇca´stic je jejich mnoˇzstv´ı odhadnuto pˇribliˇznˇe 100x v´ıce neˇz u bˇeˇzn´eho UHMWPE. Nejmenˇs´ı (v mˇeˇr´ıtku nano) ˇc´astice jsou vcelku snadno straviteln´e tˇelem, v´az´an´ım na proteiny nebo rozpouˇstˇen´ım v tˇeln´ıch tekutin´ach se tak ˇcist´ı 3 Biolox delta – keramick´ y materi´ al na b´ azi oxidu hlinit´eho, matric´ı je ˇcist´ y oxid zirkoniˇcit´ y. Biolox forte – keramick´ y materi´ al na b´ azi hlin´ıku bez pˇr´ımˇesy zirkonia.
22
okol´ı implant´atu. Aluminiov´e a zirkoniov´e keramick´e materi´aly se zaˇcali znovu v´ıce pouˇz´ıvat v pr˚ ubˇehu roku 1990, d´ıky mal´emu opotˇreben´ı a sn´ıˇzen´emu riziku vzniku osteol´ yzy. U prvon´ahrad i revizn´ıch n´ahrad je moˇzn´e um´ıstit kovovou vloˇzku do pouzdra z jin´eho materi´alu. D˚ usledkem vloˇzen´ı je vˇetˇs´ı kompatibilita mezi kontaktn´ımi povrchy.
Obr´azek 5.3: [45] Modul´arn´ı jamka sestaven´a z komponent kovov´e slitiny a UHMWPE.
23
6 Biologick´ yu ´ vod do svalovˇ e-kostern´ı problematiky Syst´em tvoˇr´ıc´ı kyˇceln´ı kosti, kostra p´anve a kˇr´ıˇzov´a kost, pˇren´aˇs´ı silov´e a momentov´e u ´ˇcinky na horn´ı ˇc´ast tˇela. P˚ usob´ı tak´e i v opaˇcn´em smˇeru pˇri pˇrenosu zat´ıˇzen´ı horn´ı ˇca´sti tˇela na doln´ı. Slouˇz´ı tak k opoˇre a lokomici tˇela pˇri pohybu v prostoru, pˇriˇcemˇz hlavn´ı pohyb se odehr´av´a v kyˇceln´ıch kloubech. V jin´e ˇca´sti t´eto soustavy je pohyb omezen, odehr´av´a se tedy jen v kloubu kyˇceln´ım. Pohybem doln´ı ˇc´asti p´ateˇre lze tak´e vyvolat zmˇenu p˚ usoben´ı sil v kyˇceln´ıch kloubech. Obecnˇe zmˇenou polohy horn´ı ˇca´sti tˇela se mˇen´ı tˇeˇziˇstˇe, jehoˇz d˚ usledkem je opˇet odezva v kyˇceln´ıch kloubech. Pˇri ch˚ uzi se stˇr´ıdaj´ı pozice natoˇcen´ı kloubu, kdy je doln´ı konˇcetina zat´ıˇzen´a v´ahou tˇela, s pozicemi, kdy je kloub odlehˇcen. Silov´e u ´ˇcinky disipuj´ı v oblasti mezi kyˇclemi a bedern´ı p´ateˇr´ı. Nakl´anˇen´ım p´anevn´ı kosti do stran a natoˇcen´ım p´ateˇre se zabraˇ nuje pˇrenosu vibrac´ı na horn´ı ˇca´st skeletu. V n´asledn´em popisu svalov´e a kostern´ı problematiky jsou pops´any n´aleˇzitosti, kter´e jsou nutn´e pro rozbor zat´ıˇzen´ı jamky. Zanedbateln´e n´aleˇzitosti jsou pops´any v´ıce obecnˇe, pˇr´ıpadnˇe zcela vynech´any.
6.1 Struktura kostn´ı tk´ anˇ e Kostn´ı tk´an ˇ tvoˇr´ı opˇern´ y syst´em tˇela, kter´ y n´am umoˇzn ˇuje za pomoci svalov´eho apar´atu pohyb. Zajiˇstuje ochranu tˇelesn´ ych org´an˚ u pˇrevn´aˇznˇe uvnitˇr hrudn´ıho koˇse. Pod´ıl´ı se tak´e na tvorbˇe krve v ˇcerven´e kostn´ı dˇreni. Tento metabolicky aktivn´ı materi´al m´a hojiv´e a adaptaˇcn´ı schopnosti, kter´e se s roztouc´ım vˇekem sniˇzuj´ı. Kost je pojiv´a tk´an ˇ sloˇzen´a z bunˇek a mezibunˇeˇcn´e hmoty obsahuj´ıc´ı pevnou i kapalnou f´azi. Kost vznik´a ˇcinost´ı bunˇek (osteoblasty), kter´e produkuj´ı z´akladn´ı kostn´ı hmotu. Postupnˇe se kostn´ı hmota mˇen´ı na osteocyty (podlouhl´e, zploˇstˇen´e buˇ nky), kter´e ovlivˇ nuj´ı v´ yˇsi miner´aln´ıch l´atek a odbour´avaj´ı kostn´ı tk´an ˇ. Hydroxiapatit (sloˇzen pˇrev´aˇznˇe z v´apn´ık˚ u a fosforu) je nejv´ıce zastoupenou l´atkou v organick´e mezibuˇ nˇeˇcn´e kolagenn´ı matrici. Celkov´e mnoˇzstv´ı kolagenn´ıch vl´aken tvoˇr´ı 90 aˇz 96% organick´e sloˇzky. Orientace tˇechto vl´aken je z´avisl´a na podm´ınk´ach lok´aln´ıch napˇet´ıch v kostn´ı tk´ani a je nejˇcastˇeji seskupena do lamel. Tk´an ˇ rozliˇsujeme kost fibril´arn´ı (vl´aknitou) a lamel´arn´ı (vrstevnatou). Vl´aknit´a kost se vyskytuje asi do 4 let ˇzivota. Vnˇejˇs´ı fibr´ozn´ı vrstva (periost) kryje vnˇejˇs´ı povrch kost´ı, kromˇe kloubn´ıch ploch. Periost je protkan´ y c´evkami a nervy, kter´e jsou pˇrivedeny do kosti Volkmanov´ ymi kan´alky. Vnitˇrn´ı obal kosti (endost) je v kontaktu s dˇreˇ nov´ ym kan´alem. Vnitˇrn´ı stavba tr´ameˇck˚ u je uzp˚ usobena tak, aby kost mˇela maxim´aln´ı moˇznou pevnost pˇri minim´aln´ı hustotˇe materi´alu. Tr´ameˇcky jsou seskl´ad´any hustˇeji podle smˇeru, ve kter´em je kost nejv´ıce zatˇeˇzov´ana. Tlouˇst’ka tr´ameˇck˚ u je 150 aˇz 300 µm a liˇs´ı se podle m´ısta v´ yskytu v kostˇre. V makroskopick´em mˇeˇr´ıtku dˇel´ıme kostn´ı tk´an ˇ na: • kompaktn´ı kost (corticalis), pevnˇejˇs´ı vnˇejˇs´ı vrstva • spongi´ozn´ı kost, vnitˇrn´ı ˇca´st tvoˇrena sloˇzitou architekturou tr´ameˇck˚ u
24
Obr´azek 6.1: [48] Stavba kosti. 1 2 3 4 5
Zbytky osteon˚ u Lamelirn (kortil´aln´ı) ˇc´ast Fibril´arn´ı (spongi´ozn´ı) ˇca´st Haversony kan´alky Volmanovy kan´alky
6 7 8 9 10
Periost (okostnice) Osteon Havers˚ uv kan´alek Haversovy lamely Osteocyty
6.2 Kost stehenn´ı Kost stehenn´ı (femur) je nˇejvˇetˇs´ı a nejsilnˇejˇs´ı kost v lidsk´em tˇele. Rozezn´avaj´ı se ˇctyˇri hlavn´ı ˇca´sti: • hlavice kosti stehenn´ı (caput femoris) • krˇcek kosti stehenn´ı (collum femoris) pˇripojuj´ıc´ı hlavici k tˇelu kosti • tˇelo kosti stehenn´ı (corpus femoris) • kondyly kosti stehenn´ı (condyli femoris)
1
Hlavice kosti, jej´ıˇz pr˚ umˇer se pohybuje kolem 4,5 cm, nese kloubn´ı plochu odpov´ıdaj´ıc´ı pˇribliˇznˇe tˇrem ˇctvrtin´am plochy koule. Uvnitˇr vrcholu hlavice je jamka, kde se up´ın´a nitrokloubn´ı vaz. Krˇcek kosti stehenn´ı sv´ır´a s tˇelem kosti stehenn´ı u ´hel o pr˚ umˇern´e hodnotˇe 125°. Torsn´ı u ´hel krˇcku je oproti front´aln´ı rovinˇe pootoˇcen o 10°. Tˇelo kosti stehenn´ı pˇredstavuje diafysu kosti. Okrouhl´ y pr˚ uˇrez je na horn´ım konci zakonˇcen dvˇema trochantery, na kter´e jsou upnuty svaly kyˇceln´ıho kloubu.
1
Rozˇs´ıˇren´e kloubn´ı hrboly pro spojen´ı s tibi´ı.
25
Obr´azek 6.2: [2] Prav´a strana stehenn´ı kosti, vlevo pohled zepˇredu, vpravo zezadu. 1 2 3 4 5 6 7
Caput femoris Fovea capitis femoris Collum femoris Trochanter minor Linea pectinea Foramen nutricium Condyli femoris
8 9 10 11 12 13 14
Fossa trochonterica Trochanter major Crista intertrochanterica Trochanter tertius Tuberositas glutea Mˇern´ y bod na trochanteru Linea intertrochanterica
6.3 Kost p´ anevn´ı Kost p´anevn´ı je kloubnˇe pˇripojena ke kosti kˇr´ıˇzov´e a vpˇredu je ve sponˇe stydk´e spojena s p´anevn´ı kost´ı. Celek tˇechto kost´ı se naz´ yv´a p´anev. Kost p´anevn´ı (os coxae) se zkl´ad´a ze tˇr´ı synchondrosou spojen´ ych kost´ı: • kost kyˇceln´ı (os ilium) • kost sedac´ı (os ischii) • kost stydk´a (os pubis) Kost kyˇceln´ı tvoˇr´ı horn´ı ˇca´st p´anevn´ı kosti. Kost sedac´ı a stydk´a tvoˇr´ı doln´ı ˇca´st p´anevn´ı kosti. Na rozhran´ı horn´ı a doln´ı ˇca´sti p´anevn´ı kosti se nach´az´ı na zevn´ı stranˇe jamka 26
kyˇceln´ıho kloubu. Jamka kyˇceln´ıho kloubu (acetabulum) je okrouhl´a jamky s pr˚ umˇerem pohybuj´ıc´ım se kolem 5 cm na zevn´ı stranˇe p´anevn´ı kosti.
Obr´azek 6.3: [2] Kost p´anevn´ı.
1 2 3
Facies lunata (acetabuli) Fossa acetabuli Incisura acetabuli
6.4 Kloub kyˇ celn´ı Spojen´ı doln´ı konˇcetiny je tvoˇreno klouby a vazivov´ ym spojen´ım. Kloub kyˇceln´ı (articulatio coxae) je kloub kulov´ y s omezen´ ym rozsahem pohyb˚ u, kter´e jsou omezeny okraji kloubn´ı jamky. Kloubn´ı plochy se dˇel´ı na: • hlavici • jamku • pulvinar acetabuli • labrum acetabuli • ligamentum transversum acetabuli Hlavice je ˇc´ast caput femoris s kloubn´ı chrupavkou. Jamka je acetabulum na os coxae, ale jen facies lunata tvoˇr´ı v acetabulu styˇcnou plochu. Pulvinar acetabuli vyplˇ nuje jako tukov´ y polˇst´aˇr vklesl´ y stˇred jamky. Labrum acetabuli (lem vazivov´e chrupavky) doplˇ nuje jamku a zvyˇsuje jej´ı okraje. Ligamentum transversum acetabuli je vaz, j´ımˇz je napˇr´ıˇc uzavˇrena incisura acetabuli. 27
Kloubn´ı pouzdro zaˇc´ın´a pˇri okraj´ıch acetabula a up´ın´a se na collum femoris. Kloubn´ı spojen´ı je pos´ıleno vazy, kter´e zabraˇ nuj´ı r˚ uzn´ ym pohyb˚ um a chr´an´ı tak toto spojen´ı. Povoluj´ı tak kyˇcli spolu s dalˇs´ımi (chrupavˇcit´ ymi a svalov´ ymi) z´abranami pouze ot´aˇcen´ı v urˇcit´em rozsahu.
Obr´azek 6.4: [2] Kloubn´ı spojen´ı, front´aln´ı pohled. 1 2 3 4 5 6
Kloubn´ı chrupavka na facies lunala acetabuli Pulvinar acetabuli Ligamentum capitis femoris Ligamentum transversum acetabuli Labrum acetabulare Z´ona orbicularis
6.5 Svaly kyˇ celn´ıho kloubu Svaly kyˇceln´ıho kloubu se dˇel´ı do dvou skupin podle sv´e polohy (pˇredn´ı a zadn´ı). Podle funkce se dˇel´ı do ˇctyˇr skupin na flexory, rot´atory, abduktory a extenzory.
6.5.1 Pˇ redn´ı svaly kyˇ celn´ıho kloubu Musculus iliopsoas (bedrokyˇceln´ı sval) se skl´ad´a z hlavn´ıch sloˇzek: • musculus psoas major (velk´ y sval bedern´ı) zaˇc´ın´a od bedern´ı p´ateˇre • musculus iliacus (sval kyˇceln´ı) zaˇc´ın´a z fossa iliaca. Obˇe sloˇzky se k sobˇe pˇrikl´adaj´ı v lacuna musculorurn a na stehnˇe se up´ınaj´ı spoleˇcnou ˇslachou na trochanter minor. Funkˇcnˇe zajiˇst’uj´ı flexi a pomocnou abdukci kyˇceln´ıho kloubu spojenou se zevn´ı rotac´ı.
28
6.5.2 Zadn´ı (a zevn´ı) svaly kyˇ celn´ıho klubu Musci glutei (svaly h´ yˇzd’ov´e) zaˇc´ınaj´ı na vnˇejˇs´ı stranˇe lopaty kyˇceln´ı, skl´adaj´ı se z: • m. gluteus maximus (velk´ y sval h´ yˇzd’ov´ y) zaˇc´ın´a mimo plochu lopaty kyˇceln´ı, od kosti kˇr´ıˇzov´e a kostrˇce, vzadu na lopatˇe, a jde na zadn´ı a zevn´ı stranu proxim´aln´ıho konce tˇela femuru. Sval se up´ın´a na zadn´ı okraj velk´eho trochanteru a pod n´ım tuberositas ˇ ast snopc˚ glutea. C´ u vzaˇruje do stehenn´ı fascie a do tractus iliotibialis. Podle m´ısta upnut´ı snopc˚ u sval zajiˇst’uje: extensi a zevn´ı rotaci kyˇceln´ıho kloubu a abdukci stehna. • m. gluteus medius (stˇredn´ı sval h´ yˇzdv´ y) zaˇc´ın´a z velk´eho rozsahu krani´alnˇe na lopatˇe kyˇceln´ı aˇz ke crista iliaca. Up´ın´a se na pˇredn´ım, horn´ım a zadn´ım okraji velk´eho trochanteru. Mezi trochanterem a u ´ponem svalu b´ yv´a bursa trochanterica musculi glutei medii. Dle m´ısta upnut´ı snopc˚ u sval zajiˇstuje: abdukci, vnitˇrn´ı a zevn´ı rotaci kyˇcen´ıho kloubu. • m. gluteus minimus (mal´ y sval h´ yˇzd’ov´ y) zaˇc´ın´a ze stˇredn´ı zevn´ı ˇca´sti lopaty kyˇceln´ı. Pr˚ ubeh i tvar m´a shodn´ y jako m.gluteus. medius. Up´ın´a se na horn´ı a pˇredn´ı okraj velk´eho trochanteru. Mezi u ´ponem svalu a trochanterem b´ yv´a bursa trochanterica musculi glutei minimi. Funce je spoleˇcn´a s m. gluteus medius, ale s v´ yraznˇejˇs´ı vnitˇrn´ı rotac´ı kyˇceln´ıho kloubu. • m. tensor fasciae latae (nap´ınaˇc stehen´ı pov´azky) zaˇc´ın´a vpˇredu na zevn´ı ploˇse kosti kyˇceln´ı pˇri spina iliaca anterior superior a je nejventr´alnˇejˇs´ı z gluter´aln´ıch sval˚ u. Sval se up´ın´a do tractus iliotibialis a jeho prostˇrednictv´ım aˇz na zevn´ı plochu later´aln´ıho kondylu tibie.
29
7 Urˇ cen´ı stykov´ e v´ yslednice 7.1 V´ ypoˇ cet t´ıhy ˇ clovˇ eka V´ ypoˇcet se t´ yk´a ˇclovˇeka o hmotnosti 80 kg stoj´ıc´ıho nehybnˇe na jedn´e noze, je tedy ve statick´e rovnov´aze v˚ uˇci podloˇzce. U takto stoj´ıc´ıho ˇclovˇeka proch´az´ı osa tˇelo konˇcetinou stoj´ıc´ı na podloˇzce. →
→
T´ıha ˇclovˇeka (FG =FP ) p˚ usob´ı v ose tˇela a jej´ı velikost je urˇcena vztahem: FG = m · g
(7.1) →
ˇ ek stoj´ıc´ı na podloˇzce, p˚ Clovˇ usob´ı na podloˇzku stejnou silou (F G ), ale opaˇcnˇe orien→ ´ˇcinek t´ıhy ˇclovˇeka silou p˚ usob´ıc´ı tovanou, jako podloˇzka na ˇclovˇeka(F P ). Nahrad´ım tedy u zespod na chodidlo.
ˇ ek stoj´ıc´ı na jedn´e noze (uvolnˇen´ı od podloˇzky). Obr´azek 7.1: Clovˇ →
D´ale je tˇreba zn´at s´ılu, kterou p˚ usob´ı na podloˇzku doln´ı konˇcetina. Tuto s´ılu (F Gdk ) → pak odeˇcteme od celkov´e s´ıly. Velikost (F Gdk ) jsem vypoˇc´ıtal z pˇr´ıstupu podle Bernsteina dle tabulky 7.1 pod´ılu hmotnosti ˇca´st´ı konˇcetin pro muˇze.
30
ˇ ast doln´ı konˇcetiny Stehno B´erec C´ Pod´ıl z celkov´e hmotnosti ˇclovˇeka [%] 12,21 4,65
Chodidlo Celkem 1,46 18,32
Tabulka 7.1: Hmotnostn´ı pod´ıly ˇca´st´ı konˇcetin. T´ıha doln´ı konˇcetiny je tedy: FGdk = FG · 0, 1832
(7.2)
Soustava sloˇzen´a z kost´ı doln´ı konˇcetiny a osy tˇelem vedonou stˇredem p´anevn´ı kosti je uvaˇzov´ana za staticky urˇcitou, pokud osu zvol´ıme v m´ıstˇe p´anve vetknut´ım. M´ısto styku p´anve se stehenn´ı kost´ı je modelov´ano jako rotaˇcn´ı kinematick´a dvojice. Kyˇceln´ı abduktory uchycen´e na trochanter jsou zredukov´ahy do jednoho p˚ usobiˇstˇe s´ıly v obecn´e kinematick´e dvojici.
Obr´azek 7.2: Uvolnˇen´ı doln´ı konˇcetiny ve statick´e rovnov´aze.
31
7.1.1 V´ ypoˇ cet nezn´ am´ ych parametr˚ u Polohy jednotliv´ ych ˇc´ast´ı doln´ı konˇcetiny jsou r˚ uzn´e podle rozd´ılnosti stavby postavy jedince. Tyto jedineˇcn´e hodnoty je moˇzn´e odeˇc´ıst z RTG sn´ımku pro dan´eho pacienta. Nemˇel jsem moˇznost je odeˇc´ıst a vych´azel jsem tedy ze stejn´eho pˇr´ıpadu jako p. Vaverka [12]. → yslednici Ze sn´ımku nelze odeˇc´ıst stykovou s´ılu mezi kloubn´ı jamkou a femurem (F F ), v´ → → ´hel β, kter´ y sv´ır´a nositelka (F F ) s osou x. od sval˚ u skupiny m. gluteus (F T ) a u Jsou tedy tˇri nezn´ame parametry N P = {FF , FT , β}, kter´e vypoˇcteme z rovnic rovnov´ahy sestaven´e ze dvou silov´ ych a jedn´e momentov´e rovnov´ahy k bodu F. Pro v´ ypoˇcet jsou nutn´e jednotliv´e hodnoty vzd´alenost´ı, kter´e jsou vyps´any v tabulce 7.2 pro fyziologicky vyspˇel´eho ˇclovˇeka: Veliˇcina Oznaˇcen´ı veliˇciny Jednotka Hmotnost ˇclovˇeka m [kg] −2 T´ıhov´e zrychlen´ı [m · s ] 9,81 Vzd´alenost stˇredu hlavice os u ´ponu x3 [mm] svalu m. glutaeus medius na velk´em trochanteru v ose x Vzd´alenost stˇredu hlavice femuru x2 [mm] od tˇeˇziˇstˇe doln´ı konˇcetiny v ose x Vzd´alenost stˇredu hlavice od osy tˇela x1 [mm] v ose x Vzd´alenost stˇredu hlavice od u ´ponu y1 [mm] svalu m. glutaeus medius na velk´em trochanteru v ose y ´ Uhel nositelky s´ıly os skupiny sval˚ u α [°] m. glutaeus
Hodnota 80 57
11,2 92,7 4,4
66
Tabulka 7.2: Potˇrebn´e vstupn´ı parametry
→
Σ F y = 0 : FT · sinα − FF · sinβ − FG + FP = 0
→
(7.3)
Σ F x = 0 : FF · cosβ − FT · α = 0
(7.4)
Σ M F = 0 : FP · x1 − FG · x2 + FT · cosα · y1 − FT · sinα · x3 = 0
(7.5)
→
FT =
FG · x2 − FP · x1 sinα · x3 − cosα · y1
FF = FT 32
cosα cosβ
(7.6)
(7.7)
β = arctg
FA − FG + FT · sinα FT · cosα
(7.8)
Z rovnic vypoˇcten´e hodnoty jsou v tabulce 7.3. Veliˇcina Oznaˇcen´ı veliˇciny Jednotka T´ıha ˇclovˇeka FG [N] T´ıha doln´ı konˇcetiny FGdk [N] Stykov´a s´ıla ve (femur - jamka) FF [N] S´ıly od sval˚ u z trochanteru FT [N] ´ β [°] Uhel nositelky stykov´e s´ıly Tabulka 7.3: V´ ysledky analytick´eho v´ ypoˇctu
33
Hodnota 785 143,8 2015 1415 73,4
8 V´ ypoˇ ctov´ e modelov´ an´ı 8.1 Probl´ emov´ a situace Snad nejpˇrirozenˇejˇs´ım lidsk´ ym pohybem je ch˚ uze, kterou vykon´av´ame kaˇzdodennˇe. V kapitole 2 je nast´ıˇ nˇeno nˇekolik aspekt˚ u, kter´e tento pohyb mohou omezit, pˇr´ıpadnˇe zcela znemoˇznit. Jedinou moˇznost´ı, jak navr´atit pacientovi moˇznost pohybu, je implantace endoprot´ezy.
8.2 Formulace probl´ emu U souˇcastn´ ych endoprot´ez kyˇceln´ıho kloubu je nejvˇetˇs´ım nedostatkem otˇer, mezi jamkou a hlavic´ı n´ahrady. Otˇer nelze zmˇeˇrit, ale lze jej pˇribliˇznˇe odhadnout z velikosti a rozloˇzen´ı napjatosti a stykov´ ych tlak˚ u.
8.3 Formulace c´ıl˚ u pˇ ri ˇ reˇ sen´ı probl´ emu Zat´ıˇzen´ım kloubn´ı jamky hlavic´ı vzniknou napˇet´ı v pouzdru i vloˇzce jamky, kter´e spolu se stykov´ ym tlakem budou vykresleny.
8.3.1 Syst´ em podstatn´ ych veliˇ cin pro ˇ reˇ sen´ı probl´ emu Podstatn´ ymi veliˇcinami v´ ypoˇctov´eho modelov´an´ı jsou: vlastnosti objektu (geometrie, materi´al, vazby), p˚ usoben´ı na objekt (ovlivnˇen´ı objektu, ovlivnˇen´ı procesu) a chov´an´ı objektu (napjatost, deformace). Vstupn´ımi veliˇciny jsou: objektov´e (charakterizuj´ıc´ı objekt) a poˇc´ıtaˇcov´e (souvisej´ıc´ı s v´ ypoˇcetn´ım hardwarem a softwarem).
8.4 Tvorba d´ılˇ c´ıch v´ ypoˇ ctov´ ych model˚ u D´ılˇc´ı v´ ypoˇctov´e modely je sestaven z ˇc´ast´ı kostn´ı tk´anˇe a soustava n´ahrady. Vytv´aˇr´ı tak v´ ypoˇctov´ y model nutn´ y pro ˇreˇsen´ı n´avrhu kloubn´ı jamky.
8.4.1 Model topologie Lidsk´e tˇelo je pro v´ ypoˇctov´e modelov´an´ı ˇreˇsiteln´e pouze separ´atnˇe, omez´ım se tedy pouze na kostn´ı apar´at a jeho upoˇra´d´an´ı.
8.4.2 Model dekompozice Pro m˚ uj v´ ypoˇcet se zamˇeˇr´ım pouze na oblast p´anevn´ı kosti a femuru (komponenty kyˇceln´ıho kloubu). V m´ıstˇe kyˇcle bude implantov´ana n´ahrada, jej´ıˇz model a sestaven´ı je pops´ano v n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach.
34
Obr´azek 8.1: [43] Model dekompozice skeletu se zv´ yraznˇenou kyˇcl´ı.
8.4.3 Model geometrie Pro vytvoˇren´ı geometrick´eho modelu je tˇreba zn´at konkr´etn´ı rozmˇery jednotliv´ ych komponent. Jako prvn´ı jsem si zvolil velikost hlavice, od kter´e se dalˇs´ı rozmˇerov´e charakteristiky odv´ıjely. Pr˚ umˇer hlavice je pouˇz´ıvan´ y nˇekolika firmami pro kombinace kovov´e hlavice a polyetylenov´e jamky. Rozteˇc pr˚ umˇer˚ u jamky byla odhadnuta v z´avislosti na pˇremˇeˇren´ı re´aln´eho modelu a RTG sn´ımc´ıch z ˇcerpan´e literatury. Jamka se skl´ad´a ze dvou ˇca´st´ı, z kovov´eho pouzdra a polyetylenov´e vloˇzky. Pro zjednoduˇsen´ y v´ ypoˇcet nebyly pouˇzity sloˇzit´e geometrick´e u ´tvary a vˇsechny ˇca´sti (krom hlavice) jsou pouze semisf´erick´ ych tvar˚ u. Pouzdro jamky je bezcementovˇe kotveno v kortik´aln´ı ˇca´sti kostn´ı tk´anˇe. Vˇsechna tato spojen´ı ˇ ast kortik´aln´ı kosti je kolem kovov´eho pouzdra jamky, zbytek jsou velmi zjednoduˇsena. C´ pokr´ yv´a later´aln´ım smˇerem vnˇejˇs´ı plochu kosti. Cel´ y implant´at je zasazen (i s kortik´aln´ı ˇca´st´ı) do spongi´ozn´ı kostn´ı tk´anˇe. Model je sloˇzen z nˇekolika r˚ uzn´ ych materi´al˚ u a geometrick´ ych u ´tvar˚ u zobrazen´ ych, a na obr. 8.2 pˇredstavuje t´emˇeˇr1 kompletn´ı model. Nen´ı zde zobrazena vnˇejˇs´ı kortik´aln´ı plocha, protoˇze by pohled ˇcinila nepˇrehledn´ ym. Velikosti r˚ uzn´ ych geometrick´ ych ˇca´st´ı modelu jsou uvedeny v tab.8.1. 1
Na obr. 8.4 jsou zobrazeny vˇsechny komponenty.
35
Poloˇzka N´azev 1 2 3 4 5 6*
Poˇc´ateˇcn´ı pr˚ umˇer Koneˇcn´ y pr˚ umˇer [mm] [mm] Hlavice s otvorem pro dˇr´ık 0 20 Polyetylenov´a vloˇzka 20 25 Kovov´e pouzdro 25 28 Kortik´aln´ı kost 28 32 Spongi´ozn´ı kost 32 60 Kortik´aln´ı kost (obr.8.4) 32 60
Tlouˇst’ka [mm] 5
Tabulka 8.1: Tabulka rozmˇer˚ u jednotliv´ ych geometrick´ ych ˇclen˚ u
ˇ soustavou n´ahrady kloubn´ı jakmy Obr´azek 8.2: Rez
Obr´azek 8.3: Zobrazen´ı vytvoˇren´e s´ıtˇe Na vˇsech polokruhov´ ych, ˇci kruhov´ ych ˇca´stech jsem pouˇzil 20 uzlov´ y prvek SOLID95. Kortik´aln´ı ˇca´st kosti na vnˇejˇs´ı stranˇe p´anevn´ı kosti je vytvoˇrena 8 uzlov´ ym skoˇrepinov´ ym prvkem SHELL93. Pˇri modelov´an´ı s´ıtˇe jsem pouˇzil pomocn´ y prvek MESH200. Vytvoˇril jsem tak s´ıt’ na nej-menˇs´ım prvku kloubn´ı jamky (polyetyl´enov´e vloˇzce) a pomoc´ı funkce sweep pˇrenesl na dalˇs´ı prvky. 36
8.4.4 Materi´ alov´ y model Pro v´ ypoˇcet n´ahrady kloubn´ı jamky nestaˇc´ı z hlediska zat´ıˇzen´ı pouze znalost materi´alu jamky, ale i jin´ ych komponent, ktet´e s n´ı souvis´ı. V tab.8.2 jsou pˇriˇrazeny mechanick´e vlastnosti materi´al˚ u k d´ılˇc´ım komponent´am v´ ypoˇctu. Charakteristiky kost´ı jsem si vybral z interval˚ u [12], ve kter´ ych se pohybuj´ı u p´anevn´ı kosti. Pro lepˇs´ı orientaci jsou na obr.8.4 zobrazeny a pops´any vˇsechny materi´alov´e komponenty. Mezi hlavic´ı a jamkou je pro v´ ypoˇcet pˇredeps´ano tˇren´ı η=0,05. Poloˇzka Komponenta 1 2 3 4 5 6
Materi´al (tk´an ˇ)
Hlavice Slitina Co-Cr-Mo Pouzdro jamky Slitina Co-Cr-Mo Vloˇzka jamky UHMWPE Kost na vnˇejˇsku jamky Kortik´aln´ı kost Vetknut´a kost Spongi´ozn´ı kost Kost na vnˇejˇsku p´anve Kortik´aln´ı kost
Modul pruˇznosti Poissonovo ˇc´ıslo [MPa] [-] 228 000 0,3 228 000 0,3 500 0,3 14 000 0,3 3 000 0,3 14 000 0,3
Tabulka 8.2: Tabulka materi´alov´ ych charakteristik
ˇ soustavou n´ahrady kloubn´ı jakmy (vˇsechny komponenty) Obr´azek 8.4: Rez
8.4.5 Model okrajov´ ych a poˇ c´ ateˇ cn´ıch podm´ınek Pro spuˇstˇen´ı v´ ypoˇctu mus´ıme m´ıt nadefinovan´e podm´ınky. Poˇca´teˇcn´ı okrajov´e podm´ınky mus´ı tˇelesu zamezit pohyb v prostoru. Na zaoblen´ ych ploch´ach spongi´ozn´ı ˇca´sti kosti bylo moˇzn´e zamezit posuvy i rotace ve vˇsech smˇerech, protoˇze spongi´ozn´ı oblast je dostateˇcnˇe rozs´ahl´a, aby neovlivˇ novala v´ ypoˇcetn´ı model jamky. V sestaven´ı jednotliv´ ych komponent p˚ usob´ı skrz d´ıru dˇr´ıku s´ıla rozloˇzen´a do dvou sloˇzek, tˇret´ı zanedb´av´am. Poˇc´ateˇcn´ı podm´ınky mohu rozdˇelit do tˇri skupin, podle funkce, kterou zast´avaj´ı:
37
Vetknut´ı Spongi´ozn´ı ˇca´st kosti byla vetknuta po cel´em voln´em povrchu. Byly j´ı tedy zamezeny posuvy a rotace ve vˇsech smˇerech. P˚ usobiˇ stˇ e s´ıly Hlavice, kter´a p˚ usob´ı na jamku pˇredstavuje tuh´e tˇeleso, kter´emu jsou povoleny pouze →
posuvy ve smˇerech os (x,z), ve kter´ ych p˚ usob´ı s´ıla FF zatˇeˇzuj´ıc´ı kloubn´ı jamku. Na ploch´ach, kde bude do hlavice vsunut dˇr´ık, je vytvoˇrena kontaktn´ı plocha. Uprostˇred kontaktn´ı →
plochy je ˇr´ıd´ıc´ı uzel, ve kter´em je stˇred p˚ usobiˇstˇe s´ıly FF 2 . Kontakt mezi jamkou a hlavic´ı Pˇreddefinovan´ y kontakt m´a funci pˇrev´adˇet veliˇciny z hlavice (tuh´eho tˇelesa) na polyetylenovou kloubn´ı jamku.
Obr´azek 8.5: Poˇca´teˇcn´ı podm´ınky v´ ypoˇctu 1 2 3
Vetknut´ı P˚ usobiˇstˇe s´ıly (kontakt mezi dˇr´ıkem a hlavic´ı) Kontakt mezi hlavic´ı a jamkou
Pˇrenos s´ıly na hlavici a z hlavice na vloˇzku jamky byl zprostˇredkov´an pomoc´ı dvojic pˇren´aˇsej´ıc´ıch v´ ypoˇctov´e veliˇciny. Jednalo se o prvky ˇr´ıd´ıc´ı (TARGE170) a kontaktn´ı (CONTA174 a CONTA175).
8.5 V´ ybˇ er vhodn´ e teorie, hardwaru a softwaru V´ ypoˇctov´e modelov´an´ı pˇrev´ad´ı v´ ypoˇctov´ y prvek na matematick´ y model, se kter´ ym d´ale pracuje v´ ypoˇcetn´ı software. Nastaven´ı spr´avn´ ych v´ ypoˇcetn´ıch krok˚ u a realizace v´ ypoˇctu probˇehlo na ˇskoln´ım poˇc´ıtaˇci ve v´ ypoˇcetn´ım koneˇcnoprvkov´em programu ANSYS (Release 12.0.1, platforma Intel, licence ANSYS Academic Research), v´ ypoˇcet trval pˇribliˇznˇe hodinu. 2
→
Vektor s´ıly FF je pops´ an v tab.7.3.
38
8.6 Realizace algoritmu v´ ypoˇ ctov´ eho modelov´ an´ı D´ıky spr´avn´emu sestaven´ı algoritmu, ze kter´eho je sloˇzena cel´a v´ ypoˇcetn´ı ˇca´st MKP, byl v´ ypoˇcetn´ı program schopen kompletnˇe spoˇc´ıtat a zobrazit poˇzadovan´e v´ ystupn´ı veliˇciny. Vhodn´ ym typem prvk˚ u bude proveden v´ ypoˇcet pro jednu variantu. Zad´an´ı algoritmu do v´ ypoˇcetn´ıho programu ANSYS vyˇzadovalo splnˇen´ı bod˚ u: 1. preprocesor (zad´ano: typ elementu, re´aln´e konstatny, pouˇzit´e materi´aly, vymodelov´an´ı geometrie, pˇriˇrazen´ı geometrii dan´e materi´alov´e charakteristiky, vytvoˇren´ı s´ıtˇe, definov´an´ı zat´ıˇzen´ı a poˇc´ateˇcn´ıch podm´ınek) 2. v´ ypoˇcet 3. vykreslen´ı v´ ysledk˚ u (napjatostn´ıch a deformaˇcn´ıch zobrazen´ı)
8.7 Prezentace a anal´ yza v´ ysledk˚ u V kapitole jsou prezentov´any a pops´any v´ ysledky v´ ypoˇctov´eho modelov´an´ı nam´ah´an´ı kloubn´ı jamky hlavic´ı. Prezentace je zamˇeˇrena obzl´aˇstˇe na komponenty kloubn´ı jamky. Pro zobrazen´ı byly pouˇzita napˇet´ı a posuvy v osov´ ych smˇerech.
8.7.1 Zobrazen´ı kompletn´ıho sestaven´ı modelu Prezentace kompletn´ıho zobrazen´ı ujiˇst’uje o spr´avnosti proveden´eho v´ ypoˇctu, nen´ı zde moˇzn´e zkontrolovat jednotliv´e prvky. Komplexn´ı zobrazen´ı ukazuje, jak se jednotliv´e vypoˇcten´e veliˇciny mˇen´ı v z´avislosti na pouˇzit´ ym materi´alu a zat´ıˇzen´ı. V zobrazen´ı je takt´eˇz vidˇet spojitost v posuvech a nespojitost v napˇet´ıch, coˇz je d´ano rozd´ılnost´ı materi´alov´ ych charakteristik. Je pozorovateln´e, ˇze nejvˇetˇs´ı posuvy se odehr´avaj´ı v UHMWPE vloˇzce (d´ıky n´ızk´emu modulu pruˇznosti). Vznikl´e posuvy nepˇresahuj´ı v´ıce, neˇz-li tˇri setiny milimetru. Z hledika pruˇznosti a pevnosti je lze tedy povaˇzovat za t´emˇeˇr zanedbateln´a.
39
Obr´azek 8.6: Komplexn´ı model - osov´e posuvy Napˇet´ı zobrazen´a v sestaven´ı jsou vypov´ıdaj´ıc´ı o pr˚ ubˇehu napˇet´ı, ale ne zcela vypov´ıdaj´ıc´ı o velikosti v dan´ ych souˇca´stech modelu. Koncentr´atorem napˇet´ı se ukazuje b´ yt vetknut´ı dˇr´ıku do hlavice, kde je nastaven ˇr´ıd´ıc´ı uzel (p˚ usobiˇstˇe zatˇeˇzuj´ıc´ı s´ıly). Avˇsak toto rozloˇzen´ı napˇet´ı ve stˇredu koule je zanedbateln´e v˚ uˇci n´ı, jako celku.
Obr´azek 8.7: Komplexn´ı model - osov´a napˇet´ı
40
Obr´azek 8.8: Komplexn´ı model - redukovan´e napˇet´ı
8.7.2 Zobrazen´ı komponent kloubn´ı jamky Pro zobrazen´ı pˇresnˇejˇs´ıch v´ ysledk˚ u jsou n´aslednˇe vyseparov´any z modelu sestaven´ı jednotliv´e ˇca´sti, kter´ ych jsou vidˇet pr˚ ubˇehy posuv˚ u a napˇet´ı. Hlavice Nen´ı tˇreba se hloubˇeji zab´ yvat jednotliv´ ymi charakteristikami hlavice, protoˇze pro m´e u ´ˇcely pouze indukuje s´ılu, kter´a je d´ale pˇren´aˇsen´a do soustavy. V m´ıstˇe nejvyˇsˇs´ıho kontaktn´ıho tlaku se hodnota tlaku pohybuje do 2,5 MPa. Velikost kontaknt´ıho tlaku na hlavici je stejn´a, jako na vnˇejˇs´ım pr˚ umˇeru jamky.
Obr´azek 8.9: Hlavice - kontaktn´ı tlak Polyetylenov´ a vloˇ zka Vloˇzka z UHMWPE tvoˇr´ı prvek, mezi hlavic´ı a kovov´ ym pouzdrem. In vivo to znamen´a, ˇze nebude nam´ah´ana pouze staticky, ale i dynamicky. Osov´e posuvy pohybuj´ıc´ı se v intervalu ˇra´du setin milimetru jsou zanedbateln´e, stejnˇe jako osov´a napˇet´ı nepˇrekraˇcuj´ıc´ı hodnotu 2,6 MPa. Nevyˇsˇs´ıch hodnot dosahuje redukovan´e napˇet´ı ve smˇeru zadan´e p˚ usob´ıc´ı s´ıly. Velikost hodnoty maxim´aln´ıho napˇet´ı jsou pˇribliˇznˇe 2MPa.
41
Obr´azek 8.10: Polyetylenov´a vloˇzka - osov´e posuvy
Obr´azek 8.11: Polyetylenov´a vloˇzka - osov´a napˇet´ı
42
Obr´azek 8.12: Polyetylenov´a vloˇzka - redukovan´e napˇet´ı Kovov´ e pouzdro Osov´e posuvy se pohybuj´ı v hodnot´ach do tˇr´ı tis´ıcin milimetru. D´ılˇc´ı osov´a napˇet´ı p˚ usob´ı pˇrev´aˇznˇe ve smˇeru zadan´e p˚ usob´ıc´ı s´ıly, coˇz je vidˇet i na zobrazen´ı redukovan´eho napˇet´ı, kter´e zde dosahuje maxima 6MPa.
Obr´azek 8.13: Kovov´e pouzdro - osov´e posuvy
43
Obr´azek 8.14: Kovov´e pouzdro - osov´a napˇet´ı
Obr´azek 8.15: Kovov´e pouzdro - redukovan´e napˇet´ı
44
9 Z´ avˇ er Bakal´aˇrsk´a pr´ace se zab´ yv´a biomechanikou kyˇceln´ıho kloubu. Reˇserˇse tot´aln´ıch endoprot´ez popisuje pouˇzit´ı n´ahrad zprvu cervikokapit´aln´ıch, kter´e pozdˇeji zaˇcaly nahrazovat n´ahrady tot´aln´ı. Velk´ y d´ık patˇr´ı patˇr´ı Sir Prof. Johnu Charnleymu, kter´ y se od poˇc´atku 30. do poloviny 70. let v´ yznamnˇe zaslouˇzil o pokrok v oblasti v´ yvoje implant´at˚ u. Na biomechanick´e materi´aly jsou kladeny protich˚ udn´e poˇzadavky, kter´e je velmi tˇeˇzk´e splnit. Implantovan´ y dˇr´ık mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe pevn´ y pro pˇrenos s´ıly, z´aroveˇ n ale dostateˇcnˇe pruˇzn´ y. Kdyby byl pˇr´ıliˇs tuh´ y ve vetknut´ı do femuru, doch´azelo by k degradaci kostn´ı tk´anˇe demineralizac´ı. N´asledkem degradace by se sn´ıˇzila mechanick´a pevnost kostn´ı tk´anˇe a mohlo by doj´ıt k fraktuˇre v oblasti implantace dˇr´ıku. Dalˇs´ım poˇzadavkem je milin´aln´ı otˇer. Kontaktn´ı plochy mus´ı b´ yt co nejv´ıce hladk´e, s maxim´aln´ı odolnost´ı proti otˇeru, protoˇze materi´aly nemohou b´ yt lubrikov´any. Z v´ ypoˇctu je patrn´e rozloˇzen´ı napˇet´ı v obou ˇc´astech kloubn´ı jamky. In vivo jsou hodnoty na dynamicky zatˇeˇzovan´em kloubu mnohem vyˇsˇs´ı v porovn´an´ı s hodnotami, kter´e byly spoˇcteny pˇri m´em v´ ypoˇctu. U UHMWPE nen´ı zanedbateln´e hledisko vydrolov´an´ı ˇca´steˇcek z povrchu materi´alu, n´aslednˇe vyˇsˇs´ım tˇren´ım roste gradient opotˇreben´ı. Re´aln´ y v´ ypoˇcet by se velmi liˇsil od m´eho, kter´ ym jsem se snaˇzil zjistit pouze napjatost a velikost kontaktn´ıho tlaku implantovan´e kloubn´ı jamky.
45
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek a oznaˇ cen´ı Seznam pouˇ zit´ ych zkratek Zkratka AVG COC FEM HA M. MOM MKP PTFE SR TEP UHMWPE
V´ yznam Pr˚ umˇer zobrazen´ı (average) Materi´alov´ y styk kov na kov(ceramic on ceramic) Koneˇcno-prvkov´ y v´ ypoˇcet Hydroxyapatit Musculus (sval) Materi´alov´ y styk keramika na keramiku (metal on metal) Metoda koneˇcn´ ych prvk˚ u Polytetrafluorethylen (obchodn´ı n´atev TEFLON) Statick´a rovnov´aha Tot´aln´ı endoprot´eza kyˇceln´ıho kloubu Vysoce s´ıt’ovan´ y polyetyl´en (Ultra high molecular weight polyethylene)
46
Seznam pouˇ zit´ ych oznaˇ cen´ı Oznaˇ cen´ı Rozmˇ er EQV [M P a] FG [N ] FP [N ] FGdk ” [N ] FT [N ] FF [N ] g [m · s−2 ] m [kg] NP [−] SX [M P a] SY [M P a] SZ [M P a] UX [mm] UY [mm] UZ [mm] x1 [mm] x2 [mm] x3
[mm]
α β η
[◦ ] [◦ ] [-]
V´ yznam Redukovan´e napˇet´ı T´ıhov´a s´ıla ˇclovˇeka S´ıla od podloˇzky T´ıha doln´ı konˇcetiny S´ıla, p˚ usob´ıc´ı svaly na velk´ y trochanter Stykov´a s´ıla hlavici femuru T´ıhov´e zrychlen´ı Hmotnost ˇclovˇeka Nezn´am´e parametry Napˇet´ı v ose x Napˇet´ı v ose y Napˇet´ı v ose z Deformace v ose x Deformace v ose y Deformace v ose z Vzd´alenost stˇredu hlavice od osy tˇela v ose x Vzd´alenost stˇredu hlavice femuru od tˇeˇziˇstˇe doln´ı konˇcetiny v ose x Vzd´alenost stˇredu hlavice os u ´ponu svalu m. glutaeus medius na velk´em trochanteru v ose x ´ Uhel nositelky s´ıly os skupiny sval˚ u m. glutaeus ´ Uhel nositelky stykov´e s´ıly Tˇren´ı
47
Literatura [1] BRAY, Timothy J.; KALAFATIC, Carol; CHAPMAN, Michael.W. Techniques in fracture fixation : as practiced by the Reno Orthopaedic Clinic, Reno, Nevada. Vyd. 1. New York : Gower Medical Publishing, 1993. ISBN 039744690X. ˇ AK, ´ Radom´ır. Anatomie 1. 2. upr. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2001. 497 [2] CIH s. ISBN 8071699705. ´ David; JAHODA, David. N´ [3] SOSNA, Anton´ın; POKORNY, ahrada kyˇ celn´ıho kloubu : rehabilitace a reˇ zimov´ a opatˇ ren´ı. Vyd. 1. Praha : Triton, 2003. 58 s. ISBN 8072543024. ˇ ¨ [4] BEZNOSKA, Stanislav; CECH, Oldˇrich; LOBL, Karel. Umˇ el´ e n´ ahrady lidsk´ ych kloub˚ u : biomechanick´ e, materi´ alov´ e a technologick´ e aspekty. Vyd. 1. Praha : St´atn´ı nakladatelstv´ı technick´e literatury, 1987. 246s. ˇ ´ Rudolf. Aloplastika kyˇ [5] CECH, Oldˇrich; PAVLOVSKY, celn´ıho kloubu. Vyd. 1. Praha : Avicenum, 1979. 247s. [6] SOSNA, Anton´ın. Z´ aklady ortopedie. Vyd. 1. V Praze : Triton, 2001. 175 s. ISBN 8072542028. ˇ ´ Svatava. Biomechanika ˇ [7] VALENTA, Jaroslav; KONVICKOV A, clovˇ eka. ˇ Vyd. 1. Praha : Vydavatelstv´ı CVUT, 1996. 177 s. ISBN 8001014525. ´ David; JAHODA, David. Endoprot´ [8] SOSNA, Anton´ın; POKORNY, eza kyˇ celn´ıho kloubu : pr˚ uvodce pacienta obdob´ım operace, rehabilitace a dalˇ s´ım ˇ zivotem. Vyd. 1. Praha : Triton, 1999. 40 s. ISBN 8072540467. ´ Jozef. Ortop´ [9] VOJTASˇSˇAK, edia. Vyd. 1. Bratislava : SAP, 1998. 749 s. ISBN 8088908000. [10] BEZNOSKA, Stanislav. Umˇ el´ e n´ ahrady lidsk´ ych kloub˚ u. Vyd. 1. Praha : St´atn´ı nakladatelstv´ı technick´e literatury, 1987. 246 s. cnb000031653. ˇ [11] JANI´CEK, Pˇremysl. Syst´ emov´ e pojet´ı vybran´ ych obor˚ u pro techniky : hled´ an´ı souvislost´ı. Vyd. 1. Brno : CERM akademick´e nakladatelstv´ı, 2007. 682 s. Uˇcebn´ı texty. ISBN 9788021435452. [12] VAVERKA, Michal. Biomechanick´ a studie patologicky vyvinut´ eho kyˇ celn´ıho spojen´ı z hlediska n´ asledn´ ych chirurgick´ ych operac´ı. Brno, ´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE, ˇ 2005. 127 s. Dizertaˇcn´ı pr´ace. VYSOKE Fakulta strojn´ıho inˇzen´ yrstv´ı. [13] Berkeley Advanced Biomaterials, Inc. z WWW: http://www.hydroxyapatite.com/.
48
[online]. [cit. 2010-04-18]. Dostupn´ y
[14] Science museum. Smith-Peterson-type acetabular cup for hip replacement surgery, England, 1930-1940. [online]. [cit. 2010-02-18]. Dostupn´ y z WWW: http://www.sciencemuseum.org.uk/broughttolife/objects/display. aspx?id=4899. [15] Ortopedie. Implant´ aty kyˇ cle. [online]. [cit. 2010-04-18]. Dostupn´ y z WWW: http://ortopedicke.info/index.php?option=com_content&view= article&id=79:implantaty-kyle&catid=43:tepdalsi&Itemid=69. [16] ORTHES. Tot´ aln´ı endoprot´ eza kyˇ celn´ıho kloubu. [online]. [cit. 2010-0328]. Dostupn´ y z WWW: http://www.orthes.cz/thr.htm. [17] BEZNOSKA : Vrac´ıme radost z pohybu. [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupn´ y z WWW: http://www.beznoska.cz/. [18] MAYO CLINIC. Hip Replacement. [online]. [cit. 2010-05-19]. Dostupn´ y z WWW: http://www.mayoclinic.org/hip-replacement/surgery.html. [19] DJO surgical. X-alt Highly Crosslinked Polyethylene. [online]. [cit. 201004-19]. Dostupn´ y z WWW: http://www.djosurgical.com/products/hip/xalt/index.htm. [20] DJO surgical. [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupn´ y z WWW: http://www.djosurgical.com/products/hip/. [21] KURTZ, Steven M.; Edidin, Avram Allan. UHMWPE Lexicon. [online]. [cit. 2010-04-25]. Dostupn´ y z WWW: http://www.uhmwpe.org. [22] Wikipedia. Ultra high molecular weight polyethylene. [online]. 29.6.2005, 11.5.2010 [cit. 2010-05-12]. Dostupn´ y z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Ultra_high_molecular_weight_ polyethylene. [23] Zimmer. Longevity® Crosslinked Polyethylene Liners. [online]. 26.4.2010, [cit. 2010-04-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.com/z/ctl/op/global/action/1/id/31/template/MP/ prcat/M2/prod/y. [24] Zimmer. BIOLOX® delta Ceramic Femoral Head. [online]. 28.4.2010, [cit. 2010-04-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.co.uk/z/ctl/op/global/action/1/id/10123/ template/MP/prcat/M2/prod/y.
49
[25] Zimmer. Durasul® Highly Crosslinked Polyethylene. [online]. 15.10.2008, [cit. 2010-04-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.co.uk/z/ctl/op/global/action/1/id/10123/ template/MP/prcat/M2/prod/y. ´ CEK, ˇ [26] MACHA Tom´aˇs. Syst´ em Plasmacup® delta - Modern´ı technologie endoprot´ ez. [online]. 1.2.2008, [cit. 2010-04-25]. Dostupn´ y z WWW: http://braunoviny.bbraun.cz. [27] BoneSmart. The Basics of Total Hip Replacement Surgery. [online]. 14.5.2008, [cit. 2010-05-18]. Dostupn´ y z WWW: http://www.bonesmart.org/hip_replacement.php. [28] EPP Plasty. PTFE (Teflon®) Polytetrafluoretylen (PTFE). [online]. 14.5.2008, [cit. 2010-04-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.eppplasty.cz/ptfe.htm. ´ Jiˇr´ı. Nov´ [29] STEHLIK, y typ miniinvaz´ıvn´ı TEP kyˇ cle. ZDN - Zdravotnick´e noviny [online]. 17.5.2005, 2005, 5, [cit. 2010-03-17]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/novy-typ-miniinvazivni-tep-kycle-298050. ISSN 1214-7664. [30] The A to Z of Materials. Hydroxiapatite. [online]. 23.2.2001 [cit. 2010-04-03]. Dostupn´ y z WWW: http://www.azom.com/Details.asp?ArticleID=107. [31] The A to Z of Materials. Porous Coatings for Improved Implant Life – Total Hip Replacements. [online]. 2003 [cit. 2010-04-03]. Dostupn´ y z WWW: http://www.azom.com/details.asp?ArticleID=1900. [32] L´ekaˇri Online. Kyˇ cel - tot´ aln´ı endoprot´ eza klasick´ a. [online]. 31.12.2007, 19.11.2009 [cit. 2010-03-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.lekari-online.cz/ortopedie/zakroky/kycel-endoproteza. [33] RUGGIERI, Tonya. BioGlass: Uses in Osteostimulation. [online]. 1 s. Oborov´a pr´ace. University of Rhode Island. [cit. 2010-05-03]. Dostupn´ y z WWW: http://www.ele.uri.edu/courses/ele382/F09/TonyaR_2.pdf. [34] KOKUBO, Tadashi . Bioactive glass ceramics: properties and applications. Biomaterials [online]. Vyd. 2. 1991 [cit. 2010-05-19]. Dostupn´ y z WWW: http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi= B6TWB-48HRPF9-19C&_user=10&_coverDate=03%2F31%2F1991&_ rdoc=1&_fmt=high&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_ acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5= 9990ec7a850ac5de1d38566ef9ee45c8. doi:10.1016/0142-9612(91)90194F.
50
[35] GOMEZ, Pablo F.; MORCUENDE, Jose A.A Historical and Economic Perspective on Sir John Charnley, Chas F. Thackray Limited, and the Early Arthroplasty Industry. The Iowa Orthopaedic Journal. [online] 2005, 25. 30-37s. Dostupn´ y z WWW: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1888784/. PMCID: PMC1888784 [36] [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupn´ y z WWW: http://www.sciencemuseum.org.uk/hommedia.ashx?id=7390&size=Small. [37] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmerindia.com/web/images/technology/csti01.jpg. [38] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.com/web/images/products/joints/hips/Durasul3. gif. [39] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.com/web/images/products/joints/hips/ML_Taper_ Hip_Prosthesis_1.jpg. [40] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.com/web/images/products/joints/hips/ZMR_XL_ Stems.jpg. [41] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.com/web/images/products/joints/hips/ZMR_Spout_ Body.jpg. [42] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.djosurgical.com/products/hip/alfaII/images/star_ mechanism_stem_sm.jpg. [43] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://720.cz/wpcontent/kostra.jpg. [44] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.djosurgical.com/products/hip/CLP/images/modular_neck_ 12deg%20copy.jpg. [45] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.uhmwpe.org/images_lexicon/image0607.jpg. [46] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.uhmwpe.org/images_lexicon/image0610.jpg. [47] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.zimmer.co.za/web/images/south_africa_english/Hips/ Cerasul2.jpg. [48] [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupn´ y z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Illu_compact_spongy_bone.jpg. 51
A Obrazov´ a dokumentace A.1 Svaly kyˇ celn´ıho kloubu
Obr´azek A.1: [2] Musculi glutei, pelvitrochanterick´e svaly a svaly zadn´ı strany stehna, pohled zezadu 1 2 3 4 5 6 7
M. M. M. M. M. M. M.
tensor gasciae latae gluteus medius gluteus maximus gluteus minimus piriformis gemellus superior obturatorius internus
8 9 10 11 12 13 14
I
M. gemellus inferior M. quadrutus femoris M. biceps femoris, caput longum M. biceps femoris, caput breve M. semitendinosus M. semimembranosus Tractus iliotibialis
A.2 Kortik´ aln´ı ˇ c´ ast kosti
Obr´azek A.2: Cel´a ˇca´st kortik´aln´ı kosti - redukovan´e napˇet´ı.
A.3 Spongi´ ozn´ı ˇ c´ ast kosti
Obr´azek A.3: Spongi´ozn´ı kost - redukovan´e napˇet´ı.
II