ha] Práce

Rostlinná produkce a technologie - výrobní technologie a sumární ukazatele v RV

Tab. č.: 195

Šťovík krmný Uteuša

Poř. č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 15

a) Výchozí ukazatele S - standard

Ukazatel Výnos abs. sušiny celkové nadzemní hmoty [t/ha] Farmářská cena sušiny [Kč/t] Tržba z prodeje sušiny [Kč/ha] Sazba pojištění proti živelným pohromám [%] Normativ fixních nákladů [Kč/ha] Výnos vedlejšího produktu [t/ha] Vnitropodniková sazba vedlejšího produktu [Kč/t] Ocenění vedlejšího produktu [Kč/ha] Vedlejší produkt započítáván do tržeb [A/N] Výtěžnost energie [GJ/ha] Dotace započtená do tržeb [Kč/ha]

6,0 1000 6000 3 3000 0 0 0 N 111 5437

Var. S I N

I - intenzivní

N - nižší vstupy 8 1000 8000 3 3300 0 0 0 N 148 5437

4 1000 4000 3 2900 0 0 0 N 74 5437

b) Pěstební technologie OPERACE Opak. /rok

DEN Spotřeba Nafta [l/ha]

Práce [h/ha]

POPIS ZM [kg/ha]

TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Var. náklady Celk. var. nákl. + fixní stroje

Variabilní náklady [Kč/ha] ZM bez PH Stroje vč. PH a PM

Práce

Založení porostu na 10 let

0S

0,050

0I

0,050 Sečení plevelů

0N

0,050

0S

0,005

0I

0,005 Vápnění

0N

0,005

0,63

5,5

0,00

88

0

321

Podzim, před Na silně zaplevelených pozemcích a zejména na ladem ležících půdách. Mulčování nebo posečení podmítkou vysokovzrůstných plevelů pro usnadnění podmítky a zaorání.

0,50

14,0

2250,00

0

1800

Podzim, před Vápnění provádíme pouze na půdách s pH < 5.5, a to jednou za 3 roky. Dle údajů ÚKZÚZ činí celková podmítkou rozloha v ČR celkový podíl rozlohy kyselých půd cca 15 %. Před zakládáním porostu na lehčích půdách nebo orbou použijeme dolomitický vápenec cca 2-2,5 t/ha, na těžších půdách lze použit i pálené vápno 1,5-2 t/ha.

1

409

595

Mulčovač nebo žací stroj

0

3150 Služba

3150

Pokrač. tab. č.: 195

-


šťovík krmný Uteuša

S I N

Opak. /rok

OPERACE

0S

0,100

0I

0,100 Podmítka

0N

0,100

0S

0,025

0I

0,025 Hnojení P do

0N

0,025 víceleté plodiny

0S

0,012

0I

0,012 Hnojení K do


Práce [h/ha] 0,31

8,0

POPIS ZM [Kg/ha] 0,00



Práce 43

0

445

Podzim, Hloubka zpracování půdy 8-12 cm. Co nejdříve po sklizni předplodiny nebo po mulčování nebo sečení bezprostředně vysokovzrůstných plevelů. po sklizni předplodiny 0,40

zásoby před setím

0,29

2,4

583,00

63

4375

139

Podzim, těsně Aplikujeme libovolně fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké před orbou zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-III). Hnojíme v dávce 90-120 kg P2O5/ha, tj. 500-667 kg/ha 18 % superfosfátu. Při vyšším obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 %. 1,5

175,00

41

488

635

Talířový podmítač nebo radličkový kypřič

1859

100

4577

4727

Rozmetadlo minerálních hnojiv, nakladač

2000

2129

0S

Podzim, těsně Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - DS), a to pouze při nízké a velmi Rozmetadlo minerálních hnojiv, před orbou nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-III). Hnojíme v dávce 90-120 kg nakladač zásoby před setím K2O/ha, tj. 150-200 kg/ha 60% DS. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ 0,012 víceleté plodiny činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. Jarní hnojení K lze kombinovat s hnojením N 0,100 1,75 17,5 25000,00 245 0 800 1050 1675

0I

0,100 Hnojení kaly ČOV

0N

0,100

0S

0,100

0I

0,100 Orba s urovnáním

0N

0,100

0S

0,050

0I

0,050 Likvidace plevelů

0N

0,050

0S

0,100

0I

0,100 Vláčení a válení

0N

0,100

0N

0,67

0,25

0,36

Podzim, těsně Hnojení kaly ČOV za účelem zvýšení zásoby živin a organických látek. Je nutno dodržovat stanovené před orbou předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 Sb. Hnojení kaly se sušinou >18 % se provede jednorázově před založením porostu. Kalkulujeme aplikaci 5 tun sušiny kalu neboli 25 tun kalu ČOV s 20 % obsahem sušiny jednorázově před založením porostu. 20,0

0,00

94

0

Rozmetadlo statkových hnojiv, nakladač

1035

Podzim, (X-XI) Střední orba (20-25 cm) s urovnáním současně nebo bezprostředně s orbou za účelem rozdrobit a urovnat povrch půdy a zabránit tvorbě velkých ztvrdlých hrud. Při zpracování ladem ležící půdy hlubší orba (25-30 cm), jinak totéž. 1,8 Jarní období (III-V)

8,2 Jarní období (III-V)

3,00

35

516

97

Na silně zaplevelených pozemcích - likvidace plevelů vhodným chemickým postřikem min. 2 týdny před založením porostu (např., Roundup, Touchdown, Clinic apod.), dávka dle doporučení výrobce- obvykle 3 l/ha. Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky alespoň 10-15 cm (kalkulace pro Roundup Klasik 3 l/ha). 0,00

50

0

Předseťové vláčení a válení nebo úprava půdy kombinátorem. Při chemickém ošetření proti plevelům minimálně 2 týdny po aplikaci.

2

1129

1490

Pluh, smyk, ozubený válec.

648

771

Postřikovač, cisterna na vodu

444

497

740

Válec a brány nebo kombinátor.


-

S I N

Opak. /rok

0S

0,100

0I

0,100 Setí

0N

0,100

0S

0,100

0I

0,100 Válení

0N

0,100

0S

0,075

0I

0,050 Sečení plevelů

0N

0,100

0S

0,025

0I

0,050 Likvidace



OPERACE


Práce [h/ha] 0,40

4,2

POPIS ZM [Kg/ha]

Práce

8,00


Variabilní náklady [Kč/ha] ZM bez PH Stroje vč. PH a PM 56

3200

246

3503

3680

Jarní až letní Setí univerzálním secím strojem s adaptérem na jetel v dávce 7-9 kg/ha do hloubky 1-1,5 cm a do řádků 30- Secí stroj univerzální s období (IV-VI) 60 cm. Pokud secí stroj neumožňuje tento výsevek, přimíchat piliny (cca 20 kg na ha). adaptérem na jetel

0,20

3,4

0,00

28

0

161

Ihned po zaseti Válení po zasetí těžkými hladkými válci.

0,38

5,5

0,00

189

250

Těžké hladké válce

53

0

324

378

560

Cca 3-5 týdnů Na silně zaplevelených pozemcích potlačujících vzcházející plodinu je zapotřebí posekat plevele ve výšce 6- Mulčovač nebo sekačka. po vzejití 10 cm, nejlépe spojit s mulčováním porostů.

0,25

1,8

1,25

35

778

97

910

1033

Cca 3-5 týdnů Na pozemcích silně zaplevelených trávovitými plevely (zejména pýrem) - likvidace plevelů vhodným Postřikovač, cisterna na vodu po vzejití chemickým postřikem (např., Fusilade Super nebo Targa Super v dávce 1-1,5 l/ha nebo Gallant Super 1,5-2 l/ha) + 300-400 l/ha vody. Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky alespoň 5-10 cm (kalkulace pro Targa Super 1,25 l/ha)

jednoděložných plevelů

Každoroční práce na porostech šťovíku

1S

0,160

1I

0,250 Hnojení P

1N

0,080

2S

0,080

2I

0,012 Hnojení K

2N

0,040

0,40

2,4 Na jaře nebo po sklizni

0,29

1,5 Na jaře nebo po sklizni

278,00

56

2083

139

2278

2428

Aplikujeme libovolné fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké Rozmetadlo minerálních hnojiv, zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-III). Hnojíme v dávce 40-60 kg P2O5/ha, tj. nakladač 222-334 kg/ha 18 % superfosfátu. Při vysokém obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 %. 83,00

41

885

100

1026

1155

Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - DS), a to pouze při nízké a velmi Rozmetadlo minerálních hnojiv, nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-III). Hnojíme v dávce 40-60 kg nakladač K2O/ha, tj. 66-100 kg/ha 60% DS. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. 3


-

S I N

Opak. /rok

OPERACE


3S

0,200

3I

0,300 Hnojení N

3N

0,100

4S

0,300

4I

0,300 Hnojení statkovými

4N

0,300

5S

0,500

5I


5N

0,600

6S

0,250

6I

0,500 Ochrana proti

Práce [h/ha] 0,36

2,0 Jarní období (III-IV)

1,05

hnojivy

1,05



0,25

1,000

7I

1,000 Sečení

6N

1,000

8S

0,500

8I

1,000 Obracení

1,8

0,63

5,5

2,7 D + 1-5

1,000 1,000 Lisování suché

8N

1,000

182,00

Práce 50

1314

122

Regenerační hnojení na počátku obrůstání: 40-60 kg N/ha (LAV, LV), tj. 145-218 kg LAV 27,5%N volně loženého nebo 266-400 kg/ha LV 15%N volně loženého.

15000,00

147

1500

480

Regenerační hnojení na počátku obrůstání: močůvkování 20-30 m3/ha (tj. cca 40-60 kg/ha N) či aplikace kejdy 10-15 m3/ha (rovněž 40-60 kg/ha N). Alternativa ke hnojení N.

15000,00

147

0

0,40

5,0 D + 3-7

1486

1629


2130

2505

Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly.

480

630

1005

Regenerační hnojení na počátku obrůstání: hnojení tekutými kaly ČOV 10-20 m3/ha se sušinou v rozmezí 4- Tlakové radličkové aplikátory, 12 %, tj. cca 24-48 kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým cisterna na kaly. aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 Sb. Kalkulujeme aplikaci 1,725 tun sušiny kalu na 1 ha. 0,25

35

256

97

0,00

88

0

0,00

50

0

388

511

Postřikovač, cisterna na vodu

321

409

595

209

350

849

1545

Žací stroj

158

Podle průběhu počasí, vlhkosti a množství biomasy. Čím vyšší vlhkost sklízeného porostu, tím vyšší nároky Obraceč na dosoušení a obracení. Při opakovaném navlhčení sklízené biomasy (déšť) se termíny dosušení prodlužují.

7N

9I

ZM [Kg/ha]



Léto (VII-VIII) - Letní sklizeň ve fázi dozrávání semen až plné zralosti. Tato energetická plodina je jedná z málo plodin, D které umožňují letní sklizeň v suchém stavu. Je poměrně odolná vůči vysypání semen.

0,36

9S

POPIS

Květen-červen Při větším výskytu škůdců - insekticidy (např., Decis nebo Karate), běžná dávka insekticidů - 0,2-0,3 l/ha + 300-400 l/ha vody (kalkulace ceny pro Decis Mega 0,25 l/ha).

škůdcům

7S



0,00

56

0

Lisování z řádků do standardních balíků přímo na poli při relativní sušině min. 70 %.

hmoty

4

793

Sběrací lis na obří hranaté balíky


-



S I N

Opak. /rok

OPERACE


10S

0,500

10I

0,500 Odvoz a uložení

9N

0,500

11S

0,500

11I

0,500 Odvoz a uložení

10N

0,500

12S

1,000

12I

1,000 Kontrola uložení

11N

1,000

13S

0,100

13I

0,100 Hnojení N

14S

0,150

14I

0,300 Hnojení statkovými

Práce [h/ha] 1,00

12,0 D + 3-7

ZM [Kg/ha] 0,00



Práce 140

0

450

Skladování v halách s pasivní ventilaci vzduchu. Je třeba dodržovat stanovené předpisy obdobně jako při uskladnění píce a sena (viz. ČSN 46 7010 „Dosoušení píce a skladování sena“). Dodržovat výšku uskladnění, ponechat mezery mezi balíky pro event. ventilaci. Dodržovat požární a bezpečnostní předpisy.

balíků do skladu

0,60

POPIS

4,5 D + 3-7

0,00

84

0

305

Skladování v balíkových stozích na poli. Dodržovat předpisy.

0,0 průběžně

0,00

4

1030

389

729

Traktorová dopravní souprava, nakladač.

balíků na poli

0,03

590

Traktorová dopravní souprava, nakladač.

0

0

Podle vrstvení balíkované biomasy, sklizeného za méně vhodných klimatických podmínek.

4

7

Stopkový teploměr

biomasy

0,29

1,5 Letní období (VII-VIII)

0,45

hnojivy

15S

0,250

15I


0,52

16S

0,500

16I

1,000 Kypření

12N

0,250

0,25



7,3

91,00

41

657

100

Po letní sklizni 20-30 kg N/ha (LAV, LV) tj. 73-109 kg LAV 27,5%N volně loženého (nebo 133-200 kg/ha LV 15%N volně loženého - v současné době je dražší).

7500,00

63

750

171

Po letní sklizni: močůvkování 10-15 m3/ha (tj.20-30 kg/ha N) či aplikace kejdy 5-7,5 m3/ha (rovněž 20-30 kg/ha N). Alternativa ke hnojení N.

7500,00

74

0

240

Po letní sklizni: hnojení tekutými kaly ČOV 5-10 m3/ha se sušinou v rozmezí 5-18 %, tj. cca 20-30 kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 Sb. Kalkulujeme aplikaci 863 kg sušiny kalu na 1 ha neboli 7,5 tun tekutých kalu. 0,00

35

0

Letní období, Kypření meziřádků na 8-12 cm pro zlepšení provzdušnění půdy a kořenů rostlin. těsně po sklizně

5

798

927


984

1139

Rozmetadlo statkových hnojiv, nakladač

315

503

Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly.

387

422 Radličkový kypřič.

525


-



c) Ekonomické vyhodnocení Mezisoučet S

Spotřeba Práce [h/ha] Nafta [l/ha]

Práce

ZM celkem bez PH

Variabilní náklady [Kč/ha] Minerál. hnoj. Pesticidy

Osivo

Stroje vč. PH a PM Celk. var. nákl.

I

3,92 4,48

42,6 49,7

548 627

1865 2320

320 320

864 1123

109 193

N

3,41

37,7

478

1270

320

465

26

180 5292 11437 6145 3000

Na 1 ha I 240 6256 13437 7181 3300

7364 4073

8550 4887

Ukazatel S Pojištění proti živelným pohromám v Kč/ha Variabilní náklady celkem v Kč Tržní produkce + dotace celkem v Kč Příspěvek na úhradu (tržní produkce celkem - variabilní náklady) v Kč Normativní fixní náklady v Kč Bod ukončení výroby v Kč/t Práh zisku v Kč/t Technologické náklady (=variabilní náklady celkem + fixní náklady na stroje) v Kč Technol. příspěvek na úhradu (=tržní prod. celkem-technol. nákl.) v Kč

Var. náklady + fixní stroje

2688 3059

5112 6016

7184 8310

2419

4176

6046

Na 1 t hlavního produktu S I N

N 120 4296 9437 5141 2900

6166 3271

882 1906 1024 500 882 1382 1227 679

782 1680 898 413 782 1195 1069 611

1074 2359 1285 725 1074 1799 1542 818

Legenda k tabulce: Šťovík krmný byl vyšlechtěn jako nová krmná plodina profesorem J.A.Uteušem z Ukrajiny. Jedná se o křížence šťovíku zahradního Rumex patientia L. (mateřská linie) a šťovíku tjanšanského Rumex tianschanicus A.Los. (otcovská linie), který byl vyšlechtěn metodou víceletého výběru. Kříženec významně převyšuje původní rostliny jak kvalitou krmivářské produkce, tak i výnosem nadzemní hmoty a semen. Jako perspektivní energetické plodiny je v ČR pěstován experimentálně od roku 1992 (VÚRV), provozně - od roku 2001. V ČR je známý jako šťovík Uteuše. V registru právně chráněných odrůd EU je tato plodina od roku 2004 uvedená pod názvem "schavnat". Tato plodina je rovněž zařazena do úředního seznamu rostlin vhodných k pěstování v podmínkách ČR za účelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro ochranu přírody a krajiny, aktualizovaného III/2011. Výsledky výzkumu ověřené v praxi svědčí, že šťovík krmný je velmi perspektivní energetická plodina s řadou jedinečných vlastností. Je to vytrvalá plodina a při vhodné agrotechnice vydrží na stejném stanovišti 15-20 let. Je to velmi ranná plodina, která obvykle zachytí a využije jarní vláhu. Z toho však vyplývá, že se hodí především do oblastí, kde se zimní období projevuje sněžným pokryvem a minusovými teplotami, tj. do oblastí, kde se vytváří zimní zásoba vody. Navíc, plodina je velmi odolná vůči vymrzání. Z těchto důvodů jsou pro pěstování šťovíku krmného vhodné především podmínky střední a zejména severní Evropy, což je spojeno s vysokou vláhovou jistotou v rozhodující pro růst šťovíku etapě vegetačního období (duben-květen). Je to jedna z mála energetických plodin, kterou lze sklidit na suchou hmotu již v červenci. Za podmínky dodržení základních agrotechnických postupů šťovík krmný každoročně poskytuje dostatečně vysoké výnosy (cca 6-10 tun/ha suché biomasy). V průběhu registračních odrůdových zkoušek výnos této plodiny dosáhl 11,8 tun absolutní sušiny z 1 ha neboli 13,9 tun v přepočtu na standardní 85% sušinu. Podobných výsledků bylo pokusně dosaženo v Dánsku, Norsku a Irsku (12-15 tun sušiny z 1 ha). Musíme však upozornit, že při nedostatečné ochraně proti plevelům a/nebo nedostatečném hnojení, zejména na málo úrodných půdách a v období sucha, se můžeme dostat na výnosy odpovídající běžným přírodním loukám, tj. 2-4 t suš. z 1 ha. Suchá biomasa šťovíku krmného má dobré vlastnosti jako biopalivo a svou kvalitou se přibližuje dřevní štěpce. Jako všechny ostatní energetické plodiny se pro spalování sklízí 6


-



jednou za rok. Podzimní seč zelené hmoty není vhodná, neboť snižuje zásobu výživných látek v kořenech. Velmi perspektivní se jeví pěstování šťovíku na bioplyn. V tomto případě se dají ročně provést 2 a při vhodných podmínkách až 3 seče, přičemž první seč se provede již v květnu nebo začátkem června. Dobře se konzervuje silážováním. Tato plodina již při první seči v době květu zabezpečuje v průměru 4 - 8 t/ha výnosu sušiny nadzemní hmoty, v průběhu druhé seče podle podmínek počasí dalších 3 - 5 t/ha sušiny fytomasy. Měrná produkce metanu je u této plodiny jen o trochu nižší ve srovnání s kukuřicí, a to o cca 8-12 %. Celkový výnos biomasy a zejména metanu ze dvou sečí je poměrně vysoký (cca 2500 - 3500 normovaných m3 metanu z 1 ha), i když nedosahuje hodnot běžných u kukuřice. Měrná cena produkce metanu je však rozhodně nižší než u kukuřice Při výběru vhodné lokality pro pěstování rozhodují ne tolik kvalita půdy a nadmořská výška, neboť tato plodina je mrazuvzdorná a na teplo nenáročná, jakožto vláhová jistota a srážky, neboť výnosy plodiny a konkurenční schopnost vůči plevelům jsou dle našich dlouholetých zkušeností velmi závislé na dostatku vláhy v průběhu vegetačního období. U půd limitujícími podmínkami pro pěstování je vysoká kyselost (pod 5,0) a zamokření, neboť vysoká hladina půdní vody způsobuje odehnívání kořínků. Neprospívají růstu šťovíku ani půdy silně kamenité nebo písčité, a to především z důvodu velmi nízké schopnosti těchto typů půd zadržovat vodu. Ze stejných důvodů je špatnou kombinací lehkost nebo kamenitost půd a častý výskyt v průběhu vegetace suchého období delšího než 15-20 dnů. Jako optimální byly stanoveny: výsevek 7-9 kg/ha, hloubka setí 1-1,5 cm, šířka řádků 25-50 cm, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami 6-10 cm. Co do termínů setí je to velmi plastická plodina a lze ji sít od dubna do července. Při 20-30 % odchylkách od optimálních parametrů jsou rozdíly ve stavu porostů a výnosech patrné pouze první dva až tři roky, v dalších letech se tyto rozdíly nivelují, což svědčí o vynikajících autoregulačních schopnostech šťovíku Uteuša spojených se samoregulací hustoty porostu. Osiva je v ČR dostatek, je licencované (nesmí se pěstovat na prodej bez licence). Průměrná cena osiva je 400 Kč/kg, tj. 2,8-3,6 tis. Kč na 1 ha. HTS je 3-3,3 g. Jelikož šťovík krmný pěstujeme především na biomasu, hnojení dusíkem má největší prioritu. Velmi doporučujeme každoroční aplikaci tzv. regeneračního hnojení na počátku obrůstání (březen až duben), a to v dávce 40-60 kg N/ha (LAV, LV), tj. 145-220 kg LAV 27,5%N volně loženého nebo 200-400 kg LV 15%N volně loženého na 1 ha. Místo minerálních hnojiv můžeme pro regenerační hnojení rovněž použít močůvkování 20-30 m3/ha či aplikaci kejdy 10-15 m3/ha. V obou případech je to ekvivalent cca 40-60 kg/ha N. Při pěstování biomasy za účelem produkce bioplynu nejvhodnějším pro hnojení je použití hnojivých odpadů (digestátu) z bioplynové stanice. Regenerační hnojení doporučujeme zopakovat po sklizni, zejména při pěstování na zeleno. Při letním hnojení vystačíme s polovičními dávkami dusíku ve srovnání s jarním hnojením. V případě že se z důvodů špatného počasí nepodařilo provést regenerační hnojení na jaře, můžeme v létě použít plnou jarní dávku hnojení. Dávku dusíku musíme zvýšit při vícenásobné sklizni na zeleno, neboť v tomto případě dochází k daleko většímu odčerpání živin než v případě sklizně dozrálého porostu na suchou hmotu. Jako i u ostatních technických plodin doporučujeme při hnojení dusíkem a ostatními živinami uplatňovat nízkonákladový systém vypracovaný VÚRV, který spočívá v tom, že se hnojení minerálními a organickými hnojivy kombinuje s hnojením kaly, které získá zemědělec bezplatně nebo v některých regionech ještě může získat i příspěvek na jejich likvidaci. Ve výpočtech jsme vycházeli pouze z možnosti získání kalů bezplatně, tj. z nulové hodnoty kalů. Možné dotace jsou příjmy navíc, mimo tyto rozpočty. Hnojení kaly se řídí vyhláškou MŽP ČR č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Výsledky chemických rozborů kalů je vždy povinna poskytnout ČOV. Podmínkou aplikace kalu jsou rovněž chemické rozbory půd, které zemědělec získá z výsledků AZP celostátně prováděného ÚKZÚZ nebo si je zajistí na zakázku u odborné laboratoře. Na ochranu porostů proti zaplevelení je šťovík docela náročný, a to obzvlášť v prvním roce pěstování a v dalších letech po sklizni, zejména v suchém období. Výskyt škůdců (především zlatohlávek a dřepčík) byl pozorován poměrně často, ale většinou v pozdějších stádiích růstu, kdy již nemohl zásadně ovlivnit výnosy a proto nevyžadoval aplikaci chemických přípravků. Nicméně v případě výskytu škůdců v raných stádiích růstu je nutno počítat i s chemickou ochranou porostu šťovíku (obvykle při jarních přísušcích). Při sestavování konkrétního technologického postupu se příslušné koeficienty opakování opraví dle skutečných pracovních operací, zde se jedná pouze o průměrnou kalkulaci. Např., v případě vápnění a hnojení P a K byly do koeficientů opakování započítány známé podíly celkové rozlohy v ČR půd s nízkým a velmi nízkým obsahem příslušných živin. Cena rostlinné produkce od výrobce platí pouze pro období poslední aktualizace databáze normativů. Při pozdějším použití prezentovaných ukazatelů musí uživatel počítat tržní produkci z aktuální ceny od výrobce. Dotace započtená do tržeb zahrnuje finanční kompenzace přiznané odvětví v režimu platném pro aktuální hospodářský rok (při aktualizaci k 31.7. se jedná o zdůvodněný předpoklad, při aktualizaci k 31.12. se jedná o skutečnost).

7


-



Prameny: Usťak S., 2007: Pěstování a využití krmného šťovíku v podmínkách ČR. - Metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha, 27 str. ISBN 978-80-87011-26-3. Usťak S., 2012: Pěstování šťovíku krmného pro výrobu bioplynu. - Metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha, 32 str. ISBN 978-80-7427-098-7. Havlíčková, K. a kol., 2010: Analýza potenciálu biomasy v České republice. Vědecká monografie. Ed.: VÚKOZ Průhonice 2010, tisk (ntp - Nová Tiskárna Pelhřimov), 498 s. Zpracoval: Ing. Sergej Usťak, CSc.

8

ha] Práce

Recommend Documents