HASIČSKÁ ŽUPA POHOŘÍ ORLICKÉHO Č. 7

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO 13: 214−226 (2005)

©2005 MGOH RYCHNOV N. KN., ISBN 80−86076−40−7

HASIČSKÁ ŽUPA POHOŘÍ ORLICKÉHO Č. 7 Antonín Ulrych Každý hasičský sbor založený v 19. století měl své vlastní stanovy, tím i rozdílný způsob organizace a řízení činnosti. Hasiči se často scházeli u požárů, kde poznávali, jak se jejich práce zdržuje nestejnou kvalitou nářadí, nejednotností používaného materiálu, nesrozumitelností dávaných povelů a často i jiným názo − rem na vlastní hašení. Tyto problémy vedly k pokusům založit větší hasičské celky, které měly zásadní rozdíly v práci odstranit a sjednotit. Vůbec první župní hasičská jednota na našem území byla založena v lednu 1868 v Rumburku ze spolků Šluknovska. V roce 1879 vznikaly první české župy. Jako první se formovala Župní hasičská jednota na českém jihozápadě v Horažďovicích (podle některých pramenů založená už v roce 1878). Následovala župa Chrudimská, dále Čáslavská, Lounská a Žamberecká. Dne 24. srpna 1879 se do Rokytnice v O.h. dostavili zástupci hasičských sborů ze sídelních měst soudních okresů (Žamberk, Králíky a Rokytnice). Výsledkem bylo založení nového hasičského svazku pod názvem Bezirks feuerwehr verband der freiwilligen feuerwehren in politischen Bezirke Senftenberg (Okresní hasič− ské sdružení (sbor) dobrovolných hasičských sborů politického okresu Žamberk). Vznik národnostně smíšené župy, složené z německy i česky mluvících sborů se vymykal tehdejším zvyklostem. Ustavující schůze přijala stanovy, ale nezvolila žádný výbor nově vznikajícího spolku. Předsedal Antonín Bureš, purkmistr města Žamberk a obchodník s želez− ným zbožím, zápis provedl Emanuel Mannel, privátník z Rokytnice v Orlických horách. Ferdinand Richter předložil návrh stanov. Jako základ posloužil takzvaný Englertský statut. Jedinou aktivitu tohoto roku představovalo předložení přijatých stanov ke schválení. Podle strohé zprávy došlo k tomuto aktu v roce 1880. Zápisy v pokladní knize prozrazují, že už v roce 1880 sdružovala hasičská jednota sedm hasičských sborů: německé − Králíky (Grulich), Rokytnice v Orlic− kých horách (Rokitnitz), Mladkov (Wichstadtel); a české − Žamberk (Senften− berg), Jablonné nad Orlicí (Jabel), Kyšperk (Geiersberg) a Nekoř. Druhý župní sjezd hostily Králíky dne 28. srpna 1881. Delegáti zvolili řádný výbor v jehož čele stál jako starosta Gottfried Schramek, hoteliér z Králík. Funkci jednatele zastával Josef Gront, policejní komisař z Králík – oba německé národ− nosti. V němčině vedl jednatel i zápisy ze schůzí. K zásadní změně ve složení výboru došlo už roku 1882. Gottfried Schramek se vyvázal z předsednictví a navrhl za kandidáta na příštího starostu župy Františka Charfreitága, obchodníka ze Žamberka. Nový starosta měl velký podíl na rozvoji hasičství na Žamberecku a tak volba představovala ocenění jeho záslužné práce. Následující rok nahradil Josefa Gronta ve funkci jednatele Jan Haman ze Žamberka, který začal vést zápisy v obou jednacích jazycích. Toho roku se župní svazek poprvé rozšířil o další členské sbory. O přijetí požádaly české spolky − Lukavice, Německá Rybná, Kunvald (tehdy ještě jako sokolská tělovýchovná hasičská jednota), Záchlumí; německé − Bartošovice a Prostřední Rokytnice (Mitteldorf). 214

ULRYCH A.: HASIČSKÁ ŽUPA...

V roce 1884 na základě četných požadavků po samosprávném jednání se začalo prosazovat rozdělení Ústřední zemské hasičské jednoty na českou a němec− kou sekci. Po rozdělení volali zástupci žup a sborů na valné hromadě ÚZHJ uskutečněné dne 9. listopadu 1884. Vlastní dělení ÚZHJ na dvě sekce se uskutečnilo, pro stupňující se neshody, v lednu roku 1885. K národnostnímu rozkolu došlo i v hasičské župě. Na župní sjezd v Jablonném nad Orlicí dne 23. srpna 1885 se dostavili pouze delegáti českých sborů. Jestliže Rokytnice, Prostřední Rokytnice, Mladkov a Bartošovice svou neúčast vůbec neomluvili, předseda sboru v Českých Petrovicích nepřevzal pozvánku na sjezd. Hasiči z Králík oznámili, že skrz domácí jakous slavnost delegáti nepřijdou.1/ Delegáti v úvodu rozhodli, že vzhledem k neúčasti německých sborů, provede zapisovatel záznam pouze v češtině. Při volbách nového výboru nahradili voliči zástupce německých sborů českými činovníky. Odchod německých sborů zhodnotil jednatel František Vorlický, ve své výroční zprávě r. 1886 takto: Jednota naše založena v roku 1879 hostila až do roku minulého všechny sbory hasičské v politickém okresu Žamberském stávající; za léta předešlého odloučily se jednoty německé od župy naší utvořivše si spolek samostatný; odloučením nikterak neutrpělo dobré přátelství a shoda mezi námi trpěti nebude, ba naopak správa spolková rozdělením tím se zjednodušila a usnadnila – byvší dříve ultraviastická – jest nyní jednojazyčná a jistě přehlednější a stručnější. My i dále dobrými krajany zůstáváme a ve prospěch hasičstva všemi silami pracovati budeme. 2/ Německé sbory si roku 1886 založily své hasičské jednoty, z Rokytnice a okolí vznikla Bezirks feuerwehrverband Rokitnitz Nr. 65 (okresní hasičská jednota Rokytnice č. 65). Podobně se sdružily sbory z Králík a okolí. Počátkem roku 1886 sáhla do složení župního výboru smrt. Dne 24. dubna náhle zemřel jednatel Jan Haman. Na jeho místo zvolil následující sjezd Františka Vorlického, učitele ze Žamberka, který se stal na příštích 17 let župním jedna− telem a pokladníkem. Tento významný činovník vytvořil cenný materiál pro zpracování historie župní jednoty do 25. září 1903, kdy za tragických okolností opustil tento svět. Závěr jednání valné hromady konané dne 18. července 1886 v Německé Rybné přinesl historický okamžik. Delegáti podpořili návrh na pojmenování svazku a zakoupení razítka. Protože členy župy byly i sbory, které nenáležely pod správu politického okresu Žamberk, musel se zvolit neutrální název jednoty, ve kterém se nemohlo objevit slovo „okresní“. Náměstek župního starosty Waldemar Mazura navrhl, aby název sdružení pro příště zněl: Česká hasičská župní jednota pohoří Orlického. V číslování, které pro hasičské župy používala Zemská hasičská jednota, obdržela žamberecká jednota šťastné číslo 7. Toto značení a titul užívala až do svého zániku. Od roku 1887 jednatel při každé příležitosti agitoval pro založení hasičských sborů ve všech obcích okresu. Protože se snaha často míjela účinkem a zakládání nových sborů nebylo tak masivní, jak si župní správa představovala, rozeslal jednatel dopisy s výzvou k ustavení nových sborů obecním zastupitelstvím dosud váhajících obcí: O jednání při jedenáctém valném sjezdu české hasičské župní jednoty pohoří Orlického v Záchlumí dne 13. července 1890 odbývaném touženo bylo všeobecně, že dosud ve slavné počestné obci Vaší nestává dobrovolného sboru hasičského. Budiž nám dovoleno, abychom ve vší šetrnosti uctivě přimlouvati se směli, by slavné obecní zastupitelstvo potřebné kroky ku zřízení dobrovolného sboru hasičského ve své obci podniknouti sobě neobtěžovalo. 215


Doufáme. že věci té potká se souhlasem a podporou veškerého občanstva, zejména, že důstojný farní úřad, jakož i slavný sbor národních učitelů neodepře ve věci té ruky pomocné. Co se týká župní správy hasičské, tu budiž zjevno, že tato způsobem všemocným, jako zapůjčením vzorových stanov aj. v každém ohledu chce ochotně rady i pomoci poskytnouti. O důležitosti a potřebě sborů hasičských není třeba se zmiňovati; jsme to povinni i zákonu zemskému ze dne 25. května 1876 čísl. 45 § 35. Nebude snad od místa, když připomeneme, že krajané naši druhé národnosti mají has. sborů dvakráte tolik co my – vysílají totiž do zemské hasičské jednoty 200 delegátů, my ani ne celé 100 a předce nás tu v království 8 1/2 milionu, kdežto Němců jen 2 miliony. Máme si snad dáti líbiti výčitku, že dosud nejsme tak vyspělými, tak pokročilými, jako sousedé naši druhé národnosti. A proto hlavu vzhůru a paže k dílu záslužnému, kterému Bůh jistě požehnání svého neodepře! 3/ První dopis ještě své ovoce nepřinesl a tak František Vorlický svůj pokus opakoval i r. 1891. Pro větší pádnost nejdřív oslovil okresní zastupitelstvo a pak váhající obce. Slavné okresní zastupitelství! O valném sjezdu české hasičské jednoty pohoří Orlického odbývaném dne 12. července v Lukavici bylo jednohlasně usnešeno, by správa župní podala ku slavnému okresnímu zastupitelství uctivou žádost, by tato slavná corporace, sestávající z prvních uvědomělých občanů okresu ráčila všemožným způsobem se laskavě přičiniti, aby v těch obcích, kde dosud dobr. sboru hasičského nestává – sbory tyto dle možnosti brzy se zřídily. Dovoluje si podepsaná správa župní jmenovati ony větší obce, kde dosud hasičského sboru není: Kameničná, Slatina, Pěčín, Bohousová, Česká Rybná, Hejnice, Dlouhoňovice, Kunčice, Orlice, Mistrovice, Sobkovice, Pastviny a Studené. Podepsaní opakují žádost svou. Té jsouce blahé naděje, že slavné okresní zastupitelství zajisté ve věci této neodepře ruky své pomocné a vydatné. 4/ Podobný přípis obdržely též všechny dříve jmenované obce a zněl takto: Slavné obecní zastupitelstvo! Dle usnešení 12. valného sjezdu české hasičské župní jednoty pohoří Orlického obývaného dne 12. července 1891 v Lukavici žádáme Vás co nejsnažněji, byste dle možnosti v době nekratší ku zřízení dobrovolného sboru hasičského přikročili. Odvoláváme se v příčině té ku našemu dopisu, který odeslali jsme Vám loni v červenci, té jsme blahé naděje, že žádost naše opětovná sl. obecním zastupitelstvím odmítnuta nebude, nýbrž, že toto sl. zastup. v zájmu svém vlastním a milých spoluobčanů všemožně se přičiní, aby dobr. sbor hasičský v tamní počestné obci v době nejkratší zřízen byl. 5/ Teprve tato výzva pohnula váhavci a vedla k založení sborů ve Verměřovicích, Hnátnici, Koburku, Kunčicích, Slatině, Pěčíně, Mistrovicích, Pastvinách a Sobkovicích. Rok 1891 se stal památným pro české hasičstvo tím, že se česká sekce Ústřední hasičské jednoty zemské oddělila od německé a ustavila se jako samostatný zemský spolek. Tento historický mezník je datován 2. únorem 1891. Česká hasičská župní jednota pohoří Orlického měla v ústřední správě zastoupení v osobě Františka Charfreitága, župního starosty. Na návrh jednatele Františka Vorlického se přítomní na župním sjezdu, konaném dne 10. července v Čermné, usnesli na ustavení funkce župního technického dozorce, který mohl občas libovolně navštívit ten který sbor, prohlédnout nářadí a případně dát nastoupit celý sbor k provedení cvičení. Prvním dozorcem ustavili delegáti Augustina Dohnálka, řídícího učitele z Jablonného n. O. a slatinského rodáka. Aby nemusel přehlížet všechny sbory 216


osobně měl právo určit si zástupce, který jej mohl plně nahradit při některých dozorových činnostech. Augustin Dohnálek na každém župním sjezdu po celé období výkonu funkce podával obsažnou zprávu, kterou potom každý sbor obdržel v písemné formě. Zde zaznamenal všechny poznatky, ke kterým během roku došel při inspekcích u jednotlivých sborů. Hasiči zde mohli najít cenné rady pro další činnost. Dozorce se také nebál přesně pojmenovat a kriticky tepat nešvary, které přetrvávaly v jednotlivých sborech. V roce 1891 na valné hromadě opětovně padl návrh, aby župa pro příští roky zavedla okrsková cvičení a sestavila cvičební okrsky. To se skutečně stalo, a tak počínaje rokem 1892 správa pověřila určené sbory pořádat tato cvičení. K tomuto rozhodnutí vedl stoupající počet členských sborů. Do té doby jedinou možnost veřejného vystoupení představoval župní sjezd. Velká rozlehlost území pod správou hasičského svazku při tehdejších dopravních možnostech bránila společ− né účasti vzdálenějších obcí a tak jedinou možnost společného setkání a secvičo− vání hasičů umožnila právě okrsková cvičení. V roce 1892 měla cvičení premiéru ve Výprachticích, Nekoři a Slatině n. Zd. Na závěr schůze župního výboru, uskutečněné dne 27. března 1894, navrhl Adolf Netušil z Německé Rybné podat okresnímu výboru žádost, aby svým vlivem působil na obstarání požárních přípřeží, tak jak to nařizuje zemský zákon. Poskytování koňských potahů představovalo ve většině obcí těžko řešitelný problém. Hospodáři tuto službu poskytovali jen neochotně. Obávali se zchvácení nebo zranění tažných zvířat a hasiči hledali finanční pobídku pro váhavé majitele koní. Žádost okresní výbor příznivě vyřídil a dal okresnímu zastupitelství doporučení na vyplácení náhrad za požární přípřeže a zvláštní odměny z okresní pokladny. Okresní výbor zaslal všem obecním úřadům své usnesení o rozhodnutí náhrad za poskytnutí potahu ke stříkačce v tomto znění: Všem ctěným obecním úřadům okresu Žamberského! Okresní zastupitelstvo v Žamberku chtíc docíliti toho, by v případech požáru dostalo se zhoubným tímto živlem poškozeným a v nebezpečí se nalézajícím od dobrovolných hasičských sborů co nejrychlejší pomoci, usneslo se ve své plenární schůzi dne 15. listopadu 1894 na tom, aby za dodání přípřeží ku stříkačce a hasičskému náčiní poskytovány byly z pokladny okresní zvláštní odměny, a schválilo v záležitosti této okresním výborem navrženou tuto instrukci: 1) Sborové hasičští obmeziti se mají na nejbližší okolí. 2) O otázce, má−li se ku požáru jeti, přísluší rozhodovati veliteli dotčeného sboru hasičského. 3) Sborové hasičští povinni jsou stvrzením obecního úřadu, kde požár zuřil, prokázati, že se stříkačkou na místo požáru dojeli a tam účinkovali; za vyjížďky libovolné, aneb přehnané odměna z okresní pokladny se nevyplatí 4) odměna se určuje: a) za zapřažení koní 1 zl. b) za dvouspřežní výpravu stříkačky za každý kilometr vykonané cesty 50 kr. c) za jednospřežní výpravu stříkačky za každý kilometr vykonané cesty 30 kr. d) za zpáteční cestu od požáru se odměna neposkytuje, a obce, kde požár zuřil jsou povinny stříkačku svým nákladem zpět dopraviti Toto opatření povoleno bylo okresním zastupitelstvem na dobu jednoho roku, o čemž se všem ctěným obecním úřadům věděti dává s vybídnutím, aby toto opatření obvyklým způsobem v tamní obci dali vyhlásiti a uvědomiti též dobrovolné sbory hasičské. V Žamberku dne 10. ledna 1895, Náměstek okresního starosty Josef Grus. 6/ 217


Rok 1900 představoval další historický mezník. Nově utvořená Župní hasičská jednota okresu Lanškroun oslabila Župu pohoří Orlického odchodem sborů: Horní Heřmanice, Horní Čermná, Výprachtice, Koburk, Dolní Čermná. Dolní Dobrouč a Nepomuk, v roce 1902 následovala Hnátnice, roku1906 Petrovice a v roce1909 Bystřec. Založení nového svazku hodnotil jednatel František Vorlický bez zášti slovy: Vystouplé sbory pod náčelnictvím sborů čermenských a za souhlasu župy naší, založily nové župní sdružení pod názvem: Česká hasičská župa okresu lanškrounského. Župa naše, jako župa mateřská přeje této nové družce svoji všeho zdaru a prohlašuje, že ve svorném spolupůsobení chce i nadále br. styky ve prospěch věci hasičské ochotně udržovati. 7/ Dne 3. června 1900 zemřel náměstek starosty Waldemar Mazura. Místo− starostou následující sjezd zvolil Josefa Luxe, purkmistra a obchodníka z Jablon− ného n. O. Rok 1903 byl ve znamení výrazných ztrát v kádru župního výboru. Všechny účastníky župního sjezdu konaného 12. července 1903 ve Verměřovicích zarmou− tilo oznámení o rezignaci župního dozorce Augustina Dohnálka. K tomuto rozhodnutí Fr. Vorlický uvedl: Valné shromáždění, ač nerado a u vědomí ztráty pro župu takřka nenahraditelné přijímá rezignaci př. Dohnálka, pronášejíc jemu hluboce cítěný dík za všechnu vzornou snahu, pilnost a práci, kterouž po 10 roků župě věnoval. Uloženo př. jednateli, aby vypravoval poděkovací adresu, kteráž př. Dohnálkovi odevzdána bude.8/ To ještě nikdo netušil, že další ztrátu pro župní jednotu bude znamenat právě osoba jednatele. V roce 1932 napsal Milán Vondrouš v župní kronice: ...až do své smrti (dobrovolné či úmyslné) byl jednatelem nadšený vlastenecký pracovník, učitel František Vorlický. Utopil se jistě po značném dušením boji v jednom z rybníků v Černém lese 25.IX.1903. 9/ Župní starosta František Charfreitág v pohrobní vzpomínce vzpomenul ztrátu − dlouholetého, neúnavného a zasloužilého jednatele, kterého za velké účasti hasičských sborů, jiných spolků a korporací a nesčetného zástupu občanstva z města a z blízkého okolí i vzdálenějších míst jsme vložili do lůna posvátného hřbitova. 10/ Dozorcem se stal Jan Vodička, soudní úředník ze Žamberka a jednatelem František Pírko, učitel ze Žamberka. Od roku 1904 působili dva župní dozorci, Antonín Krčmařík, řídící učitel z Kyšperka (v letech 1904 – 1927 a 1931 – 1937) a Antonín Simon, řídící učitel z Klášterce n. O. (1904 – 1926). U příležitosti župního sjezdu, konaného 29. června 1904 v Kunčicích oslavila župa 25. jubileum svého trvání. Výbor pověřil hlavním řečníkem na slavnosti Antonína Simona. K tomuto výročí byl vydán roku 1905 Památník české hasičské župní jednoty Pohoří Orlického. Autor František Pírko v této brožuře zaznamenal stručnou historii župní jednoty. Mimoto vydal pořadatelský sbor pamětní medaile. Při okrskovém cvičení v Kyšperku dne 15. července 1906 provedli členové pořadatelského sboru ukázky ošetření různých úrazů. Demonstraci vedl kyšperský lékař Dr. Rudolf Straka, který cvičil hasiče v první pomoci. Nejspíš to byla zásluha Antonína Krčmaříka, dlouholetého jednatele hasičského sboru v Kyš− perku, který Dr. Straku k této činnosti vybídl. v každém případě se jedná o první zmínku samaritánské činnosti, jež v pozdějších letech obohatila činnost ha− sičských spolků. Dne 6. listopadu 1906 zemřel župní starosta František Charfreitág. Následující sjezd r. 1907 zvolil na jeho místo Josefa Luxe, starostu města Jablonné n. O., do funkce náměstka starosty Valdemara Mazuru, obchodníka ze Žamberka. 218


Rokem 1910 je datována první zmínka o župní škole, která proběhla 18. září a 12. října v Žamberku a 23. září v Kyšperku. v následujících letech věnovala župa na vzdělávání členů hasičských sborů velký důraz a školy probíhaly pravi− delně. Ke změně došlo i ve vedení župní správy. Starostou se stal Valdemar Mazura. Tento významný hasičský činovník setrval ve funkci starosty až do ukončení činnosti župy, a do smrti (1947) stál v čele Okresní hasičské jednoty č. 7. Náměstkem se stal Antonín Kalous, mlynář ze Slatiny n. Zd., který v té době zastával také funkci starosty žambereckého politického okresu. Ve funkci jedna− tele došlo k řadě změn. Dna 20. dubna 1911 se stal župním jednatelem a poklad− níkem Josef Dytrt, učitel měšťanské školy ze Žamberka, nahradil Františka Pírka, který na svou funkci rezignoval. V roce 1914 stačil ještě proběhnout župní sjezd (v Liticích dne 12. července 1914) aby čtrnáct dní poté nepříznivě zasáhla do činnosti hasičů válka. Svou aktivitu oslabily nejen sdružené sbory, ale i župní výbor. Na frontu musel narukovat starosta Valdemar Mazura (zastupoval jej jeho náměstek Antonín Kalous) a jednatel Josef Dytrt (nahradil jej JUC Miloslav Šíma ze Žamberka). V kronice Sboru dobrovolných hasičů v Jablonném n. O. je zaznamenáno: Jak všeobecně známo, měla světová válka velmi zhoubný vliv na činnosti všech spolků, zejména také na náš, tak vždy osvědčený spolek a jeho horlivých členů. Častými odvody a přehlídkami všech ročníků ztenčily se naše řady a členstva ubývalo, takže nebylo možno cvičení členstva, které je nevyhnutelně zapotřebí, v tom rozměru odbývati, jak je toho zapotřebí, až konečně úplně zanikly, vzdor tomu ale sbor byl vždy připraven v čas potřeby a nebezpečí zakročiti když se jednalo hájiti majetek ohrožených sousedů. 11/ Během války se nekonaly župní sjezdy a veřejná cvičení. Delegáti sborů se zúčastňovali pouze župních valných hromad, které se uskutečnily v Žamberku (19. března 1916; 10. února 1918 a 25. března 1919) a V Kyšperku (18. února 1917). Ve valné župní hromadě dne 10. února 1918 vystoupil. MUDr. Rudolf Lukes s přednáškou na téma „Samaritánská služba v boji proti tuberkulose“. V r. 1918 měl Dr. Lukes další 4 samaritánské přednášky. Tyto kurzy znamenaly předobraz vzniku samaritánských družin, které působily při hasičských sborech až do padesátých let 20. století. Osobnost Dr. Rudolfa Lukese (1861 – 1934) si zaslouží více pozornosti. Hlavním zakladatelem samaritánství byl sice primář litomyšlské nemocnice Dr. Bedřich Welz, ale ten v červnu 1921 umírá a organizace samaritství přešla na Dr. Lukese, který dosáhl v roce 1924 přijetí hasičské samarity pod Červený kříž a stal se zemským samaritským instruktorem. V Žamberku je znám jako dlouholetý a úspěšný ředitel tamního plicního sanatoria Albertinum. Po ukončení války hasiči želeli svých padlých kolegů a život se začal pomalu vracet do normálních kolejí. Svou činnost v plném rozsahu zahájila i župní jednota. První poválečný župní sjezd se sešel v červnu 1920 v Šedivci. Sbory pořádaly okrsková cvičení, která se dostala do programu činnosti i pro tento rok K zásadní změně došlo ve složení výboru. Župní jednatel Josef Dytrt se odstěhoval a ve funkci jej nahradil Josef Petr, řídící učitel z Líšnice. Po válce se činnost rozšířila o zmíněnou samaritánskou službu, jež zajišťovala zdravotnickou pomoc v případech úrazů nebo náhlých zdravotních potížích spoluobčanů. Postupně začaly sbory zakládat samaritánské družiny, které pro− cházely systematickým školením. Stát se zdravotníkem nebylo zdaleka jedno− duchou záležitostí. Po absolvování kurzu museli zájemci o tuto aktivitu složit 219


zkoušku před komisí. V tomto oboru nacházely uplatnění především ženy, které začaly v těchto letech vstupovat do hasičských sborů. Na schůzi župního výboru 2. srpna 1924 starosta oznámil, že byl nucen suspendovat jednatele a pokladníka Josefa Petra pro liknavost a nepořádek. Navrhl, aby výkon této funkce převzal Alois Otta, kadeřník ze Žamberka. Poprvé se stalo, že musel být odvolán čelní funkcionář. Župní výbor musel vynaložit velké úsilí, než dal neuspokojivý stav financí do náležitého pořádku, stalo se tak až v roce 1925. Roku 1926 zahájila Česká zemská hasičská jednota stavbu Hasičského domu v Praze na Vinohradech. Při té příležitosti vyzvala hasičské župy, aby pro připra− vovaný slavnostní akt zahájení stavby dodaly kameny z památných míst Čech. Představitelé župy rozhodli, že poskytnou kámen z hradu Litice. Tento záměr skutečně realizovali a tak návštěvník Hasičského domu může ve vestibulu spatřit kámen pocházející z litického hradu. Dne 31. prosince 1926 zemřel župní dozorce Antonín Simon. Funkce se ujal Karel Svítil, krejčí ze Žamberka. Na program schůze výboru 18. ledna 1928 se znovu dostal problém s obsazením místa župního dozorce, na něž r. 1927 rezignoval Antonín Krčmařík. Poněvadž župa sdružovala 31 hasičských sborů, představovalo to nutnost zvolit tři okrskové dozorce. V tom byl ale háček, župa nebyla rozdělena na stálé okrsky. Do té doby se okrsky stanovovaly každý rok podle toho, kde se konalo okrskové cvičení. Teď nastala nutnost stanovit pevné okrsky. Za okrskové dozorce zvolil župní výbor 9. února 1928: Josefa Štefeka z Helvíkovic, Jaroslava Pauka ml. z Jablonného n. O. a Čeňka Mikysku z Kyšperka. Složení župního výboru měnila opět smrt, 19. července 1929 zemřel náměstek župního starosty Antonín Kalous a nahradil jej Jaroslav Pauk, majitel cihelny v Jablonném n. O. Dne 10. dubna 1931 zemřel župní jednatel a pokladník Alois Otta, mimo jiné i člen výboru České zemské hasičské jednoty a dlouholetý jednatel žambereckého sboru. Na jeho místo zvolil následující sjezd Františka Hübnera, vrchního oficiála v. v. ze Žamberka. Ke změně došlo i ve funkci náměstka starosty, Jaroslava Pauka ml. nahradil Antonín Krčmařík z Kyšperka. Ten se také znovu stal, po čtyřech letech, župním dozorcem. Dosavadní dozorce Karel Svítil se stal okrskovým dozorcem, jenž na tuto funkci záhy rezignoval a jeho obvod si mezi sebou rozdělili zbývající okrskoví dozorci Čeněk Mikyska a Antonín Štefek. Okresní úřad oznámil, že pro nedostatek peněz nebude poskytovat sborům příspěvky na požární přípřeže. V roce 1931 to představovalo náklad 1.500 Kč. K největšímu rozmachu v činnosti župy došlo ve třicátých letech. Počet sborů se ustálil na 31 a nejvíc členů statistika registrovala roku 1932 − 2.097. Zazna− menána je i aktivita zdravotníků. Samaritánský náčelník Milán Vondrouš projevil při valné župní hromadě spokojenost s činností tohoto odvětví. Podle jeho slov je v župě registrováno 110 samaritánů – 73 zkoušených a 10 nezkoušených mužů, 22 žen zkoušených a 5 nezkoušených. Župa je rozdělena na 4 obvody – žamberecký, kyšperský, slatinský a jablonský (dle sídel obvodních lékařů). Z dalších aktivit samaritánů stojí za zmínku tříčlenná deputace s přáním k oslavě 70. let narození MUDr. Rudolfa Lukese a účast na veřejných cvičeních v Líšnici, Německé Rybné, Verměřovicích, Rotneku a Pastvinách a i na krajinském sjezdu v Pardubicích a Rychnově n. Kn. V roce 1933 zazněl poprvé návrh na uspořádání soutěže s motorovými stří− kačkami, protože se podle mého názoru jednalo o revoluční myšlenku, uvádím 220


jej doslovně: Jaroslav Štěpánek z Lukavice doporučuje zavedení dostihových cvičení motorovými stříkačkami a po uvážení doporučují se tato jedině při župních a okrskových cvičeních a doporučuje se, by sbory, které mají motorových stříkaček o tomto blíže se dohodly a program vypracovaly. 12/ Tento námět nebyl v nejbližší době realizován a tak župa přišla o primát uspořádat soutěž v disciplině, která je dodnes základem požárního sportu. Antonín Krčmařík seznámil zasedající při schůzi 22. února 1934 se záměrem uskutečnit župní školu (18. a 25. března, 8. a 15. dubna), povinnou pro všechny členské sbory. Školu navštěvovalo 72 delegátů a 75 hostů, kteří obdrželi osvěd− čení. Přestože v minulosti proběhlo několik kurzů pro činovníky sborů, svým rozsahem a účastí se nemohly zmíněné župní škole rovnat. Od druhé poloviny třicátých let, pod dojmem blížící se války, obohatily hasiči svou působnost, a tak spolu s hasičskou samaritou zajišťovali a organizovali civilní protileteckou ochranu. (CPO). Chemický referent Ing. Karel Hübner se r. 1934 účastnil schůze svolané Českou zemskou hasičskou jednotou. Po jeho návratu župa uspořádala schůzi pro delegáty všech sborů s tématem ochrany obyvatelstva proti leteckým útokům. Vědecký ústav vojenský v Praze zaslal na podzim výzvu k odebrání příručky Rukověť branné výchovy. Sborník hasičského sboru Kunčice uvádí: V obcích jsou zřizovány branné výbory a ochranné sbory civilní protiletecké ochrany. Hasiči si pořizují kouřové a později plynové masky. Na okrskovém cvičení v Žamberku mají ukázku leteckého náletu, v Kyšperku nacvičují společně s CPO ochranu obyvatel při náletu, dvě župní školy v tom roce jsou věnovány branné výchově a zakončeny praktickými nácvičnými hodinami.13/ Koncem roku 1934 čekalo hasiče další bolestné loučení. V kronice je psáno: Dne 5. prosince 1934 zemřel v Žamberku, v sanatoriu br. MUDr. Rudolf Lukes, s Drem. Welzem spoluzakladatel samaritství, jež jedině v Čechách má nyní kol 19.000 přísluš− níků.14/ Na cvičení v Lukavici 5. července 1936 se měly představit sbory, které vlastnily motorovou stříkačku. Jednalo se o Lukavici, Kunvald, Slatinu n. Zd., Pěčín, Litice a Žamberk. Podle strohé informace v zápisu se zúčastnily soutěže pouze 4 sbory. Historicky prvním vítězem se stali hasiči ze Slatiny n. Zd., to usuzuji pouze z toho, že sbor vlastní plaketu za 1. cenu v hasičských závodech v Lukavici. V Almanachu požární ochrany v Žamberku je psáno: Léta 1934 – 35 a další jsou historická tím, že na popud lukavického sboru byly uskutečněny první závody motorových stříkaček ve východních Čechách vůbec. Členové družstev museli dokázat svou připravenost nejen v dodávce vody, ale i v pohotovém ustrojení do stejnokroje. Těmito závody byl dán základ k nynějším pravidelným soutěžím. 15/ Kdyby župní správa schválila pořádání soutěže už v roce 1934, mohlo se jednat o primát v rámci republiky. Takto historické prameny přiznávají prvenství německým sborům, za soutěž pořádanou v roce 1935 v Ústí nad Labem. Okrskový dozorce Čeněk Mikyska doporučil r. 1936 provedení pořadových nácviků ve větším rozsahu. Župní výbor rozdělil jednotu do dvou okrsků, které cvičily 24. května 1936 − 1. okrsek na nástupišti Orlických kasáren v Žamberku a 2. okrsek na fotbalovém hřišti u Bažantnice v Kyšperku. Celá župa potom provedla společný nácvik všech sborů v neděli 21. června 1936 pod vedením okrskových dozorců na nástupišti žambereckých kasáren. V roce 1937 Antonín Krčmařík rezignoval na funkci župního náčelníka (dozorce), s ohledem na svůj věk a na množící se výtky, že se k této funkci již nehodí. Po následující rozpravě starosta prohlásil, že jej výbor nemůže zprostit 221


funkce, poněvadž jej volila valná hromadou, a ta jedině může rozhodovat. S tímto odůvodněním výbor rezignaci nepřijal. V pořadí 53. valný sjezd hasičské župy pohoří Orlického č. 7 se sešel 11. července 1937 v hostinci „U jelena“ v Helvíkovicích. Župní starosta přečetl dopis svého náměstka a náčelníka Antonína Krčmaříka, jež poukazem na svůj zdravotní stav a věk rezignoval na své funkce. V podobném duchu zněl i dopis okrskového dozorce Čeňka Mikyska, který se omluvil pro nemoc a oznámil, že už nadále nemůže svou funkci vykonávat. V následné volbě se stal náměstkem starosty Václav Martínek, hostinský z Lukavice. Župní technický dozorce Ing. Karel Hübner přijal župní dozor, ponechal si nadále chemický odbor a CPO. Podal i návrh na stanovení čtyř okrskových dozorců, po jednom na každý okrsek a jednoho nácvičného na celou župu. Tímto nácvičným referentem zvolil sjezd Jaroslava Kalouse ze Žamberka, do funkcí okrskových dozorců Antonína Štefka pro žamberecký okrsek, Františka Vacka za okrsek jablonský a Čeňka Mikysku pro kyšperský okrsek. Zástupem po dobu nemoci Čeňka Mikysky pověřil výbor Klimenta Poláčka. Samaritánským dozorcem se stal Josef Dvořák, obchodník ze Slatiny n. Zdob. Kronika župy na straně uvádí optimistický podtext: Ve všech hasičských sborech konají se pilně cvičení CPO, která se prakticky připojuje k hasičské činnosti. Loučíme se s rokem 1937 s nadějí, že rok 1938 bude příznivější a že lidstvo zanechá neplodné nenávisti. Je třeba stejně jako dříve být na stráži. 16/ Ve skutečnosti se jednalo o smutný rok. Jednatel ve zprávě na valné schůzi uvedl, že nákaza dobytka slintavkou a kulhavkou znemožnila konání okrskových cvičení a župního sjezdu. Župní sjezd, určený do Pěčína, musel proběhnout v náhradním termínu s malou účastí v Žamberku. Činnost hasičských žup ukončila reorganizace České zemské hasičské jednoty v roce 1938. Od tohoto roku byly ustaveny okresní hasičské jednoty, které sdružovaly české hasičské sbory na území politických okresů. Dne 20. července 1938 projednával župní výbor nové stanovy. Čtení celého materiálu přenechal do valné schůze. Projednání a schválení nových stanov dostal za úkol František Hübner, jako župní jednatel a člen organizační komise ČZHJ. Sdělil důvod přijetí nového statutu pro hasičskou jednotu – tyto byly zpracovány s ohledem na vnitropolitické a zahraniční poměry naší republiky, pro případ napadení naší republiky válečným nepřítelem a v tomto případu výkonnosti hasičstva. Stanovy tyto byly zpracovány v dohodě ministerstva národní obrany, ministerstva vnitra a CPO, jedině a výhradně k zabezpečení naší republiky a národa, jímž se musí každý občan republiky podrobiti. 17/ Jednatel František Hübner přečetl na schůzi župního výboru 13. listopadu 1938 nové stanovy pro okresní hasičskou jednotu, schválené 7. srpna 1938, oběžník ČZHJ z 9. srpna 1938 (reorganizace) a další materiály, které prakticky rušily činnost hasičských žup. Pro žambereckou župu to nepřineslo žádnou výraznou změnu ve složení členské základny. Stávající sestavu doplnily sbory: Hnátnice, Petrovice, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Lanšperk a České Libchavy. Nově ustavená Okresní hasičská jednota č. 7 pracovala samostatně do roku 1942, kdy byla po zrušení žambereckého politického okresu převedena jako celek do Okresní hasičské jednoty č. 15 v Rychnově n. Kn. jako samostatný obvod. Tento stav se změnil po skončení války a od roku 1945 fungovala žamberecká okresní jednota do roku 1960, kdy reorganizace veřejné samosprávy vymazala okres Žamberk definitivně. 222


Poznámky 1/ Protokol 1879 – 1904, Hasičská župní jednota politického okresu Žamberského, str. 32. 2/ Tamtéž, str. 39. 3/ Tamtéž, str. 77 − 78. 4/ Tamtéž, str. 84 – 85. 5/ Tamtéž str. 85. 6/ Protokolní a pamětní kniha sboru hasičského ve Verměřovicích, str. 20 – 21. 7/ Protokol 1879 – 1904, Hasičská župní jednota politického okresu Žamberského, str. 159. 8/ Tamtéž, str. 209. 9/ Kronika České hasičské župní jednot „Pohoří Orlického“ čís. 7, str. 19. 10/ Protokol 1879 – 1904, Hasičská župní jednota politického okresu Žamberského, str. 213. 11/ Kronika Sboru dobrovolných hasičů v Jablonném nad Orlicí, díl II., str. 17. 12/ Česká hasičská župní jednota pohoří Orlického – Zápisník o schůzích, (od 2. července 1922), str. 140. 13/ Sborník 100 let hasičského sboru Kunčice, 1991, str. 28. 14/ Kronika České hasičské župní jednot „Pohoří Orlického“ čís. 7, str. 121 15/ Almanach 100 let požární ochrany v Žamberku 1873 – 1973, str. 22 16/ Kronika České hasičské župní jednoty „Pohoří Orlického“ čís. 7, str. 135 17/ Česká hasičská župní jednota pohoří Orlického – Zápisník o schůzích, (od 2. července 1922) str. 184

Použitá literatura Prameny Deník o příjmech a vydáních hasičské župní jednoty 1880 – 1900, [deník vedli župní pokladníci Josef Gront, Jan Haman a František Vorlický]. 102 stran. Hasičská župa pohoří Orlického č. 7 v Žamberku [kronika České hasičské župní jednoty pohoří Orlického č. 7, kterou začal vést v lednu 1932 Milán Vondrouš a od roku 1938 pokračoval Josef Faltus]. 208 stran. Kronika města Králíky (český překlad), [záznamy událostí související s hasičským sborem]. 10 stran. Kronika Sboru dobrovolných hasičů v Jablonném nad Orlicí 1875 – 1910 [strojopisný přepis], 76 stran. Kronika Sboru dobrovolných hasičů v Jablonném nad Orlicí 1911 – 1938 [strojopisný přepis], 160 stran. Protokolní a pamětní kniha sboru hasičského ve Verměřovicích [rukopisné záznamy vedené od 12.10.1891 do 2.12.1956]. 189 stran. Protokol 1879 – 1904, Hasičská župní jednota politického okresu Žamberského [Záznamy schůzí župního výboru, vedli župní jednatelé podle svých funkčních období, to znamená − Josef Gront, Jan Haman, František Vorlický a František Pírko]. 241 stran. 110 let sboru dobrovolných hasičů v Jamném nad Orlicí. 1995, 7 stran. 100 let požárního sboru v Horních Heřmanicích. 1884 – 1984. 1984, 20 stran. Zápisník o schůzích České hasičské župní jednoty pohoří Orlického v Žamberku od 2. července 1922 do 26. července 1942 [vedli jej župní jednatelé podle svých funkčních období, to znamená Josef Petr, Alois Otta a František Hübner]. 227 stran.

223


Literatura Almanach 90 let požární ochrany v Helvíkovicích. 225 let od vynálezu hromosvodu Prokopa Diviše 1754. 1889 – 1879. Helvíkovice 1979, Výbor organizace Svazu požární ochrany v Helvíkovicích. 14 stran. Almanach 100 let požární ochrany v Žamberku 1873 – 1973. Tisk Nový Bydžov 1973, Východočeské tiskárny n. p. 60 stran. Bednář Zdeněk – Doleček Rudolf – Trýb Oldřich: 110 let založení Sboru dobrovolných hasičů v Líšnici 1887 – 1997. Líšnice 1997, Sbor dobrovolných hasičů Líšnice. 22 stran. Beneš, Petr: Sbor dobrovolných hasičů v Mistrovicích 1892 – 1992. Tisk Lanškroun 1992, DOBEL. 60 stran. Brokeš, Miroslav – Kalivoda, Karel – Kylar, Karel et al.: 100 let hasičského sboru Kunčice 1891 – 1991. 1991. 58 stran. Brůna, Oldřich – Kalous, Jindřich: Výročí 100 let SPO a 80 let TJ Sokol Klášterec. Hradec Králové 1990, KROK, výrobní družstvo. 10 stran. Doleček, A. – Dudek, J. – Severová I.: Lukavice 2002. Lukavice 2002, Obecní úřad Lukavice. Dostál J.: 1899 – 1999. 100 let od založení hasičského sboru v Bohousové. Tisk Žamberk 1999, Tiskárna Kerschbaum. 16 stran. Halbrštát, Pavel: 100 let výročí založení požárního sboru v Písečné. Písečná 1989, Místní národní výbor Písečná. Houdek, Miroslav: 100 let požární ochrany v Kunvaldě. Kunvald 1982, Sbor požární ochrany v Kunvaldě. 32 stran. Hudousek, Petr: Historie hasičského hnutí v Rokytnici v Orlických horách, sepsaná k 125. výročí od založení sboru. Rokytnice v Orlických horách 1998, Město Rokytnice v Orlických horách. 18 stran. Kalous, Josef – Slavík, František: 100 let hasičský sbor Pěčín 1891 – 1991. Pěčín 1991, Sbor dobrovolných hasičů v Pěčíně. 31 stran. Közl, Milan: 120 let sboru dobrovolných hasičů v Jablonném nad Orlicí 1875 – 1995. 1995, 34 stran. Lukavice 1982, [brožura vydaná u příležitosti 100 let požární ochrany v Lukavici]. Tisk Nový Bydžov 1982, Východočeské tiskárny n.p., provoz 24. Moravec, Zdeněk: 100 let požární ochrany v Jablonném nad Orlicí 1875 – 1975. Tisk Ústí nad Orlicí 1975, Východočeské tiskárny n. p., provoz 05. 30 stran. Pírko, František: Památník České hasičské župní jednoty pohoří Orlického v Žamberku 1879 – 1905. Tisk Žamberk 1905, Josef J. Vetterl. 52 stran. 110 let požární ochrany Letohradě 1875 – 1985. Letohrad 1985, Základní organizace Svazu požární ochrany ČSSR. 32 stran. Sto let požární ochrany v Jamném nad Orlicí 1885 – 1985. Tisk Hradec Králové 1985, Východočeské tiskárny n.p., provozovna 20. 10 stran. 100 let Sboru dobrovolných hasičů v Letohradě – Orlici 1896 – 1996. Letohrad − Orlice 1996, Sbor dobrovolných hasičů v Letohradě − Orlici. 22 stran. Svoboda, Jiří: Almanach 120 let Sboru dobrovolných hasičů v Čermné. Tisk Lanškroun 1999, TISK TG. 11 stran. Štěpánek, Jan: 100 let svazu požární ochrany v Líšnici 1887 – 1987. Líšnice 1987, Základní organizace Svazu požární ochrany Líšnice. 72 stran. 1881 – 1991. 110 let trvání sboru dobrovolných hasičů v Bystrci. 1991, 6 stran. 1881 – 1981. Sto let požární ochrany v Bystrci. 1981, 18 stran. Ulrych, Antonín st.: 90 let činnosti požárního sboru ve Slatině n. Zd. 1891 – 1981. Slatina nad Zdobnicí 1981, Základní organizace Svazu požární ochrany Slatina nad Zdobnicí. 40 stran. Ulrych, Antonín: 100 let sboru dobrovolných hasičů ve Slatině nad Zdobnicí [seriál článků] In: Slatinský měsíčník, 1991 – 1992.

Adresa autora: Antonín Urych, Slatina n. Zd. 266, 517 56, [email protected] 224


Tabulka1: Sbory sdružené v župní jednotě a župní sjezdy (viz následující strana)

Vysvětlivky k tabulce: (N) − německý sbor. Při zpracování této stati jsem se setkal u několika obcí s jinými názvy, než se používají nyní. Pro upřesnění u názvů, které nyní nejsou shodné s minulým, uvádím tento „převodník“. současný název obce Letohrad Červená Rybná nad Zdobnicí

název používaný v článku Kyšperk Rotnek Německá Rybná

Obr. 1. Župní výbor v roce 1930 – fotografie pro Almanach dobrovolného hasičstva sdruženého v České zemské hasičské jednotě, vydaný r. 1931 v Praze

Vzadu zleva: Antonín Štěpánek, Kunvald; Augustin Morávek, Klášterec n. O.; Karel Mikula, Verměřovice; Jaroslav Pauk ml., Jablonné n. O.; Karel Kapoun, Nekoř; Uprostřed zleva: Adolf Brkl, Německá Rybná; František Štěpánek, Pěčín; Josef Faltus, Kyšperk; František Šlezingr. Kunčice; Čeněk Mikyska, Kyšperk; Václav Kubový, Kyšperk; František Štěpánek Lukavice; Vpředu sedí zleva: Antonín Štefek, Helvíkovice, Stanislav Seifert, Klášterec n. O.; Jaroslav Pauk st.; Valdemar Mazura, Žamberk; Alois Otta, Žamberk; Karel Svítil, Žamberk; Milán Vondrouš Kunčice. Foto p. Juliš Žamberk dne 2. listopadu 1930 − cena 8 Kč.

225


6ERU mDPEHUN 5RN\WQLFH1 .U¾OÊN\1 .\wSHUN 1HNRÕ -DEORQQÆQ2 0ODGNRY1 %DUWRwRYLFH1 1ÉPHFN¾5\EQ¾ =¾FKOXPÊ .XQYDOG /XNDYLFH 3URVWÕHGQÊ5RN\WQLFH1 ¥HVNÆ3HWURYLFH1 -DPQÆQ2 +RUQÊ+HÕPDQLFH 9HON¾µHWRY¾ ¥HUPQ¾ 9ÚSUDFKWLFH /ÊwQLFH 3ÊVHÅQ¾ %\VWÕHF +HOYÊNRYLFH .O¾wWHUHFQ2 9HUPÉÕRYLFH +Q¾WQLFH .REXUN .XQÅLFH 6ODWLQDQ=G 3ÉÅÊQ 0LVWURYLFH 3DVWYLQ\ 6RENRYLFH ¥HVN¾5\EQ¾ 2UOLFH .DPHQLÅQ¾ 3HWURYLFH %RKRXVRY¾ 'ROQÊ¥HUPQ¾ 'ROQÊ'REURXÅ 1HSRPXN 'ORXKRÏRYLFH 5RWQHN /LWLFH iHGLYHF +HMQLFH mDPSDFK 6WXGHQÆ

=DOR{ " "

¥OHQVWYÊY{XSÉ RG GR

226

mXSQÊVMH]G "

HASIČSKÁ ŽUPA POHOŘÍ ORLICKÉHO Č. 7

Recommend Documents