SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
květen-červen 2011 / č.41
Jak to (asi) bude se zatížením VDJ/ha V minulém bulletinu jsme zveřejnili, že v rozhodujících zemích EU (Francie, UK, Itálie) je minimální zatížení dobytkem na úrovni 0,1 – 0,15 velké dobytčí jednotky (VDJ) na hektar. Přesto dle závěrů Usnesení XIX. sněmu AK ČR přišla Agrární komora s návrhem na zvýšení tohoto koeficientu pro české zemědělce z 0,2 na 0,5 v roce 2013.
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Vážení přátelé, květen vnesl více světla do jednání o navyšování povinné minimální intenzity chovu skotu. Ukazuje se, že záležitost je daleko složitější, než si někteří byli ochotni či spíše schopni připustit. S hustotou dobytka souvisí i článek pojednávající o tom, jak se jednotlivé typy zemědělství vypořádají s klimatickou změnou. A největší problémy budou mít zjevně farmy s intenzitou, která jde nad rámec udržitelného zatížení dobytkem. Nemluvě o jejich příspěvku k této změně. Překvapením je zastavení prodeje státní půdy. Svaz marginálních oblastí je členem pracovní skupiny Půda, takže oponoval předloženou právní analýzu, na jejímž základě byla privatizace zablokována. Doufáme, že se věc podaří brzy vyjasnit a v privatizaci pokračovat – bylo by to dobré jak pro státní rozpočet, tak i pro stabilizaci zemědělského hospodaření. Zejména pro zemědělské hospodaření v méně příznivých oblastech jsou podstatné dvě připravované novely: jedna se týká LFA a jedna AEO. Dle prvotních reakcí členů je zřejmé, že její pojetí zemědělce znejistilo ohledně priorit v méně příznivých oblastech.
Nic nepomohla argumentace, že je to nesmysl vedoucí v konečném důsledku k poškození jak českých zemědělců, tak i živočišné výroby. Pokud totiž chceme živočišnou výrobu pro její nesporné přínosy k trvalé udržitelnosti hospodaření podpořit, tak je nutno ji opravdu podpořit a nikoli nařídit. To si však uvědomuje stále velmi málo lidí, přestože právě naše republika má s nařizováním podobného typu bohaté zkušenosti. Něco chceme, ale nevíme proč K jádru věci jsme se však dostali velmi brzy, když vedoucím činovníkům AK, kteří přednesli tento požadavek na kulatém stolu k problematice živočišné výroby dne 31. 3. 2011 byl dán úkol: „AK do 2 týdnů zpracuje studii zabývající se zvýšením minimální intenzity, tento materiál bude podkladem pro další jednání PS“. Tím-
to byla spolehlivě otestována racionalita uvedeného návrhu AK. V podkladových materiálech pro jednání kulatého stolu dne 12. 5. 2011 jsme si už mohli přečíst: „AK ČR svůj požadavek nedoložila žádným zdůvodněním ani žádnými relevantními podklady, kterými by bylo prokázáno, proč je navrhováno zvýšení např. na 0,35 nebo 0,5, ale hlavně co je cílem tohoto navýšení a jak bude tohoto cíle dosaženo. Zdůvodnění nebylo doloženo ani v rámci jednání pracovních skupin (PS) nebo KS.“ Tímto se tedy téměř zavřela voda nad uvedeným nesmyslem z dílny AK ČR. Píšeme však „téměř“, protože v zápise z kulatého stolu ze dne 12. 5. 2011, který jsme rozeslali všem členů SMO, je v závěrech konstatováno: „…většina přítom-
Česká republika kontroluje u zemědělců zbytečně mnoho věcí a přemnožení kontrolních organizací u nás je starou známou věcí. A aby to nebylo málo, tak např. krajinné prvky kontrolují dvě různé organizace a každá má jiné požadavky. Zde je další prostor pro nápravu. U ABK chceme upozornit nejen na jejího nového předsedu - Ing. Josefa Stehlíka – ale i některé podněty, kterými se na žádost SMO zabývá. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 ných se vyslovila pro přijetí II. varianty z předloženého podkladu, tj. zvýšení požadovaného minimálního zatížení VDJ bude u předmětných opatření požadováno až v novém programovém období, tj. od roku 2014. Při přípravě této změny bude potřeba rozhodnout, zda toto zatížení VDJ vztahovat k ZP či TP.“ Nekoncepčnost a nedomyšlenost poža-
davků Agrární komory nejlépe dokládá na jedné straně požadavek na zvyšování množství skotu na travních porostech a na druhé straně požadavek na preferenci projektů na výstavbu a rekonstrukci ustajovacích kapacit pro všechny druhy zvířat s výjimkou masného skotu, jak jsme tomu byli svědky na jednání monitorovacího výboru. V rámci opatření I.1.1.1. Investice do budov pro živočišnou výrobu jsou preferovaní chovatelé prasat, chovatelé prasnic, chovatelé nosnic a investoři do dojíren. Zjednodušeně řečeno „prasa-
ta, kuřata, mléko“, tedy veškerá živočišná výroba kromě masných krav. Podobně si odporuje tlak na růst stavů dobytka na travních porostech na jedné straně a snaha snižovat podpory chovatelům masných krav – viz návrhy na pokles platby na KBTPM v rámci TopUp. Analýza ministerstva Níže dodatečně přetiskujeme zmíněné podkladové materiály pro jednání kulatého stolu ze dne 12. 5. 2011, protože
máme za to, že by mohly přispět k pochopení složitosti uvedené problematiky. A jak správně konstatoval ředitel ČSCHMS pan Malát, tak „to, jaká hranice by byla v našich podmínkách optimální, by měly napovědět odborné podrobné analýzy možného zavedení diferencovaného nastavení VDJ od 0,2 – 0,5 VDJ/ ha TTP tak, aby byly zohledněny všechny ekonomické, ekologické a sociální aspekty tohoto problému.“
Podklad pro jednání kulatého stolu (dále „KS“) dne 12. 5. 2011 ve věci rozhodnutí varianty I nebo II týkající se navrhované změny ohledně navýšení VDJ přežvýkavců včetně koní na hodnotu 0,35 VDJ/ ha TP,resp. 0,5 VDJ/ha TP. Současný stav: V programovém období 2007 – 2013 v rámci opatření osy II Programu rozvoje venkova (dále jen „PRV“) je nastaveno minimální zatížení travního porostu (dále jen „TP“) hospodářskými zvířaty (přežvýkavci a koně) shodně pro všechna opatření osy II (zejména AEO, LFA), tj. 0,2 VDJ/ha TP jako ukazatel pro zvýraznění extenzifikace hospodaření na TP. Dotační programy osy II PRV jsou nastaveny v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 pro podporu udržitelného hospodaření na zemědělské půdě a nejsou tudíž primárně zaměřeny na podporu produkce, ani na zvyšování konkurenceschopnosti, ale zejména na údržbu krajiny a ochranu složek životního prostředí (půda, voda, biodiverzita, a dal.) extenzivním způsobem hospodaření, především na travních porostech v cenných lokalitách a v méně příznivých oblastech ČR. Fakticky jde o kompenzaci za produkované veřejné statky zemědělci vůči požadavkům státu. Zatížení travních porostů hospodářskými zvířaty je také v rámci opatření (AEO) sledováno prostřednictvím evidence přívodu dusíku do zemědělské půdy. Takto zvolená strategie byla schválena i Evropskou komisí (EK). Požadavek na zvýšení VDJ/ha TP: Ze závěrů Usnesení XIX. sněmu Agrární komory České republiky (dále jen „AK ČR“), konaného dne 3. 3. 2011 v Olomouci vyplynul požadavek (bod 5. 8. odstavce II.) směřovaný na pana ministra zemědělství, aby „s okamžitou účinností zvýšil zatížení VDJ u programů osy II. Programu rozvoje venkova z 0,2 VDJ/ ha na 0,35 VDJ/ha TTP a od r. 2012 na 0,5 VDJ/ha TTP. Výpočet zatížení VDJ byl prováděn v rámci rozhodného období od 1. 1. do 31. 10. kalendářního roku“. Pozn.: Z dodatečného vysvětlení AK ČR vyplynulo, že se jedná o požadavek navýšení v r. 2012 na 0,35 a v roce 2013 na 0,5. AK ČR svůj požadavek nedoložila žádným zdůvodněním ani žádnými relevantními podklady, kterými by bylo prokázáno proč je navrhováno zvýšení např. na 0,35 nebo 0,5 ale hlavně co je cílem tohoto navýšení a jak bude tohoto cíle dosaženo. Zdůvodnění nebylo doloženo ani v rámci jednání pracovních skupin (PS) nebo KS. Stanovisko MZe: Návrh AK ČR zaměřený na zvýšení minimální intenzity VDJ/ha má svá opodstatněná pozitiva, pokud jde o hospodářské, sociální i ekologické dopady do zemědělské praxe zejména ve vazbě na efektivnější využití travních porostů hospodářskými zvířa-
ty, ve vazbě na zachování pracovních míst a ve vazbě na udržení půdní úrodnosti prostřednictvím organické hmoty ze statkových hnojiv. Ministerstvo zemědělství bude podporovat racionální způsob navýšení zatížení hospodářských zvířat při hospodaření na zemědělské půdě. Toto zvýšení intenzity by mělo být provedeno v kontextu níže uvedených skutečností a s jasnou vidinou přínosu pro chov hospodářských zvířat, zejména skotu, který má své dominantní místo v soudobém zemědělství. Rozhodující pro realizaci každé systémové změny je, aby byla doložena jak věcná argumentace navrhované změny včetně analýzy dopadu, tak také aby proběhla ve správném načasování tak, aby dopady této změny nezpůsobily vážné komplikace již nastavených podmínek a zavedené administrace již fungujících programů a hlavně, aby zavedení této změny vážně neohrozilo podnikatelské záměry zemědělců pro plánované období do konce roku 2013. Z předběžné analýzy MZe vyplynuly následné závěry, které je třeba nejdříve zvážit než bude definitivně rozhodnuto, zda návrh AK ČR bude schválen nebo ne. Jedná se o následující zjištění: ● Nejsou k dispozici žádné věcné argumenty doložené výpočty popř. analýzami týkající se zdůvodnění této navrhované změny a zejména cíle, kterého má být dosaženo. Výpočty podložená věcná argumentace pro zavedení navrhované změny je nezbytným základem pro věcnou komunikaci jak se zemědělskou veřejností, tak také s EK, která bude tuto případnou změnu v rámci procedury provádění změn PRV schvalovat. ● Dle stanoviska legislativně právního odboru MZe, není v zájmu právní jistoty žadatelů o dotace měnit poslední 2 roky schváleného sedmiletého programového období PRV/osa II výši minimální intenzity VDJ, protože by to s vysokou pravděpodobností znamenalo pro velký počet žadatelů, řádově se jedná o stovky žadatelů i více, problémy s dodržením nové nastavené výše intenzity VDJ a v důsledku toho i komplikace s poskytnutím, resp. neposkytnutím dotace v r. 2012 a 2013 v případě nesplnění této podmínky. ● V rámci procedury schvalování této změny u EK bude muset být provedena revize již schválených plateb, což bylo mj. požadováno v rámci neoficiálních jednání s EK v r. 2009, kdy ČR navrhovala navýšení tohoto kritéria avšak s vý-
sledkem, že EK požadovala vypracovat komplexní revizi všech již schválených programů vázaných na změnu intenzity VDJ včetně doložení řady analýz a statistických podkladů vážících se na změnu navrhované strategie, tj. přechod podpor z extenzivního do intenzivního způsobu hospodaření. ● Ztížení administrace pokud jde o rozdělení kontrol tohoto kritéria. Doposud bylo kritérium intenzity 0,2 VDJ/ha TP vztažené pro přežvýkavce a koně. V případě zvýšení zatížení se navrhuje diferencovat zatížení na dvě skupiny tj. skot první a ovce, kozy a koně druhá. Zpracování a zavedení rozdílné metodiky hodnocení a kontroly obou skupin v praxi včetně „smíšených“ farem nebylo doposud projednáváno. ● V současné době se připravuje významná systémová změna v rámci AEO spočívající v prodloužení pětiletých závazků o 1 resp. 2 roky tak, aby většina zemědělců ukončila své závazky do konce tohoto programového období, tj. r. 2013. Tato změna sama o sobě představuje složitý proces pro zajištění implementace a jakékoli zohlednění dalších změn představuje možné komplikace pro finální schválení připravované novely. ● Návrh na skokové navýšení zatížení je v přímém rozporu se zemědělskou praxí. Není totiž možné bez jakéhokoli dostatečného předběžného časového upozornění požadovat od chovatelů skotu, koní či ovcí a koz, kterým se mění podmínka navýšení intenzity VDJ na následující rok, tj. z 0,2 VDJ/ha TP na 0,35 VDJ/ha TP (o 75 %), resp. na 0,5 VDJ/ha TP (o 150 %), aby v tak krátké době zareagovali jak na zajištění obratu stáda přirozenou plemenitbou, tak také na nemalé investiční dodatečné náklady související s náklady na přístřešky pro „nová“ zvířata (převážně ovce a kozy), skladovacími kapacitami pro statková hnojiva, zajištění navýšení potřeby krmiv, a dal. ● V neposlední řadě je důležité i zjištění, že je velmi složité prokázat dlouhodobé pozitivní ekonomické dopady podnikatelského záměru chovatele skotu v případě, že by v důsledku tohoto opatření došlo k navýšení celkového počtu skotu, resp. produkce v ČR a hovězí maso by se mohlo stát „problémovou“ komoditou s ohledem na její odbyt, jak prokazují dlouhodobě evropské trendy této komodity, tj. snižování produkce i spotřeby při současném růstu exportu ze třetích zemí. Požadavek AK ČR na navýšení minimální intenzity se řeší v rámci diskusí pracovních skupin pro jednotlivé sektory živočišné výroby (chov skotu, chov koní, chov prasat, chov ovcí a koz a chov drůbeže) a zejména na jednání Kulatého stolu k problematice živočišné výroby (odborníci z řad jednotlivých chovatelských svazů a nevládních organizací ČR a MZe) pod patronací náměstka ministra pro Komoditní úsek MZe, Ing. Karla Turečka. Na poslední PS konané dne 26. 4. 2011 bylo dohodnuto, s ohledem na trvající rozdílnost názorů jednotlivých zástupců chova-
telských svazů, že budou předloženy podklady vypracované sekcí 14100 včetně návrhu dvou variant, o kterých se bude v rámci jednání na KS rozhodovat. Jedná se o následující 2 varianty: Varianta I Navrhovaná změna zvýšení VDJ na hodnotu 0,35 VDJ/ha TP v r. 2012 a 0,5 VDJ/ha TP v r. 2013 bude realizována dle navrženého schématu, a to za předpokladu že: ● bude ze strany navrhovatelů (AK ČR a příslušných chovatelských svazů) doložena odborná argumentace pro požadovanou změnu včetně podkladů, ze kterých bude zřejmé proč a s jakým cílem je tento návrh předkládán, ● bude dořešena opakovaná zásadní připomínka SMO a dalších, aby se případné zvýšení intenzity vztahovalo na ZP a nikoli na TP, ● budou zohledněny všechny objektivní závěry, vyplývající z předběžné analýzy MZe, viz. předcházející strana, kdy je třeba zdůraznit zejména možný vysoký dopad na zemědělce, ● budou zohledněny zejména dopady na zemědělce, kdy např. ze statistických dopadů vyplývá, že zvýšení minimální intenzity z 0,2 VDJ/ha TP na 0,35 resp. 0,5 VDJ/ha by „postihlo“ řádově stovky resp. více jak tisíc žadatelů, což v procentech představuje cca 16,6 %, resp. 34 % žadatelů AEO, kteří by tuto novou podmínku nesplnili a byli by tak vystaveni jednak případné sankci se sníženou dotací nebo neposkytnutí dotace na příslušný rok. Zároveň je třeba zohlednit také skutečnost, že v případě rekalkulace plateb by žadatelé dostávali nižší sazbu a tím i nižší celkovou podporu Pozn.: Bez ohledu na skutečnost zda bude nebo nebude návrh na zvýšení zatížení schválen bylo rozhodnuto, že od r. 2012 bude provedena změna kontrolního termínu pro zatížení VDJ, a to z jednoho dne na pastevní období do 120 dní. Varianta II Navrhovaná změna zvýšení VDJ bude realizována v následujícím programovém období, tj. od r. 2014, a to za předpokladu že: ● od r. 2012 bude provedena změna kontrolního termínu pro zatížení VDJ, a to z jednoho dne na pastevní období do 120 dní. Problematika se bude projednávat v rámci připomínkového řízení novel AEO a LFA plánovaných v červnu t.r., ● budou provedeny odborné podrobné analýzy možného zavedení diferencovaného nastavení VDJ od 0,2 – 0,5 VDJ/ha TP (ZP) tak, aby byly zohledněny všechny ekonomické, ekologické a sociální aspekty tohoto problému, ● budou zohledněny závěry analýz stanovených podmínek vývoje CAP po roce 2013 a závěry analýz komodity „hovězí maso“ na období do r. 2020, ● dopad na žadatele bude pozitivní, protože budou mít dostatek času se na tuto systémovou změnu připravit. Zpracoval odbor 14130 MZe, dne 6. 5. 2011
Jaké zemědělství přežije klimatické změny? Tak jak organizátoři slíbili, byla letošní Bioakademie v Lednici, jíž se účastnili i zástupci našeho Svazu, zaměřená veskrze prakticky. Kromě času vyhrazeného regionálním výrobkům se konference zaměřila na řešení dopadů globálního oteplování planety a souvisejících klimatických změn, které na zemědělce útočí již dnes. srážky v zemědělství nelze využít. „Řeka v kukuřici, katastrální území Blanné (u Blížkovic), 5.6.2011“.
Přívalové srážky, bleskové povodně, náhlé mrazy, sucha, počasí netypické pro aktuální roční období - právě tak se bude v nejbližší budoucnosti globální oteplení projevovat ve střední Evropě a tedy i v České republice. Zatímco regiony ve Středomoří budou čím dál tím více zápasit s nedostatkem vody a některým regionům ve Španělsku a Itálii hrozí proměna v poušť, u nás se nárůst teplot projeví především vyšším výskytem extrémních klimatických jevů a rychlým střídáním počasí. Dle prognóz přítomných zástupců vědy a výzkumu domácích i zahraničních bude pokračovat úbytek úhrnu celkových srážek ve vegetačních měsících a naopak zimy budou srážkově bohatší, bohužel tyto
Vědci a klimatologové, kteří se na letošní Bioakademii sjeli z různých zemí Evropy, se na základě exaktních čísel a globálního sledování shodli na jednom - oteplování planety je jednoznačně potvrzeno a bez ohledu na to, kdo je viníkem, v posledních 20 letech není stoupající teplota již důsledkem zvýšené sluneční aktivity a střídání slunečních cyklů, jak tomu bylo v minulosti, ale je způsobována nárůstem obsahu skleníkových plynů v atmosféře.
Jak bylo na konferenci řečeno, zemědělství na celém světě se na nárůstu skleníkových plynů podílí cca 10-12 %, ve formě metanu z ŽV a kysličníku dusného uvolňujícího se při aplikaci minerálních dusíkatých hnojiv. I když zemědělství není hlavním viníkem probíhajících změn, zcela jistě se stane největší obětí, a to vzhledem k jeho plošnému charakteru a hlavně silné závislosti na počasí. Probíhající výzkum v této oblasti jednoznačně prokazuje, že větší šanci eliminovat tyto dopady mají obecně zemědělské systémy založené na diverzitě a vyšší stabilitě. Organické formy zemědělství, které nepoužívají umělá
hnojiva, uplatňují diverzifikované osevní postupy a mají omezení v počtu dobytka na 1 ha, jsou nejen nižším producentem skleníkových plynů, ale ukazuje se, že právě ekologické zemědělství s vyváženou strukturou výroby a šetrným přístupem k půdě se bude v blízké budoucnosti se změnou klimatu vyrovnávat nejlépe. Dostatek organické hmoty v půdě, vyvážený koloběh živin na farmě, nižší závislost na vnějších vstupech, bohatá půdní mikrobiální aktivita i nové poznatky vedoucí k vyšší produktivitě ekologických farem – to vše jsou faktory, které budou schopny výrazně tlumit extrémní projevy počasí a dopady klimatické změny. Zahraniční účastníci na konferenci představili jednotlivé národní Strategie k adaptaci na změny a zástupci MZe a MŽP na setkání informovali o připravovaném materiálu v podmínkách ČR, který by měl jít do vlády do konce roku 2011. Nakonec ale bude nejvíce záležet na tom, co ministerstvo skutečně podpoří: zda formy hospodaření, které přinesou zdravou a odolnou krajinu s optimálním vodním režimem nebo zemědělství orientované výhradně na výkon, které se bude opakovaně potýkat s každým výkyvem počasí.
Pozemkový fond zastavil prodej státní půdy Svaz marginálních oblastí informoval o tomto překvapivém rozhodnutí ve své tiskové zprávě dne 29. června 2011. Tuto zprávu přetiskujeme a přidáváme kopii dopisu Pozemkového fondu, kterým byla privatizace státní půdy zastavena. Pozemkový fond České republiky s okamžitou platností dopisem ze dne 24. června 2011 zastavil privatizaci státní půdy. Fond odůvodnil zastavení uzavírání nových smluv tím, že narůstá riziko postihu České republiky ze strany Evropské komise. Toto opatření vyplývá z upozornění Ministerstva zemědělství na skutečnost, že bezúročnost splátek kupní ceny představuje veřejnou podporu neslučitelnou se společným trhem EU. Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že bezúročnost splátek v žádném případě automaticky neznamená veřejnou podporu (dotaci). Bezúročnost splátkového kalendáře vede logicky k tomu, že kupující jsou ochotni za soutěžené pozemky nabídnout vyšší cenu, protože s „bezúročností“ splátek ve svých očekáváních už kalkulují a patřičně tak cenu pozemku navyšují. Zavedení úročení splátek by vedlo ke snížení kupních cen v rámci cenových nabídek. Příjem pro stát by
byl stejný a pouze by došlo ke zkomplikování celého procesu v podobě složitějších smluv a splátkových kalendářů. A fakt, že část pozemků může hospodařící zemědělec koupit přednostně, je nepoměrně složitější otázkou. Mimo jiné zejména proto, že zemědělec musí pro přednost mít daný pozemek v nájmu minimálně tři roky a do ceny pozemku se tak promítá i způsob hospodaření daného farmáře. Ve skutečnosti zemědělec na předmětných pozemcích hospodaří často deset či patnáct let a v zásadě si v tomto případě podruhé platí i své vynaložené náklady, resp. investice do půdy vložené, protože posudkové ocenění pozemku se od nich odvíjí. Dle názoru Svazu marginálních oblastí tak mají Pozemkový fond i Ministerstvo zemědělství v ruce silné argumenty pro rozporování příslušného právního posudku, který má Svaz k dispozici a v němž se tvrdí, že bezúročnost splátek je automaticky veřejnou podporou. To by platilo v případě bezúročné půjčky, ale neplatí to při soutěži o cenu, protože s „bezúročností“ kalkulují jak farmáři, tak i další zájemci o koupi státní půdy a jsou ochotni zaplatit a platí pravidelně více, než činí vyvolávací cena.
Novela AEO a LFA ABK – výběr z podnětů SMO Svaz marginálních oblasti rozeslal svým členům 28. června 2011 k připomínkování návrhy novel nařízení AEO a LFA. Upozorňujeme, že mezi hlavní změny novely nařízení vlády AEO patří: 1) Uzavření podpor pro nově zařazované zemědělce do konce roku 2013. 2) Změna délky závazku, respektive prodloužení závazku a případných vratek z pěti na sedm let. 3) Změna podmínek pro ekologické sady. 4) Prodloužení termínu zjišťování zatížení VDJ/ha TTP. K bodu 1) je podstatné uvést, že oproti původní variantě, která vznikla na návrh Agrární komory, a se kterou jsme zásadně nesouhlasili, došlo k podstatnému zmírnění. Původně nebylo možno v letech 2012 a 2013 zařadit ani hektar. Díky našim protestům bude umožněno navyšovat výměru u stávajících zemědělců o 25 %. Navíc bude dle připojeného návrhu k dosavadním 15 % tolerované ztráty právních důvodů užívání možno přidat dalších 15 %. Přetrvávající uzavření pro nové zemědělce je politováníhodné, ale více se zatím Svazu marginálních oblastí nepodařilo prosadit. Záležitost uzavření AEO jsme rozebírali zejména v lednovoúnorovém bulletinu SMO.
Níže uvádíme přehled 3 podnětů ve věci chovu skotu, vyplácení dotací a kontrol, které Svaz marginálních oblastí uplatnil za své členy na posledních jednáních v rámci Antibyrokratické komise (ABK). 1) chov rohatého a bezrohého dobytka Stávající legislativa znemožňuje chovat společně rohaté a bezrohé býky či telata starší 6 měsíců, byť by byla ještě u krav, a to bez ohledu na to, zda jsou v kotci či na pastvině. Dle Svazu marginálních oblastí je toto ustanovení diskriminující, protože vychází z dřívější praxe, kdy výkrm probíhal pouze v kotcích a nezohledňuje fakt, že dnes už je velká část dobytka chována volně a na pastvinách. Zastaralost legislativy vede k nadbytečné zátěži zemědělců, kteří musí dělit stáda bez jakýchkoliv důvodů či dokonce dřívějším odstavováním telat jít proti welfare skotu. Podali jsme proto návrh na změnu Vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu, která nyní zní: “Minimální standardy pro ochranu kategorie býků a jalovic, kteří nejsou evidováni podle zvláštních právních předpisů k využití v plemenitbě ve věku od šesti měsíců (dále jen „skot ve výkrmu“) stanoví následující podmínky: a) ve skupinách nesmí být volně chován společně skot s rohy a bez rohů;“ Protože si myslíme, že uvedené pravidlo je opodstatněné v malých kotcích, nikoli však u výkrmu na pastvině či ve volném výběhu, a zároveň předpokládáme, že by mělo být co nejméně výjimek, tak navrhujeme definovat celou záležitost jednodušeji a pozitivně, např. takto: „Bez výběhu nesmí být vykrmován společně skot s rohy a bez rohů.“ Stav řešení: ABK podnět přijala do agendy a vyhradila odbornou skupinu pro jednání s ředitelem příslušného odboru MZe. 2) Zadržování plateb ze strany SZIF Farmáři se setkávají čím dál častěji se situací, kdy jim celkovou podporu např. 800 tis. Kč krátí rozhodnutí SZIFu důvodně či bezdůvodně např. o 20 tis. Kč. Pokud farmář nechce, resp. nemůže riskovat zdržení výplaty třeba o celý rok, tak se raději neodvolá a na případný chybný postup SZIFu neupozorní. Fakticky se tak přizná i k tomu, co
nespáchal, ale důležité je, že dostane peníze během pár týdnů. Protože tento princip je špatný, upozorňovali jsme na něj již v našich bulletinech z prosince 2008 a července 2009. A upozornili jsme na něj i nového ředitele SZIF a znovu jsme jej vrátili na jednání ABK. Níže jsou citace ze dvou zápisů ABK: Zápis z 32. jednání ABK dne 30. 3. 2011: „K problému dvou rozhodnutí, tzn. umožnění výplaty nesporných částek podpor a zadržování jen nezbytně nutné části peněz, který už v minulosti ABK řešila, Ing. Krogman uvedl, že na schůzce zástupců SZIF a Svazu marginálních oblastí se k této otázce postavili vstřícně jak nový ředitel SZIF Ing. Černoch, který konstatoval, že požadavek je logický, tak i vedoucí právní sekce Mgr. Havlíček, který potvrdil, že je tento požadavek z procesního hlediska realizovatelný. V této souvislosti ABK požaduje, aby SZIF urychleně zavedl možnost dvou rozhodnutí tam, kde rozhodnutí SZIFu část podpory krátí. Předseda ABK uvedl konkrétní případ, kde by tento nový přístup SZIF mohl zemědělcům výrazně pomoci.“ Zápis z 34. jednání ABK dne 25. 5. 2011: b) Mgr. Havlíček informoval (dle 6. bodu 32. zápisu + 5. bodu 33. Zápisu jednání ABK) o připravenosti zavedení vícevýrokových rozhodnutí a o pouze formálním problému spojeném s výkaznictvím pro Brusel. Úkol: Mgr. Havlíček do příštího jednání ABK vyřešit formální záležitosti, a to tak, aby vícevýroková rozhodnutí fungovala už pro dotace za rok 2011. Stav řešení: SZIF stále tvrdí, že ve standardizované tabulce odesílané pro přehled do Bruselu chybí kolonka, do které by mohl vepsat výplatu podpory ve dvou částkách. Dále SZIF tvrdí, že nelze uvedené nastavit pro žádosti roku 2011, ale až pro žádosti roku 2012.
pokračování na další straně
Kocourkov s krajinnými prvky Ministerstvo zemědělství (MZe) zavedlo do evidence užívané půdy tzv. krajinné prvky. Pokusilo se tak splnit požadavek Bruselu na jejich evidenci a ochranu. Bohužel po ročním provozu zjišťujeme, že se záměr nezdařil. Definice krajinných prvků dle Ministerstva zemědělství nemá nic společného s definicí krajinných prvků dle Ministerstva životního prostředí (MŽP) a kontrolovaným zemědělcům vstávají vlasy hrůzou na hlavě, protože kontroloři České inspekce životního prostředí spadající pod resort MŽP kontrolují přímo na farmách úplně jiné krajinné prvky než ty, které byly složitě
zakreslovány do LPIS. Vedle toho Státní zemědělský intervenční fond spadající pod MZe kontroluje 100 % krajinných prvků zakreslených v LPIS každý rok u každého zemědělce, zda se náhodou nezměnila jejich výměra prostřednictvím tzv. softwarové kontroly. Pokud by se výměra krajinného prvku zmenšila, tak je
to pro zemědělce špatné, protože se to vyhodnocuje jako poškození krajinného prvku. Přitom existuje jednoduché řešení – lepší meziresortní komunikace, MŽP by měla s MZe sjednotit identifikaci krajinných prvků v LPIS, aby se tento „Kocourkov“ co nejdříve vyřešil.
3) ÚKZÚZ chce jít nad rámec kontrolních bodů Přestože Svaz marginálních oblastí upozornil na absurdní požadavky českých úředníků jdoucí nad rámec EU-požadavků a přestože uvedené bylo na chvíli u CC napraveno, tak se opět vracíme na začátek. Po intervenci ABK u ministra přepracoval pan Mistr znění příslušného kontrolního bodu do souladu s evropským předpisem na toto přijatelné znění: „Jsou krmiva skladována odděleně od chemických látek, odpadů a dalších nebezpečných a zakázaných látek, medikovaných krmiv, doplňkových a jiných krmiv tak, aby bylo také při jejich distribuci a manipulaci zabráněno kontaminaci či zkrmení zvířatům, kterým není krmivo určeno, a sklady krmiv jsou udržovány čisté a suché a v případě potřeby jsou přijata vhodná opatření k hubení škůdců?“ Bohužel v Zemědělci 15/2011 zveřejnil ředitel odboru zemědělské inspekce ÚKZÚZ Ing. Josef Svoboda postup kontrol tohoto bodu takto: „U volně skladovaných krmiv (např. stohy slámy, balíky sena, siláž) je ověřováno, zda krmivo není znehodnoceno plísněmi či hnilobou. Pokud kontrola v provozu zjistí partie krmiva, které při smyslovém posouzení vykazuje známky zaplísnění, bude odebrán vzorek pro zbožíznalecké, případně analy-
tické posouzení na výskyt toxinů.“ Přitom samotné znění vypořádání připomínky ABK znělo následovně: „Odůvodnění – vyjádření příslušné dozorové organizace ÚKZÚZ: Při kontrole požadavku 11/11 jde skutečně o kontrolu skladů a skladovacích prostor se zaměřením na možnou kontaminaci, ne o kontrolu stohu slámy nebo balíků sena, vyplývá to z popisu, co bude u tohoto bodu ústav vyžadovat (oddělené skladování medikovaných krmiv nebo chemických látek, vhodné označení apod.).“ Dle názoru Svazu marginálních oblastí se opět jedná o ukázku, kdy kontrolní organizace jde nad rámec nejen EU-požadavků, ale i nad rámec reality. Protože se jim nepodařilo namontovat takovouto nesmyslnou interpretaci přímo do znění kontrolního bodu, tak nyní propagují uvedené „alespoň“ v postupech. Bohužel v realitě není možno zajistit, že se v žádném stohu slámy či balíků sena či platu senáže neobjeví stopa plísně či hniloby. Proto to ani EU nepožaduje. Pokud ale budou postupovat kontroloři ÚKZÚZ dle metodiky popsané v Zemědělci 15/2011, pak budou moci zjistit porušení u každého zemědělce. To by vytvářelo prostor pro korupci a voluntarismus.
mec, tak bylo dohodnuto, že to bude řešeno v rámci připravovaných kontrolních bodů ohledně kvality krmiv. Ale i tam se bude kontrolovat, resp. posuzovat to, co je ve žlabu a žádný kontrolor se nebude moci vozit po farmáři, jen na základě toho, že mu identifikoval ve stohu na poli či v balíku sena stopu plísně či hniloby. Nejen proto, že krmení z těchto skladů může skončit v kompostu, peletkách apod. Uvedené se bohužel dostalo i do brožury „Kontrola podmíněnosti 2011“ ministerstva. Navrhli jsme proto, aby se ABK zasadila o to, že příslušný ředitel odboru zveřejnění stejným způsobem ve stejných médiích opravu mylné informace. Stav řešení: ABK podnět přijala do své agendy a pozvala na své jednání Ing. Josefa Svobodu - ŘO zemědělské inspekce, ÚKZÚZ a Ing. Petra Jílka - ŘO environm. a ekol. zemědělství a požádala je, aby nezatěžovali zemědělce nad rámec znění kontrolního bodu. Dále byli požádáni o změnu metodiku ÚKZÚZ a brožury „Kontrola podmíněnosti“ pro další rok tak, aby tyto dokumenty respektovaly a nerozšiřovaly znění kontrolního bodu. To vše s cílem snížit prostor pro subjektivní hodnocení kontrolorů ÚKZUZ při kontrolách skladování krmiv u zemědělce.
Když už chtěli jít kontroloři nad tento rá-
Nezodpovědnost se vyplácí Evropská komise navrhuje potrestat Českou republiku pokutou 180 milionů korun za nedostatečnou ochranu zemědělské půdy před erozí. Dle Svazu marginálních oblastí je dobrým výsledkem administrativy ministra Fuksy, že se podařilo snížit pokutu prozatím alespoň na tuto úroveň. Především však je třeba si přiznat, že viníky uvedené pokuty jsou úředníci ministerstva zemědělství dlouhodobě podléhající tlakům dvou agrárních organizací, které často i v rozporu se svojí členskou základnou prosazují hospodaření bez ohledu na krajinu. „Řeka v kukuřici, katastrální území Blanné (u Blížkovic), 5.6.2011“.
To, že se ministerstvu zemědělství daří zavádět podmínky na ochranu zemědělského půdního fondu před erozí s prodlením šesti let, je výsledkem dlouhodobě úspěšného lobbistického tlaku Agrární komory a Zemědělského svazu, které za hesly o maximalizaci výroby, potravinové bezpečnosti a zaměstnanosti schovávaly vykořisťování krajiny. Právě od jejich čelních představitelů zaznívají nesmyslné informace o tom, že zatravněním orné půdy a pastvou dobytka ztrácí půda nenávratně svoji hodnotu a „aktivní zemědělec je pouze ten, kdo něco seje“. Střídání pouze nejziskovějších plodin – řepky, obilí a kukuřice pro bioplynové stanice – to znamená hospodaření na orné půdě bez dostatečného podílu travních porostů, bez živočišné výroby a bez pestrých osevních postupů, je bez diskuze hlavní příčinou eroze v ČR. Namísto statkových hnojiv a zejména hnoje se čím dál více používají rychle rozpustná minerální hnojiva se všemi negativními důsledky pro čistotu spodních vod. Hospodařit v rozporu s přírodními podmínkami se v ČR dlouhodobě vyplácelo a tento stav, bohužel, zatím nedoznal výraznějších změn. Je to patrné na naší nepřirozeně vysoké míře zornění přesahují-
cí i mnohem úrodnější a rovinatější státy EU. Eroze snižuje půdní úrodnost plíživě a pozvolna a je tak škodou spíše pro vlastníka půdy než pro firmu, které půda nepatří a pouze si ji pronajímá. Jedná se o typickou ukázku tzv. negativních externalit, tzn. případu, kdy dopady ekonomických rozhodnutí nese někdo jiný. V tomto případě náklady bezohledného hospodaření někoho jiného poneseme my všichni. K nápravě může vést jen přísná aplikace pravidla „znečišťovatel/ škůdce platí“. Tzn. náklady musí nést jejich původce. Degradace půd se už dnes logicky začíná projevovat i v nejintenzívnějších oblastech např. zvýšenou náchylností k suchu. Cestou k minimalizaci erozních jevů je podpora a přítomnost živočišné výroby vyžadující pestřejší osevní postupy a produkci organických hnojiv, zatravnění svažitých pozemků a vyšší podpora extenzívnějších forem hospodaření v kop-
cích a podhorách. Zúžené osevní postupy vedly k poklesu obsahu organické hmoty v půdě a její nedostatečné biologické aktivitě. Půda už nemá patřičnou odolnost vůči pojezdům těžké techniky, přívalovým srážkám a její vyrovnávací schopnost vůči různým klimatickým jevům je minimální. Sdělovací prostředky bijí na poplach a informují o denním úbytku několika hektarů kvalitních zemědělských půd vlivem zástavby či záboru pro průmyslovou činnost. Nikdo ale nepočítá, kolik hektarů ornice takto odplave z republiky po každém větším dešti. Základní zodpovědností a posláním každého ministra zemědělství by mělo být udržení a zvyšování kvality zemědělské půdy. Protože právě stupeň půdní úrodnosti a stav zemědělských půd je tím skutečným měřítkem potenciální potravinové bezpečnosti státu. Svaz
marginálních
oblastí
prosazuje poskytování podpor pouze těm zemědělcům, kteří vedle důrazu na co nejkvalitnější produkci potravin přispívají svou činností k udržení či zvyšování kvality zemědělské půdy a její ochraně před erozí. Žádáme ministerstvo zemědělství, aby případná pokuta za nedostatečnou ochranu půd před erozí byla odečtena z podpor těm, kteří tuto situaci způsobují anebo byla přímo započtena proti platbám, které stát každoročně vyplácí Agrární komoře a Zemědělskému svazu na jejich činnost. Jen tak začne fungovat motivace k odpovědnějšímu chování. Tyto peníze totiž budou chybět a není přípustné, aby byly sebrány např. z podpory citlivých komodit, jmenovitě z chovu přežvýkavců a travních porostů, které erozi předcházejí. Svaz marginálních oblastí, Tisková zpráva ze dne 27. 5. 2011
dlouhodobě
Kráva jako kráva – objektivní rozhodování na MZe v nedohlednu Svaz marginálních oblastí nesouhlasí se současnou praxí na Ministerstvu zemědělství, kdy ani přímá účast pana ministra Fuksy na jednání nezaručuje seriózní rozhodování na základě ekonomických údajů. Dříve odborná jednání se tak proměňují v diskuzní kluby, kde rozhoduje síla hlasu a tudíž to, které zástupce si úředníci zrovna pozvou. Výsledkem je ničím neomezené rozhodování úředníků, kteří velmi rádi po jednání konstatují, že názory se různí a tudíž musí rozhodnout podle svého. Konkrétním případem z poslední doby jsou jednání ohledně budoucího využití článku 68 a nakonec celá oblast živočišné výroby, která se právě díky neodbornému rozhodování dostává do větších a větších problémů. Lapidárním příkladem, kterému porozumí i laik, je momentální spor o rozdělení podpor mezi masný a mléčný skot. Přestože ekonomika masných krav, kterým chybí tržba 56 tisíc korun ročně za mléko, je mnohem horší než ekonomika dojných krav, tak ministerstvo rozhodlo o vyšší podpoře dojných. A to i přesto, že i největší škarohlídi z mléčné lobby dnes přiznávají, že toto odvětví je již ekonomicky stabilní a ti, kteří mléko dělat umějí, investují do nových provozů. Za poslední rok a půl cena litru mléka vzrostla z 6 na 8 Kč, což při roční dojivosti 6500 litrů znamená růst tržeb o 13 tisíc korun na dojnici. Náklady se významně nezměnily, takže lze říci, že nárůst tržeb jde ve prospěch vylepšení zisku. Namísto toho, aby se ministerstvo soustředilo na záchranu živočišné výroby, která dlouhodobě prohrává se ziskovou rostlinnou výrobou a s bioplynovou lobby, tak pouze takovýmto nelogickým a netransparentním přerozdělováním rozdmýchává vášně mezi samotnými zemědělci. Zatímco evropské peníze musí být rozdělovány transparentně a jen na základě přesných propočtů oponovaných Bruselem, tak u vnitrostátně rozdělovaných peněz eko-
nomické hledisko chybí. Ministerstvo tímto postupem bohužel ohrožuje důvěryhodnost rozdělování domácích zdrojů. Ti, kteří rozhodují o tom, kudy nasměrovat české zemědělství, by měli mít minimálně povědomost o tom, jaká je role moderního státu a že tento by měl zasahovat pouze ve čtyřech oblastech: veřejné statky, externality, asymetrické informace a regulace monopolů. Dotování ceny mléka pochopitelně nespadá ani pod jednu z uvedených oblastí. Nelze jistě požadovat od ministerských úředníků kompletní znalost ekonomických kalkulací. Ale potom by se měli ve svém rozhodování opírat a v maximální míře využívat objektivních výpočtů a výstupů, které pro ně zpracovávají desítky pracovníků Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Hlavně pro tyto účely tento ústav vznikl. Výsledek z jednání posledního kulatého
stolu dne 12. 5. 2011, který navrhuje podpořit masný a mléčný skot zhruba stejnou částkou ve stylu „Vždyť je kráva jako kráva“ však má do objektivity hodně daleko a s ekonomikou uvedených odvětví nemá společného už vůbec nic. Tisková zpráva, Svaz marginálních oblastí, dne 17. 5. 2011
Nesoběstačnost v mléce. Skutečně? Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že ČR stále produkuje cca o 14 % mléka více, než činí spotřeba. Reagujeme tak na opakující se nepravdivé údaje o tom, že jsme v mléce nesoběstační. Podle oficiálních dat Českého statistického úřadu zahrnujících i mléčné produkty, činila za rok 2010 domácí spotřeba 2197 mil. přepočtených litrů mléka, zatímco domácí tržní produkce činila 2508 mil. přepočtených litrů mléka. Nepravdivou informaci o nesoběstačnosti v mléce zveřejnil Zemědělský svaz letos v březnu. A přestože mezitím ČSÚ zveřejnil reálné údaje, které ukázaly na nepravdivost informací Zemědělského svazu, tak Agrární komora ČR, resp. její prezident argumentuje ministerstvu zemědělství ještě v květnu 2011 údajnou nesoběstačností.
pravdivá informace prezidenta Agrární komory z letošního května o tom, že mezi 1. lednem 2008 a stejným datem roku 2011 klesly stavy dojnic z úrovně 432 tisíc na 370 tisíc kusů. Tato informace měla pravděpodobně navodit falešný dojem o prudkém poklesu stavů dojnic. Podle ČSÚ však v ČR bylo 1. 1. 2008 jen 407 tisíc kusů dojnic. A nejblíže počtu dojnic, který uvádí pan prezident, jsou stavy z roku 2004! Pro racionální úvahy je přitom velmi důležité, zda k uvedenému poklesu došlo za tři roky nebo za sedm let.
Podobné strašení ministerských úředníků pravidelně přichází, když se rozhoduje o dotacích. Na základě takovýchto argumentů je na MZe vyvíjen nátlak, že je potřeba dotovat produkci mléka. MZe bohužel ekonomické údaje nepoužívá, takže je plně v moci účelově nepravdivých prohlášení.
Jádro problému spočívá v tom, že stavy dojných krav klesají, protože klesat musí, a to ze dvou důvodů. Prvním z nich je tuzemská i celoevropská nadprodukce mléka a druhým z nich je neustále rostoucí užitkovost dojnic. Jen od roku 2004 do roku 2010 došlo k růstu užitkovosti o 15 %, když se roční dojivost zvýšila z 6006 litrů na 6904 litrů. Stavy dojnic však poklesly jen o 12,6 %. Produkce mléka proto vzrostla.
Za zmínku stojí i další ne-
Tisková zpráva, Svaz marginálních oblastí, dne 6. 6. 2011
Z peněz zemědělské politiky EU má jít víc na podporu biodiverzity 04.05.2011 Evropská strategie biodiverzity 2020, kterou včera představila Evropská komise, požaduje více peněz na ochranu přírodních zdrojů, rostlin a živočichů. Ochrana přírody by podle tohoto dokumentu měla být ve větší míře financována z rozpočtu společné zemědělské politiky EU. Zemědělci, kteří chrání půdu, vodní zdroje a rostlinné a živočišné druhy, by podle čerstvého plánu Evropské komise mohli získat vyšší dotace než ti, kteří „pouze“ dodržují správné zemědělské postupy vycházející z pravidel křížové shody (Cross-Compliance). Evropská unie v roce 2006 přijala plán, který počítal se zastavením úbytku biodiverzity do roku 2010. Tomuto cíli se k loňskému roku ani zdaleka nepřiblížila. Nyní, v souvislosti s přípravou nového víceletého rozpočtu EU a chystanými změnami ve společné zemědělské politice, společné rybářské politice a kohezní politice, vidí Evropská komise šanci, jak podporu biologické rozmanitosti s těmito politikami provázat a získat na ni chybějící finanční zdroje. Jedním z důvodů, proč podle Komise naplňování cílů v oblasti biodiverzity dosud pokulhávalo, byla právě jejich špatná provázanost s jinými sektorovými politikami EU. Strategie biodiverzity, kterou exekutiva včera představila, počítá se zastavením úbytku biodiverzity do roku 2020. Prvním
úkolem má být implementace existujících směrnic o ptácích a stanovištích a zajištění implementace a řádné správy chráněných oblastí zahrnutých do sítě Natura 2000. Implementace biodiverzity pomocí SZP Zemědělská činnost musí být podle Komise prováděna udržitelným způsobem. Brusel proto v nové strategii vyzývá k „maximalizaci“ zemědělských oblastí, v nichž by zemědělci v rámci společné zemědělské politiky měli plnit požadavky na ochranu biodiverzity. Komise věří, že podobná opatření povedou k lepší ochraně biologické rozmanitosti, živočišných druhů a jejich sídlišť, které jsou zemědělskou činností ovlivněné. Ke zlepšení by mělo dojít také z pohledu služeb, které poskytují ekosystémy. Ve strategii se ovšem nikde nedočteme, jak velké oblasti by se tato opatření měla týkat. Pokrok při naplňování strategie by se měl porovnávat se základními srovnávacími ukazateli biologické rozmanitosti (biodiversity baseline), které v červnu 2010 vytvořila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Jak již bylo řečeno v úvodu, Evropská komise připravuje návrh, podle kterého by zemědělci v rámci přímých plateb získali příplatek za poskytování environmentálních veřejných statků nad rámec požadavků křížové shody, jakými jsou například udržování stálých pastvin, zeleného pokryvu nebo střídání zemědělských plodin. Exekutiva uvažuje do podmínek CrossCompliance zahrnout i rámcovou směrnici o vodě a tím přispět ke zlepšení stavu vodních ekosystémů v zemědělských oblastech. Cíle na ochranu biologické rozmanitosti by se navíc měly stát i součástí strategií a programů rozvoje venkova. Komise chce dále podpořit uplatňování agroenvironmentálních opatření a posílit tak genetickou rozmanitost zemědělských plodin. Peníze na ochranu a posilování biodiverzity by mohli získat i majitelé lesů. Podle komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika zemědělci a lesníci obhospodařovávají tři čtvrtiny rozlohy EU. „Pokud se nám je nepodaří plně zapojit, cíle
(v oblasti biodiverzity) pro rok 2020 nesplníme,“ uvedl Potočnik. Financování Roční rozpočet společné zemědělské politiky dosahuje v současné době 53,5 miliardy Eur. 80 % z tohoto objemu činí přímé platby a intervence na zemědělských trzích (I. pilíř SZP). Ze zbylých 20 % se fi-
nancuje rozvoj venkova (II. pilíř). Ochrana biologické rozmanitosti a přirozených sídlišť je dnes financována převážně z druhého pilíře. Evropská komise uvažuje také další („inovativní“) možnosti, jak získat prostředky na podporu biologické rozmanitosti. Řeč je o tržních nástrojích, s jejichž pomo-
cí by se ekologické dopady výroby a spotřeby internalizovaly do jejich cen. K nim patří například platby za služby ekosystémů, ekologické daně a poplatky, povolenky, ekoznačky nebo kompenzační platby. Zdroj: www.euractiv.cz
Chcete si vydělat? Nejspolehlivějším ukazatelem vyhodnocujícím rentabilitu investičních příležitostí jsou vždy poptávkové a nabídkové ceny. Jednu takovou velmi vypovídající poptávku přetiskujeme.
Jeden zemědělec produkuje 56 mil. l podzemní vody Nejen 7 t pšenice nebo 30 t brambor, ale i 1 mil. l podzemní vody produkuje ročně zemědělec na 1 ha půdy. Na to poukazuje Rýnský zemědělský svaz (RLV) v tiskovém prohlášení. Při průměrné velikosti podniků v Německu 56 ha (Zemědělská zpráva 2011) je potřeba počítat s tvorbou 56 mil. l podzemní vody na orné půdě. Tato tvorba podzemní vody stačí k zásobení zhruba 1 200 obyvatel čistou pitnou vodou po celý rok.
RLV se opírá při svých výpočtech o tvrzení Prof. Dr. Hanse-Petera Bluma z Ústavu půdních věd University Kiel, který již v roce 1997 upozorňoval na to, že zemědělské využívání půdy má v průměru o 100 l/ m2 větší průsak do spodních vod než přírodní les. Údaje Ústavu půdních věd University Kiel podle RLV dokládají, že venkov se zemědělsky využívanými půdami je zásobárnou pitné vody městských aglomerací. Oproti
tomu jsou podzemní vody v aglomeracích a průmyslových oblastech v mnoha případech pro získávání pitné vody nepoužitelné. Tvorba podzemní vody tedy může být kvalitativně a kvantitativně zajištěna víceméně jen v oblasti zemědělství a lesnictví. Tato životně nezbytná funkce zemědělství by proto podle RLV měla být uznána ze strany politiků a společnosti. Zdroj: ÚZEI, 24.05.2011
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
