Gymnázium Vyškov Komenského náměstí 16

Gymnázium Vyškov Komenského náměstí 16 Písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky Vydaná podle § 44a odstavce 10 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonech v platném znění. S nebezpečnými chemickými látkami a přípravky je nakládáno na těchto úsecích: 1. 2. 3. 4.

V laboratoři a učebně Chemie, Fyziky a Biologie. Ve skladu chemických látek. V rámci údržby a při úklidu. Ve školní jídelně.

Nakládáním s látkou se rozumí činnost, jejímž předmětem je látka anebo přípravek Každý, kdo nakládá s chemickými látkami a přípravky se musí řídit nejen výstražnými symboly nebezpečnosti ale i tzv. R-větami a S-větami. R - větami, popř. jejich kombinacemi je definován charakter nebezpečnosti chemických látek. S-větami, popř. jejich kombinacemi jsou uvedeny pokyny pro bezpečné zacházení s nebezpečnými chemickými látkami. Většina chemických látek vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností, na jejichž základě jsou pak tyto nebezpečné látky klasifikovány zákonem č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích ve znění následných předpisů takto: 1. Výbušné (písmenné označení E), které mohou exotermně reagovat i bez přístupu kyslíku za rychlého vývinu plynu nebo u nichž dochází při definovaných zkušebních podmínkách k detonaci a prudkému shoření nebo které při zahřátí vybuchují, jsou-li umístěny v částečně uzavřené nádobě, 2. Oxidující (písmenné označení O), které při styku s jinými látkami, zejména hořlavými, vyvolávají vysoce exotermní reakci,

3. Extrémně hořlavé (písmenné označení F+), které v kapalném stavu mají bod vzplanutí nižší než 0°C a bod varu nižší než 35°C nebo které jsou v plynném stavu vznětlivé při styku se vzduchem za normální (pokojové) teploty a normálního (atmosférického) tlaku.

4. Vysoce hořlavé (písmenné označení F), které:
se mohou samovolně zahřívat a poté vznítit při styku se vzduchem za normální (pokojové) teploty, normálního (atmosférického) tlaku a bez přívodu energie,
se mohou v pevném stavu snadno vznítit po krátkém styku se zápalným zdrojem a po odstranění zápalného zdroje dále hoří nebo doutnají,
mají v kapalném stavu bod vzplanutí nižší než 21°C a nejsou extrémně hořlavé,
při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v množství nejméně 1 litr.kg-1.h-1. 5. Hořlavé (označení: věta R10), které mají bod vzplanutí v rozmezí od 21°C do 55°C.

6. Vysoce toxické (písmenné označení T+), které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt.

7. Toxické (písmenné označení T), které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i v malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození nebo smrt.

8. Zdraví škodlivé (písmenné označení Xn), které po vdechnutí, požití nebo po proniknutí kůží mohou způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt.

9. Žíravé (písmenné označení C), které po styku s živou tkání mohou způsobit její zničení.

10. Dráždivé (písmenné označení Xi), které nemají vlastnosti žíravin, ale při přímém dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí mohou vyvolat zánět.

11. Senzibilizující (označení: věta R42, R43), které po vdechnutí nebo proniknutí kůží mohou vyvolat přecitlivělost tak, že po další expozici vznikají charakteristické příznaky. 12. Karcinogenní (označení: věta R45, R49), které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny. 13. Mutagenní (označení: věta R46), které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu genetických poškození. 14. Toxické pro reprodukci (označení: věta R60, R61), které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků, poškození reprodukčních funkcí nebo schopností reprodukce muže nebo ženy. 15. Nebezpečné pro životní prostředí (písmenné označení N nebo věty R52, R53, R59), které po proniknutí do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo opožděné nebezpečí..

Pokud zaměstnanci nepatří mezi odborně způsobilé osoby mohou pracovat pouze s látkami a přípravky, které jsou klasifikovány jako hořlavé (R 10), zdraví škodlivé (Xn), dráždivé (Xi) a senzibilující (R 43, R 43) a látkami a přípravky, které jako nebezpečné klasifikovány nejsou. S látkami a přípravky, které jsou klasifikované jako výbušné (E), oxidující (O), extrémně hořlavé (F+), vysoce hořlavé (F), vysoce toxické (T+), toxické (T), žíravé (C), karcinogenní (R 45, R 46), mutagenní (R 46), toxické pro reprodukci (R 60, R 61) a nebezpečné pro životní prostředí (N nebo R 52, R 53), mohou nakládat pouze odborně způsobilé osoby.

Celkovou charakteristiku nebezpečné chemikálie lze získat z bezpečnostního listu. Bezpečnostní list je souhrnem identifikačních údajů o výrobci nebezpečné látky. Jeho obsah odpovídá platné české, resp. evropské legislativě a současnému stavu znalostí. Umožňuje všem, kteří pracují s nebezpečnými chemickými látkami, přijímat opatření týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci s nim a dále zacházet s nebezpečnou látkou tak, aby neohrožovala životní prostředí.

1. Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky v učebnách. V rámci výuky chemie v učebně chemie jsou látky používány pouze při pokusech prováděných učitelem nebo se jedná demonstraci látek v uzavřených nádobách pod přímým dohledem učitele. Při laboratorním cvičení pracují žáci s chemickými látkami pod přímým dohledem učitele. Ve skladu chemických látek jsou zásobní chemikálie skladovány tak, že jsou z dosahu žáků. Látky toxické jsou uzamčeny ve zvláštní skříni. Látky vysoce hořlavé jsou rovněž skladovány odděleně od ostatních v kovové skříni. Čistící prostředky sloužící k úklidu školy a výdejny stravy jsou umístěny ve skladu. Nebezpečné chemické látky uvedené v odst. 9 §44 zákona č. 258/2000Sb mezi nimi nejsou. V laboratoři chemie i v učebně chemie je zaveden plyn. Dvojí uzávěr plynu pro chemickou laboratoř je z chodby vedle vstupních dveří do laboratoře i v samotné laboratoři. Samostatný uzávěr plynu je také v učebně chemie. V učebně chemie, fyziky i biologie je umývadlo se studenou vodou. V laboratoři chemie je na každém pracovním stole přívod studené vody. Ohřívače teplé vody jsou součásti hygienického koutku v laboratoři chemie i biologie. Z učebny chemie je během výuky přístupná vybavená lékárnička s prostředky pro předlékařskou první pomoci, umístěná v laboratoři Chemie. Laboratoř chemie je vybavena práškovým hasicím přístrojem (který je vhodný i k hašení zařízení pod elektrickým napětím do 1000 voltů) a žáci jsou každoročně seznámeni s jeho umístěním a použitím. Pokusy vedoucí ke vzniku toxických plynných látek (např. se jedná o reakci mědi s kyselinou dusičnou) provádíme pouze v laboratoři chemie v dobře fungující digestoři s kvalitním odtahem. Pokusy, k jejichž průběhu je potřeba digestoř v jiné místnosti neprovádíme. Pro učebny a laboratoře Chemie, Fyziky a Biologie je vydány provozní řády učeben ve kterých jsou přesně vymezeny veškeré činnosti prováděné v dané učebně Tyto řády jsou vyvěšeny v jednotlivých učebnách. a jsou součástí příloh k těmto pravidlům. Na začátku školního roku jsou studenti proškoleni z provozních řádů učeben, pravidel bezpečnosti práce, ze zásad požární prevence i ze zásad pro předlékařskou první pomoc. O proškolení je proveden zápis do třídní knihy. Při organizačních pokynech pro jednotlivá laboratorní cvičení jsou žáci opět seznámeni s nebezpečnými vlastnostmi konkrétních chemických látek.. V rámci výuky jsou používány látky a přípravky klasifikované jako : - žíravé - dráždivé - oxidující - vysoce hořlavé - zdraví škodlivé - nebezpečné pro životní prostředí - toxické Seznam všech chemických látek s uvedenými vlastnostmi, které jsou skladovány v kabinetě chemie je uložen u ředitele školy. Seznam látek, včetně jejich klasifikace, na které se vztahuje § 44a odstavce 10 zákona č. 258/2000 Sb. je ve formě písemné přílohy součástí těchto pravidel Seznam všech chemických látek, které jsou žáky používány v laboratorních cvičeních (převážně ve formě zředěných roztoků) je rovněž uveden v příloze včetně jejich klasifikace.

Zásady bezpečné práce v chemické učebně V odborných učebnách se provádějí pouze některé demonstrační pokusy přímo učitelem. Studenti pracují pouze v odborných laboratořích. Před započetím vlastní laboratorní práce si musí pozorně a pečlivě prostudovat pracovní postupy a předpisy. Jednou z podmínek bezpečnosti při práci je její dobrá organizace a také dodržování pořádku a čistoty na pracovních stolech a v celé laboratoři. Nepořádek na pracovním stole, rozlité chemikálie či jen voda na podlaze, špatně vymyté nádobí nebo nedostatečně podle pokynů označené nádoby s chemikáliemi, to vše se může stát snadno příčinou úrazu. Žáci smí pracovnu opustit pouze se souhlasem vyučujícího Do kabinetu chemie mají přístup pouze povolané osoby. . Každý pracovník musí být seznámen se zacházením s hasicími přístroji a se způsobem přivolání protipožární pomoci. Na laboratorní cvičení jsou žáci povinni se vybavit pracovním oděvem a v učebně je zakázáno jíst a pít. Potraviny ani nápoje nesmí být uchovávány v nádobách pro chemikálie vzhledem k možné záměně. Odpadní koncentrované kyseliny apod. jsou nejprve zředěny v kádince a pak teprve vylity do odpadu. Horké roztoky se nejprve ochladí nebo zředí studenou vodou. Případné odpady obsahující nebezpečné chemické látky se vylévají do příslušné označené odpadní lahve ( např. v případě laboratorních cvičení, v rámci praktické části Chemické olympiády, v rámci Dne otevřených dveří a pod ). Všechny lahve s chemikáliemi musí být řádně označeny a uzavřeny. U nebezpečných látek jsou tyto označení v souladu se zákonem. Při demonstraci nebezpečných látek a při pokusech s nimi musí mít pracovník-vyučující předepsané ochranné pomůcky. Po práci zejména laboratorní uvedeme pracoviště do pořádku.

Požární ochrana Nejlepší protipožární opatření jsou preventivní. V laboratořích i odborných učebnách musíme být zvlášť opatrní při práci s těkavými, hořlavými a velice reaktivními látkami. Zapálené kahany nenecháváme hořet bez dozoru a dojde-li tzv. zaskočení plamene, uzavřeme ihned přívod plynu. Při přelévání hořlavin na laboratorním stole nebo v digestoři musíme vypnout hořáky, protože páry se šíří po ploše a mohou i na velkou vzdálenost vzplanout. Hořlaviny nelze nikdy zahřívat přímým plamenem, ale jen na vodní nebo olejové lázni nebo topným hnízdem. Při zahřívání používáme varné kamínky. Tyto látky nikdy neodpařujeme volně na vzduchu. Páry těchto látek působí narkoticky. Lahve s hořlavinami plníme pouze do tří čtvrtin, protože v přeplněné láhvi by vznikal přetlak. Dojde-li přes všechna opatření a opatrnost k požáru, je třeba zhasnout všechny hořáky a pak zahájit přiměřenými metodami hašení. Malý požár lze likvidovat hasicí přikrývkou. Tou se lze také chránit před přímým plamenem. Větší požáry se pak likvidují hasicím přístrojem. Ten musí být na viditelném a snadno dostupném místě. Pro okamžité použití máme práškový hasící přístroj umístěn v laboratoři chemie. Do budoucna plánujeme vybavit laboratoř a učebnu chemie sněhovým hasicím přístrojem, který patří k nejvhodnějším hasicím přístrojům. (Tento přístroj po uzavření ventilu přeruší svou činnost, takže je použitelný i vícekrát). Hasicí přístroj musí být vždy v dobrém technickém stavu ( viz. Pravidelné kontroly funkčnosti hasicích přístrojů ve škole ) a připravený kdykoliv k okamžitému použití. Při vzniku požáru je třeba zachovat klid a rozvahu, nehasit plameny , ale ohnisko požáru. Při větším rozsahu požáru, který není možno uhasit vlastními prostředky a silami, je nutno volat hasiče na tísňovou linku 150.

Typy úrazů a předlékařská první pomoc při úrazech v chemické laboratoři Typy úrazů. Přes veškerou opatrnost a i při dodržování zásad bezpečnosti práce může dojít někdy při práci v učebně (při demonstračních pokusech) nebo při práci v laboratoři (v rámci laboratorních cvičení) k drobnějším úrazům nebo poraněním. Nejčastější úrazy a poranění lze rozdělit do těchto skupin: a) poleptání a popálení chemickými látkami b) otravy c) mechanické úrazy a poranění d) popáleniny ohněm e) úrazy elektrickým proudem

1. Obecné zásady předlékařské první pomoci (dle materiálu zveřejněného na webu zpracovaného doc. Mudr. Danielou Pelcovou, CSc.) Při poskytování první pomoci je nutné zajistit především bezpečnost zachraňujícího i zachraňovaného! V každém případě se vyvarujeme chaotického jednání. Postižený by měl mít duševní i tělesný klid. Při poskytování první pomoci nesmí postižený prochladnout. 1.1. Rychlá orientace: Vždy je nutné situaci posoudit s ohledem na vlastní bezpečnost a bezpečnost postiženého. Do zamořeného prostoru vstoupíme pouze tehdy, budeme-li mít odpovídající ochranu (izolační dýchací přístroj, masku s příslušným filtrem, jištění dalším pracovníkem apod.)

POZOR! Vždy, když se jedná o špatně větrané prostory, je třeba počítat s možností, že prostor je zamořený! • •

Při manipulaci s potřísněným oděvem nebo jinými předměty je nutno se chránit odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky včetně rukavic. První pomoc by neměla být prováděna na místě, kde k nehodě došlo, pokud je nebezpečí kontaminace zachránce

1.2. Při stavech ohrožujících život nejdříve provádějte resuscitaci postiženého a zajistěte lékařskou pomoc. zástava dechu zástava srdce bezvědomí

- okamžitě provádějte umělé dýchání - okamžitě provádějte nepřímou masáž srdce - uložte postiženého do stabilizované polohy na boku

1.3. Vybavení: Pro účinnou první pomoc musí být na místě potřebné prostředky a pomůcky: • dostatek vody (pokud není zdroj vody, pak pohotovostní zásoba asi 10 litrů na osobu), • přikrývky nebo jiné textilní materiály, umožňující ochranu postiženého před prochladnutím a úpravu polohy postiženého, rezervní oblečení včetně obuvi • lékárnička (obsah se řídí druhem nebezpečných látek, které se vyskytují na pracovišti), její obsah je třeba obměňovat před uplynutím exspiračních dob léčivých přípravků a dalších materiálů 1.4 V případě nejistoty o správném postupu využijte možnost telefonického kontaktu na Toxikologické informační středisko, Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2: tel. 224 919 293, 224 915 402, sdělte údaje o látkách nebo složení přípravku z originálního obalu nebo z bezpečnostního listu látky nebo přípravku.

1.5. Při nutnosti lékařského vyšetření vždy vezměte s sebou originální obal s etiketou, popřípadě bezpečnostní list dané látky nebo přípravku!

2. První pomoc při zasažení žíravinami a látkami, vyvolávajícími otok plic Při stavech ohrožujících život nejdříve provádějte resuscitaci postiženého a zajistěte lékařskou pomoc. zástava dechu zástava srdce bezvědomí

- okamžitě provádějte umělé dýchání - okamžitě provádějte nepřímou masáž srdce - uložte postiženého do stabilizované polohy na boku

2.1. Při nadýchání (platí pro látky, které vyvolávají edém plic) • • • • • •

rychle a s ohledem na vlastní bezpečnost dopravte postiženého na čerstvý vzduch, nenechte ho chodit! podle situace lze doporučit výplach ústní dutiny, případně nosu vodou převlékněte postiženého v případě, že je látkou zasažen oděv zajistěte postiženého proti prochladnutí podle situace volejte záchrannou službu nebo zajistěte lékařské ošetření vzhledem k nutnosti dalšího sledování po dobu nejméně 24 hodin.

2.2. Při zasažení očí (platí pro žíraviny) • ihned vyplachujte oči proudem tekoucí vody, rozevřete oční víčka (třeba i násilím); pokud má postižený kontaktní čočky, neprodleně je vyjměte. V žádném případě neprovádějte neutralizaci! • výplach provádějte 10-30 minut od vnitřního koutku k zevnímu, aby nebylo zasaženo druhé oko. • podle situace volejte záchrannou službu • nebo zajistěte co nejrychleji lékařské, pokud možno odborné ošetření. • k vyšetření musí být odeslán každý i v případě malého zasažení.

2.3. Při styku žíraviny s kůží • ihned svlečte potřísněné šatstvo; před mytím nebo v jeho průběhu sundejte prstýnky, hodinky, náramky, jsou-li v místech zasažení kůže • zasažená místa oplachujte proudem pokud možno vlažné vody po dobu 10-30 minut; nepoužívejte kartáč, mýdlo ani neutralizaci

Poznámka: Při zasažení látkami s leptavými účinky nepoužíváme neutralizační roztoky. Pouze u určitých látek lze použít inaktivační roztoky (například olej u alkalických kovů, ; polyetylénglykol u fenolu a krezolu nebo kalcium glukonát u kyseliny šťavelové). • • • • •

poleptané části kůže pouze překryjte sterilním obvazem na kůži nepoužívejte masti ani jiná léčiva poškozeného přikryjte, aby neprochladl podle situace volejte záchrannou službu nebo zajistěte lékařské ošetření

2.4. Při požití žíraviny • NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ - hrozí nebezpečí dalšího poškození traktu!!! Hrozí perforace jícnu i žaludku! •

• • • • • •

zažívacího

OKAMŽITĚ VYPLÁCHNĚTE ÚSTNÍ DUTINU VODOU A DEJTE VYPÍT 2 AŽ 5 dl CHLADNÉ VODY KE ZMÍRNĚNÍ TEPELNÉHO ÚČINKU ŽÍRAVINY Vzhledem k téměř okamžitému účinku na sliznice je vhodnější rychle podat vodu z vodovodu a nezdržovat se sháněním vychlazených tekutin – s každou minutou prodlevy se stav sliznice nenapravitelně poškozuje! Nejsou vhodné minerálky, z nichž se může uvolňovat plynný oxid uhličitý. Větší množství požité tekutiny není vhodné, mohlo by vyvolat zvracení a případné vdechnutí žíravin do plic. k pití se postižený nesmí nutit, zejména má-li již bolesti v ústech nebo v krku. V tom případě nechte postiženého pouze vypláchnout ústní dutinu vodou. NEPODÁVEJTE AKTIVNÍ UHLÍ! (začerněním způsobí obtížnější vyšetření stavu sliznice zažívacího traktu a u kyselin a louhů nemá příznivý účinek ). nepodávejte žádné jídlo nepodávejte nic ústy, pokud je postižený v bezvědomí, nebo má-li křeče podle situace volejte záchrannou službu nebo zajistěte co nejrychleji lékařské ošetření

3. První pomoc při zasažení látkami, které při požití mohou poškodit plíce (benzín, nafta, petrolej, terpentýn, ředidla s podílem benzínu, apod.) Tyto látky a přípravky s obsahem alifatických, alicyklických a aromatických uhlovodíků, které mají nízkou viskozitu a nízké povrchové napětí a jsou zpravidla označeny větou R 65: Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic. Při stavech ohrožujících život nejdříve provádějte resuscitaci postiženého a zajistěte lékařskou pomoc. zástava dechu zástava srdce bezvědomí

- okamžitě provádějte umělé dýchání - okamžitě provádějte nepřímou masáž srdce - uložte postiženého do stabilizované polohy na boku

3.1. Při nadýchání • okamžitě přerušte expozici, dopravte postiženého na čerstvý vzduch (sundejte kontaminovaný oděv) • zajistěte postiženého proti prochladnutí • zajistěte lékařské ošetření vzhledem k časté nutnosti dalšího sledování po dobu nejméně 24 hodin 3.2. Při styku s kůží • odložte potřísněný oděv • omyjte postižené místo velkým množstvím pokud možno vlažné vody • pokud nedošlo k poranění pokožky, je vhodné použít mýdlo, mýdlový roztok nebo šampon • zajistěte lékařské ošetření 3.3. Při zasažení očí • ihned vyplachujte oči proudem tekoucí vody, rozevřete oční víčka (třeba i násilím); pokud má postižený kontaktní čočky, neprodleně je vyjměte. • výplach provádějte nejméně 10 minut • zajistěte lékařské, pokud možno odborné ošetření.

3.4. Při požití • • •

NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ! Pokud postižený zvrací, dbejte aby nevdechl zvratky (protože při vdechnutí těchto kapalin do dýchacích cest i v nepatrném množství je nebezpečí poškození plic) zajistěte lékařské ošetření vzhledem k časté nutnosti dalšího sledování po dobu nejméně 24 hodin.; originální obal s etiketou, popřípadě bezpečnostní list dané látky vezměte s sebou.

4. První pomoc při zasažení látkami, klasifikovanými jako toxické a vysoce toxické Při stavech ohrožujících život nejdříve provádějte resuscitaci postiženého a zajistěte lékařskou pomoc. zástava dechu zástava srdce bezvědomí

- okamžitě provádějte umělé dýchání - okamžitě provádějte nepřímou masáž srdce - uložte postiženého do stabilizované polohy na boku

4.1. Při nadýchání • okamžitě přerušte expozici, dopravte postiženého na čerstvý vzduch (pozor na kontaminovaný oděv) • zajistěte postiženého proti prochladnutí • podle situace volejte záchrannou službu • a zajistěte vždy lékařské ošetření 4.2. Při styku s kůží • odložte potřísněný oděv • omyjte postižené místo velkým množstvím pokud možno vlažné vody • pokud nedošlo k poranění pokožky, je vhodné použít i použít mýdlo, mýdlový roztok nebo šampon • podle situace volejte záchrannou službu • a zajistěte vždy lékařské ošetření 4.3. Při zasažení očí • ihned vyplachujte oči proudem tekoucí vody, rozevřete oční víčka (třeba i násilím); • má-li postižený kontaktní čočky, neprodleně je vyjměte. • výplach provádějte nejméně 10 minut • volejte záchrannou službu

4.4. Při požití •

PO POŽITÍ VŠECH VYSOCE TOXICKÝCH, NĚKTERÝCH TOXICKÝCH A VYBRANÝCH DALŠÍCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK, U NICHŽ JIŽ POŽITÍ MÉNĚ NEŽ JEDNOHO GRAMU NEBO JEDNOHO DOUŠKU O 30 ml PŘEDSTAVUJE OHROŽENÍ ŽIVOTA VYVOLEJTE ZVRACENÍ (zejména u kyanidů, některých anorganických solí kovů, metylalkoholu, etylénglykolu, některých organických rozpouštědel - benzenu, tetrachlórmetanu, chloroformu, sirouhlíku, a dalších látek).

Zvracení vyvolávejte jen u osoby při vědomí do 1 hodiny po požití. Dejte vypít asi 1-2 dl nejlépe vlažné vody se lžičkou tekutého mýdla a práškovým nebo rozdrceným aktivním uhlím, odpovídajícím asi 5 tabletám. (Větší množství vody není vhodné, protože v případě, že ke zvracení nedojde, usnadní voda rozpuštění a vstřebání látky rozpustné ve vodě, v horším případě způsobí posun toxické látky dále do zažívacího traktu). •

Nejste-li si jisti, zda vyvolávat zvracení, kontaktujte Toxikologické informační středisko, tel. 224 919 293, 224 915 402, sdělte údaje o látkách nebo složení přípravku z originálního obalu nebo z bezpečnostního listu látky nebo přípravku.

•

PO POŽITÍ TOXICKÝCH NEBO VYSOCE TOXICKÝCH LÁTEK DO 5 MINUT PODEJTE 10-20 ROZDRCENÝCH TABLET AKTIVNÍHO UHLÍ ROZMÍCHANÝCH VE VODĚ – nezávisle na tom, zda se zvracení podařilo vyvolat VOLEJTE ZÁCHRANNOU SLUŽBU

•

5. První pomoc při zasažení látkami, klasifikovanými jako zdraví škodlivé

5.1. Při nadýchání • okamžitě přerušte expozici, dopravte postiženého na čerstvý vzduch • zajistěte postiženého proti prochladnutí • zajistěte lékařské ošetření, zejména přetrvává-li kašel, dušnost nebo jiné příznaky 5.2. Při styku s kůží • odložte potřísněný oděv • omyjte postižené místo velkým množstvím pokud možno vlažné vody • pokud nedošlo k poranění pokožky, je možné použít mýdlo, mýdlový roztok nebo šampon • zajistěte lékařské ošetření, zejména přetrvává-li podráždění kůže

5.3. Při zasažení očí • ihned vyplachujte oči proudem tekoucí vody, rozevřete oční víčka (třeba i násilím); pokud má postižený kontaktní čočky, neprodleně je vyjměte. • výplach provádějte nejméně 10 minut • zajistěte lékařské, pokud možno odborné ošetření.

5.4. Při požití • • •

NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ - i samotné vyvolávání zvracení může způsobit komplikace (vdechnutí látky do dýchacích cest a plic, mechanické poškození sliznice hltanu, může v tomto případě představovat vyšší ohrožení, než požitá látka) pokud možno podejte medicinální uhlí v množství 5 rozdrcených tablet zajistěte lékařské ošetření

6. První pomoc při zasažení látkami, klasifikovanými jako dráždivé

6.1. Při nadýchání • okamžitě přerušte expozici, dopravte postiženého na čerstvý vzduch • zajistěte postiženého proti prochladnutí • zajistěte lékařské ošetření, přetrvává-li podráždění, dušnost nebo jiné příznaky

6.2. Při styku s kůží • odložte potřísněný oděv • omyjte postižené místo velkým množstvím pokud možno vlažné vody • pokud nedošlo k poranění pokožky, je možné použít mýdlo, mýdlový roztok nebo šampon • zajistěte lékařské ošetření, přetrvává-li podráždění kůže Poznámka: V případě, že přípravek ulpí na kůži a nelze jej odstranit vodou s mycími prostředky nebo jedlým olejem (například vteřinové lepidlo), nepoužívejte k odstranění násilí a ponechte odbornému ošetření.

6.3. Při zasažení očí • ihned vyplachujte oči proudem tekoucí vody, rozevřete oční víčka (třeba i násilím); pokud má postižený kontaktní čočky, neprodleně je vyjměte. • výplach provádějte nejméně 10 minut • zajistěte lékařské, pokud možno odborné ošetření. Poznámka: V případě, že přípravek ulpí na kůži víček a nelze jej odstranit vodou, nepoužívejte k odstranění násilí a ponechte odbornému ošetření.

6.4. Při požití • NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ - i samotné vyvolávání zvracení může způsobit komplikace (vdechnutí látky do dýchacích cest a plic, například u saponátů a dalších látek, vytvářejících pěnu nebo mechanické poškození sliznice hltanu) • pokud možno podejte aktivní uhlí v malém množství (1-2 rozdrcené tablety) • u osoby bez příznaků telefonicky kontaktujte Toxikologické informační středisko, tel. 224 919 293, 224 915 402, k rozhodnutí o nutnosti lékařského ošetření, sdělte údaje o látkách nebo složení přípravku z originálního obalu nebo z bezpečnostního listu látky nebo přípravku • u osoby, která má zdravotní obtíže, zajistěte lékařské ošetření.

Práce s vybranými chemickými látkami Dále uvedené látky jsou v hodinách Chemie nejčastěji používány, proto uvádíme jejich charakteristiku, nebezpečné vlastnosti a stručné pokyny pro poskytnutí první pomoci. V rámci tohoto přehledu se zde vyskytuje i charakteristika některých látek se kterými přímo žádné chemické reakce neprovádíme (jedná se o látky jako je chlor nebo oxidy dusíku, které mohou být produkty některých prováděných chemických pokusů nebo se s nimi mohou studenti a zaměstnanci naší školy setkat mimo školu - např. oxidy uhlíku).

Práce s kyselinami (sírovou H2SO4, dusičnou HNO3 a chlorovodíkovou HCl a fosforečnou H3PO4) Dekontaminace prostor zasažených kyselinami: kontaminované povrchy opláchnou velkým množstvím čisté vody nebo neutralizovat pomocí vodných roztoků hydroxidů alkalických kovů (koncentrace 2 až 3 %). V případě úniku kyseliny sírové ji lze absorbovat pískem a jinými nespalitelnými látkami, všechny kyseliny lze neutralizovat sodou, hašeným vápnem.

V rámci první pomoci platí pro všechny výše uvedené kyseliny tato pravidla: −

při nadýchání postiženému nasadit prostředek ochrany dýchacích orgánů a dopravit jej na čerstvý vzduch. Při zástavě dechu použít umělé dýchání

− Při zasažení povrchu těla okamžitě svléknout kontaminovaný oděv, omýt zasaženou pokožku velkým množstvím čisté vody po dobu asi 10 - 30 minut, lze neutralizovat roztokem sody nebo alkalickým roztokem mýdla a přivolat lékaře. −

Při zasažení očí je nutné je co nejrychleji vyplachovat bez přerušení po dobu asi 15 minut velkým množstvím čisté vody, za občasného odtažení víček od povrchu oka. Poté je třeba ihned vyhledat lékaře.

−

Při požití je nutno vypít cca 2 – 5 dcl vody ( v případě kyseliny ledové vody ), nevyvolávat zvracení a vyhledat lékaře.

Chlorovodík, kyselina chlorovodíková Může působit oxidačně i redukčně. Při reakci s kovy, oxidy kovů, hydroxidy a uhličitany vznikají chloridy příslušných kovů. Nebezpečně reaguje se silnými zásadami, aminy, oxidačními činidly, organickými látkami, karbidy kovů a kyselinou sírovou. Plynná směs chlorovodíku s chloridem uhličitým je výbušná. Při reakci kyselin s kovy vzniká hořlavý a výbušný vodík. Při působení tepla je nebezpečí uvolňování chloru. Chlorovodík má intenzívní dráždivé účinky (mlha kyseliny chlorovodíkové). Možný vznik otoku plic a poškození zubů. Při vniknutí do oka způsobuje až devastaci oka a víček. Požití kyseliny má za následek bolestivé poleptání jícnu a žaludku. Vyšší koncentrace poškozují rohovku a kůži.

Kyselina dusičná Je bezbarvá až nažloutlá, žíravá, jedovatá kapalina ostře štiplavého zápachu. Organické sloučeniny jsou buď oxidovány nebo, v přítomnosti koncentrované kyseliny sírové, nitrovány. Při tepelném rozkladu se uvolňují toxické oxidy dusíku. Je to žíravina leptající při všech druzích kontaktu. Ve vyšších koncentracích má silný leptavý účinek, postižená místa mají žlutou barvu. Při vniknutí do oka způsobuje až devastaci oka a víček. Požití kyseliny má za následek bolestivé poleptání sliznic jícnu a žaludku a ledvin. Ke smrti může dojít při požití asi 30 g koncentrované kyseliny. Páry silně dráždí oči a dýchací cesty. Po velké expozici dýchacích cest není vyloučen toxický otok plic

Kyselina sírová Při jejím směšování s vodou se uvolňuje značné množství tepla, které může, v závislosti na množství přidané vody, způsobit až var kyseliny. Je nehořlavá. Oxiduje některé elementární ušlechtilé kovy (rtuť), nekovy (uhlík) i mnohé sloučeniny (sulfán, jodovodík). Kyselina sírová má silné dehydratační schopnosti (schopnost odnímat vodu). Proto se používá jako dehydratační činidlo vhodné zejména pro sušení plynů. Při styku s organickými látkami, zejména sacharidy a polysacharidy, způsobuje jejich oxidaci a zuhelnatění. Nesmí přijít do styku s hořlavinami organického původu. Žíravá látka, velmi silný leptavý účinek. Poleptaná místa se dlouho hojí. Při vniknutí do oka způsobuje až devastaci oka a víček. Požití kyseliny má za následek bolestivé poleptání jícnu a žaludku. Při rozptýlení ve vzduchu jsou drážděny dýchací cesty. Při velké expozici toxický otok plic, rychlá ztráta vědomí až smrt.

Peroxid vodíku Při práci nepoužíváme více jak desetiprocentní, u kterého můžeme pozorovat popáleniny a kůži a odbarvení. V našem případě nepřichází v úvahu ani používání koncentrací nad 30%, kdy působí jako silné oxidační činidlo a způsobuje destrukci kůže i očí. Velmi nebezpečné je jeho požití, neboť tlak uvolněného kyslíku může způsobit poškození žaludku. − Při styku s pokožkou odstraníme zasažený oděv a kůži omýváme teplou vodou. − Při zasažení očí vyplachujeme oči proudem vody a přivoláme lékaře. − Při požití vyplachujeme ústa vodou, postižený by měl vypít alespoň půl litru vody. Po té vyhledáme lékaře. Dekontaminace : Při náhodném úniku zředíme co nejvíce vodou a spláchneme.

Práce s amoniakem NH3, hydroxidem sodným NaOH, hydroxidem draselným KOH a hydroxidem vápenatým Ca(OH)2 Amoniak Bezbarvý jedovatý plyn pronikavého dusivého zápachu. Páry amoniaku ve vzduchu mohou vytvářet výbušnou směs. Ve vodném roztoku se amoniak chová jako zásada. Prudce reaguje se silnými kyselinami za vzniku tepelně nestálých amonných solí. Prudce reaguje s halogeny (chlor, brom), oxidem siřičitým, oxidem uhelnatým, chlorečnany, peroxidy, manganistany, dusičnany, chloridy, bromidy, fluoridy. Při požáru se uvolňuje plynný amoniak (nebo oxidy dusíku). Dekontaminace: zasažené povrchy omýt velkým množstvím čisté vody. Neutralizaci amoniaku provést vodným roztokem kyseliny octové o koncentraci 3 %. Z místnosti je možné amoniak odstranit odvětráním. Při zasažení povrchu těla okamžitě svléknout kontaminovaný oděv, omýt zasaženou pokožku velkým množstvím čisté vody a neutralizovat 3 % roztokem kyseliny citrónové. Poleptaná místa pak překrýt sterilním obvazem. Při zasažení očí je nutné je co nejrychleji vyplachovat bez přerušení po dobu asi 30 minut velkým množstvím čisté vody. Poté je třeba ihned vyhledat lékaře. Po požití ihned vypláchnout ústa vodou, nechat vypít asi půl litru vody. Při nadýchání dopravit postiženého na čerstvý vzduch, vlažnou vodou vypláchnout oči, ústa i nosní dutinu, zajistit teplo a tělesný klid.

Hydroxidy Práce s hydroxidem sodným NaOH , draselným KOH a vápenatým je spojena s nebezpečím popálení, a poleptání.

− Při styku s pokožkou odstraníme zasažený oděv a kůži omýváme velkým množstvím vody. Lze provést následnou neutralizaci asi 5% roztokem kyseliny octové nebo citronové. − Při zasažení očí vyplachujeme oči mírným proudem vlažné vody aspoň 15 minut a přivoláme lékaře. − Po požití vyplachujeme ústa čistou vodou, dáme vypít asi půl litr chladné vody a nesnažíme se vyvolávat zvracení. Zajistíme lékařskou pomoc. Dekontaminace: V případě úniku těchto látek je lze zneškodnit neutralizací octem nebo roztokem kyseliny citrónové (nepoškozuje životní prostředí).

Práce s plynnými produkty prováděných chemických pokusů. U pokusů, které vedou k přípravě toxických nebo zdraví škodlivých plynných látek (např. při reakci mědi s HNO3) je potřeba zamezit pronikání toxické látky do organizmu. Tyto pokusy provádíme v dobře fungující digestoři! Při náhlé kontaminaci učeben nebo laboratoří je potřeba

místnosti zasažené plyny

dekontaminovat vyvětráním. Je možné zasažené povrchy omýt velkým množství čisté vody. U plynů, které při kontaktu s vodou poskytují kyseliny (Cl2, NO, NO2, SO2 apod.) je možné dekontaminaci provádět vodným roztokem uhličitanu sodného, který však nemůže být použit k dekontaminaci povrchu těla.. První pomoc: −

při nadýchání – při nadýchání je nutno ihned opustit zamořený prostor. postiženému nasadit prostředek ochrany dýchacích orgánů a dopravit jej na čerstvý vzduch, uvolnit oděv a přivolat lékaře nebo postiženého dopravit k lékařskému ošetření. Při zástavě dechu použít umělé dýchání (mimo kontaminovaný prostor).

− Při zasažení povrchu těla okamžitě svléknout kontaminovaný oděv, omýt zasaženou pokožku mýdlem a velkým množstvím čisté vody a přivolat lékaře. − Při zasažení očí je nutné je co nejrychleji vyplachovat bez přerušení po dobu asi 30 minut velkým množstvím čisté vody, za občasného odtažení víček od povrchu oka. Poté je třeba ihned vyhledat lékaře.

Oxid dusičitý Žlutohnědý až červenohnědý plyn, štiplavého charakteristického zápachu. Je značně jedovatý T+. Nevylučuje se ani kancerogenní účinek Ve vodě se oxid dusičitý rozpouští za vzniku žíravých kyselin dusité a dusičné. Není hořlavý. Se sirouhlíkem, amoniakem tvoří výbušné směsi. Oxid dusičitý je silně toxický (možnost vzniku toxického otoku plic). Pro otravu oxidem dusičitým resp. nitrosními plyny je typická zákeřná doba latence (až 72 hodin). Chronické příznaky - zánět spojivek, nosohltanu a průdušek, poškození zubů atd..

Oxid dusnatý Bezbarvý plyn, který se na vzduchu rychle oxiduje za vzniku hnědočerveného oxidu dusičitého. Ve vodě je málo rozpustný. Je nehořlavý. Prudce reaguje s hydroxidy alkalických kovů. Samovolně a spontánně podléhá oxidaci vzdušným kyslíkem na oxid dusičitý. Je silně toxický při nadýchání. Jeho hlavní účinek je dráždivý. Má přímý vliv na centrální nervovou soustavu a jeho působení se projevuje slabostí, závratěmi, ospalostí až mdlobnými stavy a bolestmi hlavy.

Oxid siřičitý Je bezbarvý plyn, zvláštního pichlavého zápachu (dráždivý plyn). S vodou vytváří nestálou kyselinu siřičitou. Je nehořlavý. Nebezpečně reaguje s amoniakem, acetylenem, alkalickými kovy, chlorem, butadienem. Dráždí oči a nutí ke kašli. Při mimořádně velké expozici může dojít k rychlé smrti křečí hlasivek nebo reflexní zástavou dechu. (vznik toxického otoku plic). Je jedovatý zvláště pro nižší organismy, např. houby, plísně a bakterie.

Formaldehyd Je to štiplavě páchnoucí plyn. Je rozpustný ve vodě i org rozp. Nebezpečně reaguje s oxidy dusíku (při teplotách nad 180 °C), nitromethanem a peroxidem vodíku. Reaguje se silnými oxidačními činidly, kyselinami a zásadami. Nesmí přijít do kontaktu s amoniakem, anilinem, s nitrosloučeninami, fenolem, aminy, organickými peroxidy, alkalickými kovy a kovy alkalických zemin. Při působení tepla dochází k uvolňování toxických par formaldehydu. Působí silně dráždivě na pokožku (ztráta citlivosti), oči (způsobuje vážná poškození očí) a sliznice. Při požití vyvolává zánět sliznic až tvorbu vředů. Je podezřelý z mutagenity a karcinogenity.

Chlor Žlutozelený velmi reaktivní. plyn. Může reagovat se vzdušnou vlhkostí za vzniku HCl. Při rozpouštění ve vodě vzniká tzv. chlorová voda. Chlor má silné oxidační účinky. Mnohé prvky v chloru shoří (fosfor, arsen, antimon, měď, sodík aj.). Prudce reaguje s amoniakem, sírou a organickými sloučeninami (např. s ethery, alkoholy, , acetylenem, s papírem, oleji atd.). . Při nadýchání dochází k dráždění ke kašli, bolesti na prsou, zvracení (až krvácivému), pocitu dušení, bolestem hlavy. Vysokými koncentracemi chloru je drážděna kůže, zejména zpocená.

Oxid uhelnatý Je plyn bez barvy, chuti a zápachu, je prudce jedovatý T+, jen nepatrně rozpustný ve vodě. Je hořlavý (je výbušný). Při reakci s chlorem poskytuje jedovatý fosgen. Může bouřlivě reagovat s acetylenem, fluorem a oxidem dusnatým. Akutní otrava malými koncentracemi je provázena bolestmi hlavy, pocitem stisknutí hlavy ve spáncích, bušením krve ve spáncích a tlakem na prsou. Těžší otrava je charakterizována žaludeční nevolností a zvracením, někdy bolestmi břicha. (postižený přechází do bezvědomí, v němž se mohou nejprve objevit křeče, později je bezvědomí hluboké. Tep je rychlý, nitkovitý, dech je nepravidelný). Velmi vysoká koncentrace oxidu uhelnatého může způsobit smrt v několika sekundách. Oxid uhelnatý neproniká pokožkou, proto ochrana povrchu těla není nutná.

Oxid uhličitý Je plyn bez barvy a zápachu (uváděn i pichlavý zápach), je těžší než vzduch. Je nehořlavý a velmi stálý. Ochotně reaguje např. s hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Není toxický v běžném slova smyslu, je normálním produktem metabolismu.. Při vysoké koncentraci CO2 dochází ke zvýšení hloubky a frekvence dechu, zvýšení krevního tlaku a ke snížení sluchových schopností až bezvědomí v několika minutách.

Sulfán Je bezbarvý, hořlavý, výbušný a vysoce toxický plyn (nervový jed) velmi nepříjemně páchnoucí po zkažených vejcích (při vysokých koncentracích nezapáchá). Oxiduje se halogeny, peroxidem vodíku, koncentrovanou kyselinou sírovou nebo dusičnou. Při nízké koncentraci se mohou projevit subakutní otravy (kašel, bolesti hlavy, slinění, zvracení a průjmy).Akutní otrava při vysokých koncentracích probíhá bleskově (charakterizována okamžitou ztrátou vědomí, zástavou dechu a srdeční činnosti) a smrt v několika sekundách.

Práce s ostatními toxickými a zdraví škodlivými látkami. Při poskytování první pomoci jsou nejdůležitější tyto zákroky: –

ihned zamezit dalšímu pronikání toxické látky do organizmu

–

při nadýchání je nutno ihned opustit zamořený prostor.

–

při zasažení kůže oplachovat vodou. Podle možnosti rychle odstranit toxickou látku z těla (vyvolat zvracení, s výjimkou požití kyselin a louhů ),

–

zajistit důležité funkce organismu – při zástavě dechu provádět umělé dýchání,

–

zajistit tělesný klid, podávat vodu, uklidňovat. V případě bezvědomí uvést do stabilizované polohy na boku, aby při případném zvracení nedošlo k vdechnutí zvratků.

–

zajistit včasný převoz postiženého do nemocnice.

Dusičnan stříbrný Bílá až našedlá krystalická látka. způsobuje poleptání, dráždí pokožku a sliznice. Je to silné oxidační činidlo podporující samovznícení hořlavých látek je potřeba ho chránit před sálavým teplem a slunečním zářením -skladovat v tmavých lahvích vodné roztoky jsou žíravé používat ochranné pomůcky Dekontaminace: Smést do náhradního obalu, místo utřít vlhkým a pak suchým hadrem, vše předat odborné likvidaci. Nesmí dojit k ohrožení podzemních a povrchových vod

Dusičnan olovnatý Bílá krystalická látka která škodí při vdechování a při požití. Vstřebává se plicemi a působí jako protoplasmatický jed, který vyvolává změny zejména nervové soustavy, krve a cév Při zahřátí je nestálý, používejte ochranné prostředky. Dekontaminace: Zabránit vniknutí látky do kanalizace. Předat k odborné likvidaci.

Mechanické úrazy a poranění Jedná se hlavně o řezné rány. Tato poranění ošetřujeme přiložením sterilního krycího obvazu. Při větším krvácení se na sterilní gázu přiloží vatový polštářek a pevněji se stáhne obinadlem, čímž vznikne tlakový sterilní obvaz. V případě, že postiženému zůstali v ráně úlomky skla, nikdy je nevytahujeme, ránu ošetříme, nestahujeme a postiženého odešleme k lékaři. Při poranění tepny z rány vystřikuje jasně červená krev, V takovém případě přiložíme na ránu sterilní tlakový obvaz, ale po předchozím odkrvení rány zvednutím postižené končetiny nad úroveň srdce. Při zasažení žíly je krev tmavá a volně vytéká. Přikládáme tlakový obvaz stejně jako u tepny. Ošetření postiženého provádíme z hygienických a zdravotních důvodů v chirurgických rukavicích. Postiženého dopravíme k lékaři.

Popáleniny Popáleniny prvního stupně se projeví zčervenáním a bolestivým otokem pokožky. Popáleniny druhého stupně se vyznačují tvorbou puchýřů. Třetí stupeň se vyznačuje povrchní nebo hlubokou nekrózou. Stupeň popálení závisí na teplotě zdroje a na době, po kterou teplo působilo. Popálení horkými kapalinami nebo párou se nazývá opaření. U kapalin má na rozsah a intenzitu popálení kromě teploty a doby působení vliv i hustota kapaliny. Při poskytování první pomoci musíme zabránit vstupu infekce do postižené tkáně. Popálených míst se nesmíme dotýkat a nesmíme sahat ani na tu stranu sterilního obvazu, kterou přikládáme na ránu. Popáleninu chladíme mírným proudem čisté tekoucí doby tak dlouho dokud postižený pocítí úlevu a pak místo překryjeme sterilním krytím. Popáleniny můžeme také potírat lihem, abychom odvedli z pokožky teplo. Při větším popálení je nejlépe postiženého zabalit do čistého prostěradla a zajistit převoz do nemocnice. V případě vznícení oděvu zajistíme, aby postižený nepobíhal, a hořící oděv uhasíme pomocí přikrývek nebo povalením postiženého a jeho válením po zemi. Když oděv po hašení zůstane připálen na pokožce, nesmíme ho strhnout, ale celou popálenou část těla zakrýt sterilním obinadlem nebo zabalit do prostěradla a zařídit okamžitý převoz do nemocnice. Proti šoku chráníme postiženého podáváním dostatku tekutin.

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky v údržbě, při úklidu a ve školní jídelně. Také na těchto pracovištích jsou jednotlivými pracovníky používány nebezpečné chemické látky a přípravky. Převážně se jedná o barvy, maziva a čistící přípravky. Z látek uvedených v odst.9§44 a zákona č. 258/2000 Sb. V platném znění jsou používány pouze tyto látky: Název: Namo WC Krystal

Čistič odpadu

Popis: Nebez.vlastnost: Změkčovač vody Fosfáty 5%,tenzidy, karboxymetylceluloza Odstranění Leptá sliznici a vodního kamene pokožku a rzi Čistí potrubí - Obsahuje hydroxid údržba sodný, způsobuje poleptání

R - věty -

S - věty -

36,38

S2,S26,28,45 S37/39

35

S(1/2-26-37/3945)

Práce, manipulace a první pomoc s žíravými látkami je podrobně popsána v předchozí části textu.

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky ve skladu chemických látek a v laboratoři chemie. Nakládání s nebezpečnými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené větou 60 a 61 je zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou. Při manipulaci s chemickými látkami na tomto úseku se řídíme pokyny příslušných bezpečnostních listů i provozními řády příslušných laboratoří a odborných učeben.

30. listopad 2008

Jiří Zlatník ředitel Gymnázia Vyškov

Příloha č.1:

Provozní řád v chemické laboratoři a učebně chemie.

1. Žáci přicházejí před učebnu a laboratoř včas a vstupují až pokyn vyučujícího. 2. Během přestávek není dovoleno se zdržovat v učebně nebo laboratoři chemie. 3. V chemické laboratoři se nesmí jíst, pít z laboratorních nádob, kouřit. 4. Studenti nesmí svévolně manipulovat se zdroji plynu, elektrické energie a vody. 5. Povinnosti každého studenta je udržovat své pracoviště v čistotě a pořádku. Není dovoleno odhazovat odpadky do stolů a na podlahu. 6. Všichni studenti mají přísný zákaz vstupu do skladu pomůcek a chemikálií. 7. Přečtěte a zapamatujte si zásady první pomoci, důležitá telefonní čísla, umístění telefonu, hasícího přístroje a lékárničky. 8. Při praktickém cvičení jsou studenti povinni dodržovat požární řád laboratoře a všechna pravidla bezpečnosti práce v laboratoři. 9. Povinností všech studentů účastnících se praktického cvičení je dbát na vlastní bezpečnost i bezpečnost spolužáků. Je nutno používat ochranné pomůcky (pracovní plášť, a ochranné brýle, uzavřenou obuv a v případně potřeby i ochranné rukavice) a každý úraz nebo je třeba ihned oznámit vyučujícímu. 10. Před zahájením vlastní práce se dobře seznamte s pracovním návodem. Návod důsledně dodržujte. Nesmějí se provádět pokusy, které zde nejsou předepsány. 11. Pro práci používejte pouze označené chemikálie, čisté a neporušené chemické nádobí a další pomůcky. 12. Průběh chemického pokusu neustále sledujte, neopouštějte bezdůvodně své pracovní místo. Pracovní místo lze opustit pouze se souhlasem vyučujícího. 13. Odpad při práci (filtrační papíry, zbytky chemikálií, rozbité sklo apod.) likvidujte dle pokynu vyučujícího. 14. Každou závadu na přístrojích a zařízení oznamte vyučujícímu. Je nepřípustné aby tyto závady odstraňovali studenti sami. 15. Pokud student poškodí zařízení a pomůcky chemické laboratoře z hrubé nedbalosti bude mu vzniklá škoda předepsána k úhradě. 16. Před ukončením praktického cvičení je nutné zkontrolovat dle přiloženého seznamu úplnost, (čistotu) a správné uspořádání pomůcek v pracovním stole. 17. Pokud odchází student z laboratoře na přestávku, nebo po ukončení praktického cvičení je povinen umýt si ruce. 18. Před odchodem z laboratoře je potřeba uzavřít vodu a plyn. 19. Ustanovení tohoto řádu jsou studenti povinni znát a dodržovat je. Ve Vyškově 1. 9. 2008

Mgr. Jiří Zlatník Ředitel školy:

RNDr. Jaroslav ORSÁG Správce učebny:

………………………..

…….………………………

Příloha č. 2:

Požární řád školní laboratoře

Laboratoř chemie slouží k praktické výuce a činnosti žáků během výuky chemie. Za požární bezpečnost odpovídá: RNDr. Jaroslav Orság Největším nebezpečím z hlediska požární ochrany je skladování a používání hořlavých kapalných a plynných látek, které slouží pro výuku, demonstraci a provádění pokusů vyučujícími a žáky. Je třeba si uvědomit, že jisté nebezpečí plyne i z používání elektrických přístrojů při výuce. 4) Všeobecné požadavky z hlediska požární bezpečnosti a ochrany  Zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm.  Zákaz vstupu nepovolaným osobám.  Žákům je vstup povolen pouze za doprovodu vyučujícího.  Žáci mohou manipulovat se zařízením a materiálem pouze po předchozím poučení a seznámení s protipožárními předpisy vyučujícím.  Poškozené elektrické zařízení se nesmí používat. Musí odpovídat normám ČSN.  Při práci s elektrickými přístroji musíme dbát na dodržování návodu k obsluze a daných požárních zásad.  Při používání těkavých látek musí být zabezpečeno řádné větrání místnosti.  V prostorách školní laboratoře, jakož i v prostorách souvisejících s je jich provozem, musí být udržován naprostý pořádek a čistota, manipulační prostory, přístupové i únikové cesty musí být trvale přístupné a volné.  Ruční hasící přístroje musí být vždy provozuschopné a snadno dosažitelné.  V případě požáru je nutno postupovat v souladu s požárními poplachovými směrnicemi.  Hořlaviny I. a II. třídy musí být skladovány odděleně od ostatních chemikálií, v dostatečné vzdálenosti od tepelných zdrojů, láhve bezpečně uzavřeny a označeny „HOŘLAVINA“, uloženy v kovové skříni. Objem při skladování nesmí být větši než 2dm3, u diethyletheru jen 0.5 dm3.  Láhve s hořlavinami musí být plněny do dvou třetin objemu, aby přetlak par při zvýšení teploty nezpůsobil vyražení uzávěru. Diethylether skladujeme vždy v plné láhvi, aby se nemohl přítomným vzduchem v láhvi oxidovat na explozivní peroxid.  S hořlavinami nikdy nepracujeme v blízkosti plamene. Zásobní láhve s hořlavinami musí být umístěny v dostatečné vzdálenosti od místa, kde se pracuje s otevřeným ohněm.  Hořlaviny I. a II. třídy nikdy nezahříváme přímým plamenem, ale jen ve vodní lázni.  Při odchodu zabezpečíme všechna protipožární opatření (řádný úklid prostorů, uskladnění látek, uzavření plynu a vody, vypnutí elektrických přístrojů apod.) 5) Všeobecné povinnosti pracovníků z hlediska požární ochrany  Dokonale znát manipulaci a použití hasicích přístrojů.  V případě vzniku požáru zajistit a provést hasební práce podle svých sil a prostředků, přivolat pomoc požárních jednotek ( 158 ) , řídit se požárními poplachovými směrnicemi.  Okamžitě ohlásit řediteli školy každou závadu, která by mohla zapříčinit požár a ohrozit osoby, majetek. Vadné zařízení je nutno okamžitě vyřadit z provozu  Seznam členů požární hlídky:

1) 2) 3)

Velitel: Členové:

Antonín Hledík Mgr. František Herman Mgr. Radek Zbořil Ladislav Pátík RNDr. Jaroslav Orság Růžena Simonidesová Mgr. Milana Alánová

Úkoly požární hlídky:  Dohlíží na dodržování předpisů o požární ochraně na pracovišti se zvýšeným požárním nebezpečím  Provádí nutná opatření v případě vzniku požáru, zejména záchranu ohrožených osob, přivolání pomoci a zdolávání požáru.

podpis ředitele školy

Příloha č. 3:

Řád provozu v místnostech fyziky

1.

Žáci přicházejí před učebnu a laboratoř včas a vstupují na pok.yn vyučujícího.

2.

Zdržovat se během přestávek v učebné nebo laboratoři fyziky není dovoleno.

3.

Místnosti fyziky je nutno o přestávkách intenzivně větrat.

4.

Manipulace s plynem, vodou a elektrickým proudem je dovolena žákům jen se svolením vyučujícího.

5.

Při práci s elektrickým proudem smějí žáci připojit elektrický zdroj teprve tehdy, když vyučující zkontroloval spojení.

6.

Není dovoleno odhazovat odpadky na zem nebo do stolů.

7.

Je zakázáno po stolech psát, kreslit nebo je jinak poškozovat

8.

Není dovoleno manipulovat na rozvaděčích a dotýkat se pomůcek vystavených nebo připravených pro vyučování.

9.

Po ukončení vyučovací hodiny zasunou žáci židle a služba umyje tabuli houbou (hadr vypráší oknem do dvora).

10. Přinášení a odnášení předmětů určených k vyučování zajišťují žáci vybraní pro tento účel na počátku Školního roku. 11. Do praktického cvičení si nosí žáci vlastní pracovní pláště a utěrky. 12. Při praktickém cvičení je nutné dodržovat bezpečnostní pokyny. 13. Žák smí při praktickém cvičení opouštět vyhrazené místo jen se svolením vyučujícího. 14. Žáci skupiny jsou odpovědni za přístroje , které jsou jim při vyučování svěřeny. Zacházejí s nimi pečlivě a opatrně , Škodu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti musí nahradit. 15. Každou poruchu na přístroji žák oznámí ihned vyučujícímu. Není přístupné , aby poruchu odstraňoval sám. 16. Jakýkoliv úraz, zejména poranění očí, je třeba ihned hlásit vyučujícímu. 17. Po skončení praktického cvičení je třeba uzavřít plyn a vodu, vypnout elektrické spotřebiče, odevzdat všechny přístroje v pořádku a vyčištěné a pracovní místo uvést do pořádku. 18. V laboratoři není dovoleno jíst ani pít. 19. Po praktickém cvičení je žák povinen umýt si ruce. 20. Ustanovení tohoto řádu jsou žáci povinni znát a řídit se jimi. Ve Vyškově 1. 9. 2008

Mgr. Jiří Zlatník Ředitel školy:

………………………..

Správce učebny:

………………………

Příloha č. 4:

PROVOZNÍ ŘÁD V UČEBNĚ BIOLOGIE

1. V odborné učebně platí vzhledem k umístění výukové techniky zvýšená bezpečnost.

2. Je zakázáno studentům manipulovat s videem, kamerou, dataprojektorem, DVD přehrávačem, meotarem i s jejich dálkovými ovladači.

3. Není dovoleno bez svolení vyučujícího otevírat skříně a zásuvky s pomůckami nebo i jinak manipulovat s vystavenými exponáty a nástěnnými tabulemi.

4. Je zakázáno psát po stolech nebo jinak poškozovat vybavení učebny biologie. 5. Není dovoleno se bezdůvodně zdržovat v prostoru za katedrou. 6. Je povinností služby po skončení vyučovací hodiny smazat tabuli. 7. Povinností každého studenta je po sobě uklidit své pracovní místo. Odpadky patří do odpadkového koše!!! TŘIĎTE ODPAD ☺ 8. Je důležité nahlásit zjištěné závady ihned vyučujícímu. V případě prokázaného úmyslného poškození věci, hradí náklady na opravu sám student.

Ve Vyškově, dne 1. 9. 2008

Mgr. Jiří Zlatník ředitel školy

Příloha č. 5:

PROVOZNÍ ŘÁD V LABORATOŘI BIOLOGIE

1. Studenti vstupují do laboratoře biologie jen na výzvu vyučujícího. 2. Během přestávek se studenti zdržují v laboratoři jen se svolením vyučujícího. 3. V laboratoři je zakázáno jíst! 4. Studenti manipulují s vodou a elektrickými spotřebiči (elektrické zásuvky a vypínače ve stolech) jen se svolením vyučujícího. 5. Je zakázáno studentům manipulovat s televizí, videem a mikroskopem s čtecí kamerou. 6. Práci s počítačem provádí student pouze na pokyn vyučujícího. 7. Při práci s mikroskopem je nutné dodržovat stanovená pravidla mikroskopování. 8. Při práci s vystavenými pomůckami, přírodninami a lihovými válci je nutné počínat si velmi opatrně! 9. Je zakázáno psát po stolech nebo jinak poškozovat vybavení laboratoře. 10. Při laboratorních cvičeních je třeba dodržovat pokyny vyučujícího; zjištěné závady ohlásí student okamžitě učiteli; veškeré škody způsobené nedbalostí a neopatrností hradí student nebo skupina, která ji způsobila. 11. Po skončení laboratorní práce je třeba řádně umýt použité pomůcky, uspořádat laboratorní soupravy a uvést pracovní místo do naprostého pořádku.

Odpadky patří do koše!!! Určená služba smaže tabuli a dohlédne na pořádek v laboratoři. Služba odchází po skončení cvičení z laboratoře poslední! 12. Je nutné, jakýkoliv úraz okamžitě nahlásit vyučujícímu! 13. Před odchodem z laboratoře je student povinen umýt si ruce!!!

Ve Vyškově, dne 1. 9. 2008

Mgr. Jiří Zlatník ředitel školy