H A V A R I J N Í P L Á N

Závod 4 - Energetika

HAVARIJNÍ PLÁN závodu 4 – Energetika pro prevenci závažných havárií a řešení stavů nouze – část pro elektro vn

•

obecná část havarijního plánu

Distribuce:

dle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb.

Platnost od: 1. 9. 2005

Jen pro služební potřebu

Obecná část HP, vydání 2, revize 0 strana 3 z 57

OBSAH

SPOLEČNÉ NÁLEŽITOSTI HAVARIJNÍCH PLÁNŮ 1 1.1 1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5

CÍLE HAVARIJNÍHO PLÁNU Zásady organizace a řízení havarijního plánování Formální úprava – členění havarijních plánů Obecná část HP Operativní část HP Použité zkratky Seznam příloh Základní pojmy

2 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.2

STAVY NOUZE A JEJICH PŘÍČINY ZHODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK LICENCOVANÉ ČINNOSTI Provozní rizika technologie Vnitřní rizika Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky Prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a přípravky Vnější rizika Zhodnocení

4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

PTHK Statut a poslání PTHK Odpovědnost a pravomoc PTHK Jmenovité složení členů PTHK, jejich dosažitelnost a zastupitelnost Jednací řád štábu Dokumentace PTHK

5 5.1

PRAVOMOCI A ODPOVĚDNOST VYBRANÝCH ZAMĚSTNANCŮ Komunikace mezi provozy a 4/VD – Energetický dispečink

6

PLÁN VYROZUMĚNÍ A SPOJENÍ VČETNĚ SPOJENÍ NA VNĚJŠÍ ORGÁNY A SUBJEKTY, POPIS SVOLÁVÁNÍ (SVOZU ZAMĚSTNANCŮ)

7 7.1 7.2 7.3 7.4

POŽÁRNÍ OCHRANA Doplňovací stanice požární vody Technické prostředky požární ochrany závodu 4 - Energetika Umístění vnitřních hydrantů v závodě 4 – Energetika Elektrická požární signalizace, dokumenty platné pro zabezpečení požární ochrany

8 8.1 8.2 8.3

ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI Seznam orientačních bodů záchranné služby pro závod 4 - Energetika Traumatologický plán Zajištění ukrytí zaměstnanců


9 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.6.1 9.6.2 9.6.3 9.6.4 9.6.5 9.6.6 9.6.7 9.6.8 9.6.9 9.7 9.7.1 9.7.2

RIZIKO V PŘÍPADĚ VÝRONU PLYNU Obecné zásady Evakuační plán závodu Plynová havárie přesahující hranice závodu 4 – Energetika Monitoring úniku CO do ovzduší Seznam osobních analyzátorů Organizace prací na plynovém zařízení Všeobecné zásady provozování plynových zařízení Organizační struktura a odpovědnost řídících zaměstnanců za provozování hlavních rozvodů topných a technických plynů Zaměstnanci odpovědni za provozování plynového zařízení Pověření řízením plynových prací Organizace protiplynové ochrany v Mittal Steel Ostrava a.s. Povinnosti zaměstnanců při zjištění poruch nebo havárií na hlavních řadech Součinnost dispečerských složek Opatření k předcházení poruch a havárií Pokyn pro odstavení hlavních plynových rozvodů z provozu Analýzy rizika úniku topných plynů a kvalifikovaný odhad následků Analýza následků pro případ požáru a/nebo výbuchu Analýza následků pro případ toxického rozptylu plynných látek

10

ŘEŠENÍ SMOGOVÉ SITUACE

11

POVODŇOVÝ PLÁN

12

PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD HAVARIJNÍHO ZHORŠENÍ JAKOSTI VOD

13

ŠKOLENÍ, NÁCVIK ŘEŠENÍ HAVARIJNÍCH SITUACÍ

13.1

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

OPERATIVNÍ ČÁST HAVARIJNÍ PLÁN PRO ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE 14

STRUČNÝ POPIS VÝROBNÍHO A ROZVODNÉHO ZAŘÍZENÍ VČETNĚ VNĚJŠÍCH VAZEB 14.1 Vnější vazby výrobního a rozvodného zařízení Mittal Steel Ostrava a.s. 14.2 Popis teplárny a vnitřní přenosové sítě 14.2.1 Teplárna 14.2.2 Zapojení vnitřní přenosové sítě Mittal Steel Ostrava a.s. a způsob vyvedení výkonu 14.3 Regulace napětí a jalového výkonu v síti Mittal Steel Ostrava a.s. 14.4 Stav základního výrobního a rozvodného zařízení z hlediska spolehlivosti 14.5 Účast v naplnění frekvenčního plánu 14.6 Účast v naplnění regulačního a vypínacího plánu 14.7 Systém zásobování palivem 14.8 Způsob zajištění výkonové zálohy z vlastních prostředků a její kvantifikace


15 15.1 15.2 15.3 15.4

ORGANIZAČNÍ SCHÉMA S POPISEM ZÁKLADNÍCH VZTAHŮ A ODPOVĚDNOSTÍ Základní organizační schéma držitele autorizace Popis telekomunikačního spojení Stanovení odpovědnosti za stav, provoz a údržbu výrobního a rozvodného zařízení Vazba na dispečerské řízení přenosové a distribuční elektrizační soustavy české republiky

16 16.1

PŘEHLED KAPACIT PRO PROVOZ, ÚDRŽBU A OPRAVY Přehled vlastních, smluvních, provozních, údržbových a opravárenských kapacit, jejich dislokace, vybavení a počty pracovníků

17 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5

ÚDAJE TÝKAJÍCÍ SE MIMOŘÁDNÝCH PROVOZNÍCH SITUACÍ Havarijní stav zásob paliva Kritické množství provozních hmot Technická minima výkonu jednotlivých bloků Postup při náhlém odpojení elektrárny od elektrizační soustavy, včetně zajištění vlastní spotřeby Postup při havarijním odstavení teplárny

18 18.1 18.2 18.3

ZHODNOCENÍ MOŽNOSTI PROVOZU ELEKTRÁRNY V OSTROVNÍM REŽIMU Definování prvků, jejichž výpadkem může dojít ke vzniku ostrovního provozu Přehled náhradních zdrojů vhodných k najetí elektrárny z beznapěťového stavu Činnost dispečera Mittal Steel Ostrava a.s. při vzniku ostrovního provozu

19

VYMEZENÍ MOŽNÝCH PŘÍČIN VZNIKU HAVÁRIE NA VÝROBNÍM A ROZVODNÉM ZAŘÍZENÍ Postup při součinnosti obsluhy elektropožární signalizace, odpovědné osoby elektro a hasičů v případě iniciace požárního hlásiče v kabelovém kanále

19.1


SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH DOKUMENTŮ: • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

zákon č.458/00 Sb. – Energetický zákon zákon č. 353/99 Sb. o prevenci havárií způsobenými neb. ChLaP + návazné vyhlášky 6, 7, 8/00 + 383/00 Sb. zákon č. 356/03 Sb. o chemických látkách a přípravcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 239/00 Sb. o integrovaném záchranném systému zákon č. 240/00 Sb. krizový zákon zákon č. 241/00 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy vyhlášky MPO ČR č.167/01,219/01 a 225/01 o stavech nouze v plynárenství, elektroenergetice a teplárenství věstník MPO - metodický pokyn č.1/98 – Náležitosti HP držitelů autorizace na výrobu a rozvod elektřiny - metodický podklad pro tvorbu HP a řešení stavů nouze v soustavách CZT - metodický pokyn 3/2002 MPO pro zpracování HP - plynárenství OS N-3.186 – Prevence a likvidace havárií OS N-3.192 – Požární a protiplynová ochrana (požární řády, vypínací plány, organizace jednotky HSZ) OS N-3.148 – nakládání s odpady OS N-3.173 – zásady vodního hospodářství OS N-0.196 – prevence rizik úrazu, poškození zdraví a majetku OS N-3.200 – nakládání s nebezpečnými ChLaP OS N-0.68 - Organizace poskytování první pomoci v Mittal Steel Ostrava a.s. OS N-9.79 - Technická a organizační delimitace působnosti v rozvodných soustavách vvn, vn, mn a nn v Mittal Steel Ostrava a.s. OS N-9.181 – Ochranná a bezpečnostní pásma energetických rozvodných zařízení OS N-0.139 - Povolování prací se zvýšeným nebezpečím OS N-0.132 – Evidence, hlášení a zjišťování příčin pracovních úrazů a nemoci z povolání opatření GŘ č. 2000/04 – zneškodňování zaolejovaných kapalin regulační řád smogového varovného a regulačního systému pro oblast Ostravska pokyn K 2002/01-K – obecně závazné interní předpisy v oblasti ochrany ŽP povodňový plán pro Mittal Steel Ostrava a.s. plán opatření pro případ havarijního zhoršení jakosti vod v závodě 4 – Energetika – 4/40/02/04 pokyn ŘT 2001/01-4 Provozní dispozice pro případ elektroenergetické havárie pokyn ŘO 2/99-4 Regulační plány spotřeby elektrické energie v Mittal Steel Ostrava a.s. pasporty všech provozů závodu 4 – Energetika statut krizového štábu závodu 4 – Energetika podklady z havarijního plánu pro závod 10 – KOKSOVNA zpracovaných ČÚBP Praha Bpo 4/40/01/99 - K zajištění bezpečnosti zaměstnanců v případě výronu VP plynu v prostoru EČP TS TO/01-05 – Program kontroly odpadních vod vypouštěných z Mittal Steel Ostrava a.s. TS 4/T/01-05 – Program kontroly odpadních vod vypouštěných z objektů závodu 4 OS N-3.192 - Postup při signalizaci monitoringu CO, kap. 8.2 DTP 46/29/98 – Ochrana zaměstnanců provozu 46 – Teplárna před zasažením plynem s obsahem CO


1

CÍLE HAVARIJNÍHO PLÁNU Cílem havarijního plánu je zajistit prevenci vzniku závažných havárií a stavů nouze, zamezit jejich případnému prohlubování, zabránit následným škodám a druhotným havarijním stavům, zajistit minimalizaci negativních dopadů vnějších vlivů na vlastní činnost, zajistit ochranu životů a zdraví zaměstnanců, osob a majetku nejbližšího okolí, ochranu životního prostředí, efektivní využití všech dostupných technických a organizačních prostředků a zajistit zdravotnickou pomoc a péči postiženým osobám. Předpokladem účinnosti havarijního plánu je jeho znalost všemi zaměstnanci v rozsahu pro ně potřebném, výchova krizového managementu, pravidelná aktualizace a dílčí nácviky činností a postupů při vzniku nejpravděpodobnějších modelů havarijní situace.

1.1

Zásady organizace a řízení havarijního plánování na závodě 4 - Energetika Zabezpečení havarijní připravenosti je trvalou povinností všech vedoucích zaměstnanců závodu. Jejich pravomoci a odpovědnosti vycházejí z organizačního řádu a.s. Organizační struktura havarijní připravenosti vychází z principu jediného vedoucího. Za zabezpečení havarijní připravenosti závodu odpovídá jeho statutární představitel tj. ředitel závodu a jemu podřízení vedoucí zaměstnanci závodu v rozsahu daném zastávanou řídící funkcí. Každý zaměstnanec závodu je povinen znát opatření havarijní připravenosti vyplývající z jím zastávané funkce, jak na úseku prevence (výcvik, kontrola, aktualizace), tak při havarijním zásahu. Základním dokumentem havarijní připravenosti závodu je havarijní plán závodu zpracovaný pro příslušný úsek činnosti (elektro, teplo,plyny, chem. látky). Ředitel závodu nebo jím pověřený zaměstnanec jsou odpovědni za zpracování a aktualizaci havarijních plánů. Ředitel závodu a jemu podřízení vedoucí zaměstnanci závodu jsou odpovědni za realizaci opatření HP v rozsahu daném zastávanou řídící funkcí. Vybraní zaměstnanci závodu musí být pravidelně školeni a cvičeni dle kapitoly 13.

1.2

Formální úprava havarijních plánů – členění havarijních plánů

1.2.1 Obecná část Poskytuje informace společně platné a potřebné k řešení havárií na úsecích elektro, tepla, topných a technických plynů. Jsou zde informace o závodě, o zdrojích rizika, organizaci krizového štábu, komunikačních prostředcích, technických prostředcích pro zdolávání požárů, zásady poskytování první pomoci, zásady evakuace zaměstnanců při výronu plynu, zásady zacházení s nebezpečnými CHLaP, vybavení dýchací technikou, vybavení stacionárními i osobními analyzátory škodlivin, rozmístění větrných rukávců, signálech poplachových sirén, možných účincích přetlaku po výbuchu, analýzu rizika úniku topných plynů s kvalifikovaným odhadem následků, odkazy na řešení smogové situace, povodňové situace, situace při havarijním zhoršení jakosti vod a systému školení, výcviku zaměstnanců.


Dále obsahuje vysvětlení základních pojmů, použitých zkratek, seznam souvisejících dokumentů a seznam příloh, obrázků. V tomto HP jsou dále uvedeny nejdůležitější informace z níže uvedených samostatných dokumentů: • plán opatření pro případy havarijního zhoršení jakosti vod HP 4/40/02/04 • regulační řád smogového varovného a regulačního systému pro oblast Ostravska • povodňový plán Mittal Steel Ostrava a.s. • požární řády pracovišť se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím • požární vypínací plány 1.2.2 Operativní část Obsahuje přesné a konkrétní informace a instrukce potřebné k řešení havárie při: • rozvodu el. energie

1.2.3 Použité zkratky Zkratka HPZ MPŘ VP plyn KP plyn CO RČ ZPH HZS ZS TG DN EPS EZS 4/VD VD ZD DS PČ ChLaP CVS

Význam Havarijní plán závodu Místní provozní řád Vysokopecní plyn Koksárenský plyn Oxid uhelnatý Riziková činnost Závažná průmyslová havárie Hasičský záchranný sbor (tel.:150) Záchranná lékařská služba (tel.: 155) Turbogenerátor Jmenovitá světlost potrubí Elektrická požární signalizace Elektrická zabezpečovací signalizace Energetický dispečink Podnikový dispečink Závodní dispečink Doplňovací stanice (požární vody) Protiplynová četa Nebezpečné chemické látky a přípravky Centrální velín strojovny

1.2.4 Seznam příloh Přílohy obecné (společné části) HP: Rozhodnutí o udělení licence na distribuci elektřiny Organizační schéma závodu Statut krizového štábu závodu 4 – Energetika, složení a plán činností KŠ Havarijní plán první pomoci (postup v případě nehody) Umístění doplňovacích stanic


Rozmístění dýchací techniky – v závodě Rozmístění větrných rukávců, kritická místa možného výronu plynu, doporučená evakuační shromaždiště Centrální monitoring výskytu CO v Mittal Steel Ostrava a.s. – blokové schéma Rozmístění čidel monitoringu CO Informační tabulka: účinky přetlaku po výbuchu Spojení pro účely vyhlášení a odvolání stavu nouze v energetické soustavě ČR Rozmístění orientačních bodů záchranné služby Varovné signály sirén Podíl závodu 4 – Energetika na organizaci CO Seznam radiostanic v závodě 4 – Energetika, seznam pagerů Schéma ovládacího pultu komunikačního a signalizačního systému teplárny Pravděpodobnost smrtelného ohrožení osob při expozici CO Výstražné symboly nebezpečnosti chemických látek Důležitá čísla pro hlášení ekologických havárií Přehled hlavních druhů nebezpečných ChLaP v Mittal Steel Ostrava a.s. Schéma kanalizace Mittal Steel Ostrava a.s. Seznam zdravotníků a zaměstnanců zodp. za stav lékárniček v závodě 4 Přílohy pro HP rozvodu elektrické energie Schéma nadřazené soustavy ČEZu Dispozice teplárny Přenosy pro 100 MW Přenosy pro 210 MW Organizační schéma provozu 46 4651 údržba ochran 46 – preventivní údržba Směnové řízení energetiky

1.2.5 Základní pojmy Havarijní plán závodu Havarijní plán závodu je písemný dokument, který obsahuje popis závodu a jeho okolí, popis komunikačních systémů v závodě, sil a prostředků závodu k provedení likvidace havárie a záchranných prací. Na základě identifikace vzniku potenciálních havárií a jejich možných následků havarijní plán závodu stanovuje opatření, postupy a činnosti k likvidaci havárií, k ochraně osob, životního prostředí a majetkových hodnot na území závodu. Evakuace Evakuace je souhrn organizačních a materiálně technických opatření směřujících k organizovanému přemístění zaměstnanců a dalších osob a věcí z objektů nebo z prostorů, kde hrozí nebo nastala havárie. Evakuační plán závodu Evakuační plán závodu stanovuje organizaci odsunu zaměstnanců a dalších osob z prostorů závodu v případě havárie. Evakuační plán závodu dále stanoví způsoby vyhlášení evakuace a povinnosti určených zaměstnanců.


Havarijní karty Havarijní karty nebo dokumentace podobného charakteru (dále jen havarijní karty) jsou nedílnou součástí a přílohou havarijních plánů. V přehledném uspořádání podávají jednotlivým zásahovým složkám vybrané informace a návody k provedení koordinovaného a efektivního zásahu. Slouží k teoretické přípravě a k operativnímu použití při řešení havarijní situace. Poskytují informace k rozpoznání rizik a nebezpečí a umožňují provést kvalifikovaný odhad následků reálně vzniklé havárie a vyhlásit odpovídající stupeň příslušného poplachu. Nebezpečné látka Nebezpečnou látkou pro účely havarijního plánu závodu se rozumí taková látka, která je svými fyzikálně-chemickými a toxickými vlastnostmi schopna negativně působit na zdraví lidí, živé organismy, životní prostředí a majetkové hodnoty. Prevence Je organizační a technické opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárií a vytvoření podmínek pro zajištění havarijní připravenosti. Riziková činnost Rizikovou činností se rozumí provozování takových technických zařízení v souvislosti s nebezpečnými látkami, přeprava a doprava nebezpečných látek a předmětů, které mohou vést s ohledem na charakter, vlastnosti, množství, místo a způsob použití k závažné průmyslové havárii. Ohlašovny havárie Ohlašovna havárie je místo s trvalou přítomností odpovědné osoby, které slouží k nahlášení již vzniklé nebo hrozící havárie. Zpravidla se jedná o dispečink závodu a o dispečink hasičské záchranné služby akciové společnosti (HZS), který je ohlašovnou havárie pro všechny závody a útvary akciové společnosti. Ohlašovna havárie je vybavena odpovídajícími spojovými prostředky pro zajištění informačních toků v průběhu havárie. Poruchou technického zařízení - se rozumí poškození tech. zařízení, které způsobilo zastavilo nebo omezení jeho provozu a škoda na něm vzniklá zřejmě převyšuje 20 tis. Kč, nikoliv však 100 tis. Kč. Provozní nehoda (havárie) – je každá událost, kterou byly vážně ohroženy životy a zdraví osob, provoz, nebo nehoda, kterou byla na majetku Mittal Steel Ostrava a.s. způsobena škoda zřejmě převyšující 100 tis. Kč. Závažná průmyslová havárie (ZPH) – Závažnou průmyslovou havárií se pro účely havarijního plánu závodu rozumí mimořádná, neočekávaná, částečně nebo zcela neovládatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která již vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s provozem technologických zařízení, výrobou, užitím, skladováním, zneškodňováním nebo vnitropodnikovou přepravou nebezpečných látek, která vede ke ztrátě života, poškození nebo ohrožení zdraví lidí, živých organismů nebo životního prostředí nebo k závažné prokazatelné škodě


na majetku (v objektu původce havárie ve výši převyšující 70 mil. Kč, mimo objekt původce havárie převyšující škodu 7 mil. Kč). Domino efekt Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku a velikosti dopadu závažné havárie v důsledku umístění podniků nebo skupiny podniků a jejich nebezpečných látek. Havarijní připravenost Příprava opatření na odvrácení dopadu havárií nebo alespoň na jejich zmírnění. Zahrnuje zpracování scénářů možných závažných havárií, odezvy na možné havárie, řízení odezvy na možné havárie i přípravu prostředků a pomůcek nutných pro odezvu na závažné havárie. Scénář Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to jednak spontánně probíhajících a jednak události probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh havárie. Stupně závažných průmyslových havárií Podle rozsahu možného ohrožení jsou ZPH obou typů rozděleny do tří stupňů: 1. stupeň: předpokládaný dosah působení účinků ZPH nepřesáhne hranice (území) závodu. 2. stupeň: předpokládaný dosah působení účinků ZPH přesáhne hranice závodu, nepřesáhne však území akciové společnosti. 3. stupeň: předpokládaný dosah působení účinků ZPH přesáhne území akciové společnosti. Typy závažných průmyslových havárií Chemického typu: havárie, při nichž dochází k částečně nebo zcela neovládanému úniku nebezpečné látky, která svými toxickými nebo chemickými vlastnostmi může způsobit smrt nebo poškození zdraví lidí, živých organismů nebo poškození majetkových hodnot a životního prostředí, nebo jde o stavy, kdy tento únik bezprostředně hrozí. Nedochází k iniciaci hoření látek ani k výbuchu. Požárního typu: havárie, při nichž dochází k částečně nebo zcela neovládanému požáru nebo výbuchu (popřípadě explozivnímu hoření) látek v technologickém zařízení nebo ze zařízení uniklých, nebo o stavy kdy požár či výbuch bezprostředně hrozí. V praxi často nastávají situace, kdy dochází ke kombinaci obou typů ZPH nebo k přechodu z jednoho typu do druhého (např. hoření látky s vývinem toxických plynů, exploze oblaku toxického plynu). Havarijní zhoršení jakosti vod Je mimořádné závažné zhoršení nebo ohrožení jakosti vod. Za ohrožení jakosti vod se též považují technické poruchy a závady, které předcházejí vniknutí závadných látek do vod, úniky ropných a radioaktivních látek.


Havárie zařízení na ochranu ovzduší – je stav, kdy zařízení na ochranu ovzduší, technologie nebo jiná zařízení s ochranou ovzduší související jsou náhle vyřazena z provozu a přestanou plnit předepsanou funkci, přičemž bezprostředním důsledkem je nadměrné zvýšení plynných nebo pevných emisí do ovzduší. Ekologická havárie – je každé závažné zhoršení či ohrožení životního prostředí Krizová situace Je takový stav narušení podmínek, kdy jsou bezprostředně nebo následně ohroženy značné majetkové hodnoty nebo životy lidí. Za krizovou situaci se v souvislosti s tímto opatřením považují: např. provozní průmyslové havárie, požáry. Zdroj rizika (nebezpečí) Zdrojem rizika nebezpečí se rozumí fyzická situace, která představuje možnost ohrožení člověka, živých organismů, životního prostředí a majetkových hodnot nebo jakákoliv kombinace takovýchto ohrožení. ZR může být přítomnost nebezpečných látek nebo procesy, které mohou realizovat svůj potenciál vznikem požáru, výbuchu, toxického nebo jiného úniku. Pro účel tohoto HZP jsou za ZR uvažovány nebezpečné látky nebo jejich směsi v jednotlivých rizikových zařízeních. Velitel zásahu Velitelem zásahu je osoba, která je zodpovědná za provedení zásahu hasičských jednotek. Je jím zpravidla velitel výjezdu HZS případně velitel směny HZS nebo velitel HZS, jestliže jsou přítomni v místě řízení havarijního zásahu. GIS Geografický informační systém Mittal Steel Ostrava a.s. je územně orientovaný informační systém vedený prostředky výpočetní techniky, který umožňuje uživateli propojit grafické informace s textovými, zobrazovat a vyhledávat objekty, činit dotazy na vybrané údaje pro potřeby havarijních zásahů, evakuačních plánů a pomocí těchto informací řídit likvidaci těchto události v sítích rozvodů energií, řídit dopravu apod. Na základě využití těchto informací umožňuje maximálně zkrátit dobu potřebnou k likvidaci havárií.

2

Stavy nouze a jejich příčiny Stavem nouze se pro daný účel zpracování havarijního plánu rozumí omezení, nebo přerušení dodávek elektřiny, plynu, tepla na celém území České republiky, nebo její části v důsledku:


druh ohrožení

Obecně možný Základní opatření rozsah technické a Lokální až Minimalizace následků technologické regionální havárie, omezení až havárie zastavení výroby dlouhodobý Regionální až Dodržování kázně, nedostatek zdrojů a celostátní omezení až zastavení energie výroby a distribuce energie smogové situace Lokální až Omezení až přerušení regionální výroby a distribuce energie živelní události

Lokální až celostátní

teroristické činy

Lokální

vojenské ohrožení a opatření za branné pohotovosti státu

Celostátní

Utlumení až přerušení výroby a distribuce energie Omezení až zastavení výroby Omezení výroby dle stavu zásob a dodávek zdrojů

prioritní činnost řízení podle havarijního plánu

řízení podle regulačních opatření, řízení dle havarijního plánu

zvýšený dozor, řízení dle havarijního plánu a prioritní dodávky (nemocnice, školy a ústavy soc. péče) Zvýšený dozor řízení dle havarijního plánu zajištění bezpečnosti provozu a obsluh, obnovení dodávek zajištění základní výroby pro potřeby priorit a subjektů hosp. mobilizace a zákl. potřeb obyvatel

Většině vzniku stavů nouze nelze zabránit, ale účinnými opatřeními jim lze předcházet a zmírnit jejich následky. Při vzniku stavů nouze a jiných mimořádných událostech je třeba v první řadě chránit zdraví a životy obsluh zařízení, vystavených přímému nebezpečí a dalších zaměstnanců v okruhu dosahu daného typu mimořádné události. V druhé řadě chránit technologické zařízení vysokých hodnot a v rámci možností snížit důsledky omezení dodávek energií, zejména pro obyvatelstvo. Po odstranění stavu nouze se provádí rozbor příčin vzniku, průběhu a likvidace následků s vyvozením příslušných závěrů, které je nutno doplnit a zapracovat do havarijního plánu jako součást aktualizace.

3

ZHODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍCH RIZIK LICENCOVANÉ ČINNOSTI Provoz soustavy výrob energií může být ohrožen nenadálými mimořádnými událostmi vlivem vnitřního rizika provozované technologie (možnými technickými a technologickými haváriemi výrobních zařízení) a nebo negativního působení vnějšího prostředí tj. přírodními vlivy a nežádoucími zásahy třetích osob. Výsledkem mohou být poškození technologických zařízení, narušení organizačně technických mechanismů, ohrožení zdraví a životů zaměstnanců podniku i obyvatelstva blízkého okolí. Z tohoto důvodu je třeba vytvořit podmínky preventivních protivlivů pro minimalizaci nebo úplné vyloučení těchto vlivů.

3.1

Provozní rizika technologie

3.1.1 Vnitřní rizika technologie


Z koncepce provozu a technického vybavení je nutné vytipovat profilující prvky výroby a reálné možnosti k zabránění větších škod. Tímto opatřením je sledována možnost vytvoření předpokladů pro to, aby provoz byl schopen pracovat i v mimořádných podmínkách a pružně reagoval na možné negativní situace a mimořádné provozní stavy. Budova kotelny je tvořena ocelovou konstrukcí sloupových a nosných prvků, opatřena antikorozním nátěrem a zateplena isolační vložkou z minerální plsti. Výška budovy je 35 m. Výrobním cyklem kotelny je pára pro vytápění a pohon turboagregátů. Součástí kotelny je přípravna uhelného prášku, parní vzduchové, plynové a vodní potrubí, rozvody a odtahy spalin. K zapalování topného média (uhelného prášku) se používá koksárenský plyn, jako přídavné palivo vysokopecní plyn. Parametry vyráběné páry jsou: 520°C, 9.6 MPa, cca 700 ÷ 1200 t/h. Zranitelnost: výbuch a následná destrukce, požár Turbogenerátory jsou v počtu 10 ks umístěny ve strojovně, na betonové základové desce (konstrukci) ve výšce 7.5 m. Součástí TG je strojní zařízení kondenzace, olejové hospodářství a vývody elektrické energie. Budova strojovny je železobetonové konstrukce navazující na objekt kotelny, výška budovy 23 m. Zranitelnost: tlaková vlna vnějšího působení (kotelna), požární nebezpečí z důvodu případné olejové netěsnosti hydraulických systémů jednotlivých strojů Zásobníky a dopravníky paliva Zásobníky zajišťují vytváření minimálních zásob uhlí v dopravní cestě mezi zauhlováním a přípravou ke spalování. Jsou umístěny v objektu kotelny na konstrukci ocelových nosníků a jsou zhotoveny z železobetonové konstrukce. Dopravní pásy slouží k dopravě uhlí ke kotlům ve vazbě na systém pásové dopravy. Zauhlovací most s pásy je nosné konstrukce z ocelových profilů, opláštěn s přesypnými věžemi, částečně prosklen. Pásy jsou neseny na válečkách a vázány na elektropohon. Zauhlovací most je součástí systému zásobování palivem ze skládky na kotelnu. Skládka je umístěna v západní části závodu a rozložena do dvou polí o kapacitě 90 kt. Zranitelnost: živelné pohromy, samovznětlivost, přenesení požárů do celé soustavy. Kabelové rozvody uložené v kabelových kanálech (kabelových mostech), jejichž ochrana je popsána v části havarijního plánu úseku elektro. Dalšími místy, které jsou zranitelné jsou dále: • velíny kotelny, výrobních bloků, zauhlovací soustavy, čerpací stanice, velín elektro, zařízení odtahu spalin • teplárenské stanice pro vlastní a vnější otop - výměníky • zásoby materiálu a surovin nezbytných pro výrobu (uhlí, voda, plyn, topné oleje, chemikálie) • transformátory vlastní spotřeby a transformátory 110/22 kV • podpůrné řídící provozy - sklady, údržba, technicko - administrativní objekty Chemická úpravna vody: DEMI II Chemická laboratoř (LA) vyhodnocuje chemické složení všech druhů vod, páry a


paliva pro kontrolu chemického režimu kotlů, turbín a rozvodů. Chemická úpravna vody je samostatný objekt ocelové konstrukce s prefabrikovanou výplní. V objektu je umístěno strojní zařízení pro úpravu demineralizované vody, čerpadla, velíny k ovládání a kontrole zařízení (např. filtry, armatury, propojovací potrubí, měřící aparatury, čerpadla, kabelový rozvod apod.). Součástí chemické úpravny vody jsou zásobní nádrže demi vody DEMI II 6x80 m3 a svým umístěním jsou vystavené vnějším vlivům se všemi znaky zranitelnosti. Dále se v bezprostřední blízkosti objektu nachází zásobní nádrže zásadních chemikálií v množství, jejichž přísun je organizován vždy pro zásobu na provoz stanice v délce 25 až 30 dnů. Skutečný stav zásob pro úpravny vod je průběžné sledován a veden elektronicky na DEMI č.2. Druh Koncentrace HCl 31 % NaOH 45 % Fe2(SO4)3 40 % Ca(OH)2 Hydrát

Zásobníky 3 x 76 m3 3 x 45 m3 3 x 25 m3 2 x 130 m3

Zásoba v % objemu zásobníku 20 – 70 20 – 70 20 – 70 20 – 70

Symbol nebezpečnosti C-žíravý C-žíravý C-žíravý Xi-dráždivý

Podrobný popis protihavarijního zabezpečení těchto skladů je uveden v DTP a v Plánu opatření pro případ havarijního zhoršení jakosti vod (viz podrobně v kapitole 12). 3.1.2 Nakládání s nebezpečnými ChLaP Oblast nakládání s nebezpečnými ChLaP je obecně řešena dle zákona č. 356/03 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V Mittal Steel Ostrava a.s. určuje N-3.200 pravomoci a povinnosti : • výrobce, dovozce, distributora a uživatele neb. ChLaP • zpracování bezpečnostních pravidel pro jednotlivá pracoviště • školení zaměstnanců nakládajících s neb. ChLaP (OS N 0-121) • zásady vedení evidence výroby, dovozu (distribuce) a souhrnné hlášení za Mittal Steel Ostrava a.s. na MŽP • označování neb. ChLaP a zpracovávání (vyžadování) bezpečnostních listů

Specifická rizikovost chemických látek a standardní pokyny pro bezpečné nakládání s nimi je vyjádřena v takzvaných R-větách a S-větách. Výstražné symboly nebezpečnosti a jejich písemné vyjádření jsou uvedeny v přílohách. Seznam a vydaná platná bezpečnostní pravidla jsou k dispozici u ekologa závodu 4 a taktéž na konkrétním pracovišti. Seznam neb. ChLaP užívaných v provozech a útvarech závodu 4 je k dispozici na GISu a aktualizován k 30.6 a 31.12. daného roku.


Provoz 46

Seznam nebezpečných chemických látek a přípravků Klasifikace nebezpečnosti Acetylén F+ Arva Xn Email sysntetický Syntecol S 2013 Xn expanzin D2 Xn Fridex stabil Xn Hydroxid draselný C Kosárenský plyn T, F+ Kyslík O líh syntetický technický F Motorová nafta Xn Olej OD 20, 16 - Paramol T Petrolej PS 2 Xn Purgasol Xn ředidlo acetonové C 6000 F, Xn ředidlo sysntetické S 6006 Xn Syntol HD 205 Xi Vysokopecní plyn T, F+ inhibované transfor. leje 100, 200 --Olej TERESSO 46 --TB 46 --Název látky

R - věty 5, 6, 12 36/38, 65 10, 20, 36/38 20, 39 22 35 12, 23, 45, 48/23, 61 8 11 40 45 10, 65 65 11, 20 10, 20/21/23, 36/37/38 36 12, 23, 48/23, 61

S - věty 2, 16, 33 1/2, 20/21, 23, 24/25, 43, 61, 62 16, 24/25, 33 2, 13, 20, 21, 26, 29, 46 2, 24/25, 46 1/2, 26, 37/39, 45 16, 45, 53 17, 24 2, 7, 16 2, 36/37, 61, 62 36/37, 45, 46, 53, 61 2, 23, 24, 43, 61, 62 62 16, 23, 25, 33 2, 9, 16, 33, 36/37 2, 24/25, 26 16, 45, 53 16, 29, 61

Seznamy všech užívaných CHLaP jsou k dispozici u ekologa závodu a bezpečnostní listy jsou k dispozici na GISu. 3.1.3 Prevence závažných havárií způsobených NEB. CHLaP Prevence závažných havárií způsobených vybranými neb. CHLaP je obecně řešena zákonem č. 353/1999 Sb. Prováděcí předpisy k tomuto zákonu určují další kroky postupu k zabezpečení prevence dle tohoto zákona: ZP 12/2001/MŽP – postup při zařazování objektů nebo zařízení a zpracování oznámení dle zákona č. 353/1999 Sb. ZP 27/2001/MŽP – k rozsahu a způsobu zpracování bezpečnostní zprávy vyhl. 8/2000 Sb. – stanovení zásad hodnocení rizik závažné havárie…, zpracování vnitřního havarijního plánu vyhl. 7/2000 Sb. – rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii. Zákon 383/2000 Sb. – zásady pro stanovení havarijního plánování a vnější havarijní plán Nejdůležitějším krokem je správná analýza rizik neb. látek, jejich výběr podle množství a klasifikace nebezpečnosti do základních kategorií nebezpečnosti: • hořlavé kapaliny • hořlavé plyny

Obecná část HP, vydání 2, revize 0 strana 17 z 57 • • •

explozivní látky toxické kapaliny toxické plyny

Následně se provede odhad následků pro každou uvažovanou nebezpečnou činnost. Následuje odhad pravděpodobnosti vzniku havárie, odhad společenského rizika a posouzení přijatelnosti tohoto rizika. Mittal Steel Ostrava a.s. jako právní subjekt a jako objekt byla podle množství používaných a skladovaných neb. CHLaP zařazena (dle kriterií z. 353/1999 Sb.) do skupiny B. Ve zpracované studií posuzovaných zdrojů rizik byly zařazeny jako významné zdroje rizika v působnosti závodu 4: • plynojem koksárenské plynu • potrubní rozvody (řady) topných a technický plynů

Přehled nebezpečných látek umístěných v objektu Mittal Steel Ostrava a.s. Druh látky Koksárenský plyn s degazem Vysokopecní plyn Zemní plyn Směsný plyn Acetylén Kyslík Vodík Propan butan Chlor

Klasifikac R-věty Projektované množství e v tunách F+, T 12, 23, 48/23, 87,89 61 F+, T 12, 23, 48/23, 27,47 61 F+ 12 5,44 F+, T 12, 23, 48/23, 9,30 61 F+ 5, 6, 12 3,87 O 8 1261 F+ F+ T, N

12 12 12

0,25 1,17 0,78

Riziko Požár, toxicita Toxicita, požár Požár Požár, toxicita Požár Podpora hoření Požár Požár Toxicita

Uvedené zdroje rizika byly posouzeny z hlediska možných následků při eventuální závažné havárii (rozsah ztrát a frekvence události). Pro odhad byla použita metodika IAEA – TEC DOC – 727 uznávaná v zemích EU. Ostatní zdroje rizika v působnosti závodu 4 nebyly hodnoceny jako významné. Koksárenský plyn, vysokopecní plyn (resp. směsný plyn) z hlediska toxicity a sklad technických plynů z hlediska požáru/výbuchu byly vyhodnoceny do oblasti snižování rizik. Ohrožení z těchto zdrojů rizik se týká zaměstnanců Mittal Steel Ostrava a.s., resp. zaměstnanců externích firem působících v jejím areálu v blízkosti zdrojů jednotlivých rizik. Rozšíření ohrožení občanů mimo areál společnosti Mittal Steel Ostrava a.s. se nepředpokládá. Ostatní posuzované zdroje se nacházejí v oblasti přijatelného rizika. V Mittal Steel Ostrava a.s. se tedy dle této předběžné expertízy nevyskytuje zdroj rizika s nepřijatelným rizikem.


Další souvislosti s řešením plynové havárie jsou pro svou složitost a specifika popsány zvlášť v kapitole č. 9 obecné části tohoto havarijního plánu a podrobné informace potřebné k jednotlivým rozvodům topných a technických plynů jsou uvedeny v operativní části HP v kapitolách č. 28 až 35. 3.1.4 Vnější rizika Skupina živelné pohromy a události

Projevy • větrné smrště, déšť, • • •

•

•

•

blízké ohrožující zdroje

• •

•

násilné události, terorismus

•

•

přívaly vody bouře (požáry) sněhové kalamity smogové vlny z jiných vnějších zdrojů, dlouhodobé inverze zátopová vlna čelo vodní vlny v případě rozrušení nebo zničení přehrady Šance dosáhne objekty Mittal Steel Ostrava a.s. za cca 47 min. při protržení hráze přehrady Žermanice dojde k zaplavení areálu Mittal Steel Ostrava a.s. za 2,5 až 3,5 hod. celkové zaplavení areálu Mittal Steel Ostrava a.s. za cca 14 hod. výrobní zařízení sklady škodlivin a hořlavin (jejich charakter, vzdálenost, vliv úniku škodlivých látek, možnost přenosu požárů) komunikační systém, silniční a železniční sítě závisí na rozsahu a způsobu násilí, či na výhrůžce destrukce zařízení zejména kabelové sítě, vstupní a výstupní energetické toky, olejové, plynové hospodářství, kabely, trafa

Možné následky a jejich vliv na: • vznik poruch až havárií na výrobním zařízení • vznik požáru úderem blesku a zkratu vedení • výpadek zdroje el. energie a hnacích jednotek (čerpadel) • zatopení ČS, kanálů a přízemních objektů • poškození rozvodné soustavy • přerušení dodávek paliva surovin, dopravní kalamita • zvýšení onemocnění, respirační choroby • zatopení záplavovými vodami objektů SJV, P800, Kovárna VŽ, oblast z.2, 5, Lešetínská, Důlní výztuže, následné zaplavení celého Mittal Steel Ostrava a.s..

• dopravní nehody a havárie

při přepravě škodlivin a hořlavin • jejich únik ve vzdáleném (vnějším) prostředí, z cizích zdrojů • omezení přísunu zásob • vliv na zdravotní stav zaměstnanců

Minimalizace účinků • opravy opláštění • jistící prvky proti úderu

blesku • pohotovost přenosných

čerpadel • pohotovost dopravních • • • • • •

• • •

• opatření proti vlivům a

• • • •

• omezení až zastavení výroby

a rozvodu • vyřazení hlavních prvků nezbytných k výrobě • výrony a úniky ropných a chemických škodlivin • evakuace obsluh a zaměstnanců

prostředků dostatek vlastních zásob rozmrazovací zařízení náhradní zdroje ozdravné opatření prostory pro ukrytí obsluh a ostatních zaměstnanců evakuace zaměstnanců ohrožených záplavovou vlnou na shromaždiště : S1 – Bartovice - Statek S2 – Vratimov – Datyňská S3 – Hrabová – Na haldě

účinkům škodlivých látek na zaměstnance a prostředí volba náhradních komunikací, objížďky vlastní zásoby nejdůl. surovin ochrana a ukrytí zaměstnanců protipožární opatření

• zhodnocené

bezpečnostních rizik • fyzická a elektronická

ostraha • kontrola a evidence

pohybu osob • kontrola vstupů a vjezdů

včetně vlečky • vazby na EZS a EPS • evakuační plán • ochrana teplovodů a

Obecná část HP, vydání 2, revize 0 strana 19 z 57 • ohrožení obsluh a

ostatních zaměstnanců

nedostatek zdrojů, přerušení vnějších toků

• přerušení dodávek

paliv, vody, olejů, chemikálií, náhradních dílů

plynovodů na hranicích objektu, znemožnění přístupu k jejich zneužití • plán útlumu výroby Mittal Steel Ostrava a.s. • omezení až zastavení výroby • maximální stav vlastních a dodávek tepla zásob do odstranění příčin • vyhlášení regulačních stupňů omezení dodávek • náhradní zdroje vlastní nebo smluvní

3.2 Zhodnocení vnitřních a vnějších rizik Objekt teplárny je umístěn mimo větší hustotu zástavby, ale v její blízkosti. Areál je sevřen silniční spojnici (sever - zápat silnice 1. třídy Ostrava - Havířov) a železniční tratí (jih - východ ČD Ostrava Kunčice - Havířov). Poloha vytváří vhodné podmínky pro vznik smogových vln s déle trvající intenzitou. Zástavba a odolnost stavebních konstrukcí nevytváří podmínky pro suťový efekt. Pro zásah a likvidaci požárů a všech druhů havárií je zřízen hasičský záchranný sbor podniku s vhodnou výzbrojí. Hydranty požární vody mají potřebnou kapacitu k hašení středních požárů. Rizikovým místem technologického procesu je zásobování uhlím. Pro vnitřní zajištění jsou to zauhlovací mosty a pásové dopravníky, pro vnější zabezpečení je přísun uhlí závislý na provozuschopnosti kolejové dopravy. Závislost provozu je dále dána provozuschopností chemické úpravny vody DEMI II a potrubních tras. Nebezpečnými místy jsou z hlediska požárního nebezpečí nádrže olejů, sklad technických plynů, plynojemy, hlavní rozvody topných a technických plynů, sklad technických plynů a kabelové rozvody. Doba ukončení jednotlivých procesů je uvedena v článku 17.5. Ostraha teplárny je zajišťována pracovníky ostrahy, kteří střeží celý areál Mittal Steel Ostrava a.s. Areál je kompletně oplocen a vstup je možný pouze vrátnicemi. Střežení je v plné kompetenci odboru ochrany Mittal Steel Ostrava a.s. Zaměstnanci se při vstupu do areálu prokazují závodními průkazy. Všechny vjezdy motorových vozidel jsou registrovány pracovníky ostrahy. Návštěvy na teplárně jsou předem příslušným pracovníkem telefonicky nahlášeny z úseku povolováni vstupů, kde jsou hosté zaregistrováni a je jim povolen vstup do areálu Mittal Steel Ostrava a.s. Při opouštění areálu Mittal Steel Ostrava a.s. se musí hosté na bráně prokázat potvrzením o vykonané návštěvě u příslušného pracovníka.

ZÁSADY ORGANIZACE A ŘÍZENÍ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ V ZÁVODĚ 4 – ENERGETIKA 4

POŽÁRNĚ-TECHNICKÁ A HAVARIJNÍ KOMISE (PTHK)

4.1

Statut a poslání PTHK Organizace řízení stavů nouze je stanovena podle zásad organizační směrnice N-3.186 Prevence a likvidace havárií. Tato směrnice určuje odpovědnosti a


pravomoci ve vztahu k mimořádným provozním situacím. PTHK je řídícím orgánem pro řešení stavů nouze a mimořádných událostí. Řeší problematiku spojenou s efektivní prevencí a likvidací krizových stavů vyvolaných stavy nouze podle zákona č.458/00 Sb. (Energetický zákon) a podle zákona č. 353/99 o prevenci havárií způsobených nebezpečnými ChLaP. 4.2

Odpovědnost a pravomoc PTHK Koordinuje činnost jednotlivých úseků při řešení krizových situací v rámci soustavy Závodu 4 - Energetika. Navrhuje jednotný systém informačních vazeb, projednává a schvaluje základní opatření ke zvýšení účinnosti prevence a omezení následků krizových stavů a stavů nouze. Hodnotí situaci, sleduje průběžně vývoj, posuzuje účinnost prováděných opatření, navrhuje požadavky na pomoc od vnějších subjektů integrovaného záchranného systému, koordinuje vyžádání pomoci při provádění likvidačních opatření. Zpracovává a předkládá řediteli závěrečné vyhodnocení s návrhy na opatření. Kontroluje aktuálnost havarijního plánu.

• •

•

• •

4.3

Jmenovité složení členů PTHK, jejich dosažitelnost a zastupitelnost V čele PTHK je předseda PTHK. PTHK ve své činnosti spolupracuje s dispečinkem energetického závodu, krizovým štábem Mittal Steel Ostrava a.s., okresní havarijní komisí a orgány státní správy v Ostravě. Organizační uspořádání komise PTHK pro operativní řízení stavů nouze v závodě 4 - Energetika. Předseda: Tajemník: Členové:

4.4

Ing. Stanislav Mikeska p. Miroslav Pravda Ing. Tomáš Janša Ing. Emil Chudoba Ing. Zbyněk Schmejkal Ing. Petr Šmíd Ing. Pavel Ševčík Ing. Ivana Radomská Ing. Tomáš Ostárek Ing. Jaroslav Bartoš

4/T – vedoucí úseku 38/H – oblast požární 4/VD – oblast havarijní 46 – vedoucí provozu 47 – vedoucí provozu 4/TP – PZF strojní 4/TP – PZF elektro 4/TK – závodní vodohospodář 4/TK – závodní ekolog 3/38 – revize VTZ

Jednací řád Činnost PTHK se řídí dle OS N-3.192 Požární a protiplynová ochrana.

4.5

Dokumentace PTHK Dokumentace PTHK je mimo požadavky uvedené v N-3.192 je tvořena: • •

havarijními plány pro činnosti v oborech elektro, teplárenství, výroby a rozvodu plynů, chemických látek krizový plán ochrany hospodářství (pro opatření hospodářské mobilizace)

Obecná část HP, vydání 2, revize 0 strana 21 z 57 •

5

Další pomocná dokumentace (směrnice, vyhlášky, jednací řád, příkazy pro řešení havarijních situací a stavů nouze, plány a vyhodnocení nácviku havarijních cvičení apod.)

PRAVOMOCI A ODPOVĚDNOST VYBRANÝCH ZAMĚSTNANCŮ ZA STAVU NOUZE V případech stavů nouze je povinností směnové služby, aby uspořádala provoz tak, jak to vyžaduje co nejoptimálnější zvládnutí dané okamžité provozní situace. K tomu vedoucí směny strojního provozu – Teplárny vydává příslušné pokyny vrchním topičům a strojníkům a předákovi zauhlování, spolupracuje s vedoucím směny elektro a o přijatých opatřeních informuje 4/VD – Energetický dispečink a potažmo ředitele závodu 4. V případě prohlubující se krizové situace rozhodne ředitel závodu o svolání PTHK. Následně předseda PTHK rozhodne o případném převzetí odpovědnosti za řízení, odstraňování následků stavu nouze. Obdobně řeší krizovou situaci vedoucí směn provozu 47. Postupy při prevenci a při likvidaci průmyslových havárií a dalších krizových situací ve společnosti Mittal Steel Ostrava a.s. stanovuje organizační směrnice N-3.186. V této organizační směrnici jsou uvedeny: • Obecné závazné související dokumenty • Dokumenty závazné v Mittal Steel Ostrava a.s. • Definice pojmů pro krizové situace Dokumenty pro: − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a − Postupy při prevenci a

likvidaci likvidaci likvidaci likvidaci likvidaci likvidaci likvidaci likvidaci likvidaci

znečištění ovzduší znečištění vody znečištění půdy povodní požáru výskytu (výronu) nebezpečných látek radiačních nehod otravy plynem těžkých a hromadných úrazů

Dále organizační směrnice podrobně stanovuje povinnosti : • Ohlašování všech druhů havárií, nehod, otrav a úrazů • Zpracování písemných zpráv a protokolů o haváriích • Způsob seznámení zaměstnanců Mittal Steel Ostrava a.s., s touto směrnicí a s jejím změnovým řízením • Přehled hlavních druhů nebezpečných látek v Mittal Steel Ostrava a.s. s místem výskytu, nebezpečnosti a použité technologie • Důležitá telefonní čísla pro hlášení havárií • Vzor informační tabulky havarijního plánu první pomoci pro jednotlivá pracoviště (viz příloha)


5.1

Komunikace mezi provozy závodu a 4/VD – Energetickým dispečinkem Úroveň řízení 4/VD – Energetického dispečinku jako řídícího centra s celopodnikovou působností je do jisté míry závislá na množství a jakosti informací, které mají dispečeři k dispozici pro řízení výroby a spotřeby energií v našem podniku. K zabezpečení potřebného toku informací z jednotlivých provozů na 4/VD zajišťují vedoucí těchto provozů pravidelná směnová hlášení z následujících oblastí řídící činnosti: • Bezpečnost práce • Požární ochrana • Trestná činnost • Provozní stavy vybraných energetických zařízení (jejich výpadky, převedení do zálohy, do opravy apod.) • Technických stav vybraných energetických zařízení (snížení spolehlivosti, porucha některých částí, zvýšené chvění, netěsnosti apod.) • Poruchy a výpadky ostatních energetických zařízení, která mohou ohrozit výrobu závodu nebo celého podniku • Nedodržení závazných ukazatelů jakosti pitné vody, užitkové vody, odpadních vod a vod pro tepelná energetická zařízení včetně nedodržení závazných ukazatelů chemických režimů parovodního okruhu, horkovodních okruhů a okruhů chladicí vody • Stav elektrických sítí a elektrického zařízení včetně funkce elektrických ochran, plnění smluvních ukazatelů s nadřazenou el. sítí včetně plnění cos fí • Technologické změny ovlivňující negativně ekonomii provozu ve všech výrobních oblastech závodu • Ekologické havárie


6

PLÁN VYROZUMĚNÍ A SPOJENÍ, VČETNĚ SPOJENÍ NA VNĚJŠÍ ORGÁNY A SUBJEKTY, POPIS SVOLÁVÁNÍ (SVOZU ZAMĚSTNANCŮ) Svoz zaměstnanců zajišťuje na žádost energetického dispečinku podnikový dispečink Mittal Steel Ostrava a.s. Seznam členů PTHK Jmenný seznam členů PTHK

Ing. Stanislav Mikeska Ing. Tomáš Janša Ing. Tomáš Ostárek Ing. Ivana Radomská Ing. Pavel Ševčík p. Miroslav Pravda Ing. Jaroslav Bartoš Ing. Emil Chudoba Ing. Zbyněk Schmejkal Ing. Petr Šmíd

Telefon na pracoviště 4339 5230 6130 4017 4452 3679 6448 6910 6404 6106

telefon do bytu 596 735 596 911 596 941 596 746 596 131 553 770 596 916 596 962

mobilní telefon 606 774 376 604 741 650 605 975 320 606 774 338 604 531 104 606 771 127 606 774 393 606 774 378 606 774 394

286 118 106 443 191 574 647 396

Telefonní spojení při havárii v rámci Mittal Steel Ostrava a.s. spojení při vnější havárii Pracoviště dispečink podniku

Číslo telefonu 7333, 6266

energetický dispečink závodu 4 hasičský sbor Mittal Steel Ostrava a.s. lékařská pohotovostní služba centrální velín strojovny velín elektro protiplynová služba ředitel závodu vedoucí provozu 46 vedoucí provozu 47 vedoucí sm. str. provozu teplárny vedoucí směny elektro provozu vedoucí směny provozu hut. ener.

7140, 4463 150, 7066, 6012 155, 7610, 7617 5361, 5085 6425, 5811 7255 6140 6910 6404 7943, 5361

Pracoviště Česká inspekce životního prostředí Hasiči inspektorát bezpečnosti práce magistrát města Ostravy odbor hygieny práce policie ČR záchranná služba

Telefonní

Telefonní číslo 596 611 867 150 596 110 162 596 281 111 596 214 252 158 155

5141, 6425 7236, 6230

V případě havarijních situací je možné k zajištění okamžité informovanosti využít: • • •

komunikační a signalizační systém teplárny (podrobný popis viz MPP 46/31/00) rozhlasové zařízení podniku Mittal Steel Ostrava a.s. (spojení přes podnikový dispečink) o případném použití poplachových sirén rozhoduje velitel zásahu JHZS, který prostřednictvím dispečinku HZS vydá příkaz k jejich spuštění dispečinku Mittal Steel Ostrava a.s.-Ostraha


Komunikační a signalizační systém teplárny slouží k operativnímu řízení provozu a manipulací a rovněž řešení poruchových a nouzových stavů teplárny. Systém umožňuje okamžitou informovanost mezi jednotlivými výrobními a řídícími místy (kotelna, strojovna, elektro velín, 4/VD). Systém zahrnuje signalizační zařízení poruchových a nouzových stavů, včetně zobrazení elektrického výkonu a úniku plynu pro velín kotelny, strojovny, hlavní rozvodny, kanceláří řídících zaměstnanců a haly strojovny. Systém má v sobě zahrnuto dorozumívací zařízení (SONICOM) a zahrnuje doplnění druhého pracoviště telefonní ústředny DZ 60 pro centrální velín strojovny včetně záznamového zařízení. Popis systému – celkem je na teplárně rozmístěno deset panelů systému na těchto místech: - velín K1-K4, velín K5-K8, velín K9 a K10, velín K11, mistr kotelny, CVS, PN + TO, mistr strojovny, vedoucí směny strojního provozu a elektro velín. Definice vyhlašovaných stavů ze signalizačních panelů a jejich základní popis Kotelna porucha – stav, kdy dojde k výpadku jednoho kolte - výpadek řídícího systému kotle - výpadek napájení elektrickou energií - situace po které s velkou pravděpodobností dojde k výpadku kotle (aktivace ochran) Kotelna nouze – výpadek dvou a více kotlů - nemožnost najetí pohonů více kotlů (nebo K9 až K11) pro výpadek napájení elektrickou energii - velký únik páry nebo napájecí vody - vznik nepřehledné situace, ztráta kontroly nad zařízením - požár ohrožující obsluhu nebo zařízení - exploze Strojovna porucha – výpadek jednoho stroje (TG, TD, TK) - výpadek napájení elektrickou energií jednoho stroje - porucha řídícího systému stroje - výpadek jedné parní nebo elektro napáječky Strojovna nouze – výpadek dvou a více strojů - velký únik páry - vznik nepřehledné situace, ztráta kontroly nad strojem - požár ohrožující obsluhu nebo zařízení - výpadek dvou a více parních napáječek nebo elektro napáječek - pokles hladiny napájecích nádrží pod 130 cm Elektrovelín porucha – výpadek jednoho transformátoru 110 / 22 kV bez vlivu na provoz generátorů - výpadek jednoho transformátoru 22 / 6 kV - výpadek jedné kabelové trasy 22 kV, 6 kV s vazbou na distribuci el. energie na SME - porucha na vlastní spotřebě rozvoden VN - porucha v systému ovládání distribuční rozvodny VN Elektrovelín nouze – výpadek dvou a více transformátoru 110/22 kV nebo 22/6 kV - výpadek dvou a více kabelových tras 22 a 6 kV - požár v rozvodně VN nebo v kabelových prostorech


Plyn kotelna, plyn strojovna – zjištěný únik plynu podle stacionárního měření nad hodnotu druhé signalizační meze (obvykle nad 80 ppm), případně jiné ohrožení plynem Vyhlašující pracoviště je vždy povinno vyhlásit a upřesnit vyhlášený stav i slovně systémem SONICOM, nebo při jeho nefunkčnosti předat tuto informaci telefonicky na CVS. Provozní stavy a zásady pro používání hlasové komunikace systému SONICOM - najíždění a odstavování strojů na strojovně teplárny - zapojování a odpojování kotlů z parní sítě - manipulace na parovodech a napájecích větvích - fázování a odfázovávání strojů - manipulace a závady v rozvodech 6 kV a 500 V ovlivňující technologii, zemní spojení - najetí a odstavování redukčních stanic 9,0 / 1,8 MPa - požadavky a změny parního výkonu, úprava tlaku páry na VTR ze strany CVS - požadavky a změny elektrického výkonu - informace pro řídící zaměstnance kotelny, strojovny, VSM a požadavky na jejich účast na konkrétním pracovišti nebo telefonický kontakt - oprávněné požadavky na součinnost jednotlivých pracovišť teplárny a jejich potvrzování - ohlašování vzniku poruch na zauhlování, odprášení, odsunu popílku - v ostatních důležitých situacích a záležitostech souvisejících se zabezpečením bezpečného provozu teplárny a koordinace výroby


7

POŽÁRNÍ OCHRANA Zabezpečení požární a protiplynové ochrany v Mittal Steel Ostrava a.s. je řešeno v organizační směrnici N-3.192 – Požární a protiplynová ochrana. Tato směrnice řeší tyto oblasti: • povinnosti zaměstnanců Mittal Steel Ostrava a.s. na úseku požární ochrany. • funkce hasičského záchranného sboru • požární prevence • požární represe - HZS • úkoly požárních techniků závodů • posouzení požárního nebezpečí • požární specialista • požární specialista elektro • požární preventisté • požární hlídky • požárně technická a havarijní komise • dokumentace požární ochrany posouzení požárního nebezpečí požární poplachové směrnice požární řád pracoviště požární evakuační plán dokumentace zdolávání požáru vypínací dokumentace elektro doklady o požárních kontrolách a prohlídkách dokumentace o činnosti HZS požárně technické charakteristiky látek a jejich bezpečnostní listy požární kniha organizační směrnice závodu o požární ochraně • školení o požární ochraně • zásobování požární vodou

7.1

Doplňovací stanice požární vody Slouží pro operativní doplňování autocisteren jednotky hasičského sboru. Jejich provoz a údržba je v kompetenci závodu 4, provozu 47 - Hutní energetika. Doplňovací stanice jsou v provozu trvale, ale od 1.4. do 31.10. v kalendářním roce, (v zimním období) jsou kromě doplňovací stanice DS1 zazimovány. To znamená, že obsluha po převzetí požadavku od dispečinku neprodleně zajistí uvedení stanice do provozu, a po ukončení odběru vody opět obsluha příslušného pracoviště vypustí-odvodní stojan-plnící místo, aby nedošlo k jeho zamrznutí. Ke všem odběrným místům požární vody je trvale zajištěn volný příjezd pro mobilní požární techniku. Doba uvedení odběrného místa do provozu nesmí přesáhnout 5 minut a musí dosáhnout projektovaných parametrů. Případné zjištěné vady doplňovací stanice, které neumožní jejich použití musí být neprodleně hlášeny na dispečink HZS a požárnímu technikovi závodu 4 - Energetika. Nefungující zařízení musí být zřetelně označeno nápisem mimo provoz.


číselný kód PM - DS1 PM - DS2 PM - DS4 PM - DS5

Název

Telef on 7165 3860 6317 5279

úpravna Bartovice čerpací stanice SJV teplárna - jih (ÚUV) olejové hospodářství, prevence plynu PM - DS6 HZS Mittal Steel Ostrava a.s. 7066 PM - DS7 Výtopna VS - DS8 sklad olejů a 3/33 PM - DS9 teplárna sever 2078 MN/1 Minihuť 7003 Umístění doplňovacích stanic ukazuje příloha 7.2

Zodpovědný za provoz 47 47 47 47

zodpovědný za údržbu 37 37 37 37

HZS 47 47 46 47

HZS 37 37 37 37

Technické prostředky požární ochrany Průběžná aktualizace schémat objektů a protipožárních prostředků všech provozů je zakládána v elektronické podobě na serveru energetiky/Public_požární ochrana_prevence/ a postupně je převáděna i do GIS. Potřebná data pro zásah v případě požáru a pro činnost PTHK použijte z tohoto informačního systému. Následně uvedená data jsou operativně upřesňována a zde uvedena jen pro orientační potřebu Provoz 46

CO2 207

PG 188

W 1

VP 95

P50 14

VP250 4

S30 1

SU 11

PK 14

EPS 2

H 16

PM 1

Po.Ka 1+1

SHZ-CO2 3

SHZ-H20 4

HZ 2

CHZ 7

DSZ 12

PROVOZ 47 CO2 308

PG 34

W 10

VP 5

Ha 1

P50 1

P60 1

EPS 1

H 9

PM 5

Po.Ka 7

CO2 122

PG 28

W 2

VP 8

Ha 14

SU 1

PK 3

EP 1

H 5

PM 3

Po.Ka 1

ÚTVARY VEDENÍ ZÁVODU CO2 26

PG 76

W 3

H 16

Legenda: CO2 PG W VP

hasící přístroje Sněhový Práškový Vodní Vzduchopěnový

Ostatní protipožární prostředky PK požární klapa SU suchovody H hydranty (vnitřní) PM plnící místa H2O pro vozidla PO


7.3

Ha

Halonová

EPS

P50

Pojízdný, práškový

Po.Ka

P60 S30 VP250

Pojízdný, práškový Pojízdný, sněhový Pojízdný, vzduchopěnový

SHZ CHZ DSZ

ústředna protipožární signalizace (SCHRACK, TESLA) pojistná kapilární armatura stabilní hasící zařízení chladící zařízení drenčerové skrápěcí zařízení

Umístění vnitřních hydrantů v závodě 4 - Energetika

Číslo označení 4611-1 4611-2 4611-3 4611-4 4611-5 4611-6 4611-12 4611-14 4611-13 4611-15 4611-16 4612-7 4620-8 4620-9 4620-10 4620-11 4741-1 4741-2 4752-1 4752-2 4761-1 4761-2 4761-3 4761-4 4761-5 4761-6 4761-7 4761-8 4761-9 4090-1 4090-2 4090-4 4090-5 4090-3 4090-6 4090-7 4090-8 4090-9 4090-10 4090-11 4090-12 4090-13

Typ

Tlak [MPa]

C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C D D D C C

0,35 0,35 0,25 0,4 0,58 0,62 0,65 0,25 0,32 0,45 0,6 0,5 oprava 0,68 0,42 oprava 0,45 0,5 0,12 0,12 0,21 0,2 0,19 0,2 0,21 0,22 0,21 0,22 0,22 0,19 0,16 0,13 0,15 0,13 0,17 0,2 0,23 0,3 0,3 0,25 0,21 0,19

Q vody [l/s] 3,2 3,2 2,7 3,4 4,12 4,2 4,3 2,7 3,06 3,6 4,2 3,8 oprava 4,46 3,5 oprava 3,6 3,8 1,8 1,8 2,4 4,4 2,3 2,4 2,4 2,5 2,4 2,5 2,5 2,36 2,16 1,95 2,09 1,95 2,23 2,4 2,59 0,47 0,47 0,43 2,48 2,36

Umístění K10 +24m K1 +24m K1 +21m K9 +29m K9 -2,9m K9 -2,9m K11 elektroobjekt +1,4m K11 sever +30m K11 elektroobjekt +15,9m K11 sever 0m K11 jih 0m TG3 0m PN 0m TG9 +7,5m TG1 +7,5m Výklopník -4m ZPO1 1.patro ZPO1 suterén ČOV Lučina 2.patro ČOV Lučina 1.patro SB Kyslíkárna 0m SB Kyslíkárna 1.patro SB Kyslíkárna 2.patro VTK 122 +4,5m KTK 10/0 +4,5m VTK 122 0m KTK 10/0 -1,5m KTK 10/1 -1,5m Strojovna, suterén -2,5m NSB sever, přízemí NSB sever 1.patro NSB jih 2.patro NSB jih 1.patro NSB sever 2.patro NSB jih, přízemí SB závod 4 – Energetika 2.patro SB závod 4 – Energetika 1.patro SB závod 4 – Energetika garáž SB závod 4 – Energetika garáž SB závod 4 – Energetika archiv NSB školící středisko SSB 0m

Obecná část HP, vydání 2, revize 0 strana 29 z 57 4090-14 4090-15 4090-16

C C C

0,18 0,16 0,15

Legenda značení: H4611 H hydrant 4611 nákladové středisko 1 pořadové číslo

7.4

2,29 2,16 2,09

SSB 1.patro SSB 2.patro SSB 3.patro

-1

Elektrická požární signalizace (EPS) Zařízení elektrické požární signalizace (dále EPS) je soubor hlásičů požáru, ústředen a doplňujících zařízení vytvářejících systém, kterým se akusticky i opticky signalizuje situace nebezpečná pro vznik požáru nebo vlastní požár. Postupy, činnosti, rozmístění požárních smyček a zodpovědnosti související s provozem EPS jsou řízeny dle N-9.178 a detailně popsány v DTP nebo místních provozních pokynech příslušných provozů. Popis chránění nejvíce požárně zatížených míst tj. kabelových prostorů a kabelových kanálů je podrobně popsán v MPŘ 4/46/El/01/00 a MPŘ 4/46/El/02/00. Dokumenty platné pro užívání protipožárních prostředků a organizace PO v závodě 4: Požární řády pro pracoviště/zařízení s vysokým požárním nebezpečím: Kyslíkárna Plynojem koksárenský ÚVS Koksárenského plynu Výtlačná stanice směsného plynu SJV Nová ústřední směsná stanice Sklad topného oleje Požární řády pro pracoviště/zařízení se zvýšeným požárním nebezpečím: Sklad olejů, maziv a nafty na ČSVP Regulační stanice zemního plynu Technologické zařízení degazačního plynu Hlavní rozvody topných a technických plynů Kotelna teplárny Kotel K11 Strojovna teplárny Sklad olejů teplárny Skládky paliva sever a jih Uhelná doprava a zásobníky uhlí Mobilní nádrž na naftu s čerpacím zařízením Kabelové kanály a kabelové prostory teplárny Hlavní kabelové kanály a prostory v Mittal Steel Ostrava a.s. Přenosové transformátory, distribuční transformátory DTP 46/23/97 – Použití, prohlídky, údržba a opravy suchovodů DTP 4612/23/98 – Nesamočinné vodní hasicí zařízení zauhlovacích mostů č. 1 a 2


DTP 46/25/97 – Stabilní hasící zařízení zauhlovacích mostů U26, 27, 28, 29 DTP 46/07/94 – Stabilní hasící zařízení CO2 DTP 4620/22/97 – Nesamočinné vodní drenčerové hasící zařízení DTP 46El/10/00 a 48/12/97 – Použití prohlídky, údržba a opravy drenčerového skrápěcího zařízení MPP 46El/01/00 a MPP 46El/02/00 – Obsluha zařízení elektrické požární signalizace DTP 4701/04/02 – Doplňovací stanice požární vody, TP 4441/52/98 – Čerpací stanice požární vody ZPO2 OSZ 4-IMS-12 Požární ochrana Zabezpečení požární ochrany v mimopracovní době

8

ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI Zásady první pomoci v Mittal Steel Ostrava a.s. řeší organizační směrnice N-0.68 Organizace poskytování první pomoci v Mittal Steel Ostrava a.s. Tato směrnice stanovuje zásady první pomoci při úrazech, otravách a náhlých onemocněních vzniklých při výkonu práce a potřebná opatření k zabezpečení první pomoci. • technická první pomoc • postup záchranných prací • předlékařská a lékařská první pomoc • povinnosti dispečinků závodů, podnikového dispečinku a dispečinku požárního útvaru • prostředky a zařízení první pomoci • orientační body záchranné služby • školení první pomoci • havarijní plány nemocnice Ostrava-Jih, Pavlovova, Ostrava-Zábřeh pro hromadné úrazy • základní předlékařskou první pomoc poskytují zdravotnicky školeni zaměstnanci – zdravotníci • seznam zdravotníků a zaměstnanců zodpovědných za stav lékárniček v závodě 4 je uveden v příloze a zároveň je na publicu/bezpečnost práce • lékařskou pomoc zajišťuje pro denní směnu závodní lékař, pro ostatní dobu je lékařská služba první pomoci zajišťována na poliklinice u hlavní brány Mittal Steel Ostrava a.s. • při tísňovém volání lékařské pomoci (tel. 155) je odesílán k postiženému vůz Rychlé zdravotnické pomoci s lékařem a zdravotní sestrou


8.1

Seznam orientačních bodů záchranné služby pro závod 4 - Energetika 4/1 4/2 4/3 4/4 4/5 4/6 4/7

olejové hospodářství plynojem č.2 teplárna 37 - údržba sociální budova 46 kyslíkárna odfukové komínky VP plynu

4/8 čerpací stanice Hrabůvka 4/9 čistírna Ostravice 4/10 čistírna Lučina 4/12 dorry VPO 4/13 MGO 4/14 školící středisko Vratimov

Seznam orientačních bodů záchranné služby pro všechny závody Mittal Steel Ostrava a.s. je uveden ve směrnici N-0.68 - Organizace poskytování první pomoci v Mittal Steel Ostrava a.s.

8.2

Traumatologický plán

Zranění – úraz

Příčina

Pomoc

Bezvědomí

• Stav, který může nastat

Příznaky: bezvládnost, zpravidla poloha v leže, nereaguje na dotek ani na oslovení. Chybí obranné reflexy, zapadlý kořen jazyka, zvratky, zubní protézy mohou ucpávat vstup do hrtanu. Pomoc: uvolnit dýchací cesty, oděv, upravit polohu v leže, opatrně podpírat hlavu zejména jde-li o úraz, pozor na možnost poranění páteře. Postup: stabilizovat polohu, vyčistit ústní dutinu, trojitým manévrem • záklon hlavy • otevření úst • předsunutí dolní čelisti zajistit průchodnost dýchacích cest. Přetrvává-li i potom bezvědomí s příznaky namodralé rty, bledost, nedostatečné dýchání, zaklonit hlavu postiženého a zahájit dýchání z plic do plic (12 vdechů/min.). Nepřímé umělé dýchání použijte jen výjimečně při poranění obličeje a pod. Sledujte tep nejlépe na krčních tepnách. Příznaky: bezvědomí, nehmatný tep, nedýchá. Pomoc: srdeční masáž ve spojení s umělým dýcháním nejlépe ve dvojici. Postup: vyhledat tlakové místo, tj. 3-5 cm od hrotu mečíku hrudního výběžku, plochou dlaně 80-100 stlačení za minutu. Po každém pátém stlačení jeden umělý vdech, při němž masáž srdce krátce přerušíme. Provádíli činnost jeden zachránce je to asi 15 stlačení hrudní kosti a 2 rychlé vdechy po 5 vteřinách opakovaně. Příznaky: popáleniny, bezvědomí, šok. Pomoc: vypnout proud a vyprostit postiženého z elektr. Obvodu • popáleniny kryjte sterilně na sucho • uplatněte protišoková opatření (viz následující bod) • zajistěte lékařskou pomoc • při zasažení bleskem vyhledejte popáleniny - musí být dvě, vstup a výstup • je-li zasažený v bezvědomí postupujte masáží srdce a umělým dýcháním jako v předchozím bodě.

• •

• • • •

v důsledku: poranění hlavy poruchami krevního oběhu, ztrátou krve, selhání srdce otravami tepelnými vlivy nedostatkem kyslíku onemocněním jater, ledvin při selhání funkce, cukrovka

Zástava oběhu krve (srdce)

• zástava nebo

Úraz elektr. Proudem

Nesprávná manipulace s elektr. Zařízením, zasažení havarijním zkratem, zasažení bleskem.

nedostatečná funkce srdce (fibrilace) • infarkt • úraz elektr.proudem • zástava dýchání, nedostatečné dýchání

Obecná část HP, vydání 2, revize 0 strana 32 z 57 Šok

• předpoklad u větších

•

•

•

Popáleniny

• •

•

•

Krvácení vnější •

•

•

Krvácení vnitřní

•

•

poranění ve spojení s krvácením a bolestmi kardiogenní šok při poškození srdeční funkce neurogenní šok porušena nervová regulace kombinace šokových stavů přímé působení tepla na tělesný povrch 1.stupeň: postiženy vrchní vrstvy kůže, zarudnutí, palčivá bolest 2.stupeň: popáleniny pronikají hlouběji s tvorbou puchýřů, prudká palčivá bolest, ztráta plazmy, vznik infekcí 3.stupeň: kůže a podkoží zničené, zčernalá, suchá, drolící se kůže, nebolí, je zničeno nervové zakončení, rozvinutý šok,nebezpečí infekce do popálenin tepenné krvácení - krev má jasně červenou barvu z rány často vystřikuje v rytmu srdečních tepů. žilní krvácení - krev je tmavší barvy z rány zvolna vytéká někdy i silnějším proudem, nikdy však z rány nevystřikuje. prudké zevní krvácení

Příznaky: úzkost, neklid, apatičnost, ospalost, neostré vidění, nevolnost až zvracení, odtok tělesnými otvory, při hypovolemickém šoku žízeň, bledost, pocení, rychlý tep. Pomoc: uklidňování, uvolnit oděv, zaujetí vhodné polohy, která nemocnému nejlépe vyhovuje, zabalit do přikrývky, tekutiny nepodávat při možnosti vnitřního zranění, zvlhčovat rty, pokud lze podat vodu, nejlépe vlažnou, slanou v malých dávkách 1-2 doušky po 15 minutách. Příznaky: zjevné při postižení více než 15% povrchu těla, ohrožení ze ztráty plazmy a postižení šokovým stavem. Pomoc: • technická, vyproštění z místa nebo blízkosti zdroje tepla, případně uhašení oděvu • uvolnit oděv, sejmout předměty jako hodinky, prsteny, řetízky, uvolnit kravatu apod., přichycené části oděvu nestrhávat • popálenou plochu chladit vodou, mírným proudem, nebo obklady čistou tkaninou • rozsáhlé popáleniny a popáleniny se strženými puchýři a popáleniny 3.stupně nechladit!!, ale lehce překrýt čistou tkaninou • pokud mají postižení žízeň,je možno podávat vodu s přídavkem kuchyňské soli (1 lžička na litr) • NEPODÁVAT vodu postiženým v bezvědomí, nebo při zvracení • zajistit lékařskou pomoc • zjistit zda v ráně není cizí předmět, pokud ano menší

předměty vytřít nebo vypláchnout větší předměty nikdy neodstraňovat. Ke stavění krvácení použít prsty nebo tlaku dlaně přes čistý obvazový materiál. Pokud není obvazový materiál v dosahu stlačovat ránu holou rukou, případně vyzvat zraněného aby si ránu stlačoval sám. Pokud rána široce zeje, stáhnout její okraje k sobě. • na ránu přiložit sterilní nebo čistý obvazový materiál a tlakový polštářek (dbát na to aby dostatečně překrýval okraje rány). Pevně stlačovat a připevnit obvazem. Obvaz utáhnout tak aby došlo k zastavení krvácení, ale ne k zastavení přerušení průtoku krve. • pokud krvácení pokračuje, nesundávat již použitý materiál, ale přiložit další obvaz nebo tl. polštářek a pevně obvázat. Je li poranění na končetině a přímé stlačení a zvednutí na úroveň srdce je neúčinné, použijte nepřímého stlačení hlavní tepny přivádějící krev do končetiny. Nepřímé stlačení nesmí trvat déle než 15 min., nepoužívejte zaškrcovadla. • provést protišoková opatření • zajistit co nejdříve zdravotnickou pomoc. Cíl - okamžitě zajistit odbornou zdravotnickou pomoc. výpověď o poranění, Není v možnostech první pomoci vnitřní krvácení které by mohlo být zastavit. příčinou vnitřního • Postiženého uložit na záda s hlavou ke straně krvácení informace o zdravotním • Pokud to zranění umožní, zvedněte nohy postiženého stavu, který by mohl • uvolněte tísnící oděv kolem krku, hrudníku a pasu

Obecná část HP, vydání 2, revize 0 strana 33 z 57 být příčinou vnitřního krvácení (např. žaludeční vřed). • bolest a citlivost v okolí postižené oblasti pocit napětí, ev otok. • Subjektivní a objektivní příznaky šoku. Zrychlená frekvence tepu, mělké dýchání. Zřetelný neklid a mnohomluvnost postiženého. • Krvácení z některého z tělesných otvorů.

Otrava oxidem • uhelnatým • •

•

• •

8.3

základní subjektivní a objektivní příznaky dušení, bolesti hlavy, při stoupající hladině oxidu uhelnatého v krvi třešňově narůžovělé zabarvení kůže, postižený může být zmatený a nespolupracující, dýchání je obtížné nebo zcela vymizí, může dojít ke ztrátě vědomí.

• uklidňovat postiženého a vysvětlit mu potřebu uvolnit

se • kontrolujte dechovou frekvenci, tep a úroveň

schopnosti reagovat v desetiminutových intervalech. Zjištěné údaje zaznamenat a předat zdravotnické pomoci • Ošetřete další poranění (viz vnější poranění) • v případě ztráty vědomí zajistěte průchodnost dýchacích cest a posuďte dýchání. Pokud je to nezbytné proveďte umělé dýchání a masáž srdce, uložit postiženého do stabilizované polohy na boku. • podle možnosti uložte postiženého na vhodnou podložku a přikryjte ho. • všechny zjevné stopy vnitřního krvácení (zkrvavená moč, zvratky apod.), zaznamenejte a podle možnosti je předejte zdravotnické pomoci • neodkladně zajistěte zdravotnickou pomoc • postiženého přenášejte ve vhodné poloze na nosítkách, nepodávejte mu nic ústy Cílem je zajistit čerstvý vzduch, dostatečné dýchání a odbornou zdravotnickou pomoc. • Otevřete okna a dveře, a pokud možno bezpečně

odtáhněte postiženého na čerstvý vzduch. • Je-li postižený v bezvědomí, zajistěte průchodnost

dýchacích cest a posuďte dýchání. Pokud je to nutné, proveďte resuscitaci a uložte postiženého do stabilizované polohy na boku. • V desetiminutových intervalech kontrolujte

dechovou frekvenci, tep a úroveň schopnosti reagovat. • Zajistěte odbornou zdravotnickou pomoc.

Zajištění ukrytí zaměstnanců Využití úkrytů není vhodné při řešení provozních havárií (úniku CO) a živelných pohrom, s jejich využitím se počítá pouze při válečném konfliktu nebo hrozbě teroristického napadení nebo jaderné havárie. Ukrytí se zajišťuje na základě signálů a vyhlášení poplachu řízeného štábem civilní ochrany obyvatelstva (orgány města Ostravy, resp. Mittal Steel Ostrava a.s.). Rozkazy jsou předávány telefonickým sdělením dispečinku závodu, příslušným velitelům, dále hlášením podnikového (závodního) rozhlasu a signálem poplachových sirén. Od 1.11.2001 je v České republice zaveden jeden varovný signál – Všeobecná výstraha – pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Signál je vyhlašován kolísavým tónem po dobu 140 vteřin.


Tón sirény

Význam signálu

Činnost obyvatelstva

Kolísavý – 140 s

Všeobecná výstraha

Ukrytí

Přerušovaný – 1 min.

Požární poplach

Záchrana osob a majetku

Viz obrazová příloha

Stálé tlakově odolné úkryty Závod 4-Energetika vlastní 3 tlakově odolné úkryty, které slouží pro ukrytí zaměstnanců nacházejících se v jejich blízkosti. Pod novou sociální budovou energetiky, tj. kryt číslo 051, pod starou sociální budovou kryt číslo 052 a pod budovou vodního hospodářství ZPO kryt číslo 485. S ohledem na rozmístění našich pracovišť v areálu společnosti Mittal Steel Ostrava a.s. jsou našim zaměstnancům přiděleny k ukrytí i kryty jiných závodů. Přístupy k úkrytům jsou v areálu Mittal Steel Ostrava a.s. výrazně označeny a zaměstnanci jsou s jejich umístěním seznámeni. Závod 10 15 14 3

Číslo úkrytu 005 PU 468 070 020 Odbor Ř 054 COP ŘaP PUU 999

Umístění úkrytu Zdravotní středisko Bártovice Protiradiační úkryt Správní budova SJV Modelárna Nová dílna Protiplynová stanice Protiradiační úkryt Nezařazení do krytu

Podíl závodu 4-Energetika na organizaci CO je uveden v příloze.

9

RIZIKO V PŘÍPADĚ VÝRONU PLYNU S OBSAHEM CO

9.1.1 Obecné zásady Předpokladem úspěšné ochrany zaměstnanců a následné evakuace z postižených míst je včasné varování, vyhlášení poplachu, případně evakuačních opatření. •

Včasné varování na základě signalizace stacionárního monitorovacího zařízení na únik plynu s obsahem CO, nebo zjištění pomocí individuálního detektoru, nebo přímým zjištěním např. čichem, sluchem, poškození uzávěru potrubí, viditelné poškození plynového potrubí, náznaky mdloby, člověk v bezvědomí apod.

•

Obecný postup při signalizaci čidla stabilního analyzátoru CO Obsluha pracovišť, na které je vyvedena signalizace čidla (čidel) monitorujících ovzduší při zaznamenání jejich činnosti okamžitě informuje svého nadřízeného (na teplárně spustí signalizační a dorozumívací systém SONICOM) a následně informuje dispečink závodu 4 – Energetika s uvedením příslušného chráněného prostoru a výši naměřené koncentrace (nastavené hranice signalizace). Službu konající dispečer po rychlém zhodnocení situace v plynové síti (zhodnocení bilancí mezi výrobou a spotřebou plynu) oznámí volajícímu předpoklad místního zamoření nebo předpoklad možnosti zamoření


z venkovního (vnějšího) zdroje. Pokud je podezření na místní (vnitřní) únik na teplárně tak obsluha okamžitě informuje vedoucího směny strojního provozu teplárny, který osobním analyzátorem ověří stupeň zamoření ovzduší a dále postupuje dle kapitoly 9.2. V případě podezření na zamoření ovzduší z vnějšího zdroje dispečer okamžitě informuje vedoucího směny provozu 47, který spolu s manipulantem podle směru větru provádí zjišťování zdroje úniku a zůstává nepřetržitě v radiovém spojení s dispečerem z. 4 - Energetika. •

Vyhlášení poplachu Obecný postup v případě havárie, úrazu udává příloha č. 2. Postup při neočekávaném výronu plynu udává následující schéma:

Zaměstnanec zjistí únik plynu, vyhlásí plynový poplach

Poskytnout první pomoc

Informovat nejbližšího nadřízeného

Informovat závodní dispečink Informace na podnikový dispečink tel.: 7333 Informovat vedoucí směn všech provozů

Volat ZS – tel. 155 v případě otravy, úrazu

Volat HZS Mittal Steel Ostrava a.s. – tel. 150

Všichni zaměstnanci jsou povinni postupovat dle uvedeného schématu a následně se řídit pokyny svých nadřízených a vedoucího směny provozu. 9.2

Evakuační opatření – evakuační plán závodu •

Povinnosti nejbližších nadřízených (předáci, mistři) - ihned informují vedoucího směny provozu a pod jeho vedením organizují činnost ve své skupině dílen.

•

Povinnosti vedoucího směny provozu - ihned informuje závodní dispečink a přes jeho pojítka v případě potřeby přivolává ZS a HZS Mittal Steel Ostrava a.s.


- vyčlení pracovníka určeného pro navedení HZS Mittal Steel Ostrava a.s., event. lékaře z orientačního bodu na místo havárie - vedoucí směny strojního provozu svolá zaměstnance protiplynové čety (zařazené jako „ostatní uživatele dýchací techniky“), ihned se odeberou na dislokovanou protiplynovou stanici a vybaví se měřící (detekční) a dýchací technikou a organizuje zásah v místě havárie na teplárně. Úzce spolupracuje na řešení konkrétních problému s vedoucími směn provozu 47 a vedoucím směny elektro, kteří dále organizují činnost na svých úsecích. Vedoucí směny provozu 47 postupuje na svých pracovištích dle platných MPŘ. - vydává pokyn k použití sebezáchranných dýchacích přístrojů obsluhám ohrožených agregátů, pokud je obsluha již nepoužila sama. - po příjezdu HZS Mittal Steel Ostrava a.s. koordinuje činnost s velitelem zásahu, který se stává vedoucím záchranných prací - ověřuje, zda výron plynu s obsahem CO nepřesahuje hranice provozu a podává o tom informaci závodnímu dispečinku - organizuje taková opatření, aby se zamezilo pokračování výronu plynu, úrazům pracovníků a haváriím na provozovaném zařízení - pomocí členů PČ a hasičů zabraňuje přístupu do zamořeného prostoru osobám, které nejsou vybaveny dýchací technikou - společně dále provádí vyprošťování osob postižených otravou z prostředí zamořeného plynem a do příjezdu lékaře poskytuje postiženým osobám první pomoc při zachování nejdůležitějších životních funkcí - dle možností se podílí na provozování nebo odstavování zařízení, jehož obsluha byla postižena výronem plynu - podle vzniklé situace rozhodne o rozsahu evakuace nechráněných (včetně externích pracovníků) pracovníků z ohroženého prostoru do míst kde nehrozí otrava. O velikosti ohroženého prostoru rozhoduje vedoucí směny dle zjištěných měření na obsah CO - aktuální přehled o pracovnících cizích firem působících na území příslušného provozu pro jejich vyrozumění v případě úniku plynu je veden: 46 strojní úsek – evidence u mistrů 46 elektro úsek – evidence B příkazů 47 kyslíkárna – sešit na velínu kyslíkárny 47 plyn – evidence P příkazů - pro okamžitou informaci řídících míst teplárny a 4/VD slouží komunikační a signalizační systém SONICOM jehož podrobný popis je uveden v kapitole 6 - vybraná pracoviště provozů jsou vybavena sebezáchrannými dýchacími přístroji, které umožňují příslušným pracovníkům časově omezený pobyt v zamořeném prostoru (viz příloha) - podle velikosti zamoření a jeho délky rozhodne vedoucí směny o případné evakuaci i takto vybavených pracovníků do uplynutí doby funkčnosti sebezáchranných přístrojů. Potom případnou obsluhu vybraných zařízení v ohroženém prostoru zajišťují pracovníci vybavení izolačními přístroji o delší době použití (např. Saturn)


- pokud bude předpoklad, že doba trvání zamoření prostoru výrazně přesáhne deset minut nebo nebudou k dispozici odborní pracovníci obsluhy vybavení izolačními přístroji Saturn, rozhodne vedoucí směny o odstavení vybraného zařízení v zamoření prostoru a odchodu obsluh na určené shromaždiště Postupy při plynové havárii místního rozsahu včetně evakuačních opatření jsou podrobně popsány v aktualizovaných místních provozních řádech pro plynová zařízení nebo ve zvláštním detailním technologickém předpisu pro příslušný provoz (DTP 46/29/98). 9.3

Plynová havárie přesahující hranice závodu V případě plynové havárie přesahující svým rozsahem z hlediska zamoření plynem (s obsahem CO) rámec závodu, resp. podniku vyhlašuje evakuaci podnikový dispečink v úzké spolupráci s dispečinkem energetického závodu s tím, že pokud je zdrojem havárie plynové zařízení závodu 4 stává se dispečink závodu 4 řídícím orgánem a podnikový dispečink pomáhá realizovat jeho příkazy a pokyny. Dispečinky ostatních závodů Mittal Steel Ostrava a.s., VPO, a.s. a ostatních společností v areálu Mittal Steel Ostrava a.s. jsou povinny plnit příkazy a pokyny dispečinku závodu 4. V případě, že vedoucí směny obdrží informace ze závodního dispečinku a možném zasažení prostorů a pracovníků z výronu plynem z jiného provozu nebo závodu, postupuje stejně jak výše popsáno. Za vyrozumění zaměstnanců a vyhlášení evakuace pro pracovníky externích firem působících v Mittal Steel Ostrava a.s. odpovídají ZD a VD prostřednictvím vedoucích směn. Zaměstnanci jsou povinni řídit se pokyny svých nadřízených a odebrat se na určené shromaždiště, které určí závodní dispečink s ohledem na místo havárie a směr větru a po konzultaci s podnikovým dispečinkem. Za účelem stanovení směru větru je v areálu Mittal Steel Ostrava a.s. instalováno 27 stabilních větrných rukávců a jeden mobilní větrný rukávec, kterých bude pro tento účel využito. Rozmístění rukávců v Mittal Steel Ostrava a.s. viz příloha. Doporučená shromaždiště: S1 – parkoviště za KOVÁKEM a kolem budovy Celnice a Povolování vstupu S2 – prostor za bránou Hasičského záchranného sboru Mittal Steel Ostrava a.s. a NOVÁ HUŤ–Projekce, s.r.o. S3 – hřiště v Ostravě-Kunčičkách za křižovatkou Rudná-Vratimovská S4 – podél ulice Rudná na severní straně oplocení Mittal Steel Ostrava a.s. S5 – parkoviště u strážnice Zářičí S6 – výjezdová silnice z Mittal Steel Ostrava a.s. na Bartovické bráně S7 – prostory kolem nádraží Ostrava-Kunčice S8 – parkoviště a stanoviště autobusů před Jižní bránou S9 – prostor pod strážnicí SJV (Vratimovský most) Za činnost na shromaždištích odpovídají mistři evakuovaných pracovišť. Provedou kontrolu a evidenci evakuovaných zaměstnanců včetně pracovníků externích firem působících na jimi řízeném pracovišti a v případě zjištění chybějících pracovníků


sdělí tuto skutečnost vedoucímu záchranných prací, který organizuje po nich pátrání. 9.4

Monitoring úniku CO do ovzduší Pracovníci obsluhy vybraných pracovišť s plynovým zařízením mají k dispozici pro užívání osobní analyzátory CO. Na rozhodujících místech plynového hospodářství jsou umístěny stabilní analyzátory CO. Tyto analyzátory mají speciální konstrukci, která umožňuje i dlouhodobé umístění v prostoru s nebezpečím výskytu i velmi vysoké koncentrace CO bez možnosti zničení čidla. Jsou vyrobeny s jiskrovou bezpečností pro prostředí zóny 2. Analyzátory centrálního monitoringu pracují jako dvoustupňové, kdy hodnota prvního stupně signalizace je obvykle nastavena na 60 ppm CO s 3 minutovým zpožděním, hodnota druhého stupně je nastavena na 100 ppm CO s 3 minutovým zpožděním signalizace. Při signalizaci 2 stupně stacionárního monitoringu CO provádí jednotka HZS okamžitý výjezd do ohroženého prostoru. •

•

• • • •

•

Ve vnitřních i venkovních prostorách kotelny teplárny a rozmrazovny teplárny jsou nainstalovány čidla typu GECO v celkovém počtu 62 čidel, která jsou svedena do vyhodnocovacích ústředen na velíny kotlů K5-8, velín kotle K11 a na velín zauhlování. Strojovna teplárny je monitorována v 6 místech analyzátorem plynu UNOR 6N CO, který je umístěn v panelu stroje TG2 s vyvedenou signalizací na centrální velín strojovny. Signalizace I. stupně je zde nastavena na 26 ppm a II. stupeň při překročení 30 ppm Směsná stanice plynu SJV je monitorována 4 čidly GECO 41 Nová ústřední směsná stanice je monitorována dvěma čidly GECO Zařízení pro úpravu VP a OC kalů FLOTTWEG je monitorováno přenosným čidlem GD200 V prostoru možného nejvyššího výskytu CO (u spalovacího komínku vysokopecního plynu) jsou pro trvalý monitoring ovzduší umístěna celkem 4 čidla GECO: - čidlo č.1 rozvod VP plynu DN 3000 kolem silnice č.1/11 - čidlo č.2 střecha velínu VP1, VP2 - čidlo č.3 ochoz plynočistírny, 4.patro - čidlo č.4 jižní část předlohy VP plynu (napojení ohřívačů větrů VP 3,4) Optická a zvuková signalizace překročené hranice výskytu CO ve sledované oblasti je vyvedena na velín ústřední výtlačné stanice a na velín čistírny plynu závodu VPO, a.s. Při signalizaci čidla č. 1 nebo 4 informuje příslušná obsluha dispečink závodu 4 – Energetika a následně vedoucího směny provozu 47, který okamžitě zajistí kontrolní měření ovzduší na místě přenosným analyzátorem CO. Kontrolu čidle 2 a 3 provádí VPO, a.s. Případná následná opatření zajišťuje energetický dispečink. V prostoru zařízení pro regulaci přebytků vysokopecního plynu (nové spalovací komínky) je monitoring zabezpečen 7 čidly GECO -čidlo A – umístěné na sloupě směr Zářičí -čidlo B – umístěné na mostě směr sociální budova závodu 10 č.1 -čidlo C – umístěné na hlavním rozvodu vysokopecního a koksárenského plynu směr sklad Teplotechny -čidlo D – umístěné na sloupě směr Výtopna lokomotiv


• •

-čidlo E – umístěné na sloupě směr VPO, a.s. -čidlo F – výklopník VPO, a.s. -čidlo G – umístěné na hlavní plošině zařízení pro regulaci přebytků vysokopecního plynu Optická a zvuková signalizace překročení hranice CO ve sledované oblasti je vyvedena na velín ÚVS na mozaiku a na PC a dále je zabudována na hlavní plošině zařízení. Při signalizaci kteréhokoliv čidla (hodnota 60 ppm) obsluha ÚVS informuje 4/VD – Energetický dispečink a vedoucího směny provozu 47. Vedoucí směny provozu 47 spolu s manipulantem provedou kontrolu na místě. V případě, že před nebo po ověření správné funkce čidla dojde ke zvýšení obsahu CO v ovzduší na hodnotu 120 ppm, omezí se odfuk vysokopecního plynu na minimum (regulační klapy se nastaví na technologické minimum). Tím se ověří, zda původcem zvýšeného obsahu CO v ovzduší je zařízení pro regulaci přebytků vysokopecního plynu. Pokud k signalizaci zvýšeného obsahu CO dochází dále, přičemž čidlo je v pořádku a odfuk je omezen na minimum, postupuje vedoucí směny provozu 47 dále podle MPŘ pro hlavní rozvody topných plynů, koksárenského, vysokopecního a směsného plynu, kapitoly POKYNY PRO PŔÍPAD PORUCHY, HAVÁRIE A POŹÁRU. V případě, že zvýšený obsah CO v ovzduší způsobuje zařízení pro regulaci přebytků vysokopecního plynu je nutno odfuk omezit na minimum, případně odstavit fléry z provozu. Po odstranění příčiny je možno zařízení uvést do původního provozu. Vnitřní prostor elektrovelínu provozu 46 je monitorován 1 čidlem GECO s nastavením signalizace ve dvou stupních 60 a 80 ppm. Nově je nyní vybudován centrální monitoring výskytu CO v Mittal Steel Ostrava a.s. V jeho první etapě bylo zprovozněno celkem 27 čidel v těchto oblastech: (viz příloha) -plynojem č.1 -plynojem č.2 -ústřední výtlačná stanice -směsná stanice SJV -nová ústřední směsná stanice -čistírna plynu -oblast závodu 10 – Koksovna Vyhodnocovací ústředny z těchto oblastí jsou vyvedeny na centrální monitorovací ústřednu umístěnou na dispečinku energetiky a dále připojeny k dalším ústřednám na podnikovém dispečinku a na požárním útvaru přes podnikovou datovou siť. Postupy při signalizaci centrálního monitoringu CO jsou podrobně popsány v N-3.192 kap. 8.2. Poznámka: Chlorovny SJV, Frýdecká, Šenovská, UUV jsou monitorovány proti úniku chlóru do ovzduší měřidly CHLORATEK, ČOV Ostravice – kotelna je monitorována analyzátorem CO+CH4.


9.5 Seznam osobních analyzátorů

Typ přístroje Měřená veličina Měřící rozsah Provoz 46 – Teplárna - strojní úsek Mini PAC CO 0-2000 ppm COMOPAC CO 0- 200 ppm OX-TX 11 CO 0-1000 ppm Provoz 46 – Teplárna - elektro úsek TX 11 CO 0-2000 ppm OX-TX 12 (2x) CO 0-1000 ppm Provoz 47 – Hutní energetika – kanalizace a služby Mini responder CO CO 0 – 999 ppm (8x) Provoz 47 – Hutní energetika – kyslíkárna OX-11 O2 OX-12 O2 Provoz 47 – Hutní energetika – plynové hospodářství PAC III (10x) CO 0-2000 ppm PAC Ex (1x) výbušnost Ex 0-100% DMV OX-TX 12 (3x) CO 0-1000 ppm WARNEX C výbušnost Ex 0-100% DMV MX 21 (2x) CO, O2, SO2, H2, Ex Provoz 47 – Hutní energetika – zásobování teplem PAC III CO 0-2000 ppm OX-TX 12 CO 0-1000 ppm

Jméno p. Špalek

p. Osuch p. Fiala p. Pustelník

p. Diviš

Ing. Hlaváč

p. Vaněk

Poznámka: Na velínu plynojemu koksárenského plynu je k dispozici přístroj k inhalaci kyslíku pro případ otravy plynem. Obsluha plynojemu byla proškolena k používání tohoto přístroje. 9.6 Organizace prací na plynovém zařízení Pro každou plynovou akci se vždy zpracovává Harmonogram prací na plynovém zařízení. Obsahuje: • důvod provádění prací na plynové zařízení • přípravné práce nutná příprava ještě provozovaného zařízení stanovení termínu akce příprava materiálového zajištění, včetně zodpovědné osoby • vlastní průběh práce na plynovém zařízení odstavení zařízení a zajištění podmínek nástupu pro práce provedení vlastní práce uvádění zařízení do původního stavu • bezpečnost práce stanovení řídícího plynových prací a vedoucího údržbářských prací • popis všech předepsaných a nutných opatření stanovení OOPP zajištění prostoru zajištění spojení • schéma plynového zařízení podrobné vyznačení místa provádění práce a míst odstavení, propojení, umístění záslepek


•

schvalovací list přesný název prováděné práce na plynovém zařízení datum provádění prací zpracoval, funkce, telefon, podpis vedoucí práce, funkce, telefon, podpis schválil, funkce, telefon, podpis rozdělovník převzetí harmonogramu prací a úkolů v něm obsažených

9.7.1 Všeobecné zásady provozování plynových zařízení Topné plyny jsou v akciové společnosti Mittal Steel Ostrava a.s. mimo odloučené závody, rozváděny k jednotlivým odběratelům potrubím, které je rozděleno na dva úseky: a) Úsek hlavních rozvodů topných plynů v Mittal Steel Ostrava a.s. jehož majitelem a provozovatelem je závod 4 b) Úsek vnitřních rozvodů topných plynů, kde majitelem a provozovatelem jsou jednotlivé závody a firmy v Mittal Steel Ostrava a.s. Hranice jednotlivých úseků mezi hlavními plynovými rozvody závodu a vnitřními rozvody jednotlivých odběratelů jsou vymezeny tzv. delimitačními místy (body) písemně schválenými všemi odběrateli koksárenského, vysokopecního, směsného, zemního a degazačního plynu, kyslíku a acetylénu. Péče a udržování jednotlivých úseků v provozuschopném stavu vyplývá z předepsaných povinností majitele plynových zařízení a ČSN. Dojde-li k poruše nebo havárii na hlavních rozvodech topných a technických plynů Mittal Steel Ostrava a.s., a. s. přejímá řízení plynových prací na odstraňování poruchy nebo havárie - na ranní směně ve všední dny mistr nebo vedoucí směny provozu 47, na odpolední nebo noční směně, o sobotách, nedělích a svátcích vedoucí směny provozu 47. Zaměstnanec řídící plynové práce úzce spolupracuje s dispečinkem závodu , který koordinuje a zajišťuje požadavky vedoucího plynových prací s ostatními účastníky plynových prací (např. podnikový dispečink, Hasičský záchranný sbor, závody a firmy v Mittal Steel Ostrava a.s. apod.). V případě poruchy nebo havárie hlavních řadů plynu se stává dispečink závodu 4 - Energetika koordinačním orgánem a podnikový dispečink svou autoritou pomáhá zajišťovat jeho pokyny a příkazy. Současně zajišťuje dle rozsahu poruchy nebo havárie útvary záchranné zdravotní služby, protiplynové služby a svoz odborných a řídících zaměstnanců na místo poruchy. Oznamovací povinnost dispečinku jednotlivým útvarům a vedoucím zaměstnancům managementu Mittal Steel Ostrava a.s. je dána pokyny dispečerského řízení. Tento havarijní plán je zpracován pro oblast rozvodu koksárenského, degazačního a zemního plynu, pro něž jsou vydána Rozhodnutí o udělení státní licence, dále pro rozvod vysokopecního plynu, kyslíku a acetylénu.


9.7.2 Organizační struktura a odpovědnost řídících zaměstnanců za provozování hlavních rozvodů topných a technických plynů Hlavní rozvody koksárenského, vysokopecního, zemního a degazačního plynu, kyslíku a acetylénu v Mittal Steel Ostrava a.s. patří do správy a majetku závodu 4 - Energetika. Majitel a provozovatel je odpovědný za bezpečný a bezporuchový provoz vyhrazených zařízení společně s odbornými útvary závodu dle organizačního schématu závodu 4. Provozovatelem hlavních plynových rozvodů provoz 47 - Hutní energetika je odborná skupina dílen 472 - energetické rozvody, která provádí obsluhu a preventivní údržbu hlavních plynových rozvodů Mittal Steel Ostrava a.s. v plném rozsahu povinností vyplývajících z funkce majitele a provozovatele plynového zařízení. 9.7.3 Zaměstnanci odpovědní za provozování plynového zařízení • • • •

ředitel závodu vedoucí provozu 47 - Hutní energetika – držitel licence na distribuci plynu mistr 472 - energetické rozvody vedoucí směny provozu 47

9.7.4 Zaměstnanci pověření řízením plynových prací Řízením plynových prací v případě poruchy nebo havárie hlavních plynových rozvodů v Mittal Steel Ostrava a.s. je pověřen na ranních směnách mistr 472. Na odpoledních a nočních směnách a o sobotách a nedělích nebo ve dnech pracovního klidu řídí plynové práce vedoucí směny provozu 47 do příjezdu mistra skupiny dílen 472. V případě velkého rozsahu plynové poruchy nebo havárie spojené s těžkými, hromadnými nebo smrtelnými úrazy řídí organizaci plynových prací ředitel závodu 4 nebo jiná jím pověřená osoba (viz. kapitola 4 - PTHK). 9.7.5 Organizace protiplynové ochrany v Mittal Steel Ostrava a.s. je řízena podle organizační směrnice N-3.192 – Požární a protiplynová ochrana, kde jsou detailně popsány činnosti a opatření směřující k prevenci ochrany zdraví a majetku při provozu průmyslových zařízení: • • • • • • • • • •

postup při nežádoucím úniku jedovatého nebo nedýchatelného plynu systém stacionárního monitoringu CO evakuační opatření protiplynová služba a protiplynový sbor protiplynová četa údržbářská protiplynová četa záchranná ostatní uživatele dýchací techniky používání dýchací techniky, sebezáchranných dýchacích přístrojů, oživovací a křísící techniky minimální vybavení detašované protiplynové služby (protiplynové místo) zdravotní a odborná způsobilost členů protiplynové služby


V rámci Mittal Steel Ostrava a.s. byli spoluprací a řízením zabezpečovacích prací a záchranných prací při poruchách a haváriích hlavních rozvodů plynů pověřeny tyto útvary: • • • • • • •

podnikový dispečink, dispečink závodu hasičský záchranný sbor Mittal Steel Ostrava a.s. protiplynová služba Mittal Steel Ostrava a.s. bezpečnost práce Mittal Steel Ostrava a.s. záchranná služba - zdravotní středisko protiplynové čety jednotlivých závodů v Mittal Steel Ostrava a.s.

9.7.6 Povinnosti zaměstnanců Mittal Steel Ostrava a.s. při zjištění poruch nebo havárií na hlavních řadech Každý zaměstnanec, pokud zjistí na plynových zařízeních poruchu nebo závadu, která ohrožuje bezpečnost nebo provoz plynových zařízení je o tom povinen informovat svého nejbližšího nadřízeného vedoucího zaměstnance, v případě jeho nedosažitelnosti informovat příslušný závodní dispečink. Při volání zachová tento postup: • uvede jméno a příjmení • uvede nejbližší číslo orientačního bodu záchranné služby • ohlásí o jakou poruchu jde, počet ohrožených osob a odpovídá na doplňovací otázky • sluchátko odloží jen na pokyn volaného Dále podle situace na místě zajišťuje pomoc ohroženým osobám a to tak, aby neohrozil vlastní život. Zajišťuje prostor předpokládaného zamoření plynem proti vstupu osob. Podle situace na místě volá na pomoc další osoby a upozorňuje na nebezpečí otravy plynem osoby pracující v přilehlých objektech. 9.7.7 Součinnost dispečerských složek podnikový dispečink Mittal Steel Ostrava a.s. Po obdržení zprávy o poruše nebo havárii na hlavních plynových rozvodech okamžitě uvědomí dispečink závodu 4 - Energetika. Uvědomí HZS Mittal Steel Ostrava a.s. a požádá o okamžitý výjezd do místa poruchy s potřebnou technikou. V případě těžké, hromadné nebo smrtelné plynové otravy zajišťuje svoz odborných a vedoucích zaměstnanců managementu do podniku dle platných směrnic a dispečerských pokynů. Dále je podnikový dispečink povinen při větším rozsahu škod a smrtelných úrazech provést ohlašovací povinnost na státní orgány dle platných směrnic a pokynů pro dispečerské řízení. Podnikový dispečink po předání zprávy o poruše nebo havárii dispečinku závodu je povinen plnit požadavky dispečinku závodu, který přejímá řídící funkci ve spolupráci s řídícím plynové práce na místě.


dispečink závodu • •

•

•

•

•

Když má první zprávu o poruše nebo havárii závodní dispečink tak informuje podnikový dispečink a HZS. Dispečink závodu po obdržení oznámení o poruše nebo havárii okamžitě organizuje pomocí odborných zaměstnanců provozu 47 odstraňování poruchy. Dispečink závodu dle rozsahu poruchy zapojuje do akce protiplynové čety svého závodu, údržbu provozu 49 a dle místa poruchy (úniku plynu) plynové čety jednotlivých závodů Mittal Steel Ostrava a.s. Dle potřeby žádá podnikový dispečink o vyslání protiplynové čety příslušného závodu podle plánu rajonizace jako posilu vedoucího směny provozu 47 a HZS. Na odpoledních a nočních směnách a o sobotách a nedělích organizuje dispečink závodu odstranění poruchy přes vedoucího směny provozu 47 a zároveň zajišťuje svoz řídících zaměstnanců skupiny dílen 472 z ranní směny včetně obsluhy hlavních rozvodů plynu a údržby 49. Svoz zaměstnanců řeší s podnikovým dispečinkem a vlastními vozidly. Pro operativní zásah do příjezdu zaměstnanců obsluhy a údržby použije vedoucí směny protiplynové čety provozu 49. Dispečink závodu úzce spolupracuje s podnikovým dispečinkem a zajišťuje svoz a informování vedení závodu 4. Průběžně informuje podnikový dispečink o postupu prací na odstraňování poruchy a následných škodách. Dispečink závodu je v nepřetržitém spojení s vysílačkou s řídícím zaměstnancem plynových prací a vedoucím směny provozu 47. Spojení vysílačkou s vedoucím směny provozu 47 udržuje i v době normálního provozu a to nepřetržitě.

Hasičský záchranný sbor Mittal Steel Ostrava a.s. •

•

• •

•

Dispečink HZS okamžitě po obdržení informace o poruše nebo havárii hlavních rozvodů plynů vysílá na místo události vůz technické první pomoci se záchranným družstvem. Materiální vybavení záchranného družstva se řídí dle rozsahu druhu poruchy (únik plynu, hoření plynu, otrava plynem apod.). Dispečink HZS okamžitě informuje o výjezdu dispečink závodu 4 a podnikový dispečink. Dále dle druhu a rozsahu poruchy zajišťuje pohotovostní zdravotní službu - úrazový vůz a asistenci podnikové protiplynové služby vybavené dýchacími přístroji. Při větším rozsahu poruchy, požáru a hromadné otravě plynem dle vlastního zhodnocení situace na místě zajišťuje příjezd dalších požárních útvarů. Velitel výjezdového družstva HZS po příjezdu na místo poruchy se stává velitelem zásahu, spojí se s vedoucím plynových prací provozovatele a společně řeší postup prací při likvidaci poruchy. Do příjezdu odborného zaměstnance provozovatele hlavních plynových rozvodů (mistra skupiny dílen 472, případně vedoucího směny provozu 47) řídí a zajišťuje záchranné práce velitel výjezdového družstva HZS dle vlastního uvážení. Zejména zajišťuje první pomoc postiženým osobám, zajišťuje prostor předpokládaného zamoření plynem, vypnutí zdroje iniciace vzniku požáru nebo výbuchu plynu. Dále provádí ochranu přilehlých objektů (potrubí) a evakuaci zaměstnanců.


•

Odborné plynové práce řídí pověřený zaměstnanec provozovatele (odstavení plynovodu, snížení tlaku plynu, odplynění potrubí apod.). Odborný zaměstnanec provozovatele je povinen seznámit velitele HZS s nebezpečnými místy a médii dopravovanými v satelitních potrubích v místě poruchy. Požární práce spojené s první pomocí postiženým osobám, hašení a ochrana přilehlých objektů, evakuace osob a pod. řídí velitel výjezdového družstva HZS.

9.7.8 Opatření k předcházení poruch a havárií na hlavních rozvodech topných a technických plynů a míst se zvýšeným nebezpečím vzniku poruch a havárií K zamezení poruch a havárií, popřípadě k minimalizaci těchto poruch jsou prováděny zaměstnanci obsluhy a preventivní údržby pravidelné periodické kontroly technického stavu a těsnosti hlavních rozvodů koksárenského, vysokopecního, zemního a degazačního plynu, kyslíku a acetylénu v Mittal Steel Ostrava a.s. Obsluha kontroluje zejména: • těsnost přírubových spojů a armatur • odvodňovače a výšku hladin tlakových pojistek (1x za den v létě, v zimních měsících 1 x za 8 hodin) • kontrola technického stavu potrubí a podpěrných sloupů - uložení potrubí, technický stav, stupeň koroze (1 x měsíčně) • kontrola funkce uzávěru spalovacího komínku (1x za půl roku) • kontrola zánosu v potrubí (2x ročně) • přetáčení a promazání armatur (2x ročně) • kontrola provozuschopnosti sekčních armatur a mechanických záslepek (polské uzávěry) - 2x ročně • kontrola funkce technologického zařízení spalovacího komínu koksárenského plynu včetně automatické regulace (2x ročně) Podrobný popis způsobu, rozsahu a časového rozvrhu provádění pravidelných periodicky se opakujících kontrol je uveden v MPŘ pro hlavní rozvody topných plynů. 9.7.9 Pokyn pro odstavení hlavních plynových rozvodů z provozu K odstavení hlavních plynových rozvodů nebo jejich částí a úseků může dojít jen za výjimečných podmínek tj. porucha, havárie nebo při plánované opravě. a) Odstavení z titulu oprav je možné provést jen na základě zvlášť vypracovaného a schváleného harmonogramu a technologického postupu plynových prací. b) Odstavení plynového potrubí z titulu poruchy nebo havárie, kde hrozí nebezpečí z prodlení, je možno provést bez harmonogramu s tím, že odstavení plynovodu nebo jeho části řídí pověřený odborný zaměstnanec provozovatele s dispečinkem závodu ve spolupráci s podnikovým dispečinkem Mittal Steel Ostrava a.s. Pověřený řídící zaměstnanec odstavných prací rozhodne na místě o postupu odstavných prací dle charakteru, rozsahu a


stupně nebezpečí poruchy nebo havárie. Řídící zaměstnanec je povinen dodržovat při odstavování plynovodu platné provozní a bezpečnostní předpisy (MPŘ), požární předpisy a ustanovení dle havarijního plánu. 9.8

Analýza rizika úniku topných plynů a kvalifikovaný odhad následků V areálu podniku se přepravuje v plynovodech velké množství směsí plynů za nízkého přetlaku. Řada složek těchto směsí je hořlavá a vytváří se vzduchem výbušné směsi, další jsou toxické. Z těchto důvodů výron a únik může způsobit vytvoření situace pro vznik požáru, výbuchu, nebo jejich kombinace nebo dojde k toxickému zamoření okolí, které při inverzní situaci v počasí může být značné rozsáhlé. Pokud nedojde k včasnému zastavení úniku, může změnou hydrodynamických podmínek proudění plynu dojít k situaci, že malou rupturou bude vytékat většina přepravovaného množství plynu. K výronu nebo úniku může dojít z různých důvodů (např. únava konstrukčních materiálů, koroze, vytlačení kapaliny z odvodňovačů, špatné odvodnění potrubí a následná destrukce potrubí vlivem přetížení kondenzátem aj.)

9.8.1 Analýza následků pro případ požáru anebo výbuchu Analýza následků spočívá v modelování maximálních následků průmyslových havárií z hlediska rozptylu a případné exploze nebezpečných látek. Kvalifikovaný odhad následků pro případ požáru a/nebo výbuchu plynných látek se provádí metodou programu ROZEX, toxického rozptylu plynných látek metodou programu ALOHA. Pro postup modelování je rozhodující množství látky, které ze zařízení uniká za jednotku času. Cílem analýzy je v tomto případě určení odhadu následků výbuchu uniklé látky (viz tabulka účinků přetlakové vlny). Pro odhad je důležitá znalost vzdáleností, kam může při výbuchu látky mrak plynu dosáhnout a jeho šířka za dané stability počasí. Epicentrum výbuchu je v místě průměrné koncentrace DMV – HMV ve směru šíření oblaku plynu. Směsi par hořlavých kapalin a plynů jsou za obyčejné teploty většinou těžší než vzduch, proto se mohou dostávat do prohlubní, kanalizace a kabelových šachet a tudy se šířit do značných vzdáleností. Nebezpečnou vzdáleností se rozumí vzdálenost hranice oblaku s koncentrací na dolní mezi výbušnosti od místa úniku. Pro hrubý odhad účinků výbuchu jsou definována 3 pásma účinků: a) Pásmo silného rozrušení budov a staveb, 100% ztráty na lidech – poloměr přetlaku nad 0,1 MPa, b) Pásmo středního rozrušení budov a staveb – poloměr přetlaku mezi 0,1 a 0,003 MPa, c) Pásmo slabého rozrušení, poranění osob pro přetlak 0,03 – 0,01 MPa. Pokud dojede k výbuchu plynných směsí v uzavřeném prostoru, může přetlak být až 10x vyšší než tlak před výbuchem. Po výbuchu dojde většinou k požáru. V otevřeném prostoru může rychlost postupu plamene při výbuchu dosáhnout až 200 m/s. Tlak v čele tlakové vlny závisí na koncentraci látky a mění se vzdáleností od centra výbuchu. Jeho hodnota je řádově kPa až desítky kPa. Významná zranění nastávají již od přetlaku 5 kPa. Pokud se jedná o únik těkavé kapaliny nebo plynu, které nejsou iniciovány bezprostředně, vytváří se oblak, který se může táhnout na velkou vzdálenost. Při jeho rozptylování dochází k jeho zřeďování vzduchem a koncentrace okrajů oblaku klesá pod spodní mez zápalnosti a směs plynů se vzduchem pod touto


koncentrací nepředstavuje nebezpečí vznícení. Vzdálenost, na kterou se může oblak rozšířit, závisí na typu úniku a převládajících podmínkách počasí v okamžiku události. Koncentrace a doba trvání se vyhodnocuje počítačovými modely, které spojují přijatelný fyzikální popis chování oblaku s empirickými daty. Chování oblaku hutného plynu při nízkých teplotách je komplexní záležitostí a matematické modely tento obraz nezbytně zjednodušují. Proto se rozlišují okamžité úniky, jako je např. narušení skladovací nádoby a kontinuální úniky, jako je např. neřízený únik z potrubí. Pomocí těchto modelů se vyhodnocuje velikost plochy těmito úniky zasažené. Je-li únik z narušeného potrubí nebo poškozené příruby iniciován bezprostředně, může hořet jako tryskový plamen (Jet Fire) nebo plošný požár kaluže (Pool Fire). Je-li oblak iniciován po delší době, může vzniknout požár zpětným zážehem (Flash Fire) ke zdroji úniku. Dalšími událostmi může být exploze uvolněného oblaku par (UVCE – po masivním úniku těkavé kapaliny) nebo exploze oblaku expandujících par vroucí kapaliny (BLEVE), které mohou nastat po destrukci skladových nádob v ohni. Při událostech UVCE a BLEVE dojde ke vzniku ohnivé koule (Fireball) s výraznou tepelnou radiací a vzdušné rázové vlně. Požáry jsou dále doprovázeny kromě vývoje tepla i únikem spalin do ovzduší, které mohou mnohdy obsahovat i vysoký podíl jedovatých složek a může docházet k vylučování vloček sazí. Zápalné (iniciační) zdroje mohou být různé: • Otevřený plamen (hořáky, ohniště, svařování, spalovací motory aj.) • Žhnoucí látky (např. cigareta) • Horké povrchy (topná tělesa, teplovody, parovody, výfuky, součásti strojů, kde dochází ke tření) • Elektrická zařízení při poruše své normální funkce (zkraty, uvolněné svorky aj.) • Elektrostatické výboje (proudění kapaliny, tření obuvi na podlaze z nevodivých materiálů, používání prádla ze syntetických materiálů, proudění nebo víření prachu, hnací řemeny aj.) • Jiskry při mechanickém opracování materiálů (údery, broušení) • Přehřáté plyny (spalovací plyny, vodní pára) • Velké množství tepla vzniklé chemickou reakcí (rozklady tepelně nestálých látek, doutnání materiálů, např. uhlí, pilin, pomalá oxidace pyroforických látek (sulfidy), rozklad výbušnin) • Působení tepelného a světelného záření (infračervené záření, fokusace, sluneční záření, laserové záření aj.) • Výboj blesku Údaje z modelování maximálních následků plynových havárií pro typ havárie: Požár / Výbuch Toxický rozptyl Ve smyslu legislativy EU a připravované legislativy ČR pro komplexní havarijní plánování jsou převzaty ze vzorově zpracovaného HP pro závod 10 – KOKSOVNA (zpracovatel VÚBP Praha, RNDr. S. Malý). Rovněž byly převzaty některé údaje o nebezpečných látkách a vzory havarijních karet.


Zdroj rizika – plynová potrubí nebo zařízení s plyny nebo parami kapalin Scénář: Exploze typu UVCE (Unconfined Vapor Cloud Explosion) = Exploze uvolněného oblaku par Exploze oblaku, nebo vrstvy hořlavého plynu, nebo par po prasknutí rozhodujícího zařízení (např. potrubí) v závislosti na dynamice úniku nebo celkovém množství látky uvolněném z otvoru. Poškození zařízení s hořlavými plyny nebo parami kapalin. Vznik exploze se uvažuje v momentě, kdy množství explozivního plynu je maximální (většinou po 1 až 10 minutách trvání úniku). Účinky: Projevují se v kruhové zóně mimo zařízení, přičemž epicentrum zóny je závislé na momentálních meteorologických podmínkách (směr a rychlost vanutí větru). Účinky jsou hlavně tlaková vlna a tepelná radiace. Zóna ohrožení koresponduje: - s mírou úmrtnosti 1% popálených (dávka tepelné radiace 5 kW/m2 po dobu 2 minut), - s prahem významného popálení (dávka tepelné radiace 3 kW/m2 po dobu 2 minut), - s prvními škodami a významnými zraněními následkem tlakové vlny (5 kPa), - s prvním projevem úmrtí (1%) jako následku tlakové vlny (14 kPa). Parametry ZPH Transport plynu (požár / výbuch) Druh činnosti: transport plynu Místo: Plynovod VP

Typ havárie: požár/výbuch Stupeň ohrožení: (totální ruptura)

Typ počasí: DMV (20 % obj.) * D, 5 m/s 38,4 m ** DN 3300 F, 2 m/s 140,0 m objemový průtok 155 F, inverze, 1 210,4 m 000 m3/h m/s Plynovod KP Typ počasí: DMV (4 % obj.) * D, 5 m/s 41,5 m ** DN 2200 F, 2 m/s 154,9 m objemový průtok 40 000 F, inverze, 1 232,9 m m3/h m/s Plynovod acetylén Typ počasí: DMV (1,5 % obj.) * D, 5 m/s 25,6 m ** DN 50 F, 2 m/s 92,9 m objemový průtok 60 F, inverze, 1 139,7 m m3/h m/s * možná iniciace od místa úniku + zóna ohrožení přetlakem (kPa) od epicentra v metrech

Přetlak 10 kPa 74,8 m 198,4 m 291,9 m Přetlak 10 kPa 74,5 m 185,6 m 271,5 m Přetlak 10 kPa 45,0 m 108,5 m 158,4 m

+


** popř. i jiná světlost potrubí v případě, že nebudou provedena žádná protiopatření a po určité době dojde k vytékání max. množství plynu dodávaného do potrubí DMV – dolní mez výbušnosti 9.8.2 Analýza následků pro případ toxického rozptylu plynných látek Základními aspekty řešení jsou množství uniklé látky, její fyzikálně-chemické vlastnosti a referenční hodnoty NPK (nejvyšší přípustná koncentrace) a IDLH (Immediatelly Dangerous For Live Health – koncentrace bezprostředně ohrožující lidské zdraví a život). Dalšími faktory jsou povětrnostní situace, terén, zástavba, druh zařízení, povaha úniku látky a volba modelu rozptylu (Gaussův model pro hodnotu rovnou nebo menší než 1). Tímto postupem se stanoví stopa rozptylu toxické látky – její délka a šířka pro dané úrovně zamoření, pro různě vysoko nad zemí položená místa úniku (viz obrázek rozptylu pro potrubní systémy umístěné v různých výškách nad terénem a pro odvodňovače v havarijních kartách). Tyto odhady byly provedeny pro tři různé stability počasí – D 5, F 2 a F 1 – přízemní inverze. D5 – rychlost větru 5 m/s (intenzita slunečního záření ve dne střední až mírná, oblačnost oblohy v noci kolem 5/10) F 2 – rychlost větru 2 m/s (oblačnost oblohy v noci < 5/10) F 1 – rychlost větru 1 m/s (inverze) Pro informaci o velikosti nebezpečí existuje pro nejtoxičtější látky tzv. „probit funkce“, která vyjadřuje určitou pravděpodobnost úmrtí pro člověka (průměrný typ – dospělý muž o váze 70 kg, při výměně vzduchu 0,4 m3 /30 min.) v závislosti na expozici (koncentrace x čas). Množství Doba smrtelné expozice (min) CO 2% 50 % 98 % (ppm) 120,00 530 922 1605 300,00 212 369 642 1000,00 64 111 193 1600,00 40 69 120 3000,00 21 37 64 6000,00 11 18 32 10000,00 6 11 19 13000,00 5 9 15

Množství Doba smrtelné expozice (h) CO (ppm) 2% 50 % 98 % 120,00 300,00 1000,00 1600,00 3000,00 6000,00 10000,00 13000,00

8,83 3,53 1,06 0,66 0,35 0,18 0,11 0,08

15,37 6,15 1,84 1,15 0,61 0,31 0,18 0,14

26,74 10,70 3,21 2,01 1,07 0,53 0,32 0,25

Obecně únik toxické látky: Následky úniků toxických látek jsou časově závislé a měří se podle vzdáleností a počasí. Je nezbytné vyhodnotit koncentrace a trvání oblaků toxického plynu v různých vzdálenostech po směru větru od místa úniku. Tyto údaje v kombinaci s informacemi o expozici umožňují určit odhad plochy zamoření a stupně zasažení osob (tzv. míru úmrtnosti). Při konkrétní situaci mohou nastat i děje, které zmenšují předpovězené následky, např. při požáru stoupá ohřátý vzduch vzhůru a strhává oblak toxického plynu. Koncentrace toxické látky je uvnitř budovy do určité doby nižší než venku. Naopak vlivem inverze může dojít k velkému plošnému zasažení okolí toxickou látkou a tento stav může trvat značně dlouhou dobu.


a) Pomalý nebo kolísavý únik V tomto případě je nepravděpodobné, že by kdokoliv mimo daný prostor byl bezprostředně závažně postižen. Pokud existuje předpoklad, že se únik nedostane rychle pod kontrolu nebo časem ještě vzroste, je žádoucí evakuovat osoby z blízkosti místa úniku a ze zóny ve směru vanutí větru za předpokladu, že to zvýší jejich bezpečnost. b) Rychle probíhající události s omezeným trváním Tyto události lze dostat pod kontrolu relativně rychle a evakuace zde není nejvýhodnější. Jakýkoliv vytvořený toxický oblak je omezen ve své velikosti a pravděpodobně přejde přes určité místo relativně rychle. Nejvhodnější pro osoby je setrvat uvnitř budov, ve vyšších patrech, za uzavřenými okny a dveřmi, příp. provést základní ochranná opatření. c) Závažná průmyslová havárie s náhlým únikem velkého množství toxické látky Vytváří se velký toxický oblak (např. únik většiny obsahu skladové nádoby do atmosféry) jako následek porušení potrubí, pláště tanku, krytu průlezného otvoru atd. Ačkoliv pravděpodobnost takovéto události je extrémně nízká, následky mohou být velice závažné pro osoby nalézající se v blízkosti havárie a ve směru šíření oblaku. Úlohou zásahových a záchranných složek je vyprošťování, první pomoc a ošetření zraněných a zabezpečení postižené zóny. Zásadním rozdílem mezi únikem toxického a hořlavého materiálu je, že toxický oblak má sklon být nebezpečný při mnohem nižších koncentracích, než oblaky hořlavé, a tudíž zůstává nebezpečný na mnohem větší vzdálenosti při svém pohybu ve směru větru. V některých případech je nebezpečí největší poblíž zdroje úniku a v blízkosti oblaku ve směru vanoucího větru, v jiných případech (úniky plynů z potrubních systému vedených v různých výškách) se projeví maximální účinek až v určité vzdálenosti od zdroje úniku. Řád evakuace se přizpůsobuje časovým možnostem a odhadu maximálního působení oblaku toxické látky. Z těchto důvodů musí velitel zásahu se skupinou havarijního řízení učinit rozhodnutí o způsobu a čase zahájení záchrany osob z budov. Zdroj rizika – plynová potrubí Scénář: Okamžitý lom potrubí s největším hmotnostním průtokem Počasí ovlivňuje následky nehody, proto je nutné uvažovat z hlediska rozptylu nepříznivé povětrnostní podmínky (velmi stabilní atmosféra a malá rychlost větru). V zásadě lze uvažovat 2 případy: a) Dobré rozptylové podmínky b) Přízemní inverze Účinky: Zóna ohrožení odpovídá inhalaci dávky nebezpečné látky, která má za následek první úmrtí a první závažné účinky na zdraví lidí. Tvar zóny ohrožení je protáhlý (zpravidla elipsovitý), orientovaný ve směru větru. Pokud zóna ohrožení nevykazuje specifické topografické znaky, je vhodné uvažovat kruhový tvar této oblasti s poloměrem odpovídacím nejdelšímu rozměru elipsy.


Druh činností: transport plynu Místo: Plynovod VP Typ počasí: DN 3300 D, 5 m/s 0 m 4m 6m 8m 12 m 15 m 19 m F, 2 m/s 0 m 4m 6m 8m 12 m 15 m 19 m F, 0m inverze, 4 m 1 m/s 6m 8m 12 m 15 m 19 m

Typ havárie: toxický rozptyl Stupeň ohrožení: totální ruptura IDLH, d/š stopy NPK, d/š stopy 1600, 0-295/41 120, 0-1425/167 1600, 0-289/40 120, 0-1413/242 1600, 8-282/52 120, 0-1413/167 1600, 24-270/33 120, 2-1406/167 1600, 79-228/21 120, 43-1393/167 1600, nebude dosaž. 120, 57-1379/159 1600, nebude dosaž. 120, 112-1345/152 1600, 0-1421/99 120, 0->10000/470 1600, 0-1393/83 120, 0->10000/431 1600, 23-1359/91 120, 0->10000/431 1600, 71-1297/78 120, 0->10000/431 1600, 263-1132/61 120, 100 až>10000/431 1600, 555-841/24 120, 435 až>10000/431 1600, nebude dosaž. 120, 368-9900/392 1600, 0-2270/152 120, 0->10000/910 1600, 0-2242/121 120, 0->10000/758 1600, 0-2210/121 120, 0->10000/758 1600, 0-2181/121 120, 0->10000/757 1600, 270-2101/94 120, 0->10000/757 1600, 242-1848/91 120, 0->10000/757 1600, 585-1567/59 120, 404->10000/606

Druh činností: transport plynu Místo: Plynovod KP Typ počasí: DN 2200 D, 5 m/s 0 m 4m 6m 8m 10 m 12 m 16 m 19 m F, 2 m/s 0 m 4m 6m 8m 10 m 12 m

Typ havárie: toxický rozptyl Stupeň ohrožení: totální ruptura IDLH, d/š stopy NPK, d/š stopy 1600, 0-68/turbulence 120, 0-305/58 1600, nebude dosaž. 120, 6-299/40 1600, nebude dosaž. 120, 22-292/38 1600, nebude dosaž. 120, 39-281/33 1600, nebude dosaž. 120, 62-264/27 1600, nebude dosaž. 120, 93-238/21 1600, nebude dosaž. 120, nebude dosaž. 1600, nebude dosaž. 120, nebude dosaž. 1600, 0-297/23 120, 0-1457/98 1600, 77-217/11 120, 11-1422/83 1600, nebude dosaž. 120, 79-1388/83 1600, nebude dosaž. 120, 121-1347/76 1600, nebude dosaž. 120, 216-1279/68 1600, nebude dosaž. 120, 258-1169/61


16 m 1600, nebude dosaž. 120, nebude dosaž. 19 m 1600, nebude dosaž. 120, nebude dosaž. F, 0 m 1600, 0-433/38 120, 0-5475/227 inverze, 4 m 1600, 1-383/24 120, 0-5060/227 1 m/s 6 m 1600, 157-277/12 120, 0-5060/227 8 m 1600, nebude dosaž. 120, 0-3568/154 10 m 1600, nebude dosaž. 120, 85-2670/152 12 m 1600, nebude dosaž. 120, 141-2670/121 16 m 1600, nebude dosaž. 120, 391-2170/91 19 m 1600, nebude dosaž. 120, 620-1673/58 NPK – nejvyšší přípustná koncentrace,IDLH – koncentrace bezprostředně ohrožující život

10

ŘEŠENÍ SMOGOVÉ SITUACE Smogové situace řeší vydaný Regulační řád - smogového varovného a regulačního systému pro oblast Ostravska. Signály vyhlašuje řídící pracoviště - pobočka ČHMÚ Ostrava na základě hodnot měřící sítě automatizovaného imisního monitoringu a předpovědi rozptylových podmínek pro oblast Ostravska. Signály vydávané řídícím pracovištěm přebírá podnikový dispečink Mittal Steel Ostrava a.s. tel: 596 222 975, 595 687 3 33 fax: 595 682 666 Po vyhlášení signálu upozornění je podnikovým dispečinkem Mittal Steel Ostrava a.s. na základě aktuální situace v podniku předběžně určeno, jakým způsobem budou regulovány spékací pásy a teplárna v případě vyhlášení signálu první regulační stupeň. Tento předběžný postup sdělí podnikový dispečink Mittal Steel Ostrava a.s. energetickému dispečinku a vedoucímu výroby (směny) provozu 46 Teplárna. Signál upozornění Nedojde ke změnám ve výrobě, současně se připravují opatření na regulovaných zdrojích Zodpovědní: podnikový dispečer Mittal Steel Ostrava a.s., dispečer závodu 4 a vedoucí výroby provozu 46 - Teplárna. Regulační stupně: Nastává povinnost regulace zdrojů emisí podle zpracovaných variant Regulačního řádu. O použité variantě rozhoduje podnikový dispečink Mittal Steel Ostrava a.s. a to na základě aktuální situaci v podniku, přičemž v průběhu regulace může být použitá varianta změněna. O změně použité varianty musí být informována ČIŽP OI Ostrava Telefonní číslo ČIŽP - OI Ostrava: tel. 596 611 867, 596 611 668, fax: 596 611 713, záznamník 596 611 181 Výroba páry v teplárně je regulována v závislosti na použité variantě A, B nebo C. Povinnost


plnit regulační opatření u všech určených zdrojů nastává do 4 hodin od vyhlášení signálu 1 regulační stupeň. V případě mimořádných situací (poruchy nebo havárie apod.) bude způsob regulace řešen operativně a to tak, aby nedošlo k závažným následkům nebo škodám na výrobním zařízení. Těmito opatřeními se v závislosti na použité variantě regulace sníží emise SO2 ve společnostech Mittal Steel Ostrava a.s. a VPO, a.s. o 25 %, emise tuhých znečišťujících látek o 8,31 až 19,39 % a emise NOx o 5,59 až 6,47 %. Při propočtu emisí se vychází z maximálního hodinového provozního výkonu teplárny, který v zimním období činí 1350 t páry, dále z výroby 75 000 m3 /h odsířeného koksárenského a 800 000 m3 / h vysokopecního plynu a plného provozu výrobních agregátů včetně plynových kotlů na teplárně. Zrušení signálu první regulační stupeň, resp. upozornění podnikový dispečink Mittal Steel Ostrava a.s. neprodleně předá dispečerskému pracovišti závodu. 11

POVODŇOVÝ PLÁN Postup při řešení povodňových situací řeší Povodňový plán pro Mittal Steel Ostrava a.s. a obsahuje: • stupně povodňové aktivity: I. stupeň – stav bdělosti II. stupeň – stav pohotovosti III. stupeň – stav ohrožení • opatření, které je nutno provést při vyhlášení povodňové aktivity • odtokové poměry ve spádové oblasti k řece Ostravici k řece Lučině u Slezskomlýnského náhonu • charakteristika ohrožených objektů dle zkušeností z povodně roku 1997 • organizace povodňové služby - povodňová komise Mittal Steel Ostrava a.s. - organizace povodňové služby - povodňové prohlídky - předpovědní a hlásné služby - organizace hlídkové služby - měření vodních stavů na ČOV Lučina vodoznakem se zeleným, žlutým a červeným označením I, II a III stupně - evidenční a dokumentační práce - spojení v době povodní - technika a technické prostředky k využití v rámci povodňového plánu - statut povodňové komise Mittal Steel Ostrava a.s.


12

PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD HAVARIJNÍHO ZHORŠENÍ JAKOSTI VOD Za havarijní zhoršení jakosti vod je považováno dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) mimořádné závažné zhoršení, popřípadě mimořádné závažné ohrožení jakosti vod. Za ohrožení jakosti vod se též považují technické poruchy a závady, které předcházejí vniknutí závadných látek do vod, úniky ropných látek a radioaktivních látek. V plánu opatření pro případy havarijního zhoršení jakosti vod závodu 4 – Energetika jsou zařazeny tyto objekty: 1. Demi stanice II 2. Olejové hospodářství 3. ČOV Lučina 4. ČOV Ostravice 5. Strojovna Teplárny a sklad olejů Teplárny S látkami závadnými vodám se zachází také v objektech, které nejsou zahrnuty (vzhledem k množství) v plánu opatření: • Zauhlování • Deemulgační čistírna • VH ZPO č.1, 2, 3 • Sklad olejů a naftová nádrž na ČS VPO + z. 13 • Kyslíkárna Tyto objekty mají plán opatření v případě havarijního zhoršení jakosti vod zapracovány v provozním řádu nebo v jiných příslušných předpisech (např. DTP).

Seznam kanalizačních sběračů a šachtic pro odběr vzorku:

Objekt 1. Demi II 2. Olejové hospodářství 3. ČOV Lučina 4. ČOV Ostravice 5. Strojovna a sklad olejů Teplárny

Kontrolní šachtice č. 3, 90 č. 2 ICa – č. 3

Zaústění do šachty – kmenový sběrač D3b, D3a – D3 FN č. 12 IC - č. 5

Seznam a maximální množství vodám závadných látek Objekt

Skladovaná látka

Počet zásobníku

HCL

Objem zásobníku (m3) 76

3

Celkový objem (m3) 228

1 1

Fe2(SO4)3

25

3

75

1

NaOH

40

3

120

Poznámka

Do 35% koncentrace Do 45% koncentrace


1 2 2

140 5000 5000

2 1 1

280 5000 5000

3 3

Ca(OH)2 Topný olej Hnědouhlený dehet Ca(OH)2 Fe2(SO4)3

40 80

2 2

80 160

4

Fe2(SO4)3

20

4

80

4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Ca(OH)2 oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje oleje

39 6,5 7 11,5 8 4 8 2,6 4 3 70 litrů 50 litrů 1,4 5,8 0,2

2 5 2 1 2 5 2 1 1 1 6 5 5 2 1

78 32,5 14 11,5 16 20 16 2,6 4 3 420 litrů 250 litrů 7 11,6 0,2

5 5 5 5

oleje oleje oleje oleje

1 0,8 25 25

10 4 2 1

10 3,2 50 25

5 5

oleje tuky

25 -

2 -

50 1590 kg

Do 40% koncentrace Do 40% koncentrace TG 1, 2, 4, 6, 7 TG 3, 10 TG 5 TG 8, 9 TD 1 až 5 TK 56/1 a 2 TK 60 EK 1 EK 32 Chladičky 1 až 6 EN 1 až 5 PN 1 až 5 Mobilní nádoba Sud na odpadní olej Nádoba mauser Zásobní nádoba TB 46 Ukapový olej odpadní Teresso 46 Mazací tuky

Postup při zjišťování havárie na koncových čistírnách odpadních vod: •

• •

•

Každý zaměstnanec v případě zjištění zhoršení nebo ohrožení jakosti odpadních vod na ČOV nebo kanalizaci nahlásí ihned tento stav na telefon 6230 – směnové řízení provozu 47 (chemie a voda) Směnové řízení posoudí, zda se skutečně jedná o havárii ČOV nebo kanalizace a výsledek nahlásí na 4/VD – energetický dispečink tel.: 7140 Energetický dispečink ohlásí vzniklou havárii řediteli závodu 4 (předsedovi havarijní komise z. 4) a podnikovému dispečinku. Podnikový dispečink dále postupuje dle N-3.186 Prevence a likvidace havárii V případě ohlášení havarijního zhoršení jakosti vod na příslušné koncové ČOV zajistí kanalizační skupina provozu 47 odběr kontrolních vzorků z kanalizační sítě na těchto stokách:


Pro ČOV Lučina Stoka A šachtice 24/2 Stoka B šachtice 36/1 Stoka HK šachtice 42/2 Stoka C šachtice 53/3

Pro ČOV Ostravice Stoka G šachtice 23/6 Stoka E šachtice 20/3 Stoka D šachtice 16/12 Stoka F-D šachtice 17/1

Schéma kanalizační sítě Mittal Steel Ostrava a.s. je v příloze. Výsledky a závěry z kontrolních odběrů nahlásí směnové řízení provozu 47 havarijní komisi z. 4, která koordinuje další postup a informuje o něm podnikový dispečink. 13

ŠKOLENÍ, NÁCVIK ŘEŠENÍ HAVARIJNÍCH SITUACÍ Povinností řídících a vedoucích zaměstnanců je pravidelné a soustavné školení podřízených. Je to nezbytný stupeň řízení k zajištění bezpečnosti provozu. Poskytuje zaměstnancům informace o bezpečném provádění úkonů v provozu, snižuje možnost vzniku havárií a zvyšuje účinnost odolnosti provozu. V Mittal Steel Ostrava a.s. je problematika školení komplexně řešena dle N-0.121 Vstupní školení je uloženo zákoníkem práce i zákonem o požární ochraně. Vstupnímu školení se podrobují všichni zaměstnanci. Cyklické (periodické), opakované školení se koná pravidelně s cílem aktualizace informací bezpečných pracovních postupů a obeznámení se specifickými procesy a zdroji rizik. Toto školení se diferencovaně provádí pro směnové služby a vedoucí směnových provozů (mistry), pro obsluhy zařízení podle funkcí a druhu činnosti (strojníci, topiči, údržba, ochrana a ostraha pod.). Součástí školení jsou cvičení pro ověření účinnosti havarijních plánů a jejich realizaci. Poskytuje přímé informace o účinnosti, identifikuje slabá místa a vybavuje zaměstnance zvláštními dovednostmi organizačního a technického charakteru. Havarijní plán - nácviky, cvičení a jejich význam Tato cvičení připravuje, organizuje, vyhodnocuje PTHK, který ze zjištěných nedostatků formuluje a ukládá nápravná opatření. Teoretické cvičení na havarijním plánu provede se rozbor dílčích úseků havarijního plánu a teoreticky se ověřují možná řešení • cvičení se provádí v učebně, v kanceláři, zasedací místnosti a pod. • účastní se ho zpravidla jen vedoucí zaměstnanci • ověřuje se koordinace činnosti podle havarijního plánu a funkčních úloh formou slovní, metodou popisnou, •


v Energetice se toto cvičení provádí 1x ročně v zasedací místnosti závodu 4 za účasti následujících vedoucích zaměstnanců: PTHK, vedoucí směny, mistři vybraných pracovišť

Praktické cvičení v provozním zařízení provádí se funkční cvičení a praktické ukázky s cílem procvičit technické a správní prvky s řešením modelových situací v provozním cyklu, • cvičení se provádí v jednotlivých provozech Energetiky • cvičení se zúčastní řídící zaměstnanci, vedoucí provozu a středisek až po směnové mistry, • cvičením se ověřují standardní havarijní situace, provozní procedury a odborné zásahové práce, • v Energetice se toto cvičení provádí jedenkrát ročně za účasti následujících pracovníků: PTHK, vedoucí směny, mistři jednotlivých pracovišť •

Komplexní cvičení v rámci komplexního cvičení se provede přezkoušení standardních krizových situací a všech prvků v plánu v praxi s technickým zabezpečením a podáváním kontrolních hlášení, • cvičení se provádí v terénu, ve všech důležitých provozech s využitím spojovacích prostředků • zúčastní se celé skupiny provozu, obsluhy v souběžně probíhající činnosti, vyhodnocovací skupiny, značkaři, rozhodčí služba atd. • ověřují se simulované činnosti v podmínkách provozu rozhodování a řešení situací v reálném čase podle dynamického scénáře, • v Energetice se toto cvičení provádí 1x za 3 roky ve všech objektech závodu za účasti následujících zaměstnanců: PTHK, vedoucí směny, mistři jednotlivých pracovišť, obsluhy zařízení na všech pracovištích teplárny •

13.1 Závěrečná ustanovení • •

•

změnové řízení HP provádí 4/T - Technika. Prověrka platnosti HP musí být provedena minimálně jednou za 12měsíců (obvykle k 1.3.) originál textu těchto HP včetně textu jednotlivých revizí je uložen u vydavatele,tj. na oddělení 4/T - Technika a je uchováván po dobu nejméně 5 let. kontrolou dodržování těchto HP pověřuji předsedu PTHK

Rozdělovník:

výtisk 1 2 3 4 5 6 7 8

4/ŘZ 4/VD vedoucí provozu 46 vedoucí směny strojní provozu 46 vedoucí směny elektro provozu 46 VT elektro provozu 46 vedoucí provozu 47 vedoucí směny provozu 47

Obecná část HP 4/40/01-98, vydání 2, revize 0

REVIZE HAVARIJNÍHO PLÁNU Vydání 2 platí od 1. 9. 2005 Číslo revize:

PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ A ŘEŠENÍ STAVŮ NOUZE V Mittal Steel Ostrava a.s. ZÁVOD 4 – ENERGETIKA ODBORNÝ GESTOR: držitelé příslušných licencí KONZULTACE: provozy 46, 47, 4/V, 4/K, 4/T ZPRACOVAL: 4/T – Ing. Pavel Ševčík

PLATÍ OD: 1. 9. 2005 VYDÁNÍ: 2

REVIZE: 0

DOPORUČILI: držitelé příslušných licencí Ing. Chudoba, Ing. Garba, Ing. Z.Schmejkal, Ing. J. Dorda PŘEZKOUŠEL: Ing. Stanislav Mikeska

SCHVÁLIL:

Ing. Milan Novotný

DNE: 1. 9. 2005 Aktualizace

1x ročně k 1.3 .nebo po likvidaci havárie, po cvičení

H A V A R I J N Í P L Á N

Recommend Documents