Gymnázium, Praha 9, eskolipská 373. Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání na nižším stupni víceletého gymnázia

Gymnázium, Praha 9, eskolipská 373 Školní vzd lávací program pro základní vzd lávání na nižším stupni víceletého gymnázia

1

Obsah

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE ................................................................................................................. 3 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ......................................................................................................... 4 Velikost školy .................................................................................................................................... 4 Vybavení školy .................................................................................................................................. 4 Charakteristika pedagogického sboru ................................................................................................. 5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ................................................................................... 5 Spolupráce s rodi i a jinými subjekty ................................................................................................. 6 Prevence sociáln patologických jev ................................................................................................. 7 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP .............................................................................................................. 8 Zam ení školy................................................................................................................................... 8 Profil absolventa Gymnázia, Praha 9, eskolipská 373 ....................................................................... 8 Organizace p ijímacího ízení ............................................................................................................. 8 Organizace maturitní zkoušky ............................................................................................................ 8 Výchovné a vzd lávací strategie ......................................................................................................... 9 Zabezpe ení výuky žák se speciálními vzd lávacími pot ebami /žáci se specifickými poruchami u ení/ ............................................................................................................................................... 10 Zabezpe ení výuky žák mimo ádn nadaných ................................................................................ 10 Výchovné poradenství ...................................................................................................................... 11 Metodik prevence ............................................................................................................................. 11 Za len ní pr ezových témat ............................................................................................................ 12 4. U EBNÍ PLÁN ............................................................................................................................... 15 5. U EBNÍ OSNOVY ......................................................................................................................... 16 ESKÝ JAZYK ............................................................................................................................... 16 ANGLICKÝ JAZYK ....................................................................................................................... 30 N MECKÝ JAZYK ........................................................................................................................ 38 FRANCOUZSKÝ JAZYK ............................................................................................................... 45 OB ANSKÁ VÝCHOVA ............................................................................................................... 49 D JEPIS .......................................................................................................................................... 72 ZEM PIS......................................................................................................................................... 85 MATEMATIKA .............................................................................................................................. 92 FYZIKA......................................................................................................................................... 101 INFORMATIKA A VÝPO ETNÍ TECHNIKA ............................................................................. 108 BIOLOGIE .................................................................................................................................... 115 CHEMIE ........................................................................................................................................ 122 ESTETICKÁ VÝCHOVA HUDEBNÍ ........................................................................................... 129 ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ ....................................................................................... 138 T LESNÁ VÝCHOVA ................................................................................................................. 144 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ .............................................................................................................. 159 P ÍPRAVA K VOLB POVOLÁNÍ ............................................................................................. 162 LABORATORNÍ TECHNIKA ...................................................................................................... 166 DESIGN A KONSTRUOVÁNÍ – PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY .............................. 175 6. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUCE ŠKOLY ..................................................................... 177 Hodnocení žák .............................................................................................................................. 177 Autoevaluace školy ........................................................................................................................ 180

2

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE Motto: Strom poznání se skládá z malých lístk Osmiletý vzd lávací program (zpracován podle RVP ZV) Denní forma vzd lávání

P edkladatel: Gymnázium, Praha 9, eskolipská 373 Sídlo: eskolipská 373, Praha 9, 190 00 I O: 604 45 475 editelka: PaedDr. V ra Ježková e-mail: [email protected], [email protected] tel./fax.: 286 880 209 1. zástupce editelky: Mgr. Stanislav Hrn í e-mail: [email protected], [email protected] tel.: 283 882 028 Mgr. Jaromír Kozel 2. zástupce editelky: e-mail: [email protected], [email protected] tel.: 283 882 028 Koordinátor tvorby ŠVP: Mgr. Zuzana Outlá, Mgr. Hana Gottfriedová e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] tel.: 283 882 028

Z izovatel: Hlavní m sto Praha Sídlo: Mariánské nám stí 2, Praha 1, 110 00 I O: 00 064 581 Kontakt: Odbor školství Jungmannova 35/29, Praha 1, 11 21 Z izovací listina s ú inností od 1. 1. 2001 na dobu neur itou. Platnost dokumentu: od 1. 9. 2007 pro 1. ro ník osmiletého gymnázia.

Datum:

Podpis:

3

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Velikost školy Gymnázium má ve své z izovací listin schválenou kapacitu 720 žák , z toho pro osmileté gymnázium 600 žák a pro ty leté gymnázium 120 žák . V sou asné dob má škola 21 t íd, z toho 17 t íd osmiletého gymnázia a 4 t ídy ty letého gymnázia. K 1. 9. 2007 na škole studuje 615 žák . Pr m rný po et žák na t ídu je cca 30 žák . Sou ástí školy je školní jídelna, která má kapacitu 800 strávník .

Vybavení školy Podmínky pro výuku jsou velmi dobré. Škola je vybavena u ebnou výpo etní techniky, odbornými pracovnami a laborato emi pro p írodov dné p edm ty, jazykovými u ebnami. Sou ástí školy je studovna s p ipojením na internet. Studovna slouží v dopoledních hodinách jako druhá po íta ová u ebna, odpoledne mohou žáci využívat po íta e a internet k individuálním studijním pot ebám. ást budovy školy tvo í areál se t emi t locvi nami (velká a malá t locvi na, tane ní sál), které slouží pro výuku t lesné výchovy a odpolední sportovní kroužky. Škola má k dispozici dv venkovní víceú elová h išt s um lým povrchem (atletický ovál, h išt na odbíjenou, kopanou, basketbal a tenis). Od íjna 1999 mají studenti možnost využívat ve výuce informatiky a výpo etní techniky internet, od ledna 2003 je internet student m k dispozici i v jejich volném ase ve studovn . V b eznu a ervenci 2004 byla škola propojena novou po íta ovou sítí, která umož uje kvalitn jší p enos informací nejen v u ebn informatiky, ale i mezi kabinety a také do vybraných u eben. V srpnu 2005 prob hla další etapa výstavby po íta ové sít vyvolaná ukon ením projektu INDOŠ a následným ukon ením spolupráce se spole ností AutoCont On Line, a.s. Sí ve studovn , vytvo ená v rámci tohoto projektu, byla p ipojena k síti vybudované z vlastních prost edk . Sou ástí této etapy bylo i p ipojení všech po íta ve škole do tzv. domény umož ující personifikovaný p ístup k síti. Studovna se tak po jejich za len ní do domény alternativn stala druhou po íta ovou u ebnou. Škola umož uje vyu ujícím používat p i výuce nové postupy a moderní prezenta ní techniku. V minulých letech byla studovna a n kolik u eben vybaveno dataprojektory, škola zakoupila dva vizualizéry. V uplynulém školním roce byly, mimo jiné za finan ní podpory spole nosti Shell R a.s., vybudovány multimediální u ebny zem pisu a chemie. Každá z t chto u eben je vybavena po íta em, interaktivní tabulí s dataprojektorem a audiovizuální technikou s ozvu ením. Od roku 2005 probíhaly na škole intenzivní opravy budovy financované z prost edk z izovatele a z fond školy. Na podzim roku 2005 prob hla vým na oken a vstupních dve í, první ze stavebních úprav, jejichž cílem jsou jednak úspory energie a jednak zlepšení venkovního vzhledu budovy. Soub žn s tím prob hla vým na termoregula ních ventil úst edního topení a oprava vým níku dálkového topení. V lét 2006 pak došlo k zateplení budovy a škola byla potažena novou fasádou. Budova školy získala t mito úpravami, obzvlášt novou fasádou, velmi atraktivní zevn jšek. V pr b hu školního roku 2005/06 probíhaly také práce na zlepšení interiéru školy. V prosinci 2005 byly vym n ny vnit ní dve e a po budov byl zaveden nový orienta ní systém. V období hlavních prázdnin prob hla první etapa vým ny podlahových krytin – bylo vym n no linoleum na chodbách prvního patra. Dále byly vymalovány tém všechny místnosti školy a došlo i k áste né rekonstrukci kancelá í. Ve školním roce 2006/07 škola vybavila deset u eben novým nábytkem a prob hla rekonstrukce n kterých kabinet . V lét 2007 byla realizována první etapa vým ny osv tlovacích t les – byla vym n na sv tla v u ebnách, kabinetech a kancelá ích. Sou asn byl v ásti budovy z ízen evakua ní rozhlas. Pro odpo inek žák o p estávkách zrekonstruovala škola za p isp ní SRPŠ atrium u t locvi en. Školní jídelna a kuchyn je nov zrekonstruována a nabízí výb r ze t í jídel. 4

Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor k 1. 9. 2007 tvo í 45 vyu ujících, v etn vedení školy, v jehož ele stojí editelka se dv ma zástupci. Pedagogický sbor je poslední t i roky stabilizován. Na výuce se tém 100% podílejí interní u itelé. Aprobovanost pedagog je 97,78%. Vedení školy dává p íležitost mladým za ínajícím u itel m pod vedením zkušených pedagog a zárove podporuje další vzd lávání pedagogických pracovník v kurzech a školeních, které jsou akreditovány MŠMT R. V ková struktura V k po et z toho žen

do 30 let v etn 13 8

31 - 40

41 - 50

51 - 60

16 10

9 8

2 2

nad 60 let 5 4

z toho pr m rný v k d chodci 3 38,11 3 39,72

Kvalifikovanost Po et

Celkem % z celkového po tu pedagogických pracovník

kvalifikovaných

44

97,78%

nekvalifikovaných

1

2,22%

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola je zapojena do pražského projektu „Zavád ní osobnostní a sociální výchovy do školních vzd lávacích program základních škol a víceletých gymnázií“. Projekt probíhá od 2.1. 2006 do 1.1.2008 a realizují jej lekto i ob anského sdružení Projekt Odyssea. Projekt je financován z rozpo tu Evropského sociálního fondu, Magistrátu hlavního m sta Prahy a eské republiky. Gymnázium v rámci prevence sociáln patologických jev realizuje „Minimální preventivní program“. Sou ástí tohoto programu je adapta ní soust ed ní prvních ro ník osmiletého i ty letého studijního cyklu. Program je zam en na vytvo ení pozitivních sociálních vazeb a posilování kolektivních vztah pomocí metod prožitkové pedagogiky. Na realizaci se významn podílí ob anské sdružení Projekt Odyssea. Mezinárodní projekty mají n kolik podob. Jednak se Gymnáziu eskolipská poda ilo b hem školního roku 2006/2007 navázat vztah s francouzským lyceem Henri Moissan. Toto lyceum sídlí v m st Meaux (region Seine et Marne) a jedná se o státní st ední školu s všeobecným zam ením. Hlavní organizací vým ny jsou pov eni Mgr. Jan Lazar ( eská strana) a Nicolas Guillerot (francouzská strana). Celý projekt je asov rozvržen na dv etapy – 1. p íjezd francouzských student do Prahy (duben), 2. výjezd eských student do Francie ( íjen). Ve školním roce 1997/1998 navázala škola spolupráci s n meckým gymnáziem KAIFU /KaiserFriedrich-Gymnasium/ v Hamburku. Celý projekt je rozvržen do dvou ástí – na podzim odjíždí eští studenti do Hamburku, na ja e p ijíždí n me tí studenti do Prahy. Vým nný pobyt student probíhá pod záštitou PAD (Pädagogischer Austauschdienst). Druhá podoba jsou studijn poznávací zájezdy do Evropy. Škola je organizuje ve spolupráci s cestovními kancelá emi, které se na tyto zájezdy specializují. Každoro n vyjížd jí vybraní studenti do Velké Británie, Francie, N mecka a jiných zemí Evropy. Tradi n je i velký zájem o 4-5ti denní podzimní d jepisné exkurze (Kraków, Osv tim, Florencie, ím).

5

Spolupráce s rodi i a jinými subjekty Školská rada Školská rada byla z ízena 7. 6. 2005 podle zákona 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), v platném zn ní. Kompetence školské rady: vyjad uje se k návrh m školních vzd lávacích program a k jejich následnému uskute ování, schvaluje výro ní zprávu o innosti školy, schvaluje školní ád, ve st edních a vyšších odborných školách stipendijní ád, a navrhuje jejich zm ny, schvaluje pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání žák v základních a st edních školách, podílí se na zpracování koncep ních zám r rozvoje školy, projednává návrh rozpo tu právnické osoby na další rok, vyjad uje se k rozboru hospoda ení a navrhuje opat ení ke zlepšení hospoda ení, projednává inspek ní zprávy eské školní inspekce, podává podn ty a oznámení editeli školy, z izovateli, orgán m vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgán m státní správy. Sdružení rodi a p átel školy Gymnázia, Praha 9, eskolipská 373 Od školního roku 1999/2000 pracuje p i škole sdružení rodi , jehož nejv tším p ínosem je zlepšení spolupráce mezi školou, rodi i student a studentskou radou. Ta se již tradi n projevuje darem z rozpo tu sdružení rodi na maturitní ples školy. SRPŠ po ádá adu akcí, nap . v únoru „Valentýnskou diskotéku“, v kv tnu akci „Škola naruby“, kdy si žáci a u itelé vym ují svá místa, v ervnu se sdružení podílí na organizaci a zajišt ní cen pro nejúsp šn jší studenty ve sportovní „ eskolipské olympiád “. Studentská rada Na gymnáziu aktivn pracuje studentská rada, jejím hlavním cílem je prohloubit spolupráci mezi vedením školy a studenty. Ve studentské rad jsou vždy dva zástupci z každé t ídy, kte í se ú astní pravidelných setkání s editelkou školy, metodikem prevence a výchovným poradcem. Domov svaté Rodiny Škola navázala úzkou spolupráci s Domovem svaté Rodiny. Žáci pravideln navšt vují mentáln postižené ob any, kte í žijí v domov . Finan ní výt žek t íd ného sb ru žák jde na podporu rozvoje domova. Spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou, výchovné a kariérní poradenství Na škole pracuje výchovná poradkyn , v jejíž náplni práce je mimo jiné i spolupráce s pedagogickopsychologickou poradnou, zejména u žák se specifickými poruchami u ení. Tento problém eší s t ídními u iteli, ostatními pedagogy a rodi i. Prost ednictvím výchovné poradkyn a t ídního u itele byl nej ast ji ešen studijní problém „Jak se u it?“, pop ípad opakující se problémy s chováním u n kterých žák . V oblasti kariérního poradenství zajistila výchovná poradkyn ve spolupráci s PPP ú ast student p edmaturitních ro ník na „PROFI testech“, student m maturitního ro níku poskytovala informace o možnostech dalšího studia.

6

Prevence sociáln patologických jev Škola v rámci prevence sociáln patologických jev realizuje „Minimální preventivní program“. Realizované aktivity: ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE: poradenské služby, sebevzd lávání v metodikách preventivní výchovy, ú ast na pravidelných setkáních školních metodik prevence, ú ast na setkáních studentské rady. ADAPTA NÍ SOUST ED NÍ: uskute uje se v prvních ro nících osmiletého a ty letého studijního cyklu se zam ením na vytvo ení pozitivních sociálních vazeb a posilování kolektivních vztah pomocí metod prožitkové pedagogiky, na realizaci se významn podílí ob anské sdružení Projekt Odyssea, hodnocení ze strany žák bývá vesm s kladné. SPOLUPRÁCE S ORGANIZACEMI ve ejné správy a dalšími subjekty zabývajícími se prevencí: pokra uje spolupráce s pedagogicko–psychologickou poradnou p i ešení konkrétních problém žák , byla prohloubena spolupráce s policií R – p ednášky na téma drog, šikany apod., pokra uje spolupráce s organizací Drop-in, jsou organizovány p ednášky J. Klímy, R. Johna, J. Kroupy se zam ením na problematiku drog, kriminality apod. VYUŽITÍ VOLNÉHO ASU: škola organizuje v odpoledních hodinách sportovní a zájmové kroužky – florbal, volejbal, keramika, tane ní klub , které dávají žák m možnost smyslupln strávit volný as. CHARITATIVNÍ AKCE: charitativní programy nadací Adra, Civilia a další.

7

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP Zam ení školy Gymnázium je všeobecn vzd lávací škola, která p ipravuje studenty pro studium na vysokých školách, pro innosti ve státní správ , kultu e a dalších oblastech. Zárove gymnázium usiluje o všestranný harmonický rozvoj osobnosti mladého lov ka, vychovává jej ve smyslu v deckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie; formuje jeho intelektuální a mravní rozvoj. Gymnázium podporuje tvo ivé myšlení student . Velký d raz je kladen na rozvoj komunika ních dovedností žák v oblasti cizích jazyk .

Profil absolventa Gymnázia, Praha 9, eskolipská 373 Absolvent našeho gymnázia: nemá pouze encyklopedické znalosti, ale je schopen samostatného myšlení a uvažování, má pozitivní vztah ke spole nosti v její r znorodosti, ke kultu e a sportu, akceptuje a dodržuje základní morální principy, je všeobecn p ipraven pro studium na r zných typech vysokých škol a má jasnou p edstavu o budoucí profesní specializaci, je p im en fyzicky zdatný, manuáln zru ný a chápe zásady zdravého životního stylu, je schopen adekvátn reagovat a ešit rozli né situace, zná základy kooperace a umí je využívat v týmové práci, je schopen vyhledávat a zpracovávat informace z rozli ných zdroj , na velmi dobré úrovni komunikuje písmem i slovem v mate ském jazyce a ve dvou sv tových jazycích, projevuje se jako svobodná a zodpov dná osobnost, v dom uplat uje svá práva, respektuje práva druhých a plní si své povinnosti.

Organizace p ijímacího ízení P ijímací ízení na gymnázium se koná podle zákona 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), v platném zn ní. Podrobnosti o organizaci p ijímacího ízení stanoví vyhláška 671/2004 Sb., v platném zn ní. Gymnázium každoro n otevírá dv t ídy s osmiletým studijním cyklem a jednu t ídu se ty letým studijním cyklem. Pro p ijímací ízení jsou použity testy sestavené spole ností SCIO. Ke studiu na gymnáziu s osmiletým cyklem jsou p ijímáni studenti na základ bodového ohodnocení písemných test z eského jazyka, matematiky a obecných studijních p edpoklad . P i p ijímacím ízení je zohledn no vysv d ení za 1. pololetí 5. ro níku základní školy a výstupní hodnocení ZŠ. Ke studiu na gymnázium se ty letým cyklem jsou p ijati studenti na základ bodového ohodnocení písemných test z eského jazyka, matematiky a obecných studijních p edpoklad . P i p ijímacím ízení je zohledn no vysv d ení za 1. a 2. pololetí 8. ro níku a 1. pololetí 9. ro níku základní školy a výstupní hodnocení ZŠ. Uchaze i se studijním pr m rem do 1,00 jsou p ijati bez p ijímacích zkoušek.

Organizace maturitní zkoušky Maturitní zkoušky na gymnázium se konají podle zákona 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), v platném zn ní a podle vyhlášky . 442/1991 Sb., o ukon ování studia ve st edních školách a u ilištích, ve zn ní pozd jších p edpis .

8

Výchovné a vzd lávací strategie Klí ové kompetence mají žák m pomáhat p i získávání základu všeobecného vzd lávání. Úrove klí ových kompetencí získaných na nižším gymnáziu není kone ná, ale tvo í základ pro další celoživotní u ení a orientaci v každodenním praktickém život . 1. Kompetence ob anské u íme je vyjád it názor a obhájit jej klademe d raz na toleranci a respektování jiných názor u íme zvládat krizové situace aktivujeme jejich zodpov dný p ístup k jejich práv m a povinnostem p ivádíme k poznání duchovních hodnot, hodnotovému žeb í ku posilujeme u žák hrdost, v domí p íslušnosti ke spole nosti vlastním p íkladem vedeme k lásce k vlasti u íme žáka demokratickým princip m u íme jej odpov dnosti za své chování a iny posilujeme v domí sounáležitosti a solidarity u íme žáka respektovat kulturní, etické a ekologické hodnoty 2. Kompetence k u ení motivujeme poskytujeme žákovi zdroje informací vedeme žáka k využití informací a uplatn ní v praxi vedeme žáka k porozum ní textu dopl ujeme a prohlubujeme v domosti a dovednosti žáka procvi ujeme dovednosti r znými metodami zd vod ujeme své hodnocení a usm r ujeme jejich (žák ) sebehodnocení podn cujeme ke konstruktivnímu hodnocení a sebehodnocení 3. Kompetence k ešení problém snažíme se problémem zaujmout – praxe vedeme k rozpoznání podstaty problému vedeme k navržení r zných ešení, vylou ení nevhodných ešení a obhajob zvoleného ešení u íme žáka vnímat problém jako výzvu k ešení 4. Kompetence sociální a personální vedeme žáka k uplat ování základ slušného chování v každodenním setkání, jsme vzorem rozvíjíme schopnost vytvá et vlastní žeb í ek hodnot napomáháme k adaptaci nov p íchozích student umož ujeme p edvést individuální schopnosti a dovednosti klademe d raz na kooperaci, vedeme žáka k osobní i skupinové odpov dnosti motivujeme žáka k dodržování hygienických pravidel vedeme žáka k ešení konflikt s nadhledem budujeme pozitivní mezilidské vztahy vedeme k úct k druhému, empatii 5. Kompetence pracovní vedeme žáka k dodržování pravidel školního ádu a pravidelné školní docházce vedeme k ochran životního prost edí vedeme k profesní orientaci vedeme žáka k tv r ímu myšlení, estetickému cít ní rozvíjíme u žák motorické dovednosti 9

vedeme k systematickému u ení vedeme k naplánování innosti, dodržování plán vedeme žáky ke spolupráci a kooperaci 6. Kompetence komunikativní vedeme studenty k dialogu, diskusi, argumentaci, obhajob vlastního názoru a naslouchání druhým dáváme jim prostor k vlastnímu vyjád ení, prezentaci vedeme ke správnému užívání jazyka a ke kultivovanému projevu zadáváme úkoly, které vedou ke zpracování informací z r zných zdroj ve výuce využíváme r zné formy spolupráce mezi žáky u itel zkouší zadáváme písemné formy, které žáci prezentují p ed t ídou zadáváme zajímavá témata k diskusi, kterou následn ídíme rozvíjíme asertivní komunikaci

Zabezpe ení výuky žák se speciálními vzd lávacími pot ebami /žáci se specifickými poruchami u ení/ Žáci se speciálními vzd lávacími pot ebami a žáci, u kterých se projevují p íznaky n kterých specifických poruch u ení, jsou posíláni se souhlasem rodi na vyšet ení do pedagogickopsychologické poradny. Na základ vyšet ení jsou žáci integrováni mezi vrstevníky a u itelé s nimi v hodinách pracují podle doporu ení z vyšet ení v PPP. U itelé se nap íklad zam ují na pom cky, které budou žáci používat, na zp sob hodnocení. P i klasifikaci t chto žák se p ihlíží ke stupni a druhu specifické poruchy a hodnotí se s tolerancí. Podle pot eby je žák m poskytována i pé e formou individuálního vzd lávacího plánu, konzultací, p ípadn možností individuálních zkoušek.

Zabezpe ení výuky žák mimo ádn nadaných Za azení nadaných žák vyžaduje od u itel náro n jší p ípravu na vyu ování v jednotlivých p edm tech . Pro tyto žáky je zapot ebí zvýšené motivace k rozši ování u iva do hloubky p edevším v t ch vyu ovacích p edm tech, které reprezentují nadání žáka. Nadaní žáci plní náro n jší samostatné úkoly, zpracovávají rozli ná témata nejr zn jšími formami. Z hlediska prostorového a materiálního zajišt ní výuky jsou samoz ejmostí odborné u ebny. K zabezpe ení rozvoje nadaných žák v oblasti výuky eského jazyka a cizích jazyk /anglický, n mecký a francouzský jazyk/ je kladen d raz na využití náro n jšího obsahu výuky a vhodných forem a metod práce. Žáci jsou rozd lováni a za azováni do skupin podle úrovn znalostí, využívají výukové materiály ve studovn , v knihovn , využívají internetové stránky, tou literaturu v originále. Pomáhají u iteli s výukou, vytvá ejí didaktické pom cky a materiály a postupn mohou p ebírat i vedení n kterých hodin. Nadaní žáci se zú ast ují nejr zn jších sout ží a olympiád, mohou využít i nabídek jazykových kurz s rodilými mluv ími. U itelé informují nadané žáky o možnostech získání certifikát odpovídajících úrovni jejich znalostí., pop ípad ú asti na jazykových kurzech v zahrani í. V rámci humanitních p edm t nadaný žák studuje odbornou literaturu, podílí se na vedení vyu ovací hodiny, vzd lává se podle zájmu i v dalších institucích formou seminá / nap íklad Archeologický kroužek AV atd./, ú astní se nejr zn jších sout ží. V oblasti p írodov dných p edm t se nadaní žáci zapojují do r zných sout ží, olympiád. Na škole jsou zve ej ovány nabídky p ednášek, výstav a praktických cvi ení, žáci rozvíjejí své dovednosti v laboratorních pracích .V rámci vyu ování matematiky se žáci seznamují s nau nou literaturou – hlavolamy, kvizy, záhady, problémové úkoly, procvi ují obtížn jší úkoly, dostávají prostor k prezentaci u iva spolužák m. Žák m výtvarn nadaným jsou zadávány náro n jší práce – volí r zné techniky, studují odbornou literaturu, zú ast ují se nejr zn jších sout ží. Žáci s hudebním nadáním jsou vhodným zp sobem zapojováni do inností hodiny - nap íklad mohou doprovázet na hudební nástroj, p edzpívávat písn . 10

Pohybov nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových aktivit, p edevším t ch, kde žák projevuje nejv tší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních sout ží. U itel pomocí talentovaných žák a jejich osobních zkušeností z tréninku zefektiv uje a zkvalit uje metodické postupy pro ostatní spolužáky. V rámci ŠVP je kladen obecn d raz na : prosazování forem a metod výuky, v nichž je preferován individuální p ístup, využívání možností individuálních konzultací, za azování žák do skupin podle úrovn znalostí, využívání možností mimo vyu ovacích aktivit. Mimo ádn nadaní žáci mohou být p e azeni do vyššího ro níku na základ komisionální zkoušky.

Výchovné poradenství Na t ídní u itele a výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoli obrátit a požádat o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce školy pomáhá s ešením konflikt mezi žáky, podporuje optimální komunikaci s rodi i, u iteli a žáky. Podporuje rozvoj pozitivních vztah a ešení konflikt v rámci jednotlivých t íd. Poskytuje konzultace a podporu u itel m v práci se žákem s potížemi v u ení, chování, ve vztahu k u iteli, ke spolužák m. Spolupracuje s pedagogickopsychologickou poradnou. Výchovný poradce poskytuje kariérové poradenství žák m a rodi m žák , ve spolupráci s t ídním u itelem a vedením školy zajiš uje organizaci p ihlašování a p estupu k dalšímu vzd lání. Ve spolupráci s poradenskými za ízeními je vytvá ena nabídka diagnostiky k zam ení žáka vzhledem k dalšímu vzd lávání a povolání. Žák m jsou k dispozici informa ní materiály o st edním školství a trhu práce.

Metodik prevence Primárním cílem metodika prevence je pomoc student m v oblasti prevence negativních spole enských jev , jako jsou nap íklad kriminalita, drogová závislost, šikana apod.Žáci se na n j mohou obrátit v jeho konzulta ních hodinách, p ípadn i prost ednictvím internetové adresy nebo schránky d v ry. Metodik prevence spolupracuje s výchovným poradcem, pedagogicko – psychologickou poradnou, s obvodním metodikem prevence a s protidrogovým koordinátorem Ú adu M Praha 9. Navázali jsme také spolupráci s r znými organizacemi, které se prevencí patologických jev zabývají – nap . s Policií R, Drop-inem aj. Žák m jsou pravideln poskytovány informa ní materiály, a to bu na nást nce k tomu ur ené, nebo k rozebrání ve studovn školy. Žáci jsou prost ednictvím metodika prevence seznamováni s r znými charitativními organizacemi a p ipravováni na p ípadnou pomoc, kterou mohou vykonávat ve vyšších ro nících. Pravideln též organizujeme sb r papíru, jehož výt žek je ur en pro mentáln postižené z Domova sv. rodiny. Metodik prevence žáky informuje na pravidelných sch zkách Studentské rady. Metodik prevence se též pravideln ú astní kurz a p ednášek, jež se týkají prevence sociáln patologických jev .

11

Za len ní pr ezových témat

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Název PT a Tematického okruhu

nižší gymnázium sekunda tercie

prima

1.

Rozvoj schopností poznávání

2.

Sebepoznání a sebepojetí

Ov, Evv, j, Tv, Inf

3.

Seberegulace a sebeorganizace

Ov, Evh, M

M, Tv

4.

Psychohygiena

j, Evh, Tv

j, Tv

j, M, Fy, Bi

5.

Kreativita

Evh, Evv, Inf, Tv, j, FyY, Bi

6.

Poznávání lidí

Inf, Ov, Aj, j, D

7.

Mezilidské vztahy

8.

Komunikace

Inf, Ov, Aj, j, Fy

9.

Kooperace a kompetice

Evh, Inf, j, Tv

10.

ešení problém a rozhodovací dovednosti

11.

Hodnoty, postoje, praktická etika

kvarta

j, Fy, M, Bi

Ov, j, M, Fy, Bi

j, Fy, M, Bi

j, Evv, Tv

Ov, Evv, Pvp, Tv, Bi

Ov, Evv, Tv

Ov, M, Tv

M, Evh, Pvp

j, Bi

j

D, Inf, Tv, Evv, Evh, j, M, Fy, Bi, Dk

D, Inf, Tv, Evv, j, Fy, M, Bi

Tv, Inf, Evv, Fy, j, M, Bi

Inf

Inf

Inf

Aj, Inf

Pvp

Inf

Inf, Ov, j, Fy

Inf, Aj, j, Fy,Nj

Inf, Aj, j, Fy, Nj

j, Dk, Tv, Inf

j, Tv, Inf

Fj, j, Tv, Inf

j, M, Fy, Dk, Inf

j, M, Fy, Pvp, Inf

j, M, Fy, Pvp, Tv, Inf

j, Inf, Tv

j, Inf, Tv

j, Inf

j, M, Fy, Inf

Inf, Tv

Inf, Tv

12


kvarta

1.

4.

Principy demokracie jako formy vlády a zp sobu rozhodování

Ov

1.

Evropa a sv t nás zajímá

Ov, Evv, j, Aj, Inf

Ov, Evv, j, Dk, Inf

Fj, Nj, Z, Evv, Pvp, Inf

Evv, Z, j, Ch, Fy,Nj

2.

Objevujeme Evropu a sv t

Evh, j, D, Inf

Evh, j, D, Inf

Z, Nj, Inf

Ov, Evh, j, Inf,Nj

3.

Jsme Evropané

Evh, j

Ov, Evh

Ov, Z, j

Ov, Z, Evh, D

1.

Kulturní diference

D

Ov, Z, j

Fj, Nj, j

2.

Lidské vztahy

Evv, Inf, Tv, Evh, J

Evv, Ov, Inf, Tv

Evv, Z, D, Inf, Tv

Evv, Pvp, Inf, Tv

3.

Etnický p vod

Evh

Evv, Dk

4.

Multikulturalita

Evv, Evh, Aj, j

Evv, Aj, Dk

5.

Princip sociálního smíru a solidarity

1.

Ekosystémy

2.

Základní podmínky života

3.

Lidské aktivity a problémy životního prost edí

4.

Vztah lov ka k prost edí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OB ANA

prima

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Ob anská spole nost a škola Ob an, ob anská spole nost a stát Formy participace ob an v politickém život


2. 3.

Ov, j, Inf

Ov, j, Fy, Inf

D

Ov, j, Fy

Ov

Ov, j, Fy

j, Evh, D

Evv, Evh, Z, j, Inf, Bi j, Z, Bi

j, Bi

D, Pvp Ov, D, Z

D

Z, D

Ov

D, Z

j, Z, Bi

j, Z, D

Evv, Aj, Z, j

Evv, Aj, Z, j

Z, Pvp

Ov , Z

Z, Fy

Z, Fy, Bi

Evv, Inf, Ch, Bi

Z, Inf, Ch

j, Bi

Ov, j, Inf

Ov

Z, Fy, Evv

j, Z, Bi, Ch, Fy, Inf

D

Dk

Z

13

PvpP


1.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

2. 3. 4. 5. 6. 7.

Kritické tení a vnímání mediálních sd lení Interpretace vztahu mediálních sd lení a reality Stavba mediálních sd lení Vnímání autora mediálních sd lení

prima Evh, j, Inf

j, Inf

Inf, j

Inf

kvarta

Fj, j, Inf,Nj

j, Inf,Nj

Pvp, Inf

j, Ch, Inf

Inf Evh

Fungování a vliv médií ve spole nosti Tvorba mediálního sd lení Práce v realiza ním týmu


Ch Inf

j, Inf

Evh, j, Inf j

Inf

Inf

j, Inf

Inf

Inf

Ch, Inf

Ch

j, Ch, Inf

j, Ch, Inf

Legenda p edm t eský jazyk a literatura Anglický jazyk N mecký jazyk Francouzský jazyk Ob anská výchova D jepis Zem pis Matematika Fyzika Informatika a výpo etní technika Biologie Chemie Estetická výchova hudební Estetická výchova výtvarná T lesná výchova Výchova ke zdraví P íprava k volb povolání Práce s laboratorní technikou Design a konstruování – práce s technickými materiály

zkratka j Aj Nj Fj Ov D Z M Fy Inf Bi Ch Evh Evv Tv Vz Pvp Lp Dk

pr ezové téma Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického ob ana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova Multikulturní výchova Environmentální výchova

14

zkratka OSV DEMO GLOB MEDI MULT ENVI

4. U EBNÍ PLÁN 2. stupe Vzd lávací oblasti

Vzd lávací obory

6. - 9. ro ník požadováno

1.

2.

3.

4.

celkem

16

5/1

4

3

4

16

4/4

4/4

3/3

3/3

-

-

3/3

3/3

eský jazyk a literatura Jazyk a jazyková komunikace

Cizí jazyk

Aj

12

Fj / Nj

20 (8)

Matematika a její aplikace

16

5

4

4

4

17 (1)

Informa ní a výpo etní technika

1

1/1

1/1

1/1

1/1

4 (3)

0

-

-

-

-

2

2

2

2

1

1

1

1

2

2

2

1,5

-

1,5

2

2

2

2

1,5

2

2

1,5

2

2

2

1

1

1

1

2

1

1

1

1

1

-

2

2

2

2

-

0,5

-

-

-

0,5

0,5

0,5

-

-

1

1

lov k a jeho sv t lov k a spole nost

D jepis

12

Ob anská výchova Fyzika

lov k a p íroda

Chemie

22

Biologie Zem pis

Um ní a kultura

lov k a zdraví

Estetická výchova hudební

10

Estetická výchova výtvarná Výchova ke zdraví

11

T lesná výchova Design a konstrukce

lov k a sv t práce

4

Laboratorní technika P íprava k volb povolání

0 12

28 (6)

10 11

4

Pr ezová témata

P

-

-

-

-

P

Disponibilní asová dotace

18

-

-

-

-

18

122

30

30

31

31

122

Celková povinná asová dotace

Poznámky k u ebnímu plánu Vzd lávací oblast Informa ní a komunika ní technologie je realizována vyu ovacím p edm tem Informa ní a výpo etní technika. Vyu ovací p edm t Výchova ke zdraví se vyu uje v 1., 2. a 3. ro níku. Vzd lávací oblast lov k a sv t práce je realizována ve vyu ovacích p edm tech Design a konstrukce, Laboratorní technika a P íprava k volb povolání. Charakteristiky a další podrobnosti ohledn jednotlivých vyu ovacích p edm t se nacházejí v oddílu 5 U ební osnovy .

15

5. U EBNÍ OSNOVY CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU

ESKÝ JAZYK Obsahové vymezení Vyu ovací p edm t vychází ze Školního vzd lávacího programu Gymnázia eskolipská. Komunika ní a slohová výchova vede žáka ke schopnosti využívat jazyk v b žných komunika ních situacích, p i kontaktu s ostatními lidmi. Rozvíjí jeho schopnost formulovat vlastní názor a tento názor obhájit. Vede žáka k rozvíjení empatie a tolerance. U í žáka komunikovat v rovin psané a mluvené i ve ejné a soukromé. Jazyková výchova rozvíjí základní jazykové schopnosti, které žák získal na 1. stupni ZŠ. Tyto základní znalosti jsou procvi ovány a obohacovány p i práci se sou asnými texty. Literární výchova rozvíjí tzv. kritické tení, autentický tená ský prožitek. Žák je podporován p i vytvá ení vlastních názor na etbu. Žák si sou asn osvojuje základy literární teorie (literární žánry, styly, útvary) a vytvá í také vlastní texty. P i výuce jsou používány nejr zn jší audiovizuální pom cky (video, DVD, magnetofon, dataprojektor, po íta ). U itel na základ této práce uvádí literaturu do souvislostí s nejr zn jšími druhy um ní. V p edm tu J jsou nejvíce rozvíjena tato pr ezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (okruh: Evropa a sv t nás zajímá), Mediální výchova (okruhy: Kritické myšlení a vnímání mediálních sd lení, Stavba mediálního sd lení, Tvorba mediálního sd lení), Multikulturní výchova (okruhy: Kulturní diference, Lidské vztahy a Multikulturalita), Osobnostní a sociální výchova (okruhy: Kreativita, Rozvoj schopností poznávání a Komunikace). asové a organiza ní vymezení V prim je eský jazyk dotován 5 hodinami (p i emž 1 hodina je p lená). V sekund a kvart je p edm t dotován 4 hodinami, v tercii t emi. Ve všech ro nících jsou využívány ady u ebnic nakladatelství Fraus. prima 5 hodin sekunda 4 hodiny tercie 3 hodiny kvarta 4 hodiny Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: vede žáka k porozum ní textu, poskytuje žákovi zdroje informací, vede žáka k využití informací a jejich uplatn ní v praxi, dopl uje a prohlubuje v domosti a dovednosti žáka, spole n s žáky procvi uje dovednosti r znými metodami. Kompetence k ešení problém – u itel: vede žáky k navržení r zných ešení, k vylou ení nevhodných ešení a k obhajob zvoleného ešení. 16

Kompetence komunikativní – u itel: vede žáky k dialogu, diskusi, argumentaci, obhajob vlastního názoru a naslouchání druhým, klade d raz na správné užívání jazyka a na kultivovaný projev žák , zadává úkoly, které vedou ke zpracování informací z r zných zdroj , využívá r zné formy spolupráce mezi žáky, zadává individuální (skupinové) práce, které žáci prezentují p ed t ídou, volí aktuální a atraktivní témata k diskusi, kterou následn ídí, rozvíjí asertivní komunikaci. Kompetence sociální a personální – u itel: rozvíjí schopnost žák vytvá et vlastní žeb í ek hodnot, umož uje p edvést individuální schopnosti a dovednosti žáka, klade d raz na kooperaci, vede žáka k osobní i skupinové odpov dnosti, s žákem rozvíjí úctu k druhému lov ku, empatii. Kompetence ob anské – u itel: p ivádí žáky k poznání duchovních hodnot, k tvorb hodnotového žeb í ku, u í žáka respektovat kulturní, etické hodnoty. Kompetence pracovní – u itel: vede žáka k tv r ímu myšlení, estetickému cít ní a systematickému u ení, u í žáka plánovat jeho innosti, dodržovat plány, vede žáky ke vzájemné spolupráci.

17

Ro ník: Prima Komunika ní a slohová výchova

eský jazyk

výstupy RVP ZV žák:

Školní výstup žák:

- odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor . - rozlišuje subjektivní a objektivní sd lení a komunika ní zám r partnera v hovoru. - dorozumívá se kultivovan , výstižn , jazykovými prost edky vhodnými pro danou situaci. - využívá základy studijního tení vyhledá klí ová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvo í výpisky nebo výtah z p e teného textu. - využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i v cn správnému písemnému projevu a k tvo ivé práci s textem.

- ov uje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informa ními zdroji. - odlišuje spisovný a nespisovný projev. - chápe rozdíly mezi mluveným projevem p ipraveným a nep ipraveným. - zapojuje se do diskuse, u í se ji vést. - samostatn p ipraví a s oporou o výklad a text p ednese referát. - vytvá í vlastní texty.

U ivo: tení praktické (pozorné, p im en rychlé, znalost orienta ních prvk v textu), v cné (studijní, tení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové. Naslouchání praktické (výchova k empatii, podn t k jednání), v cné (soust ed né, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sd lení, komunika ní zám r mluv ího, zvukové prost edky souvislého projevu a prost edky mimojazykové), zážitkové. Mluvený projev zásady dorozumívání (komunika ní normy, základní mluvené žánry podle komunika ní situace ); dialog. Písemný projev na základ poznatk o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjád ení postoje ke sd lovanému obsahu, vlastní tvo ivé psaní žánry: oznámení, zpráva, popis krajiny, objektu, d je, vypráv ní, dopis, výpisky.

Jazyková výchova výstupy RVP ZV žák:


U ivo:

- spisovn vyslovuje eská slova a b žná

- procvi uje spisovnou výslovnost.

Zvuková stránka jazyka: 18

Poznámky

(mezip edm tové vztahy, PT, metody…)

Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické tení, dramatizace, živé obrazy, výrazné tení, recitace, vlastní tvorba. Mezip edm tové vztahy: - Literatura - Rétorika (verbální a nonverbální komunikace) Pr ezová témata: ENVI, GLOB, OSV, DEMO,MULT,MEDI

Poznámky


Metody a postupy: - výklad, práce

slova cizího p vodu. - správn t ídí slovní druhy, tvo í spisovné tvary slov a v dom jich používá ve vhodné komunika ní situaci. - využívá znalostí o jazykové norm p i tvorb vhodných jazykových projev podle komunika ní situace. - v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve v t jednoduché i v souv tí. - rozlišuje spisovný jazyk, ná e í a obecnou eštinu a zd vodní jejich užití.

- u í se pracovat s Pravidly eského pravopisu, se Slovníkem spisovné eštiny a s dalšími jazykovými p íru kami. - procvi uje látku (viz. slovní zásoba, tvarosloví, skladba).

P ízvuk, v tná melodie, tempo a rytmus e i, zn lost hlásek – výslovnost a pravopis. Slovní zásoba a tvo ení slov: Stavba slova, slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby. Tvarosloví: Slovní druhy: podstatná jména, p ídavná jména, zájmena, íslovky, slovesa. Skladba: Základní v tné leny, rozvíjející v tné leny, skladba v ty jednoduché, v ty hlavní a vedlejší, interpunkce. Pravopis: Lexikální,morfologický, syntaktický. Obecné pou ení o jazyce: Vrstvy a útvary národního jazyka (spisovná, nespisovná eština).

Literární výchova výstupy RVP ZV žák:


U ivo:

- ucelen reprodukuje p e tený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla. - rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora. - tvo í vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie. - vyhledává informace v r zných typech katalog , v knihovn i v dalších informa ních zdrojích.

- vlastními slovy interpretuje smysl rozebíraného díla. - formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby, návšt vy divadelního nebo filmového p edstavení a názory na um lecké dílo. - rozvíjí svou vlastní literární tvorbu. - využívá b žn služeb školní i m stské knihovny. - orientuje se postupn v základních literárních sm rech a jejich

Tvo ivé innosti s literárním textem: Výrazné tení, recitace, volná reprodukce p e teného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytvá ení vlastních text , vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním text m. Základy literární teorie a historie: Struktura literárního 19

s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem Mezip edm tové vztahy: - Literatura (rozdíly mezi odborným a um leckým textem, jazykové prost edky užívané v r zných literárních druzích a žánrech - Publicistika - Rétorika - Zem pis (útvary národního jazyka) - Cizí jazyka (porovnání slovní zásoby, rozši ování slovní zásoby) Pr ezová témata: GLOB

Poznámky


Metody a postupy: - rozvíjena je p edevším výchova ke tená ství, „radost ze tení“, literární historie a teorie není vykládána systematicky, ale vychází z r znorodých ukázek, ze spolupráce s knihovnou - u itel pomáhá žákovi s výb rem etby, doporu uje autory i zp soby záznam a shrnutí p e teného - d raz je kladen i na jiná než literární zpracování témat: film,

- rozlišuje základní literární druhy a žánry.

významných p edstavitelích.

Ro ník: Sekunda Komunika ní a slohová výchova

díla (nám t, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prost edky poezie, rým, rytmus, verš), literatura um lecká a v cná. Literární druhy a žánry: Poezie, próza, drama, pov sti, dobrodružná literatura, p íb hy s d tským hrdinou, p íb hy s fantasijními prvky. Další: pohádka, bajka, mýtus.

výtvarné um ní, hudba, divadlo - spole né projekty, ilustrace k literárním díl m, dramatizace, adaptace, kritické tení, výklad (literární druhy a žánry), práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s r zn náro nými texty, skupinová práce na projektech Mezip edm tové vztahy: - OV - svátky, zvyky, tradice, mezilidské vztahy, vlastenectví - D jepis – významné osobnosti lidských d jin – lit. zpracování, pov sti - Zem pis - Výtvarná výchova vlastní tvorba, ilustrace, comics, divadelní kulisy - Hudební výchova – lit. nám ty v písních - Biologie – ekologická výchova – vztah lov ka a p írody – literární zobrazování Pr ezová témata: ENVI, MULTI, DEMO, OSV

eský jazyk



U ivo:

- odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení - rozlišuje subjektivní a objektivní sd lení a komunika ní zám r partnera v hovoru - dorozumívá se kultivovan , výstižn ,

- ov uje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informa ními zdroji - analyzuje a interpretuje fakta vy tená z textu - chápe rozdíly mezi mluveným projevem

tení: praktické (pozorné, p im en rychlé, znalost orienta ních prvk v textu), v cné (studijní, tení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové 20

Poznámky


Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické tení, dramatizace, živé obrazy, výrazné tení, recitace, vlastní tvorba Mezip edm tové vztahy:

jazykovými prost edky vhodnými pro danou situaci - využívá základy studijního tení vyhledá klí ová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvo í výpisky nebo výtah z p e teného textu - využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i v cn správnému písemnému projevu a k tvo ivé práci s textem

p ipraveným a nep ipraveným - v jednoduchém p ipraveném i improvizovaném projevu se u í používat vhodných prost edk e i - v dom používá vhodné jazykové prost edky pro danou komunika ní situaci - zapojuje se do diskuse, u í se ji vést - naslouchá partnerovi v dialogu / v diskusi - aktivn spolupracuje ve skupin - samostatn p ipraví a s oporou o výklad a text p ednese referát - využívá základy studijního tení – vytvá í stru né poznámky; otázky - vytvá í vlastní texty

Naslouchání: praktické (výchova k empatii, podn t k jednání), v cné (soust ed né, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sd lení, komunika ní zám r mluv ího, zvukové prost edky souvislého projevu a prost edky mimojazykové), zážitkové Mluvený projev: zásady dorozumívání (komunika ní normy, základní mluvené žánry podle komunika ní situace ); dialog; základy kultivovaného projevu Písemný projev: na základ poznatk o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjád ení postoje ke sd lovanému obsahu, vlastní tvo ivé psaní Žánry: popis objektu / d je; charakteristika; subjektivn zabarvený popis; vypravování; útvary administrativního stylu

- Literatura - Rétorika - Výtvarná výchova Pr ezová témata: OSV, ENVI, GLOB

Jazyková výchova Poznámky



U ivo:


- rozlišuje základní zp soby obohacování slovní zásoby a tvo ení eský slov; rozpozná p enesená pojmenování - správn t ídí slovní druhy, tvo í spisovné tvary slov a v dom jich používá ve vhodné komunika ní situaci - využívá znalostí o jazykové norm p i tvorb vhodných

- dokáže jednotlivé zp soby obohacování slovní zásoby najít v textu - t ídí slovní druhy - rozlišuje spisovné tvary slov - rozpoznává základní v tné leny a rozumí jejich vztahu - pracuje s Pravidly eského pravopisu, se

Význam slov: slova jednozna ná a mnohozna ná; sousloví; r ení; synonyma; homonyma; slova citov zabarvená; termíny Tvo ení slov: zp soby obohacování slovní zásoby – odvozování, skládání, zkracování; stavba slova Tvarosloví

Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem Mezip edm tové vztahy: - Literatura - Publicistika - Rétorika - Cizí jazyky Pr ezová témata:

21

jazykových projev podle komunika ní situace - v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve v t jednoduché i v souv tí - rozlišuje spisovný jazyk, ná e í a obecnou eštinu a zd vodní jejich užití

ohebné a neohebné slovní druhy Skladba: základní v tné leny; rozvíjející v tné leny; skladba v ty jednoduché; v ty hlavní a vedlejší; druhy vedlejších v t; interpunkce Pravopis: lexikální,morfologický, syntaktický

Slovníkem spisovné eštiny a s dalšími jazykovými p íru kami - procvi uje látku (viz. slovní zásoba, tvarosloví, skladba)



- ucelen reprodukuje p e tený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla - rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora v porovnání s neutrálním textem - tvo í vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie - pracuje s existujícím literárním textem – modifikuje, variuje jej - vyhledává informace v r zných typech katalog , v knihovn i v dalších informa ních zdrojích - rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává jejich funkce

- vlastními slovy interpretuje smysl rozebíraného díla - formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby, návšt vy divadelního nebo filmového p edstavení a názory na um lecké dílo - rozvíjí svou vlastní literární tvorbu - využívá b žn služeb školní i m stské knihovny - provede základní analýzu literárního textu – charakterizuje hrdinu, as, prostor, zp sob vypráv ní

U ivo: Tvo ivé innosti s literárním textem: výrazné tení, recitace volná reprodukce p e teného nebo slyšeného textu záznam a reprodukce hlavních myšlenek interpretace literárního textu dramatizace, vytvá ení vlastních text , vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním text m Základy literární teorie a historie: struktura literárního díla (nám t, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prost edky poezie, rým, rytmus, verš), literatura um lecká a populárn nau ná Literární druhy a žánry: poezie, próza, drama pov sti, legendy, kroniky mýtus, apokryf moderní pohádka bajka

22

OSV, GLOB

Poznámky


Metody a postupy: - rozvíjena je p edevším výchova ke tená ství, „radost ze tení“, literární historie a teorie není vykládána systematicky, ale vychází z r znorodých ukázek, ze spolupráce s knihovnou - u itel pomáhá žákovi s výb rem etby, doporu uje autory i zp soby záznam a shrnutí p e teného - d raz je kladen i na jiná než literární zpracování témat: film, výtvarné um ní, hudba, divadlo - spole né projekty, ilustrace k literárním díl m, dramatizace, adaptace, kritické tení, výklad (literární druhy a žánry), práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s r zn náro nými texty, skupinová práce na projektech Mezip edm tové vztahy: - Ob anská výchova mezilidské vztahy,

cestopis dobrodružná literatura p íb hy s d tským hrdinou, se zví ecím hrdinou nonsensová poezie

Ro ník: Tercie Komunika ní a slohová výchova výstupy RVP ZV žák: - odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení, ov uje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informa ními zdroji - rozlišuje subjektivní a objektivní sd lení a komunika ní zám r partnera v hovoru - dorozumívá se kultivovan , výstižn , jazykovými prost edky vhodnými pro danou komunika ní situaci ke svému komunika nímu zám ru - v mluveném projevu p ipraveném i improvizovaném vhodn užívá verbálních,

vlastenectví - D jepis – významné d jinné osobnosti a události – lit. zpracování, pov sti - T lesná výchova – významní sportovci v literatu e - Zem pis – cizí zem v literatu e, jejich kultura - Výtvarná výchova vlastní tvorba, ilustrace, comics, divadelní kulisy - Hudební výchova – lit. nám ty v písních - Biologie – zví ata v literatu e Pr ezová témata: OSV, MULTI, ENVI, DEMO

eský jazyk


U ivo:

- využívá základy studijního tení a formuluje hlavní myšlenky textu - nachází v textu nejd ležit jší myšlenky - analyzuje a interpretuje fakta vy tená z textu a prezentuje je v písemné nebo ústní podob -rozlišuje charakteristiku p ímou a nep ímou -respektuje p esv d ení druhých - formuluje myšlenky a názory v logickém sledu - sestaví výstižný a souvislý ústní i písemný výklad - uspo ádá informace 23

- Úvod do u iva slohu - Výtah - Charakteristika - Výklad (mluvený a psaný) - Lí ení - Úvaha - Souhrnné pou ení o slohu (styl prost sd lovací, administrativní, odborný, publicistický, um lecký; slohové postupy a útvary)

Poznámky


volba analyzovaných text se ídí jednak náro ností (od jednodušších k náro n jším), jednak souvisí s výukou literatury Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické tení, dramatizace, živé obrazy, výrazné tení, recitace, vlastní tvorba Mezip edm tové vztahy: - Literatura - Rétorika - Výtvarná výchova - Chemie - D jepis

nonverbálních prost edk , zapojuje se do diskuse, ídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu - využívá základy studijního tení vyhledá klí ová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvo í otázky a stru né poznámky, výpisky nebo výtah z p e teného textu; samostatn p ipraví a s oporou o text p ednese referát - uspo ádá informace v textu s ohledem na jeho ú el, vytvo í koherentní text s dodržováním pravidel meziv tného navazování - využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i v cn správnému písemnému projevu a k tvo ivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvo ivému psaní na základ svých dispozic a osobních zájm .

s ohledem na jejich ú el - rozlišuje objektivní a subjektivní sd lení - využívá poznatk o jazyce a stylu k tvo ivé práci (tvo ivému psaní na základ svých dispozic a osobních zájm ) - oce uje zkušenosti druhých lidí, respektuje r zná hlediska - vyjad uje vlastní postoje ke sd lovanému obsahu ústn i písemn - vyhledává a t ídí informace na základ jejich využívání v procesu u ení, p i tv r ích innostech

- Hudební výchova - Zem pis - Fyzika Pr ezová témata: OSV, ENVI, GLOB

Jazyková výchova Poznámky



U ivo:


- spisovn vyslovuje eská a b žn užívaná cizí slova - využívá znalostí o jazykové norm p i tvorb vhodných jazykových projev podle komunika ní situace - rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve v t a v souv tí - v písemném projevu zvládá pravopis

- rozlišuje nejd ležit jší zp soby obohacování slovní zásoby, rozpozná p enesená pojmenování - správn vyslovuje b žn užívaná cizí slova - spolupracuje v týmu - využívá poznatk o jazyce ke gramaticky a v cn správnému písemnému projevu - rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek v souv tí a

- Nauka o tvo ení slov - Slova p ejatá (výslovnost a pravopis) - Sklo ování jmen p ejatých a cizích jmen vlastních - Užití vlastních jmen v textu - Slovesný vid - Psaní i/y v koncovkách - Psaní p edpon s-, z-, vz- a p edložek s/se, z/ze

Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem Mezip edm tové vztahy: Literatura Publicistika Rétorika Cizí jazyky D jepis Hudební výchova

24

lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve v t jednoduché i v souv tí

- Psaní skupin b /bje, p , v /vje, m /mn - V ta jednoduchá a souv tí - Druhy vedlejších v t - Významové pom ry mezi sou adn spojenými hlavními v tami, souv tí sou adné - Významové pom ry mezi v tnými leny - Souv tí sou adné a pod adné - Spojovací výrazy v souv tí a interpunkce - Jazykové rozbory, složit jší souv tí - Slovanské jazyky -Útvary eského jazyka a jazyková kultura

graficky je znázor uje - rozlišuje souv tí pod adné a sou adné - využívá poznatky ze skladby ke gramaticky správnému písemnému projevu



U ivo:

uplat uje tyto - ucelen reprodukuje p e tený text, jednoduše informace p i vlastní popisuje strukturu a tvorb text (referát….) jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smyl díla - rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora - tvo í vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie - vyhledává informace v r zných typech katalog , v knihovn i v dalších informa ních zdrojích - rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, sv j názor doloží argumenty

25

Tvo ivé innosti s literárním textem P ednes vhodných literních text , volná reprodukce p e teného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytvá ení vlastních text , vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním text m Zp sob interpretace literárních a jiných d l Práce s textem Základy literární teorie a historie struktura literárního díla (nám t, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prost edky poezie, rým, rytmus, verš), literatura

Pr ezová témata: OSV, GLOB, MULTI, ENVI

Poznámky


D raz p edevším na literární výchovu, tzn. „radost ze tení“, nikoli systematický výklad literární historie D raz na práci s textem, spole né tení, interpretace D raz na žánrov tematické hledisko Obsažena jsou všechna pr ezová témata.

um lecká a v cná Literární druhy a žánry: fantasy, povídka, horor, sci-fi, detektivka, drama (divadelní jazyk) – tragédie, komedie, tragikomedie, poezie, deníková literatura, biografická literatura, legenda, rytí ská a hrdinská epika, travestie, balada, romance, komiks,

Ro ník: Kvarta Komunika ní a slohová výchova výstupy RVP ZV žák: - odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení - ov uje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informa ními zdroji - rozlišuje subjektivní a objektivní sd lení a komunika ní zám r partnera v hovoru - dorozumívá se kultivovan a výstižn - v dané komunika ní situaci používá vhodné jazykové prost edky - ke svému komunika nímu zám ru vhodn užívá v p ipraveném i improvizovaném mluveném projevu verbálních i nonverbálních prost edk - zapojuje se do diskuse, ídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu

eský jazyk


U ivo:

- odlišuje spisovný a nespisovný projev - chápe rozdíly mezi mluveným projevem p ipraveným a nep ipraveným - zapojuje se do diskuse, u í se ji vést -ov uje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informa ními zdroji -analyzuje a interpretuje fakta vy tená z textu -samostatn p ipraví a s oporou o výklad a text p ednese referát - p i práci s informa ními zdroji dodržuje „etiku“ práce s informacemi (citace) - vytvá í vlastní texty - kriticky p istupuje k mediálním sd lením - je schopen aktivní spolupráce ve skupin

tení: - praktické (pozorné, p im en rychlé, znalost orienta ních prvk v textu) - v cné (studijní, tení jako zdroj informací, vyhledávací) - kritické (analytické, hodnotící) - prožitkové Naslouchání: - praktické (výchova k empatii, podn t k jednání) - v cné (soust ed né, aktivní) - kritické (objektivní a subjektivní sd lení, komunika ní zám r mluv ího, manipulativní p sobení projevu, zvukové prost edky souvislého projevu a prost edky mimojazykové) - zážitkové Mluvený projev: - debata a diskuse (volba

26

Poznámky


Metody a postupy: - výklad - práce s referáty - skupinová práce - samostatná práce - práce s textem - kritické tení - dramatizace - vlastní tvorba Pr ezová témata: OSV, DEMO, GLOB, MEDI

- využívá základy studijního tení: vyhledá klí ová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvo í otázky a stru né poznámky, výpisky nebo výtah z p e teného textu - samostatn p ipraví a s oporou o text p ednese referát - uspo ádá informace v textu s ohledem na jeho ú el - vytvo í koherentní text s dodržováním pravidel návaznosti mezi v tami - využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i v cn správnému písemnému projevu a k tvo ivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvo ivému psaní na základ svých dispozic a osobních zájm - rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj

vhodných jazykových prost edk , argumentace); Písemný projev: - na základ poznatk o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech - vyjád ení postoje ke sd lovanému obsahu - vlastní tvo ivé psaní Žánry: výklad, popis, charakteristika, vypravování, úvaha, proslov, diskuze, fejeton, životopis, dopis Analýza mediálních text : - kritické tení a vnímání - interpretace vztahu mediálních sd lení a reality - fungování a vliv médií ve spole nosti

Ro ník: Jazyková výchova

Kvarta

Výstupy RVP ZV žák:


- spisovn vyslovuje eská a b žn užívaná cizí slova - samostatn pracuje s Pravidly eského pravopisu, se Slovníkem spisovné eštiny a s dalšími slovníky a p íru kami - správn t ídí slovní druhy, tvo í spisovné tvary slov a v dom jich používá ve vhodné

eský jazyk

U ivo: Zvuková stránka jazyka: opakování

- používá spisovnou výslovnost - pracuje s Pravidly eského pravopisu a se Slovníkem spisovné eštiny - rozlišuje slovní druhy - rozpoznává v tné leny a rozumí jejich vztahu - procvi uje látku (viz slovní zásoba, tvo ení slov, tvarosloví,

Slovní zásoba a tvo ení slov: shrnutí u iva Tvarosloví: opakování o slovních druzích 27

Poznámky


Metody a postupy: - výklad - práce s referáty - skupinová práce - samostatná práce - práce s textem Pr ezová témata: OSV, MULT, GLOB, MEDI

komunika ní situaci - využívá znalostí o jazykové norm p i tvorb vhodných jazykových projev podle komunika ní situace - rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve v t a v souv tí - v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve v t jednoduché i v souv tí - rozlišuje spisovný jazyk, ná e í a obecnou eštinu a zd vodní jejich užití

Pravopis: lexikální, morfologický, syntaktický Obecné pou ení o jazyce: - projev mluvený a psaný - slovanské jazyky a vývoj eštiny - jazykov da a jazykov dné p íru ky - jazyková kultura

Ro ník: Literární výchova

Kvarta



- ucelen reprodukuje p e tený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla - rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora - formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby, návšt vy divadelního nebo filmového p edstavení a názory na um lecké dílo - tvo í vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie - rozlišuje základní

Skladba: - opakování o v tných lenech, v t a souv tí - aktuální len ní textu složitá souv tí - nepravidelnosti a chyby v tné skladby

skladba, zvuková stránka jazyka, pravopis)

eský jazyk

U ivo: Tvo ivé innosti s literárním textem: - p ednes vhodných literních text - volná reprodukce p e teného nebo slyšeného textu - záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu - dramatizace - vytvá ení vlastních text - vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním text m

- interpretuje význam a smysl textu - samostatn formuluje dojmy z etby, z divadelního a filmového p edstavení - rozlišuje a charakterizuje literární druhy a žánry - rozpoznává a charakterizuje literární styl literárních sm r 19. a 20. století - umí jmenovat reprezentativní autory eské a sv tové literatury 20. století - využívá b žn služeb školní a m stské knihovny - výrazn te - tvo í vlastní literární

Základy literární teorie a historie: - struktura literárního díla (nám t, téma, hrdina, 28

Poznámky


Metody a postupy: - je rozvíjena výchova ke tená ství - u itel pomáhá žákovi s výb rem etby, doporu uje autory i zp soby záznam a shrnutí p e teného - d raz je kladen i na jiná než literární zpracování témat (film, výtvarné um ní, hudba, divadlo) - ilustrace k literárním díl m -dramatizace a adaptace - kritické tení - výklad (literární druhy a žánry,

literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvede jejich výrazné p edstavitele - uvádí základní literární sm ry a jejich významné p edstavitele v eské i sv tové literatu e - porovnává r zná ztvárn ní téhož nám tu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování - rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní - vyhledává informace v r zných typech katalog , v knihovn i v dalších informa ních zdrojích

text jako variaci, parafrázi, parodii nebo dramatizaci p vodního textu

kompozice) - jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prost edky poezie, rým, rytmus, verš) - literatura um lecká a v cná Literární druhy a žánry: - próza (román, povídka, novela, autorská pohádka, mýtus, pov st romaneto) - poezie (reflexivní lyrika, epigram, vizuální a nonsensová poezie, pís ový text, báse v próze) - drama - publicistické žánry (esej, fejeton)

29

literární styly) - práce s referáty - skupinová a samostatná práce s r zn náro nými texty - práce na projektech Pr ezová témata: OSV, DEMO, GLOB, MEDI, MULT, ENVI

CHARAKTERISTIKA VYU OVACÍHO P EDM TU

ANGLICKÝ JAZYK Obsahové vymezení: Vyu ovací p edm t anglický jazyk pokrývá vzd lávací oblast jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzd lávacího obsahu oboru První cizí jazyk. Obsahem p edm tu je výuka anglického jazyka na dvou úrovních, které se od sebe liší podle cílové úrovn žák . Základní: cílová úrove A2 podle Spole ného evropského referen ního rámce – CEF. V rámci p edm tu je v nována pozornost díl ím aspekt m všech pr ezových témat, zejména však pr ezovým témat m Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova myšlení v evropských a globálních souvislostech. asové a organiza ní vymezení: Anglický jazyk se jako první cizí jazyk vyu uje od prvního ro níku. P edm tu je ur ena tato asová dotace: prima: 4 hodiny sekunda: 4 hodiny tercie: 3 hodiny kvarta: 3 hodiny U itelé postupují podle jednotné u ebnice: Project English, tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu optimáln tak, aby bylo co nejefektivn ji dosaženo požadovaných výstup . Výuka p edm tu probíhá v odborných u ebnách vybavených audiovizuální technikou a dalšími pom ckami. Každoro n jsou organizovány studijn poznávací zájezdy do Velké Británie, na kterých si studenti prakticky ov ují a prohlubují své získané znalosti. Výchovné a vzd lávací strategie: Kompetence k u ení: u itel ve výuce prezentuje r zné zp soby p ístup ke studiu jazyka a žáky vede k tomu, aby je využívali, žák je veden k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby. Tam, kde je to možné, využívají srovnání s jinými jazyky, které znají, i s mate štinou, žák dostává takové úkoly, v jejichž rámci samostatn vyhledává a zpracovává informace z cizojazy ných text , sou ástí hodin i domácí p ípravy je práce se slovníky, referen ními p íru kami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem, d v ru ve své jazykové schopnosti a návyky nutné k samostatné práci s jazykem získává žák extenzivní etbou anglických text , u itel motivuje žáky a poskytuje žákovi r zné zdroje informací, u itel vede žáka k využití informací a jejich uplatn ní v praxi, u itel vede žáka k porozum ní textu, u itel dopl uje a prohlubuje v domosti a dovednosti žáka, u itel procvi uje dovednosti r znými metodami, u itel zd vod uje své hodnocení a usm r uje sebehodnocení žák . Kompetence k ešení problém u itel se snaží žáky problémem zaujmout, vede je k rozpoznání problém a k navržení r zných ešení, vylou ení nevhodných ešení a obhajob zvoleného ešení, 30

u itel poskytuje žák m prostor k samostatnému ešení jazykových problém . Využívá p íležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vede žáky k jeho respektování, u itel neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku žák rozumí, u í žáka zacházet s nekompletními informacemi, žák je veden u itelem k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu, u itel ve výuce neustále simuluje modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém život – psaní dopis na r zná témata, rozhovory v r zných kontextech, poslech rodilých mluv ích, atd..., u itel vede žáky k ešení prací v tšího rozsahu a komplexn jšího charakteru – nap . zpracovávání informací z cizojazy né literatury a prezentace výsledk p ed t ídou, u itel v rámci konverzace na r zná témata po žácích vyžaduje z etelnou argumentaci p i vyjad ování názor . Kompetence komunikativní u itel vede studenty k dialogu, diskusi, argumentaci, obhajob vlastního názoru a naslouchání druhým, u itel dává student m prostor k vlastnímu vyjád ení, prezentaci, u itel vede ke správnému užívání jazyka a ke kultivovanému projevu, u itel zadává úkoly, které vedou ke zpracování informací z r zných zdroj , ve výuce využíváme r zné formy spolupráce mezi žáky, u itel zadává písemné formy, které žáci prezentují p ed t ídou, u itel zadává zajímavá témata k diskusi, kterou následn ídí, u itel rozvíjí asertivitu v komunikaci, rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstat p edm tu. Dovednosti spojené se tením, poslechem, mluvením a psaním rozvíjejí u itelé u žák standardními metodami, ke komunikaci s rodilými mluv ími a anglicky mluvícími cizinci dostávají žáci p íležitost v rámci poznávacích zájezd , v rámci konverzace u itel kultivuje u žáka schopnost vyjád ení vlastního názoru a jeho obhájení, stejn jako um ní naslouchat názor m druhých a tolerovat odlišnosti, p i práci s jazykovým materiálem vedou u itelé žáky k p esnosti, k identifikaci podstatných informací a rozvíjení jejich interpreta ních schopností. Kompetence sociální a personální u itel vede žáka k uplat ování základ slušného chování v každodenním setkávání, je jim vzorem. u itel rozvíjí u žák schopnost vytvá et vlastní žeb í ek hodnot, u itel napomáhá k adaptaci nov p íchozích žák , u itel umož uje žák m p edvést individuální schopnosti a dovednosti, klademe d raz na kooperaci, vedeme žáka k osobní i skupinové odpov dnosti, u itel vede žáky k ešení konflikt s nadhledem, u itel buduje pozitivní mezilidské vztahy, u itel vede k úct k druhému, empatii, u itel lení žáky do skupin nap í ro níkem. Toto len ní (v etn zahrani ních výjezd , kterých se ú astní žáci z r zných t íd i ro ník ) poskytuje žák m možnost setkávat se a spolupracovat s r znými lidmi. Kompetence ob anské u itel vede v rámci konverzace žáky k tomu, aby vyjád ili sv j názor, aby zaujali stanovisko k problém m spole enským, sociálním a kulturním, u itel diskutuje se žáky na daná témata, klade d raz na toleranci a respektování jiných názor , u itel p i pobytech v anglicky mluvících zemích vybízí žáky k pozitivnímu vnímání jiných kulturních, duševních a estetických hodnot, u í žáka respektovat kulturní, etické a ekologické hodnoty, u itel aktivuje jejich zodpov dný p ístup k jejich práv m a povinnostem, u í je odpov dnosti za své chování a iny, u itel p ivádí žáky k poznání duchovních hodnot a k hodnotovému žeb í ku, u itel posiluje u žák hrdost, v domí p íslušnosti ke spole nosti, 31

u itel vlastním p íkladem vede žáky k lásce k vlasti, u itel u í žáka demokratickým princip m, u itel posiluje v domí sounáležitosti a solidarity. Kompetence pracovní u itel vede žáky k dodržování pravidel školního ádu a pravidelné školní docházce, u itel vede k ochran životního prost edí, u itel vede k profesní orientaci, u itel vede žáka k tv r ímu myšlení, estetickému cít ní, u itel rozvíjí u žák motorické dovednosti, u itel vede k systematickému u ení, u itel vede k naplánování innosti, dodržování plán , u itel vede žáky ke spolupráci a kooperaci.

32

Anglický jazyk

Ro ník:

Prima



- naslouchá ostatním lidem adekvátn reaguje, vyjad uje se výstižn a souvisle. - používá pozitivní zdvo ilé a tolerantní modely vzájemného styku, diskutuje v malé skupin , respektuje názor ostatních. - vyhledává a vyhodnocuje informace a efektivn je využívá v u ebním procesu. - vyhledává a t ídí informace vedoucí k ešení problém , rozpozná a pochopí problém, kriticky myslí, vyjád í a obhájí vlastní názor.

- dorozumí se v b žných každodenních situacích, umí napsat krátké, gramaticky správné texty, umí vyplnit formulá , chápe zadané pokyny a instrukce, požádá o službu a pochopí a rozumí jednoduchým text m z u ebnice, rozumí jednoduchému projevu a konverzaci, správn vyslovuje, plynule te p im en dlouhé texty, vyžádá si pot ebné informace.

U ivo: Technika tení a mluveného projevu (výslovnost a intonace). Písemná podoba r zných forem sd lení – pozdrav, blahop ání, dopis. Pozdravy, p edstavení se, odkud pocházím, osobní informace. Škola, popis t ídy Rodina, data, m síce v roce, ro ní období, narozeniny Nákupy, od vy v obchodech Porozum ní hádankám a jednoduchým písním, komiksovým text m a jednoduchým básním Vyhledávání a t íd ní informací vedoucí k ešení problém Životní styl, volný as a záliby, druhy zábavy, spole enský program, sjednání sch zky Popis vn jšího vzhledu v ci lov k, domácí zví ata, p íroda. Porozum ní faktografickému textu o netopýrech. Zdravotní pé e, jednoduché popisy p íznak nemocí. Stravovací návyky, jídelní lístek, objednání jídla, porozum ní kucha skému receptu. P ídavná jména v superlativu.

33

Poznámky


Výtvarná výchova, hudební výchova,um ní a kultura, eský jazyk, d jepis, ob anská výchova, rodinná výchova, t lesná výchova a zdravov da, p írodopis, zem pis, matematika, ostatní cizí jazyky, matematika... sou ástí výuky jsou miniprojekty a jejich prezentace práce s chybou Pr ezová témata: OSV, GLOB, MULT

Anglický jazyk

Ro ník:

Sekunda



Komunikativní kompetence: Naslouchá ostatním a adekvátn reaguje. Vybírá a uplat uje r zné metody strategie efektivního u ení. Vyjad uje se výstižn a souvisle. Hodnotí vlastní pokroky. Chápe jevy v kontextu, propojuje znalosti a vytvá í si komplexn jší pohled na sv t. Kompetence personální a sociální: Ú inn spolupracuje v rámci skupiny. Diskutuje v malé skupin , respektuje názor ostatních. Kompetence k u ení: Vyhledává a vyhodnocuje informace a efektivn je využívá v u ebním procesu.

Umí využívat dvojjazy ný slovník, rozumí autentickému materiálu, rozumí jednoduchým text m z u ebnice, dorozumí se v b žných každodenních situacích, rozumí jednoduché, pe liv vyslovované e i, píše krátké, gramaticky správné texty, umí stru n p evypráv t obsah p im en náro ného textu, umí vést jednoduchou konverzaci o r zných situacích – udává asové údaje, plynule te p im en dlouhé texty, správn vyslovuje, umí vytvo it jednoduché rozhovory týkající se školních situací a probíraných témat.

U ivo: Rozumí textu písn Zp sob života, domov, ásti a vybavení domu Gramatické struktury Minulý as prostý Setkávání s lidmi Požádání, omluvy, vyžádání informace Volný as Rodina a zdraví P íbuzenské vztahy P ítomný as prostý a pr b hový Sporty Školní p edm ty, škola, pravidla školy Must, mustn´t Should, shouldn´t Don´t have to, can Spole enské a kulturní prost edí anglicky mluvících zemí lov k a spole nost Doprava Budoucí as – will Nabídnutí pomoci druhým Vyjád ení rozhodnutí, návrhy Rozumí dotazníku asové výrazy P íroda Cestování Zájmena a p ivlast ovací jména P edp ítomný as, ever, never Filmové zájmy Rozumí dopisu Ur itý a neur itý len Everything, something, everywhere íslovky Frázová slovesa

34

Poznámky


Výtvarná výchova, hudební výchova,um ní a kultura, eský jazyk, d jepis, ob anská výchova, rodinná výchova, t lesná výchova a zdravov da, p írodopis, zem pis, matematika, ostatní cizí jazyky, ... sou ástí výuky jsou miniprojekty a jejich prezentace práce s chybou. Pr ezová témata: OSV, GLOB, MULT

Going to

Ro ník:

Tercie



- analyzuje a procvi uje novou gramatiku v kontextu psaného a slyšeného textu - rozvíjí své schopnosti porozum t slyšenému textu poslechem zvukového záznamu rozhovoru rodilých mluv ích v každodenní situaci -ukotvuje d ležité slovní výrazy - pracuje s cvi eními, jejichž zadání je v angli tin - poslouchá instrukce u itele v angli tin - pracuje na projektech, využívá znalostí i z jiných p edm t - porovnává výsledky své práce se spolužáky a vyhodnocuje je - procvi uje e ové dovednosti simulací r zných situací, ímž je veden k efektivnímu a logickému vyjad ování se -sd luje informace o svých názorech - pracuje na úkolech ve dvojicích nebo v týmu - je veden k zodpov dnosti za vlastní u ení kontrolními testy a k systémové práci

Anglický jazyk U ivo:

- sd lí informace o sob a kamarádech popíše nápl svého dne - ekne co by cht l v život d lat - napíše esej o své rodin a stru nou žádost o práci, rozumí otázkám v osobním dotazníku a odpoví a n - popíše sv j styl oblékání, vyzkouší si a koupí v obchod oble ení - popíše svou životosprávu, návšt vu u léka e a své zdravotní problémy - popíše ásti t la - rozumí obsahu st edn dlouhého textu, popíše objekty, osoby a zví ata - popíše aktuální i typické po así ve své zemi - na základ symbol sestaví p edpov po así

35

- p edstavení sebe a svého okolí - pozdravy - každodenní innosti - asové údaje a data p ídavná jména a jejich protiklady - povolání, místa výkonu povolání - formální dopis - p edp ítomný as prostý - móda a oble ení - minulý as prostý a pr b hový - materiály, z eho jsou v ci vyrobeny - blahop ání - musel, mohl, nemohl - budu muset, budu moci - m l bys, nem l bys - vyjád ení obavy - udílení rady ohledn zdraví a životosprávy - u léka e - jídlo, zdravá a nezdravá výživa - zdravotní obtíže a jejich lé ení - asti t la - p ítomné p í estí, zkracování souv tí pomocí p í estí - minulý as a p edp ítomný as v souv tí - zkracování souv tí vynecháním v tných len - podmi ovací zp sob - já taky, já taky ne - tvorba nových slov trpný rod

Poznámky


- zem pis - d jepis - ob anská výchova informatika - eský jazyk a literatura - výtvarná výchova hudební výchova - jiné cizí jazyky (n m ina, francouzština) Pr ezová témata: OSV, GLOB, MULT

- p edpov po así - hlavní p írodní jevy

Ro ník:

Kvarta



- analyzuje a procvi uje novou gramatiku v kontextu psaného a slyšeného textu -pokud mluv í vyslovuje pomalu a z eteln a je ochoten n které v ty zopakovat i p eformulovat, rozumí promluv na témata, která se ho bezprost edn dotýkají v každodenní situaci -získává slovní zásobu v tématických okruzích: domov, rodina, bydlení, škola, volný as a zájmová innost, lov k a spole nost, kulturní život , cestování, problémy dospívající mládeže, životní styl mladé generace, sociokulturní prost edí v anglicky mluvících zemích a R - vyjad uje se o událostech v p ítomnosti, budoucnosti i minulosti. -používá základní komunika ní funkce- pracuje s cvi eními, jejichž zadání je v angli tin - poslouchá instrukce u itele v angli tin - pracuje na projektech, využívá znalostí i z jiných p edm t - porovnává výsledky své práce se spolužáky a vyhodnocuje je

Anglický jazyk U ivo:

- sd lí informace o sob a rodin a popíše, co rád d lá ve svém volném ase - dokáže popsat své spolužáky-vzhled, charakteristika osobnosti - Sestaví projekt na téma: životní styl mladé generace, -seznámí se s britskou literaturou prost ednictvím ty úryvk z anglicky psaných knih -p edstaví se formou neformálního dopisu a jednoduše popíše skute nosti ze svého života - dokáží formulovat jednoduché v ty, v kterých vyjád í názory na jednotlivé životní p íb hy - vyhledává význam n kterých slov ve výkladovém slovníku - rozumí obsahu st edn dlouhého textu, popíše objekty, osoby a innosti -poznává sociokulturní prost edí v anglicky mluvících zemích a eské republiky -získává základní informace o d jinách VB a USA -vlastními slovy shrne obsah jednoduchého textu a p ednese krátkou 36

- p edstavení sebe a svého okolí - pozdravy - každodenní innosti,denní program, bydlení, záliby, zvyklosti a zkušenosti. - vztažná zájmena - aktivity ve volném ase - formální dopis - frázová slovesa -p edp ítomný as -konverzace na téma:problémy ve škole -tázací dov tky -slovní zásoba spojená s tématem:media a komunikace -three-part verbs -p edložky -podmínkové v ty 2.stupn -vztažná zájmena -slovní zásoba-nápisy, cedule -opakování po ítat. a nepo itatelná podstatná jména -vazba-used to -opakování budoucího asu -výslovnost zn lých souhlásek na konci slov -trpný rod-p ítomný, minulý, budoucí, p edp ítomný skupiny podstatných jmen bez len -užití len v n kterých zem pisných názvech a vlastních jmen (základy), základní idiomatické

Poznámky


- zem pis - d jepis - ob anská výchova informatika - eský jazyk a literatura - výtvarná výchova hudební výchova - jiné cizí jazyky (n m ina, francouzština) Pr ezová témata: OSV, GLOB, MULT

vazby bez užití lenu -fonetická transkripce, redukce, vázání, výslovnost zn lých souhlásek na konci slov, stoupavá a klesavá intonace

- procvi uje e ové jednoduchou prezentaci dovednosti simulací na známé téma. r zných situací, ímž je veden k efektivnímu a logickému vyjad ování se -sd luje informace o svých názorech - pracuje na úkolech ve dvojicích nebo v týmu - je veden k zodpov dnosti za vlastní u ení kontrolními testy a k systémové práci

37


N MECKÝ JAZYK Obsahové vymezení Vyu ovací p edm t N mecký jazyk pokrývá vzd lávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzd lávacího obsahu oboru Další cizí jazyk. Cílem p edm tu je vytvo it u žák p edpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy a sv ta, nau it je užívat jazyk k chápání a objevování skute ností, které p esahují oblast zkušeností zprost edkovaných mate ským jazykem. Obsahem p edm tu je výuka n meckého jazyka na dvou úrovních, které se od sebe liší podle cílové úrovn žák . Základní: Cílová úrove A1 podle Spole ného evropského referen ního rámce – CEF Pr ezová témata V rámci p edm tu je v nována pozornost díl ím aspekt m všech pr ezových témat, zejména však tématickému okruhu multikulturalita, ( tj. poznávání specifických rys jazyk , význam užívání cizího jazyka a spolupráce mezi lidmi z r zného kulturního prost edí),která je sou ástí pr ezového tématu Multikulturní výchova. asové a organiza ní vymezení N mecký jazyk se jako Další cizí jazyk realizuje od tercie do oktávy osmiletého gymnázia. P edm tu je na nižším gymnáziu ur ena asová dotace: prima: sekunda: tercie: 3 hodiny kvarta: 3 hodiny U itelé postupují podle jednotné u ebnice, tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu optimáln tak, aby bylo co nejefektivn ji dosaženo požadovaných výstup . Výuka p edm tu probíhá v odborných u ebnách vybavených audiovizuální a multimediální technikou a dalšími pom ckami. Každoro n jsou organizovány studijn poznávací zájezdy /jedno i vícedenní/ do n mecky mluvících zemí a vým na student s n meckým gymnáziem, p i kterých si studenti prakticky ov ují a prohlubují získané znalosti. Výchovné vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: prezentuje r zné zp soby p ístupu ke studiu jazyka, vede žáky k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak i u slovní zásoby. Tam, kde je to možné, využívají srovnání s jinými jazyky, které znají, i s mate štinou, zadává takové úkoly, v jejichž rámci žáci samostatn vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazy ných text , motivuje žáky a poskytuje jim r zné zdroje informací, vede žáky k porozum ní text , dopl uje a prohlubuje v domosti a dovednosti žáky, procvi uje dovednosti r znými metodami, zd vod uje své hodnocení a usm r uje sebehodnocení žák . Kompetence k ešení problém - u itel: poskytuje žák m prostor k samostatnému ešení jazykových problém . Využívá p íležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vede žáky k jeho respektování, 38

neustále pracuje s texty, kterým ne vždy žáci beze zbytku rozumí, a tím je vede k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu, neustále simuluje modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém život /psaní dopis na r zná témata, rozhovory v r zných kontextech, poslech neznámých mluv ích, atd./, vede žáky k ešení prací v tšího rozsahu a komplexn jšího charakteru /nap . zpracování informací z cizojazy né literatury a prezentace výsledk p ed t ídou/, v rámci konverzace na r zná témata požaduje po žácích z etelnou argumentaci p i vyjad ování názor . Kompetence komunikativní-u itel: vede žáky k dialogu, diskusi, argumentaci, obhajob vlastního názoru a naslouchání druhých, dává žákovi prostor k vlastnímu vyjád ení, prezentaci, vede ke správnému užívání jazyka a ke kultivovanému projevu, zadává úkoly, které vedou ke zpracování informací z r zných zdroj , zadává písemné formy, které žáci prezentují p ed t ídou, zadává zajímavá témata k diskusi, kterou následn ídí, p i práci s jazykovým materiálem vede žáky k p esnosti, k identifikaci podstatných informací a rozvíjení jejich interpreta ních schopností. Kompetence sociální a personální – u itel: zadává žák m skupinovou práci a dohlíží, aby se každý zodpov dn a konstruktivn zapojil do ešení, vede žáky k samostatnosti p i pln ní zadaných úkol , respektuje individualitu žák . Kompetence ob anské-u itel: v rámci konverzace vede žáky k tomu, aby vyjád ili sv j názor, aby zaujali stanovisko k problém m spole enským, sociálním i kulturním, diskutuje se žáky na daná témata, p i pobytech v n mecky mluvících zemích vybízí žáky k pozitivními vnímání jiných kulturních, duševních a etických hodnot. Kompetence pracovní-u itel: vede žáky k tomu, aby získané v domosti um li využívat ve svém budoucím povolání, vede k zodpov dnému p ístupu p i pln ní svých povinností, k dodržování stanovených pravidel a závazk .

39

N mecký jazyk

Ro ník:

Tercie

Výstup RVP ZV žák:


vyslovuje a te nahlas plynule a foneticky správn jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby

- vyslovuje správn jednotlivé hlásky i slov - používá intonaci, slovní a v tný p ízvuk, melodii p i jednoduché komunikaci - p e te foneticky správn jednoduchý text - rozliší chybnou výslovnost a opraví ji - rozezná r zné fonémy a podle nich rozliší slova - aplikuje výslovnost nacvi ených hlásek, slabik a slov na slova neznámá - nau í se zpam ti p im ený rozhovor, báse

rozumí známým každodenním výraz m, zcela základním frázím a jednoduchým v tám

- používá základní fráze z každodenního života - naslouchá druhým žák m v situacích souvisejících s tematickými okruhy - vyjád í svými slovy obsah konverzace rozumí obsahu a smyslu - reaguje na p im enou konverzaci dvou osob jednoduchého textu, dle tématu v textu vyhledá pot ebnou informaci a odpov na otázku - reaguje adekvátn na pokyny v cizím jazyce rozumí jednoduchým pokyn m a adekvátn na n reaguje

U ivo: ízené dialogy našich i rodilých mluv ích (s postupn p im en rostoucí náro ností jazykových projev ) tení tiché i hlasité práce se slovníkem vedení telefonického rozhovoru sestavení textu jednoduchého dopisu a odpov na n j práce s autentickými materiály ze zemí studovaného jazyka asopisy, knížky, obrazové materiály, prospekty, práce s internetem, televize a videa svátky, tradice a zvyky popis osoby, p edm tu, místa, innosti nejd ležit jší zem pisné údaje

používá abecední slovník u ebnice a dvojjazy ný slovník - rozd lí text podle smyslu do jednotlivých 40

Poznámky


výtvarná výchova, hudební výchova, ob anská výchova, ostatní cizí jazyky, zem pis, t lesná výchova, eský jazyk, výpo etní technika, d jepis, ekologie sou ástí výuky jsou miniprojekty a jejich prezentace, práce s videem a internetem Pr ezová témata: OSV,GLOB,MEDI

sd lí ústn i písemn základní údaje o své osob , své rodin a b žných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulá

reprodukuje ústn i písemn obsah p im en obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace

ástí - p i adí nadpisy a informace k ástem textu - odpoví na otázky k textu - jednoduše reprodukuje p e tený text - doplní jednoduchý text i jeho záv r - vyhledá výrazy ve dvojjazy ném slovníku - pracuje se slovníkem na internetu

- p edstaví ústn i písemn svoji rodinu a p átele - eší jednoduché situace související se zahájením, vedením a ukon ením rozhovoru - vyplní jednoduchý formulá zapojí se do jednoduché, - napíše jednoduchý epe liv vyslovované mail konverzace dalších osob prost ednictvím b žných - na základ poznámek výraz , poskytne reprodukuje ústn i požadované informace písemn p im en obtížný text - p evypráví obsah p im en obtížného textu nebo jednoduché konverzace - obm uje krátké texty - podle obrázk vypráví p íb h - vypráví krátké texty z jiné perspektivy - dokon í p íb h podle vlastní fantazie

napíše jednoduchá sd lení a odpov na sd lení za správného použití základních gramatických struktur a v t

Tematické okruhy: Já a moje rodina Volný as Škola, cesta do školy M j den Dny, m síce, ro ní období Oblékání Stravování

- vybaví si základní gramatická pravidla a používá je - sestaví krátkou zprávu 41

i sd lení na zadané nebo zvolené téma - p im enými lexikálními prost edky sd luje sv j názor - komunikuje s dalšími osobami v jednoduchých každodenních situacích - jednoduše popíše cestu - reaguje na otázky a poskytne požadované informace - p edvede jednoduché situace z každodenního života v r zných obm nách - zhodnotí výkony své i ostatních N mecký jazyk

Ro ník:

Kvarta


výstupy ŠVP žák:

-vyslovuje a te nahlas plynule a foneticky správn texty složené ze známé slovní zásoby -umí íst krátké jednoduché texty

- vyslovuje správn jednotlivé hlásky i slov - používá intonaci, slovní a v tný p ízvuk, melodii p i jednoduché komunikaci - p e te foneticky správn jednoduchý text - rozliší chybnou výslovnost a opraví ji - rozezná r zné fonémy a podle nich rozliší slova - aplikuje výslovnost nacvi ených hlásek, slabik a slov na slova neznámá - nau í se zpam ti p im ený rozhovor, báse

-umí komunikovat v jednoduchých b žných situacích vyžadujících jednoduchou p ímou vým nu informací o známých tématech a innostech -zvládnou velmi krátkou - používá základní fráze spole enskou z každodenního života konverzaci. - naslouchá druhým žák m v situacích

U ivo: ízené dialogy našich i rodilých mluv ích (s postupn p im en rostoucí náro ností jazykových projev ) tení tiché i hlasité práce se slovníkem vedení telefonického rozhovoru sestavení textu jednoduchého dopisu a odpov na n j práce s autentickými materiály ze zemí studovaného jazyka asopisy, knížky, obrazové materiály, prospekty, práce s internetem, televize a videa svátky, tradice a zvyky popis osoby, p edm tu, místa, innosti nejd ležit jší zem pisné údaje

42

Poznámky


výtvarná výchova, hudební výchova, ob anská výchova, ostatní cizí jazyky, zem pis, t lesná výchova, eský jazyk, výpo etní technika, d jepis, ekologie sou ástí výuky jsou miniprojekty a jejich prezentace, práce s videem a internetem Pr ezová témata: OSV, GLOB,MEDI

-rozumí známým každodenním výraz m, zcela základním frázím a jednoduchým v tám rozumí jednoduchým pokyn m a adekvátn na n reaguje -rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá pot ebnou informaci a odpov na otázku

souvisejících s tematickými okruhy - vyjád í svými slovy obsah konverzace - reaguje na p im enou konverzaci dvou osob dle tématu

- reaguje adekvátn na pokyny v cizím jazyce

používá abecední slovník u ebnice a dvojjazy ný slovník

- rozd lí text podle smyslu do jednotlivých ástí - p i adí nadpisy a informace k ástem -umí použít adu frází a textu v t, aby jednoduchým - odpoví na otázky zp sobem popsal vlastní k textu rodinu, své zájmy, - jednoduše reprodukuje záliby, p e tený text -dokáže informovat - doplní jednoduchý text ústn i písemn o i jeho záv r b žných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulá -vyhledá výrazy ve dvojjazy ném slovníku -pracuje se slovníkem na internetu -reprodukuje ústn i písemn obsah p im en obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace

-používá abecední slovník, u ebnice a dvojjazy ný slovník

- p edstaví ústn i písemn svoji rodinu a p átele - eší jednoduché situace související se zahájením, vedením a ukon ením rozhovoru - vyplní jednoduchý formulá - napíše jednoduchý email -napíše jednoduchý osobní dopis, nap . pod kování, pozvánku 43

-umí napsat krátké jednoduché poznámky a zprávy týkající se jeho základních pot eb za správného použití základních gramatických struktur a v t -umí napsat velmi jednoduchý dopis -zapojí se do jednoduché, pe liv vyslovované konverzace dalších osob prost ednictvím b žných výraz , poskytne požadované informace

Tematické okruhy: Zábava a sport Já a moje rodina Volný as Škola, cesta do školy M j den

- na základ poznámek reprodukuje ústn i písemn p im en obtížný text - p evypráví obsah p im en obtížného textu nebo jednoduché konverzace - obm uje krátké texty - podle obrázk vypráví p íb h - vypráví krátké texty z jiné perspektivy - dokon í p íb h podle vlastní fantazie

-vyhledá výrazy ve dvojjazy ném slovníku - pracuje se slovníkem na internetu

- vybaví si základní gramatická pravidla a používá je - sestaví krátkou zprávu i sd lení na zadané nebo zvolené téma - p im enými lexikálními prost edky sd luje sv j názor - komunikuje s dalšími osobami v jednoduchých každodenních situacích - jednoduše popíše cestu - reaguje na otázky a poskytne požadované informace - p edvede jednoduché situace z každodenního života v r zných obm nách - zhodnotí výkony své i ostatních

44


FRANCOUZSKÝ JAZYK Obsahové vymezení: Vyu ovací p edm t francouzský jazyk pokrývá vzd lávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Cílem p edm tu je vytvo it u žáka p edpoklady pro komunikaci v cizím jazyce. Cílová úrove - úrove A1 podle Spole ného evropského referen ního rámce – CEF . Pr ezová témata: V rámci p edm tu je v nována pozornost díl ím aspekt m všech pr ezových témat – Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Enviromentální výchova. asové a organiza ní vymezení: Žáci jsou rozd leni do skupin po 11-20 žácích. U itelé postupují podle jednotné u ebnice, tu volí v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu optimáln tak, aby bylo co nejefektivn ji dosaženo požadovaných výstup . Každý rok je organizován poznávací zájezd do frankofonní zem nebo vým na s francouzským lyceem. prima: sekunda: tercie: 3 hodiny kvarta: 3 hodiny Výchovné a vzd lávací strategie: Kompetence k u ení – u itel: ve výuce prezentuje r zné zp soby p ístup ke studiu jazyka a vede žáky k tomu, aby je využívali, vede žáky k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby. Tam, kde je to možné, využívá srovnání s jinými jazyky, které žák zná, i s mate štinou, dává žák m takové úkoly, v jejichž rámci samostatn vyhledává a zpracovává informace z cizojazy ných text . Kompetence k ešení problém – u itel: poskytuje žákovi prostor k samostatnému ešení jazykových problém i k jejich r zným ešením. Využívá p íležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vede žáka k jeho respektování, neustálou prací s texty u í žáka zacházet s nekompletními informacemi. Vede k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu, simuluje modelové situace, se kterými se žák m že setkat v praktickém život (psaní dopis na r zná témata, rozhovory v r zných kontextech, poslech neznámých mluv ích atd.), postupn vede k ešení prací v tšího rozsahu a komplexn jšího charakteru (nap . zpracování informací z cizojazy né literatury a prezentace výsledk p ed t ídou). Kompetence komunikativní – u itel: vede k žáka rozvoji komunikativní kompetence. Dovednosti spojené se tením, poslechem, mluvením a psaním rozvíjí u žáka standardními metodami výuky cizího jazyka, v rámci konverzace kultivuje u žáka schopnost vyjád ení vlastního názoru a jeho obhájení, stejn tak jako um ní naslouchat názor m druhých a tolerovat odlišnosti. Kompetence sociální a personální – u itel: párovým a skupinovým ešením úkol v hodinách vede žáka k rozvíjení schopnosti spolupracovat, rozvíjí u žáka schopnost soustavné práce s dlouhodobými cíli. 45

Kompetence ob anské- u itel: v rámci konverzace vede žáka k tomu, aby vyjád il sv j názor, aby zaujal stanovisko k problém m spole enským, sociálním i kulturním, vede žáka k diskusím na aktuální témata, b hem nichž žák argumentuje a obhajuje své názory, vede žáka k pozitivnímu vnímání jiných kulturních, duševních a etických hodnot. Kompetence pracovní – u itel: vede žáka k respektování a dodržování pravidel, k zodpov dnému p ístupu k práci, vede žáka k využití získaných v domostí a dovedností ve svém budoucím povolání.

46

Francouzský jazyk

Ro ník:

Tercie



Vyslovuje a te nahlas plynule a foneticky správn jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby. Rozumí známým každodenním výraz m, zcela základním frázím a jednoduchým v tám. Rozumí jednoduchým pokyn m a adekvátn na n reaguje. Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá pot ebnou informaci a odpov na otázku. Používá abecední slovník u ebnice a dvojjazy ný slovník Sd lí ústn i písemn základní údaje o své osob , své rodin a b žných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulá . Reprodukuje ústn i písemn obsah p im en obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace. Napíše jednoduchá sd lení a odpov na sd lení za správného použití základních gramatických struktur a v t. Zapojí se do jednoduché, pe liv vyslovované konverzace dalších osob prost ednictvím b žných výraz , poskytne požadované informace.

Foneticky správn a srozumiteln vyslovuje známou slovní zásobu. Napodobuje slovní p ízvuk a intonaci a melodii francouzské v ty. Plynule te krátké texty sestávající ze známé slovní zásoby. Správn hláskuje. Rozumí v tám a asto používaným. slov m týkajícím se jeho, jeho rodiny a nejbližšího okolí. Rozumí základním pokyn m ve t íd . Rozumí jednoduchým zadáním v u ebnici. Rozumí krátkým text m a dialog m sestávajícím ze známé slovní zásoby, vyhledá v textu odpov di na zadané otázky. P i práci s novou slovní zásobou samostatn používá dvojjazy ný slovník.

U ivo:

Technika tení a mluveného projevu (výslovnost a intonace). Písemná podoba r zných forem sd lení – pozdrav, blahop ání, dopis. Pozdravy, p edstavení se, odkud pocházím, osobní informace. Škola, popis t ídy Rodina, data, m síce v roce, ro ní období, narozeniny Nákupy, od vy v obchodech Porozum ní hádankám a jednoduchým písním, komiksovým text m a jednoduchým básním Vyhledávání a t íd ní informací vedoucí k ešení problém Životní styl, volný as a záliby, druhy zábavy, spole enský program, sjednání sch zky Popis vn jšího vzhledu v ci lov k, domácí zví ata, p íroda. Zdravotní pé e, jednoduché popisy Odpoví na jednoduché otázky týkající se jeho, p íznak nemocí. jeho rodiny a nejbližšího Stravovací návyky, okolí, zeptá se ostatních jídelní lístek, objednání jídla, porozum ní na základní údaje. kucha skému receptu. Požádá o zopakování P ídavná jména otázky i odpov di. v superlativu.

47

Poznámky


Výtvarná výchova, hudební výchova,um ní a kultura, eský jazyk, d jepis, ob anská výchova, rodinná výchova, t lesná výchova a zdravov da, p írodopis, zem pis, matematika, ostatní cizí jazyky... sou ástí výuky jsou miniprojekty a jejich prezentace práce s chybou Pr ezová témata: GLOB, MEDI

Francouzský jazyk

Ro ník:

Kvarta



Vyslovuje a te nahlas plynule a foneticky správn jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby. Rozumí známým každodenním výraz m, zcela základním frázím a jednoduchým v tám. Rozumí jednoduchým pokyn m a adekvátn na n reaguje. Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá pot ebnou informaci a odpov na otázku. Používá abecední slovník u ebnice a dvojjazy ný slovník Sd lí ústn i písemn základní údaje o své osob , své rodin a b žných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulá . Reprodukuje ústn i písemn obsah p im en obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace. Napíše jednoduchá sd lení a odpov na sd lení za správného použití základních gramatických struktur a v t. Zapojí se do pe liv vyslovované konverzace dalších osob prost ednictvím b žných výraz , poskytne požadované informace.

Foneticky správn a srozumiteln vyslovuje známou slovní zásobu. Napodobuje slovní p ízvuk a intonaci a melodii francouzské v ty. Plynule te texty sestávající ze známé slovní zásoby. Správn hláskuje a intonuje Rozumí v tám a asto používaným. slov m týkajícím se jeho, jeho rodiny a nejbližšího okolí, základních reálií. Rozumí pokyn m ve t íd . Rozumí zadáním v u ebnici. Rozumí text m a dialog m sestávajícím ze známé slovní zásoby, vyhledá v textu odpov di na zadané otázky. P i práci s novou slovní zásobou samostatn používá dvojjazy ný i jednojazy ný slovník.

U ivo: Zp sob života, setkávání s lidmi, požádání, omluvy, vyžádání informace, volný as. Rodina. P íbuzenské vztahy. Sporty. Školní p edm ty, škola, Doprava, Pomoc druhým. asové výrazy. Cestování. Filmové zájmy. Rozumí dopisu. Popis cesty, Pa íž, m j den, týden, koní ky. Nepravidelná slovesa, zájmenná p íslovce, minulý as, osobní nesamostatná zájmena, p ímý p edm t, budoucí as, zesílený zápor.

Odpoví na složit jší otázky týkající se jeho, jeho rodiny a nejbližšího okolí, je schopen jednodušší diskuze.

48

Poznámky


Výtvarná výchova, hudební výchova,um ní a kultura, eský jazyk, d jepis, ob anská výchova, rodinná výchova, t lesná výchova a zdravov da, p írodopis, zem pis, matematika, ostatní cizí jazyky... sou ástí výuky jsou miniprojekty a jejich prezentace práce s chybou Pr ezová témata: OSV, MULT


OB ANSKÁ VÝCHOVA Obsahové vymezení Výuka Ob anské výchovy jako spole enskov dní p edm t obsahov formuje charakter a postoje student k vlastní osobnosti, socializa nímu procesu, mravním a kulturním hodnotám. áste n formuje názory student na sv t a život a p ispívá k jejich hodnotové orientaci jako základu životního stylu. Vyu ovací p edm t zna n integruje pr ezová témata Enviromentální výchova, Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického ob ana a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech . U ivo je rozd leno do tematických celk , jednotlivá hesla jsou chápána jako rámcový soubor nám t , s nimiž vyu ující i studenti pracují tvo iv a samostatn . Ob anská výchova je koncipována jako p edm t, který má žáky p edevším motivovat k zájmu o lov ka jako jedince i celou spole nost. Sou asn poskytuje základní informace o psychologii, sociologii, právu a státu, ekologii, ekonomii a etiket . Výuka Ob anské výchovy by m la studenty vést k následování demokratických princip , humanit , toleranci, zodpov dnosti a k chápání obecných zásad života ve spole nosti. asové vymezení Týdenní hodinová dotace je jedna hodina týdn v prim , sekund , tercii a kvart . prima 1 hodina sekunda 1 hodina tercie 1 hodina kvarta 1 hodina Výchovné a vzd lávací strategie Konkrétní výchovné a vzd lávací strategie respektují aktuální situaci (u itel, po et student ve t íd , probírané u ivo, aktuální spole enské d ní aj.). Nižší stupe gymnázia pracuje s u ebnicí Ob anská výchova - Nakladatelství Fraus jako se základním studijním textem a dopl kovými materiály dle individuálního výb ru vyu ujícího. Výchovné a vzd lávací postupy sm ující k vytvá ení klí ových kompetencí: Kompetence k u ení – u itel: motivuje žáka k u ení, probouzí u žáka aktivní zájem o studium a vzd lání, p edkládá žák m dostatek spolehlivých informa ních zdroj , se kterými m že žák v pr b hu studia pracovat, srovnáváním dat z r zných zdroj u itel žáka u í data ov ovat a vede ho ke kritickému pohledu na r zné zdroje informací, posuzuje a hodnotí v rohodnost jednotlivých informa ních zdroj ( nap . internet, tisk, televize), používá v pr b hu vyu ovacího procesu r zné metody a formy výuky (nap . frontální vyu ování, ešení problém ve skupinách, diskusi, projektovou výuku aj.), nabízí možnosti hlubšího vhledu do konkrétní oblasti (nap . prost ednictvím p ednášek, besed, exkurzí, atd.), vybízí žáky k samostatnosti a aktivit p i u ení, p i hodinách systematicky kontroluje a hodnotí práci žák . Kompetence k ešení problém – u itel: vede žáky k uplat ování základních myšlenkových operací, u í žáky klást otázky a hledat odpov di, u í žáky kriticky myslet, init rozhodnutí a svá rozhodnutí si obhájit, vybaví žáky v domostmi, dovednostmi a návyky , jež jsou pot ebné pro úsp šné ešení problém , u í žáky hledat nové p ístupy a nová ešení, 49

vytvá í p íležitost k prezentaci ešení problém , podporuje ešení problém s mezioborovým p esahem. Kompetence komunikativní - u itel: vytvá í dobré podmínky pro vzájemnou komunikaci mezi u itelem a žákem i mezi žáky navzájem se vyjad uje jasn , srozumiteln , v cn a gramaticky správn , a totéž vyžaduje i od žák – vede žáky k souvislému a dob e formulovanému projevu, komunikuje se žáky otev en , zadává takové úkoly, p i jejichž ešení musí žák kombinovat r zné komunika ní zdroje ( internet, tisk, televize…), žáky vybízí k diskusi, p i níž je u í naslouchat druhým, vhodn na jejich promluvy reagovat, ú inn se do diskuse zapojovat, obhájit si p i ní sv j názor a vhodn argumentovat, pomocí skupinové práce a projektové výuky u itel vede žáky ke komunikaci ve skupin , vede žáky i k neverbální komunikaci, využívá nap íklad i dramatizace. Kompetence sociální a personální – u itel: umož uje žák m podílet se na utvá ení p íjemné a podn tné atmosféry v týmu, na základ ohleduplnosti a ochoty respektovat názor druhého vede a vybízí žáky k tomu, aby dokázali vyslechnout názor druhého a byli schopni k n mu zaujmout racionální a objektivní stanovisko, seznamuje žáky s nutností využívat v b žném život r zné formy asertivního chování a vede žáky k jejich aktivnímu využívání, podporuje u žák zájem o sociáln pot ebné a hendikepované leny lidské spole nosti. Kompetence ob anské – u itel: vybízí žáky k respektování kulturního a historického d dictví naší vlasti, sou asn poukazuje na nezbytnost chránit naše národní tradice a historické památky, seznamuje žáky s zvyky a oby eji ech a Moravy, vede žáky k tomu, aby byli hrdí na státní symboly a chápali jejich význam, rovn ž poukazuje na kosmopolitní uspo ádání dnešní spole nosti („evropské ob anství“, tradice, zvyky a symboly Evropy, celoevropské instituce a organizace), vybízí žáky k aktivnímu zapojování se do kulturního a spole enského d ní ve škole i v obci, rozvíjí u žák chápání základních princip zákon , spole enských i etických norem a chování se podle nich, motivuje žáky ( i na základ vlastního p íkladu ) k pochopení základních ekologických souvislostí k ochran p írody. Kompetence pracovní – u itel: vede žáky k využití znalostí a zkušeností z jednotlivých spole enskov dních disciplín v praktickém život , p ipravuje studenty na zvládnutí složit jších životních situací zadáváním samostatných prací.

50

Ro ník:

Prima


Školní výstup Žák:

Ob anská výchova U ivo:

LOV K V RYTMU - vnímá pot ebu m ení ŽIVOTA asu a jeho relativnost - rozlišuje mezi nekone ností plynutí asu p írody a vymezeným asem pro život lov ka jako jedince - zamýšlí se nad relativností asu a - chápe lov ka jako zp soby jeho m ení nedílnou sou ást p írody - poukazuje na výhody a negativa letního asu - orientuje se v ase i - seznamuje se s cyklem kalendá i oslav b hem - obeznamuje se kalendá ního cyklu s rovnodenností a slunovratem jako s nedílnou sou ástí p írodního cyklu - zamýšlí se nad významem cyklu oslav v pr b hu kalendá ního roku z pozice dnešního lov ka- obeznamuje se s typickými lidovými a k es anskými zvyky a oby eji - obeznamuje se s novodobými oslavami spojenými s eskou a eskoslovenskou státností

- chápe funkce rodiny a sociální role jejích len

- uv domuje si vliv rodiny na rozvoj osobnosti

RODINA RODINNÝ ŽIVOT - rozumí postavení rodiny v dnešní dob - rozlišuje rozdílné postavení len rodiny úzké a široké - uv domuje si nezastupitelnost citových vazeb uvnit

Poznámky


miniprojekty: - dramatizace vybrané lidové tradice - návšt va n které z oslav lidového (k es anského) kalendá e - vypracování kalendá e lidových, k es anských a novodobých oslav v pr b hu kalendá ního roku s využitím výtvarného (pop . hudebního) zpracování pr ezová témata: OSV - sebepoznání, sebepojetí, kreativita, poznávání lidí, komunikace DEMO – ob anská spole nost a stát GLOB – jsme Evropané MULTI – kulturní diference ENVIRO – vztah lov ka k prost edí mezip edm tové vztahy: eský jazyk-literatura, cizí jazyky, d jepis, zem pis, estetická výchova, t lesná výchova miniprojekty: -vypracování rodokmenu vlastní rodiny - hrané modelové situace zam ené na osvojení komunika ních dovedností v rodin , mezi vrstevník, ve vztahu k dosp lým

51

- zamýšlí se nad p í inami náhradní výchovy

- u í se vhodné form komunikace a eší jednoduché podoby konfliktních situací

- chápe pojmy: osoba ob an, národ, národnost - seznamuje se s životem obce a jejími orgány

- zamýšlí se nad rozdílnostmi života v jednotlivých regionech R - chápe stát jako organiza ní formu lidské spole nosti - poznává Prahu

rodiny - chápe materiální a ochrannou funkci rodiny - doce uje výchovnou funkci rodiny - rozlišuje mezi p í inami vedoucími k náhradní rodinné pé i - uv domuje si postavení muže a ženy - zamýšlí se nad významem instituce manželství a soužitím manžel bez oddacího listu - zamýšlí se nad vhodností forem komunikace v rodin a jejich ešením - hodnotí formy komunikace v rodin - rozlišuje mezi pojmy kamarádství láska, p átelství - rozumí pojmu rodi ovská autorita - vhodným zp sobem vnímá odm nu a trest jako sou ást výchovy DOMOV A VLAST - rozumov i emotivn rozlišuje ob anství od národnosti a vlastenectví - zamýšlí se nad vztahem ob ana k obci - eší možnosti zapojení se do života obce - prakticky se seznamuje s obecním ú adem a jeho úkoly - rozlišuje mezi pojmy obecní rada a obecní zastupitelstvo - zamýšlí se nad demografickými, geopolitickými a sociálními rozdílnostmi života v regionech - porovnává zp sob života ve m st a na 52

pr ezová témata: OSV – seberegulace, komunikace mezip edm tové vztahy: d jepis, zem pis, jazyky

miniprojekty: - vypracování „monografie“ významné osobnosti vztahující se k eské i eskoslovenské státnosti - pokus o výtvarné ztvárn ní státních symbol - vycházka zam ená na pam tihodnosti Prahy spojené se státní svébytností ech pr ezová témata: DEMO – formy participace ob an v politickém život , principy demokracie jako formy vlády a zp sobu rozhodování

- seznamuje se s problematikou životního prost edí ve svém regionu

- seznámí se systémem vzd lávání v R

- u í se u it

- váží si zdraví a pe uje on j - uplat uje zdravý životní styl - u í se ešit problémové životní situace

vesnici - zná používání hlavních státních symbol R - dokáže chronologicky za adit nejvýznamn jší eská knížata a krále, eské prezidenty - umí vyjmenovat a poznat nejvýznamn jší stavby Prahy, které jsou propojeny se státní svébytností ech - hovo í o nejvýrazn jších problémech životního prost edí - pojmenovává nejv tší zne iš ovatele p írody - uvádí konkrétní p íklady, jak pomoci v ozdravném procesu p írod a životnímu prost edí ŽIVOT VE ŠKOLE - rozlišuje jednotlivé stupn vzd lávací soustavy R - chápe vzd lávání jako nutnost k dosažení životních cíl a celoživotní proces - identifikuje se s nutností kontroly školní docházky - rozumí pravidl m školního života - u í se plánovat a organizovat u ení - využívá co nejefektivn jších metod u ení - st ídá u ení s odpo inkem

GLOB – jsme Evropané ENVIRO – lidské aktivity a problémy životního prost edí, vztah lov ka k p írod mezip edm tové vztahy: zem pis, d jepis, výtvarná výchova, jazyky

miniprojekt: -vypracovat školní ád podle vlastních p edstav pr ezová témata: OSV – sebepoznání, sebepojetí DEMO – ob anská spole nost a škola MULTI – multikulturalita mezip edm tové vztahy: jazyky, d jepis

pr ezová témata: OSV –seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena

ROZVOJ OSOBNOSTI, SEXUÁLNÍ VÝCHOVA - preventivn ochra uje

mezip edm tové vztahy: 53

- uv domuje si primární své zdraví a sekundární znaky - rozvíjí své duševní i dospívání t lesné zdraví - dokáže se vyrovnávat - dokáže vyjád it rozdíly s problémy – únik mezi pojmy prepuberta, - snaží se hledat p í iny puberta, adolescence nedorozum ní - u í se reagovat na - chápe rozdílnosti sexuální zneužívání pohlaví nezletilých - p ijímá projevy lidské sexuality jako nedílnou sou ást spokojeného života - všímá si výrazných rozdíl v psychických projevech prepubescent , pubescent a adolescent , vnímá fyzické odlišnosti u t chto - obeznamuje se s psychickými i fyzickými následky sexuálního zneužívání - u í se reagovat na p ípadné sexuální zneužívání - chápe nebezpe í d tské pornografie a prostituce PÉ E O ZDRAVÍ, OSOBNÍ HYGIENA, REŽIM DNE, - uplat uje pravidla ZDRAVÁ VÝŽIVA osobní hygieny - respektuje pravidla - dokáže se vhodn odívání vycházející oblékat dle p íležitosti a z tradice a pravidel r zné innosti enského chování spole - seznamuje se St edoevropan základními pravidly režimu dne

- chápe vliv výživy na zdravý životní styl

eský jazyk-literatura biologie

miniprojekty: - vypracovat režim dne vycházející ze zásad zdravého životního stylu - napsat jídelní ek zohled ující pravidla racionální výživy

- porovnává as v novaný pohybu a as strávený p i „sedavých innostech“ i pasivním odpo inku - zamýšlí se nad nejr zn jšími formami psychické závislosti vztahujících se k režimu dne 54

pr ezová témata: OSV – hodnoty a postoje mezip edm tové vztahy: biologie, chemie, estetická výchova, t lesná výchova

- organizuje co nejlépe sv j volný as - zjiš uje energetickou a výživovou hodnotu potravin - zná energetickou a výživovou pot ebu organizmu v souvislosti s v kem i úrovní zát že p i r zných innostech - hodnotí jídelní ek ve své rodin i ve školní jídeln - dokáže vyjmenovat potraviny tvo ící základ zdravé výživy - rozlišuje mezi r znými druhy diet

- dokáže ešit krizové situace p im en svému v ku a okolnostem - u í se vhodným zp sobem chovat a reagovat na r zná prost edí - zná v p ípad nutnosti možnosti využití d tských krizových center - u í se reagovat v mimo ádných životních situacích - zná a umí použít v praxi pravidla první pomoci

OSOBNÍ BEZPE Í A BEZPROST EDNÍ POMOC V OHROŽENÍ - všímá si agresivních forem chování u spolužák a kamarád , zejména šikany - umí bránit proti psychické i fyzické šikan , dokáže vyhledat pomoc - u í se reagovat na mezní situace jako jsou pohromy, katastrofy, havárie

pr ezová témata: OSV – seberegulace a sebeorganizace, sebepoznání a sebepojetí, mezilidské vztahy, komunikace, ešení problém a rozhodovací dovednosti

mezip edm tové vztahy: t lesná výchova

- seznamuje se s inností Linky d v ry, Linky d tské pomoci - zdokonaluje nácvik komunikace s krizovými centry - u í se teoreticky o prakticky pomoci lov ku v mimo ádných situacích a p i ohrožení života (zástava srdce, dýchání, prudké krvácení)

55

PREVENCE ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH - dokáže si stanovit LÁTEK pozitivní životní cíle - v dom se identifikuje - zamýšlí se nad významem a po adím s nebezpe ím vznikajícím p i užívání životních hodnot - chápe nebezpe í návykových látek spojené s pojmy: droga, závislost, nikotin, pasivní ku áctví, abstinen ní p íznaky, - je obeznámen s centry alkohol, otrava odborné pomoci lidem alkoholem a alkoholik závislým na - rozumí pojmu návykových látkách abstinent - negativn chápe pozitivní propagaci návykových látek - seznamuje se s inností Centra protidrogové prevence a terapie

miniprojekty: - hrané modelové situace zam ené na zp sob odmítnutí návykových látek pr ezová témata: OSV - seberegulace a sebeorganizace, sebepoznání a sebepojetí, mezilidské vztahy, komunikace, ešení problém a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika mezip edm tové vztahy: eský jazyk-literatura, biologie, chemie, estetická výchova, t lesná výchova

POZNÁMKA: V pr b hu školního roku bude dle možností za azena beseda s pracovníkem centra odborné pomoci lidem závislých na návykových látkách, nebo s policistou, pop ípad se sexuologem. Ob anská výchova

Ro ník:

Sekunda



- chápe d ležitost rodiny, umí definovat rodinné sociální role - chápe funkce rodiny, umí je rozlišit - chápe pojmy školní a mimoškolní instituce - ve skupin rozpoznává sociální vztahy, seznamuje se s rozdíly mezi nejr zn jšími skupinami vrstevník - porozumí pojmu komunikace, slovní komunikace, mimoslovní komunikace,

- upevní si pozitivní postoj k rodin

U ivo:

- rozpoznává vliv kamarád ve skupin - rozlišuje skupiny podle cíl , aktivit a zájm - uv domí si, ím vším p sobíme na okolí - rozpoznává chyby,kterých se v komunikaci dopouští¨

56

ŽIVOT MEZI LIDMI - vliv rodiny - ve škole - mezi vrstevníky - komunikace

Poznámky


DEMO OSV

komunika ní prost edky - rozumí pojmu kultura

- uv domuje si d ležitost objektivního pohledu na - osvojí si pojem odlišné kultury um ní - rozlišuje druhy um ní - zamýšlí se nad funkcemi - seznámí se um ní s nejvýznamn jšími náboženskými systémy - zamýšlí se nad p vodem a významem náboženství - upevní si znalosti - chová se kulturn , slušného chování rozpoznává, jaké chování vyžaduje konkrétní situace

- oce uje krásy naší zem - má aktivní p ístup k ochran naší zem

- chápe pojem pot eba

- seznámí se se státními znaky

- seznamuje se s úkoly EU - seznamuje s jednotlivými lenskými státy EU - zajímá se o d ní ve sv t - p istupuje k ostatním lidem bez p edsudk

- seznámí se s n kterými dokumenty lidských práv ( nap . Všeobecná deklarace lidských práv, Listina základních práv a svobod )

-prohlubuje si vztah k naší zemi - chrání p írodní a kulturní bohatství naší zem -zamýšlí se nad p sobením lov ka na p írodu a nad jeho p í inami a následky - rozlišuje druhy pot eb - zamýšlí se nad initeli, které lidské pot eby ovliv ují - osvojí si základní pojmy - zná státní symboly - umí vysv tlit, pro je spolupráce mezi zem mi Evropy d ležitá - umí vyhledat základní informace a zajímavosti o lenských státech EU - toleruje národnostní menšiny, umí se vcítit do role diskriminovaného lov ka¨ - zamýšlí se nad vlastním chováním k menšinám - chápe nutnost dodržování lidských práv - dbá na dodržování vlastních práv a zárove respektuje práva druhých

57

LOV K A KULTURA - kultura - um ní - víra a náboženství - slušnost pro každý den

P ÍRODNÍ A KULTURNÍ BOHATSTVÍ - krásy naší zem - ochrana p írodního a kulturního bohatství

PT - MULTI MV - D

- žáci p e tou libovolnou knihu o spole enském chování

PT –ENVI MV – Bi, j,Vv, Ch PROJEKT – „ Krásy naší vlasti“ nebo „Praha – matka m st“

MAJETEK V NAŠEM ŽIVOT - pot eby - majetek a vlastnictví ÍZENÍ SPOLE NOSTI PT – DEMO - stát - demokracie

SV T KOLEM NÁS - spolupráce mezi zem mi EU - tolerance k národnostním menšinám¨

LIDSKÁ PRÁVA - lidská práva v dokumentech - svoboda

PT – MULTI GLOB MV – Aj, Hv,Vv,D metody – scénky, dramatizace

PT – DEMO

- zná zásady zdravé výživy - chápe pojem zdravý životní styl

- upevní si termíny – droga, závislost, alkoholismus, abstinence

- porozumí pojmu násilí, nebezpe í , ohrožení zdraví a života

- rozumí vztah m mezi výživou a zdravím jedince - umí sestavit „ zdravý“ jídelní ek -chápe pozitivní vliv zdravé výživy na duševní zdraví lov ka -zná hlavní nemoci – poruchy p íjmu potravy a jejich nebezpe í na další zdravý vývoj lov ka - porozumí ú ink m drog na lidský organismus - má vst ícný vztah k prevenci drogových závislostí - chápe souvislost mezi injek ní aplikací návykových látek a možnosti nákazy AIDS ( HIV ) - aplikuje osvojené poznatky na situace v b žném život - vidí rozdíl mezi nebezpe nou situací, agresí, šikanou a škádlením - zaujímá vhodná stanoviska k nevhodným zp sob m chování

ZDRAVÁ VÝŽIVA - abeceda zdravé výživy - poruchy výživy

MV – Tv

ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK - drogy a jejich ú inky - záludnosti drog - vznik závislosti - prevence

METODY – dramatizace a scénky, jak se mají odmítnout drogy

OSOBNÍ BEZPE Í - nebezpe né situace - skupina vrstevník a násilí

METODY – praktický nácvik situací, jak se bránit šikan

POZNÁMKA – V pr b hu školního roku bude dle možností za azena beseda s odborníkem na n které probírané téma. Ob anská výchova

Ro ník:

Tercie



- žák si uv domí, k jakým zm nám ve vývoji jedince dochází

- žák si všímá rozdíl mezi lidmi, p ijímá je jako p irozené - p ipomene si hlavní znaky jednotlivých vývojových období - zamyslí se nad tím, co lov ka utvá í , co jej vychovává , a dále se zamyslí nad tím, která pravidla jsou pro jeho život d ležitá

U ivo: OSOBNOST - sebepoznání - sebevýchova

58

Poznámky


PROJEKT – „M j vývoj...“ PT - OSV MV – Bi,

- žák si uv domí, jak - seznámí se s pojmy smyslové poznání a city vjem, smyslové ovliv ují život vnímání, sociální vnímání - uv domí si sou innost smyslových orgán p i získávání informací o vn jším a vnit ním prost edí - žák se dokáže - seznámí se s pojmy p im en prosadit a asertivní, pasivní a vyjad ovat agresivní jednání - vyjad uje vlastní názor - seznámí se s nejvhodn jšími a postoj zp soby ešení konflikt - asertivn vyjad uje - uv domí si, že t lesná pochvalu a kritiku a duševní stránka jsou - umí p ijímat pochvalu úzce propojeny a kritiku - získané poznatky a dovednosti asertivního jednání umí uplatnit i v osobním život - žák se seznámí - žák si všímá n kterých s n kterými základními ekonomických jev ekonomickými pojmy a v praktickém život a porozumí jim v n m uplat uje získané znalosti - žák se seznámí se - žák si upevní znalost pojm morálka a právo základními pojmy oblasti práva - vysv tlí rozdíl mezi - dbá na dodržování morálními a právními právních a etických normami norem - uv domí si pot ebu dodržování pravidel pro fungování spole nosti - posiluje schopnost dodržování spole n stanovených zásad - žák objasní a rozliší - žák správn chápe p edpoklady dobrého cyklický vývoj rodiny soužití v rodin - specifikuje rizikové - umí posoudit faktory faktory vedoucí ke stabilit , i - chápe d ležitost naopak k nestabilit správné komunikace rodiny mezi jednotlivými leny rodiny - zamýšlí se nad možným ideálem partnera – partnerky a možným budoucím p echodem do

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY - poznávací procesy a vnímání - myšlení a pam - u ení - city

PT – OSV MV – V v,

LOV K PT – MULTI, OSV V SOCIÁLNÍCH MV – Z VZTAZÍCH - náro né životní situace

HOSPODA ENÍ

PRÁVO - právo jako systém - Ústava - moc zákonodárná, soudní a výkonná - základní práva a svobody - politika - právo v Evrop

PT – DEMO, GLOB MV – j, Fj, Vv,Z

RODINA - faktory ovliv ující stabilitu rodiny - životní etapy - konflikty v rodin

METODY - dramatizace situací zam ených na komunikaci v rodin

59

manželství a rodi ovství - žák porozumí pojmu – zdravá výživa - žák porozumí procesu vzniku nemoci a jejího vlivu na chování a jednání lov ka

- žák si zopakuje pojmy, se kterými se seznámil d íve - porozumí problematice a umí vysv tlit rizika zneužívání návykových látek a jejich ú ink na lidský organismus

- žák chápe pojmy: nebezpe í, agresivita, šikana, konflikt, trauma, zlo in, násilí, delikvence,mimo ádná událost, katastrofa atd.

- žák porozumí t lesným i duševním zm nám v období dospívání - analyzuje možnosti plánovaného rodi ovství, zná metody zabrán ní po etí

- chápe význam zdravé výživy pro zdravý vývoj lov ka - rozlišuje nežádoucí zp soby výživy – podvýživa a nadm rný p íjem potravin - umí vyhledat informace z oblasti zdravé výživy - žák zvládá správné zp soby komunikace s nemocným - chápe prevenci vzniku r zných nemocí - žák umí zd vodnit zdravotní , psychická a sociální rizika závislosti - analyzuje p í iny závislostí a jejich možnou prevenci -chápe d vody odmítnutí drogy - umí vyjád it své pocity spojené s nebezpe ím závislosti na drogách - žák umí základní pojmy nejen definovat, ale rozumí jim a umí je správn užít v b žném život - analyzuje p í iny delikt a možnosti prevence - zná, jak se projevuje domácí násilí - hledá možnosti pomoci druhému - umí posoudit rizika p i p ed asném zahájení pohlavního života - zná zp soby, jak se má ubránit lidem se sexuálními deviacemi - uv domí si význam antikoncep ních metod v oblasti plánovaného rodi ovství

ZDRAVÁ VÝŽIVA A LOV K VE ZDRAVÍ A NEMOCI - zp soby stravování - poruchy p íjmu potravy - stravování nemocných - pé e o nemocné

PREVENCE ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK - p í iny vzniku závislosti - workoholismus a gamblerství - krize a pomoc v krizi

METODY - scénky – zam ené na pomoc druhému p i užívání drog

OSOBNÍ BEZPE Í - nebezpe í kolem nás - agresivita

METODY -dramatizace a scénky – jak pomoci druhému v otázce domácího násilí, hledání možností pomoci druhému

LIDSKÁ SEXUALITA - láska - plánované rodi ovství

60

Ro ník:

Kvarta

Výstup RVP ZV Žák:


- objasní význam právní úpravy d ležitých vztah – pracovní pom r - posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních cíl .

- rozlišuje a porovnává r zné formy vlastnictví, uvede jejich p íklady - objasní pot ebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a tyto zásady uplat uje ve svém jednání - rozlišuje, ze kterých zdroj pocházejí p íjmy státu a do kterých oblastí sm ruje své výdaje - uvede p íklady dávek a p ísp vk , které ze státního rozpo tu získávají ob ané - vysv tlí, jakou funkci

Ob anská výchova Poznámky

U ivo:

- vysv tlí rozdíl mezi povoláním a zam stnáním - zamýšlí se nad vlastním uplatn ním, nad smyslem života - zamýšlí se nad vážností rozhodnutí o budoucím povolání - zvažuje požadavky k jednotlivým povoláním - zvažuje své vlastní p edpoklady pro svoji volbu - pracuje se zákoníkem práce - seznámí se s náležitostmi pracovní smlouvy - sestaví vlastní životopis - orientuje se na webových stránkách s nabídkou práce - vysv tlí d vody nezam stnanosti - seznámí se s principy fungování trhu, s funkcí jednotlivých tržních subjekt - objasní, co je rozpo et, ze kterých položek se skládá, jak je tvo en - uvádí p íklady p íjm a výdaj státního rozpo tu - jmenuje p íklady sociálních problém - uvádí p íklady sociálního zabezpe ení státu - uv domuje si d ležitost pojišt ní - rozlišuje d ležitost

(pr ezová témata, mezip edm tové vztahy, metody)

miniprojekt: - skupinová práce zákoník práce V pracovním pom ru - volba povolání - zákoník práce - pracovní smlouva - jak hledat práci - životopis - problémy nezam stnanosti

Hospoda ení - stát a národní hospodá ství - státní rozpo et - záchytná sociální sí - pen žní ústavy - právní subjekty podnikání

61

pr ezová témata: OSV - sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, ešení problém a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika MULTI – lidské vztahy

pr ezová témata: OSV – kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, ešení problém a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika MULTI – lidské vztahy

plní banky a jaké služby ob an m nabízejí - rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb - uvede p íklady jejich sou innosti - na p íkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu

pojišt ní povinného a nepovinného - seznámí se s bankovní soustavou R - seznámí se s možností využití služeb pen žních ústav p i ešení svých finan ních záležitostí

- uplat uje vhodné zp soby chování a komunikace v r zných životních situacích, p ípadné neshody i konflikty s druhými lidmi eší nenásilným zp sobem - objasní pot ebu tolerance ve spole nosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, zp soby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám - posoudí a na p íkladech doloží p ínos spolupráce lidí p i ešení konkrétních úkol a dosahování n kterých cíl v rodin , ve škole, v obci.

- seznámí se s prací zastupitelstva obce - využívá svá ob anská práva a respektuje své ob anské povinnosti, s d razem na propojení práva a povinnosti - seznamuje se s možností podílet se na utvá ení ob anského života - uv domuje si, jak obec p ispívá ke zkvalitn ní života ob an - vysv tlí význam práva - uv domuje si pot ebu znalosti právního ádu a jeho dodržování - zamýšlí se nad d ležitostí lidských práv - seznámí se s Ob anským zákoníkem se zam ením na majetkové vztahy - vysv tlí pojem, že vlastnictví zavazuje a uvede p íklad - uvádí zp soby získání majetku - rozlišuje r zné druhy ochrany majetku, vysv tlí na p íkladu nep im enou obranu - seznámí se zp sobem uzavírání smluv - seznámí se s pojmem

- rozlišuje nej ast jší typy a formy stát a na p íkladech porovná jejich znaky - rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci R i jejich orgán a institucí, uvede p íklady institucí a orgán , které se podílejí na správ obcí, kraj a státu

Stát a právo - ob an obce, ob an státu - odv tví práva R - ob anskoprávní vztahy - vlastnictví - ochrana majetku - smlouvy - odpov dnost za škodu - orgány právní ochrany a sankce - p estupky a správní ízení - ob anské soudní ízení - trestní právo - problematika bezpe nosti státu

62

miniprojekt: -Street law – právo na každý den pr ezová témata: OSV – kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, ešení problém a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika MULTI – lidské vztahy DEMO – ob anská spole nost a stát, principy demokracie jako formy vlády a zp soby rozhodování

- objasní výhody demokratického zp sobu ízení státu pro každodenní život ob an - vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede p íklady, jak mohou výsledky voleb ovliv ovat b žný život ob an - p im en uplat uje svá práva a respektuje práva a oprávn né zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod - objasní význam právní úpravy d ležitých vztah – vlastnictví, manželství - provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich d sledky - uvede p íklady n kterých smluv upravujících ob anskoprávní vztahy – osobní p eprav , koup , oprava i pronájem v ci - dodržuje právní ustanovení, která se na n j vztahují, a uv domuje si rizika jejich porušování - rozlišuje a porovnává úkoly orgán právní ochrany ob an , uvede p íklady jejich innosti a spolupráce p i postihování trestných in - rozpozná protiprávní jednání, rozlišuje p estupek a trestný in, uvede jejich p íklady

odpov dnost za škodu - p ijímá zodpov dnost za zp sobenou škodu - chápe význam ádu pro fungování spole nosti - rozpozná protiprávní jednání - seznámí se s úkoly orgán právní ochrany - zamýšlí se nad významem sankcí

- popíše vliv za len ní R do EU na každodenní život

- vysv tlí pojem globalizace - vyjmenuje pozitiva a

Mezinárodní vztahy, globální sv t

63

projekt: EU miniprojekt: skupinová práce –

ob an , uvede p íklady práv ob an R v rámci EU i možných zp sob jejich uplat ování - uvede n které významné mezinárodní organizace a spole enství, k nimž má vztah R, posoudí jejich význam ve sv tovém d ní a popíše výhody spolupráce mezi státy - uvede p íklady n kterých projev globalizace, porovná jejich klady a zápory - uvede n které globální problémy sou asnosti, vyjád í na n sv j osobní názor a popíše jejich hlavní p í iny i možné d sledky pro život lidstva - objasní souvislosti globálních a lokálních problém , uvede p íklady možných projev a zp sob ešení globálních problém na lokální úrovni – v obci, regionu - uvede p íklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke zp sob m jeho potírání

- posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních cíl .

- uv domuje si shody a rozdíly mezi funk ní a

negativa globalizace - charakterizuje globální problém - diskutuje o d ležitosti jednotlivých globálních problém - seznámí se s hlavními nadnárodními spole enstvími se zam ením na NATO a EU - zná základní cíle nadnárodních organizací - zamýšlí se nad formou, jak sám pomoci p i ešení globálních problém - zamýšlí se nad za len ním R do nadnárodních spole enství - uvádí p íklady práv ob an R v rámci EU - porovná výhody a nevýhody lenství R v EU

- zamýšlí se nad cestou ke š astnému životu, nad vlastním p i in ním tohoto dosáhnout - seznámí se základními sm ry náboženství ve sv t - diskutuje o sou asném postavení rodiny ve spole nosti 64

- ob an EU - nadnárodní spole enství - problematika bezpe nosti státu - problémy sou asného sv ta - ekologie a životní prost edí

NATO pr ezová témata: OSV – kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice, ešení problém a rozhodovací dovednosti, hodnoty, postoje, praktická etika MULTI – lidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity ENVI – lidské aktivity a problémy životního prost edí GLOB- objevujeme Evropu a sv t, jsme Evropané,

Životní perspektivy - životní plány a cíle - víra, náboženství

OSV - poznávání lidí MULTI - princip sociálního smíru a solidarity

Rodina - rodina a její význam v sou asnosti

hraní rolí – rodinné scénky

dysfunk ní rodinou - vyjmenuje a vysv tlí role len rodiny a hodnoty d ležité pro rodinné soužití - posoudí vztahy mezi rodi i a d tmi, v etn otázek lásky a porozum ní - analyzuje hlavní rysy rodiny v minulosti a vyvodí odlišnosti od sou asného pojetí rodiny - posoudí možné p í iny krizí v rodin , v etn rozvodu, a hledá vhodná ešení - odsuzuje domácí násilí a na p íkladech uvádí možnosti prevence tohoto násilí - vyhodnotí sou asnou ekonomickou zatíženost rodiny a posoudí možná opat ení, v etn správného zacházení a hospoda ení s pen zi rodiny - uv domí si a posoudí kvality rodi a jejich p edpoklady pro výchovu d tí

- porovnává postavení rodiny dnes a v minulosti - pojmenuje p í iny vzniku rodinné krize - zamýšlí se nad finan ním zabezpe ením rodiny a nad výdaji rodiny - uvádí p íklady možných opat ení, jak zlepšit zatíženost rodinného rozpo tu - vyjmenuje p edpoklady pro výchovu d tí - p emýšlí nad kvalitami svých rodi a jejich p edpoklady pro výchovu

- vysv tlí na p íkladech souvislosti mezi fyzickým, duševním a sociálním zdravím, posoudí vztah mezi uspokojováním pot eb lov ka a hodnotou zdraví - analyzuje rizika ohrožující zdraví (nap .stres, civiliza ní choroby, zneužívání návykových látek, nebezpe í na ulici, ve škole apod.); a navrhuje ú inná opat ení,

- propojuje duševní, fyzické a sociální zdraví, vyjmenuje souvislosti - seznámí se s r znými relaxa ními technikami - vysv tlí d sledky stresu na naše duševní zdraví - snaží se plánovat si vlastní práci, rozd lit si úkoly - uv domuje si d ležitost preventivních léka ských prohlídek

- rodina d íve a dnes - rodinné krize - problémy sou asné rodiny - p edpoklady rodi ovství

Pé e o duševní zdraví - duševní hygiena - hygiena všedního života - prevence civiliza ních chorob - pohyb, cesta ke zdraví - preventivní léka ské prohlídky

65

- relaxa ní hodina

pop .sestaví ú inný plán ochrany zdraví - využívá r zné relaxa ní techniky k p ekonání únavy, stresu apod., k zachování zdraví a regeneraci organismu - dodržuje hygienu duše i t la jako prevenci onemocn ní - aplikuje hry na sebepoznání a využívá je nejen k relaxaci a poznání sebe, ale i druhých - uv domí si a pojmenuje p í iny civiliza ních onemocn ní a dokáže navrhnout ú innou prevenci - optimáln využívá t lesnou aktivitu k udržení zdraví a zvolí vhodné aktivity pro osoby s postižením - dokáže pomoci lidem s postižením a poradí jim možnosti sportovního vyžití - zhodnotí význam preventivních prohlídek pro zachování zdraví a prevenci onemocn ní - aktivn se podílí na programech podpory zdraví. - vysv tlí a respektuje pravidla zdravého zp sobu stravování; - uv domí si a posoudí vliv životního prost edí na výživu a zdraví lov ka rozpozná poruchy p íjmu potravy, odhadne možné p í iny a navrhne prevenci - posoudí rozdíly mezi

- vysv tlí pravidla zdravého zp sobu stravování - zd vodní skladbu jídelní ku p i fyzické zát ži - pojmenuje možné p í iny poruchy p íjmu potravy - uv domuje si rizika nevhodného p sobení

Zdravá výživa - význam zdravé výživy - výživa d tí sportovc - výživa a zdravotní stav lov ka

66

zdravou a nezdravou výživou a hledá souvislosti se vznikem n kterých civiliza ních chorob - zhodnotí pozitiva a negativa alternativní výživy - navrhne jídelní ek pro vybranou skupinu lidí podle zát že, v ku, pohlaví, pop . v nemoci, a posoudí jeho kvalitu - analyzuje odlišnosti jídelní k r zných národ , dokáže porovnat jejich kvalitu se zdravou výživou; - vyhledá a porozumí informacím o cizorodých látkách v potravinovém et zci, hledá souvislosti se zdravou výživou - uplat uje zdravé stravovací návyky jako prevenci vzniku civiliza ních onemocn ní - pochopí a vysv tlí nevhodné p sobení reklamy na zdravý životní styl a výživu. - chápe souvislosti mezi d vody vzniku závislosti a chováním lov ka - posoudí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek - dokáže se bránit vzniku závislosti kvalitním trávením volného asu, rozvíjením vlastních zájm - analyzuje spole enská

reklamy na životní styl

Prevence zneužívání návykových látek a spole enská nebezpe nost

- definuje, co je to závislost a jak vzniká - pojmenovává a analyzuje rizika spojená se zneužíváním návykových látek - diskutuje a argumentuje k dané problematice - poradí, kde hledat p ípadnou pomoc p i závislosti

- d vody vzniku závislostí - drogy - pomoc od závislosti - doping - první pomoc p i otrav návykovými látkami - patologické hrá ství 67

rizika užívání drog a navrhne jejich možnou prevenci - dokáže vysv tlit a uplat ovat argumenty proti užívání drog - umí poradit sob i druhým, kde hledat p ípadnou odbornou pomoc p i r zných závislostech - na základ p edchozího pochopení aplikuje na konkrétních p íkladech vše, co m že p isp t k prevenci závislostí, vyhodnotí zejména pozitivní znaky zdravého rodinného soužití v prevenci závislostí - vyhledá a zprost edkuje informace o protidrogových institucích a odbornících, kte í pomáhají závislým v ur itém regionu - na základ svých znalostí vyhodnotí situaci, jak jednat s lidmi pod vlivem alkoholu nebo drogy, a navrhne postup první pomoci - dokáže rozpoznat varovné signály patologického hrá ství a navrhne ú innou pomoc i prevenci. - respektuje pravidla soužití mezi vrstevníky a ve spole nosti a tím p ispívá k utvá ení kvalitních mezilidských vztah - svým chováním a jednáním respektuje u ostatních pot ebu jistoty a bezpe í, bojuje ú innými prost edky

- diskutuje o problému týrání d tí, násilí - snaží se používat obrannou komunikaci proti manipulaci - seznámí se s mimo ádnými událostmi - uv domuje si d ležitost pomoci

Osobní bezpe í - násilí – chuligáni, vandalové, zlod ji - chování p i mimo ádné události - bezpe nost v silni ním provozu 68

Skupinová práce: Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dít te

proti násilí ve škole, rodin , spole nosti lidí - analyzuje p í iny trestné innosti mladistvých a dokáže navrhnout možnosti ochrany - varuje p ed r znými podobami násilí a není lhostejný k týrání a zneužívání nejen d tí, ale i starých lidí - vyhodnotí r zné situace vyvolávající násilí, uplat uje obrannou komunikaci proti manipulaci a agresi - vyhledá a zhodnotí informace v legislativ R i EU, které ukládají povinnost dbát o bezpe í dít te a starat se o své rodi e - projevuje odpov dné chování v situacích ohrožujících zdraví nebo život, poskytuje možnou pomoc, v etn první pomoci ve stavech ohrožující život lov ka - dokáže rozeznat r zné podoby vandalismu, posoudit rozdíly mezi um ním a poškozováním majetku sprejery - hledá souvislosti mezi sou asným životním stylem a kriminalitou mládeže, navrhne možnou prevenci - odmítá projevy rasismu, xenofobie a jakéhokoliv druhu nenávisti k lidem - rozlišuje katastrofy a hromadná nešt stí, dokáže posoudit význam integrovaného záchranného týmu,

v krizové situaci - upozorní na projevy vandalismu, p ípadn další trestné innosti - poskytne možnou první pomoc

69

civilní obrany apod. - navrhne ú inná opat ení ke zvýšení bezpe nosti silni ního provozu, dodržuje pravidla silni ního provozu a dbá o bezpe í své i ostatních - posoudí priority první pomoci, zvolí zp sob poskytnutí první pomoci a nezapomíná na ochranu svou, ran ného, životního prost edí apod. - podporuje pozitivní vztahy, jako jsou p átelství, r zné podoby lásky, partnerské vztahy, vztahy manželské a rodi ovské - respektuje sebe i druhé, je tolerantní v i ostatním a rozvíjí aktivní naslouchání - chápe etické normy v oblasti sexuálního chování; - dokáže posoudit a vyhodnotit pravidla soužití v ur ité skupin - rozpozná zm ny v dospívání a reaguje na n , dokáže respektovat a tolerovat odlišnosti druhého pohlaví - posoudí vlastní p edpoklady pro partnerské vztahy - porozumí sexuálnímu dospívání a reproduk nímu zdraví, chápe rizika p ed asného zahájení pohlavního života a uv domuje si všechny d sledky - analyzuje možné p í iny rodi ovství mladistvých a navrhne

- pojmenovává a snaží se tolerovat odlišnosti druhého pohlaví - posuzuje vlastní p edpoklady pro partnerské soužití - zná zp soby ochrany proti ot hotn ní - pojmenuje rizika p ed asného ukon ení t hotenství - zamýšlí se a diskutuje o odlišnostech v sexualit

Sexuální výchova - partnerské vztahy - antikoncepce, plánované rodi ovství - patologické jevy – pornografie, prostituce, úchylky - t hotenství, porod, pé e o dít

70

ú innou prevenci - posoudí vhodné druhy antikoncepce a vysv tlí její význam p i plánovaném rodi ovství - vyjád í vlastní názor na odlišnosti v sexualit (poruchu pohlavní identity, homosexualitu, sexuální deviaci apod.) - porozumí technice pohlavního styku a možným rizik m p i nechrán ném pohlavním styku (necht né t hotenství s následnou interrupcí, pohlavn p enosné choroby apod.) - posoudí a odmítá sexuální násilí, kuplí ství, prostituci, pornografii jako praktiky komer ního sexu, které snižují lidskou d stojnost - pochopí bio-psychosociální aspekty t hotenství, porodu a pé e o dít - analyzují r zné možnosti vedení porodu (nap . p ednosti a rizika alternativních porod ) - zhodnotí význam d kladné p ipravenosti na manželství a rodi ovství.

71


D JEPIS Obsahové vymezení: Vyu ovací p edm t D jepis vychází z obsahu vzd lávacího oboru D jepis (RVPZV), který je sou ástí vzd lávací oblasti lov k a spole nost. Vzd lávací obor D jepis p ináší základní poznatky o konání lov ka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického v domí jedince a uchování kontinuity historické pam ti, p edevším ve smyslu p edávání historické zkušenosti. D ležité je zejména poznávání d j , skutk a jev , které zásadním zp sobem ovlivnily vývoj spole nosti a promítly se do obrazu naší sou asnosti. D jepis vede žáky k poznání, že historie není uzav enou minulostí ani shlukem fakt a definitivních záv r . Rozvíjí takové asové a prostorové p edstavy a empatie, které umož ují žák m lépe proniknout k pochopení historických jev a d j . Žák je v rámci výuky motivován k tomu, aby se získanými znalostmi dále tv r ím zp sobem pracoval. D jepis p ispívá k uv domování si mravních rozm r r zných zp sob lidského chování. A tím je do výuky integrováno pr ezové téma OSV. Ve výuce d jepisu si žák osvojuje znalosti pot ebné k pochopení významu ádu, pravidel a zákon pro fungování spole nosti, ímž je zapojeno téma Výchova demokratického ob ana. Kapitoly z evropských a sv tových d jin umož ují vést žáky k posuzování minulého i sou asného d ní i r zných problém v globálních souvislostech (Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech). Výuka o r zných národech, etnikách, skupinách vyznávajících odlišná náboženství vede k pochopení spole nosti v jejím multikulturním pojetí (Multikulturní výchova). Sledování prom n krajiny, oce ování úsilí lidí o její zvelebení v souvislosti s pot ebami obživy, zdroj surovin i komunikací se stává sou ástí enviromentální výchovy (Enviromentální výchova). V rámci výchovy mediální (Mediální výchova) jsou žáci vedeni ke schopnosti rozpoznávat kvalitu pramene – historického i sou asného, kriticky hodnotit jednotlivé výklady historických událostí a odhalovat p ípadné dezinterpretace a ideologicky zatížené manipulace. asové vymezení p edm tu: P edm t je vyu ován v prim , sekund , tercii, kvart nižšího gymnázia s dvouhodinovou týdenní dotací. prima 2 hodiny sekunda 2 hodiny tercie 2 hodiny kvarta 2 hodiny Organiza ní vymezení p edm tu: Ve výuce d jepisu budou využívány následující formy: výklad, samostudium, práce ve skupin , prezentace referát a vlastních názor , obhajoba referát a vlastních názor v diskusi, exkurze (muzea, archivy, knihovny, galerie), projekty (miniprojekty i projekty zadané v rámci projektového týdne), práce s historickými dokumenty (verbálními, obrazových, kombinovanými), p ednášky, aktivity spojené s vyhledáváním, shromaž ováním a t íd ním historického materiálu. Výchovné a vzd lávací strategie U itelé realizují následující výchovné a vzd lávací strategie k napln ní klí ových kompetencí žák : Kompetence k u ení - u itel: vyžaduje, aby žák samostatn vyhledával informace z r zných zdroj (odborná literatura, asopisy, internet) a t ídil je, dává žákovi možnost prezentovat vlastní práci ostatním formou referát , prezentací projekt , vede žáka k vymezování základních termín z oblasti historie a jejich správnému užívání, podporuje žáka k ú asti v olympiádách a sout žích, aby žák mohl konfrontovat své v domosti s jinými žáky, u í žáka sebehodnocení, 72

vede žáka k rozpoznávání paralel mezi minulými a sou asnými událostmi, vede žáka k samostatnému vypracovávání zadaných úkoly. Kompetence k ešení problém - u itel: upozor uje na shodné a rozdílné znaky historických, etických, politických, právních a ekonomických faktor , zadává žákovi problémová historická témata v podob úkol nebo formou dlouhodobých projekt i miniprojekt , nechává žáka prezentovat jeho práci p ed ostatními a v diskusi ji obhájit. Kompetence komunikativní – u itel: upev uje žákovu schopnost komunikace b hem ústního zkoušení, referát , diskusí, prezentací a skupinových úkol , požaduje, aby žák užíval odborné pojmosloví, vede žáka k používání moderní informa ní technologie (vyhledávání, zpracování a prezentaci historických událostí). Kompetence sociální a personální – u itel: vede žáka k práci a komunikaci ve skupin , u í žáka tolerovat odlišný názor, vede žáka k odpov dnosti za svoji práci, vede žáka k objektivnímu hodnocení své práce i práce ostatních, vytvá í podmínky ke spoluprožívání úsp ch i neúsp ch vlastních i ostatních žák . Kompetence ob anské- u itel: u í žáka chápat základní historické události, jejich souvislosti a vztah k dnešním událostem, vede žáka k odmítání rasistických názor a respektování r znorodosti lidské populace. Kompetence pracovní – u itel: vede žáka k samostatné práci, vede žáka k využívání získaných v domostí a dovedností p i p íprav na budoucí povolání. B žná výuka povinného p edm tu poskytuje prostor i pro to, aby se žáci zapojovali do mimovyu ovacích aktivit. Konkrétní výchovné a vzd lávací strategie respektují aktuální situaci (u itel, po et a zam ení žák ve t íd , probírané u ivo...).

73

D jepis

Ro ník:

Prima



- uvede konkrétní p íklady d ležitosti a pot ebnosti d jepisných poznatk - charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzav eného a prom nlivého - uvede p íklady zdroj informací o minulosti, pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromaž ovány - orientuje se na asové ose a v historické map , adí hlavní historické epochy v chronologickém sledu

- diskutuje o úloze historie pro sou asnost - orientuje se na d jepisné map - vyjád í na asové p ímce asový údaj a orientuje se v hlavních historických periodách - uvede p íklady zdroj informací o minulosti, pojmenuje instituce, kde jsou informace shromaž ovány

Metody výuky: Úvod do d jepisu Význam zkoumání d jin, Výklad získávání informací o Práce s u ebnicí d jinách, historické Skupinová práce a její prameny prezentace Historický as a prostor Kontakt s historickými reáliemi Projekty (samostatné, skupinové), jejich prezentace

- charakterizuje život prav kých sb ra a lovc , jejich materiální a duchovní kulturu - objasní význam zem d lství, dobytká ství a zpracování kov pro lidskou spole nost - uvede p íklady archeologických kultur na našem území - za adí asov a prostorov hlavní archeologické kultury prav ku

- rozliší a se adí vývojové typy prav kého lov ka - popíše zp sob lovu a prav ké zbran a nástroje - objasní p í iny a d sledky p echodu spole nosti z ko ovného zp sobu života k usedlému - podle archeologických nález dané doby popíše každodenní život zem d lc - specifikuje pojem neolitická revoluce - vysv tlí p í inu a význam náboženských p edstav - najde souvislosti mezi p írodními podmínkami a vznikem zem d lství - objasní p ednosti kov a uvede d sledky jejich

Prav k Vznik a po átky lov ka na Zemi Lidé v mladším paleolitu – cromagnonci Po átky zem d lství Prom ny v pozdní dob kamenné Život v dob bronzové Doba železná – halštat Doba laténská – Keltové Doba ímská a st hování národ Projevy hmotné a duchovní kultury

U ivo:

74

Poznámky


GLOB – Získávání informací o d jinách (Objevujeme Evropu a sv t) Bi – Vývoj lov ka a jeho biologických vlastností Z – Oblasti nález nejstarších lidí ENVI – Role klimatických podmínek p i vývoji konkrétní spole nosti Projekt – Duchovní sv t prav kých lidí (tanec, rituály, hudba) ve spojení s Vv a Hv Fy, Ch – Vlastnosti rud kov , pot ebné dovednosti a za ízení Projekt – Den v prav ku Exkurze – keltské oppidum

- rozpozná souvislost mezi p írodními podmínkami a vznikem prvních velkých civilizací - uvede nejvýznamn jší typy památek, které se staly sou ástí sv tového kulturního d dictví

- uvede nejvýznamn jší typy památek, které se staly sou ástí sv tového d dictví - demonstruje na konkrétních p íkladech p ínos antické kultury a uvede osobnosti antiky d ležité pro evropskou civilizaci - porovná formy vlády a postavení spole enských skupin v jednotlivých státech a vysv tlí podstatu antické demokracie - popíše ur ující procesy a události, uvede významné osobnosti starov kých d jin

- uvede nejvýznamn jší typy památek, které se staly sou ástí sv tového kulturního d dictví

užívání - uvede n která arch. nalezišt u nás - vysv tlí vznik stát a zd vodní místo vzniku v souvislosti s p írodními podmínkami - ur í, kterým dnešním stát m náleží uvedené oblasti - uvede p íklady odkazu starov kých stát sv tu v oblasti v dy a kultury - porovná formy vlády a postavení spole enských skupin v jednotlivých státech - uvede p íklady památek staroorientálních civilizací - vysv tlí vznik stát a zd vodní místo vzniku v souvislosti s p írodními podmínkami - ur í, kterým dnešním stát m náleží uvedené oblasti - uvede p íklady odkazu eckých stát sv tu v oblasti v dy a kultury - porovná formy vlády a postavení spole enských skupin v eckých m stských státech - uvede p íklady památek eckých - vysv tlí podstatu antické demokracie - objasní náboženské p edstavy ek - rozhodne, které události vedly k oslabení starov kého ecka - charakterizuje p írodní podmínky Apeninského poloostrova

Nejstarší civilizace a jejich kulturní odkaz Východní St edomo í a Blízký východ po roce 5000 p .n.l. Mezopotámie ve 2. – 1. tisíciletí p .n.l. První jednotný stát – Egypt Egyptská v da, vzd lanost a um ní Významné státy východního St edomo í – Fénicie, Palestina Starov ká Indie Starov ká ína

MULT – Nejstarší starov ké civilizace a jejich kulturní odkaz j – Vznik písma a literárních památek Projekt – V da ve starov kých státech, architektura, vynálezy, zajímavosti (výstava) Exkurze – Náprstkovo muzeum (exponáty z egyptologických výzkum )

Ko eny evropské kultury: Období antiky – Starov ké ecko Úvod: Balkán, ecko, obyvatelstvo Krétská civilizace Mykénská kultury Osídlení ecka a zp sob života, náboženství. Nejstarší období eckých d jin (1200 – 8000 p .n.l.) Archaické období (800 – 500 p .n.l.) Velká ecká kolonizace, Athény a Sparta v 8. – 6. st. p .n.l. Boje ek za svobodu proti Persii Demokracie v Athénách. Soupe ení Sparty a Athén ecké um ní a vzd lanost

DEMO – ecká demokracie (Ob anské spole nost a stát) j – Antická mytologie Projekt – Jak se žilo v ecku (škola, jídlo, móda, den ve škole, divadlo, cvi ení) Dramatické ztvárn ní – Olymp eckých boh

Ko eny evropské kultury: j – Báje, mýty, pov sti Období antiky – D jiny Projekt –Vývoj íma vojenství, velké osobnosti starov ku, Apeninský poloostrov, 75

- demonstruje na konkrétních p íkladech p ínos antické kultury a uvede osobnosti antiky d ležité pro evropskou civilizaci, zrod k es anství a souvislost s judaismem - popíše ur ující procesy a události, uvede významné osobnosti starov kých d jin

-uvede d kazy o vysp losti Etrusk - posoudí, jak ecká kultura ovlivnila ímskou - zd vodní, pro ímské stavební památky se nachází nejen na území dnešní Itálie, uvede p íklady - posoudí, pro se k es anství stalo nejrozší en jším náboženstvím v Evrop - uvede p íklady práv a povinností ob ana v dob republiky - vyhledá rozdíly mezi demokracií a samovládou - posuzuje myšlenky a iny ímských císa - popíše p í iny, které urychlily zánik ímské íše

obyvatelstvo: Kultura kulturní odkaz íman Etrusk Po átky ímských d jin – pov sti ím v období vlády Etrusk ímská republika, vláda, život obyvatel Výboje íman , ovládnutí Apeninského poloostrova, punské války Krize republiky, ob anské války, prom ny v politickém život íma Zánik ímské republiky, principát, po átky císa ství Rozmach impéria – výboje v 1.st. p .n.l. – 1st. n.l. ímské impérium ve 2.4.st. n.l. Po átky k es anství. ím ve 4. a 5. st. n.l., zkázy impéria Život íman , vzd lanost a um ní OSV – pr b žn

D jepis

Ro ník:

Sekunda



U ivo:

- objasní proces christianizace a její vliv na konstituování ran st edov kých stát v Evrop - vysv tlí podstatu vztahu mezi sv tskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve st edov ké spole nosti - definuje prom ny hospodá ského a politického uspo ádání

- objasní vznik st edov ké spole nosti (feudální principy a jejich fungování) - popíše zrod nové Evropy (nový etnický obraz Evropy) - charakterizuje k es anství - najde a porovná rozdíly ve zp sobu života ve vybraných st edov kých evropských státech (francká íše, Byzanc, arabská íše,…)

Utvá ení st edov ké Evropy (byzantskoslovanská oblast, francká íše a oblast západní, východní a st ední Evropy) Islám a arabská íše, mongolská a turecká expanze K es anství jako nové kulturní a spole enské pojítko, vnit ní nejednota k es anství, Papežství a císa ství, k ížové výpravy, kací ství, husitství

76

Poznámky


Metody výuky:

Výklad Práce s u ebnicí Skupinová práce a její prezentace Kontakt s historickými reáliemi Projekty (samostatné, skupinové), jejich prezentace Exkurze: Gotická architektura – projekt s VV

st edov ké spole nosti - 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích - charakterizuje základní rysy vývoje na našem území - vymezí specifika islámské oblasti - vysv tlí d sledky tatarských a tureckých nájezd , zejména pro jižní a východní Evropu - rozpozná nové filozofické a v decké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století - zhodnotí jejich praktické dopady - porozumí d sledk m zámo ských objev , jež vedly k podstatným hospodá ským - i mocenskopolitickým zm nám - popíše základní rysy reformace a protireformace, vysv tlí d sledky pro další evropský i sv tový vývoj - vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých - zemích a p íklady st et - posoudí postavení eského státu uvnit habsburského soustátí a analyzuje jeho vnit ní - sociální, politické a kulturní pom ry

- objasní p í iny rozdílného tempa vývoje, konkretizuje jejich vzájemné vztahy a styky - charakterizuje vliv arabské íše na vývoj v Evrop - popíše prom ny st edov ké krajiny, objasní zm ny v hospodá ství - popíše vznik stát Slovan (Sámova íše, Velká Morava, eský stát) - zhodnotí vývoj za posledních P emyslovc , vývoj po nástupu Lucemburk a posoudí rozvoj státu za vlády Karla IV. - zd vodní p í iny st edov ké kolonizace, rozvoje m st a vysv tlí jejich význam - dokáže jednoduše pracovat s ukázkami dobových dokument (vyhledat informaci, vysv tlit dobový pojem apod.) - objasní pokrokovost a nad asovost mírových snah Ji ího z Pod brad - chápe význam christianizace p i vytvá ení nové Evropy a víry v život tehdejšího lov ka - dokáže objasnit myšlenku obnovení ímského císa ství a charakterizovat sv tskou a církevní moc (vztah císa -papež) - posoudí k ížové výpravy jako mocenské i kulturní setkání k es anského a islámského sv ta - popíše a porovná vývoj

Venkov a zem d lství, kolonizace; rozvoj emesel a obchodu, urbanizace Vzd lanost a um ní st edov ké spole nosti Renesance a humanismus; reformace Zámo ské plavby Rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novov ku; t icetiletá válka Absolutismus a stavovství Barokní kultura, politika, náboženství

77

Prezentace (biografické medailony, klí ové události, významné památky). OSV, GLOB (Objevujeme Evropu a sv t), MULT (Kulturní diference)

nejvýznamn jších evropských stát v 13. a 15. stol., zhodnotí soupe ení Anglie a Francie a jeho d sledky - posoudí postavení a život Žid ve st edov ké spole nosti - charakterizuje kulturu a um ní románského slohu, jmenuje p íklady um leckých d l - uvede znaky gotiky, jmenuje p íklady um leckých - památek - charakterizuje antický a renesan ní ideál lov ka - vysv tlí význam kalicha jako symbolu husitství - doloží konkrétními p íklady spole enské zm ny v d sledku husitských válek a jejich význam pro další vývoj eského státu - vysv tlí podstatu Království dvojího lidu - podle mapy ur í sm ry zámo ských výprav - uvede pozitiva i negativa evropské expanze do zámo í a jejich p esah do sou asnosti - vysv tlí význam technických a v deckých novinek, které umožnily zámo ské objevování - vysv tlí cestu eského státu pod nadvládou Habsburk - objasní komplikovanost náboženské situace eského státu - zhodnotí výsledky t icetileté války a mírových jednání s d razem 78

na eské zem - uvede p íklady stát s r znými státními systémy a na vybraném stru n vysv tlí, jak k jeho nastolení došlo (Anglie, habsburská monarchie, Francie…) D jepis

Ro ník:

Tercie



U ivo:

- ur í a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatn ní v revolucích 18. a 19. století - na konkrétních p íkladech jednotlivých stát demonstruje postupný rozklad, zánik a prom ny dosavadních systém p es úsilí mocenských struktur o jejich udržení - posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systém - vysv tlí emancipa ní hnutí národ i Jednotlivých spole enských vrstev; vymezí místo utvá ení eského novodobého národa v tomto procesu v etn jeho specifických rys - charakterizuje proces modernizace, vysv tlí pr b h industrializace a její ekonomické, sociální a politické d sledky; rozpozná její ekologická rizika; ur í základní p í iny

- objasní rozdíly mezi jednotlivými formami státního z ízení p ed a b hem francouzské revoluce a v dob napoleonských válek (absolutní monarchie, konstitu ní monarchie, republika, diktatura) a porovná je se sou asností i n kterými modely 20. stol. (jakobínská diktatura – komunistická diktatura) - uvede na základ práce s texty dobových dokument základní lidská a ob anská práva a svobody a vysv tlí jejich praktický význam, porovná postavení lov ka v p edrevolu ní a porevolu ní spole nosti - s použitím atlasu p emýšlí o rozpornosti národnostního a politického uspo ádání Evropy, uvede p íklady národ , které nežijí ve vlastním stát a jsou ovládány jinými národy (hledá podobné p íklady i v sou asnosti a nedávné

Osvícenství Velké revoluce – francouzská revoluce 1789 – 1799, vznik USA, rok 1848 Evropa za napoleonských válek a po Víde ském kongresu Rozvoj výroby a v dy, prom na agrární spole nosti ve spole nost pr myslovou, zm ny v sociální struktu e Utvá ení novodobých národních spole ností ( eské, slovenské, n mecké, italské); emancipa ní hnutí sociálních skupin P edpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnit ní vývoj a mezinárodní postavení do I. sv tové války Vzájemné st etávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v p edve er I. sv tové války, mimoevropská ohniska koloniálních konflikt

79

Poznámky


Metody výuky: Výklad Práce s u ebnicí Skupinová práce a její prezentace Kontakt s historickými reáliemi Exkurze – Slavkov u Brna

Prezentace (biografické medailony, klí ové události, významné památky). Mikrohistorická studie (d jiny rodiny, p íb h domu, vesnice atd.)

DEMO (Formy participace ob an v politickém život , Ob anská spole nost a škola), MULT (Lidské vztahy)

asymetrického vývoje Evropy a sv ta v d sledku rozdílného tempa modernizace - vysv tlí expanzivní zám ry velmocí v okrajových ástech Evropy a v mimoevropském sv t , jež byly p í inou etných st et a konflikt daného období - charakterizuje první sv tovou válku, dokumentuje sociální, hospodá ské a politické d sledky - uvede p í iny a projevy politického a mocenského obrazu sv ta, který byl ur en vy erpáním tradi ních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku

minulosti) - doloží na konkrétních krocích a osobnostech postupnou emancipaci (kulturní, jazykovou, ekonomickou, politickou) eského národa v habsburské monarchii - porovná feudální a buržoazní spole nost a vysv tlí vznik nového spole enského rozvrstvení - vysv tlí rozdílné cíle evropských revolucí 19. stol. - v diskusi se snaží pochopit (i ve vztahu k politickému d ní v sou asnosti) pojmy liberalismu, konservativismus, demokratismus, socialismus, levice, pravice, absolutismus, totalita, neoabsolutismus,… - dokáže rozd lit Evropu na vysp lou a zaostávající a zd vodní své záv ry na základ p edchozího vývoje - popíše fungování koloniálního obchodu - zd vodní úsp šnost Velké Británie a USA a dokáže pro své záv ry argumentovat konkrétními fakty - zakreslí do mapy sv ta jeho koloniální rozd lení a pokusí se o ur ení oblastí možných budoucích konflikt - vypracuje krátkou prezentaci o n které významné v decké osobnosti i vynálezu - ve spolupráci s ostatními se pokusí na základ prezentací vyvodit souvislosti mezi

Prom ny životního stylu, vzd lanost a um ní „belle epoque“ p elomu 19. a 20. století První sv tová válka, eské zem v dob první sv tové války, I. odboj Revoluce v Rusku, upev ování bolševické moci Vznik eskoslovenska

80

vynálezy, vynálezci a technickým pokrokem - porovná klady a zápory technického rozvoje v p edcházejícím období (co p inesl technický rozvoj spole nosti, jednotlivým oblastem sv ta, v deckému pokroku, …), uvažuje o negativech i pozitivech - uvede p íklady zneužitelných objev a vynález (bojový plyn, letecká technika, ponorky, …) - vyvodí p í iny (ekonomické, politické, spole enské, nacionální, mocenské, …) prvního sv tového konfliktu - charakterizuje velmi stru n pr b h války na jednotlivých frontách a eskoslovenskou ú ast v bojích (legie) D jepis

Ro ník:

Kvarta

Výstup RVP ZV žák

Školní výstup Žák

U ivo

Poznámky

- rozpozná klady a nedostatky demokratických systém - charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, p í iny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a d sledky jejich existence pro sv t - rozpozná sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu - zhodnotí postavení SR v evropských souvislostech a jeho vnit ní sociální,

- objasní charakter versailleskowashingtonský systému a jeho fungování - uvede typické znaky pro demokratickou spole nost - vyvodí znaky totality na základ konkrétního vývoje v Itálii a Sov tském svazu - porovná demokratickou a totalitní spole nost - uvede p í iny a d sledky hospodá ské krize - najde souvislost mezi hospodá ským vývojem a nástupem totalitních

Sv t po 1. sv tové válce Mezinárodn politická situace Evropy ve 20. letech Po átky fašistického hnutí v Itálii SSSR v mezivále ném období Sv tová hospodá ská krize Nástup nacismu v N mecku První projevy fašistické agrese, vznik vále ných ohnisek p ed 2. sv tovou válkou Vznik SR, hospodá sko-politický rozvoj republiky,

Metody výuky: Výklad Práce s u ebnicí Skupinová práce a její prezentace Kontakt s historickými reáliemi Projekty (samostatné, skupinové), jejich prezentace

81

(mezip edm tové vztahy, pr ezová témata, metody)

DEMO (Principy demokracie jako formy zp sobu vlády a zp sobu rozhodování) GLOB (Jsme Evropané) OV, J, Z

politické, hospodá ské a sil kulturní prost edí - vysv tlí pojmy fašismus a nacismus, uvede jejich znaky - posoudí politiku západních mocností - uvede p íklady fašistických agresí a vále ných konflikt 30. let - vysv tlí fungování pluralitní demokracie na p íkladu politického systému první republiky - popíše vliv krize na stabilitu státu - charakterizuje mezinárodní a vnit ní síly, které ohrožovaly demokratickou existenci SR - zhodnotí d sledky Mnichovské konference - na p íkladech vyloží - vysv tlí p í iny 2. antisemitismus, sv tové války rasismus a jejich - popíše pr b h války, nep ijatelnost z hlediska klí ové události na lidských práv evropských a sv tových - na p íkladech bojištích demonstruje zneužití - objasní vznik techniky ve sv tových protinacistické koalice a válkách a jeho d sledky její cíle - uvede hlavní body diplomatických jednání v Teheránu, Jalt - na základ dostupných dokument vyvodí rozsah kone ného ešení židovské otázky, vysv tlí pojem holocaust - posoudí d sledky 2. sv tové války - objasní vliv války na povále né uspo ádání sv ta - popíše postavení protektorátu vzhledem k N mecku - objasní perzekuci

sociální a národnostní problémy SR – boj za záchranu demokracie a samostatnosti státu Kultura, v da a technika v mezivále ném období

Druhá sv tová válka Protektorát echy a Morava Domácí a zahrani ní odboj

82

DEMO MULT (etnický p vod, princip sociálního smíru a solidarity) Exkurze – Terezín, Lidice, Židovské muzeum J, OV, Z

eského národa - posoudí zapojení ech do boje proti nacismu, zhodnotí výsledky odboje - vysv tlí vztah ech a Slovák b hem války - vysv tlí p í iny a - objasní p í iny vzniku d sledky vzniku studené války, doloží na bipolárního sv ta, uvede konkrétních p íkladech p íklady st etávání obou - charakterizuje poje, blok studená válka - vysv tlí a na - vyvodí, které zem se p íkladech doloží staly sov tskými satelity mocenské a politické - zd vodní význam d vody euroatlantické západoevropské hospodá ské a vojenské integrace spolupráce - shromáždí konkrétní - posoudí postavení informace, na kterých rozvojových zemí prezentuje ochlazování - prokáže základní a oteplování vztah orientaci v problémech mezi ob ma bloky sou asného sv ta - zhodnotí význam - na p íkladech perestrojky na pád demonstruje zneužití komunistických režim techniky ve sv tových - posoudí situaci zemí válkách a jeho d sledky ve t etím sv t - shromáždí konkrétní d kazy pro ozna ení vlády KS jako totalitní - srovná komunistický totalitní model s modelem demokracie v západních zemích, zformuluje základní rozdíly - popíše pr b h událostí v roce 1968 - zhodnotí jejich význam - doloží význam disidentského hnutí v 70. a 80. letech - na základ dostupných dokument vyvodí, jakých zlo in a porušování lidských práv se komunistický režim dopoušt l - zvolí jednu geografickou oblast s vážnými sociálními,

Studená válka, rozd lení sv ta do vojenských blok , úloha OSN Rozpad koloniálního systému Ohniska sv tových konflikt Vnit ní situace v zemích východního bloku eskoslovensko po válce 1945 – 1948 Za le ování SR do sféry vlivu SSSR eskoslovensko 50. a 60. letech Pražské jaro 1968 eskoslovensko v 70. a 80. letech – normalizace Charakteristika západních zemí Krize sov tského impéria Obnova demokracie ve východní Evrop Rozpad eskoslovenska a vznik R Technika, v da a kultura ve druhé polovin 20. století, evropská integrace, globalizace

83

DEMO (principy demokracie jako formy vlády a zp sobu rozhodování) GLOB (Evropa a sv t nás zajímá) OV, J, Z, F, CH Projekt – Problémy sou asného sv ta

ekonomickými a humanitárními problémy a pokusí se najít ko eny t chto problém - podá d kazy kladného i záporného vlivu rozvoje v dy a techniky v dob po 2. sv tové válce OSV – pr b žn

84


ZEM PIS Obsahové vymezení Vyu ovací p edm t zem pis vychází obsahov ze vzd lávací oblasti lov k a p íroda a ze vzd lávacího oboru Zem pis v RVP ZV. Vzhledem ke své povaze integruje v r zné mí e všechna pr ezová témata. V poznatkové oblasti si žáci osvojují základní v domosti o planet Zemi, o znázor ování jejího povrchu, b hem hodin regionálního zem pisu získávají znalosti o p írodních, spole enských, hospodá ských, politických a kulturních pom rech. Získávají d ležité poznatky o sv tadílech a oceánech, státech sv ta, globálních problémech lidstva. Rozši ují si v domosti o krajin , p írod a životním prost edí a jejich ochran . Poznávají zákonitosti ve vztahu lov k – životní prost edí. Žáci v hodinách pracují s r znorodým geografickým materiálem (mapa, statistická data, apod.), využívají informa ní technologie a orientují se v nich. U í se spolupráci se spolužáky p i ešení problém a úkol . Utvá í si vlastní pohled na sv t, d ní v n m, a na zásadní civiliza ní problémy. asové a organiza ní vymezení Vyu ovací p edm t zem pis disponuje touto asovou dotací: Prima 2 hodiny Sekunda 1,5 hodiny Tercie 2 hodiny Kvarta 2 hodiny Ve vyu ovacím p edm tu zem pis se používají zejména výkladové hodiny dopln né o diskuze, debaty, hry, exkurze. Názornosti je docilováno využíváním multimediální techniky. Pracuje se metodami skupinové práce, projektového vyu ování a jinými. Výuka Zem pisu je realizována p edevším ve specializované u ebn . Výchovné a vzd lávací strategie Realizace vyu ovacího p edm tu Zem pis ve školní praxi nabízí uplatn ní širokého spektra tradi ních i moderních metod, forem, technik a postup ve výuce. V hodinách zem pisu se rozvíjí tyto klí ové kompetence: kompetence k u ení: u itel zadává žák m referáty, p edvádí žák m manipulaci s orienta ními a topografickými pom ckami, propojuje poznatky s ostatními vzd lávacími oblastmi, požaduje od žák samostatné zhodnocení jejich práce a výsledky hodnotí. kompetence k ešení problém : u itel se žáky pojmenují podstatné lokální, regionální a globální problémy p írodní a spole enské sféry. Žáci o nich diskutují a hledají vhodné zp soby ešení. kompetence komunikativní: u itel vyžaduje na žácích formulaci vlastních názor , konzultuje názory svých žák , vede je ke vhodné argumentaci a uskute uje ízený dialog. kompetence sociální a personální: u itel rozd luje pracovní úkoly ve skupin sebekritiku.

a hodnotí

innost skupin i jednotlivc , navozuje

kompetence ob anské: u itel prezentuje fakta a argumenty pro utvá ení postoj a hodnot, které respektují rovnoprávnost všech lidí, zd raz uje demokratické principy, vede k ochran životního prost edí a pochopení významu pojmu trvale udržitelný rozvoj. kompetence pracovní: 85

u itel hodnotí kladn sv domitou a systematickou práci žák , dohlíží na dodržování stanovených pravidel.

86

Ro ník:

Prima



- zhodnotí postavení Zem ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Zem s ostatními t lesy Slune ní soustavy - zhodnotí d sledky pohyb zem na život lidí a organism . - organizuje a p im en hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produkt , z graf , diagram , statistických a dalších informa ních zdroj . -používá s porozum ním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii.

- p im en hodnotí geografické objekty, jevy procesy v krajinné sfé e, jejich ur ité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmín nost. - porovnává p sobení vnit ních a vn jších proces v p írodní sfé e a jejich vliv na p írodu a lidskou spole nost.

Zem pis U ivo:

-má základní p ehled o vývoji a sou asném stavu slune ní soustavy. Chápe vliv pohyb Zem ve vesmíru na st ídání ro ních období a dne a noci. - v atlasech a mapách pro ve ejnost ode te data, která nevyžadují náro n jší interpretace. - nalezne objekt podle rejst íku a pomocí zem pisných sou adnic.

- používá terminologii geografických sfér, myšlenkov tyto sféry, resp. poznatky o nich prolíná, uv domuje si jejich vzájemné interakce a kauzální souvislosti a vyvozuje z toho záv ry o celkovém geografickém obrazu území, limitech a možnostech jeho využití a rozvoje.

Vesmír a hv zdy, Slune ní soustava, M síc, ro ní období, den a noc.

Projekt: Planety a Slune ní soustava PT: OSV (celoro n )

Tvar Zem , póly a rovník, zem pisné sou adnice. Znázorn ní Zem na mapách, m ítko a obsah map, druhy map, atlasy. Geografická sféra a její složky: Litosféra (vn jší a vnit ní initelé) Atmosféra (složení, po así a podnebí, pasáty, monzuny) Hydrosféra (kolob h vody, sv tový oceán, vodstvo na pevnin ) Pedosféra (typy a druhy p d) Biosféra (p írodní spole enství).

87

Poznámky


ENVI

Ro ník:

Sekunda



- porovnává a p im en hodnotí polohu, rozlohu, p írodní, spole enské, kulturní, hospodá ské a politické pom ry stát , sv tadíl , oceán a vybraných makroregion sv ta. - lokalizuje na mapách sv tadíly, oceány a makroregiony sv ta podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení. - rozlišuje zásadní p írodní a spole enské atributy jako kritéria pro vymezení, ohrani ení a lokalizaci region sv ta. - zvažuje, jaké zm ny ve vybraných regionech nastaly nebo nastávají a co je p í inou t chto zm n.

Zem pis U ivo:

- geografickou terminologií charakterizuje státy, regiony, nebo modelová území Afriky, Ameriky a Asie. - vymezuje region na základ zvolených kritérií (reliéf, podnebí, hospodá ství, náboženství, národnostní složení, státní uspo ádání) a pomocí dostupných informa ních zdroj (mapa, atlas, u ebnice, internet). - porovnává vybrané státy Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie a Oceánie jak v rámci regionu, tak mezi sv tadíly a pokouší se zd vodnit p í iny jejich odlišné kulturní, hospodá ské a sociální úrovn . - rozliší vzájemnou provázanost p írodních a sociálních geografických jev .

88

Úvod do regionálního zem pisu: sv tadíly a oceány, polární oblasti. Afrika: geografická poloha, p írodní pom ry, regionální geografie. Austrálie a Oceánie: geografická poloha, p írodní pom ry, regionální geografie. Severní Amerika: geografická poloha, p írodní pom ry Kanada, USA – regionální geografie. St ední Amerika – regionální geografie. Jižní Amerika: geografická poloha, p írodní pom ry, regionální geografie. Asie: geografická poloha, p írodní pom ry, Japonsko, ína, Indie, regionální geografie jihovýchodní a jihozápadní Asie.

Poznámky


OSV (celoro n )

MULT

GLOB

ENVI

Ro ník:

Tercie



- porovnává a p im en hodnotí polohu, rozlohu, p írodní, spole enské, kulturní, hospodá ské a politické pom ry stát . - rozlišuje zásadní p írodní a spole enské atributy jako kritéria pro vymezení, ohrani ení a lokalizaci regionu. - zvažuje, jaké zm ny ve vybraných regionech nastaly nebo nastávají a co je p í inou t chto zm n.

- posoudí na p im ené úrovni prostorovou organizaci sv tové populace, její rozložení, strukturu, r st, pohyb a dynamiku r stu a pohyb , zhodnotí na vybraných p íkladech kulturní mozaiku sv ta.

- posoudí, jak p írodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel.

Zem pis U ivo:

- porovnává vybrané státy Evropy a pokouší se zd vodnit p í iny jejich odlišné kulturní, hospodá ské a sociální úrovn . - pojmenuje a ur í na map významné fyzickogeografické prvky Evropy, rozlišuje podnebné pásy a specifika podnebí v Evrop . - dokáže ur it jednotlivá vegeta ní pásma Evropy, rozlišuje jejich specifické p írodní podmínky vzhledem k zem d lství. - orientuje se v mezinárodních integracích p sobících v Evrop . - za použití pojm porodnost, úmrtnost a hrubá míra p irozeného p ír stku vysv tluje graf r stu sv tové populace ve dvacátém a jednadvacátém století. - za pomoci pojmu hustota zalidn ní popíše a vysv tlí geografickou nerovnom rnost rozložení populace. - používá pojmy migrace, urbanizace, aglomerace - objasní rozdíl jádroperiferie - rozlišuje jednotlivé typy sídel, jejich funkci. - diferencuje sídla v jednotlivých regionech sv ta a vysv tlí p í iny 89

Regionální zem pis Evropy: St ední Evropa Západní Evropa Severní Evropa Jižní Evropa Balkán Východní Evropa

Poznámky


OSV(celoro n ) MULT

GLOB MULT

Obyvatelstvo - rasa, národ, migrace, porodnost, p irozený p ír stek, demografická revoluce, hustota zalidn ní.

Sídla

ENVI

jejich rozdíl .

- zhodnotí p im en strukturu, složky a funkce sv tového hospodá ství, lokalizuje na mapách hlavní sv tové surovinové a energetické zdroje.

Funkce, typy, megalopole, konurbace, aglomerace

- popisuje závislost zem d lství na p írodních a ekonomických podmínkách dané oblasti. - uv domuje si problémy spojené s nerovnom rnou produkcí potravin ve sv t . - hospodá ské aktivity rozlišuje na primér, sekundér a terciér. - používá jejich vzájemný pom r k hodnocení hospodá ské vysp losti stát . - hodnotí význam nerostných surovin pro hospodá ství, zejména energetických surovin.

Ro ník:

Kvarta



Hospodá ství Zem d lství a rybolov T žba surovin Pr mysl Doprava Služby Cestovní ruch

Zem pis U ivo:

- pojmenuje a vyhledá na map lokality tradi ních a aktuálních konflikt . - objasní obecné p í iny ozbrojených konflikt . - objasní zm ny na politické map sv ta v uplynulých 20ti letech. - zhodnotí význam mezinárodních organizací p i ešení konflikt . - hodnotí a porovnává na - zhodnotí polohu R p im ené úrovni polohu, p írodní pom ry, v Evrop . p írodní zdroje, lidský a - rozlišuje základní geologické a hospodá ský potenciál geomorfologické eské republiky v evropském a sv tovém jednotky.

- lokalizuje na mapách jednotlivých sv tadíl hlavní aktuální geopolitické zm ny a politické problémy v konkrétních sv tových regionech

90

Poznámky


Úvod do politické geografie.

OSV(celoro n ) GLOB

Geografické vymezení. Reliéf R.

ENVI MULT

kontextu. - lokalizuje na mapách jednotlivé kraje eské republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodá ských aktivit. - vymezí a lokalizuje místní region - uvádí p íklady p sobnosti eské republiky v mezinárodních organizacích.

- objasní oceánské a kontinentální vlivy na podnebí R a další specifika vzhledem ke geografické poloze. - popíše í ní sí R, vysv tlí význam p ehrad a rybníká ství. - rozlišuje jednotlivé kategorie chrán ných území v R, zhodnotí jejich jedine nost. - dokáže objasnit zvláštnosti demografického vývoje R, vývoj národnostního složení a náboženské struktury obyvatelstva R. - vyhledá a pojmenuje všechna významná regionální sídla. - objasní strukturu hospodá ství R, pojmenuje hlavní a tradi ní odv tví a produkty, zhodnotí zapojení R do mezinárodní d lby práce. - rozlišuje jednotlivé regiony R na základ administrativního len ní, p írodních podmínek i kulturn historických souvislostí, pojmenuje lokality významné pro cestovní ruch.

91

Klima R.

Vodstvo R.

Ochrana p írody v R.

Obyvatelstvo R.

Sídelní struktura R.

Hospodá ství. Zem d lství. Pr mysl. Doprava. Služby, cestovní ruch.

Regiony R.


MATEMATIKA Obsahové vymezení P edm t matematika zahrnuje vzd lávací oblast matematika a její aplikace dle rámcového u ebního plánu základního vzd lávání. Výuka obsahuje základy aritmetiky, geometrie a algebry, které umož ují rozvíjet matematické znalosti a dovednosti a vytvá et tak p edpoklady pro ešení praktických situací i pro další studium. P i výuce je kladen d raz na dobré porozum ní pojm m a souvislostem, na bezpe né zvládnutí matematických dovedností, na rozvoj tvo ivosti, geometrické p edstavivosti, abstrakce a logických souvislostí. Tím jsou dány i metody práce zam ené p edevším na samostatnou práci žák , na ešení problém , na práci ve skupinách, sebekontrolu, didaktické hry, po tá ské sout že a metody kladoucí d raz na innostní charakter u ení. Do vzd lávacího obsahu jsou za azena pr ezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. asové a organiza ní vymezení Vyu ovací p edm t matematika na nižším gymnáziu navazuje svým vzd lávacím obsahem na p edm t matematika na prvním stupni ZŠ. V prim se vyu uje p t hodin týdn , v sekund , tercii a kvart ty i hodiny týdn . Prima 5 hodin Sekunda 4 hodiny Tercie 4 hodiny Kvarta 4 hodiny Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: uspo ádá u ivo v ase, respektuje návaznosti a vztahy uvnit u iva, dbá na rovnom rné zatížení žák v pr b hu školního roku, seznamuje žáky s u ivem zp sobem p im eným jejich v ku, motivuje žáky vhodnými otázkami a úlohami, vytvá í ve t íd atmosféru podporující soust ed nou práci, systematicky oce uje dobrou práci žák – p esnost, vytrvalost, duševní inorodost, koncep ní schopnost, podporuje nadané žáky v ú asti v matematických sout žích a ve vzd lávacích aktivitách mimo vyu ování (koresponden ní seminá e apod.). Kompetence k ešení problému – u itel: poskytuje žák m pomoc a zp tnou vazbu p i hledání formulace problému a jeho ešení, diskutuje se žáky o možnostech a zp sobech ešení problému, o p í inách a d sledcích chyb . Kompetence komunikativní – u itel: užívá a vyžaduje v hodinách kultivované, v cné a srozumitelné vyjad ování, vede žáky k osvojování symbolického jazyka matematiky, usm r uje žákovské diskuse k ešení matematického problému. Kompetence sociální – u itel: vytvá í p íležitosti k innosti ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce skupiny, k zodpov dnosti za innost skupiny, oce uje projevy úcty k práci druhých. Kompetence ob anské – u itel: podporuje zodpov dný vztah k pln ní povinností, ke studiu, vede studenty k toleranci, ale také ke kritickému a v cnému hodnocení názor jiných.

92

Kompetence pracovní – u itel: nabízí žák m innosti, které umož ují snadn jší pochopení u iva (výroba model t les z papíru apod.), vede žáky k srozumitelnému, p ehlednému a korektnímu zápisu ešení úlohy, p i výuce geometrie navíc vyžaduje p esnost a pe livost rýsování.

93

Ro ník:

Prima



- provádí po etní operace v oboru celých ísel - analyzuje a eší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých ísel - modeluje a eší situace s využitím d litelnosti v oboru p irozených ísel - užívá logickou úvahu a kombina ní úsudek p i ešení úloh a problém a nalézá r zná ešení p edkládaných nebo zkoumaných situací

- provádí po etní operace v oboru racionálních ísel - zaokrouhluje a provádí odhady s danou p esností, ú eln využívá kalkulátor - provádí po etní operace v oboru racionálních ísel - zaokrouhluje a provádí odhady s danou p esností, ú eln využívá kalkulátor - analyzuje a eší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru racionálních ísel

Matematika U ivo:

-zná základní - íslo, íslice, ímské algebraické pojmy a umí íslice s nimi pracovat - desetinná ísla, íselné výrazy - rovnice - celá ísla, ísla opa ná - operace s celými ísly - záporná celá ísla - íselné výrazy - íselná osa a soustava sou adnic

- rozlišuje prvo íslo a íslo složené, rozkládá íslo na prvo initele, využívá znaky d litelnosti - ur uje nejv tší spole ný d litel a nejmenší spole ný násobek p irozených ísel a aplikuje poznatky p i ešení úloh

- rozlišuje pojmy opa né a p evrácené íslo - pracuje s r znými tvary zápisu racionálních ísel a p evádí mezi nimi - rozloží složité výpo ty do jednoduchých krok p ed zapo etím ešení

Poznámky


- násobek, d litel, spole ný násobek, spole ný d litel - d litelnost sou tu, rozdílu, sou inu - znaky d litelnosti - prvo íslo a íslo složené - soud lná a nesoud lná ísla - slovní úlohy

OSV - rozvoj schopností poznávání - seberegulace a sebeorganizace - ešení problém a rozhodovací dovednosti - kreativita

- desetinná ísla - operace s desetinnými ísly, zaokrouhlování, odhady - íselné výrazy - práce s kalkulátorem

- fyzika – m ení, p evody jednotek - kalkulátor

- zlomky, zlomek jako podíl - smíšené íslo, desetinný zlomek, desetinné íslo, p evrácené íslo - po etní operace se zlomky - jednoduchý a složený zlomek

- kalkulátor

94

- užívá r zné zp soby kvantitativního vyjád ení vztahu celek – ást (p irozeným íslem, pom rem, zlomkem, desetinným íslem, procentem) - eší aplika ní úlohy na procenta - analyzuje jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru racionálních ísel vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data - charakterizuje a t ídí rovinné útvary - na rtne a sestrojí rovinný útvar - zd vod uje a využívá polohové a metrické vlastnosti rovinných útvar p i ešení úloh a jednoduchých praktických problém - ur uje velikost úhlu m ením a výpo tem - na rtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve st edové a osové soum rnosti - ur í osov a st edov soum rný útvar

- vytvá í a te diagramy, v nichž jsou jednotlivé položky vyjád eny v procentech, využívá vhodný software - aplikuje procenta ve finan ní matematice

- procento - výpo et základu, procentové ásti, po tu procent - promile - jednoduché úrokování

- pojmenuje, graficky znázorní a správn použije geometrické pojmy - zapíše pomocí matematické symboliky polohové a metrické vztahy mezi rovinnými útvary (rovnob žnost, kolmost, incidence, pr nik, sjednocení)

- množiny, množinová - bod, p ímka, úse ka, osa úse ky, polop ímka, symbolika vzájemná poloha dvou p ímek - úhel, osa úhlu, m ení úhlu, dvojice úhl - kruh, kružnice - trojúhelník

Ro ník:

Sekunda



– má manuální zru nost v rýsování geometrických útvar

– získá základní poznatky o obrazcích, vlastnostech p í ek, t žnic, úhlop í ek,

- shodnost útvar v rovin - osov soum rné útvary, osová soum rnost, obrazy útvar v osové soum rnosti - st edov soum rné útvary, st edová soum rnost, obrazy útvar ve st edové soum rnosti

- kalkulátor OSV - rozvoj schopností poznávání - seberegulace a sebeorganizace - ešení problém a rozhodovací dovednosti - kreativita


Matematika U ivo:

Trojúhelníky a ty úhelníky 95

Poznámky


poznatky z geometrie využívá ve fyzice (t žišt , úhlop í ky)

opsaných a vepsaných kružnic, obrazc – umí je sestrojovat na základ v t sss, sus, usu, Ssu – umí ešit jednoduché – orientuje se praktické úlohy týkající v matematických se výpo tu obsah p i tabulkách, umí užívat využití v domácnosti, matematické vzorce, rozlohách pozemk atd. bezpe n užívá po íta ku – bezpe n rozpozná typy kolmých hranol , – je p esný, umí si rozumí pojm m objem a p ipravit grafické povrch t lesa, užívá a rozvržení technického p evádí duté míry i krychlové jednotky výkresu – umí t lesa narýsovat ve volném rovnob žném promítání – zná umoc ování a odmoc ování, užívá – užívá samostatn matematické tabulky i matematické pom cky – po íta ku, k vyjád ení tabulky, kalkula ka velkých a malých ísel užívá mocniny – zná vztah stran pravoúhlého trojúhelníka a umí je ur it výpo tem – umí upravit jednoduchý algebraický výraz – pracuje p esn , rýsuje ist – užívá matematické zna ky

– využívá logický úsudek k hledání vztah v zadání slovních úloh – stru n , výstižn , p esn formuluje a vyjad uje se

– užívá bezpe n ekvivalentní úpravy k ešení rovnic – sestavuje rovnice k textu slovních úloh a k typovým úlohám ešícím sm si, procenta a pohyb t les

Obsahy a obvody obrazc

Objemy, povrchy a sít t les

Výrazy a) Mocniny a odmocniny

Výrazy b) Pythagorova v ta Výrazy c) Výrazy a jejich úpravy

Rovnice a) ešení lineárních rovnic b) ešení slovních úloh rovnicemi

využití ve fyzice p i výpo tech hustoty t les

využívá mocniny ve fyzice p i výpo tech

využívá ve fyzice v silovém rovnob žníku

ve fyzice p i úprav vzorc OSV - rozvoj schopností poznávání - seberegulace a sebeorganizace - ešení problém a rozhodovací dovednosti - kreativita

MATEMATIKA

Ro ník

Tercie



U ivo:

- P esn vyjad uje

- Zná symboly interval

Lineární nerovnice. 96

Poznámky (mezip edm tové vztahy, PT, metody...)

ešení nerovnic graficky a pomocí interval , - využívá logický úsudek k hledání vztah v zadání úloh.

- Charakterizuje a t ídí rovinné útvary, zd vod uje a využívá polohové a metrické vlastnosti rovinných útvar p i ešení úloh a jednoduchých praktických problém , - odhaduje a po ítá obsah a obvod rovinných útvar , - využívá pojem množina bod ,

a využívá je p i ešení Intervaly. nerovnic, ešení nerovnic - bezpe n ovládá v íselných oborech. ekvivalentní úpravy k ešení nerovnic, - eší nerovnice v daném íselném oboru, - sestavuje nerovnice k textu slovních úloh.

- Umí ur it vzájemnou polohu p ímky a kružnice i vzájemnou polohu dvou kružnic, - odhaduje r zné zp soby ešení konstruk ních úloh, - užívá jazyk matematiky ke stru nému zápisu konstrukce, - využívá množin, - zvládá p esnost rýsování, - umí vypo ítat délku kružnice a její ásti, - zná pojem st edový úhel, - eší úlohy na výpo et obsahu kruhu a jeho - ur uje a charakterizuje ásti, - umí zhotovit model základní t lesa, rota ního válce a analyzuje jejich sestrojit jeho sí , vlastnosti, - získává geometrickou - umí užívat matematické vzorce, p edstavivost, - eší slovní úlohy - vypo ítává objemy a s tématikou rota ního povrchy t les, válce. - na rtne a sestrojí sí rota ního válce, - analyzuje a eší aplika ní úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu. - Využívá matematický - Osvojí si pojem aparát v oboru pom r, úm ra, postupný racionálních ísel, pom r, - vyhledává, - užívá úpravy krácení a vyhodnocuje a rozši ování pom ru, zpracovává data, - zná zv tšování a - matematizuje reálné zmenšování v daném situace a pomocí

Kruhy a válce. - Kružnice a kruh. - Množiny st ed kružnic daných vlastností. - Thaletova kružnice a její aplikace. - Te ny – konstrukce. - Délka kružnice, ásti.

Rota ní válec. - Objem a povrch. - Válec – slovní úlohy.

Úm rnosti: - úm rnost p ímá a nep ímá, - troj lenka, - m ítko mapy a plánu.

97

OSV - rozvoj schopností poznávání - seberegulace a sebeorganizace - ešení problém a rozhodovací dovednosti - kreativita Využití kalkula ky.

Empirická metoda ur ení , historie , architektura, výtvarné um ní.

Využití kalkula ky, využití ve fyzice. ešení náro n jších úloh ve skupin , využití tabulek.

Využití ve fyzice.

Využití a prohloubení poznatk ze zem pisu.

základních vztah reálné úlohy.

eší

pom ru, - umí sestavit tabulku rovnice, graf p ímé a nep ímé úm rnosti, - využívá soustavy sou adnic, - vytvá í a te diagramy. - Charakterizuje a t ídí - Využívá znalosti o rovinné útvary, trojúhelníku a - užívá pojem „množina ty úhelníku p i konstrukcích, bod dané vlastnosti“ k charakteristice útvaru - umí sestrojit a k ešení konstruk ních geometrický útvar z daných prvk , úloh, - na rtne rovinné - zapíše pomocí útvary, matematické symboliky postup konstrukce, - analyzuje a eší aplika ní úlohy ur uje po et ešení. s využitím osvojeného matematického aparátu. -Provádí po etní operace s mnoho leny, - analyzuje a eší úlohy p i vytýkání a rozkladech výraz ,

- využívá matematický aparát p i po ítání s lomenými výrazy.

- Umí s ítat, od ítat, násobit a d lit mnoho leny, - zná bezpe n vzorce pro druhou mocninu dvoj lenu a pro rozdíl druhých mocnin, - umí ešit slovní úlohy na sestavování a úpravy výraz , - umí ur it defini ní obor, - zná operace s lomenými výrazy.

Geometrické konstrukce. - Základní konstrukce množiny bod , - Konstrukce trojúhelníku. - Konstrukce ty úhelníku. - Konstrukce v rovin . - Posunutí.

Vyžadovat p esnost rýsování, využívat rýsovacích pot eb.

Výrazy. Úpravy výraz : - d lení, - vytýkání, - umoc ování, - rozklady podle vzorc . Lomené výrazy: - s ítání, od ítání, násobení a d lení lomených výraz , - složený lomený výraz.


Matematika Ro ník:

Kvarta



U ivo:


- matematizuje jednoduché reálné situace s využitím prom nných - ur í hodnotu výrazu - s ítá a násobí mnoho leny - provádí rozklad

- ur í podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl - krátí a rozši uje lomené výrazy, aplikuje vzorce - s ítá a od ítá lomené výrazy

- lomené výrazy - krácení a rozši ování výraz - s ítání a od ítání výraz - násobení a d lení výraz - složené výrazy

Pr ezové téma: OSV - rozvoj schopností poznávání - seberegulace a sebeorganizace - ešení problém a rozhodovací dovednosti

98

Poznámky

mnoho lenu na sou in pomocí vzorc a vytýkáním

- formuluje a eší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav - užívá logickou úvahu a kombina ní úsudek p i ešení úloh a problém - nalézá r zná ešení p edpokládaných nebo zkoumaných situací

- vyjád í funk ní vztah tabulkou, rovnicí, grafem - matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funk ních vztah

- užívá k argumentaci a p i výpo tech v ty o podobnosti trojúhelník - eší úlohy na prostorovou p edstavivost - aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti v r zných oblastech

- násobí a d lí lomené výrazy - upraví složený lomený výraz - eší kvadratickou rovnici, jednodušší typy pomocí vytýkání a vzorc A2 – B2, (A±B)2 - vypo ítá diskriminant a ko eny rovnice pomocí vzorce - eší lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli eší rovnice s neznámou ve jmenovateli vedoucí ke kvadratické rovnici - eší soustavu dvou lineárních rovnic s dv ma neznámými dosazovací a s ítací metodou - provede zkoušku ešení - provádí diskusi ešení soustavy lineárních rovnic - eší slovní úlohy pomocí soustav rovnic s více neznámými

- rovnice a jejich soustavy - kvadratická rovnice - rovnice s neznámou ve jmenovateli - slovní úlohy z aritmetiky a geometrie - slovní úlohy o spole né práci - slovní úlohy o sm sích - slovní úlohy o pohybu - soustavy rovnic s více neznámými - slovní úlohy vedoucí k soustav rovnic s více neznámými


fyzika – slovní úlohy o pohybu chemie –slovní úlohy o sm sích kalkulátor

- rozezná funk ní vztah od jiných vztah - ur í defini ní obor a obor hodnot funkce - sestrojí graf funkce y = ax + b, y = x , y = x2 , y = k/x - využívá jich p i ešení rovnic a jejich soustav

- funkce a jejich vlastnosti - základní typy funkcí - defini ní obor funkce, obor hodnot funkce - lineární funkce a její vlastnosti - absolutní hodnota - kvadratická funkce - nep ímá úm rnost

Pr ezové téma: OSV rozvoj schopností poznávání - seberegulace a sebeorganizace - ešení problém a rozhodovací dovednosti

- ur í podobné útvary v rovin - ur í pom r podobnosti - sestrojí podobné útvary k již daným - rozd lí úse ku v daném pom ru - zm ní úse ku

- podobnost a funkce úhlu - podobnost útvar - podobnost trojúhelník - užití podobnosti - d lení a zm na délky úse ky


99

v daném pom ru - zv tšuje a zmenšuje dané útvary v daném pom ru - sestrojí grafy goniometrických funkcí pro ostrý úhel - ur í hodnoty t chto funkcí z tabulek a kalkulátoru - užije goniometrické funkce p i ešení úloh z praxe - ur uje a charakterizuje základní t lesa - analyzuje jejich vlastnosti - odhaduje a vypo ítá objem a povrch t les - na rtne a sestrojí sít základních t les - na rtne a sestrojí obraz jednoduchých t les v rovin - analyzuje a eší aplika ní geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu

- sestrojí sí jehlanu - vypo ítá povrch a objem jehlanu a kužele - užívá goniometrických funkcí p i jejich výpo tech - používá a p evádí jednotky obsahu, objemu a hustoty - klasifikuje jednotlivá t lesa - vypo ítá objem a povrch koule

- goniometrické funkce ostrého úhlu - užívání tabulek pro ur ování hodnot t chto funkcí - vztahy mezi funkcemi úhl - ešení úloh o trojúhelníku

- kalkulátor - software

- goniometrické funkce na intervalu ‹0°,360°›

- jehlan, kužel, koule - p ímka a rovina v prostoru - jehlany, objem a povrch - kužely, objem a povrch - komolé jehlany a kužely - koule, objem a povrch - aplikace goniometrických funkcí p i výpo tech - sít a modely t les

100


CHARAKTERISTIKA VYU OVÁCÍ P EDM TU

FYZIKA Obsahové vymezení Vyu ovací p edm t fyzika navazuje svým vzd lávacím obsahem na p edm t p írodov da na prvním stupni. Je za azena do vzd lávací oblasti lov k a p íroda. V p edm tu fyzika si studenti osvojují p edevším na základ pozorování, m ení a experimentování nejd ležit jší základní pojmy, veli iny a zákonitosti pot ebné k porozum ní fyzikálním jev m a proces m vyskytujícím se v život a v p írod . Významn p ispívá k rozvoji rozumových schopností žák , p echodu od p evážn názorného poznání k poznání reflektujícímu prvky v deckého poznání. U í žáky p esnému vyjad ování, rozvíjí jejich specifické zájmy a uvádí je do perspektiv moderních technologií. asové a organiza ní vymezení V prvním až t etím ro níku osmiletého gymnázia je hodinová dotace podle RVP ZV dv hodiny týdn a je dopl ována laboratorními pracemi, které jsou za azeny jak z hlediska u iva, tak i z hlediska o ekávaných výstup . Výuka probíhá alespo jednou týdn v odborné u ebn vybavené dataprojektorem s možností využití PC s p ipojením na internet. prima 2 hodiny sekunda 2 hodiny tercie 2 hodiny kvarta 1,5 hodiny Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení: u itel podporuje rozvoj schopností logického i abstraktivního myšlení za azováním úkol experiment z reálného života, vede žáky k stru nému a p esnému vyjad ování v intencích odborné terminologie.

a

Kompetence k ešení problém : u itel pomáhá žák m p i hledání formulací problém a dává zp tnou vazbu p i jejich ešení, usm r uje volené zp soby ešení a logické postupy vedoucí k jejich vy ešení. Kompetence komunikativní: u itel sám užívá a od žák vyžaduje srozumitelné, kultivované a v cn správné vyjad ování, vede žáky ke správnému užívání fyzikálních zna ek a názv fyzikálních veli in a jejich jednotek. Kompetence sociální: u itel nejen v rámci laboratorních prací vytvá í podmínky k týmové práci v r zn velkých skupinách, vede skupiny žák k zodpov dnosti za innost skupiny a k vlastní organizaci práce. Kompetence ob anské: u itel vede studenty k toleranci, ale i ke kritickému a v cnému hodnocení názor jiných, podporuje a oce uje zodpov dnost p i pln ní úkol . Kompetence pracovní: u itel podporuje rozvoj znalostí a zkušeností v praktickém užití m ících metod, p ístroj , nutných k získání empirických poznatk a jejich provázání s teorií, u itel dbá na to, aby žáci znali a dodržovali základní pravidla bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci.

101

Fyzika Ro ník:

Prima



U ivo:

Poznámky


za adí fyziku do p írodních v d

úvod do fyziky - pokusy

nachází spole né a rozdílné vlastnosti látek

zná vlastnosti látek r zných skupenství a porovnává je

Vlastnosti látek

ur uje póly magnet , nakreslí induk ní áry, rozd lí druhy magnet

zná ú inky mg. pole Zem , složení magnetu a jeho ú inky

Magnetická síla

ur í a rozliší zelektrované a neutrální t leso, prokáže experimentem elektrostatickou sílu, popíše druhy náboj a jejich vzájemnou interakci

zná elektrické vlastnosti Elektrická síla, el. náboj látek

rozezná sm ry svislý a vodorovný a dokáže je pomocí jednoduchých pom cek ur it

zná ú inky gravita ní síly Zem , gravita ní pole Zem , beztížný stav

Gravita ní síla

zem pis - p íliv, odliv

ur í délku r znými m idly

zná, používá a p evádí délkové jednotky, odhaduje a ur uje odchylky m ení

M ení délky

matematika - délkové jednotky

ur uje objem t les m ením, odm rným válcem

zná pojem "objem", užívá správn duté i krychlové jednotky, zná souvislosti a p evody mezi nimi

Objem t lesa

matematika - jednotky objemu a jeho ur ení

ur uje hmotnost pevných, kapalných látek

umí používat rovnoramenné laboratorní váhy, zná jednotky hmotnosti

Hmotnost

matematika - jednotky hmotnosti

ur í (vypo te) hustotu r zných látek

zná veli inu hustota, vypo te ji, najde v MFCH tabulkách

Hustota

m í as stopkami i hodinami

zná m idla asu, jednotky asu, p evádí je

m í sílu silom rem

zná ú inky síly, její

as

Síla 102

MEDI, OSV

zem pis - kompas, buzola, orientace mapy

matematika - p evody jednotek asu

(tahovou, gravita ní)

jednotky, m idlo síly a jeho princip

m í teplotu teplom ry u látek všech skupenství, sleduje a porovnává teplotní roztažnost r zných látek, provádí samostatn jednoduché pokusy

zná druhy teplom r a jejich princip, zná jednotky teploty, praktické d sledky a využití teplotní roztažnosti látek

Teplota, teplotní roztažnost

popisuje jevy sv d ící o ásticovém složení látek, chaotickém pohybu ástic

zná pojmy: Molekula, atom, sm s, slou enina, prvek. Popíše tzv. "Brown v pohyb", silové p sobení mezi ásticemi

Stavba látek - ástice, molekuly, atomy

sestavuje jednoduchý el. obvod, zná jeho ásti, ur uje podmínky, kdy prochází el. proud. Zapojuje spot ebi e za sebou a vedle sebe, pozoruje souvislosti mezi el. a mg. jevy

zná zdroje el. nap tí, zná a správn zakreslí elektrotechnické schematické zna ky sou ástek, umí podle jednoduchého schématu sestavit el. obvod. Zná elektromagnet. Zná ú inky el. proudu. a zná a dodržuje zásady bezpe nosti. p i práci s el. proudem

Elektrický obvod, elektromagnetické ú inky el. proudu

chemie - elektrolýza, biologie - zásady 1. pomoci p i zásahu el. proudem, v situaci ohrožující zdraví

Pomocí pokus poznává vznik zvuku, experimentem sleduje ší ení zvuku v r zných prost edích

rozlišuje výšku a hlasitost zvuku, zná možnosti ší ení zvuku látkách r zných skupenství a ve vakuu

Vznik zvuku a jeho ší ení

biologie - sluch, stavba ucha, estetická výchova hudební - hudební nástroje, tón, výška tónu, notace

zem pis - zm ny teplot v r zných ro ních obdobích, vznik v tru

Fyzika Ro ník:

Sekunda



U ivo:

Ur í trajektorii konkrétního pohybu Rozliší rovnom rný a nerovnom rný pohyb Nakreslí graf závislosti. dráhy na ase

-rozhodne,jaký druh pohybu t leso koná -využívá s porozum ním p i ešení problém a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a asem

Pohyb t lesa klid a pohyb t lesa popis pohybu(trajektorie,dráha, as) druhy pohybu pohyb rovnom rný a nerovnom rný rychlost rovnom rného pohybu 103

Poznámky


MEDI ešení problém rozvoj kreativity kooperace vyhledává zajímavé údaje o rekordních rychlostech biologie –porovnává rychlosti pohybu r zných zví at

dráha rovnom rného pohybu pr m rná rychlost

zem pis - orientuje se na map , ur uje vzdálenosti,odhaduje dobu pot ebnou k ch zi nebo jízd

Znázorní sílu graficky Prokáže exp. ú inky silových polí Rozhodne,zda je t leso v stabilní nebo nestabilní poloze

-zm í velikost p sobící síly -ur í v konkrétních p ípadech druhy sil p sobících na t leso jejich velikosti sm ry a výslednici

Síla. Skládání sil Vzájemné p sobení t les Síla a její m ení Gravita ní, elektrická,magnetická síla Znázorn ní sil Skládání sil stejného a opa ného sm ru T žišt t lesa

- u í se spolupracovat p i experimentech, - obhajuje sv j názor d jepis –historie poznání gravita ní síly t lesná výchova – poznává význam zm ny t žišt p i sportech

Ze znalosti sil p sobících na t leso p edpoví jaký bude pohyb t lesa Na p íkladech ukáže vzájemnost silového p sobení

-využívá Newtonovy zákony pro objas ování i p edvídání zm n pohybu t les p sobením síly -na konkrétních p ípadech, že síly akce a reakce vznikají a zanikají sou asn

Posuvné ú inky síly. Pohybové zákony posuvné ú inky síly na t leso a jejich souvislost s velikostí p sobící síly a hmotností t lesa zákon setrva nosti zákon vzájemného p sobení t les(zákon akce a reakce)

-na konkrétních p ípadech se u í p ekonávat nesprávné intuitivní p edstavy o vztahu pohybu a síly -rozvíjí své experimentální dovednosti -poznává úlohu pokusu v procesu poznání biologie- akce a reakce p i sportu,pohyb sépie

Uvede p íklady užití páky v praxi Ur í podmínku rovnováhy experimentem i výpo tem

-aplikuje poznatky o otá ivých ú incích síly p i ešení konkrétních praktických úloh -uvede p íklady využití kladek v praxi a ukáže jejich výhody

Otá ivé ú inky síly rovnováha sil na páce moment síly užití páky

t lesná výchova využití rovnováhy v r zných t lovýchovných innostech biologie- popíše páky ve stavb t la lov ka

Porovnává tlaky vyvolané r znými silami Navrhuje jak lze v praxi zmenšit nebo zv tšit tlak

-p edpoví jak se zm ní deforma ní ú inky síly p i zm n velikosti síly nebo obsahu plochy, na kterou p sobí

Deforma ní ú inky síly ENVI škody na silnicích zp sobené p et žováním tlaková síla náklad automobil tlak biologie- záchrana tonoucího na zamrzlém rybníku t lesná výchova význam broušení bruslí

Porovnává t ecí síly p sobící mezi t lesy

-Objasní význam t ení v konkrétních p ípadech - navrhne vhodný zp sob zmenšování nebo zv tšování t ení

T ení t ení, t ecí síla m ení t ecí síly t ení v praxi

104

ENVI – snižování ztrát energie zmenšováním odporových sil p i pohybu vozidel biologie-vliv tvaru t la živo ich na

zmenšování odporové síly t lesná výchova význam a možnosti zmenšování nebo zv tšování odporových sil ve sportu( lyžování, cyklistika,horolezectví) Ur í výpo tem i pokusem velikost vztlakové síly P edpoví chování t lesa v tekutin Porovná atmosférický tlak v r zných výškách

-objasní n které jevy související s hydrostatickým tlakem -využívá poznatky o zákonitostech tlaku pro ešení konkrétních praktických problém -p edpoví z analýzy sil p sobících na t leso v klidné tekutin chování t lesa v ní

Mechanické vlastnosti kapalin a plyn Tlak v kapalin Pascal v zákon Hydraulické za ízení Hydrostatický tlak Vztlaková sílaArchiméd v zákon T lesa v kapalin Atmosféricky tlak a jeho m ení Tlak plynu v uzav ené nádob – podtlak, p etlak

_ ešení problém a rozvíjení rozhodovacích dovedností rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci p i práci ve skupinách biologie - krevní tlak a jeho m ení Potáp ní lidí a jejich výbava d jepis - ponorky ve vále ných konfliktech

rozlišuje r zné druhy optických prost edí zná rychlost sv tla ve vakuu a v jiných opt. prost edích eší úlohy geometrické optiky

-využívá zákony optiky p i ešení konkrétních úloh z praxe -rozlišuje zdroj sv tla a osv tlené t leso -dokáže popsat funkci jednoduchých optických p ístroj

Sv telné jevy zdroje sv tla rychlost sv tla p ímo aré ší ení sv tla m sí ní fáze zatm ní M síce a Slunce zákon odrazu a lomu sv tla zobrazování optickými soustavami optické p ístroje

ENVI – ekonomické využívání zdroj sv tla, vyhledávání informace o zajímavých optických jevech v atmosfé e a prezentace biologie - barevné a prostorové vid ní, lidské oko,vid ní u zví at Vv- využití stín a barev ve výtvarném projevu d jepis - náboženská interpretace zatm ní Slunce v historii matematika - osová soum rnost

105

Fyzika

Ro ník:

Tercie



U ivo:

Dokáže odlišit situace, kdy se mechanická práce koná a kdy nekoná, kdy se u t lesa m ní mechanická energie

Vypo ítá hodnoty práce a energie

Mechanická práce, energie

Ví, jak se ur uje výkon a p íkon stroj

Ur í výkon a p íkon b žných stroj a spot ebi

Mechanický výkon

Rozlišuje pojmy teplo a teplota, zná souvislost mezi tepelným pohybem a vnit ní energií Zná a chápe pojmy tlaková výše, níže studená a teplá fronta

Sestaví jednoduchou kalorimetrickou rovnici, najde v tabulkách Vnit ní energie, teplo, hodnoty m rné tepelné zm ny skupenství kapacity a skupenských tepel Z meteorologických map odhadne sm r Základy meteorologie v tru, orienta n odhadne vývoj po así

Rozd luje motory na parní a spalovací, a rozliší jednotlivé typy

Zná a umí popsat základní principu innosti tepelných motor

Tepelné motory

Zná složení atomu, elektricky nabité ástice, vzájemné silové p sobení elektricky nabitých ástic. Ví kdy elektrický proud látkami prochází.

Zná a správn používá jednotky nap tí a proudy, správn zapojuje voltmetr i ampérmetr, ode ítá hodnoty ze stupnice.

Elektrický proud a nap tí

Zná vyjád ení Ohmova zákona a umí vzorec p evést na jednotlivé tvary

Zakreslí voltampérovou charakteristiku a vypo te z Ohmova zákona chyb jící veli inu

Ohm v zákon

Rozliší sériové a paralelní spojení spot ebi

Vypo ítá celkový odpor Spojování rezistor u kombinace rezistor

Vypo te ú innost a Ví, co je elektrická správn ur í na energie a jak se získává. elektrom ru jednotky u Elektrická energie Rozliší výkon a p íkon spot eby elektrické elektrických spot ebi energie Elektrický proud Ví, co je ionizace a pro Popíše p íklad je nutná k vedení elektrolýzy dle vlastního v kapalinách a plynech 106

Poznámky


ENVI, MEDI, OSV

Zem pis – atmosféra Zem , podnebné pásy D jepis, Spole enské v dy – v deckotechnická revoluce, rozvoj pr myslu

elektrického proudu… Dokáže graficky znázornit magnetická pole p ímého vodi e i cívky, popíše vliv pole na st elku kompasu

výb ru i elektrické výboje Popíše princip fungování elektromotoru, reproduktoru a i TV obrazovky

Magnetické jevy, mg pole cívky, využití v praxi

107


INFORMATIKA A VÝPO ETNÍ TECHNIKA Obsahové vymezení Cílem p edm tu informatika a výpo etní technika je seznámení student se základními pojmy informatiky a výpo etní techniky a poskytnutí teoretických znalostí a praktických dovedností nezbytných p i práci s informacemi a za ízeními výpo etní techniky. Studenti se seznamují s p enosem, uchováním a zpracováním informací, s možnostmi komunikace a prezentací výsledk vlastní práce. Prost ednictvím praktických cvi ení si dále rozvíjí algoritmické myšlení a jsou vedeni k systematickému p ístupu p i ešení problém . V povinných hodinách IVT je výuka zam ena p edevším, i když nejen na praktickou stránku. Studenti v nich pracují s aplika ními programy a vytvá í samostatn i ve skupinách práce v tšího rozsahu (referáty, asopisy, tabulky, webové stránky, databáze, apod.). Hodinová dotace v jednotlivých t ídách a ro nících je dána odpovídajícím u ebním plánem. asové a organiza ní vymezení P edm t je za azen do všech ro ník nižšího stupn osmiletého studia s hodinovou dotací dle následující tabulky. Výuka probíhá ve skupinách s maximálním po tem student 16 . prima: 1 hodina sekunda: 1 hodina tercie: 1 hodina kvarta: 1 hodina Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení - u itel: vede studenty k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uv dom ní si významového jádra sd lení. Kompetence k ešení problém - u itel: podn cuje u student snahu o samostatné nalezení ešení problém , provokuje intelekt student otázkami jdoucími za povrchní pohled na skute nosti. Kompetence komunikativní - u itel: p edkládá skupinové aktivity s p i azením rolí a pravidel pro komunikaci, vyžaduje od student st ídmé, jasné a logicky strukturované vyjád ení, podporuje u student zájem o smysluplné využívání komunika ních prost edk v etn komunikace živé. Kompetence sociální - u itel: nabádá studenty k zodpov dnému p ístupu k p edm tu, ešení úkol aktivitám.

i k jiným každodenním

Kompetence ob anské - u itel: na p íkladech p sobení prvk z oblasti ICT na spole nost odhaluje student m základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, u í studenty kriticky posuzovat jednotlivá ešení problém z oblasti ICT ve spole nosti, oce ovat ta dobrá a užite ná, a motivuje studenty k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou.

108

Informatika a výpo etní technika

Ro ník:

Prima



U ivo:

Poznámky


Úvodní blok - seznámení s prost edím - využívá základní standardní funkce po íta e a jeho nejb žn jší periferie - respektuje pravidla bezpe né práce s hardware i software a postupuje pou en v p ípad jejich závady pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví

- ovládá a využívá techniku a základní funkce opera ního systému v souladu s pravidly

p ihlašování, popis systému a sít , školní ú ty, e-mail, web, kvóty služby a IS: služby školní webové stránky, knihovna, rozvrhy a suplování školní ád a legislativa R dotýkající se oblasti ICT

Práce s myší a klávesnicí, základy práce s dokumenty - pracuje s textem a - ovládá základní Psaní na klávesnici, obrázkem v textovém a funkce textového základní úpravy textu grafickém editoru editoru odstavce, zarovnání a ádkování, vzhled, typ, ez a barva písma Práce se soubory - využívá základní standardní funkce po íta e a jeho nejb žn jší periferie

- provádí základní úkony v manipulaci se soubory

MEDI, DEMO

Humanitní studia

eský jazyk a literatura Estetická výchova OSV

složka, adresá , názvy, práce s programy pro správu soubor Cesta k soubor m, používané symboly Ozna ování více objekt (výb r, od..do) Vyhledávání soubor

Základy služeb internetu - využívá prost edky e- komunikuje pomocí internetu i jiných mailové komunikace a b žných komunika ních zvládá navigaci a za ízení vyhledávání na webových stránkách - pracuje uživatelským zp sobem s mobilními technologiemi cestování, obchod, vzd lávání, zábava ( aSP)

E-mail - t lo, p ílohy, adresy, bezpe nost Webová stránka prvky, navigace (odkazy), formulá e, adresa

Tabulkový kalkulátor 109

MEDI, DEMO, GLOB, MULT, OSV

- ovládá práci s tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací

Organizace dat v sešitu - listy, ádky vs. sloupce, bu ky

- používá tabulkový kalkulátor ke zpracování dat

Úprava formátu a datového typu v bu ce Jednoduché vzorce, nejjednodušší matematické, statistické a logické funkce

Ro ník:

Informatika a výpo etní technika Sekunda


O ekávané výstupy žák:

Textový editor pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru ovládá práci s textovými a grafickými a využívá vhodných aplikací uplat uje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem ovládá editor vzorc

OSV

U ivo: formátování písma, typografická pravidla

používá textový editor, uplat uje základní typografická pravidla nácvik psaní všemi deseti prsty

formátování odstavce zarovnání, odsazení, ádkování, mezery, vazby

Matematika

Poznámky


eský jazyk a literatura, Estetická výchova OSV

záhlaví, zápatí, ísla stránek a vzhled stránky íslovaný, ne íslovaný seznam Tvorba tabulky Zápis matematických, fyzikálních a chemických vzorc a výraz

dovednost psaní všemi deseti prsty

Matematika, fyzika, chemie

Psaní Všemi10 1-10.lekce Základy služeb internetu zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové a grafické a form

rozumí struktu e dokumentu, rozpoznává objektový model a vlastnosti jednotlivých

struktura dokumentu odstavce, tabulky, úseky stejným písmem, obrázky, jejich atributy

110

eský jazyk a literatura, cizí jazyky OSV, MEDI, GLOB,

Základy fungování po íta e využívá základní standardní funkce po íta e a jeho nejb žn jší periferie

Tabulkový kalkulátor ovládá práci s tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací tvorba graf

objekt dokáže kopírovat a ukládat a upravovat informace webové stránky a chápe vazby pomocí hypertextu

Webová stránka Typy adres a služeb

MULT

vysv tlí význam jednotlivých sou ástí po íta e a základní principy fungování, umí ešit jednoduché problémy

komponenty po íta e: vstupní a výstupní za ízení, obrazovka

Fyzika

používá tabulkový kalkulátor ke zpracování dat výstupy ve form tabulek a graf

Úprava formátu a datového typu v bu ce

b h po íta e - programy a jejich vykonávání, p erušení

Adresa bu ky – relativní a absolutní Použití relativní a absolutní adresy ve vzorcích a funkcích

OSV

Matematika a fyzika

Typy graf a jejich vlastnosti


Ro ník Textový editor

Tercie



pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru a využívá vhodných aplikací uplat uje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem využívá editor vzorc

používá textový editor, uplat uje základní typografická pravidla nácvik psaní všemi deseti prsty

U ivo: Používání styl Hromadná korespondence Psaní text do sloupc – novinový lánek Záhlaví, zápatí, iniciála, vodotisk

dovednost psaní všemi 111

Poznámky


eský jazyk a literatura, Estetická výchova OSV

deseti prsty Tabulkový kalkulátor ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací

Po íta ové sít komunikuje pomocí internetu i jiných b žných komunika ních za ízení

Nácvik všech lekcí programu Všemi 10 Organizace dat v sešitu - listy, ádky vs. sloupce, bu ky

používá tabulkový kalkulátor ke zpracování dat a k prezentaci výsledk formou graf

Úprava formátu a datového typu v bu ce

rozumí fungování po íta ových sítí, chápe význam protokolu, zná a umí používat b žné služby internetu

Vzorec, adresace relativní a absolutní, základní matematické, statistické a logické funkce

Matematika

Tvorba graf na základ existujících dat, typy graf a jejich úprava

Matematika

Historie po íta ových sítí

OSV, GLOB, MULT, ENVI, MEDI

B žné služby lokální sít - sdílení dat, za ízení, práce nad spole nými daty Vznik a rozvoj internetu, jeho základní služby, protokoly

Fungování PC využívá základní standardní funkce po íta e a jeho nejb žn jší periferie

Analogové a digitální za ízení, p evody ísel

vysv tlí význam jednotlivých sou ástí po íta e a základní principy fungování, umí ešit jednoduché problémy

Dokáže vysv tlit rozdíl mezi digitálními a analogovým za ízením

OSV

eský jazyk a literatura

komponenty po íta e: procesor, vnit ní a vn jší pam ti, vstupní a výstupní za ízení, obrazovka, grafická karta

Fyzika

b h po íta e - programy a jejich vykonávání, p erušení

OSV

p evod ísel mezi šestnáctkovou, desítkovou a dvojkovou soustavou

Matematika, fyzika

Po íta ová grafika

112

využívá základní programy pro grafiku

vysv tlí rozdíl mezi vektorovým a rastrovým formátem, možnosti použití, výhody a nevýhody

Program Malování, CorelDraw, PhotoShop

Estetika OSV, MEDI


Ro ník: Kvarta Tvorba webových stránek a prezentací výstupy RVP ZV žák: uplat uje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální form zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokro ilých funkcí aplika ního software a multimediálních technologií (GV) Tabulkový kalkulátor ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací


U ivo:

Poznámky


tvo í webové stránky základními metodami a podle standard W3C (html, styly)

Základní syntaktická pravidla HTML Základy jazyka HTML - p íkazy pro odstavec, zm nu vzhledu písma, vkládání obrázku, tabulky a tvorbu odkaz ; rámce, formát URL

Estetická výchova eský jazyk OSV, MEDI

tvo í prezentace v MS PowerPoint

Návrh snímk prezentace, nastavení efekt a asování, vložení videa a zvuku

Estetická výchova eský jazyk

používá tabulkový kalkulátor ke zpracování dat a k prezentaci výsledk formou graf

Vzorce, adresace relativní a absolutní, matematické, statistické a logické funkce

Matematika OSV

Tvorba graf na základ existujících dat, typy graf a jejich úprava Sestrojení graf funkcí probíraných v matematice

Matematika

Práce s informací

113

p i vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích používá informace z r zných informa ních zdroj a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji ov uje v rohodnost informací a informa ních zdroj , posuzuje jejich závažnost, aktuálnost a vzájemnou návaznost

posuzuje v rohodnost a relevanci informací a informa ních zdroj , vyhledává v databázích, na portálech a pomocí vyhledávacích stroj na webu

On-line zdroje rozcestníky, vyhledávání, informa ní systémy na internetu Ov ování a hodnocení informací, rozptyl, relevance, aktuálnost, v rohodnost aj.

114

eský jazyk a literatura OSV, MEDI, MULT, GLOB


BIOLOGIE Obsahové vymezení P edm t biologie vychází ze vzd lávací oblasti lov k a p íroda, ze vzd lávacího oboru Biologie a dále z pr ezového tématu Environmentální výchova, áste n i z obor lov k a sv t práce a lov k a zdraví (vymezené v RVP ZV). Prost ednictvím biologie získávají studenti základní poznatky o živé a neživé p írod , o jednobun ných a mnohobun ných organismech (v etn lov ka) a jejich vztahu k prost edí. Výuku dopl ují obrazové materiály, p írodní materiály, modely, videoukázky, PowerPointové prezentace, referáty i postery student , p íležitostn tematické exkurze. P i laboratorních pracích studenti prohlubují své znalosti a získávají dovednosti p i zhotovování preparát a p i práci s mikroskopem. Zárove se u í pracovat v týmu a uplat ovat vlastní tvo ivost. asové a organiza ní vymezení Biologie se vyu uje od primy do kvarty s následující hodinovou dotací. Sou ástí výuky p edm tu je p t laboratorních prací za azovaných do p íslušných tematických celk . prima: 2 hodiny sekunda: 2 hodiny tercie: 1.5 hodiny kvarta: 2 hodiny ást hodin biologie probíhá v kmenových t ídách jednotlivých ro ník , ást ve specializované u ebn biologie, která je vybavena videem, DVD p ehráva em, zp tným projektorem, dataprojektorem a notebookem. K dispozici je také u ebna vybavená po íta i s p ipojením na internet. P lené hodiny jsou v novány praktickým cvi ením v samostatné biologické laborato i, kde jsou k dispozici mikroskopy a další pot eby pro laboratorní práce. Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: klade žák m jasn formulované otázky, dbá na používání správné terminologie a symboliky, doporu uje žák m další studijní zdroje (populárn nau nou a odbornou literaturu, asopisy, internet apod.) a tím nutí žáky k samostatnosti a aktivit p i u ení, dává žák m možnost prezentovat vlastní práci (referáty, postery, PowerPointové prezentace). Kompetence k ešení problém - u itel: klade d raz na ádn podloženou argumentaci, zadává žák m problémové úlohy a d sledn dohlíží na jejich ešení a využití relevantních zdroj informací. Kompetence komunikativní – u itel: v pr b hu výuky vytvá í podmínky pro vzájemnou komunikaci, se vyjad uje jasn , srozumiteln , v cn a gramaticky správn , totéž vyžaduje i od žák , zadává úlohy, p i jejichž ešení musí žáci kombinovat r zné komunika ní zdroje (tisk, televize, internet). Kompetence sociální a personální – u itel: zadává žák m skupinovou práci a dohlíží, aby se každý zodpov dn a konstruktivn zapojil do ešení, vede žáky k samostatnosti p i pln ní zadaných úkol , respektuje individualitu žák , pomáhá svým výkladem k vytvo ení návyk zdravého životního stylu (nap . v oblasti stravování, psychohygieny). 115

Kompetence ob anské – u itel: je p íkladem pro své studenty svým vztahem k p írod a lidem, d razn dohlíží na slušné a ohleduplné chování žák nejenom ve škole a b hem školních akcí, ale vždy a všude, vede žáky k odmítavému postoji k drogám a k návykovým látkám. Kompetence pracovní – u itel: vede žáky k využívání získaných v domostí a dovedností k p íprav na budoucí studium (resp. povolání), v laboratorních cvi eních dbá na dodržování pravidel bezpe nosti práce, vede žáky k ochran zdraví.

116

Ro ník:

Prima



- rozeznává jednotlivé planety Slune ní soustavy. Popisuje stavbu Zem a její sféry.

Biologie U ivo:

- rozliší a pojmenuje planety blízké a vzdálené Slunci, za adí Zemi do Slune ní soustavy. Popisuje stavbu Zem podle nást nného obrazu a pojmenovává její sféry.

- rozumí pojmu bu ka a popisuje její stavbu a základní funkce. - porovnává stavbu bu ky rostlinné, živo išné a bu ky hub.

- nakreslí a popíše stavbu bu ky. Vysv tlí funkce jednotlivých organel. Zd vod uje rozdíly mezi rostlinnou, živo išnou bu kou a bu kou hub.

- rozlišuje a porovnává jednotlivé skupiny organism , ur uje vybrané organismy a za azuje je do hlavních taxonomických skupin.

- vysv tluje pojem virus, popisuje jeho stavbu a vyjmenovává virová onemocn ní v etn jejich následk .

- odvodí na základ pozorování základní projevy chování živo ich v p írod , na p íkladech objasní jejich zp sob života a p izp sobení danému prost edí.

Bu ka. Nebun né organismy.

Mnohobun né organismy – asy, houby, lišejníky.

- rozlišuje a porovnává mnohobun né organismy podle - zhodnotí význam obrázk a chápe jejich živo ich v p írod i pro ekologický i praktický lov ka, uplat uje význam. zásady bezpe ného chování ve styku s - na konkrétním p íklad živo ichy. mnohobun ného živo icha demonstruje hlavní znaky daného taxonu, jejich význam a využití.


Zem a život.

Jednobun né organismy – bakterie, sinice, asy.

- rozlišuje a porovnává jednobun né organismy podle obrázk a chápe jejich význam v p írod a jejich využití v praxi.

Poznámky

Mnohobun ní živo ichové – žahavci, plošt nci, hlísti, m kkýši, kroužkovci, lenovci.

117

ENVI – ekosystémy. ENVI – základní podmínky života.

Ro ník:

Sekunda



Biologie obratlovc -rozlišuje a porovnává skupiny organism -za azuje skupiny organism do ekosystém -popisuje význam skupin organism pro konkrétní ekosystém -ur uje vybrané organismy a za azuje je do hlavních skupin -rozlišuje a porovnává stavbu t la organism -orientuje se a vyhledává informace v mediích

Biologie vyšších rostlin -rozlišuje a popisuje stavbu t la organism na praktických p íkladech -vysv tluje funkce a vztahy jednotlivých ástí t la

Biologie

-rozlišuje a porovnává jednotlivé živo išné taxony -za azuje hlavní skupiny živo ich do ekosystém -popisuje význam hlavních živo išných taxon pro konkrétní ekosystém -rozlišuje vybrané zástupce hlavních taxon obratlovc -rozliší a porovnává vn jší a vnit ní stavbu t la vybraných zástupc hlavních taxon -vyhledává nové informace o vybraných živo iších v literatu e, na internetu atd.

Poznámky

U ivo:


strunatci, obratlovci kruhoústí paryby ryby obojživelníci plazi ptáci savci

ENVI Ekosystémy

-rozlišuje a popisuje vn jší a vnit ní stavbu vegetativních i generativních rostlinných orgán

vn jší a vnit ní stavba ko ene, stoku a listu hlavní typy vegetativních orgán p em na vegetativních orgán -uvádí funkci a význam stavba rozmnožovacích jednotlivých orgán pro orgán vyšších rostlin rostlinu jako celek stavba kv tu -popisuje rozmnožování krytosemenných rostlin vybraných skupin opylení a oplození rostlin stavba a typy plod krytosemenných rostlin -rozlišuje základní -rozlišuje základní p ehled výtrusných systematické skupiny systematické skupiny rostlin organism a za azuje do výtrusných rostlin mechorosty, systému vybrané -za azuje do systému kapra orosty: zástupce b žné druhy mechorost kapradiny, p esli ky, a kapra orost plavun -rozlišuje základní systematické skupiny p ehled nahosemenných nahosemenných a 118

ENVI Základní podmínky života

ENVI Ekosystém

krytosemenných rostlin -ur uje a za azuje významné zástupce nahosemenných a krytosemenných rostlin pomocí klí a atlas -za azuje skupiny organism do ekosystém -popisuje význam skupin organism pro konkrétní ekosystém

-umí vysv tlit hospodá ský význam kulturních plodin a zp sob jejich p stování -za azuje hlavní skupiny rostlin do ekosystém -popisuje význam hlavních rostlinných taxon pro konkrétní ekosystém

Ro ník:

Tercie



Biologie U ivo:

- rozumí pojm m etologie, domestikace - rozumí základním etologickým pojm m a - uv domuje si rozdíl mezi p írodním a zná jejich vzájemné um lým výb rem souvislosti - na konkrétních p íkladech vysv tluje - zná p vod lov ka, rozdíl mezi vyjmenovává podmín ným a p edch dce lov ka a nepodmín ným lidské rasy reflexem - objasní stavbu a funkci - na konkrétních p íkladech popisuje jednotlivých orgán a pr b h instinktivního orgánových soustav chování (ochranné lidského t la zbarvení, chování v b žných i v krizových - objasní vznik a vývoj situacích) jedince od po etí až do stá í - vyjmenuje vývojové stupn lov ka a - rozumí základním porovnává jejich odlišné genetickým pojm m a znaky zná jejich vzájemné - rozpozná lidské rasy souvislosti podle biologických znak - podle obrázk

rostlin cykasy, jinany, jehli nany p ehled krytosemenných rostlin významné eledi dvoud ložných a jednod ložných rostlin

Poznámky


Základy etologie. P vod a vývoj lov ka, lidské rasy. Soustava op rná a pohybová. T lní tekutiny, soustava ob hová. Soustava dýchací. Soustava trávicí, metabolismus. Soustava vylu ovací, k že. Soustava nervová a žlázy s vnit ní sekrecí. Smyslová ústrojí. Vývoj lidského jedince, soustava rozmnožovací.

119

MULT – etnický p vod OSV – rozvoj schopností poznávání, kreativita, sebepoznání a sebepojetí, psychohygiena

rozeznává a popisuje jednotlivé orgány a Základy genetiky. orgánové soustavy lidského t la - vysv tlí funkci jednotlivých orgán a orgánových soustav a jejich význam pro t lo jako funk ní celek - zajímá se o p í iny, p íznaky a prevenci b žných onemocn ní - zná zásady poskytování první pomoci - objasní a popíše vznik jedince, nitrod ložní vývoj a vývoj jedince po narození - orientuje se v základních genetických pojmech - vysv tlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jejich význam z hlediska d di nosti

Biologie

Ro ník:

Kvarta



popíše vznik a stavbu Zem

popíše stavbu Zem a jednotlivých zemských sfér, vysv tlí vznik slune ní soustavy a planet

t ídí a rozlišuje jednotlivé minerály t ídí a rozlišuje jednotlivé horniny vysv tlí rozdíl mezi vnit ními a vn jšími geologickými d ji charakterizuje druhy p d

U ivo: Vesmír a vesmírná t lesa Mineralogie

Petrologie zná základní pravidla krystalografie, t ídí Geologické d je vybrané nerosty podle charakteristických vlastností do skupin, zná Pedologie jejich využití Geologické éry podle p vodu a vzniku za adí jednotlivé Geologická stavba R 120

Poznámky


ENVI – ekosystém. ENVI – základní podmínky života. ENVI – lidské aktivity a problémy životního prost edí OSV – rozvoj schopností poznávání OSV – kreativita

vyjmenuje a popíše geologické éry popíše geologickou stavbu R zná základy ekologie a ochrany životního prost edí

horniny do skupin a zná jejich využití

Základy ekologie a zkoumání p írody

popíše vznik a pr b h jednotlivých geologických d j a doloží na konkrétních p íkladech podle vzniku, složení a vlastností rozliší jednotlivé druhy p d vyjmenuje geologické éry dle asové osy a uvede faunu, flóru a geologické d je daného období podle geologické mapy charakterizuje vývoj a stavbu R orientuje se v základních ekologických pojmech, vyjmenuje biotické a abiotické faktory, charakterizuje vztahy v ekosystému a spole enstvu, chápe problematiku životního prost edí

121


CHEMIE Obsahové vymezení Vyu ovací p edm t chemie je zahrnut do vzd lávací oblasti lov k a p íroda, do vzd lávacího oboru Chemie a dále z tematického okruhu Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence vzd lávacího oboru Výchova ke zdraví (RVP ZV). Chemie na nižším stupni osmiletého gymnázia (sekunda – kvarta) dává možnost žák m vytvo it si základní p edstavu o složení, stavb a struktu e látek, se kterými se setkávají v b žném život , jejich p em nách a využití. Žáci nacházejí souvislosti mezi základními chemickými d ji probíhajícími v p írod . V laboratorních cvi eních žáci rozvíjejí své schopnosti týmové práce a manuální dovednosti, jsou seznámeni se základními bezpe nostními pravidly, hygienou práce a zásadami první pomoci. Frontální formu výuky dopl ují etné demonstra ní pokusy. Náro n jší experimenty mají žáci možnost shlédnout zprost edkovan z videozáznam a internetu. V pr b hu studia jsou nabízeny tematické exkurze dle ro níku a probíraného u iva. Základní u ivo žáci obohacují zajímavostmi formou prezentací – referáty, postery, powerpointové prezentace atd. Sou ástí p edm tu jsou tematické exkurze. Žáci s v tším zájmem o p edm t chemie se ú astní sout ží vypsaných MŠMT R nebo jinými institucemi, nap . chemické olympiády. Ve vyu ovacím p edm tu chemie jsou rozvíjena tato pr ezová témata: Osobnostní a sociální výchova (okruhy Sebepoznání a sebepojetí, Sociální a morální rozvoj), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (okruh Evropa a sv t nás zajímá), Enviromentální výchova (okruhy Základní podmínky života, Lidské aktivity a problémy životního prost edí, Vztah lov ka k prost edí), Mediální výchova (okruhy Interpretace vztahu mediálního sd lení a reality, Stavba mediálních sd lení, Tvorba mediálních sd lení, Práce v realiza ním týmu) asové a organiza ní vymezení Chemie se vyu uje od sekundy do kvarty s následující hodinovou dotací. Sou ástí výuky p edm tu je 5 laboratorních prací za azovaných do p íslušných tematických celk . prima: sekunda: 1,5 hodiny tercie: 2 hodiny kvarta: 2 hodiny Výuka chemie probíhá ve specializované u ebn chemie (alespo 1 hodina týdn ), která je vybavena demonstra ním stolem s p ívodem médií, PC s p ipojením k dataprojektoru a interaktivní tabulí. Z ásti probíhá výuka v kmenových u ebnách. K výuce je možné využít i mobilní audiovizuální techniku, p ípadn i PC s p ipojením na internet v u ebnách informatiky. Výuka laboratorních cvi ení probíhá ve specializované laborato i chemie s p im eným vybavením. Na tato cvi ení je t ída rozd lena na poloviny.

122

Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: klade žák m jasn formulované otázky, dbá na používání správné terminologie a symboliky, vede žáky k využívání r zných zdroj informací – odborná literatura, internet, …, dává prostor žák m prezentovat svoji práci – referáty, postery, powerpointové prezentace, … Kompetence k ešení problém – u itel: klade d raz na ádn podloženou argumentaci, podporuje ešení problém v rámci mezip edm tových vztah , zadává žák m problémové úlohy a d sledn dohlíží na jejich ešení a využití relevantních zdroj informací. Kompetence komunikativní – u itel: v pr b hu výuky vytvá í podmínky pro vzájemnou komunikaci, vede žáky k souvislému dob e formulovanému projevu, p i ešení úloh podporuje používání r zných komunika ních zdroj . Kompetence sociální a personální – u itel: zadává žák m skupinovou práci a vytvá í podmínky, které každému umožní zapojení do innosti, vede žáky k samostatnosti p i pln ní zadaných úkol , respektuje idividualitu žák , uplat uje individuální p ístup jak pro nadané, tak i pro slabší žáky, pomáhá svým výkladem k vytvo ení návyk zdravého životního stylu (nap . v oblasti stravování, psychohygieny, …). Kompetence ob anské – u itel: vede žáky k ekologickému myšlení (problematika odpad , pr myslových výrob, …) a jeho vztah k p írod je pro žáky p íkladem, opakovan upozor uje žáky na pravidla bezpe nosti práce p i zacházení s chemickými látkami a p ípravky, vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám, d sledn dohlíží na dodržování zásad spole enského chování ve škole i p i školních akcích mimo ni. Kompetence pracovní – u itel: vede žáky k využívání získaných v domostí a dovedností ve vztahu k p íprav pro budoucí studium (resp. povolání), p i práci s chemickými látkami a p ípravky (v laboratorním cvi ení) dbá na dodržování pravidel bezpe nosti práce a bezpe né manipulace s nimi, vede žáky k ochran zdraví.

123

Chemie Ro ník:

Sekunda



U ivo:

úvod do studia chemie ur í spole né a rozdílné vlastnosti. látek uvede fyzikální. a chemické. vlastnosti. látek

rozliší fyzikální t lesa a vymezení pojmu chemie látky vlast. látek: barva, uvede p . chemické d je skupenství, rozpustnost a ím se zabývá chemie

rozpozná skupenství látek a jejich zm ny využívá tabulky

ur í skupenství r zných látek vyhledá v tabulkách (u vybraných látek) základní hodnoty a v t chto hodnotách se orientuje

zm ny skupenství: tání, tuhnutí, vypa ování, zkapaln ní, sublimace,.... hodnoty z tabulek: hustota, teplota tání, varu

rozlišuje sm si a chemické látky vypo ítá složení roztok

rozliší r znorodé a stejnorodé sm si rozliší suspenzi, emulzi, p nu, dým, mlhu použije správn pojmy: složka roztoku, rozpušt ná látka, rozpoušt dlo, rozpustnost roztok: koncentrovaný, z ed ný, nasycený, nenasycený

r znorodé a stejnorodé sm si složky sm si hmotnostní zlomek všechny pojmy, které jsou ve vedlejším sloupe ku

vysv tlí faktory ovliv ující rozpoušt ní pevných látek

aplikuje poznatky o dtto jako ve vedlejším vlivu teploty, míchání a sloupe ku plošného obsahu povrchu rozpušt né látky na rychlost jejího rozpoušt ní p i použití v praxi

uvede p íklady odd lování složek sm sí v praxi

navrhne postup odd lení složek sm sí v b žném život uvede p íklady chemických výrob založených na odd lování složek sm sí

usazování filtrace destilace krystalizace sublimace

124

Poznámky


úvod do obecné chemie + anorganická chemie používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech

popíše složení atomu a vznik kationt a aniont z neutrálních atom

atomy molekuly atomové jádro: protony, neutrony el. obal:elektrony, valen ní elektrony ionty

rozlišuje chemické prvky a chem. slou eniny a pojmy užívá ve správných souvislostech

používá zna ky a názvy vybraných chem. prvk vyhledá v tabulce názvy prvk ke známým protonovým ísl m a zapíše správn ke zna ce prvku protonové íslo

chem. prvky vybrané názvy a zna ky prvk protonové íslo

orientuje se v periodické tabulce prvk

rozliší chem. zna ku prvku a chem. vzorec slou eniny odvodí chem. složení látky ze vzorce chem. slou eniny rozliší periody a skupiny v PSP vyhledá známé prvky s podobnými vlastnostmi

chem. prvek chem. slou enina – uspo ádání periodické tabulky

rozpozná vybrané kovy a nekovy

rozliší kovy a nekovy a uvede p íklady praktického využití vybraných kov , slitin a nekov

kovy: Fe, Al, Zn, Cu,Ag, Au slitiny: mosaz, bronz, dural nekovy: H, O, N, Cl, S,C

porovná vlastnosti a použití prakticky významných oxid

ur í oxida ní ísla atom prvk v oxidech zapíše z názv vzorce oxid a naopak

názvosloví oxid oxida ní íslo

posoudí vliv významných zástupc oxid na životní prost edí

popíše vlastnosti a použití vybraných oxid posoudí vliv n kterých oxid na životní prost edí

praktický význam oxid skleníkový efekt

vysv tlí vznik kyselých deš uvede jejich vliv na životní prost edí a uvede opat ení, kterými jim lze p edcházet

popíše vlastnosti a použití vybraných kyselin bezpe né ed ní jejich koncentrovaných roztok a první pomoc

názvosloví kyselin a zásad kyselost a zásaditost roztok pH a indikátory pH 125

ENVI

p i poleptání t mito látkami vysv tlí vznik kyselých deš zhodnotí vliv na životní prost edí popíše vlastnosti a použití vybraných hydroxid

Ro ník: Tercie Anorganická chemie(soli) + obecná chemie výstupy RVP ZV žák:


vlastnosti, vzorce, názvy a použití prakticky významných kyselin a hydroxid

Chemie

U ivo:

neutralizace soli bezkyslíkatých a kyslíkatých kyselin vznik solí názvy a vzorce síran , dusi nan , uhli itan a halogenid ur í významné zástupce vysv tlí rozdíl mezi vlastnosti, použití solí tvrdou a m kkou vodou vybraných solí používaných v praxi prakticky d ležité soli pr myslová hnojiva stavební pojiva: malta, sádra, beton keramika zhodnotí využívání ovládá a používá redoxní reakce základní pojmy uvede redoxních reakcí v praxi oxidace a redukce p íklady prakticky používá adu reaktivity elektrolýza d ležitých redoxních kov k ur ení redoxních galvanický lánek reakcí vlastností kov redoxní vlastnosti kov uvede redoxní vlastnosti provede jednoduché a nekov kov a nekov redoxreakce v laborato i ada nap tí kov získávání kov z rud redoxní reakce a koroze kov vypo ítá uplat uje chem.výpo ty látkové množství hmotnost/objem výchozí p i ešení praktických i molární hmotnost látky nebo produktu teoretických problém molární objem vyjád í množství látky zapíše chem.rovnicemi látková koncentrace látkovou koncentrací chem.reakce výpo ty z chem.rovnic provádí základní dopo ítá chem.rovnice s chem.výpo ty využitím zákona zachování hmotnosti využije zápisu chem.rovnice p i ešení zapíše rovnicí vznik solí zapíše chem.rovnicí neutralizaci zapíše vybrané soli vzorcem a naopak

126

Poznámky


uvede základní podmínky pr b hu ch.reakce a faktory ovliv ující její rychlost vyjád í tepelné zabarvení ch. reakce zapíše iontovou rovnici ch. reakce zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráb ných paliv jako zdroj energie zhodnotí význam jaderné energie

úloh vyhledá a uvede reakce rychlé a pomalé, exo-a endotermické uvede význam katalyzátor a jejich využití v praxi

vyhledá a uvede p íklady produkt pr myslového zpracování ropy a zemního plynu

Úvod do organické chemie – uhlovodíky rozliší anorg. a rozliší nejjednodušší uhlovodíky org.slou eniny uvede jejich zdroje, uvede vzorce nejjednodušších vlastnosti a použití, uhlovodík (methan, vysv tlí jejich souvislost ethan, propan, butan, s automobilismem ethylen, acetylen, benzen, naftalen), dále vlastnosti a použití

rychlost chem. reakce faktory ovliv ující pr b h chem.reakce srážková teorie tepelné zabarvení chem.reakcí katalyzátory iontový zápis ch.reakce zdroje energie molární teplo ch.reakce uhlí,ropa,zemní plyn jaderná energie fosilní a recentní zdroje energie

ENVI (základní podmínky života )

charakteristika org.slou enin uhlovodíky: alkany, cykloalkany, alkeny, alkyny, areny uhlovodíky a automobilismus

Poznámka: Osobnostní a sociální výchova (sociální a morální rozvoj ) – pr b žn .

127

Ro ník:

Kvarta



Seznámí se s r znými deriváty uhlovodík Rozliší a charakterizuje jednotlivé skupiny p írodních látek Rozumí významu chemie v praktickém život lov ka Pochopí chemii jako p írodní v du, její historii a základní zákony

Chemie U ivo:

Osvojí si základní názvosloví r zných Deriváty uhlovodík : derivát uhlovodík , -halogenderiváty vyjmenuje typické zástupce derivát , jejich -hydroxyderiváty -karbonylové vlastnosti a využití slou eniny Zná vlastnosti, výskyt a -karboxylové kyseliny a použití sacharid, lipid a jejich deriváty protein P írodní látky: -sacharidy Rozliší b žné typy plast a syntetických -lipidy vláken a zná jejich -proteiny využití, vysv tlí p sobení b žných lé iv Chemie v praxi: a drog, popíše ú inek - plasty detergent a rozliší - syntetická vlákna jednotlivé skupiny - lé iva pesticid - detergenty - pesticidy Objasní vznik a vývoj chemie jako v dy, - drogy základní chemické zákony a pojmy, Chemie jako v da pochopí základní principy anorganického názvosloví

128

Poznámky


ENVI – Lidské aktivity a problémy životního prost edí GLOB - Evropa a sv t nás zajímá MEDI – Interpretace vztahu mediálních sd lení a reality, Stavba mediálních sd lení, Tvorba mediálních sd lení


ESTETICKÁ VÝCHOVA HUDEBNÍ Obsahové vymezení Vyu ovací p edm t hudební výchova vychází ze vzd lávacího oboru Hudební výchova (RVP ZV) a Hudebního oboru (RVP GV), které jsou sou ástí vzd lávací oblasti Um ní a kultura. P edm t podn cuje a rozvíjí p irozenou pot ebu setkávání s hudbou, sm uje k tomu, aby žáci kultivovali své estetické vnímání a rozvíjeli své hudební schopnosti, cít ní a tvo ivost. Žáci kultivují sv j hlasový, p vecký projev, rozvíjejí smysl pro rytmus, získávají p edstavu o vztazích v hudb , seznamují se hloub ji s hudebními nástroji a t lesy a nabývají poznatky o jednotlivých slohových obdobích a významných osobnostech naší i sv tové hudby. Sou ástí hodin je individuální i skupinová innost, která se realizuje prost ednictvím hry na melodické i rytmické nástroje, jednohlasým i vícehlasým zp vem, mnohdy dopln ným i o pohybovou innost. U itel vede žáky ke komplexnímu vnímání hudebního díla a k poznávání hudby ve vztahu k dalším um leckým obor m. Sou ástí realizace vzd lávacího obsahu jsou pravidelné návšt vy koncert a p ímé ú inkování student jak nižšího, tak vyššího gymnázia, na váno ní akademii (divadelní p edstavení, zpívání a hraní na nástroje). asové a organiza ní vymezení Estetická výchova hudební se vyu uje povinn od primy do kvarty. Ve vyšších ro nících osmiletého gymnázia je p edm tem povinn volitelným v kvint a sext . P i výuce hudební výchovy jsou t ídy p lené. Studenti primy mají povinn hudební výchovu dv hodiny týdn , studenti sekundy jednu hodinu za trnáct dní s tím, že v druhém týdnu se v nují nácviku spole enských tanc , který se objevuje ve spole ném známkovém ohodnocení. Studenti tercie a kvarty jednu hodinu týdn Výuka probíhá ve t ídách, ve kterých je dostupný melodický nástroj (klavír). prima 2 hodiny sekunda 1 hodina tercie 1 hodina kvarta 1 hodina Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: seznamuje studenty se základními pojmy a vztahy v hudb (jednoduchý rytmus a melodie, hudební výrazové prost edky, vlastnosti tón …), klade d raz na osvojování poznatk jak teoreticky, tak p edevším prakticky, a to prost ednictvím poslechových i vlastních tv r ích aktivit, pracuje s hudebními termíny a symboly, poznatky se prohlubují a uvád jí do souvislostí, takže žák postupn získává komplexní p edstavu o hudebním díle, uv domuje si souvislosti mezi jednotlivými jevy a na základ získaných informací a jejich pochopení dokáže zaujmout vlastní p ístup k hudebnímu dílu, dává žák m možnost prezentovat vlastní práci (referáty, vlastní skladby a jejich úpravy, vystoupení na váno ní akademii apod.). Kompetence k ešení problém – u itel: u itel prezentuje hudbu také v kontextu dalších um leckých obor – výtvarného um ní, literatury. Hudební díla studenti hodnotí a porovnávají z r zných hledisek, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky a na základ toho si vytvá í vlastní úsudek. P i vlastním tv r ím uchopení hudebního díla zase využívají získaných praktických dovedností . Kompetence komunikativní, sociální a personální – u itel: u itel vede žáky k srozumitelné formulaci vlastních myšlenek a názor . V diskusi se žák potom vyjad uje výstižn , souvisle a kultivovan a naslouchá názor m druhých lidí, 129

výuka u itele vede také k aktivnímu p stování hudby prost ednictvím skupinových aktivit (hra na nástroje, nácvik vícehlasu…), což vede žáky k vzájemné spolupráci a nutnosti respektovat druhé. Každý se m že zapojit do hudebních inností, od držení jednoduchého rytmu až po složité rytmické modely i hudební improvizace, od jednohlasých písní k složit jším vícehlas m. Každý z žák se tak podílí na výsledku innosti . Kompetence ob anské- u itel: kultivuje vkus a estetické vnímání student , nabízí žák m prostor pro vyjád ení názor , postoj a estetických soud , seznamuje s hudebním d dictvím naší zem , studenti poznávají a respektují naše hudební tradice, charakter národní hudby a prohlubují své poznatky o významných osobnostech eské hudby. Ve výuce hudební výchovy se setkávají také s hudebními projevy jiných národ , mohou tak vnímat shody i rozdíly v hudební e i a p edevším také blíže poznat kulturu r zných etnik Kompetence pracovní – u itel: rozvíjí u žák abstraktní myšlení, schopnost analýzy a syntézy, tvo ivost, kultivuje jejich estetické cít ní a u í je vzájemné toleranci a spolupráci. Získané znalosti zkušenosti pak mohou žáci využít v dalších oborech i v osobním a profesním život .

130

Estetická výchova hudební Ro ník:

Prima



-využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti p i hudebních aktivitách (vokální, instrumentální, hudebn pohybové, poslechové innosti).

- zpívá dle svých dispozic intona n ist a rytmicky p esn v jednohlase i vícehlase, v dur i moll tóninách.

Vokální: - uplat uje získané p vecké dovednosti a návyky p i zp vu i p i mluvním projevu v b žném život .

- reprodukuje na základ svých individuálních hudebních schopností a dovedností r zné motivy, témata i ásti skladeb, vytvá í a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace, orientuje se v zápise písní a skladeb.

Instrumentální: - dle svých individuálních schopností a dovedností realizuje písn a skladby r zných žánr .


rytmus – rytmické slabiky, rytmická ozv na, hra na t lo, rytmus a slovo ( íkadla)

eský jazyk – rytmus a slovo( íkadla a jejich deklamace, vytvá ení nových text íkadel, texty písní), správná artikulace a její vliv na zp v Výtvarná výchova – periodizace d jin hudby ve srovnání s výtvarným um ním(vzájemná propojenost), kreslíme, co slyšíme (pohyb melodie,barvy nástroj – jak zní,zaznamenáváme barevn ) Ob anská výchova – lidové tradice (tanec,texty písní) Pr ezová témata: GLOB, OSV, MULT

zp v - solmiza ní slabiky, rozezpívání, dechová a hlasová cvi ení, jednohlasé písn lidové i um lé, hlasová hygiena poslech – co slyšíme,když posloucháme(výrazové prost edky v hudb ),reprodukce tón seznámení s hudebními nástroji, hra na Orffovy nástroje, reprodukce a realizace skladeb a písní na hudební nástroje notový zápis (píšeme správn noty a pomlky, takty, dur stupnice, intervaly, hudební názvosloví)

Hudebn pohybové: - na základ svých individuálních hudebních a pohybových schopností a dovedností p edvádí jednoduché hudebn pohybové kreace.

- na základ svých individuálních hudebních a pohybových schopností a dovedností realizuje jednoduché hudebn pohybové improvizace, reprodukuje.

Poznámky

U ivo:

hudebn pohybové improvizace

- vnímá užité hudebn výrazové prost edky a charakteristické 131

sémantické prvky, chápe jejich význam v hudb a na základ toho p istupuje k hudebnímu periodizace d jin hudby, dílu jako k logicky jednotlivá slohová utvá enému celku období, hudba a jiná um ní Poslechové: - za adí slyšenou hudbu - orientuje se v proudu do ur itého stylového zn jící hudby. období Je schopný vnímat souvislosti mezi hudbou a jinými druhy um ní.

132


Ro ník:

Sekunda



U ivo:

Využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti p i hudebních aktivitách (vokální, instrumentální, hudebn pohybové, poslechové innosti).

Zpívá dle svých dispozic intona n ist a rytmicky p esn v jednohlase i vícehlase, v dur i moll tóninách.

rytmus – jednoduché i složit jší rytmické skladby s instrumentálním doprovodem

Vokální: Uplat uje získané p vecké dovednosti a návyky p i zp vu i p i mluvním projevu v b žném život .

Reprodukuje na základ svých individuálních hudebních schopností a dovedností r zné motivy, témata i ásti skladeb, vytvá í a volí jednoduché, ale i složit jší doprovody, orientuje se v zápise písní a skladeb, v hudebním názvosloví.

Instrumentální: Dle svých individuálních schopností a dovedností realizuje písn a skladby r zných žánr .

Hudebn pohybové: Na základ svých individuálních hudebních a pohybových schopností a dovedností p edvádí hudebn pohybové kreace.


zp v - rozezpívání, dechová a hlasová cvi ení, jednohlasé i vícehlasé písn lidové a um lé (klasická a moderní populární hudba) , kánon poslech – rozliší barvu zvuku jednotlivých nástroj ve zn jící hudb , seznámení s partiturou seznámení s hudebními nástroji-akustické a elektro nástroje a jejich využití,rozpozná jednotlivé nástroje a nástrojové skupiny orchestru, realizace skladeb a písní na hudební nástroje

Na základ svých individuálních hudebních a pohybových schopností a dovedností realizuje jednoduché, ale i složit jší hudebn pohybové improvizace nebo tane ní choreografie.

Poznámky

Zápis písní a skladeb – hudební teorii (noty a jejich zápis, stupnice, intervaly, hudební názvosloví, hudební zna ky) uplat uje nejlépe v praxi (orientace ve zpívaných a hraných skladbách a písních.

133

eský jazykjazykolamy Výtvarná výchova – d jin hudba ve srovnání s výtvarným um ním(vzájemná propojenost), kreslíme, co slyšíme (pohyb melodie, barvy nástroj – jak zní, zaznamenáváme barevn )

hudebn pohybové improvizace a nácvik tane ní choreografie – tanec spole enský, latinskoamerický

orientuje se v základním rozd lení klasická a Poslechové: moderní populární Vnímá užité hudebn Orientuje se v proudu hudba, hudba artificiální výrazové zn jící hudby. a nonartificiální, nejlépe prost edky formou poslechových Je schopný vnímat ukázek a jejich souvislosti mezi hudbou a charakteristické sémantické prvky, chápe sémantickým rozborem a jinými druhy um ní. jejich význam v hudb a na základ toho p istupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvá enému celku

Za adí slyšenou hudbu do ur itého stylového období

134


Ro ník:

Tercie








U ivo:

Poznámky


rytmus – jednoduché i složit jší rytmické skladby s instrumentál.doprovodem

zp v - rozezpívání, dechová a hlasová cvi ení, písn klasické a moderní populární hudby, kánon ZSV – spole enské normy Hra na nástroje-realizace eský jazykskladeb a písní moderní a propojenost literatury klasické hudby na hudební a hudby ve nástroje. sloh.obdobích Výtvarná výchova – d jiny hudby v kontextu s výtvarným um ním, vzájemná propojenost D jepis-d jiny hudby v historickém.kontextu Pohyb – jednoduché hudebn pohybové sestavy Pr ezová témata: (moderní populární hudba GLOB, OSV, MULT v jednoduchých choreografiích, klasická hudba)

Na základ svých individuálních hudebních a Hudebn pohybové: pohybových schopností Na základ svých a dovedností realizuje individuálních jednoduché, ale i hudebních a pohybových schopností složit jší hudebn a dovedností p edvádí pohybové improvizace nebo tane ní hudebn pohybové choreografie. kreace. 135

Poslechové: Orientuje se v proudu zn jící hudby. Je schopný vnímat souvislosti mezi hudbou a jinými druhy um ní.

D jiny a styly moderní populární hudby (poslechové ukázky) v kulturn spole enském kontextu. D jiny klasické hudby(základní informace, úvod do klasické hudby). Vnímá užité hudebn Student si vytvá í vlastní výrazové výb r poslechových prost edky ve skladeb (pro sebe nebo skladbách r zných pro ostatní-hudební hudebních žánr , styl . ankety) Za adí slyšenou hudbu do ur itého stylového období


T ída:

Kvarta








U ivo:

Poznámky


rytmus – jednoduché i složit jší rytmické skladby s instr.doprovodem

zp v - rozezpívání, dechová a hlasová cvi ení, písn klasické a moderní populární hudby, kánon, zp v v lidovém dvojhlasu a vícehlasé písn

Hra na nástrojepoznávání hudby jednotlivých slohových období (doprovod a zp v na melodické a rytmické nástroje) 136

ZSV – spole enské normy eský jazykpropojenost literatury a hudby ve sloh.obdobích Výtvarná výchova – d jiny hudby v kontextu s výtvarným um ním, vzájemná propojenost D jepis-d jiny hudby v historickém.kontextu Pr ezová témata: GLOB, OSV, MULT

Hudebn pohybové: Na základ svých individuálních hudebních a pohybových schopností a dovedností p edvádí hudebn pohybové kreace.

Na základ svých individuálních hudebních a pohybových schopností a dovedností realizuje jednoduché, ale i složit jší hudebn pohybové improvizace nebo tane ní choreografie.

Pohyb –hudebn pohybové sestavy (moderní populární hudba v jednoduchých choreografiích, klasická hudba)

D jiny a styly moderní populární hudby. D jiny klasické hudby. Vnímá užité hudebn Poznávání hudby výrazové jednotlivých slohových Poslechové: prost edky ve skladbách období (také Orientuje se v proudu r zných hudebních prost ednictvím zp vu a zn jící hudby. žánr , styl . hry na melodické a Je schopný vnímat rytmické nástroje). souvislosti mezi hudbou Za adí slyšenou hudbu a jinými druhy um ní. do ur itého stylového období

137


ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ Obsahové vymezení Vychází z oblasti Um ní a kultura a ze Školního vzd lávacího programu Gymnázia eskolipská.Výtvarná výchova umož uje specifické poznávání a komunikaci, realizované um leckými prost edky.Ve výtvarných innostech jsou rozvíjeny schopnosti vyjad ování se pomocí bod , linií, tvaru, barvy atd.Nabízí tedy jiné ne pouze racionální poznávání sv ta, p i emž je nezastupitelnou sou ástí lidské existence, jako výsledek duchovní innosti i jako neodd litelná sou ást každodenního života. Výtvarný proces poskytuje individuální sebevyjád ení, podporuje tvo ivost a vede jedince k osobitému pohledu na sebe sama i na okolní sv t.Toto je realizováno samostatnou inností i prací ve skupinách, kdy se žák u í spolupracovat s ostatními. V p edm tu EVV je nejvíce zastoupena OSV v tématech Sebepoznání a sebepojetí a Kreativita. Ve Výchov k myšlení v evropských a globálních souvislostech se zabýváme p edevším Evropa a sv t nás zajímá. V Multikulturní výchov využíváme skupinovou práci v tématu Lidské vztahy a téma Multikulturalita je napl ováno návšt vami výstav a galerií. Enviromentální výchova je zastoupena tématy Ekosystémy, Základní podmínky života a Lidské aktivity a problémy životního prost edí. asové a organiza ní vymezení Výtvarná výchova je za azena v prim , tercii a kvart s dotací 1 hodina týdn , v sekund s dotací 2 hodiny týdn . prima 1 hodina sekunda 2 hodiny tercie 1 hodina kvarta 1 hodina Výtvarná výchova je povinný p edm t, t ídy jsou p lené.Výuka probíhá ve dvou u ebnách EVV, které jsou vybaveny hrn í skými kruhy, grafickými lisy a výtvarným materiálem.V další, menší místnosti, je umíst na vypalovací pec.Sou ástí realizace vzd lávacího obsahu jsou návšt vy výstav i stálých expozic. Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: motivuje žáky k poznávání historie estetického tvo ení (vývoj výtvarné kultury, architektury) motivuje žáky ke sledování vývoje sou asného um ní, u í žáky tolerantn p ijímat názory nebo kritiku druhých a vzít si z toho pou ení , vede žáky k sebekritickému hodnocení dosažených cíl , žák m jasn formuluje požadavky, používá správn pojmy. Kompetence k ešení problém – u itel: u í žáky rozvíjet individuální schopnosti, fantazii, intuici v tv r ích innostech, u í aktivn nacházet alternativní ešení (varianty), vede žáky i k poznávání a ov ování si originálních postup . Kompetence komunikativní – u itel: vybízí žáka k prezentaci a obhajob celé školy i na ve ejnosti.

estetického projevu i vlastního názoru v rámci kolektivu t ídy,

Kompetence sociální a personální – u itel: umož uje pracovat v týmu, kde žáci uplat ují své individuální schopnosti, v domosti, dovednosti 138

u í spolupracovat konstruktivn na stanovených cílech, vede žáky k toleranci názoru druhých a k empatii, u í sebereflexi prost ednictvím vlastní výtvarné innosti, podn cuje žáky k tvo ivému ovliv ování pracovního a životního prost edí, pomáhá žák m organizovat spole nou innost. Kompetence ob anské – u itel: podporuje u žák rozvíjení etických, kulturních a duchovních hodnot, u í žáky zaujímat postoje ke kulturním i ekologickým otázkám sou asnosti, rozvíjí u žák vkus v každodenním život (oblékání, interiéry, prost edí školy, bydlišt atd.). Kompetence pracovní – u itel: pomáhá žák m rozvíjet manuální dovednosti, cit pro materiál, pohyb, formu a výraz, podporuje rozvíjení citu pro mnohotvárnost estetického vyjád ení, rozvíjí schopnost žák organizovat si sv j pracovní prostor.

139

Ro ník:

Prima



Výtvarná výchova U ivo:

-zkouší, nacvi uje a rozvíjí kresebné - p i vlastních tv r ích studie,linie, tvary-jejich innostech pojmenovává rozvržení v ploše, jejich vizuáln obrazového vztahy, kontrast, rytmus vyjád ení ( dále VOV), porovnává je na základ - seznamuje se s teorií vztah – sv tlostní barev, základní a pom ry, barevné dopl kové, teplé a kontrasty, propor ní studené vztahy. - seznamuje se a - osobitost svého kombinuje jednoduché vnímání uplat uje plošné kompozice - rozvíjí manuální v p ístupu k realit , z geometrických tvar , dovednosti, cit pro k tvorb a interpretaci zkouší jejich azení, materiál, formu a výraz. VOV, volí a kombinuje rytmus, prolínání, - u í se zorganizovat prost edky. množení, sv tlostní a sv j pracovní prostor, barevné kvality, textury - nalézá a do spolupracovat v týmu, – jejich jednoduché komunikace ale i uplatnit své vztahy, podobnost, v sociálních vztazích individuální schopnosti, kontrast, jejich zapojuje obsah VOV, v domosti, dovednosti. kombinace a prom ny která samostatn - u í se tolerovat názory v ploše vytvo il, vybral i druhých, ale také obhájit upravil. - rozlišuje pojmy – sv j estetický projev, kresba, malba , objekty, - vybírá, vytvá í a názor a nebojí se ho ilustrace text , , pojmenovává co nejširší prezentovat. skulptura, plastika, škálu prvk VOV a rozvíjí individuální comics, koláž. jejich vztah , uplat uje schopnosti, fantasii, je pro vyjád ení - v komunikaci se intuici v tv r ích vlastních zkušeností, spolužáky, v rámci innostech vjem p edstav a skupin, nichž se žák poznatk , variuje r zné - výtvarn se vyjad uje pohybuje, vysv tluje vlastnosti prvk a jejich k lidovým tradicím a výsledky tvorby podle m svátk vztah pro získání svých schopností a osobitých výsledk . zam ení - užívá VOV -v dom vnímá a k zaznamenání uplat uje mimovizuální vizuálních zkušeností, podn ty p i vlastní zkušeností získaných tvorb ; reflexe ostatních ostatními smysly a um leckých okruh k zaznamenání podn t (hudebních, literárních). z p edstav a fantasie. - tematické práceVánoce, Velikonoce - dekorativní p edm ty, výzdoba školy, interiér

140

Poznámky


OSV – sebepoznání a sebepojetí, kreativita GLOB – Evropa a sv t nás zajímá. MULT – Lidské vztahy, multikulturalita. ENVI – ekosystémy - výtvarné vyjád ení hudebních motiv , literárních inspirací

Ro ník:

Sekunda



-vybírá, kombinuje a nalézá vhodné prost edky pro vyjád ení vizuálního ztvárn ní svých osobitých p edstav, porovnává a hodnotí jeho ú inky s ú inky existujících i b žn užívaných VOV -užívá vizuáln obrazná vyjád ení k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podn t z p edstav a fantazie -porovnává na konkrétních p íkladech r zné interpretace vizuálního vyjád ení; vysv tluje své postoje k nim -ov uje komunika ní ú inky vybraných, upravených nebo samostatn vytvo ených vizuáln obrazných vyjád ení; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci

U ivo:

-samostatn vybírá techniky, materiál a prvky vizuáln obrazných vyjád ení -kombinuje prvky -správn užívá techniku malby, texturu, míchá a vrství -užívá vizuáln obrazných vyjád ení k zachycení zkušeností získaných pohybem, hmatem a sluchem -osobit stylizuje vizuální skute nost -dokáže vhodn rozvrhnout hlavní motivy v ploše -využívá dekorativní postupy -umí využít znalostí o základních a dopl kových barvách k osobitému vyjád ení -rozvíjí estetické cít ní -zobrazuje vlastní fantazijní p edstavy a odhaluje interpreta ní kontext vlastního vyjád ení -výtvarn se vyjad uje k lidovým tradicím a svátk m

Ro ník:

Tercie



-nalézá vhodné prost edky pro VOV vzniklá na základ vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplat uje je v plošné,

Výtvarná výchova

-nacvi uje, realizuje kresebné studie, linie, tvar, jejich rozvržení v ploše, jejich vztahy, podobnost, kontrast a rytmus -kombinuje jednoduché plošné kompozice z geometrických tvar , zkouší jejich azení, rytmus, prolínání, množení -rozvíjí citlivost zrakového vnímání s ostatními smysly, hmatreliéf, sluch- výtvarné vyjád ení hudebních motiv , plastická tvorbapapír, hlína, drát, sádra -vybírá, kombinuje detail, polodetail, celek -zobrazuje p írodní motivy, rostliny, neživou p írodu, živo ichy -vyjad uje subjektivní fantastické p edstavy s pomocí r znorodých materiál , kombinuje techniky -tematické práce-Vánoce, Velikonoce -dekorativní p edm ty, výzdoba školy, interiér

Poznámky


OSV-sebepoznání a sebepojetí, kreativita GLOB-Evropa a sv t nás zajímá MULT-lidské vztahy, etnický p vod, multikulturalita ENVI-základní podmínky života, reflexe na hudební díla, zvuky, rytmy

Výtvarná výchova

-samostatn vybírá techniky, materiál a prvky VOV -dokáže využít perspektivu ve svém vlastním výtvarném

U ivo: -nacvi uje, realizuje kresebné studie, linie, tvar, jejich rozvržení v ploše, jejich vztahy, podobnost, kontrast a rytmus 141

Poznámky


OSV-sebepoznání a sebepojetí, kreativita GLOB- Evropa a sv t nás zajímá MULT-lidské vztahy, multikulturalita

objemové i prostorové tvorb -porovnává na konkrétních p ípadech r zné interpretace VOV ;vysv tluje své postoje k nim; p istupuje k nim jako ke zdroji inspirace -uplat uje osobitost svého vnímání v p ístupu k realit , k tvorb a interpretaci VOV; pro vyjád ení nových i neobvyklých pocit a prožitk svobodn volí a kombinuje prost edky -užívá VOV k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podn t z p edstav a fantazie -nalézá vhodnou formu k prezentaci svých VOV a ke komunikaci o jiných VOV

vyjád ení -rozvíjí osobní postoj v komunikaci, jeho utvá ení a zd vod ování; odlišné interpretace VOV v rámci skupin, v nichž se žák pohybuje; jejich porovnání s vlastní interpretací -zkouší ú inek užití prost edk k vyjád ení emocí, pocit , nálad, fantazie, p edstav a osobních zkušeností -výtvarn se vyjad uje k lidovým tradicím a svátk m

Ro ník:

Kvarta



-vybírá, kombinuje a vytvá í prost edky pro vlastní osobité vyjád ení; porovnává a hodnotí jeho ú inky již existujících i b žn užívaných VOV -ov uje komunika ní ú inky vybraných, upravených i samostatn vytvo ených VOV v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich realizaci -porovnává na konkrétních p íkladech r zné interpretace VOV;

-seznamuje se s naukou o lineární perspektiv (pr elní, nárožní) -rozvíjí zkušenost zobrazování objekt do celk v ploše, objemu, prostoru - vyjád ení vztah , pohybu a prom n uvnit a mezi objekty (lineární, sv tlostní, barevné, plastické a prostorové prost edky a prost edky vyjad ující asový pr b h) ve statickém i dynamickém vyjád ení -v dom manipuluje s objekty a jejich umíst ním v prostoru -tematické práceVánoce, Velikonocedekorativní p edm ty, výzdoba školy, interiér

ENVI-lidské aktivity a problémy životního prost edí

Výtvarná výchova U ivo:

-rozlišuje a vybírá typy VOV- objekty, ilustrace text , volná malba, skulptura, comics, grafika -ov uje prom ny komunika ního obsahu, zám ry tvorby a prom ny obsahu VOV vlastních d l i d l výtvarného um ní; historické, sociální a kulturní souvislosti -rozvíjí osobní postoj v komunikaci, jeho utvá ení a zd vod ování;odlišné interpretace VOV

-zdokonaluje a realizuje kresebné studie, linie, tvar, jejich rozvržení v ploše, jejich vztahy, podobnost, kontrast a rytmus -dále rozvíjí zkušenost zobrazování objekt v ploše , objemu a prostoru -vyjad uje pomocí VOV vztahy a prom ny uvnit a mezi objekty, pomocí lineární, sv tlostní, barevné, plastické a prostorové zkušenosti -v dom manipuluje s VOV i mimovizuálními

142

Poznámky


OSV- sebepoznání a sebepojetí, kreativita GLOB - Evropa a sv t nás zajímá MULT - lidské vztahy, multikulturalita. Reflexe na hudební díla, zvuky, rytmy.

vysv tluje své postoje k nim sv domím osobní, spole enské a kulturní podmín nosti svých hodnotových soud -užívá prost edky pro zachycením jev a proces v prom nách a vztazích , k tvorb užívá n které metody uplat ované v sou asném výtvarném um ní a digitálních médiích – fotografie, video -p i vlastní tvorb uplat uje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální p ínos pro tvorbu a interpretaci -interpretuje um lecká VOV sou asnosti i minulosti; vychází p i tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitk -užívá VOV k zaznamenání vizuální zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podn t z p edstav a fantazie

v rámci skupin, v nichž se žák pohybuje; jejich porovnání s vlastní interpretací -v dom vnímá a uplat uje mimovizuální podn ty p i vlastní tvorb ; reflexe ostatních um leckých obor (hudebních, literárních, dramatických) Zkouší ú inek užití prost edk k vyjád ení emocí, fantazie, pocit , nálad, p edstav a osobních zkušeností -výtvarn se vyjad uje k lidovým tradicím a svátk m

podn ty a používá je k sebevyjád ení; reflexe ostatních um leckých obor (hudebních, literárních, dramatických) -tematické práceVánoce, Velikonocedekorativní p edm ty, výzdoba školy, interiér

143


T LESNÁ VÝCHOVA Obsahové a organiza ní vymezení Vyu ovací p edm t t lesná výchova vychází ze vzd lávací oblasti lov k a zdraví vymezené v RVP ZV ze dvou vzd lávacích obor Výchova ke zdraví a T lesná výchova. P edm t T lesná výchova je zam en na optimální rozvoj t lesné, duševní a sociální zdatnosti žák . Žáci mají možnost rozvíjet své pohybové schopnosti a dovednosti, korigovat jednostranné zatížení organismu, eventueln i zdravotní oslabení. Žáci si jasn utvá í vztah ke zdraví a ke zdravému životnímu stylu a umí si preventivn své zdraví chránit. Dokáží si na základ získaných informací vytvo it i názor na zdravotní problematiku menších i v tších skupin a ten obhájit. P edm t t lesná výchova je v prim , sekund , tercii a kvart – nižší gymnázium - vyu ován s asovou dotací 2 hodiny týdn . prima: 2 hodiny sekunda: 2 hodiny tercie: 2 hodiny kvarta: 2 hodiny Gymnázium nemá sportovní zam ení. Pro výuku je každá t ída rozd lena na dv skupiny podle pohlaví. Ve skupin je po et žák v rozmezí mezi 12ti a 22ti žáky. B hem školního roku probíhá výuka sou asn ve dvou skupinách, výjime n mají výuku t i skupiny sou asn . P i ú asti v projektech jsou žáci rozd leni asto i do koedukovaných skupin. Pro interní pravidelnou povinnou výuku máme k dispozici 3 prostory a 2 prostory mimo školu: velká t locvi na malá t locvi na galerie venkovní víceú elové h íšt a atletický ovál Povinnou výuku t lesné výchovy mohou žáci b hem studia dopl ovat sportovními kroužky: Florbal Odbíjená Aerobic Pro pohybov oslabené žáky je ur ena zdravotní t lesná výchova. Všichni žáci absolvují závazn lehkou atletiku, sportovní gymnastiku, ze sportovních her si vyu ující vybírá dv závazné sportovní hry, ostatní okruhy, nejsou-li zvoleny, slouží jako dopl ková pohybová innost pro výuku nepovinných p edm t sportovní hry nebo pro sportovní kurzy. U ivo, které je v t lesné výchov nabízeno žák m: sportovní hry : Kopaná Košíková Odbíjená Florbal Házená Hudba a pohyb Lehká atletika Sportovní gymnastika Plavání Cyklistika – turistika B žecké lyžování 144

Sjezdové lyžování (klasické a carving) Snowboarding Obsahov dopl ují po dobu studia výuku t lesné výchovy tyto projekty: Plavecký výcvik pro primy, Posilování a zdokonalovací plavecký výcvik pro oktávy, tvrtý ro ník ty letého gymnázia. LVVZ je po ádán v sekund – b žecké lyže, sjezdové lyže a v kvint – sjezdové lyže, snowboard a b žecké lyže. Sportovn -cyklistický kurz v sext a v druhém ro níku ty letého gymnázia. Pro vybrané sportovn nadané a pohybov a výkonnostn nejlepší žáky zajiš ujeme ú ast v celopražské sout ži st edoškolské hry mládeže. Jako sou ást vzd lávacího obsahu za azujeme do výuky tato pr ezová témata a jejich tématické okruhy: Osobnostní a sociální výchova - Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, um ní poznávat a u it se, sociální komunikace, seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém , spolupráce a sout ž, zodpov dnost v i sob i druhým, morálka všedního dne Mediální výchova a ob její složky, v domostní i dovednostní Výchovné a vzd lávací strategie: Výchovné a vzd lávací strategie, jimiž školní vzd lávací program rozvíjí a utvá í klí ové kompetence svých žák , odpovídají koncepci školy. Z d vodu, že na školu p icházejí kvalitní žáci, n kdy i s mimo ádným nadáním, klademe p i výuce d raz na p im ené postupy, formy i metody a to jak v rovin vzd lávací, tak i výchovné. U itel realizuje spole né postupy /metody a formy/, které vedou ve vyu ovacím p edm tu t lesná výchova k utvá ení (na nižším gymnáziu) a rozvíjení (na vyšším gymnázium) klí ových kompetencí žák . Výuka t lesné výchovy na gymnáziu se bezprost edn dotýká všech klí ových kompetencí vzd lávání. Kompetence k u ení u itel vytvá í prostor pro dostate né osvojování pohybových dovedností správnými metodickými postupy v t lesné výchov a opakováním nau ených pohybových dovedností, u itel vede žáky k poznání vlastní fyzické a pohybové výkonnosti, u itel nechá žáky samostatn vybrat vhodné kondi ní, posilovací nebo relaxa ní cviky pro rozcvi ení, u itel vhodnou motivací p edstavuje žák m t lesnou aktivitu jako prost edek kompenzace psychického zatížení a jako vlastní uspokojení , u itel, za azováním vhodných sportovních aktivit posiluje u žák sebekontrolu a sebeovládání, u itel vhodn zvolenou zát ží p i cvi eních vede žáky k rozpoznání zdraví prosp šné i zdraví ohrožující t lesné aktivity, u itel vede žáky k zodpov dnosti za své zdraví jako nejd ležit jší životní hodnoty, u itel vede k hygien p i t lesné výchov , k otužování p i t lesné výchov a sportovních kurzech a dodržování zásad bezpe nosti p i cvi ení v t lesné výchov , u itel vlastním p ístupem ke sportovním aktivitám je žák m osobním p íkladem. Kompetence k ešení problém u itel navozuje problémové situace, které motivují žáky k týmové spolupráci, nutnosti stanovit taktiku hry, u itel vytvá í herní situace a problémy, které žáci musí ešit (nap . sestavováním družstev z rozdíln technicky a fyzicky výkonných žák ), u itel umož uje žák m podílet se na p íprav vlastních sportovních akcí - plánovat, realizovat a hodnotit tyto akce, u itel p id lením role rozhod ího u í žáky jednat p im en ve vypjatých situacích, u itel p id lením role organizátora umož uje žák m hájit své stanovisko, vyjád it sv j názor. Kompetence komunikativní 145

u itel dbá na kulturní vyjad ování v hodinách t lesné výchovy, u itel dbá, aby se žáci vyjad ovali p esn , konkrétn , jednozna n a srozumiteln používáním správného názvosloví t lesné výchovy, u itel,za azováním mezit ídních i celoškolních sout ží a turnaj , podporuje vzájemnou komunikaci mezi v kov rozdílnými skupinami žák u itel, d razem na dodržování pravidel vede žáky ke h e v duchu „fair – play“ Kompetence sociální a personální u itel podporuje sportovní innosti ve skupinách, kde je nutná spolupráce a podíl celé skupiny na dosaženém výsledku: p i lyža ských kurzech, p i sportovních turnajích, p i sout žích u itel v hodinách TV za azuje cviky, které vedou žáka k vzájemné pomoci - dopomoc a záchrana, u itel vyžaduje v hodinách dodržování pravidel bezpe nosti , u itel umožní žák m podílet se na vytvá ení pravidel chování p i sportovních innostech, u itel podporuje možnost zapojení i nepr bojných a málo iniciativních žák a rozvíjí jejich schopnost zastávat r zné role, (obm ováním vedoucích žák v družstvech ) u itel vede žáky k týmové spolupráci, u itel podporuje vzájemnou pomoc žák , vytvá í situace, kdy se žáci vzájemn pot ebují. Kompetence ob anské a pracovní u itel netoleruje v hodin sociáln patologické jevy, nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci, u itel d sledn dbá na dodržování pravidel chování, u itel uplat uje pozitivní hodnocení a motivaci žák , u itel usm r uje chování žák v krizových nebo zdraví a život ohrožujících situacích, u itel praktickými ukázkami a modelovými situacemi seznamuje žáky s technikou první pomoci, u itel vyžaduje vhodné sportovní vybavení pro výuku, u itel za azuje na konci vyu ovací hodiny její hodnocení, u itel vede žáky podle možností k sebehodnocení, u itel vede žáky vhodnou motivací k postupnému pohybovému sebezdokonalování a posiluje jejich sebev domí, u itel dohlíží na to, aby p íprava cvi ebního ná adí spl ovala zásady bezpe nosti, a tím vede žáky k ochran zdraví, u itel vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci, žádnou prací netrestá, kvalitní práci pochválí. Formy realizace p edm tu t lesná výchova na naší škole jsou: Vyu ovací hodina Sout ž Turnaj Kurz asové vymezení p edm tu t lesná výchova na osmiletém gymnáziu: Tvorba osnov je limitována nejen pro každého žáka, ale pro každou skupinu žák . Ti jsou k pohybu p edur eni somatotypem, genetickými p edpoklady, konkrétní etapou svého pohybového vývoje i svým aktuálním zdravotním stavem. Pokud žáci nedosahují pot ebné pohybové a výkonnostní úrovn v dané pohybové aktivit , není jim u ivo nabízeno a naopak, pokud žáci požadovanou úrove p esahují, pak je jim nabízeno u ivo pro pokro ilé, u ivo navíc. Pro konkrétního žáka m že u itel p íslušné u ivo ze zdravotních d vod upravit. Skute né asové rozvržení z stává na u iteli, který zná dokonale každého žáka i skupinu žák , m že je pr b žn sledovat, hodnotit a fundovan rozhodnout o dalším asovém postupu. Vyu ující t lesné výchovy musí ve svém tematickém plánu pro danou skupinu žák p izp sobit také u ivo i výstupy dané kategorie její výkonnosti. Obsahov dopl uje výuku t lesné výchovy lyža ský výcvikových zájezd pro žáky sekundy. 146

Gymnázium po ádá pro žáky váno ní turnaj ve volejbale a ve fotbale a dále eskolipskou olympiádu v lehké atletice a v r zných sportovních aktivitách. Pro vybrané sportovn nadané a výkonnostn nejlepší žáky zajiš ujeme ú ast v celopražské sout ži POPRASK .

147

Ro ník:

Prima



T lesná výchova U ivo:

- využívá své individuální pohybové schopnosti a dovednosti p i pohybových aktivitách

- usiluje pomocí konkrétních postup o zlepšení výkonu ,o optimální rozvoj pohybových schopností, hlavn obratnosti, rychlosti, síly a - uplat uje získané pohybové dovednosti a vytrvalosti a také o rozvoj návyky p i pohybových herních inností jednotlivce aktivitách - cvi í dle svých dispozic, usiluje o ladný pohybový - dle svých projev a správné individuálních schopností a dovedností technické provedení daného cviku, realizuje cviky a snaží pohybového prvku a se o dosažení herní innosti. požadovaných výkon - seznamuje se s rizikovými faktory - usiluje o optimální pohybových aktivit rozvoj pohybových ovliv ujících bezpe nost schopností a p i Tv, o co nejlepší koordinaci - osvojuje si cvi ební pohybu prvky eliminující svalová poran ní - snaží se pomocí - realizuje na základ konkrétních postup o svých individuálních zlepšení výkonu pohybových schopností a dovedností r zné cviky a herní innosti - rozvíjí pohybové p edpoklady a - sám usiluje o pohybové dovednosti sebezdokonalení, rozvíjí prost ednictvím si individuální sout živých forem p edpoklady pro danou cvi ení pohybovou aktivitu - snaží se o dokonalou estetickou koordinaci pohybu

Lehká atletika 1) nácvik techniky b hu - atletická abeceda - sprinty, drobná sprint. cvi ení - starty z r zných poloh 2) skok do dálky - násobné odrazy - r zné variace odraz - odrazy jednonož i snožmo 3) hod mí kem - technika odhodu z místa - náp ah a odhod 4) rozvoj vytrvalosti - b hy do 1000 m Gymnastika 1) Pr pravná gymnastika - cvi ení se švihadlem, na lavi kách, na žeb inách - opi í dráha - posilování vlastním t lem 2) Sportovní gymnastika - prostná, p eskok Sportovní hry 1) Kopaná - nácvik H J – herní innost jednotlivce (zpracování, vedení mí e, p ihrávky a st elba 2) Vybíjená - házení a chytání mí e

- absolvuje hodiny výcviku zvolených

Plavání - plavecké zp soby –

- zvládá techniku plavání aspo jedním plaveckým 148

Poznámky


Dodržování zásad bezpe nosti p i pohybové innosti Rozvoj pohybových p edpoklad a dovedností prost ednictvím sout živých forem cvi ení Užívání vhodné výzbroje a výstroje Upev ování správných návyk Omezování negativních návyk a projev ovliv ujících techniku

Snaha o zlepšení koordinace pohyb Rozvoj pohybových schopností – obratnosti, síly a rychlosti Dodržování zásad bezpe nosti p i pohybové innosti

Pochopení a dodržování základních pravidel dané sportovní hry Dodržování zásad bezpe nosti a hygieny p i plavání

Dodržování zásad bezpe nosti a hygieny

plaveckých zp sob v souladu s pohybovými p edpoklady jedince

zp sobem, - provádí odd len práci rukou a práci nohou u vybraného plaveckého zp sobu - provádí souhru paží a nohou u vybraného plaveckého zp sobu - zná rizikové faktory plavání ovliv ující bezpe nost pohybu ve vod , na ty se p ipraví speciálním rozcvi ením s ohledem na p evažující pohybové zatížení - uv domuje si úrove svých plaveckých dovedností

Ro ník:

Sekunda



prsa, znak, kraul - skoky do vody – startovní skok

p i plavání

OSV, MULT

T lesná výchova Poznámky

U ivo:


- správné držení t la, správné dýchání, rozvoj kloubní pohyblivosti - posilování jednotlivých ástí pohybového aparátu - rozvoj vytrvalosti - pr pravná, srovnávací cvi ení, stre ink, uvol ovací cvi ení

- OSV sebepoznání, sebepojetí, psychohygiena – p edcházení stresu, uvoln ní a relaxace

- vstupuje do organizace svého pohybového režimu aktivn , pohybové innosti za azuje pravideln - využívá získané kompenza ní techniky - uplat uje získané pohybové dovednosti a k relaxaci, p ekonání návyky p i pohybových únavy - zlepšuje svou fyzickou aktivitách zdatnost - pod vedením u itele se - dle svých p ipraví na pohybovou individuálních schopností a dovedností innost dle jejího charakteru realizuje cviky a snaží - uvolní zat žované svaly se o dosažení požadovaných výkon - dle svých p edpoklad zlepšuje - usiluje o optimální techniku b hu, skok a rozvoj pohybových hod schopností a o co nejlepší koordinaci - zlepšuje výkony, pohybu b žeckou vytrvalost, techniku odrazu - snaží se pomocí konkrétních postup o zlepšení výkonu - využívá se individuální pohybové schopnosti a dovednosti p i pohybových aktivitách

149

- ENVI vliv ovzduší na zdraví lov ka - dodržuje zásady bezpe nosti p i pohybové innosti - užívá vhodnou výzbroj a výstroj

Lehká atletika 1) nácvik techniky b hu - OSV + MULT - rozvoj kooperace a - b žecká abeceda, sprint, starty z r zných kompetice poloh 2)skok daleký - násobné odrazy, variace odraz , odraz jednonož, snožmo

- rozvíjí pohybové p edpoklady a dovednosti prost ednictvím sout živých forem cvi ení

3)rozvoj vytrvalosti - b h do 1000 m 4)hod mí kem - hod mí kem z rozb hu 5)štafetový b h Gymnastika 1)pr pravná - rozumí názvosloví gymnastika - zvládá záchranu a - cvi ení se švihadly, na dopomoc lavi kách, žeb inách - zlepšuje koordinaci - opi í dráha pohyb - zlepšuje pohybové - posilování vlastním schopnosti – obratnost, t lem síla, rychlost - šplh - zvládá pohybové 2)sportovní gymnastika dovednosti a jejich p esné - prostná provedení - p eskok - dodržuje pokyny u itele - kladina - zvládá základy 3)cvi ení s hudbou aerobních cvi ení - aerobik

Úpoly - p etahy, p etlaky

- uv domuje si význam sebeobrany - uv domuje si zneužití bojových inností

- zvládá H J, základní pravidla, základní gesta rozhod ího, chápe roli v družstvu

- ú astní se lyža ského výcviku

- OSV - dodržuje zásady bezpe nosti - sebekáze

Sportovní hry 1)kopaná - nácvik H J (zpracování, vedení mí e, p ihrávka a st elba 2)p ehazovaná - házení a chytání mí e 3)košíková - p ihrávky, dribling, dvojtakt 4)florbal, ringo, frisbee

- zvládá základy sjezdu a b žeckého lyžování

150

Lyžování - dle organizace pobytu na horách

- OSV + MULT - rozvoj komunikace - dodržování bezpe nosti - komunikace mezi hrá i, mezi hrá em a rozhod ím i soupe em - spolupráci v rámci družstva - fair play Dodržuje bezpe nost po sportovních hrách

- OSV - sebekáze - kompetice

- ENVI - pé e o prost edí - MULT -mezilidské vztahy, snášenlivost, tolerance - OSV - psychohygiena - sebeovládání - seberegulace - sebehodnocení - ešení problém - kooperace - morální rozvoj - v le - kultura pohybu

151

T lesná výchova

Ro ník

Tercie



- využívá se individuální pohybové schopnosti a dovednosti p i pohybových aktivitách

Aktivn organizuje sv j pohybový režim Podporuje aktivn své zdraví Uplat uje vhodné cviky k rozcvi ení Samostatn se p ipraví k rozcvi ení Usiluje o zlepšení své t lesné zdatnosti

- uplat uje získané pohybové dovednosti a návyky p i pohybových aktivitách - dle svých individuálních schopností a dovedností realizuje cviky a snaží se o dosažení požadovaných výkon - usiluje o optimální rozvoj pohybových schopností a o co nejlepší koordinaci pohybu - snaží se pomocí konkrétních postup o zlepšení výkonu - rozvíjí pohybové p edpoklady a dovednosti prost ednictvím sout živých forem cvi ení

U ivo:

Odmítá: uv dom le drogy, zná jejich škodlivost jiné návykové látky

drogy a jiné škodliviny istota ovzduší vhodná pohybová innost

uplat uje bezpe né a vhodné chování i v mén známém prost edí (sportovišt , p íroda, silni ní provoz) p edvídá možnost úrazu zvládá v souladu s individuálními p edpoklady pohybové dovednosti p i h e, sout žení a rekrea ní innosti chápe kondi n i dovednostn náro n jší innosti

innost podporující zdraví: správné držení t la harmonický rozvoj celého t la celkové posilování svalového aparátu prevence disbalance stre ink a zah átí sval uvoln ní svalových skupin vyrovnávací cvi ení

zásady bezpe ného chování p i sportovních akcích školy bezpe né používaní sportovních ná adí a pot eb

innost ovliv ující úrove pohybových dovedností: drobné hry závodivé hry hry rozvíjející obratnost, rychlost posilovací cvi ení

152

Poznámky


Osobnostní rozvoj rozvoj schopnosti sebepoznání ešení problému moje t lo, smyslové vnímání pohybu sebekontrola, organizace vlastního asu

OSV osobnostní rozvoj psychohygiena

komunikace p esv d ování druhých

zvládá techniku jednotlivých disciplín zvyšuje sv j výkon na základ zvládnutí techniky

zvládá obtížn jší prvky dokáže prvky spojit v ad provádí v dom správn zvládá bezpe n záchranu a dopomoc dovede využívat gymnastické Cviky pro rozvoj své zdatnosti a správné držení t la

Lehká atletika 1) nácvik techniky b hu - atletická abeceda - sprinty, drobná sprint. cvi ení - starty z r zných poloh 2) nízký start - sprint 60 m, 3) skok do dálky 4) vrh koulí - technika vrhu z místa - náp ah a odhod 5) rozvoj vytrvalosti - b hy do 1000 m 6) štafetový b h Gymnastika 1) pr pravná gymnastika - cvi ení se švihadlem, na lavi kách, na žeb inách - opi í dráha - posilování vlastním t lem 2) sportovní gymnastika - prostná, p eskok, hrazda, kladina 3)rytmická gymnastika - kondi ní pohyb. innost s hudebním doprovodem 4)aerobik

153

Komunika ní e t la Osobnostní výchova psychohygiena seberegulace (sebekontrola v le) seberealizace sebeorganizace

zvládá herní jednoduché innosti, kombinace ovládá základní pravidla hry respektuje roli v družstvu zapojuje se do hry fair play - zvládá p ípravu h išt (sí ) - rozlišuje úkoly jednotlivých hrá (nahráva , sme a ) - zdokonaluje odbití mí e - zná postavení na h išti - zapojuje se aktivn do hry - respektuje pravidla hry - zvládá situace v družstvu - podílí se na taktice hry chápe základní filozofii úpol. sport dodržuje bezpe nost - uv domuje si nebezpe í zneužití bojových sport

Sportovní hry 1)Basketbal - nácvik H J - driblink, p ihrávky, st elba, dvojtakt 2) Volejbal - technika herních inností jednotlivce - odbití obouru spodem a vrchem, podání spodem, vrchem 3) Kopaná - nácvik H J (zpracování, vedení mí e, p ihrávky a st elba 4) florbal

Úpoly jednoduché pády sout že dvojic p etahy, p etlaky - posilování

154

OSV rozvoj – komunikace, autorita, vysv tlování asertivita kooperace a koopetice (respektování kolektivu, zvládání situace sout že)

posoudí provedení osvojovaní pohybových dovedností rozpozná zjevné nedostatky

U ení: sebehodnocení dodržování pravidel pohybové innosti odstran ní nedostatk pomocí spolužák , u itel

užívá osvojené názvosloví v roli cvi ence, rozhod ího - komunikace v Tv pomáhá - názvosloví handicapovaným jedinc m, respektuje druhé pohlaví chrání p írodu p i sportu týmová hra turnaje dohodne se na spolupráci a jednoduché reprezentace školy

taktice - vedoucího úsp chu družstva

sleduje ur ené pohybové innosti a výkony - organizuje jednoduché sout že

- testování - m ení výkonu - postupné p ebírání n kterých úkol u itele

155

OSV morální rozvoj ešení problému

ENVI pé e o prost edí sportovní h išt , t locvi ny rozhodovací dovednosti

T lesná výchova

Ro ník:

Kvarta



Využívá své individuální pohybové schopnosti a dovednosti p i pohybových aktivitách

- Aktivn vstupuje do organizace svého pohybového režimu Usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví Dovede sám uplatnit vhodné cviky k rozcvi ení a ukon ení pohybové innosti Usiluje o zlepšení své t lesné zdatnosti

Uplat uje získané pohybové dovednosti a návyky p i pohybových aktivitách Dle svých individuálních schopností a dovedností realizuje cviky a snaží se o dosažení požadovaných výkon Usiluje o optimální rozvoj pohybových schopností a o co nejlepší koordinaci pohybu Snaží se pomocí konkrétních postup o zlepšení výkonu Rozvíjí pohybové p edpoklady a dovednosti prost ednictvím sout živých forem cvi ení


innost podporující zdraví: - správné držení t la - význam pohybu pro zdraví

OSV - rozvoj osobnostní seberegulace, sebepoznání ešení problému moje t lo, regulace vlastního jednání i prožívání plánování a organizace vlastního asu

- Pr pravná cvi ení, stre ink, zah átí sval , zvyšování kloubní pohyblivosti, vyrovnávací cvi ení, - celkové posilování svalového aparátu, rozvoj vytrvalosti, zdravotn orientovaná zdatnost, prevence jednostranného zatížení a disbalance

Odmítá: uv dom le návykové látky (drogy, látky pro zvyšování svalové hmoty, anabolika) zná jejich škodlivost

Poznámky

U ivo:

uplat uje bezpe né a vhodné chování p i pohybových innostech i v mén známém prost edí sportoviš zvládá v souladu s individuálními p edpoklady pohybové dovednosti p i h e, sout žení a rekrea ní innosti

- uv dom le odmítá drogy, anabolika a jiné škodliviny - vhodná cílen zam ená pohybová innost

- zvládá v souladu s individuálními p edpoklady osvojené pohybové dovednosti a

innost ovliv ující úrove pohybových dovedností

dodržování pravidel sportování, bezpe né používaní sportovních ná adí a ná iní

156

OSV psychohygiena, dobrý vztah k sob samému, pozitivní myšlení OSV – sociální rozvoj, kooperace, koopetice, ešení konflikt , pod ízení se zvládání konkurence Osobnostní rozvoj – psychohygiena, pohybové dovednosti, pro pozitivní rozvoj mysli, sociální kooperace a koopetice komunika ní rozvoj – e t la osobnostní rozvoj – psychohygiena, kladné nalad ní k provád ní pohybových dovedností - sebekontrola – p esnost pohyb - seberegulace- v le stanovování osobních cíl

pohybové hry - závody tvo iv ji aplikuje p i h e, v sout ži , p i drobné hry družstev rekrea ních innostech hry rozvíjející obratnost, chápe spojení kondi n i rychlost dovednostn náro né posilovací cvi ení innosti zvládá techniku i náro n jších disciplín zvyšuje své výkony dokáže posoudit provedení osvojené innosti ozna í nedostatky a chyby

Atletika b h – sprint 60m, štafetový b h vytrvalostní b h 1500m skok daleký vrh koulí

Gymnastika, akrobacie - kotouly, - kotoul letmo, - stoj na rukou

- rozvoj a poznatky z p edešlých etap - dokáže prvky spojit Kruhy - zvládá cvi ení podle slovních - houpání pokyn - výdrže - koordinuje pohybové dovednosti Hrazda - zvládá bezpe n - výmyk ze stoje záchranu a - podmet dopomoc - provádí cviky v dom , P eskok správn - skr ka, roznožka využívá gymnastické - kotoul letmo cviky pro rozvoj t la a správné Kladina držení t la - náskoky rovnovážné polohy

- zvládá herní innosti jednotlivce - aplikuje je jednoduchých herních kombinacích - zvládá hru podle pravidel - respektuje roli

Košíková - dvojtakt po driblingu - postupný protiútok ve dvojicích - rychlý protiútok - osobní obrana - st elba - akce ho a b ž 157

komunikace – vysv tlování, autorita, asertivita - kooperace a koopetice – zvládnutí sout že, respektování kolektivu, ešení problém , hra

v družstvu - zapojuje se do hry fair play

- hra podle pravidel

Volejbal - hra p es sí - nahrávka - pokus o sme - spodní, vrchní podání

- zvládá p ípravu h išt - respektuje pravidla - zdokonaluje odbití, podání

dopl kové hry: - kopaná - florbal

- podílí se na taktice hry - aktivn se zapojuje do hry - respektuje pravidla

158

p ínos pro družstvo


VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Obsahové vymezení Vyu ovací p edm t Výchova ke zdraví je sou ástí vzd lávací oblasti lov k a zdraví. Svým obsahem a vymezením úzce souvisí s t lesnou výchovou, biologií a ob anskou výchovou. Vyu ovací p edm t je tvo en tematickými celky, které p inášejí základní poznání o lov ku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Tématické celky svým obsahem upev ují hygienické, stravovací, pracovní a zdravotn preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky a elit vlastnímu ohrožení. U í jednat v krizových situacích a rozvíjí dovednosti vedoucí k záchran života. Nedílnou sou ástí je zdravotní TV. Pr ezová témata V rámci p edm tu je v nována pozornost díl ím aspekt m všech pr ezových témat, více jsou rozvíjena Osobnostní a sociální výchova (rozvoj schopností sebepoznání, sebepojetí, psychohygiena, mezilidské vztahy, poznávání lidí a komunikace, hodnoty a postoje), Enviromentální výchova (základní podmínky života, problémy spojené s istotou živ. prost edí) a Výchova demokratického ob ana (Ob anská spole nost a škola) asové a organiza ní vymezení P edm t Výchova ke zdraví je vyu ován od primy do tercie s asovou dotací 1 hodiny týdn . Výuka probíhá jak v u ebn , tak v t locvi n nebo v p írod . Výchova ke zdraví je zcela nov zavedeným p edm tem ve výchovn vzd lávacím procesu. Podrobn je tento p edm t rozpracován pro primu. V záv ru školního roku 2007/2008 bude provedena analýza obsahu p edm tu a stanoveny další postupy a cíle z hlediska výuky, u iva a školních výstup pro žáka. prima: 1 hodina sekunda: 1 hodina tercie: 1 hodina kvarta: Výchovn vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel: motivuje žáka k u ení, probouzí v n m aktivní zájem o studium, p edkládá žák m dostatek spolehlivých informa ních zdroj , se kterými m že žák dále pracovat, p i hodinách systematicky kontroluje a hodnotí práci žák . Kompetence k ešení problém – u itel: navozuje problémové situace, které motivují žáky i týmové spolupráci, nutnosti stanovit taktiku, podporuje ešení s mezioborovým p esahem. Kompetence komunikativní – u itel: dbá na kulturní vyjad ování, u í žáky vyjad ovat své myšlenky p esn , jasn a srozumiteln . Kompetence sociální a personální – u itel: u í žáky pracovat v týmech, vnímat své vzájemné odlišnosti jako podmínku úsp šné spolupráce, podporuje vzájemnou pomoc žák , vytvá í situace, kdy se žáci vzájemn pot ebují. Kompetence pracovní – u itel: vede žáky k tomu, aby získané v domosti um li využívat ve svém budoucím povolání, vede k zodpov dnému p ístupu p i pln ní svých povinností, k dodržování stanovených pravidel a závazk . 159

Výchova ke zdraví

Ro ník:

Prima



U ivo:

využívá své individuální pohybové schopnosti a dovednosti p i pohybových aktivitách dle svých individuálních schopností a dovedností realizuje cviky a snaží se o dosažení pohybových výkon usiluje o optimální rozvoj pohybových schopností a o co nejlepší koordinaci pohyb snaží se pomocí konkrétních postup o zlepšení výkonu snaží se o plné využití získaných znalostí a dovedností v každodenním život

využívá osvojené techniky k regeneraci organismu, p ekonání únavy usiluje o zlepšení optimálního rozvoje svého t la uplat uje vhodné a bezpe né chování v prost edí sportoviš i v p írod , p edvídá možné nebezpe í úrazu zvládá v souladu s individuálními p edpoklady osvojené pohybové dovednosti a využívá je ve prosp ch svého vývoje užívá osvojené názvosloví na úrovni cvi ence rozlišuje a respektuje práva kamaráda, spolužáka, dosp lých usiluje pomocí konkrétních postup o optimální rozvoj své osobnosti osvojuje si cvi ební prvky, eliminuje svalová poran ní osvojuje si základy první pomoci, aby je mohl v praxi použít využívá poznatk o okolí své školy a m stské ásti v oblasti volného asu uplat uje zásady zdravého životního stylu ve svém život uplat uje získané informace na ochranu svého zdraví i svých blízkých

Zdravotní TV sebepojetí se zam ením na prvky kognitivní (sebepoznání) s d razem na strukturu sebepojetí správné držení t la, správné dechové zapojení p i cvi ení, p esné provád ní uvol ovacích a protahovacích cvi ení relaxace a autogenní trénink Základní gymnastika posilování svalového aparátu (horní, dolní kon etiny, trup) prevence jednostranného zatížení cvi ení s jednoduchým, netradi ním ná iním jednoduchá koordina ní cvi ení Základní gymnastické názvosloví správné pochopení jednotlivých povel názv prvk Základy první pomoci obvazová technika, transport ran ných, základní ošet ení r zných poran ní Výživa, hygiena, otužování Zásady zdravého životního stylu se zam ením na vlastní osobu a zodpov dnost zasté zdraví Vyvážený pom r pohybu, odpo inku a duševní innosti Pobyt v p írod

160

Poznámky


OSV – sebepoznání, sebepojetí (mé t lo) sebeorganizace, seberegulace komunikace

um t poznat subjektivní a objektivní nebezpe í v p írod a um t mu p edcházet optimální bezpe né chování v p írod pravidlo správného obsahu zavazadel pro pobyt v p írod Seznámení se s areály zdraví v m stské ásti Praha 9 Možnost praktického využití

161


P ÍPRAVA K VOLB POVOLÁNÍ Obsahové vymezení: Vyu ovací p edm t vychází ze vzd lávací oblasti lov k a sv t práce, z tematického okruhu Sv t práce. Žák se u í pozitivnímu vztahu k práci a odpov dnosti za kvalitu svých i spole ných výsledk práce. Žák m jsou poskytovány d ležité informace ze sféry výkonu práce , které jim pomáhají p i odpov dném rozhodování o dalším profesním zam ení. Žáci se u í rozumn volit z daných možností, plánovat si d ležité životní kroky, vyhledávat, t ídit a správn využívat pot ebné informace a využít tyto informace o r zných povoláních a profesích. Žák si uv domí nutnost poznání své osobnosti pro správnou volbu povolání, nevyhnutelnost zm n v život . Žáci získají p ehled o nabídkách vzd lávání, profesní p ípravy , zárove se u í, co od nich potencionální zam stnavatelé mohou o ekávat. U í se elit i profesní diskriminaci. V p edm tu P íprava k volb povolání jsou nejvíce rozvíjena tato pr ezová témata: Osobnostní a sociální výchova - rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace, umož uje získat základní sociální dovednosti pro ešení složitých životních situací, utvá í a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci, akceptuje osobnost žáka. Výchova demokratického ob ana - vede k pochopení významu ádu, pravidel a zákon pro fungování spole nosti, role jednotlivce ve škole, zam stnání. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - otevírá žák m širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru. Multikulturní výchova - rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, p ipravenost pro evropský trh práce s ohledem na kulturní rozdíly, jejichž uv dom ní si vede k výhod uplatn ní na trhu práce. Environmentální výchova - ovliv uje poznávání jednotlivých profesí ve vztahu ke spole nosti a k životnímu prost edí, vede k utvá ení zdravého životního stylu a kvality života Mediální výchova - u í žáky využívat médií jako zdroje informací, které slouží k osobnostnímu r stu. asové a organiza ní vymezení p edm tu: P edm t se realizuje v tercii a kvart , je mu ur ena asová dotace: prima sekunda tercie 1 hodina kvarta 1 hodina Výuka p edm tu probíhá v u ebnách vybavených audiovizuální a multimediální technikou a v po íta ové u ebn . Žáci navštíví instituce, které pomáhají p i p íprav k volb povolání. Výchovné a vzd lávací strategie: Formy a metody práce se užívají podle charakteru u iva a cíl vzd lávání: skupinová a samostatná práce s využitím odborné literatury a internetu, besedy a exkurze, krátkodobé projekty, autoprezentace, profesní diagnostika. Kompetence k u ení – u itel: vede žáka k pozitivnímu vztahu k u ení a povolání, ke kritickému zhodnocení svých možností a k sebezdokonalování, vede žáky k vyhledávání, t íd ní a propojování informací. Kompetence k ešení problém – u itel: vede žáky k vyhledávání informace vedoucí k vy ešení problému /volba oboru dalšího vzd lávání, volba st ední školy s ohledem na možnost studia na vysoké škole/, 162

vede žáky k samostatnému ešení problém i k využívání pomoci odborník – poradenské služby. Kompetence komunikativní – u itel: formulovat srozumiteln a souvisle své p edstavy o život , o vzd lání, p ipravuje žáky na individuální a kolektivní prezentace, vede žáky k vhodnému verbálnímu a neverbálnímu projevu. Kompetence sociální a personální – u itel: vede žáky reáln posuzovat své schopnosti a p edpoklady, pomáhá stanovovat si cíle a priority podle osobních zájm , vlastností a schopností, navozuje situace vedoucí k posílení sebed v ry žák , pocitu zodpov dnosti, k tvorb pravidel ve skupin , u í žáky ovládat svoje pocity a pot eby s ohledem na chování a jednání v i druhým. Kompetence ob anské – u itel: vede žáky k odpov dnosti za vlastní život, vede žáky um t myslet kriticky, nenechávat se manipulovat, tvo it si vlastní úsudek a um t o n m diskutovat s jinými lidmi, vede žáky k respektování p esv d ení druhých lidí a aktivní pomoci p i fyzickém i psychickém násilí. Kompetence pracovní – u itel: zd raz uje nutnost využívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzd lávacích innostech v zájmu vlastního rozvoje i p ípravy na další vzd lávání a profesní zam ení, p ipravuje žáky na adaptaci na zm n né pracovní podmínky nebo na nutnost rekvalifikace, pomáhá žák m orientovat se v základních podnikatelských aktivitách, zám rech a jejich reálnosti a realizacích, pomáhá vytvá et a rozvíjet podnikatelské myšlení v etn podstaty, cíl a rizik podnikání.

163

Ro ník

P íprava k volb povolání Tercie, kvarta

Výstup RVP ZV Žák


U ivo:

- orientuje se -uv domuje si, jak v pracovních innostech zásadním zp sobem ovliv uje práce život jednotlivých profesí lov ka, d ležité, aby lov k vykonával práci , která odpovídá jeho zájm m a p edpoklad m -uv domuje si význam vzd lání jako investice pro sv j pracovní a osobní život

- je p ipraven na své možnosti p i rozhodování o volb vhodného povolání a profesní p ípravy

- trh práce: povolání, druhy pracoviš , pracovních prost edk , objekt , charakter a druhy pracovních inností, požadavky kvalifika ní, zdravotní a osobnostní, rovnost p íležitostí na trhu práce

- volba profesní orientace: základní principy, sebepoznání, osobní zájmy a cíle, -orientuje se v tom, t lesný a zdravotní které faktory z oblasti stav, osobní vlastnosti a práce a vzd lávání by schopnosti, m l p i volb povolání sebehodnocení, vlivy na brát v úvahu volbu profesní orientace, informa ní -má základní orientaci základna pro volbu ve sv t práce – má povolání, práce p ehled o hlavních s profesními oblastech pracovního - dokáže využít profesní informacemi a uplatn ní informace a poradenské využívání poradenských služby pro výb r služeb -uv domuje si, že každý vhodného vzd lávání lov k je vybaven a povolání - možnosti vzd lávání: ur itými p edpoklady nápl u ebních a vhodnými pro r zné studijních obor – typy druhy práce škol, p ijímací ízení, informace a -umí u sebe poradenské služby identifikovat své - orientuje se profesní p edpoklady v pracovních innostech -uv domuje si rozdíly jednotlivých profesí mezi soukromým podnikáním a - zam stnání: pracovní zam stnaneckým p íležitosti v obci pom rem (regionu), zp soby hledání zam stnání, -ví , kde mu bude psaní životopisu, poskytnuta pomoc p i pohovor u rozhodování o další - je p ipraven na své stnavatele, zam profesní a vzd lávací možnosti p i problémy dráze, orientuje se 164

Poznámky

(mezip edm tové vztahy, PT, metody, …)

-výpis z rejst íku trest -zdravotní pr kaz, omezení

-exkurze, besedy -zp soby hledání práce -web. stránky

-funkce PPP (pedagogicko-psych. poradny) -média, internet

-ú ady práce -nezam stnanost -rekvalifikace,státní podpora,životní minimum -pr ezová témata: OSV, DEMO, GLOB, MULT, ENVI, MEDI

v p íslušných poradenských službách

rozhodování o volb vhodného povolání a profesní p ípravy

nezam stnanosti, ú ady práce, práva a povinnosti zam stnanc a zam stnavatel - podnikání: druhy a struktura organizací, formy podnikání, drobné a soukromé podnikání

- dokáže využít profesní informace a poradenské služby pro výb r vhodného vzd lávání a povolání

- využije v modelových situacích schopnosti prezentace své osoby p i vstupu na trh práce

165


LABORATORNÍ TECHNIKA Obsahové vymezení: Vyu ovací p edm t Laboratorní technika vychází ze vzd lávací oblasti lov k a sv t práce (RVP ZV). Práce s laboratorní technikou má žák m umožnit vytvo ení praktických dovedností a zru nosti p i práci v chemické, fyzikální i biologické laborato i. Žáci jsou seznámeni se základními laboratorními postupy a metodami, u í se pracovat se základními laboratorními základy - protokol o experimentu a zvládají p ístroje a pom cky, u í se znát základy první pomoci p i úrazu v laborato i. Tento p edm t je koncipován tak, aby si žáci lépe osvojili poznatky získané v hodinách chemie, fyziky a biologie. asové a organiza ní vymezení: prima sekunda 0,5 hodiny tercie 0,5 hodiny kvarta 0,5 hodiny Hodiny práce s laboratorní technikou probíhají v dob e vybavených laborato ích chemie, fyziky a biologie. Základní formou výuky je skupinová práce.

166

Laboratorní technika - fyzika

Ro ník

Sekunda



– má zru nost v m ení drah, as , sestavení grafikonu, graf a orientaci v nich

Poznámky

U ivo:


– získá poznatky o dráze, asu a rychlosti nerovnom rného pohybu

1. LP Ur ení pr m rné rychlosti nerovnom rného pohybu

poznatky z fyziky prováže s poznatky z matematiky (sestrojení graf , m ítko, rýsování)

– umí zm it velikost t ecí síly, zná její sm r, ov uje její závislosti, umí ur it sou initel t ení

– získá poznatky o existenci t ecí síly, jejích závislostech a jejich využití

2. LP T ecí síla

z m ení umí sestavit tabulky a grafy jako v matematice a orientace v MF tabulkách

– ur uje hmotnost vážením – ur uje objem odm rným válcem – zjiš uje hustotu látky výpo tem

– zdokonalí své poznatky z 1. ro níku o hustot

3. LP Hustota t lesa

využití u iva M duté míry, jednotky krychlové, hmotnosti a jejich p evody orientace v MF tabulkách

4. LP Archiméd v zákon

využití u iva M duté míry, jednotky krychlové, hmotnosti a jejich p evody

– stanovuje objem t les – s porozum ním užívá pomocí kapaliny, ur uje Archiméd v zákon a hmotnost této kapaliny, z n j ur uje vztlak ur uje vztlakovou sílu


Ro ník

Tercie



– umí ur it velikost práce ze zm ené dráhy síly – umí ur it výkon – zná jednotky práce, výkonu a jejich p evody

– získá poznatky o mechanické práci a umí ji odlišit od práce v hovorovém smyslu – pochopí rozlišnost výkon stroj a lidí

Poznámky

U ivo:


1. LP Výkon (jeho ur ení)

poznatky z fyziky prováže s poznatky s z matematiky ( íselné dosazování do fyzikálních vzorc , zaokrouhlování výsledk , p evody jednotek)

167

– umí ur it hmotnost t lesa – umí ur it teplotu t lesa pevného a kapalného – výpo tem umí ur it dodané a p ijaté teplo a m rnou tepelnou kapacitu

– získá poznatky o tepelných vlastnostech r zných materiál (tepelné vodi e a nevodi e, tepelná vým na)

2. LP Ur ení m rné tepelné kapacity

využije poznatky z matematiky, užívá p evody jednotek objemu, hmotnosti a teploty orientuje se v MF tabulkách

– umí prakticky m it velikost elektrického nap tí a elektrického proudu, sestavit elektrický obvod – z nam ených veli in umí ur it elektrický odpor

– získá poznatky o elektrických vlastnostech r zných materiál

3. LP Ur ení elektrického odporu rezistoru

poznatky z fyziky prováže s poznatky s z matematiky ( íselné dosazování do fyzikálních vzorc , zaokrouhlování výsledk , p evody jednotek)

4. LP Ur ení ú innosti elektrického va i e

využití u iva M p i dosazování do fyzikálních vzorc , zaokrouhlování, procentového po tu, deset. ísel a zlomk

– umí ur it dodané teplo – chápe rozdílnou ú innost stroj , motor – umí ur it elektrický a elektrospot ebi p íkon, spot ebu elektrické energie a ú innost spot ebi e


Ro ník

Kvarta



– umí sestavit primární a sekundární obvod, zm it elektrické nap tí – umí ur it transforma ní pom r

– sestavuje kyvadlo r zných délek – ur uje frekvenci a vyjad uje ji v Hz

Poznámky

U ivo:


– získá poznatky o transformaci elektrického proudu, transformaci nahoru a dol

1. LP Transformátor Transforma ní pom r

upevní prakticky teoretické poznatky z fyziky

– nabude v domosti o závislosti frekvence na délce a hmotnosti

2. LP Závislost frekvence kyvadla

využije v akustice, v estetické výchov hudební a v biologii

168

– chápe pojem polo as p em ny

– získá modelovou p edstavu o rozpadu radioaktivních jader

3. LP Polo as p em ny

naváže na poznatky z chemie naváže v biologii – ochrana životního prost edí

– ov uje skleníkový jev – ov ení provádí pro r zná prost edí

– na základ experimentu rozumí skleníkovému jevu

4. LP Skleníkový jev

využití u iva v biologii, zem pisu – ochrana životního prost edí

Ro ník

Sekunda



pracuje bezpe n s vybranými dostupnými a b žn používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost

1. LP uvede zásady bezpe né Bezpe nost a hygiena práce v chemické práce v chemické laborato i laborato i poskytne a p ivolá první první pomoc p i úrazu v pomoc p i úrazu laborato i: poleptání, popálení, po ezání

Laboratorní technika - chemie U ivo:

objasní nejefektivn jší jednání v modelových p íkladech havárie s únikem nebezpe ných látek

chování p i haváriích s únikem nebezpe ných látek

pou ení o chování p i haváriích s únikem nebezpe ných látek

zpracuje protokol o cíli, pr b hu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje v n m záv ry, k nimž dosp l

získá základní poznatky o zp sobu zpracování laboratorního protokolu a o formulaci a interpretaci výsledk experimentální práce

laboratorní protokol

navrhne postupy a prakticky provede odd lení složek sm sí o známém složení

sestaví jednoduchou filtra ní aparaturu a provede filtraci popíše jednoduchou destila ní aparaturu a vysv tlí princip destilace vysv tlí princip usazování a krystalizace

2. LP Základní techniky d lení složek sm sí usazování filtrace destilace krystalizace sublimace

169

Poznámky


naváže na poznatky, v domosti a dovednosti nabyté v prim v rámci p edm tu výchova ke zdraví

rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti

3. LP Kyslík a jeho vlastnosti

provede jednoduchou p ípravu kyslíku, ov í jeho fyzikální a chemické vlastnosti

orientuje se na stupnici pH, zm í reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede p íklady uplat ování neutralizace v praxi

ur í pH b žn užívaných roztok , ov í závislost zabarvení p írodních barviv na reakci prost edí

Ro ník

Tercie



orientuje se v p íprav a využívání r zných látek v praxi a jejich vlivech na životní prost edí a zdraví lov ka rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede p íklady prakticky d ležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, p ístroje, za ízení a pom cky pro konání konkrétních pozorování, m ení a experiment , užitím zákona zachování hmotnosti vypo ítá hmotnost výchozí látky nebo produktu

4. LP Acidobazické indikátory, m ení pH

ENVI

Laboratorní technika - chemie U ivo:

v laboratorních podmínkách ov í postup zpracování vápence a využití vápna v praxi na základ experimentu uspo ádá zkoumané kovy podle rostoucí reaktivity porovná vliv r zných faktor na pr b h koroze kov

sestaví jednoduchou aparaturu pro zah ívání sm sí a filtraci a provede filtraci, na základ zákona zachování hmotnosti ur í hmotnost produktu a výt žek reakce v %

Poznámky


1. LP P íprava páleného vápna ENVI a jeho další reakce

2. LP Redoxní reakce kov

3. LP P íprava látek a jejich izolace

170

využití u iva matematiky p i dosazování do vzorc , výpo et procent

rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy

ov í experimentáln p ítomnost základních prvk v organických slou eninách, seznámí se s jednoduchými metodami kvalitativní analýzy prvk

Laboratorní technika - chemie

Ro ník

Kvarta



rozliší vybrané deriváty uhlovodík , uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití

orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produkt biochemického zpracování, p edevším bílkovin, tuk , sacharid vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, dodržuje pravidla bezpe né práce a ochrany životního prost edí p i experimentální práci, orientuje se v p íprav a využívání r zných látek v praxi a jejich vlivech na životní prost edí a zdraví lov ka

4. LP D kaz p ítomnosti n kterých prvk v organických slou eninách

U ivo:

na základ experimentu rozlišuje fyzikální vlastnosti vybraných kyslíkatých derivát a ovládá princip jejich vzájemných p em n

Poznámky


1. LP Kyslíkaté deriváty uhlovodík

2. LP D kazy p írodních látek v p írodním materiálu

dokáže jednoduchými analytickými reakcemi zjistit p ítomnost základních p írodních látek ve vzorku

se seznámí s tradi ní technologií výroby mýdla, s principem jeho ú inku, praktickým využitím a vlivem na životní prost edí

3. LP P íprava a vlastnosti mýdla

171

Výchova ke zdraví, ENVI

4. LP Hmotnostní zlomek

vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, p ístroje, za ízení a pom cky pro konání konkrétních pozorování, m ení a experiment , užitím zákona zachování hmotnosti vypo ítá hmotnost výchozí látky nebo produktu

sestaví jednoduchou aparaturu pro sušení látek, na základ zákona zachování hmotnosti ur í hmotnost produktu a obsah vody v %

Ro ník

Sekunda



aplikuje praktické metody poznávání p írody, dodržuje základní pravidla bezpe nosti práce a chování p i poznávání živé a neživé p írody

1. LP rozlišuje základní stavbu Složení pta ího vejce vejce, chemické složení jednotlivých ástí ov uje jednoduchými experimenty, dodržuje zásady správné laboratorní techniky a bezpe nosti práce

aplikuje praktické metody poznávání p írody, dodržuje základní pravidla bezpe nosti práce a chování p i poznávání živé a neživé p írody

porovná základní vn jší a vnit ní stavbu vybraných živo ich a vysv tlí funkci jednotlivých orgán , aplikuje praktické metody poznávání p írody

využití u iva matematiky p i dosazování do vzorc , výpo et procent

Laboratorní technika - biologie

ur í základní složení kravského mléka, chemické složení dokáže ov it jednoduchými experimenty, ovládá n které metody pr myslového zpracování mléka

U ivo:

2. LP Sudokopytníci, rozbor kravského mléka

3. LP je schopen rozlišit r zné Pokryv t la obratlovc typy t lního pokryvu obratlovc , rozvíjí dovednost mikroskopování

172

Poznámky


rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a ur uje jejich význa né zástupce pomocí klí a atlas , porovná vn jší a vnit ní stavbu jednotlivých orgán a uvede praktické p íklady jejich funkcí a vztah v rostlin jako celku, odvodí na základ pozorování uspo ádání rostlinného t la od bu ky p es pletiva až k jednotlivým orgán m

dokáže popsat stavbu t la rostlin, rozlišuje rozdíly ve stavb listu nahosemenných a krytosemenných rostlin, pomocí klí e a atlasu ur uje jednotlivé druhy rostlin


Ro ník

Tercie



vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, p ístroje, za ízení a pom cky pro konání konkrétních pozorování

4. LP Stavba nahosemenných a krytosemenných rostlin

U ivo:

Poznámky


1. LP Mikroskopické si zdokonalí techniku mikroskopování, dokáže pozorování tkání popsat mikroskopickou stavbu jednotlivých typ tkání

ur í polohu a objasní rozpozná a pojmenuje stavbu a funkci orgán a jednotlivé ásti op rné orgánových soustav soustavy, ovládá zásady lidského t la, vysv tlí první pomoci a resuscitace jejich vztahy, aplikuje p edléka skou první pomoc p i poran ní a jiném poškození t la ur í polohu a objasní dokáže vysv tlit zm nu stavbu a funkci orgán a objemu hrudi p i orgánových soustav nádechu a výdechu a lidského t la, vysv tlí pohyb bránice, jejich vztahy jednoduchými experimenty umí dokázat základní chemické složení vydechovaného vzduchu

2. LP Ur ování kostí, zlomeniny, krvácení, obvazová technika, první pomoc

3. LP Dýchací soustava, dýchání

173

naváže na poznatky, v domosti a dovednosti nabyté v prim v rámci p edm tu výchova ke zdraví

4. LP Výb r fyziologických pokus – smyslové orgány

na základ ur í polohu a objasní stavbu a funkci orgán a jednoduchých orgánových soustav fyziologických pokus lidského t la, vysv tlí dokáže popsat funkci jejich vztahy jednotlivých smyslových orgán


Ro ník

Kvarta



aplikuje praktické metody poznávání p írody

dodržuje základní pravidla bezpe nosti práce a chování p i poznávání živé a neživé p írody rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím ur ovacích pom cek porovná význam p dotvorných initel pro vznik p dy, rozlišuje hlavní p dní typy a p dní druhy v naší p írod

U ivo: 1. LP Fyzikální vlastnosti nerost

na základ jednoduchých experiment popisuje a porovnává základní fyzikální vlastnosti nerost , ur uje jejich krystalové soustavy

2. LP Chemické vlastnosti nerost

jednoduchými experimenty dokazuje chemické složení a vlastnosti n kterých nerost podle klí e a atlasu dokáže ur it nerosty a horniny a klasifikovat je do skupin

u p edložených vzork p d dokáže popsat jejich odlišné složení a využití v zem d lství, jednoduchými experimenty dokáže jejich rozdílné vlastnosti

3. LP Ur ování nerost a hornin podle klí e

4. LP Ur ování vlastností p d

174

Poznámky



DESIGN A KONSTRUOVÁNÍ – PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY Obsahové vymezení Vychází ze Školního rámcov vzd lávacího programu Gymnázia eskolipská. Design a konstruování umož uje co nejú eln ji propojit funk ní a estetickou složku p i navrhování p edm t a rozvíjí schopnosti trojrozm rného chápání sv ta prost ednictvím r znorodých materiál . Ve velké mí e využívá nové materiály a netradi ní postupy. asové a organiza ní vymezení Nižší stupe : Design a konstruování – Práce s technickými materiály je za azen v sekund s dotací 0,5 hodiny týdn . sekunda 0,5 hodiny Design a konstruování – Práce s technickými materiály je povinný p edm t, t ídy jsou p lené.Výuka probíhá ve dvou u ebnách EVV, které jsou vybaveny hrn í skými kruhy, grafickými lisy a výtvarným materiálem. Sou ástí realizace vzd lávacího obsahu jsou návšt vy výstav i stálých expozic. Výchovné a vzd lávací strategie Kompetence k u ení – u itel motivuje žáky k poznávání historie estetického tvo ení (vývoj výtvarné kultury, architektury a designu) motivuje žáky ke sledování vývoje sou asného designu u í žáky tolerantn p ijímat názory nebo kritiku druhých a vzít si z toho pou ení vede žáky k sebekritickému hodnocení dosažených cíl žák m jasn formuluje požadavky, používá správn pojmy Kompetence k ešení problém – u itel: u í žáky rozvíjet individuální schopnosti, fantazii, intuici v tv r ích innostech, vede žáky i k poznávání a ov ování si originálních postup . Kompetence komunikativní – u itel: vybízí žáka k prezentaci a obhajob estetického projevu i vlastního názoru v rámci kolektivu t ídy, celé školy i na ve ejnosti. Kompetence sociální a personální – u itel: u í spolupracovat konstruktivn na stanovených cílech, vede žáky k toleranci názoru druhých a k empatii, podn cuje žáky k tvo ivému ovliv ování pracovního a životního prost edí, pomáhá žák m organizovat spole nou innost. Kompetence ob anské – u itel: podporuje u žák rozvíjení etických, kulturních a duchovních hodnot, u í žáky zaujímat postoje ke kulturním i ekologickým otázkách sou asnosti. Kompetence pracovní – u itel: pomáhá rozvíjet manuální dovednosti, cit pro materiál, pohyb, formu a výraz, podporuje rozvíjení citu pro mnohotvárnost estetického vyjád ení, rozvíjí schopnost žák organizovat si sv j pracovní prostor.

175

DESIGN A KONSTRUOVÁNÍ – PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY Ro ník: Sekunda Poznámky výstupy RVP ZV Školní výstup U ivo: (mezip edm tové žák: žák: vztahy, PT, metody…) - uplat uje osobitost svého vnímání v p ístupu k realit , k tvorb a interpretaci VOV (vizuáln osobitého vyjád ení), volí a kombinuje prost edky - vybírá, vytvá í a kombinuje co nejširší škálu prvk VOV, uplat uje je pro vyjád ení vlastních zkušeností, poznatk - variuje r zné vlastnosti prvk a jejich vztah pro získání osobitých výsledk

- sestaví podle návodu, ná rtu, plánu, jednoduchého programu daný model - navrhne a sestaví jednoduché konstruk ní prvky a ov í a porovná jejich funk nost, nosnost, stabilitu aj. - dodržuje zásady bezpe nosti a hygieny práce a bezpe nostní p edpisy; poskytne první pomoc p i úrazu - provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou káze - eší jednoduché technické úkoly s vhodným výb rem materiál , pracovních nástroj a ná adí - organizuje a plánuje svoji pracovní innost - p ipraví a užívá vlastní jednoduchý ná rt výrobku

- rozvíjí dovednost p i p íprav návodu, ná rtu, plánu k danému výrobku -sestavuje modely, tvo í konstrukce, fantazii koriguje možnostmi užitého materiálu - vybírá vhodné materiály, pracovní pom cky a ná adí - zvládá jednoduché pracovní operace a postupy - u í se organizovat si práci - seznamuje s úlohou techniky v život lov ka, zneužití techniky, technika a životní prost edí, technika a volný as, tradice a emesla

176

OSV-sebepoznání a sebepojetí, kreativita GLOB-Evropa a sv t nás zajímá MULT-lidské vztahy, etnický p vod, multikulturalita ENVI-základní podmínky života

6. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUCE ŠKOLY Hodnocení žák Hodnocení žák Gymnázia, Praha 9, eskolipská je zakotveno v Klasifika ním ádu, který stanovuje pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání žák . Hodnocení výsledk vzd lávání je vyjád eno klasifika ním stupn m. Klasifika ní ád je vydán v souladu s ustanovením § 30 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (Školský zákon) a vyhláškou . 13/2005 Sb., o st edním vzd lávání a vzd lávání v konzervato i. Tvo í nedílnou sou ást Školního ádu Gymnázia, Praha 9, eskolipská 373.

I. Zásady a kritéria pr b žného hodnocení a hodnocení výsledk vzd lávání na vysv d ení 1) Kritéria hodnocení žáka: kvalita osvojení kompetencí kvalita osvojených znalostí a v domostí aplikace znalostí, v domostí a dovedností v práci žáka – p i samostatném studiu i v b žném život schopnost využít v domostí a dovedností k vyhledávání informací schopnost využití informa ních technologií vztah žáka k vyu ovacím p edm t m, k organizovaným aktivitám ve škole, k p ístupu ke škole, jako takové 2) Prosp ch žáka v jednotlivých vyu ovacích p edm tech je na konci pololetí klasifikován t mito stupni: hodnocení stupn m výborný Žák má trvalé znalosti. Nepatrné chyby se objevují z ídka a žák je sám bez upozorn ní opraví. Písemný i ústní projev je plynulý a logicky uspo ádaný. Žák je schopen samostatné a tvo ivé práce. hodnocení stupn m chvalitebný Žák má trvalé znalosti. Nepodstatné chyby se projevují ast ji, žák je dokáže sám opravit. Ústní i písemný projev je logicky uspo ádaný. Žák dokáže samostatn v p edm tu pracovat. hodnocení stupn m dobrý Žák má trvalé znalosti. Chyby dokáže po upozorn ní samostatn opravit. Ústní projev postrádá plynulost a logickou uspo ádanost. Žák rozumí u ební látce, nedokáže však samostatn a tvo iv pracovat. hodnocení stupn m dostate ný Žák má základní znalosti dosta ující k pochopení dalšího navazujícího u iva. V projevu ústním a písemném se objevují chyby, které je s pomocí u itele schopen opravit. Není schopen samostatné práce. hodnocení stupn m nedostate ný Znalosti žáka neposta ují k pochopení dalšího u iva. V ústním i písemném projevu se objevují chyby, které ani po upozorn ní není schopen opravit. Nedokáže samostatn pracovat. 177

3) Písemným projevem se rozumí: písemná práce - školní (povinná - daná osnovami, ostatní písemné práce), výpisky z doporu ené literatury (pokud jsou zadány jako domácí nebo samostatná školní práce), seminární práce, písemné práce – domácí, zápisy laboratorních cvi ení, referáty apod., výtvarné práce. Hodnoceným písemným projevem nejsou pracovní poznámky žák vyššího stupn gymnázia a ty letého gymnázia. 4) Zp sob, kterým vyu ující dosp je k uvedenému hodnocení je pln v jeho kompetenci, p i zachování následujících pravidel: objektivita hodnocení, komplexnost hodnocení (hodnocení není pr m rem známek za dané období), zohledn ní hodnocení ke zlepšování i zhoršování výkonu žáka b hem období, ve ejnost hodnocení. Vyu ující je za provedené hodnocení pln zodpov dný. 5) Do vyššího ro níku postoupí žák, který na konci druhého pololetí p íslušného ro níku prosp l ze všech povinných p edm t stanovených školním vzd lávacím programem 6) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, ur í editelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozd ji do dvou m síc po skon ení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Hodnocení prob hne v náhradním termínu p ed komisí (není to klasická komisionální zkouška). Komisi tvo í zkoušející daného p edm tu, p ísedící s aprobací ve stejném nebo p íbuzném p edm tu a vedení školy (jeden ze zástupc nebo editelka školy). 7) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, ur í editelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozd ji do konce zá í následujícího školního roku. Do doby hodnocení navšt vuje žák nejbližší vyšší ro ník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprosp l. Hodnocení v náhradním termínu probíhá stejnou formou jako v bod 5). Byl-li žák z daného p edm tu klasifikován v prvním pololetí stupn m 1 – 4, je obsahem pro hodnocení u ivo 2.pololetí. Byl-li žák z daného p edm tu klasifikován v prvním pololetí stupn m 5, nebo nebyl hodnocen, je obsahem pro hodnocení u ivo 1. i 2. pololetí. 8) Žák, který na konci druhého pololetí neprosp l nejvýše ze dvou povinných p edm t , koná z t chto p edm t opravnou zkoušku nejpozd ji do konce p íslušného školního roku v termínu stanoveném editelkou školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Obsah u iva komisionálních zkoušek je stejný jako v bod 6. 9) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úsp šn nebo se k jejímu konání nedostaví, neprosp l. Ze závažných d vod m že editelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozd ji do konce zá í následujícího školního roku. Za závažný d vod se považuje nemoc žáka. 178

D vody uvedené v p edchozím odstavci musí být doloženy potvrzením ošet ujícího léka e nejpozd ji do t í kalendá ních dn po stanoveném termínu zkoušky. 10) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, m že do 3 pracovních dn ode dne, kdy se o hodnocení prokazateln dov d l, nejpozd ji však do 3 pracovních dn od vydání vysv d ení, požádat editelku školy o komisionální p ezkoušení žáka. Komisionální p ezkoušení se koná nejpozd ji do 14 dn od doru ení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Na konci druhého pololetí, vyu ující daného p edm tu nebo t ídní u itel prokazateln seznámí žáky s výsledky hodnocení tak, aby mohlo být p ípadné komisionální p ezkoušení provedeno p ed za átkem hlavních prázdnin.

II. Kritéria stup

prosp chu a chování žáka

Hodnocení výsledk vzd lávání Celkové hodnocení žáka se na vysv d ení vyjad uje stupni: o prosp l(a) s vyznamenáním o prosp l(a) o neprosp l(a) o nehodnocen(a) Žák prosp l s vyznamenáním: o klasifikace není v žádném povinném p edm tu horší než 2, o pr m rný prosp ch z povinných p edm t není horší než 1,50, o chování hodnoceno jako velmi dobré. Žák prosp l: o klasifikace není v žádném povinném p edm tu vyjád ena stupn m 5. Žák neprosp l: o klasifikace v n kterém povinném p edm tu je vyjád ena stupn m 5. Hodnocení chování v denní form vzd lávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: o velmi dobré o uspokojivé o neuspokojivé Chování velmi dobré - chování bez závad nebo pouze s ojedin lými drobnými p estupky proti školnímu ádu, které se neopakují. Chování uspokojivé - chování s opakujícími se drobnými p estupky proti školnímu ádu, které neustanou ani po d tce t ídního u itele, nebo chování se závažným p estoupením vnit ního ádu školy. Chování neuspokojivé - chování s opakovanými p estoupeními proti školnímu ádu, které neustanou ani po d tce editelky školy, nebo chování zvlášt zavrženíhodné. Klasifikaci chování schvaluje pedagogická rada.

III. Komisionální zkoušky Komisionální zkoušku koná žák v t chto p ípadech: o koná-li opravné zkoušky, o koná-li komisionální p ezkoušení Termín komisionálního p ezkoušení stanoví editelka školy bez zbyte ného odkladu. Termín komisionálního p ezkoušení žáka m že být stanoven i na den, kdy byla žádost editelce školy doru ena.

179

Komise pro komisionální zkoušky je t í lenná: o p edseda – editel školy nebo jeho zástupce, o zkoušející – u itel vyu ující žáka, o p ísedící – u itel téhož nebo p íbuzného p edm tu. V p ípad pochybností o správnosti hodnocení žáka m že být žák v p íslušném pololetí z daného p edm tu komisionáln p ezkoušen pouze jednou Komisionální zkoušku m že žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

IV. Pr b h a zp sob hodnocení ve vzd lávání podle individuálního vzd lávacího plánu editelka školy m že s písemným doporu ením školského poradenského za ízení (nap . pedagogicko-psychologická poradna) povolit nezletilému žákovi se speciálními vzd lávacími pot ebami nebo s mimo ádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzd lávacími pot ebami nebo s mimo ádným nadáním na jeho žádost vzd lávání podle individuálního vzd lávacího plánu. editelka školy m že povolit i z jiných závažných d vod vzd lávání podle individuálního vzd lávacího plánu. V individuálním vzd lávacím plánu povoleném i z jiných závažných d vod je ur ena zvláštní organizace výuky a délka vzd lávání p i zachování obsahu a rozsahu vzd lávání stanoveného školním vzd lávacím programem. Individuální vzd lávací plán je podepsán editelkou školy, t ídním u itelem, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka a stává se sou ástí osobní dokumentace žáka. Individuální vzd lávací plán obsahuje: o obsahy u iva jednotlivých p edm t na dané období, o po et povinných individuálních konzultací v jednotlivých p edm tech, o termíny zkoušek. Zkoušky budou probíhat p ed komisí (ne komisionální zkoušky). Podmínky individuálního vzd lávacího plánu jsou dány vnit ním p edpisem ze dne 1. 9. 2005

V. Základní výstupy zp sob hodnocení žák : Klasifikace – hodnocení známkou z vyu ovacího p edm tu a z chování v pololetí a na konci školního roku Výstupní hodnocení – slovní hodnocení, které je vydáno žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v n mž žák splní povinnou školní docházku (kvarta) Maturitní zkouška – hodnocení známkou, podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úsp šné ukon ení posledního ro níku studia

Autoevaluace školy 180

Vlastní hodnocení školy je v souladu s vyhláškou MŠMT .15/2005 zam eno na: cíle, které si škola stanovila zejména v koncep ním zám ru rozvoje školy a ve školním vzd lávacím programu, a jejich reálnost a stupe d ležitosti, posouzení, jakým zp sobem škola plní stanovené cíle s p ihlédnutím k dalším cíl m uvedeným zejména v rámcovém vzd lávacím programu a odpovídajících právních p edpisech, oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledk , a oblasti, ve kterých je t eba úrove vzd lávání zlepšit, v etn návrh p íslušných opat ení, ú innost opat ení obsažených ve vlastním hodnocení. Oblasti vlastního hodnocení školy jsou: podmínky ke vzd lávání, pr b h vzd lávání, úrove podpory žák (problémoví žáci, handicapovaní žáci, mimo ádn nadaní žáci), výsledky vzd lávání, ízení školy (personální práce, podmínky ke vzd lávání, napl ování cíl ŠVP GP ), úrove výsledk práce školy. Pravidla a termíny vlastního hodnocení vlastní hodnocení školy se zpracovává za období dvou let, návrh struktury hodnocení školy je projednán editelkou školy s pedagogickou radou do konce zá í školního roku, v n mž se má vlastní hodnocení školy uskute nit, vlastní hodnocení školy je projednáno v pedagogické rad do 31. íjna následujícího školního roku. Cíle v jednotlivých oblastech vlastního hodnocení školy: Jednotlivé cíle mají pro školu stejný stupe d ležitosti a jsou vzájemn propojeny. Cíl v oblasti podmínek ke vzd lávání: budova školy a její materiální vybavení, vybavení t íd a kabinet , dopl ování sbírek na úrovni st edoškolského vzd lávání, po íta ové vybavení školy, personální zajišt ní, plán ozdravných opat ení. Cíl v oblasti pr b hu vzd lávání: odborná a pedagogická zp sobilost všech pedagogických pracovník , DVPP – plán vzd lávání pedagogických pracovník a jeho realizace, vysoká kvalita výsledk žák , kvalita vzd lávacího procesu, využívání moderních technologií, pedagogická dokumentace. Cíl v oblasti podpora žák a spolupráce s rodi i: individuální sledování a vyhodnocování výsledk žák nadaných, individuální sledování žák problémových a p ijímání opat ení, individuální sledování žák s poruchami u ení a postupná analýza jejich vývoje, individuální sledování žák handicapovaných a pomoc p i p ekonání p ekážek, spolupráce se Sdružením rodi a se Školskou radou, individuální vzd lávací plány, podpora studijních pobyt žák , podpora reprezentace žák v sout žích a olympiádách.

181

Cíl v oblasti výsledk vzd lávání: úsp šné zvládnutí výuky v pr b hu studia, porovnatelná úrove znalostí žák – srovnávací testy, úsp šnost u maturit nane isto, úsp šné absolvování studia a maturitních zkoušek, zvládnutí výstup ŠVP, úsp šnost v p ijímacím ízení na VŠ a VOŠ. Cíle v oblasti ízení školy: zlepšování a zkvalit ování výchovn vzd lávacího procesu, funk ní systém vnit ních p edpis , funk ní organiza ní schéma, p esné a ú inné rozd lení kompetencí, kvalitní personální politika, efektivnost v ekonomické oblasti, funk ní vnit ní kontrolní systém. Cíle ve výsledcích práce školy: sumarizace díl ích výsledk ve výše uvedených oblastech – nap . srovnávací testy, výsledky maturitních zkoušek, p ijetí žák na VŠ a VOŠ, výsledky vn jších kontrol práce školy – ŠI, z izovatel, nezávislé kontrolní orgány, hodnocení školy absolventy a rodi i. Kritéria: spokojenost žák , rodi a u itel , kvalita výsledk žák a jejich aktivní p ístup k u ení, p evaha pozitivního hodnocení dotazovaných. Nástroje hodnocení a jejich asové rozvržení Klasifikace žák – pr b žn , tvrtletn , pololetn , ro n . Výstupní hodnocení žák kvart – p i uzav ení klasifikace za 1.pololetí pro žáky kvart. SWOT analýza – jedenkrát za dva roky. Výsledky sout ží – pr b žn , vyhodnocení po ukon ení školního roku. Sch zky Metodické rady – jedenkrát m sí n . Sch zky jednotlivých P edm tových komisí – ty ikrát ro n . Sch zky vedení školy se Studentskou radou – jedenkrát m sí n . Hospita ní innost – pr b žn dle plánu hospita ní innosti. Hodnocení práce P edm tových komisí – pololetn , ro n . Kontrola po tu odu ených hodin v jednotlivých p edm tech a pln ní tematických plán – pololetn , ro n . Kontrola pln ní ŠVP – pololetn , ro n . T ídní sch zky a konzulta ní dny – t ikrát ro n . Sch zky Sdružení rodi s vedením školy – ty ikrát ro n . Sch zky se Školskou radou – nejmén dvakrát ro n . Srovnávací testy na úrovni školy – v eském jazyce a matematice – dvakrát ro n . Srovnávací testy mezi školami stejného typu – nejmén jedenkrát ro n . Profesní testy pro p edmaturitní ro níky – jedenkrát ro n . Výsledky maturitních zkoušek – jedenkrát ro n . Výsledky p ijímacího ízení na VŠ a VOŠ – jedenkrát ro n . Výro ní zpráva školy – jedenkrát ro n . Kontrolní innost – dle plánu kontrolní innosti školy. Kritéria hodnocení a odm ování zam stnanc . Výsledky vn jších kontrol práce školy. 182

Gymnázium, Praha 9, eskolipská 373. Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání na nižším stupni víceletého gymnázia

Recommend Documents