HAVÁRIE a ŽIVELNÉ POHROMY Miloš Korhoň Vědecká knihovna v Olomouci
HAVÁRIE a ŽIVELNÉ POHROMY
Negativně ovlivňují životnost knihovního fondu V posledních desetiletích byly zaznamenány desítky požárů v knihovnách - největším v Petrohradě v Knihovně ruské akademie věd v roce 1988 (zničeno 400 000 svazků, 3 600 000 svazků poškozeno vodou) Během požáru dochází k poškození knih nejenom samotným ohněm, sazemi a kouřem, ale i hasebními prostředky
Povodně v roce 2002
postiženo nebo zcela zničeno 42 knihoven 776 tisíc svazků knih časopisů a dalších dokumentů bylo zničeno nebo vážně poškozeno některé knihovny přišly o vnitřní zařízení nebo sídlí v poškozené budově odhadovaná škoda činí 400 mil. Kč. 140 tisíc svazků nejvzácnějších knih bylo zmraženo a bude muset v příštích desetiletích projít náročným procesem vysoušení a restaurování
Prevence havárií a katastrof
Základem je průzkum a definování konkrétních rizikových faktorů jednotlivých budov i způsobu ukládání fondů Z průzkumu vycházející návrhy preventivních a ochranných opatření Při hodnocení depozitářů patří mezi nejdůležitější hlediska – – – – – –
umístění v záplavovém pásmu stav hydrantů, okapů, oken, střechy... stav elektroinstalace a kabelů stav vnějších a vnitřních zdí, základů a otázka statiky budovy stav vodní a topenářské instalace stav z hlediska protipožárních opatření a protipožárního a hasícího vybavení
Prevence havárií a katastrof
V knihovně musí být vytvořen centrální sklad ochranných pomůcek: – polyetylenové sáčky, folie, papírové ručníky, lepící pásky, čistící houby, kbelíky, smetáky, přenosné svítilny, prodlužovací šňůry, tužky, nůžky, sada základního nářadí, ochranné oděvy
Zhodnocení sbírek a stanovení priorit pro případ postupné záchrany fondů
Poškození vodou
Materiály by se měly odstranit z místa poškození a zabalit způsobem nejvhodnějším pro další zpracování. Normální tištěné knihy a dokumenty, které byly pouze vystaveny účinkům vlhkého vzduchu nebo byly jen minimálně namočeny, je možno sušit na vzduchu, při minimální vzdušné vlhkosti a dobré cirkulaci vzduchu (relativní vlhkost vzduchu do 50 %, teplota max. 21° C).
Poškození vodou Částečně mokré knihy lze sušit vzduchem s pomocí prokládání listů čistým savým papírem, který se vyměňuje podle potřeby Citlivější materiály, které obsahují ve vodě rozpustné složky, kožené materiály, křehký či povrchově upravený papír je nejlépe zmrazit
Vymrazování
Nejšetrnější způsob zmrazených knih Voda přechází z kapalného stavu přímo do plynného nedochází k problémům spojeným s expanzí par, lepením, zkřivováním a rozpouštěním nestálých barev ve vodě Probíhá ve vakuu Suché materiály se třídí se podle typu dalšího nutného ošetření – podle potřeby se čistí, opravují, zasílají na opravu vazby nebo na restaurování Nevracejí se přímo na původní místo – jsou skladovány nejméně 6 měsíců v dobře ventilovaném meziskladu, kde se kontroluje výskyt plísní
Poškození požárem
Fondy poškozené pouze ohněm jsou velmi křehké, proto se balí a stěhují velmi opatrně, aby se vyloučilo další poškození Balené materiály musí být absolutně suché Materiály současně zasažené požárem i vodou se balí do pevných obalů (lepenka, plast) a přemístí se do mrazících boxů ke zmrazení Dále se ošetřují stejně jako materiály poškozené vodou
Poškození chemikáliemi
Materiály poškozené chemikáliemi se ošetřují podle konkrétního typu kontaminační látky ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem.
Modrý štít
Mezinárodní komitét Modrý štít - ICBS (International Committee of the Blue Shield) Vznikl v červenci 1996 s posláním poskytovat ochranu a pomoc při ohrožení světového kulturního dědictví přírodními i válečnými katastrofami (obdoba Červeného kříže) ICBS je nevládní, nadnárodní, nezávislou a vysoce odborně fundovanou organizací. Na jeho založení se podílely ICOM - Mezinárodní rada muzeí, ICOMOS - Mezinárodní rada památkových objektů a lokalit, IFLA - Mezinárodní federace knihovnických asociací, ICA Mezinárodní rada archívů a UNESCO, které je rovněž jeho členem-pozorovatelem.
Modrý štít
Hlavní úkoly: – prevence před neštěstími – rychlá opatření během stavu nouze – pomoc při rekonstrukci po katastrofě.
Cílem je zajištění koordinace mezinárodní reakce na ohrožení či stav nouze, vybudování sítě pomoci, ustavení koordinačních a poradní orgánů a poskytování expertních a konzultačních služeb s využitím propojení špičkových specialistů, mimo jiné restaurátorů, konzervátorů, historiků umění Shromažďování a sdílení informací z oblasti péče o kulturní dědictví včetně metod a technologií jeho záchrany a ochrany
Český komitét Modrý štít ČKMŠ
Založen na jaře roku 2000 Sdružuje všechny instituce, pečující o různé kategorie kulturního odkazu: – Česká archivní společnost a pobočka České informační společnosti při Státním ústředním archivu – Český výbor ICOM – Český výbor ICOMOS – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, člen IFLA
Český komitét Modrý štít – ČKMŠ
Nemá vlastní právní subjektivitu, je neziskovou, dobrovolnou společností, otevřenou všem právnickým i fyzickým osobám, které by byly ochotny přispět k cílům Modrého štítu. Hlavní činnosti: – osvětová a propagační opatření: tématické semináře, školení i praktický výcvik – podpůrné aktivity v oblasti prevence: upozornění na rizika, metodické dokumenty, doporučení, konkrétní pokyny, programy prevence, výběr a ověření technických prostředků – standardizace péče a nápravných postupů – budování databází expertů a spolupráce s místními řídící orgány – tvorba inventárních seznamů, soupisů, operativních plánů – institucionální ochrana pro urgentní situace.
Český komitét Modrý štít – ČKMŠ
Další informace na adrese: http://skip.nkp.cz/odbCK MSdal.htm
Reakce na pohromu nebo havárii způsobenou ohněm či vodou Předběžné zhodnocení škod a stanovení konkrétního plánu záchrany 3. Stabilizace prostředí 4. Záchranné práce 5. Obnovení funkcí knihovního fondu 2.
Předběžné zhodnocení škod a stanovení konkrétního plánu záchrany
po svolení odborníků rychle projít prostory postižené havárií a podle vnějšího vzhledu svazků odhadnout stupeň a rozsah poškození. Neotevírat ani nezavírat promáčené knihy!! navrhnout a zajistit pomoc osob předem určených podle evakuačního plánu, potřebné množství záchranných prostředků, materiálů, služeb, prostor pro ošetření a evakuaci provést dokumentaci stavu (foto, video, písemný záznam) zavčas přemístit nezasažený knihovní fond z dosahu účinků katastrofy zajistit knihovní fond proti zcizení a úmyslnému poškození
Stabilizace prostředí
V teplém, vlhkém a špatně větraném prostředí dochází k růstu plísní do 48 hodin za každého počasí. Prostředí vodou poškozené oblasti musí být stabilizováno před i během stěhování prostřednictvím: – stabilizace teploty v budově - 16 – 18 st. C – co nejvyšší cirkulací vzduchu – stabilizace vlhkosti (případně prostřednictvím odvlhčovače) – rel. vlhkost pod 65% – předměty a vybavení místností promáčené vodou musí být vystěhovány, ostatní vysušeny na místě – prostory uvolnit od nepotřebného zařízení a nábytku a pracovní plochy pokrýt polyetylenovou folií – po vyprázdnění postiženého prostoru jsou police, stěny, podlahy a stropy sterilovány
Záchranné práce
Vytvoření pracovních týmů – na vyčlenění materiálu velmi mokrého, kontaminovaného anebo vzácného a citlivého – na stěhování knihovního materiálu dle vytvořeného identifikačního systému umístění – na soupis stěhovaných materiálů – na ukládání do krabic a na jejich označování – na vytváření lidských řetězů (transportní pásy) k odstranění materiálu z depozitáře – zajištění přesné evidence včetně záznamů o balení a stěhování fondů – třídění knih podle typu a rozsahu poškození
Obnovení funkcí knihovního fondu
poskytnout veřejnosti informace o katastrofě či pohromě zajistit finanční prostředky jednat s organizacemi pověřenými různými formami nápravy škod o uchování, opravách zasažených dokumentů a jejich předání zpět, včetně dokumentace zásahů a přechodného umístění fondů
Postup evakuace materiálu
nejprve se stěhují nejdůležitější sbírky podle evakuačního plánu nejdříve nejmokřejší materiály, potom méně mokré a nakonec vlhké usazeniny bláta mohou být omyty čistou tekoucí vodou (nelze užít u otevřených svazků, rukopisů, fotografií, kreseb, křehkého materiálu) je nutné prohlédnout obsah každé archivní krabice a krabici nasycenou vodou nahradit suchou
Příprava jednotlivých typů knihovních materiálů k transportu
Není-li možno zasažené materiály neprodleně vysušit, je nutno je zmrazit a pak vysoušet postupně, Vysoké teploty při vysoušení působí urychlenou degradaci papíru! Jednotlivé listy – neoddělovat od sebe, ale složky po každých 5 cm proložit papírem na mrazení, zabalit
Příprava jednotlivých typů knihovních materiálů k transportu
Akvarely, mapy a rukopisy s rozpustnými médii – nevysoušet povrch savým papírem! Natírané papíry – během balení udržovat mokré Zarámované tisky a kresby – jestliže čas a prostor dovolí, vyjmout z rámu a zabalit jako jednotlivý list. Mapy, plány, velkoplošné tisky a rukopisy – balit volně do plochých krabic. Pergamen - oddělit od ostatních materiálů, zabalit Knihy - otevřené mokré knihy balit naplocho, oddělené vrstvou papíru na mrazení. Zavřené knihy balit hřbetem dolů nebo naplocho, zkroucení svazků může být ovlivněno těsně utaženým balením v polyetylenových pytlích, větší svazky neumisťovat na menší. Zabalené knihy ukládat do plastikových přepravek s otvory. Pro vakuové sušení jsou vhodné i krabice z vlnité lepenky.
Příprava jednotlivých typů knihovních materiálů k transportu
Diskety - mokré diskety balit svisle do nádoby se studenou destilovanou vodou. Nedotýkat se povrchu disket holýma rukama. Zvukové nosiče a videonosiče – odstranit silně poškozené obaly, zabalit do krabic svisle, tak, aby byly tlumeny nárazy během transportu.
Příprava jednotlivých typů knihovních materiálů k transportu
Fotografické materiály:
– mokré kolodiové fotografie a daguerrotypy – zachránit jako první a okamžitě usušit vzduchem. – nitráty s měkčícími emulzemi – okamžitě zmrazit, potom vymrazit – ostatní fotografie udržovat mokré v nádobách s čerstvou studenou vodou, a potom sušit vzduchem nebo zmrazit. Balit do plastových nádob nebo pytlů a snížit na minimum dobu, kdy jsou ponořeny ve vodě. – kopie, negativy a diapozitivy – zachránit nejprve barevné fotografie, potom kopie, potom černobílé negativy a diapozitivy. Přednostně sušit vzduchem nebo zabalit a zmrazit. – filmy – otevřít pouzdro, naplnit ho vodou a znovu zavřít víčkem. Zabalit do plastikových věder nebo lepenkových krabic vyložených polyetylenovými pytli. Zaslat do servisu na vyprání a vyčištění.
Mikrofilmy – svitky – neodstraňovat filmy z jejich pouzder. Naplnit pouzdra vodou, zabalit v blocích po 5 do krabice vyložené polyetylenem a zaslat do servisu. – mikrofilm v rámečku a diazomikrofiše – zabalit, zmrazit, sušit vzduchem.
Oheň Oheň doprovází voda! Saze a stopy kouře jsou většinou neodstranitelné. Mnoho škod může způsobit teplo. Papír křehne, aniž by byl přímo zasažen ohněm, drobí se při manipulaci.
– fondy poškozené pouze ohněm se balí a stěhují velmi opatrně (vysoká křehkost) – balené materiály musí být absolutně suché – vlhké materiály se před zabalením vysuší – materiály současně zasažené požárem i vodou se balí do pevných obalů (lepenka, plastik) a přemístí se do mrazících boxů ke zmrazení. Dále pro ně platí stejné ošetření jako pro materiály poškozené vodou.
Kůže a pergamen se působením vysokých teplot smršťují. Mikrofilmy a audiovizuální materiály se úplně ničí.
Voda
Papír - poškození svazků způsobené bobtnáním vodou vzniká v prvních čtyřech hodinách po jejich ponoření. Lepenkové desky absorbují velký objem vody a bývají zdrojem plísní Kůže a pergamen se zkroutí, zvrásní nebo smrští, pergamen může želatinovat Látky, knihařské plátno a některé plasty bobtnají zanedbatelně, někdy se smršťují Fotografie, audiovizuální a magnetická media a mikrofilmy jsou zranitelné vodou, poškození závisí na typu materiálu, délce vystavení vodě, její teplotě atd.
Mgr. Miloš Korhoň Správa fondu a historické fondy Vědecká knihovna v Olomouci Bezručova 2, 779 11, Olomouc
[email protected] Tel. +420-585205387, +420-608471424
