H&0 = ,19(578-Ë&Ë. 9é6783 5&0 X ' + X&0 1(,19(578-Ë&Ë =(0 5 '

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umisováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN – technická literatura

[email protected]

Kapitola

2

PARAMETRY OPERAÈNÍHO ZESILOVAÈE 2.1

Lineární parametry a lineární model

13

2.2

Nelineární parametry

29

2.3

Doba ustálení a doba zotavení

31

2. Parametry operaèního zesilovaèe

Ideální operaèní zesilovaè je nedosažitelná abstrakce. K posouzení kvality skuteèného operaèního zesilovaèe slouží øada funkèních parametrù jako soubor dat, která lze zjistit mìøením na svorkách [1]–[6]. Operaèní zesilovaè, jako každý aktivní elektronický obvod, je obvod nelineární. Protože však prostøedky analýzy nelineárních obvodù jsou omezené a pracné, je namístì otázka po pøijatelné linearizaci. Její oprávnìnost je podpoøena tím, že parametry operaèního zesilovaèe nevystupují v operaèní rovnici jako velièiny urèující, nýbrž jako pøíèiny chyb, a že tedy jejich pøípadná lineární aproximace zanáší jen nepøesnost druhého øádu, chybu v chybì. Odpovìï na položenou otázku je pøíznivá. Všechny funkèní charakteristiky operaèního zesilovaèe pøipouštìjí linearizaci bez pøílišného odklonu od skuteènosti. Odpovídající kvazilineární parametry jsou podkladem lineárního modelu operaèního zesilovaèe. Ostatní parametry jsou podstatné nelinearity, které tvoøí meze jeho lineární oblasti.

2.1 Lineární parametry a lineární model Obr. 2.1 ukazuje úplný lineární model operaèního zesilovaèe. Se zøetelem k pozdìjší analýze chyb operaèního obvodu je vhodné rozdìlit znázornìné lineární parametry na aditivní a multiplikativní. Aditivní parametry zahrnují náhradní rušivé zdroje náhodných fluktuací - + (5 ,5  , 5  které zpùsobují aditivní chyby operaèního obvodu nezávislé na jeho signálovém vybuzení. Multiplikativní parametry, pøedstavované ètyømi odpory + 5' 5&0  5&0 5 a dvìma øídicími konstantami -A, 1/X závislých generátorù, vystihují pasívní a pøenosové vlastnosti operaèního zesilovaèe a zpùsobují multiplikativní chyby operaèního obvodu úmìrné jeho signálovému vybuzení. Vnitøní, na svorkách nezmìøitelný napìový úbytek eD na odporu RD zastává v tomto modelu vazbu mezi vstupem a výstupem. Pøi práci s promìnnými signály v èasové nebo ve frekvenèní oblasti se význam použitých symbolù vhodnì rozšíøí na impedance, operátorové pøenosy apod. S obvodovým modelem na obr. 2.1 je rovnocenný matematický model, pøedstavovaný soustavou tøí rovnic

X' = (5 + X&0 - X + 5 L  ; $

X + 5L  L - = ,5- + X&0 -  5&0 $5' 5&0 A

(2.1a)





2 PARAMETRY OPERAÈNÍHO ZESILOVAÈE

(2.1b)

13

&0 &0 = X

H

;

,19(578-Ë&Ë 96783 L

-

H

+

&0

-+

5

(

H

-

'

X

H

'

5

' 5

$H

'

-

5

,

5

 =-

-

- +

&0

H

9é6783



5



L

+

&0 +

5

,

L

+

1(,19(578-Ë&Ë 96783

=(0 X

Obr. 2.1

X



&0

Lineární model operaèního zesilovaèe.

X + 5L  L + = , 5+ + X&0 +  + $5' 5&0

(2.1c)



5' 5&0

znaèí paralelní kombinaci odporù RD a 5&0 . Ekvivalence obou modelù je podložena Kirchhoffovými zákony psanými pro vstupní svorky operaèního zesilovaèe pøi uvážení rovnosti eD = -(u0 + + R0i0)/A. Na vysvìtlení to ukážeme pro vstupní proud i -. Proud tekoucí do invertujícího vstupu má podle obr. 2.1 velikost  

L - = ,5- + X&0 + H'  5&0 + H'  5' = ,5- + X&0  5&0 + H' 5'

5&0





což souhlasí s rov. (2.1b). Definice, které následují, pøedvádìjí jednotlivé parametry lineárního modelu v termínech svorkových napìtí a proudù a jejich zmìn. Každý parametr je znázornìn svým základním mìøicím obvodem, který používá konceptu pomocného ideálního operaèního zesilovaèe k imitování podmínek definice. Znìní nìkterých definicí se ponìkud liší od formulací používaných výrobci operaèních zesilovaèù v katalogových listech. Katalogové údaje èasto pøedstavují spíše záruky øádného chování, které pøísluší kombinovanému vlivu nìkolika dílèích parametrù (napø. zesílení pøi jmenovité zátìži), nebo vycházejí ze zavedených mìøicích schémat, zatímco posláním této kapitoly je vytvo-

14

JIØÍ DOSTÁL: OPERAÈNÍ ZESILOVAÈE

A

øení jednoduchého nástroje pro lineární a nelineární analýzu operaèního obvodu v druhé èásti knihy. Zmínìné odchylky jsou nadto prakticky nepodstatné.

2.1.1

Vstupní rušivé zdroje

Reálné vlastnosti operaèního zesilovaèe se nejvíce projevují superponovanou výstupní chybovou složkou, zpùsobenou šumovými vlastnostmi souèástek zesilovaèe, jejich stárnutím a jejich citlivostí na vnìjší vlivy. Nejvìtší podíl toho šumu v širším smyslu slova pøísluší vstupním obvodùm. Pro kvantitativní posouzení je proto pøirozená volba ekvivalentních vstupních rušivých zdrojù, virtuálnì rovnocenných svým úèinkem šumovému projevu skuteèného operaèního zesilovaèe. Z praktických mìøicích dùvodù se ujala definice založená nikoliv na ekvivalenci, nýbrž na kompenzaci skuteèných a náhradních rušivých úèinkù.

• Vstupní rušivé napìtí ER je velikost diferenèního vstupního napìtí pøi •

nulovém souhlasném vstupním napìtí, která pøísluší nulovému výstupnímu napìtí naprázdno. Vstupní rušivý proud ,5- , resp. ,5+ je velikost proudu invertujícího, resp. neinvertujícího vstupu pøi nulovém souhlasném vstupním napìtí, která pøísluší nulovému výstupnímu napìtí naprázdno.

Pro objasnìní podmínek definicí ukážeme, že takto definované vstupní rušivé zdroje jsou skuteènì totožné s parametry (5 ,5-  ,5+ lineárního modelu na obr. 2.1. Ve stavu naprázdno je napìový úbytek na odporu R0 nulový. Podmínka nulového výstupního napìtí naprázdno (u0 = 0, i 0 = 0, e0 = 0) vede k nulovému vnitønímu napìtí eD = - e0 /A a k nulovému vnitønímu proudu eD /RD mezi obìma vstupy. Uzemnìním neinvertujícího vstupu (uCM = 0) se anuluje vnitøní závislé vstupní napìtí eCM = uCM /X a anulují se také vnitøní + + proudy X&0  5&0 a X&0 + H'  5&0 tekoucí pøes odpory 5&0 a 5&0 . Odpovídající velikosti diferenèního vstupního napìtí a vstupních proudù jsou tedy

' =

X

5

(



L

-

= 5,



L

+

= ,5+



(2.2)

jak stanoví definice. Vztahy (2.2) plynou samozøejmì také z rov. (2.1a, b, c) pro uCM, u0 a i0 = 0. Definice vstupních rušivých zdrojù korespondují se základním mìøicím obvodem na obr. 2.2. Výstup mìøeného operaèního zesilovaèe s uzemnìným neinvertujícím vstupem je snímán pomocným ideálním operaèním zesilovaèem, který zastává úlohu nezatìžujícího nulového indikátoru. Výstup tohoto pomocného zesilovaèe samoèinnì nastavuje invertující vstup mìøeného operaèního zesilovaèe tak, že jeho výstupní napìtí naprázdno je nulové. Podle definicí je okamžitá velikost takto nastaveného vstupního napìtí uD rovna okamžité velikosti vstupního rušivého napìtí ER a okamžité velikosti vstupních proudù i - a i + jsou rovny okamžitým velikostem vstupních rušivých proudù ,5- a , 5+ .

A

2 PARAMETRY OPERAÈNÍHO ZESILOVAÈE

15

3202&1é,'(È/1Ë 23(5$ý1Ë=(6,/29$ý 18/29é,1',.È725

(5 X = 

,5X

&0 = 

L =  0 (1é 23(5$ý1Ë =(6,/29$ý

+

5

,

Obr. 2.2

Základní mìøicí obvod pro mìøení vstupních rušivých zdrojù.

2.1.2

Vstupní ofset a drift

Všimneme si blíže spektrálního složení vstupních rušivých zdrojù, obr. 2.3. Pro pøesnost aplikací jsou obvykle rozhodující stejnosmìrné a velmi zvolna promìnné složky, souhrnnì oznaèované jako vstupní ofset operaèního zesilovaèe. Pásmo frekvencí tìchto kvazistejnosmìrných složek se vymezuje rozsahem 0 až 0,01 Hz. Vstupní ofset zahrnuje vstupní zbytkové napìtí EOS (stejnosmìrnou složku vstupního rušivého napìtí ER) a vstupní klidové proudy ,%- ,%+ (stejnosmìrné složky vstupních rušivých proudù ,5- ,5+ ). Oba vstupní klidové proudy se obyèejnì liší málo. K vyjádøení jejich všeobecné shody se zavádìjí odvozené pojmy, (prùmìrný) vstupní klidový proud

967831Ë58â,9e='52-( (

967831Ë2)6(7

-

+

26 ,% ,% ( 26,%,26

(

-

+

5 ,5 ,5

967831Ëâ80 (

-

+

1 ,1 ,1

7(3/271Ë D(26  D7 967831Ë'5,)7

1$3È-(&Ë D(26  D86 ý$629é

Obr. 2.3

16

D(26  DW

Terminologie a symboly vstupních rušivých zdrojù.

JIØÍ DOSTÁL: OPERAÈNÍ ZESILOVAÈE

A

IB jako jejich prùmìr1 a vstupní zbytkový proud IOS jako jejich rozdíl: %

,

, + ,%+ = %



,



26

= ,%- - ,%+

(2.3)



Chybu zpùsobenou vstupním ofsetem operaèního zesilovaèe je možné vynulovat vnìjším zásahem do operaèního zesilovaèe samotného nebo do zpìtnovazební sítì. Pro pøesnost aplikací je dùležitìjší nestálost ofsetu, oznaèovaná jako vstupní drift. Jak bude zøejmé z dalšího, rozumí se driftem nejèastìji pomìr zmìny ofsetu ke zmìnì pøíèinného vlivu. S výjimkou samovolných èasových zmìn (stárnutí) jde o vratné zmìny ofsetu v závislosti na kolísání pracovního prostøedí zesilovaèe – teploty okolí a napájecího napìtí. Se zøetelem k této nestabilitì se oznaèuje ofset pøíslušející standardním podmínkám (teplota +25 °C, napájecí napìtí napø. ±15 V) jako poèáteèní ofset. Typický prùbìh vstupního zbytkového napìtí s teplotou ukazuje graf a na obr. 2.4. Pro jednoznaènost katalogových údajù a pro jednoduchost mìøení se k charakterizaci nelineární závislosti EOS(T) zavádí prùmìrný teplotní drift vstupního zbytkového napìtí DEOS/DT v daném intervalu teplot DT jako pomìr zmìny vstupního zbytkového napìtí mezi krajními teplotami tohoto intervalu k jeho délce. V nejjednodušším pøípadì se obì krajní teploty ztotožní s dolní a horní hranicí TL a TH rozsahu pracovních teplot a stanoví se prùmìrný drift

D(26 D7

/+

=

(26+ - (26/ 7+ - 7/

(2.4a)



± (26 ²Õ0 »D + ª D7 ½

(26 F E D 

Obr. 2.4

1

7/

D E

F

(26 7

32ýÈ7(ý1Ë967831Ë =%<7.29e1$3 7Ë

7+

7

- ª» D( 2 ½ D 6± 7 ² Õ0

Teplotní závislost vstupního zbytkového napìtí EOS(T). Všechny tøi znázornìné prùbìhy pøísluší vyhovujícím zesilovaèùm podle tøíbodové definice (2.4b), a pøesto mùže diferenciální drift dEOS/dT pøekroèit zaruèenou mez ±(DEOS/DT)M .

Zaruèený katalogový údaj vstupního klidového proudu I B se vztahuje na každý proud ,%± a ,%+ zvl᚝, nikoliv na jejich prùmìr.

A

2 PARAMETRY OPERAÈNÍHO ZESILOVAÈE

17

Dùkladnìjší postup, který lépe postihuje nelinearity typu U (graf b na obr. 2.4), spoèívá v rozdìlení pracovního rozsahu pøi standardní teplotì T0 na dva intervaly (TL , T0) a (T0 , TH) a ve stanovení dvou dílèích prùmìrných driftù

( 26 7 ( 26 7

=

(26 7

- (26/ - 7/

=

( 26+ 7+

- ( 26 - 7

/

+

´ ¿ ¿ µ (2.4b) ¿       ¿ Ý



V každém uvedeném zpùsobu se zmìøený a vypoètený teplotní drift podle rov. (2.4a) nebo (2.4b) porovná s katalogovým údajem zaruèeného driftu (DEOS/DT)M. Vyšrafovaný motýlek s hranicemi +(DEOS/DT)M a -(DEOS/DT)M vymezuje pole, do kterého musí padnout koncové body teplotních prùbìhù EOS(T) vyhovujících zesilovaèù a ve kterém obvykle leží celý prùbìh EOS(T). Prùmìrný drift je ukazatel dostateènì výstižný pouze u závislostí blízkých k závislosti lineární, protože si všímá jen koncových bodù a nepøihlíží k chování uvnitø intervalu: dva zesilovaèe s velmi odlišnými prùbìhy a a c na obr. 2.4 mají v intervalu (T0 , TH) tentýž prùmìrný drift. Prùmìrný drift mùže být ukazatel i hrubì zkreslující, jak ukazuje graf c na obr. 2.4, který pøísluší zesilovaèi s nulovým prùmìrným driftem v intervalu (TL , T0), a pøesto zesilovaèi znaènì teplotnì citlivému. Obdobným zpùsobem se zavádí i prùmìrný teplotní drift vstupního klidového a vstupního zbytkového proudu DIB/DT a DIOS/DT. Nelinearita závislostí IB(T) a IOS(T) je výraznìjší a pojem prùmìrného driftu je spornìjší. Èasto se proto udávají jen zaruèené maximální hodnoty obou proudù IB a IOS pøi standardní teplotì a pøi mezních pracovních teplotách. Dosud probírané teplotní zmìny se týkaly operaèního zesilovaèe jako celku. Mnohem nebezpeènìjší mohou být pomìrnì malé teplotní diference mezi jeho kritickými èástmi, zpùsobené cizími tepelnými zdroji nebo vlastním ohøevem (po zapnutí napájení, po zmìnách zátìže, po zahlcení vstupu) a projevující se porušením vnitøní teplotní kompenzace diferenèních zesilovacích stupòù nebo vznikem termoelektrických napìtí. Zvl᚝ citlivé jsou levné typy operaèních zesilovaèù následkem nevyvážené tepelné zpìtné vazby uvnitø polovodièového èipu. Kolísání napájení je druhou podstatnou pøíèinou zmìny ofsetu. Citlivost na zmìnu napájecího napìtí US se udává prùmìrným napájecím driftem vstupního zbytkového napìtí DEOS/DUS, vstupního klidového proudu DIB/DUS a vstupního zbytkového proudu DIOS/DUS. V pøípadì zbytkového napìtí je tento drift bezrozmìrný (udávaný v µV/V) a analogicky k potlaèení souhlasného napìtí bývá nìkdy uvádìn v pøevráceném pomìru jako potlaèení napájecího napìtí DUS/DEOS a udáván v decibelech. U zesilovaèù s dvojitým napájením se zmìnou DUS obvykle rozumí zmìna jednoho z napájecích napìtí 86+ nebo 86± . Je ovšem možné si pøedstavit i souèasnou a stejnou zmìnu obou napájecích napìtí, a to ve stejném nebo

18

JIØÍ DOSTÁL: OPERAÈNÍ ZESILOVAÈE

A

v opaèném smyslu, obecnì však není možné pøedem odhadnout, která z tìchto možností je nepøíznivìjší. Souhrnnì lze øíci, že v porovnání s jinými elektronickými výrobky a pøi uvážení dosahované pøesnosti je operaèní zesilovaè ke svému napájení velmi tolerantní. Výsledná nestabilita napájecího napìtí 1 % až 10 % je vyhovující, pokud napájecí zdroj neslouží zároveò jako referenèní zdroj operaèního obvodu. Samovolná èasová zmìna ofsetu jako projev stárnutí je nevratná, a proto neopakovatelná. Z toho dùvodu nemùže být ani rozumnì zaruèována, a buï je udána typickou hodnotou sejmutou na ovìøovacím souboru zesilovaèù, nebo není uvádìna vùbec. Analogicky k obìma pøedchozím driftùm se používá pomìrový údaj prùmìrného èasového driftu vstupního zbytkového napìtí DEOS/Dt, vstupního klidového proudu DIB/Dt a vstupního zbytkového proudu DIOS/Dt, vztažený na interval dne, mìsíce nebo roku. Pøi interpretaci je však nutné pamatovat, že èasový drift není kumulativní, a že tedy údaj pøíslušející jednomu intervalu není možné lineárnì pøenášet na interval kratší ani delší.

2.1.3

Vstupní šum

Vlastní šum operaèního zesilovaèe je udán vstupním šumovým napìtím EN (šumovou složkou vstupního rušivého napìtí ER) a vstupními šumovými proudy ,1± a ,1+ (šumovými složkami vstupních rušivých proudù ,5± a ,5+ ). Vzhledem ke statistické povaze šumu se obvykle uvádí pouze spoleèný údaj IN s významem ,1± nebo ,1+ . Šumové napìtí a šumové proudy jsou zpravidla nezávislé, ale nìkdy mohou obsahovat korelované složky (napø. šumové napìové úbytky na ochranných sériových vstupních rezistorech, korelované s prùtokem vstupních šumových proudù). Šumové zdroje EN a IN se charakterizují integrálnì nebo spektrální hustotou. Integrální údaj, který pøísluší šumovým složkám z urèitého frekvenèního pásma, pøedstavuje buï efektivní (rms), nebo mezivrcholovou (pp) hodnotu2 šumového napìtí EN a šumového proudu IN v dostateèném èasovém intervalu. Definice efektivní hodnoty šumu vychází bìžným zpùsobem z ekvivalence tepelných úèinkù, avšak mezivrcholová hodnota vyžaduje bližšího vysvìtlení. Vìtšina šumù sleduje Gaussovo (normální) rozdìlení okamžitých výchylek, znázornìné pravdìpodobnostní rozdìlovací køivkou na obr. 2.5. Plocha pod rozdìlovací køivkou mezi dvìma amplitudami uN je rovna pravdìpodobnosti výskytu okamžité velikosti šumu uN(t) mezi tìmito amplitudami. Pøestože je pravdìpodobnost výskytu velkých výchylek malá, jsou jakkoliv velké výchylky pøece možné. Aby zmìøený údaj nezávisel na subjektu pozorovatele (na jeho trpìlivosti, tj. na dobì pozorování nebo na délce záznamu), zavádí se mezivrcholová hodnota šumového prùbìhu statisticky: Èasová pravdìpodobnost výskytu vìtších výchylek, které pøesahují udanou mezivrcholovou hodnotu, je rovna dohodnutému procentu. Jinak øeèeno, mezivrcholová hodnota udává šíøku šumového pásu, ve kterém leží pøevažující èást šumového 2

Z anglického root-mean-square (rms) a peak-to-peak (pp).

A

2 PARAMETRY OPERAÈNÍHO ZESILOVAÈE

19

X1

35$9' 32'2%1267 ./$'1e9é&+
s s s

()(.7,91Ë +2'127$ s +86727$ 35$9'  32'2%1267,

s

6(09/2ä,7 26&,/2*5$0

s

 ±s

W

±s

35$9' 32'2%1267 =È3251e9é&+
s

s s Obr. 2.5

X1

±s ±s

0(=,95&+2/29È +2'127$s

35$9' 32'2%1267 9 7âË&+9é&+


 

Vztah mezivrcholové a efektivní hodnoty šumového napìtí EN pøi Gaussovì rozdìlení výchylek. Tabulka uvádí pravdìpodobnost výskytu velkých výchylek, které pøesahují specifikovanou mezivrcholovou hodnotu, udanou jako násobek efektivní hodnoty (støední kvadratické výchylky) s.

prùbìhu, pøièemž èasová pravdìpodobnost pøesažení udaného šumového pásu (udané mezivrcholové hodnoty) je rovna dohodnutému procentu. Tabulka v obr. 2.5 pøiøazuje nìkolik údajù mezivrcholové hodnoty Gaussova šumu, vyjádøených v násobcích efektivní hodnoty (støední kvadratické výchylky) s. K rychlé orientaci pamatujeme, že mezivrcholová hodnota Gaussova šumu je asi 6násobkem efektivní hodnoty, s pravdìpodobností vìtších výchylek menší než 1 %. Pro porovnání, mezivrcholová hodnota obdélníkového prùbìhu je   =  násobkem efektivní hodnoty, mezivrcholová hodnota sinusového prùbìhu je   –  násobkem efektivní hodnoty a mezivrcholová hodnota trojúhelníkového prùbìhu je   – násobkem efektivní hodnoty, s pravdìpodobností vìtších výchylek vesmìs nulovou. Spektrální hustoty eN a iN šumového napìtí EN a šumového proudu IN jsou diferenciálním vyjádøením závislosti efektivních hodnot EN a IN na oboru frekvence f. Spektrální hustota šumového napìtí eN nebo šumového proudu iN se definuje prostøednictvím spektrální hustoty šumového výkonu, úmìrného druhé mocninì efektivní hodnoty EN nebo IN :

20

JIØÍ DOSTÁL: OPERAÈNÍ ZESILOVAÈE

A



H1

=

G(1  GI



L1

=

G,1 GI

(2.5a)



Rozmìry spektrálních hustot eN a iN jsou 9 +] a $ +]. Znalost frekvenèního prùbìhu spektrálních hustot eN a iN ve tvaru analytického výrazu, grafu nebo alespoò nìkolika diskrétních hodnot umožòuje stanovení integrálního efektivního šumu ve sledovaném frekvenèním pásmu f1 až f2 analytickou nebo numerickou integrací výrazù 

(1

=

Ï



I



I



GI 

H1



,1

=

  L 1GI I

Ï

I



(2.5b)

Od vlastního šumu operaèního zesilovaèe, který jsme mìli dosud na mysli, se odlišuje interferenèní šum, vyvolaný vnìjšími pøíèinami: šumem a zvlnìním napájecích napìtí, kapacitní a induktivní vazbou ze síového rozvodu, z pøesyceného transformátoru, z rozhlasových vysílaèù, z mobilních telefonù, z vysokofrekvenèních indukèních pecí a z jiskøících kontaktù, mikrofonièností konstrukce a pohybem kabelù, cirkulujícím vzduchem a termoelektrickými napìtími, povrchovými svody desek s plošnými spoji, kosmickými èásticemi a zemními úbytky. Nejde o charakteristiku operaèního zesilovaèe, ale spíše celého operaèního obvodu v daném rušivém prostøedí.

2.1.4

Zesílení. Diferenèní vstupní odpor a výstupní odpor

Tøi multiplikativní parametry A, RD, R0 jsou sdruženy jednou zvláštností: Jejich pøítomnost v operaèní rovnici mùže být libovolnì potlaèena pouhým zvìtšením zesílení A. Bezprostøednì je to zøejmé z lineárního modelu, obr. 2.1 a rov. (2.1). Stav vstupních svorek se pøiblíží ideálnímu stavu, jestliže vnitøní napìtí eD = - (u0 + R0i0)/A a vnitøní proud eD /RD vymizí. Stane se tak nezávisle na RD a R0, jestliže A ® ¥.

• Zesílení A je zápornì vzatý pomìr zmìny výstupního napìtí naprázdno

a zmìny diferenèního vstupního napìtí pøi nulovém souhlasném vstupním napìtí.3 Diferenèní vstupní odpor RD je zápornì vzatý pomìr zmìny diferenèního vstupního napìtí a zmìny proudu neinvertujícího vstupu nakrátko.3 Výstupní odpor R0 je vnitøní odpor výstupu operaèního zesilovaèe proti zemi.4

• •

3

Takto definované zesílení a diferenèní vstupní odpor jsou kladná èísla.

4

Odlišujeme symbol R 0 od symbolu RO , který vyhrazujeme pro výstupní odpor operaèního obvodu (kapitola 8).

A

2 PARAMETRY OPERAÈNÍHO ZESILOVAÈE

21