Gymnázium Matyáše Lercha
Gymnázium Matyáše Lercha ročenka 2006–2007
Gymnázium Matyáše Lercha, ročenka 2006–2007
2 0 0 6 – 2 0 0 7
Obsah
Obsah Obsah
3
Slovo ředitele
4
Kalendárium
5
Co rok dal...
13
Výsledky nejlepších
27
Témata maturitních písemných prací
34
Tvorba na GML
36
Z výroků studentů a profesorů
57
Fotograf GML 2006/2007
60
Napsali o nás...
61
Pedagogický sbor a zaměstnanci
62
Dvorana slávy
64
Fotografie tříd a seznamy studentů
71
Slovo ředitele…
Slovo ředitele… Slovo ředitele…
Radoval jsem se z úspěchů našich studentů a rovněž tak měl radost, když se zadařilo mně či kolegům – ale především jsem chodil do práce s pocitem, že se vracím mezi přátele… Petr Kovač
4
Kalendárium
Kalendárium Kalendárium Červen 2006 31. •Studenti GML při akci města Brna Hurá, prázdniny! dokázali plně obsadit vůz Škoda Roomster. Ve zcela uzavřeném voze jich pobývalo 10 sekund třicet dva.
•V Baldovci se koná pro studenty některých prvních ročníků a jejich třídní Formování osobnosti žáka se zátěžovým a vzdělávacím programem v terénu; organizováním akce je pověřena prof. Němcová; další první ročníky přijíždějí 18. září.
Září 2006
14.–16.
2.
•S prof. Křapovou pobývá na literárněhistorické exkurzi v Praze 4. D.
•Soubor Onen svět hraje na vinobraní ve Velkých Pavlovicích.
4. •Pan ředitel slavnostně zahajuje školní rok 2006/2007.
5. •Od měsíce září do listopadu se koná ve školní galerii U Fontány výstava maturitních výtvarných prací ze školního roku 2005/2006.
6.
14. •My Generation koncertuje na módní přehlídce firmy Diesel v Praze.
19. •GML navštěvuje koordinátorka francouzských studií Marie Christiane Thiébaut a pan Le Manse, který propaguje před 5. AF, 6. AF a 6. BF možnosti studia ve Francii.
•Do Lausanne odjíždějí na šestitýdenní pobyt studentky a studenti z 5. AF.
22.
7.
24.–7. 10.
•V září škola podepisuje smlouvu o spolupráci s Masarykovou univerzitou – studenti GML se mohou zúčastnit přednášek a informačních schůzek na fakultách, také nás navštívil proděkan Ekonomicko-správní fakulty MU doc. Svoboda a besedoval s maturanty o studiu na této fakultě.
8.–10. •Skupina čtyř profesorek (p. p. Čapková, Ferlay, Zajíčková a Kozáková) se účastní mezinárodní konference učitelů angličtiny v Hradci Králové.
8. •Rockové uskupení My Generation vystupuje na módní přehlídce firmy Diesel v Plzni.
12.–18.
5
13.–15.
•Středoškolských her v kopané se účastní tým juniorů GML. •Probíhá praxe Pavlíny Tremlové, Barbory Kleskové, Lucie Petruškové z 8. AV a Marka Žemly ze 4. C ve firmách a veřejných institucích v německém Hesensku.
25.–27. •Literárněhistorickou exkurzi naplňuje v Praze 4. C s p. p. Nečasem a Zajíčkem.
27. •Chlapecký tým GML reprezentuje školu ve Středoškolském poháru v atletice. •Prof. Kubera doprovází třídy 4. A, 4. B a 8. AV na exkurzi do Informačního střediska Jaderné elektrárny Dukovany a Muzea pivovarnictví v Dalešicích.
•Do Brna přijíždějí francouzští studenti z Lille; hostitelsky se o ně starají 3. B a p. p. Přecechtělová, Kubera a Ferlay.
Říjen 2006
13.
4.
•Z popudu absolventů GML se koná beseda studentů 3. a 4. ročníků s taneční skupinou Maršo z Čečenska, mladí Čečenci přidávají i krátké vystoupení.
•Skupinka studentů 3. ročníků se zapojuje do sbírky humanitárního projektu Šance, který pomáhá dětem bez domova.
5. •Na literárněhistorickou exkurzi do Prahy odjíždí 4. B s prof. Krejčím. •My Generation hostuje na koncertě Led Zeppelin Revival v klubu Musilka.
6.–8. •Studenti i absolventi GML cestují na již 7. dějepisnou výpravu, tentokrát na Slovensko; tradiční a oblíbenou velitelkou je prof. Janová.
10. •Reprezentanti vyššího gymnázia úspěšně bojují v okresním kole Středoškolských her ve stolním tenise; o dva dny později nastupují v kole finálovém.
11.
•V aule naslouchají studenti druhých ročníků přednášce Zneužívání návykových látek.
10. •Studenti GML využívají partnerské smlouvy a při Dnu otevřených dveří navštěvují areály některých fakult Masarykovy univerzity i její nový kampus; kromě prohlídky absolvují i některé přednášky. •Vynikající výkon podává v krajském kole Středoškolských her v košíkové tým juniorů GML.
12.–14. •Na literárněhistorickou pražskou exkurzi doprovází 4. A p. p. Žemla a Jelínek.
13.
•Vokální kvartet absolventek GML Na chvíli motýli pěje v klubu Na Cestě.
•Dívčí družstvo nižšího gymnázia vítězí v městském kole Středoškolských her ve stolním tenise.
11.–14.
16.
•Praha tentokrát vítá literárněhistorickou exkurzi 8. AV s p. p. Křetínskou a Němcovou; o den později přijíždí i 4. E doprovázená p. p. Havláskem a Zálešákem.
•My Generation vystupuje ve Faval music circus s formací Gate Crasher.
17.
21.
•Do Brna přijíždí v doprovodu čtyř profesorů skupina 26 anglických studentů na pravidelnou výměnu mezi Rodillian School v anglickém Leedsu a GML; hostí je rodiny studentů vyššího gymnázia.
•Naši školní germanisté se účastní Dne učitelů němčiny (Deutschlehrertag), tentokrát konaného v Brně.
20.
•Sportovci vyššího gymnázia se účastní okresního kola Středoškolských her v přespolním běhu.
31. •Chlapecký tým nižšího gymnázia soupeří s ostatními v městském kole Středoškolských her ve stolním tenise; za dva dny čeká stejné zápolení i vynikající dívčí družstvo GML.
Listopad 2006 5.
19.–25.
•Studenti GML s prof. Morbacherem na exkurzi v Ústavu fyziky materiálů ČAV.
22. •Onen svět koncertuje v klubu Stará Pekárna.
23. •Konají se Středoškolské hry v šachu pro studenty vyššího i nižšího gymnázia.
•Prof. Krejčí odjíždí na stáž v Sèvres u Paříže.
25.–3. 12.
7.
•Skupina pěti studentů a studentek z maturitních ročníků pod vedením prof. Evy Zajíčkové odjíždí do slovinských měst Ljutomeru a Lublaně na společné zasedání mezinárodního Modelu Evropského parlamentu.
•Skvělým výkonem vstupují do Středoškolských her v košíkové (městské kolo) juniorky GML.
8. •Onen svět hraje v klubu Golem ve Zlíně.
30.
9.
•Studenti GML se při Dnu otevřených dveří setkávají na půdě Ekonomicko-správní fakulty MU s jejím proděkanem a naslouchají zde některým přednáškám.
•Studenti 6. AF a 6. BF naslouchají v pražském Francouzském institutu přednáškám zástupců francouzských vysokých škol při semináři o studiu ve Francii.
6
Prosinec 2006 4.–5. •Studenti skládají písemnou část zkoušky Deutsches Sprachdiplom II.
6. •GML navštěvuje francouzský spisovatel Bernard Friot; prezentuje a interpretuje své básně ve třídách 2. BF a 3. AF.
Leden 2007
7.
•Alliance Française pořádá literární a vědomostní soutěž Les Olympiades centre-europèennes de Science politiques; GML reprezentují vybraní studenti z 4. AF, 6. AF a 6. BF.
•V aule GML se koná beseda se studentkami MU K. Neumannovou a J. Nováčkovou o univerzitním studiu. •GML pořádá tradiční Den otevřených dveří.
8. •Vítězí smíšený tým GML při Středoškolských hrách ve squashi.
12.
11.
13.–20. •1. C se v krkonošských Herlíkovicích cvičí při lyžařském kurzu.
16.
•Ostravská Stodolní ulice naslouchá vystoupení Onoho světa.
•Dívčí tým z vyššího i nižšího gymnázia bojuje při Středoškolských hrách ve florbalu.
15.
16.–17.
•Absolvent GML Štěpán Veselý vydává v brněnském nakladatelství Host svůj literární debut Insida.
•Probíhá ústní část zkoušky Deutsches Sprachdiplom II.
17.
•Naši junioři úspěšně bojují v kvalifikaci na republikový turnaj Středoškolských her v košíkové. •V aule organizuje prof. Němcová sexuálněvýchovnou přednášku pro dívky z prim a prvních ročníků; hovoří tým programu S tebou o tobě. •Studenti vyššího gymnázia úspěšně řeší úlohy krajského kola fyzikální olympiády kategorie A.
•Proběhla simulace ústní části zkoušky Deutsches Sprachdiplom II (neboli Pilotprüfung).
19. •Zástupce pedagogicko-psychologické poradny Mgr. Vaněk umožňuje zájemcům ze 3. ročníků testování jejich profesní orientace. •P. p. Havlásek a Kubera vyhlašují v aule vítěze III. ročníku soutěže Fotograf GML. •Ernův sál na Staré radnici je již tradičním svědkem Vánočního koncertu GML; vystupují sbor Labutí píseň, písničkář Petr Kovač, sbor profesorů GML Skřivánčí píseň, sbor Gymnázia Elgartova, My Generation a Onen svět.
20. •Třídy 4. AV, 5. AV, 1. C a 1. B navštívily planetárium a zhlédly zde výukové programy, o den později je napodobily třídy 1. AV, 2. AV, 3. AV, 1. AF, 4. C, 8. AV. •Studenti vyššího gymnázia působí na fyzikálním Fykosím fyziklání. •Profesoři sehráli ve školní tělocvičně turnaj v badmintonu a stolním tenise.
21. •Přijíždí Rachel Guyet, která rozpráví se studenty 5. AF, 6. AF a 6. BF o možnostech studia na Science politiques v Dijonu. 7
•P. p. Kučerová a Stolková organizují od prosince do března minipřehlídku výtvarných prací 2005/2006 ve školní galerii U Fontány. •V průběhu měsíce provedou p. p. Kubera a Morbacher závěrečné školení učitelů ICT ve výuce fyziky.
19.
23. •Dějepisná sekce pořádá školní kolo dějepisné olympiády pro studenty z nižšího gymnázia.
24. •Anglická sekce připravuje školní kolo Konverzační soutěže v anglickém jazyce. •Studenti nižšího gymnázia se účastní městského kola matematické olympiády.
25. •My Generation vystupuje ve Staré Pekárně.
26. •Studentští chemici řeší zadání okresního kola chemické olympiády v kategorii D. •P. p. Brunnová, Pfeiferová, Krejčí, Morbacher a Podlena se zapojují do projektu Nové cesty k přírodovědnému a technickému vzdělávání podporovaného Evropským sociálním fondem a MŠMT ČR.
29. •Sekce českého jazyka a literatury pořádá tradiční Bohemistický den; jeho součástí je školní kolo olympiády v českém jazyce, autorské čtení studentek GML a již VIII. ročník Polymnie, klání v přednesu.
Březen 2007 2. •Mladí germanisté GML účinkují v krajském kole olympiády v německém jazyce. •My Generation a Gate Crasher společně vystupují na koncertě 10 let GML na Musilce.
Únor 2007
3.
1.
•My Generation vystupuje v Poličce.
•Členové profesorského sboru i s rodinnými příslušníky odjíždějí lyžovat na rakouský Stuhleck.
4.–16.
5.
•Tráví 20 studentů 7. AV a 3. A při výměnném pobytu v německém Oberurselu.
•Studentští zájemci píší tzv. pilotní testy pro agenturu SCIO.
8.
6.
•V aule diskutuje s maturanty zástupkyně agentury Scio o přijímacích zkouškách na vysoké školy. •Pořádá se školní kolo chemické olympiády.
•Konají se Středoškolské hry ve futsalu při účasti našich studentů z vyššího gymnázia; o dva dny později tým GML hraje ve finále o prvenství.
8.
12. •Nejvyšší ročníky konají maturitní písemnou zkoušku z českého jazyka.
•Mladí germanisté GML soutěží v městském kole olympiády v německém jazyce.
12.–22.
9.
15.–16.
•Studentky i studenti nižšího gymnázia bojují v turnaji středních škol ve stolním tenise O putovní pohár BREST.
•Studenti nižšího i vyššího gymnázia se účastní školního kola mezinárodní matematické soutěže Klokan.
9.–11.
15.
•Tým juniorů GML exceluje při republikovém finále ve Středoškolských hrách v basketbalu.
•V aule naslouchají dospělí studenti odborníkům z FN Brno-Bohunice přednášejícím na téma Daruj krev – zachráníš život.
11.–17. •Během jarních prázdnin se skupina 11 studentů z 6. AF účastní pod vedením prof. Evy Zajíčkové kulturně poznávacího zájezdu do Londýna.
20. •Biologická sekce pořádá školní kolo biologické olympiády v kategoriích A a B.
21. •Šest studentů maturitních ročníků v Knihovně Jiřího Mahena absolvuje soutěž a diskusi o Evropské unii Teenage Europe.
23. •Vybraní studenti reprezentují GML v okresním kole dějepisné olympiády.
•Do Lille odjíždí 3. B, doprovázejí p. p. Kubera a Ferlay.
16. •Profesorský sbor spolu se studenty víří v kole při Plesu GML.
17. •Rodiče přicházejí do GML na jarní třídní schůzky.
19. •Nejvyšší ročníky konají maturitní písemnou zkoušku z cizích jazyků.
19.–23. •Studenti 5. AF, 6. AF a 6. BF píší tzv. bac blanc.
21. •Zástupci anglické Canterbury University představují v aule GML možnosti zdejšího studia. •Studenti měří s ostatními své znalosti v okresním kole zeměpisné olympiády.
8
22. •Při městském volejbalovém finále Středoškolských her exceluje tým juniorek GML; senzační úspěch zopakuje i následující den při krajském finále ve Znojmě.
23.–24. •Soutěže Landesweiter Deutschwettbewerb v Praze se účastní dvě studentky septimy GML.
•Autoři z řad studentek i studentů GML píší práce pro školní Literární soutěž.5. •Naše gymnázium poctila návštěvou Jeho Excelence Charles Fries, velvyslanec Francouzské republiky; pobesedoval se studenty a profesory francouzské sekce a prohlédl si školu.
23.–25. •Divadlo Polárka hostí další ročník Festivadla, frankofonního studentského divadelního festivalu; hlavnímu organizátorovi Henri Noubelovi pomáhají p. p. Jakubková a Vigner.
23.–30. •Studenti 4. AV a 1. A odjíždějí na výměnný pobyt do německého Kulmbachu.
26.–3. 4. •Do Sézanne odjíždějí 4. AF a 2. A, doprovázejí p. p. Richterová, Cvachovcová a Vigner.
28. •V aule GML vystupuje s interaktivním představením divadelní společnost Thevo z Norimberka. •Zástupci GML řeší úlohy krajského kola matematické olympiády.
30. •Slavnostně je zahájen 5. ročník Moravian Open Mixed – mezinárodní mistrovství ČR v curlingu smíšených družstev;na jeho organizaci se významně podílí GML. •Studentky nižšího gymnázia bojují v krajském kole dějepisné olympiády. •Francouzská terapeutka Delphine Malgaine připravuje studenty 5. AF na ústní projev u maturit.
Velvyslanec Francouzské republiky beseduje se studenty francouzské sekce
11. •Zástupci nižšího gymnázia řeší úkoly městského kola matematické olympiády.
12.
Duben 2007 3. •Studentský kolektiv GML diskutuje v oblastním kole debatní soutěže Jugend debattiert international.
4. •Vynikajícím způsobem působí v městském kole fyzikální olympiády v kategoriích E a F studenti nižšího gymnázia. •Při akci Bonjour Brno navštěvuje GML francouzská delegace z Rennes a oblasti Morbihan; besedují o francouzských legendách a paní Claudine Glot přednáší o artušovském cyklu pro 1. AF, 3. AF a 4. BF. •Velmi úspěšně soutěží v městském kole fyzikální olympiády studenti nižšího gymnázia.
9
•Třídy 5. AV a 2. A absolvují prohlídku výstav s odborným výkladem v Pražákově paláci. •Biologickou exkurzi do lokality Žebětínský rybník koná 1. C s prof. Řezníčkovou.
15.–19. •V Brně pobývají studenti z Lausanne; hostitele řídí p. p. Jakubková a Hradilová.
16.–22. •Pobyt studentů z Bogen organizují se 3. AF p. p. Molíková a Krejčová.
18.–24. •Do Litvy na frankofonní festival odjíždí skupina studentů 2. AF a doprovázejí je p. p. Noubel a Musiolek.
19. •Fanoušci My Generation opět přicházejí do Staré Pekárny.
20.
14.–18.
•Velmi úspěšní jsou zástupci GML v krajském kole fyzikální olympiády v kategoriích B, C a D.
•5. AF, 6. AF, 6. BF skládají písemné maturitní zkoušky.
16. 23. •Adepti studia na GML skládají přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka.
•Tým studentů GML spolupracuje při XI. ročníku sbírky Ligy proti rakovině.
21.–23. 24. •Družstvo studentů nižšího gymnázia reprezentuje školu na Středoškolských hrách ve futsale.
•Na půdě GML opravují čeští a slovenští profesoři osmi francouzských bilingvních sekcí písemné maturitní zkoušky z matematiky.
26.
24.
•Pěvecký sbor Labutí píseň pod vedením sbormistra prof. Žemly zpívá při pietním aktu k výročí konce druhé světové války v kasárnách na Šumavské ulici.
•Fyzikální sekce zahajuje práce na projektu CZELTA – detekce kosmického záření ve spolupráci s UTEF Praha. •Tým juniorek a juniorů GML předvádí výborný výkon na krajském kole Středoškolských her v softbalu.
28.–5. 5. •Studenty z Le Mans hostí 4. BF a 3. AF ve spolupráci s p. p. Denisou Ferlay, Benešem a Musiolkem.
Květen 2007 3. •Tým studentů vyššího gymnázia bojuje na Středoškolských hrách v malé kopané.
25. •GML organizuje městské kolo matematické soutěže Archimediáda. •Do školy přijíždí na víkendový pobyt patnáctičlenná výprava profesorů z německého Gymnázia markraběte Georga Friedricha v Kulmbachu; s našimi profesory sehrají sadu sportovních utkání; k úspěchům si blahopřejí na podvečerní párty v restauraci Na Rosničce.
5.–12. •Do Beausoleil u Nice odjíždí 2. BF s p. p. Jakubkovou, Léfèvre a Hradilovou.
6.–12. •4. AF a 2. A spolu s p. p. Richterovou, Cvachovcovou a Vignerem hostí studenty ze Sézanne.
11. •Studenti 3. AV vystupují na akci Gutentag.cz, kterou společně organizují Goethe-Institut a Oesterreich Institut na podporu výuky němčiny v ČR.
12. •Skupina studentů tercie se účastní v planetáriu na Kraví hoře Fyzikálního cirkusu 2007 (Raketou do vesmíru).
12.–18. •Pobývá v Brně 25 studentů z německého Oberurselu.
14. •Předsedové maturitních komisí zahajují ústní část maturitní zkoušky.
V nelítostném souboji o míč během fotbalového utkání prof. Hubert Wagner (vlevo) a prof. Aleš Broulík
10
26.–2. 6.
18.–20.
•Do Rennes se vydává 1. AF s p. p. Jakubkovou, Pfeiferovou a Přecechtělovou.
• Ústní maturitní zkoušku skládají studenti 5. AF.
18.–22. 28.–30. •6. AF a 6. BF skládají ústní maturitní zkoušky.
•Studenti GML odjíždějí na jazykový kurz do anglického Exeteru doprovázeni p. p. Kozákovou a Porjandou.
31.
19.
•Kulturní rada velvyslanectví Francouzské republiky Jean-Marc Berthon slavnostně předává francouzské diplomy třídám 6. AF a 6. BF.
•My Generation hraje v brněnském undergroundovém klubu Boro.
21.
Červen 2007 3.–12. •3. AF a 4. BF provázejí při cestě do Le Mans p. p. Denisa Ferlay, Beneš a Musiolek.
8. •V areálu Studia Lávka se koná open air skupin My Generation (Novotný, Žemla, Winkler; hosté Šindelářová, Kotásek), Fui Fui (Hanousek, Čech, Žemla) a Onen svět (Žemla, Macháčková).
11. •Prof. Morbacher cestuje do U. S. Space and Rocket Center, Huntsville, Alabama, USA, kam byl vybrán mezi 150 účastníky z celého světa na stipendijní pobyt.
•Ředitelství školy pořádá schůzku s rodiči budoucích studentů prvních ročníků; ti píší rozřazovací testy z angličtiny.
25.–30. •Přijíždějí na výměnný pobyt studenti z německého Kulmbachu. •Závěrečný týden školního roku se nese ve znamení tradičních sportovních soutěží; p. p. Křapová a Kutalová organizují také přehlídku českých filmů.
26. •Pedagogický sbor GML zasedá při závěrečné klasifikační poradě; ta pokračuje pietní návštěvou rodiště Vítězslava Nezvala v Biskoupkách u Třebíče.
28. •Na školním dvorci zuří již 7. ročník profesionálního tenisového turnaje amatérů ve čtyřhrách GML Open.
11.–17. •3. AF při výpravě do Bogen provázejí p. p. Molíková a Krejčová.
12. •Profesorský sbor Skřivánčí píseň koncertuje v kapli sv. Václava ve Znojmě a My Generation na Skleněné louce v Brně.
13.–14. •Tým softbalistů a softbalistek skvěle reprezentuje GML na středoškolském mistrovství České republiky.
15.–6. 7. •Dvě studentky 7. AV odjíždějí na stipendijní studijní pobyt do německého Marburku.
15.–30. •Pět studentů ze 3. AF a 4. BF hostí studenty z Lycea Bellevue z francouzského Sainte.
11
Červenec 2007 21.–26. •Prof. Čapková se jako pilotní vyučující připravované učebnice chystá na mezinárodní konferenci pro učitele angličtiny pořádanou v anglické Cambridgi.
12
Návštěva ve snu, Jana Podešvová, 6. AV (suchá jehla)
Co rok dal...
CoCorokrok dal...dal... TANCEM PROTI TERORISMU 13. září 2006 měli studenti i profesoři GML jedinečnou možnost zúčastnit se zajímavé besedy, konané v odpoledních hodinách v aule naší školy. Na exotického hosta tohoto programu byli zvědavi především ti z nás, kteří se již koncem předcházejícího školního roku zúčastnili přednášky a debaty s pracovníky občanského sdružení Berkat, jehož činnost zvláště symbolizují humanitární projekty, orientované na pomoc obyvatelům Čečenska a zlepšení jejich životní úrovně. Tehdy nás členka Berkatu Pavla Pijanová poprvé seznámila se sociální a politickou problematikou čečenského prostředí a prostřednictvím vyprávění a fotografií nám představila taneční soubor Maršo (tzn. Svoboda), který Berkat pomáhá organizovat a který tvoří hlavně děti z provizorních uprchlických táborů, představujících trpké ovoce několika rusko-čečenských válek. Mnohdy děti, které ve válce přišly o jakékoli rodinné zázemí a další jistoty, pokládané naší společností vesměs za samozřejmost. Kdo tuto akci absolvoval, měl už tedy jistou představu o závažnosti zmiňované látky a také o vysoké atraktivitě oné ohlášené zářijové besedy, jež umožňovala přímé setkání a rozhovor s čečenskou mládeží, skupinou Maršo, neboť ta byla touto dobou se svým tanečním programem na turné po České republice se zastávkou v Brně. Dík iniciativě našich absolventů se podařilo Maršo dostat i k nám do školy. Setkali jsme se tedy se skupinou asi dvaceti či třiceti mladých lidí a jejich vedoucím, tanečním mistrem. Maršo se orientuje na folklor, odkaz lidové kultury, tradičního tance a hudby. Element, který v tolik pohnuté poválečné době samozřejmě napomáhá důležitému národnímu uvědomění a sebeurčení. Udržení kontinuity národních tradic a jejich předání novým generacím není pouze nějakou romantickou myšlenkou. Fakt, že se takové ideji věnují mladí lidé i přes svou tíživou materiální situaci a řadu dalších potíží, 13
na první pohled snad závažnějších, ukazuje na její opravdový význam a opravdovou potřebu přítomnosti těchto národotvorných hodnot. Alespoň mladí Čečenci si je zřejmě dokáží uvědomit. Cílem besedy bylo především oboustranné dotazování českých studentů a čečenských tanečníků na věci, které člověka o tom druhém přirozeně zajímají a které nemusí vědět. Aby naše otázky měly čas uzrát a aby vše nebylo tak narychlo, začalo se kulturou. Bohužel, drobounké pódium školní auly neposkytovalo dostatečný prostor pro ukázku z repertoáru Marša. Úplně zkrátka jsme ovšem také nepřišli. Čečenský chlapec zazpíval, doprovázeje se na kytaru, několik písní. Nechme stranou prohřešky proti zákonům hudební vědy nebo míru rozladěnosti nástroje a podobné věci. Způsob, s jakým se mladík do písní vrhl, i jeho osobní charisma dokázalo vytvořit atmosféru sdílnosti. Následoval taneční výstup maličké dívenky. Za zvuků kytary a akordeonu jsme pozorovali „tanec malého džigity“. Suverénní sólo, které již lépe přiblížilo originální ráz čečenského umění, snoubícího v sobě tak neuvěřitelně, a přece organicky prvky nám vlastního slovanství s orientálním a navíc muslimským duchem. Jaká to dynamika a zvláštní poetika projevu. Emočně silné a naléhavé sdělení, obsažené v několika málo jednoduchých, břitkých gestech, vytvářejících virtuózní dílo pohybu v součinnosti s hudbou. Děvčátko, tento „malý džigita“, sklidilo náš nadšený potlesk. V roli moderátora následující diskuse vystupovala především slečna Pijanová. Jako tlumočník besedy, vedené v ruském jazyce, vydatně pomohla také prof. Vašínová. Padlo mnoho zajímavých dotazů. Vypracované postavy čečenských mládenců hovořily jaksi samy o způsobu, jakým jsou hoši zvyklí převážně trávit svůj volný čas. Tito mladí lidé, naši vrstevníci, kteří si ve svém věku již dávno nemohou dovolit být dětmi, na sobě pracují. Posilují a nabírají kondici.
Nemají mnoho jiného vyžití, ale hlavně je to pro ně nutnost. Mají totiž odpovědnost. Odpovědnost vůči zbytkům svých rodin i ostatním lidem, kteří již sil pozbyli. Musí aktivně přikládat ruce k dílu. V Čečensku se nejrychleji rozvíjí stavebnictví. Svaly těchto mladíků budou zapotřebí k opětovnému budování měst a komunikací, poničených válkou. Ovšem věc má i druhou stránku. Zatímco chlapci na sobě někde venku pracují, dívky zůstávají podle svých vlastních slov doma a poslušně se starají o domácnost. Těžko říct, zda budou mít někdy možnost zakusit i něco jiného. Byla by ale chyba představovat si, že mládež ze zchudlého poničeného Čečenska bude působit zakřiknutým či jakkoli ublíženým dojmem. Naopak. V očích těchto lidí se dá číst silný vzdor. Vzdor vůči nepřízni osudu. Vzdor vůči dalšímu vojenskému nebezpečí, které se stalo samozřejmostí každodenního života. Ačkoli jsou mladí, je jim již vtisknuto něco z jejich národního naturelu, hrdí a důstojní, silní, prodchnutí historickou zkušeností svého lidu. Na náš vkus by mohli být i o něco málo pokornější, ale nevyčítejme jim nic. Vždyť jejich dějiny jsou především dějinami malého národa, hájícího svou holou existenci v sousedství velkoruského kolosu. To není jednoduchá role. Úhrnem jsme se toho dozvěděli opravdu mnoho. O způsobu života těchto mladých Čečenců, o školství v jejich vlasti, možnostech pracovního uplatnění, ale především jsme si mohli poslechnout něco málo z osobních životních příběhů některých z nich. Jeden mladík ovládal trochu češtinu. Odpovídal na otázku, co pokládá za největší rozdíl mezi Čečenskem a Českou republikou, co ho zde nejvíce překvapilo. Bylo přínosné sledovat jeho výpověď. „Tady v Český republice, tady je to všechno tak nějak v pohodě, v pohodě...“ Nedokázal se přesně vyjádřit, ale nebylo to snad ani třeba. „Lidi tady normálně pracujou, děcka chodí do školy. Tady je to prostě v pohodě, to bude asi ten největší rozdíl…“ Nás, české účastníky besedy může zpětně jen mrzet nejistota a vyhýbavost, s jakou jsme se báli jakkoli odpovědět na dotaz ze strany našich hostů, na co pomyslíme, když se řekne Čečensko, jakou máme
vlastně o jejich zemi představu. Co tedy o Čečensku víme? Nebo nevíme? Ovšem přese všecko, setkání bylo jistě oboustranně obohacující a jeho přátelskost nás může skutečně těšit. Nahlédli jsem drobně do světa, který je od toho našeho odlišný. Snad krutější a drsný, ale s živými hodnotami, které se v tom našem už nějak stírají a rozmazávají. Možná. Každá taková konfrontace, setkání, má ale zcela určitě velkou cenu. Nepochybně se to dá říci i o letošní návštěvě Marša v naší škole. Díky za ni! Lukáš Obr, 4. B
KDYŽ SE OBLÉKNETE DO GOTIKY… Z cestovního deníčku aneb „Nikdy necestuji bez svého deníku, ve vlaku by měl člověk mít vždycky něco senzačního ke čtení...“ (Oscar Wilde) Skalica. „To je dobře, že jsme se na dějepisnou výpravu opět vydaly,“ říkáme si se spolužačkou, když si na jedné ze skalických laviček ulamujeme z trdelníku. Sem tam kolem nás projde známá tvář. Přemýšlíme, zdali se nemáme za někým vydat a jednoduše se tak dostat k řešení úkolu. Letos na nás, účastníky sedmé dějepisné výpravy, manželé Janovi tradičně pamatovali se soutěží. Hned za břeclavskými hranicemi zadali první úkol – najít ve Skalici obraz hostiny boháče s Lazarem a opsat latinský nápis umístěný pod ním. Červený Kámen. Opustili jsme hrad Branč a zamířili k dalšímu. Červený Kámen je zajímavý svou hradní expozicí, ale nakonec se všem nejvíce líbí v rozlehlé pivnici pod hradem, která prý patří k největším ve střední Evropě. Paní průvodkyně nás vybízí ke zpěvu, abychom si vyzkoušeli místní akustiku, ale nikomu se nechce. Někteří ze sebe vydávají pouze podivné zvířecí skřeky… Beckov. Sobotní dopoledne věnujeme hradu Beckov. Paní průvodkyně si nejspíš myslí, že jsme běžný školní výlet. Zřejmě má se zájmem o historii těchto skupin své zkušenosti, a tak se před každou pověstí znovu ptá, chceme-li ji slyšet. Překvapujeme ji, protože skutečně posloucháme a máme doplňující otázky… 14
městem celé dvě hodiny a nádavkem bojový úkol – vypátrat římský nápis vrytý do skály, na jejímž vrcholu se tyčí Trenčanský hrad. Nikdo by si dopředu nepomyslel, že text nakonec objevíme ve čtyřhvězdičkovém hotelu Tatra... Sulovské skály. Dějepisná výprava má pěknou tradici – každý, kdo sežene historický kostým, se jí v něm zúčastní. Letos nás bylo pět, kteří jsme obvyklé oblečení vyměnili za historický šat. Ovšem při pohledu na strmé Sulovské skály většina kostýmy raději odložila. Nakonec zbývám sama, která bílou halenu, červenou sukni a dlouhý hnědý plášť neodkládám. Opravdu veselé lézt v tomto oblečení po horských žebřících nebo se protahovat úzkými skalními škvírami… – zkušenost k nezaplacení. Po Sulovských skalách následoval teplý oběd a cesta domů, během které některé skupinky ještě dopisovaly své deníky. Letošní soutěž totiž spočívala ve vytvoření kroniky – sešitu, do kterého budou zapsány i zakresleny
Dějepisná výprava má pěknou tradici – každý, kdo sežene historický kostým, se jí v něm zúčastní.
Čachtický hrad. Ačkoliv máme na každou dějepisnou výpravu stejně šikovného pana řidiče, úzkým tunelem autobus neprotáhl, a proto jsme museli na Čachtický hrad po svých. Po strmém výstupu si alespoň více vážíme rozhledu. Ovšem k obdivování není jen malebné okolí, ale i vtip krátké divadelní hry o hraběnce Báthoryové. Hraběnka Báthoryová, někdejší paní Čachtic, je známá z pověsti, která ji líčí jako ženu, jež si oblíbila koupele v krvi mladých dívek – zabila jich na šest set. Tuhle krveplnou pověst předvádí někteří z nás k pobavení zbytku osazenstva dějepisné výpravy i právě přítomných návštěvníků hradu. Představení, jemuž předcházely pouze dvě zkoušky, má (ke spokojenosti režiséra Jana Rozbořila) úspěch. Trenčín. Město Trenčín je hlavním cílem letošní dějepisné výpravy nazvané „Po stopách panství Matúša Čáka Trenčanského a Ctibora z Beckova“. Abychom si Trenčín mohli pořádně prohlédnout, dostali jsme na toulky
15
všechny soutěžní úkoly. Těsně za hranicemi naší republiky jsme všichni své kroniky odevzdali a čekali na vyhlášení výsledků soutěže. Tečku za dějepisnou výpravou udělal už jen děkovný potlesk především manželům Janovým, organizátorům dějepisné výpravy. Dana Večerková, 4. AV
DVOJNÁSOBNÝ ÚSPĚCH V PRAZE CELOSTÁTNÍ SOUTĚŽ V NĚMECKÉM JAZYCE Když se jedná o podporu německého jazyka v zahraničí, je Německo velmi velkorysé. K tomuto účelu slouží také stipendia, která se nabízejí každý rok. Koncem března 2007 se opět konala dvoudenní celostátní soutěž pro studenty, kteří velmi dobře ovládají německý jazyk. Z GML se zúčastnily Vanda Kučerová a Šárka Pantůčková – obě ze 7. AV. Měly za úkol napsat slohovou práci k jednomu tématu s předloženým textem a druhý den musely vést patnáctiminutový rozhovor s dalším studentem a zkoušející komisí. Obě získaly stipendium a mohou jet na 14 dnů do Marburgu v Hesensku, kde na ně čeká obsáhlý program. prof. Malířová
CO SE HONÍ HLAVOU ORGANIZÁTOROVI CURLINGOVÉHO TURNAJE Je pozdě, měl bych se vrátit domů. Hm, ale holky už stejně budou spát. Takže ještě jahodový džus, prosím. Tričko musí být černé, k tomuhle tématu si nedokážu jiné představit... Proč je tady tak zakouřeno? Dobře. Návrh ti pošlu mailem. V jakým formátu? Ne, musí to být vektorově, abys to mohla zvětšovat. Reklama v tramvajích? Dobrej nápad, ale když nevíme, v který hale to bude? Dokdy se musí rozhodnout? Tak to je blbý, to ten plakát nebude v tramvajích moc dlouho. Ale to stačí, hlavně abychom to stihli odevzdat. Vejde se tam šest drah? Změřils to? Na dýlku v pohodě, ale na šířku to bude hodně těsně. Poslal jsem to Jirkovi, slíbil, že to spočítá. Cože? Pět drah v nové hale? Zbláznil se? Vždyť už máme přes třicet týmů!
To je balík peněz! Kde na to vezmem? Kolik máme slíbeno na dotacích? Televize? Záznam z finále? A proč ne rovnou přímej přenos? Určitě, jednu dráhu vyčleníme, jenom to musí projednat soutěžní komise. Kdo v ní sedí? Jak? Proč nejsou u plochy koše? Zařiďte to. Díky. Sakra, příliš dlouhé. A soupeř stojí za šest. Co to hrajeme? Vykašli se na organizaci! Pane jo, lidi jsou tam všichni. Když mě viděli v kvádru, byli docela překvapení. Ale až uvidí vás...! Jste připravení? Junioři budou zametat kámen, je to domluvený. Jdem na to, Martin pouští hudbu... Sakra, nesmím tak spěchat, zase jsem si polil prsty. „Ahoj, vítejte v Brně. Jak dopadl první zápas?“ Ještě dvě skleničky pro holky ze Zlaté Prahy... Ne, to není možný! Zase máme Hamstery? To jste udělali schválně! No dobře, ale dáme se vůbec dohromady? Už toho bylo docela hodně. Ale proti nim musíme nastoupit v plné síle. Máme jim co vracet od podzimu... Turnaj je rozjetej, doma nikdo nečeká, holky odjely na hory, dobrá fáze. Ještě jsme neprohráli, to je fajn. Zase přijdeme na večírek jako poslední. Tak, přijdeme tam za zvuků Golden Eye, na plátně bude běžet Bond hrající curling... Cože? Proč to měnit? Choreografie je naplánovaná již od včerejška. Nagelujte Milana a jdem. Skvělá party, dobře se mi vstává, nemusím hrát dopoledne. Kdo bude ve finále? Těžko říct, ale pár favoritů už vypadlo. Tenhle zápas je něco jako odměna. Hrajeme hned vedle finálové dráhy, kamery jedou naplno, sice točí zápas vedle, ale stejně mám pocit, že jsme důležití! Led je skvělej, přesně takovej mi vyhovuje, jenom se lehce odrazím a kloužu s kamenem kam chci. A on taky jede kam chci. „Na mne dobrej kámen!“ Klepu si na rameno a usmívám se. Je to možný? Prý bychom mohli být třetí? „Já si počkám, až to někdo sečte.“ To by bylo super, na bedně! No, v podstatě jsme neprohráli, ale ty dvě remízy nás stály finále. I když patřili bychom tam? 16
Je to tady, medaile visí na krku! Po letech jsme se dočkali. Nevím, jak to bere Jana a Roman, ale já jsem šťastný a myslím, že i oni jsou rádi. Proč by se jinak na mne tak usmívali... Fajn, turnaj je u konce, pojďme si sednout a říct si, jaký je další program. „Romane...“ No tak, proč se nechcete sklouznout? Paní policistka i já děláme, co můžem, a vy nic? Asi jste nechtěli přijít, co? Jestli jsem už tohle jednou nezažil! Ach jo. Něco je třeba změnit. „Zkusíme si takovou hru.“ prof. Kubera
VYUŽÍT I MOŽNOSTÍ V ČESKU Ministerský pověřenec pro gymnázia v Dolním Bavorsku Klaus Drauschke při příležitosti druhé studentské výměny mezi Veit-Höser-Gymnasiem v Bogenu a bilingvní česko-francouzskou větví Gymnázia Matyáše Lercha v Brně poskytl listu Straubinger Tagblatt rozhovor, ve kterém uvedl: Gymnázium Matyáše Lecha je nepochybně ukázkovou školou jižní Moravy. V mnoha oblastech má výrazný náskok i před našimi gymnázii. Učitelé mají na rozdíl od svých dolnobavorských kolegů v budově školy k dispozici funkční pracoviště. Každý vyučující má svůj pracovní stůl s telefonem a připojením na internet, všichni mají také prostory k relaxaci včetně vlastní posilovny. Na učitele jsou kladeny vysoké nároky, ale také se jim dostává podle našich měřítek vysokého ocenění. Na první pohled patrná je kolegialita, vzájemná spolupráce a radost ze společných oslav nejen v rámci profesorského sboru, nýbrž i spolu s vedením školy. Nápadná je i otevřenost školy navenek, její četné mezinárodní kontakty. Jak dobře je na ně škola připravena, dokazuje i její prostorové vybavení. Nebyl pro ni žádný problém ubytovat ve vlastních, dobře zařízených hostinských pokojích a apartmánech kromě tříčlenné delegace z Bogenu i dvě učitelky ze Švýcarska. Má matka pochází z Brna a byla odtud po skončení války vyhnána. Po jedné návštěvě ještě za komunistické éry se vrátila z Brna velmi zklamaná. Vnímala tehdy město jako hodně zanedbané a jeho obyvatele jako velmi 17
nepřívětivé. Můj dnešní dojem odráží přesný opak. Zažil jsem Brno jako vzmáhající se evropské kulturní město, v němž v řadě oblastí čas běží velmi pomalu a člověk má pocit, že se vrátil do 60. let. V jiných oblastech naopak už začala budoucnost a člověk nepozná rozdíl mezi Brnem a srovnatelným městem v Německu, Francii nebo Itálii. Lidé jsou neobyčejně pohostinní, srdeční, mají smysl pro humor a starají se o blaho hostů svého města. V Brně jsme se setkali se školským expertem krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje Lubomírem Šmídem a s šéfem resortu pro zahraniční záležitosti na ministerstvu školství v Praze Mgr. Jindřichem Fryčem. Oběma jsme byli přijati s velkou srdečností, pohostinností a se zájmem o kontakty s gymnázii v Dolním Bavorsku. Pro jižní Moravu bylo dohodnuto, že nám budou sděleny adresy škol zajímajících se o kontakty a my předložíme tuto nabídku našim gymnáziím. S pražskými partnery jsme diskutovali o demografickém vývoji a poklesu počtu žáků, který se týká i Česka. I zde se debatuje o tom, jak elitu mladých lidí co nejlépe připravit na mezinárodní úkoly, ale přitom je neztratit pro vlastní zemi. Bylo zjevné, že němčina na českých školách ztrácí na významu. Přesto jsme shodně konstatovali, že v příhraničních regionech je velmi důležité ovládat jazyk sousedů. Stejně jako v Bavorsku bude i v Čechách na školách přibývat regionální jazykové nabídky. České partnery by velmi potěšilo, kdyby byla čeština na německých školách v příhraniční oblasti rozšířenější než doposud. Při vší důležitosti světových jazyků, jako je angličtina nebo španělština, nesmíme přehlédnout, že se kolem hranic s východoevropskými státy budou stále silněji rozvíjet hospodářské kontakty. Školám ve východním Bavorsku bych proto radil uvolnit ve výukových programech dostatek prostoru pro jazyky příslušné oblasti. Právě ve východobavorské oblasti žije hodně mladých lidí, kteří nechtějí při cestě za prací opouštět svůj domov. Znalost dalšího cizího jazyka, např. češtiny, by jim otevřela možnost najít uplatnění v okolí bydliště. Dík a velký kompliment všem lidem, které jsme tento týden v Brně i Praze směli poznat. Přeložila prof. Malířová, upravil prof. Zálešák
BEAUSOLEIL Třída 2. BF s prof. Jakubkovou, Hradilovou a Léfèvre prožila nádherný týden v Beausoleil, kam jela na výměnu s Collège Bellevenue. Jako první třída GML, a doufám, že ne jako poslední, jsme měli tu čest navštívit po Paříži druhé nejkrásnější místo Francie, tedy okolí Nice, Monaco a někteří se podívali i do Cannes. Na místo jsme přijeli v neděli po poledni a hned jsme se rozjeli se svými korespondenty. Všichni Francouzi pro nás měli připravený program na odpoledne. Některé z nás vzali do centra Monaka na prohlídku malého ZOO a velké zaoceánské lodi, další se seznamovali s rodinou a ostatní vyjeli k moři. Večer jsme padli a dospávali noc prožitou v autobuse. Ráno jsme absolvovali čtyři vyučovací hodiny ve škole a pochutnali si na jídle v kantýně. Pravdou je,
že ve Francii mají lepší předkrmy, moučníky, dokonce i hlavní jídlo. Po obědě jsme opět nastoupili do autobusu a vyjeli do vzdálené vesnice Beaulieu. Co tam bylo zajímavého? Po pravdě ani nevím, až na vilu Kerylos, postavenou ve 20. století podle vykopávek staré řecké vily, a na moře, kde jsme si aspoň namočili nohy. Asi nejkrásnějším a nejpovedenějším dnem se stalo úterý a volný celodenní program v rodinách, neboť na Azurovém pobřeží se dá dělat tolik věcí, které v České republice dělat nemůžeme, například koupání na pěkné pláži v Cannes nebo schůzka s českými fotbalisty Kollerem a Plašilem. Ve středu dopoledne jsme měli naplánovanou exkurzi do Monaka a Oceánografického muzea, kde se také nachází obrovské akvárium. Cestou zpět jsme zhlédli výměnu stráží a vydali se po nekonečných
Navštívili jsme okolí Nice, Monaco a Cannes
18
schodech ke škole. Odpoledne jsme zase trávili se svými korespondenty, kteří nás vzali buď opět na pláž, nebo do odpoledních kroužků, například dramatického nebo sportovního, nebo na vyhlídkový let helikoptérou nad Monakem. Čtvrtek patřil nejdříve prohlídce parfumerie v Èze, kde si skoro všichni koupili aspoň nějaké to mýdlo nebo parfém. Následovalo stoupání do starého městečka Èze, kde jsou samé restaurace, hotely a obchůdky schované v úzkých uličkách připomínajících bludiště. Pak jsme se ještě zajeli podívat do Mentonu, nakoupili zde dárky a někteří si odpočinuli na pláži po vyčerpávajícím celodenním výletě. V pátek jsme jeli spolu s našimi korespondenty na exkurzi do Nice. Velmi krátce jsme si prohlédli budovy, úzké uličky, trh a velké vlny na pobřeží. Odpoledne jsme měli rozchod, takže jsme ochutnali světově proslulou zmrzlinu se zvláštními příchutěmi (pivní, chlebová nebo žvýkačková) a potom se šli naposled vykoupat v moři nebo na poslední nákupy. Místním autobusem jsme se vrátili do Beausoleil a začali hned skládat zavazadla do našeho autobusu připraveného na cestu domů. Nastalo loučení a odjezd. Cesta zpět nám připadala klidnější, tedy alespoň co se jízdy týče. Někteří uronili pár slz a snad všichni by radši ještě aspoň týden zůstali v Monaku, u moře a prostě ve Francii. Pavlína Trubačová a Jiří Sedmík, 2. BF
RODILLIAN SCHOOL V BRNĚ ANEB MOJE PRVNÍ LEKCE PEČENÍ TOASTŮ Když jsem stála s hadrem a kýblem v předsíni, a kam jsem se podívala, tam mi bylo jasné, že to taky budu muset uklidit, necítila jsem se moc dobře. A když jsem si uvědomila, že na to všechno jsem celý týden sama, udělalo se mi ještě hůř. Máminy zájezdy do Anglie vždycky přijdou v pravou chvíli. V neděli večer jsem znavená padla do postele, abych za hodinu mohla nervózní sednout do auta a začít přemýšlet nad snad nejtriviálnější větou „jaká byla cesta“. Když mi po nekonečném čekání před anglickým autobusem 19
na jméno Lucas Wilson řekli, že už nikdo nezbyl, lehce mě to zaskočilo. Ještě víc mě ale zaskočilo, že si musím vybrat mezi dvěma hochy, které mi Šárka laskavě „propůjčila“, přičemž jeden vypadal strašidelněji než ten druhý. Myslím, že John moji otázku „how was your journey“ ani neslyšel. Ani se nedivím – taky bych mlčela, kdyby mě někdo vezl temnými lesy do místa, kde mám týden bydlet. Prostě taková normální česká vesnička. Mohl být rád, že potmě neviděl ty krávy našich sousedů. Opovrhl mojí večeří a šel spát. Dobrá tedy. Večeři jsi možná nesnědl, ale snídani neodoláš. Odolal. Hodinu si totiž žehlil vlasy a na moje geniální toasty mu nezbyl čas. Vlasy měl krásně rovné každý den, stejně jako každý den nestihl snídani. Horší vlaky celý ten týden nemohly jezdit, taky nemohly mít větší zpoždění. A všichni ti divní čeští vidláci se mému Johnovi každý den na nádraží smáli. Nebo možná mé angličtině, když jsem se mu snažila vysvětlit, jak se cvaká lístek. Jak jsem ve škole zjistila, všichni měli se svým Angličanem stejné problémy – nejedl, nechtěl vstávat, chodil pomalu a nemluvil. To mě trochu uklidnilo. Stejně jsem ale byla vždycky ráda, že už se ho můžu „zbavit“ a hodit ho kamarádům. Celý ten týden jsem před nimi byla vždycky hrozně nervozní, když jsem měla Johnovi říct „tak a jde se domů“… všichni ti Angličani strašně zírají. Až na konci mi John řekl, že zírají proto, že Angličanky nejsou hezké. Taky pěkné, že mi to řekl až na konci. Z celého toho týdne mi utkvělo v paměti několik akcí – jedna z nich byl výlet do Moravského krasu. Jako vždy se skupiny rozdělily na české a anglické (snad jen kromě okamžiku, kdy jsme se s Kristýnou učily pár sprostých slov a taky když jsem se snažila více konverzovat s Johnem a nachystala jsem si větu, jak před týdnem spáchala nějaká paní z blázince sebevraždu pádem do Macochy, ale tak jsem se do toho zamotala, že si nakonec John myslel, že nějaká paní zde pravidelně skáče dolů, protože je crazy, v dobrém slova smyslu).
S holkama jsme si postupně začaly stěžovat na toho svého cizince, že jim ráno jak hloupé chystáme svačinu a že po těch několika návštěvách McDonaldu ji určitě nesní. Nahoře pak jedna holka zjistila, že vedle bufetu v odpadkovém koši opravdu leží její přichystaná svačina. Pohled na asi deset holek, jak zvědavě koukají do odpadkového koše a hlasitě to komentují, mohl být pro studenty z Anglie docela komický. Stejně jako když jsme se pokoušely naučit slovo „trapně“ – „embarrassed“, protože jsme zjistily, že se to velice často ve spojení s naší mluvou hodí. Nakonec jsme došly k závěru, že I feel embarrassed znamená Cítím tu trapnost a stala se nejpoužívanější větou za celý pobyt anglických studentů. Celý týden jsem se tak trochu těšila, až to celé skončí, ale když jsme stáli před autobusem, loučili se s „těma svýma“ a koukali na odjíždějící autobus, ze kterého vlají dresy hokejového klubu Kometa (nadšenější fanoušky hokeje jsem neviděla), začala jsem se pomalu ale jistě (a hodně) těšit na příští rok. By the way – I feel embarrassed je blbost, zjistila jsem to po obdržení prvního mailu od Johna, který začínal „Hi Betty, I’m embarrassed...“ Alžběta Prudilová, 2. B
MILÁ NÁVŠTĚVA Z KULMBACHU Ve dnech 25.–28. 5. nás navštívilo 15 zástupců pedagogického sboru z gymnázia v Kulmbachu. Po celou dobu panovala příjemná neformální atmosféra, o čemž svědčí hojná účast „domácích“ jak při sportování, tak i na společném večírku v nedaleké restauraci Grillhouse. Dodejme, že se naši němečtí přátelé nesmířili s konečným výsledkem 2:1 pro GML po třech disciplínách (fotbal, odbíjená, tenis), a tak jsme rádi přijali pozvání k odvetě do Německa, kam zamíříme v co možná nejsilnější sestavě na podzim tohoto roku. Reportážní fotografie najdete na straně 69. prof. Ampapa
OBERURSEL JIŽ PO ŠESTNÁCTÉ Letos již po šestnácté proběhl výměnný pobyt studentů mezi gymnáziem Oberursel a naším gymnáziem. Město Oberursel leží v Hesensku. Je předměstím Frankfurtu nad Mohanem. I přesto, že hlavním městem Hesenska je elegantní Wiesbaden, kde dochází k zasedání parlamentu na radnici, stal se Frankfurt nad Mohanem světovým městem Německa. Má nejvyšší budovy, největší letiště, největší veletrhy a většinu bank na evropské pevnině včetně Evropské centrální banky. Přitom má Frankfurt nad Mohanem pouze 650 000 obyvatel. Samotné Hesensko je spíše nenápadné, má hustě zalesněné středohoří a proslulý ryzlink v Rheingau. Průmyslovými giganty jsou zde Opel v Rüsselscheimu a VW ve Wolfsburgu. Evropská kosmická agentura ESA v Darmstadtu řídí značnou část evropských aktivit ve vesmíru. Během dvoutýdenního pobytu jsme měli, kromě účasti ve vyučování, možnost navštívit také město Heidelberg s nejstarší univerzitou v Německu, jejíž součástí bylo i vězení pro nezbedné studenty. Z hradu nad městem je nádherný výhled mimo jiné i na tzv. Philosopheuweg, cestu, po níž se kdysi procházeli i známí romantikové Achim von Arnim a Clemens Brentano. Nechyběla ani prohlídka muzeí ve Frankfurtu a Saalburgu. Závěr pobytu jsme si zpříjemnili procházkou městečkem Bad Homburg, kterou jsme ukončili na místním koupališti. S pobytem jsme byli velice spokojeni, rádi se na tato místa v budoucnu opět podíváme. Iva Kouřilová, 3. A
KTERAK KANTOŘI ZPÍVAJÍ… Na GML působí již čtvrtým rokem pěvecký sbor složený výhradně z učitelů gymnázia. Každé úterý odpoledne se scházejí v hudebně na zkoušce a vždy se těší na nové písničky. Není o ně nouze, vždyť jenom letos nacvičili tři nové hity, kterými obohatili svůj repertoár. Mezi nejoblíbenější patří píseň slovenského skladatele
20
Eugena Suchoně „Aká si mi krásna“ opěvující půvaby Slovenska. Dalším přírůstkem se stala Händlova „Buď Tobě sláva“ a ze soudku úprav lidových písní pak „Byl jeden gajdoš“. Všechny tři nové písně zazněly spolu se starším repertoárem při různých příležitostech a také již tradičně na vánočním vystoupení školy v Ernově sále Staré radnice. Vrcholem a pěkným zakončením letošní pěvecké sezóny se stal koncert ve Znojmě v nádherném historickém prostoru kaple sv. Václava. Díky akustice to byl zážitek nejenom pro publikum, ale i pro samotné zpěváky. Vystoupení se vydařilo a sbor dostal pozvání na další koncertování. Doufejme, že nezůstane jen u Znojma. Možná se v příštím roce učitelé vydají i na svůj první zájezd do zahraničí. prof. Jana Janová
IMPORTEXPORT DU THÉÂTRE EN FRANÇAIS
Bravo le public, bravo la troupe de 2eAF!
Les spectateurs de FESTIVADLO 2007 BRNO – 11ème édition – des 23, 24 et 25 mars dernier, ont pu voir au théâtre Polarka une vingtaine de troupes jouant
en français. Les deux tiers de ces jeunes acteurs et actrices étaient constitués par des Tchèques, le tiers restant provenait de divers pays européens: France, Hongrie, Italie, Pologne, Roumanie. Comme les années précédentes, la qualité des prestations a été bonne, voire excellente pour plusieurs troupes aussi bien tchèques qu’étrangères. La très jeune troupe alsacienne de l’Ecole de Théâtre et de Danse du Nid’Andlau a été particulièrement remarquée et applaudie lors de la présentation de sa comédie musicale intitulée „Le bal des Jalupattes“. De nombreux prix attribués par la Médiathèque de l’Institut français, par la Délégation Wallonie-Bruxelles et par le Centre culturel roumain – siégeant tous à Prague –, ont été décernés aux troupes. Les acteurs et actrices de 2eAF et de 2eBF du Lycée Matyáše Lercha, ainsi que la troupe du Lycée Křenova, ont été primés et ont reçu leur diplôme. Quelques semaines plus tard, le 17 avril exactement, la troupe de 2eAF partait en minibus pour
21
exporter son spectacle, „Le musée de cire“, au Lycée Joseph Poniatowski de Varsovie. Les acteurs de cette école avaient été reçus par des familles tchèques pendant les journées de Festivadlo 2007. Les deux jours d’échange passés à Varsovie ont permis de visiter le centre historique de la capitale polonaise et de renforcer les liens d’amitié avec nos voisins du nord. Le 19 avril, la troupe quittait la Pologne pour, après un arrêt au bord du lac lituanien Metelys, arriver à Alytus, lieu de rendez-vous du Festival international de théâtre francophone de Lituanie: „Premiers Rideaux“. En dépit du froid mordant, les trois jours de fête culturelle bien remplie se sont déroulés dans la joie. De nombreuses activités de qualité ont occupé ces journées où le français, langue „exotique“ pour les Lituaniens, était de mise. Rencontres autour du petit déjeuner, puis des repas ou des buffets, alternaient avec ateliers, chansons et bien sûr, spectacles de théâtre. Particulièrement soutenue par un public connaisseur et très attentif, la troupe de 2eAF a connu un succès jusqu’ici inégalé. Bravo le public, bravo la troupe de 2eAF! Lundi 23 avril: visite du centre historique de Vilnius, belle capitale de la Lituanie, et arrêt rapide près du château de Trakai, situé au milieu d’un lac. Le soir, retour au Lycée Poniatowsky de Varsovie. Quelques achats de nourriture dans un grand magasin pour un repas tardif dans le gymnase de l’école où nous passons la nuit. Départ, le lendemain, vers huit heures, pour arriver en fin d’aprèsmidi à Brno. Un peu fatigués, mais contents et la tête pleine de beaux souvenirs, nous réintégrons le foyer familial, prêts à entreprendre une autre expérience de ce genre. Si le projet de l’Union européenne pour les deux années scolaires à venir se réalise, le théâtre en français, préparé par les troupes de Brno, continuera à s’exporter au delà des frontières. Sinon, restera toujours FESTIVADLO BRNO, les 4, 5 et 6 juin 2008! professeur Henri Noubel, directeur de Festivadlo
PRAKTIKUM IN DEUTSCHLAND FRAGMENTY Z DENÍKŮ Od 25. září do 5. října 2006 se zúčastnily studentky Barbora Klesková, Lucie Petrušková a Pavlína Tremlová ze třídy 8. AV oborové praxe v Oberurselu u Frankfurtu nad Mohanem. O zážitcích a dojmech z cesty referují ve svých denících. Kompletní text deníků si můžete přečíst na www.gml.cz/predmety/nemcina. Sonntag, der 24. September Wir sind um 7:15 in Frankfurt/M. angekommen – absolut pünktlich. Wir hatten zwei Stunden frei und haben deshalb im Café gefrühstückt. Erst dann sind wir nach Oberursel gefahren. Das Wetter war wunderschön, deshalb haben wir einen Spaziergang durch Bad Homburg gemacht. Am Nachmittag haben wir ein Konzert gehört. Den Abend im Eiscafé verbracht. Nach so einem anstrengenden Tag waren wir sehr zufrieden, als wir endlich ins Bett gegangen sind. Montag, der 25. September Heute war unser erster Tag in der neuen Arbeit. Alles war OK und interessant. Die Leute waren sehr nett und freundlich. Wir haben Flächen für das Amt fotografiert. Nach dem Mittagessen haben wir uns mit Herrn Haase im Café getroffen. Das war sehr angenehm. Am Nachmittag waren wir in Frankfurt/M. und haben dort viele schöne Ketten gekauft. Am Abend besuchten wir eine Geburtstagsparty – das war auch lustig. Wir hatten wieder einen wundervollen Tag. Dienstag, der 26. September Heute wird es vielleicht kürzer sein. Wir müssen etwas über das Praktikum schreiben und es reicht mir heute. – Heute bin ich allein beim Umweltamt gewesen. Ich habe etwas mit den Grundstücken gemacht und dann mit Frau K. den Bau eines Altersheimes besichtigt. Vor dem Altersheim ist ein Platz, auf dem Grünanlagen entstehen und Frau K. hat mir die Vorschläge gezeigt und wir haben darüber gesprochen – wer will was und warum. Es war ganz toll! 22
Mittwoch, den 27. September Ungefähr von 9 bis 15 Uhr waren wir in der Arbeit. Am Vormittag haben wir Gesetze und Dokumente gelesen, damit wir mehr über die Baulandumlegung wissen. Am Nachmittag haben wir eine Exkursion gemacht – wir haben eine erfolgreiche Umlegung gesehen. Dann sind wir nach Frankfurt/M. gefahren, durch die Straßen und Geschäfte gelaufen und haben Kirchen besichtigt. Später sind wir noch zum Flughafen gefahren. Da haben wir einfach gesessen und Flugzeuge geguckt. Donnerstag, den 28. September Am Vormittag sind wir nach draußen gefahren, um Fotos von Flächen zu machen, die die Stadt später in grüne Flächen zu verändern plant. Nach der Arbeit ins Nord-West-Einkaufszentrum gefahren. Dort haben wir zusammen mindestens drei Kilo Schokolade gekauft. Den Abend haben wir im Café verbracht. Freitag, den 29. September Heute endlich eine Veränderung! Wir sind in die Schule gegangen und haben den Unterricht besucht. Es war ganz gut – Deutsch, Chemie, Geschichte, Religion, Physik und Französisch. Und wir haben sogar verstanden und auch die Terminologie in Chemie geschafft. Am Nachmittag wollten wir einen Ausflug machen, aber wir wussten nicht wohin. Wir haben auf die Landkarte geguckt und Kronberg gewählt. Es war eine gute Wahl – Kronberg ist eine schöne alte Stadt mit einer Burg. Wir haben hier etwa eine Stunde verbracht und dann mussten wir zurück fahren, weil ich mit meiner Familie rausging zum Essen. Wir waren in einem italienischen Restaurant. Dann sind wir mit unseren Gastgebern und anderen Jungen in einer Kneipe gewesen. Dienstag, der 3. Oktober Heute war ein Staatsfeiertag – der Tag der deutschen Einheit, deshalb hatten wir einfach frei. Obwohl das Wetter wieder schrecklich war, haben wir den ganzen Tag in Frankfurt/M. verbracht. Wir sind einfach durch die Stadt gelaufen, mit der Bahn gefahren und haben 23
Fotos gemacht. Was mir am besten gefallen hat war die wunderschöne Aussicht vom Main-Tower, einem der höchsten Wolkenkratzer in der City. Um ein bisschen warm zu werden, haben wir am Abend im Café gesessen. Danach sind wir noch einmal durch die Stadt gelaufen, weil es so schön ist, wenn es dunkel ist.
NĚMECKÝ JAZYKOVÝ DIPLOM II DEUTSCHES SPRACHDIPLOM II SOUČASNÝ STAV A OHLÁŠENÉ ZMĚNY Zkouška DSD II má úroveň C1, jak je definována ve Společném evropském referenčním rámci, dokumentu vydaném Radou Evropy pro Evropské jazykové portfolio. Ve školním roce 2006/2007 se k ní přihlásilo 19 studentek a studentů naší školy. Všichni zkoušku úspěšně složili, čímž dokázali, že patří k vyspělým uživatelům jazyka. Jedná se o tyto absolventy: Zuzana Bilová, Adriana Brandštetrová, Iva Dvořáková, Karin Eliášová, Aleš Filipenský, Tomáš Fojtík, Iveta Freibergová, Nikol Hájková, Renata Hušková, Luděk Kratochvíl, Petra Maršálková, Soňa Skálová, Jana Svobodová, Petra Šálková a Martina Urbánková ze 4. A a Barbora Klesková, Gabriela Malaníková, Lucie Petrušková, Pavlína Tremlová z 8. AV. Nejlepšího výsledku dosáhly Lucie Petrušková a Soňa Skálová. V současné době dochází k výrazné změně struktury písemné i ústní části zkoušky. Zde jejich stručný přehled. Písemná část: I. Porozumění čtenému textu se skládá ze 3 částí. 1. 8 krátkých textů (inzeráty, krátká sdělení apod.) po cca 55 slovech. 2. Dialogický text o rozsahu cca 500 slov. 3. Souvislý text o rozsahu 650 slov. Doba trvání: 70 minut. II. Porozumění slyšenému má rovněž 3 části. 1. Sedm krátkých poslechů, např. hlášení nebo krátká zpráva. 2. Dialog.
III. Produkce vlastního textu bude vycházet z věcného textu o rozsahu 200 slov a s ním související grafiky, např. v podobě tabulky. Student bude psát podle zadané osnovy. Doba trvání: 120 minut. Ústní zkouška: Po dvacetiminutové přípravě se koná ústní zkouška, která trvá rovněž 20 minut. Student má dokázat, že dovede souvisle a spontánně mluvit, argumentovat a reagovat na otázky. 1. část: Téma předem neznámé, impulsem k mluvnímu projevu bude zadaná osnova. 2. část: Téma podle vlastní volby, na němž student delší dobu pracoval. prof. Malířová
ODMĚNA PRO NEJLEPŠÍ STIPENDISTY Třicet tisíc korun ročně dostanou od Jihomoravského kraje nejlepší studenti přírodních věd, zařazení do systému podpory nadaných studentů. Talenty v matematice, fyzice, chemii aj. bude kraj podporovat finančně přímo, a ne přes školu. Za peníze si studenti mohou nakoupit odbornou literaturu, pomůcky nebo třeba počítač. V tomto školním roce bylo v Jihomoravském kraji vybráno 30 středoškolských stipendistů na základě úspěchů v přírodovědných olympiádách. Z naší školy byli vybráni tři studenti: Pavlína Tremlová z 8. AV, Miroslav Broumovský z 5. AF a Michal Jež z 6. AV za úspěch v chemické olympiádě. prof. Křetínská
NEJEN ZNÁMKY TURISTIKA U NÁS Kantoři se neživí jenom známkami. Na GML existuje aktivita, která se již stala tradicí. Několikrát v roce, přesně třikrát, dostávají kantoři milý dopis s návrhem na exkurzi. Paní vedoucí naší turistické sekce, kolegyně Jana Janová navrhuje zajímavá místa, která se vyplatí navštívit bez ohledu na to, jestli je to na jihu, severu,
Zkoušku úspěšně složilo 19 studentek a studentů naší školy
3. Informativní nebeletristický text, např. referát či reportáž. Rozsah je stejný jako u čtených textů. Doba trvání: 40 minut.
24
východě či západě – každopádně v okolí 50 nebo 100 kilometrů, aby se to dalo během jednoho dne zvládnout. A vždycky se někde na cestě nebo pozdě odpoledne někdo najde, kdo nás pozve na kávu, zákusek, pivo nebo buřtíky. Do dnešního dne jsme již absolvovali pestrý program: Byli jsme v Kroměříži, jeli dál do Lipníka nad Bečvou a zdolali jsme Helfštýn. Obdivovali jsme krásy Znojma a zavítali do Slupu. Třásli jsme se zimou v Třebíči, rodném místě kolegyně Stáňi Floryanové, zamířili do Boskovic a do Kostelce na Hané. Stáli jsme v zřícenině chrámu v Dolních Kounicích a pod Ivančickým viaduktem, navštívili Řeznovice a Moravský Krumlov. Zavítali jsme do Švařce, kde stojí od pradávna chalupa rodů Janových (s pěti okny), prošli jsme v Černvíru krytý dřevěný trámový most z r. 1718, který patří k nejstarším svého druhu na Moravě, navštívili křížovickou „Galerii z ruky“, prošli skrz lomnický židovský hřbitov a čeká nás toho ještě víc. Ale co nás vždy potěší, jsou pravidelné soutěže, které přinášejí vítězům vzácné odměny. Proto neváhejte a připojte se. Cestování autem nebo pěšky zdar!
Zřejmě nejsem sám, kdo si kladl otázku nad původem onoho ambiciózního motta Evropské unie Jednota v rozmanitosti. A rovněž jistě nejsem sám, komu toto heslo otevřelo mnohem větší obzory teprve po řádném prožitku. Vězte, že člověk si jen velice těžce dokáže uvědomit, jak rozdílná a zároveň jednotná Evropa může být, jestliže na vlastní kůži neměl tu čest poznat severský žár, italský klid, německý humor, českou odvahu, francouzskou pořádnost, dánskou střízlivost či britskou bohému. A není lepšího prostředku než strávit s výmluvným počtem mladých Evropanů ve víceméně uzavřeném prostoru různých parlamentních a vzdělávacích budov týden plný tvrdé práce i bujných radovánek. Právě tak by se totiž dal popsat projekt zvaný Model Evropského parlamentu, který se odehrál mezi listopadem a prosincem minulého roku střídavě v několika slovinských městech a jehož mělo tu čest se účastnit i pět perfektně připravených delegátů z naší školy. Již dlouho předem uskutečnily se přípravné schůzky
Pět perfektně připravených delegátů z naší školy
prof. Wanka a kol.
IN VARIETATE CONCORDIA ANEB KRÁTKÁ ZPRÁVA O MLADÉ EVROPĚ
25
řízené naši rozmilou paní profesorkou Zajíčkovou, během kterých mnoho z nás jal i ničím neskrývaný strach. Nakonec se však naše delegace (notně zklidněna představou, že není možné, aby ti ostatní byli lepší!) dostavila nad ránem na hlavní brněnské nádraží s nadějí, že vlak ku Mariboru pojede. Nejenže jel, on i dojel! A první dny, včetně noci v rodinách, pro nás byly více než chvalitebné. Chtě nechtě, po seznámení se slovinskou domovinou přišlo profesionální vystřízlivění… Úkol, který na nás padal (a dopadl) v podobě bolestného rozdělení naší delegace do pěti komisí, pracného skládání oficiálních rezolucí a následné snahy o vysvětlení a schválení před shromážděním mladých Evropanů v budovách Slovinského parlamentu (bojišti to mnohých bitev), byl však okrášlen další evropskou jednotnou rozmanitostí, neboť v delegaci německé nacházeli se tři Turci, v turecké dva původem Angličané, v české po jednom britském DJ a francouzském vlastenci… nadto jedna ze švédských delegátek oplývala podezřele neskandinávským vzezřením, mezi Slováky pobíhala maďaristka, Poláci mezi sebou mluvili italsky a Rakušák zapomněl německy! Ba i angličtina (jediná oficiální jednota onoho setkání) ve svém podání a hlavně výslovnosti nesla známky až nepochopitelné rozmanitosti, počínaje slovenským… to asi nepůjde napsat… a konče roztomile francouzským… tak to už vůbec ne! Co si budeme povídat, nás pět… či vlastně nás sto čtyřicet (doba se změnila, nedržme se při zemi!) poznalo, dle mého skromného názoru, pravou podobu oné evropské jednoty v rozmanitosti, jednośći w różnorodności, združeni v raznolikosti, unity in diversity, Einheit in Vielfalt, unité dans la diversité, egység a sokféleségben, erilaisuudessaan yhdistynyt, eдинни в многообразието, ενότητα στην πολυµορφία… Kdo tam nebyl, o moc přišel!
MISTŘI!! MISTŘI!!
Za ostatní účastníky Soňu Skálovou, Ondřeje Antoše,
Školní basketbalový tým zažil letos opravdu skvělou sezónu. Po úspěšném tažení v Šumperku se naskytla další možnost ukázat ostatním, jak se hraje basket v Brně. Řeč je o Samsung Basketball League, která se konala 8.–10. června v Praze. Tým přijel v dobré náladě ve složení Tomáš Paulík, Michal Šmíd, Marek Pavlík, Viktor Morawitz, Michal Pospíšil, Michal Horák, Jarek Sedlář, Jiří Mocek, Erik Werner, Marek Ječmen a trenéři Petr Kubů a Jiří Hofírek. Celkem přijelo 12 chlapeckých a 11 dívčích týmů z celé republiky a byla to opravdu kvalitní družstva. Zápasy se hrály nepřetržitě na čtyřech betonových hřištích, takže celou dobu panovala soutěživá a opravdu basketbalová atmosféra. V sobotu dopoledne se dohrála základní část a GML postoupilo ze skupiny z děleného prvního místa. V play-off jsme byli neméně úspěšní a postoupili jsme až do finále. To se hrálo v neděli odpoledne ve slavné pražské hale Folimanka. Napětí i nadšení stoupalo vzhůru a největší motivací byl náš soupeř, se kterým jsme utrpěli úvodní a jedinou porážku. Před utkáním vystoupil legendární kouzelník Tommy Baker, který si lehce pohazoval s třemi basketbalovými míči, volné chvíle vyplňovaly sličné cheerleaders a v hledišti buráceli hráči všech zbývajících škol. Na zápas nás skvěle připravil coach Jiří „Hofec“ Hofírek. Pečlivý doskok a kvalitní zónová obrana měly být klíčem k mistrovství. Sehráli jsme tvrdý a velmi vyrovnaný zápas. Nic nebylo jisté až do poslední vteřiny, kdy měl soupeř šanci dát poslední trojku. Minul a GML se stalo dvojnásobným mistrem republiky v basketbalu středních škol. Téměř metr vysoký pohár nám předávaly hvězdy českého basketbalu Jiří Zídek a Jiří Welsch a atletická legenda Jan Železný. Navíc každy dostal od hlavního sponzora mobil, takže cesta domů byla velmi radostná. Celá Praha se dozvěděla, kdo hraje nejlepší basket. Jedna paní průvodčí dokonce hrozila vysazením z vlaku – tak velké bylo naše vítězství. Mistři!! Mistři!!
Štěpána Latu a Erika Wernera Aleš Chmelař, 6. BF
Erik Werner, 8. AV 26
Výsledky nejlepších
Výsledky nejlepších Výsledky nejlepších Humanitní obory a umělecké soutěže
II. kategorie – vyšší gymnázium školní kolo 1. místo Kateřina Gajová, 3. B
Český jazyk a literatura
okresní kolo 5. místo Monika Staňková, 5. AF 12. místo Adam Trcala, 4. BF
Polymnia – VIII. ročník klání GML v přednesu poezie a prózy kategorie I – nižší gymnázium jednotlivci – interpreti
krajské kolo 4. místo Monika Staňková, 5. AF 1. místo Radek Hýža, 2. AF
jednotlivci – autoři 1. místo Lenka Křičková, 3. AV
Celostátní literární soutěž Řekni mi, co vidíš… kategorie próza starších žáků 1. místo Andrea Jandová, 3. C
kolektivy – interpreti 1. místo Dívčí sextet, 3. AV kolektivy – autoři 1. místo Agnieszka Buchtová, Jana Fabianová, Marianna Faith Minářová a Kristýna Temelová, všechny 2. AF kategorie II – vyšší gymnázium jednotlivci – interpreti
Literární soutěž Památníku Terezín I. kategorie 2. místo Dana Večerková, 4. AV II. kategorie 7. místo Gabriela Buráňová, 3. AF Celostátní literární soutěž Cena Maxe Broda finalistka Alice Kroutilová, 2. B
1. místo Lukáš Obr, 4. B jednotlivci – autoři 1. místo Jitka Mazalová, 4. AF
Literární soutěž GML nižší gymnázium 1. místo Adéla Matochová, 2. BF 2. místo Dora Rodrigézová, 2. AV 3. místo Alžběta Michalová, 2. BF
dvojice – interpreti 1. místo Kristina Javůrková, 2. A, Michal Růžička, 4. AF vyšší gymnázium
kolektivy – autoři 1. místo kolektiv No stress, 6. AV Olympiáda v českém jazyce I. kategorie – nižší gymnázium školní kolo 1. místo Agnieszka Buchtová, 2. AF okresní kolo 26. místo Agnieszka Buchtová, 2. AF
27
1. místo Andrea Jarošová, 2. B 2. místo Radana Šovčíková, 3. C 3. místo Jan Sovák, 4. AF Brněnské kolo – recitační soutěž skupin krajské kolo postup na Wolkrův Prostějov Kristina Javůrková, 2. A Wolkrův Prostějov 3. místo Kristina Javůrková, 2. A
Městské kolo Dětské divadelní scény zvláštní ocenění Adéla Škrabalová, Markéta Hrabovská, Klára Škodová, Terezie Boková, Nikola Nosková, Marie Drábková, všechny 3. AV
Přírodovědné obory Matematika Matematická olympiáda městské kolo kategorie Z9
Anglický jazyk Konverzační soutěž v anglickém jazyce školní kolo 1. místo Kristian Kozák, 2. AV 1. místo Jan Tomek, 2. AF 1. místo Adam Trcala, 4. BF krajské kolo 3. místo Adam Trcala, 4. BF
Francouzský jazyk Olympiáda Science Politique pro střední a východní Evropu 4. místo Aleš Chmelař, 6. BF
4. místo Jiří Sedmík, 2. BF 7. místo Lucie Štercová, 2. BF kategorie Z8 1. místo Ondřej Černý, Lenka Křičková, Jakub Vošmera, všichni 3. AV 2. místo Eliška Uhliarová, 3. AV 4. místo Tomáš Jakab, 3. AV 6. místo Magdaléna Hrubamová a Daniela Šmardová, obě 3. AV 7. místo Inka Matoušková, 3. AV kategorie Z 7 1. místo Kristián Kozák, 2. AV 4. místo Kateřina Pilátová, 2. AV Klokan 2007 kategorie Benjamín
Německý jazyk
1. místo Kristián Kozák, 2. AV 2. místo Kateřina Pilátová, 2. AV 3. místo Jan Bareš, 2. AV
Olympiáda v německém jazyce městské kolo 2. místo Matěj Crhák, 2. AV 3. místo Tomáš Tichomirov, 2. AV 3. místo Nela Zelenková, 3. A
kategorie Kadet 1. místo Roman Daněk, 2. AF 2. místo Jan Žamberský, 4. AV 3. místo Gabriela Pelikánová, 2. AF
oblastní kolo 2. místo Nela Zelenková, 3. A kategorie Junior
1. místo Karolína Sochorová, 5. AV 2. místo Dominik Peťko, 6. AV 3. místo Tomáš Tauer, 1. C
Landesweiter Deutschwettbewerb zisk stipendia Vanda Kučerová a Šárka Pantůčková, obě 7. AV
Latinský jazyk
kategorie Student 1. místo Jindřich Bohůnek, 4. E 2. místo Josef Piják, 4. E 3. místo Lucie Klimentová, 5. AF
Certamen Latinum oblastní kolo 8. místo Lukáš Obr, 4. B
Dějepis
Fyzika
Dějepisná olympiáda okresní kolo
Fyzikální olympiáda kategorie A 2. místo Terezie Boková, 3. AV 3. místo Tomáš Tichomirov, 2. AV
7. místo Jan Láník, 4. A 12. místo Lucie Pospíšilová, 7. AV 28
kategorie B krajské kolo
Marek Ječmen, 4. E, Michal Pospíšil, 3. A, Michal Šmíd, 3. A, Jiří Machala, 6. BF 1. místo Lucie Pospíšilová, 7. AV 10. místo Nghia Li Hong, 3. B
kategorie D krajské kolo 3. místo Jan Stříbný, 1. C 14. místo Anna Ostrá, 5. AV kategorie E městské kolo 1. místo Jan Žamberský, 4. AV kategorie F městské kolo 1. místo Jakub Vošmera, 3. AV 3. místo Tomáš Jakab, 3. AV 4. místo Inka Matoušková, 3. AV Archimédiáda městské kolo 1. místo Kristián Kozák, 2. AV 2. místo Kateřina Pilátová, 2. AV 3. místo Jan Doubrava, 2. AV
Chemie Chemická olympiáda městské kolo kategorie D
Středoškolské hry ve volejbale dívek – městské a krajské finále 1. místo Petra Brandejská, 7. AV, Petra Doležalová, 3. A, Marcela Blumaierová, 3. A, Veronika Uhlířová, 4. AV, Petra Vlašimská, 2. B, Marta Bímová, 4. C, Zuzana Barvínková, 4. C, Barbora Klesková, 8. AV, Eva Kameníčková, 8. AV Středoškolské hry ve volejbale chlapců – městské finále 3. místo Adam Matušek, 6. AF, Jiří Uher, 6. AF, Ondřej Novotný, 7. AV, Jan Střípek, 7. AV, Jakub Machala, 4. E, David Chlíbek, 4. C, Martin Dirhan, 7. AV, Jindřich Bohůnek, 4. E
3. místo Jiří Sedmík, 2. BF
Středoškolské hry v beachvolejbalu dívek – krajské finále 1. místo Petra Doležalová, 3. A, Petra Brandejská, 7. AV
1. místo Miroslav Brumovský, 5. AF
Mistrovství ČR ve volejbale – kadetky 4. místo Veronika Uhlířová, 4. AV
krajské kolo kategorie B kategorie C 8. místo Dagmar Dostálová, 4. AF 12. místo Michal Jež, 6. AV 5.–6. místo Jiří Sedmík, 2. BF
Liga juniorek – volejbal 1. místo Petra Brandejská, 7. AV, Petra Doležalová, 3. A, Marcela Blumaierová, 3. A
Středoškolské hry v basketbale chlapců – celostátní finále 1. místo Tomáš Paulík (kapitán týmu), 4. A, Marek Pavlík, 5. AF, Jaroslav Sedlář, 4. B, Viktor Morawitz, 7. AV, Michal Horák, 6. AV, Erik Werner, 8. AV, Jiří Mocek, 4. C, Martin Kos, 5. AV,
Středoškolské hry v atletice – městské kolo 5. místo Jiří Krejčí, 4. BF, Tomáš Paulík, 4. A, Adam Odrazil, 1. C, Pavel Marek, 4. AF, Vladimír Krejčí, 4. BF, Dag Markl, 3. B, Jakub Jaroš, 4. D, Martin Skyba, 3. C, Michal Kratochvíl, 3. B, Daniel Herberger, 3. C, Jindřich Bohůnek, 4. E, Filip Šnajdr, 6. AF
kategorie D
Sportovní soutěže
29
Středoškolské hry v basketbale dívek městské kolo 1. místo Tereza Vochtová, 4. A krajské kolo 2. místo Šárka Kubínová, 4. A, Magda Staňková, 6. BF, Blanka Šírová, 5. AF, Tereza Roušová, 4. D, Lucie Svobodová, 4. D, Zuzana Kubínová, 1. A, Petra Horáková, 3. C
Mistrovství ČR v atletice ASPV – dorostenci 2. místo Vladimír Krejčí, 4. BF Mistrovství ČR ve sportovní gymnastice ASPV – dorostenci 1. místo Vladimír Krejčí, 4. BF 7. místo Jiří Krejčí, 4. BF družstva 1. místo Jiří Krejčí, 4. BF Memoriál B. Šupčíka – šplh 3. místo Vladimír Krejčí, 4. BF 5. místo Jiří Krejčí, 4. BF
Středoškolské hry ve stolním tenisu – okresní kolo 3. místo David Chlíbek, 4. C, Ondřej Kachyňa, 3. BF, Josef Marek, 3. C, David Hlaváč, 2. A Středoškolské hry v curlingu 1. místo Katka Henzlová a Julie Haluzová, obě 4. AV 1. místo GML Virus 2. místo GML WC muži 3. místo GML Jezdci na bouřce Velká cena Evropy ve střelbě 1. místo Daniel Herberger, 3. C
Mistrovství ČR ve šplhu 9. místo Vladimír Krejčí, 4. BF 13. místo Jiří Krejčí, 4. BF
Velká cena Perazzi ve střelbě 1. místo Daniel Herberger, 3. C
Přebor středních škol ve squashi – smíšená družstva 1. místo Lukáš Odstrčil, 3. AF, David Honek, 3. A, Tomáš Pecl, 1. A, David Chlíbek, 4. C, Tereza Hrubá, 4. B Středoškolské hry ve futsalu chlapců – městské kolo finálová skupina David Chlíbek, 4. C, Vít Bravený, 1. C, Robert Ledvoň, 4. B, Lukáš Mačinec, 2. B, Michal Bím, 2. B, Martin Foukal, 1. B, Marek Sukovatý, 5. AF, Petr Sedlák, 6. AF, Michal Apetauer, 6. AF
Masters cup ve střelbě 1. místo Daniel Herberger, 3. C Český pohár ve střelbě 1. místo Daniel Herberger, 3. C Memoriál M. Bednaříka ve střelbě 1. místo Daniel Herberger, 3. C Mistrovství ČR ve střelbě
Městské kolo ve stolním tenisu 1. místo Kateřina Pilátová, 2. AV, Kateřina Menšíková, 1. AV, Martina Fischerová, 2. AV 3. místo Inka Matoušková a Monika Nováková, obě 3. AV V. ročník putovního turnaje o pohár BREST ve stolním tenisu starší žáci 1. místo Marek Zicha, 3. AV, Tomáš Hlavinka, 1. AF, Jakub Kočička , 1. AF, Lukáš Hladík, 1. AF, Tomáš Nguyen, 1. AF, Aleš Pokorný, 1. AF, Jan Podolník, 2. AF jednotlivci 1. místo Jan Podolník, 2. AF
2. místo Daniel Herberger, 3. C VCAČR ve střelbě 3. místo Daniel Herberger, 3. C Plzeňský pohár ve střelbě 3. místo Daniel Herberger, 3. C Velká cena Brna ve střelbě 3. místo Daniel Herberger, 3. C Brněnský pohár ve střelbě 3. místo Daniel Herberger, 3. C 30
Golden cup ve střelbě 3. místo Daniel Herberger, 3. C Mistrovství ČR Teamgym 1. místo Martina Čáslavská, 7. AV 1. místo a účast na Mistrovství Evropy Tereza Krakovská, 2. A Mistrovství ČR v orientačním běhu 2. místo Daniel Hájek, 7. AV
Světový pohár v synchronizovaném plavání – duo 14. místo Alžběta Dufková, 4. BF Mistrovství ČR v synchronizovaném plavání juniorky – všechny kategorie 1. místo Alžběta Dufková, 4. BF ženy – duo, tým, kombinace 1. místo Alžběta Dufková, 4. BF ženy – sólo 2. místo Alžběta Dufková, 4. BF
Mistrovství ČR v drezuře 2006 5. místo Marie Derflerová, 2. A kategorie starší junioři
Mistrovství světa ve stepu malé skupiny
1. místo Marie Derflerová, 2. A
5. místo Zuzana Hadravová, 4. BF formace 6. místo Zuzana Hadravová, 4. BF
Národní pohár v karate kata 5. místo Martin Šíbl, 4. AV Mistrovství ČR ve stepu malé skupiny
Národní pohár v karate kumite 3. místo Martin Šíbl, 4. AV
1. místo Zuzana Hadravová, 4. BF formace
Mistrovství ČR juniorů v krasojízdě na kole – čtveřice 1. místo Klára Kovářová, 4. AF Mistrovství Evropy juniorů v krasojízdě na kole – čtveřice 4. místo Klára Kovářová, 4. AF Přebor ČR středních škol v softbalu 2. místo Markéta Kozáková, 2. B, Iva Kouřilová, 3. A, Michal Ondráček, 4. BF, František Juren, 1. B, Ondřej Novotný, 3. AF, Martin Dokulil, 3. C, Tomáš Roch, 1. A, Václav Škrdlík, 8. AV, Jindřich Bohůnek, 4. E, Martin Konečný, 6. BF, Kateřina Skutilová, 3. AF Mistrovství světa v synchronizovaném plavání sólo 13. místo Alžběta Dufková, 4. BF tým 12. místo Alžběta Dufková, 4. BF duo 13. místo Alžběta Dufková, 4. BF 31
2. místo Zuzana Hadravová, 4. BF Mistrovství ČR ve street dance – formace 1. místo Eliška Kyselková, 4. BF Festival tanečního mládí – street dance 2. místo Zuzana Hadravová, 4. BF EMCO Dance Life Tour – Hip hop formace 1. místo Jana Marošová, 3. A, Bára Sedláčková, 6. AV, Iva Procházková, 6. AV Mistrovství ČR Beat Street 2007 – Hip hop formace 2. místo Aneta Morbacherová, 1. AV Regiony 2007 – Hip hop formace 1. místo Aneta Morbacherová, 1. AV Mezinárodní festival Festival Sokolik 2. místo Aneta Morbacherová, 1. AV
Mistrovství ČR v krasobruslení seniorů – taneční páry 1. místo Kamila Hájková, 4. A
Starobrno Tour 2007 7. místo v kategorii žen prof. Magda Krejčová
Mistrovství Evropy v krasobruslení seniorů – taneční páry 17. místo Kamila Hájková, 4. A
Soběšická mulda 2006 8. místo ve své věkové kategorii prof. Magda Krejčová
Velká cena Kanady v krasobruslení 10. místo Kamila Hájková, 4. A
Merida Bike Tour 2006 14. místo ve své věkové kategorii prof. Magda Krejčová
Velká cena Japonska v krasobruslení 9. místo Kamila Hájková, 4. A
Hošek Motor Bike Tour 2006 7. místo ve své věkové kategorii prof. Magda Krejčová
Ostatní soutěže Fotograf GML 2006/2007 kategorie Černobílé foto – nalezené zátiší 1. místo Frozen era, Robert Snášil, 3. A kategorie Hlas 1. místo Mám vlastní názor, Šárka Petermannová, 8. AV kategorie Barevná abstrakce 1. místo Sun, Dag Markl, 3. B kategorie Velké zvíře 1. místo Kdo s koho, Robert Snášil, 3. A Brněnské kolo – výtvarný obor fotografie 1. místo Šárka Petermannová, 8. AV textil 2. místo Nikol Kučerová, 8. AV zvláštní cena za grafiku kolektiv studentů 2. A a 6. AV Teenage Europe 2007 – diskuzní a soutěžní akce o EU 1. místo Erik Werner, 8. AV, Štěpán Lata, 8. AV, Tomáš Zapletal, 8. AV, Ondřej Antoš, 4. A, Hana Slabinová, 6. BF, Filip Michele, 6. BF
Sportovní a jiné úspěchy profesorů
Mistrovství ČR v petanque 2. místo prof. Franck Ferlay Mistrovství ČR mixů – curling 3. místo p. p. Roman Podlena a Miroslav Kubera Mezinárodní turnaj v Oberstdorferu – curling 18. místo p. p. Petr Kovač a Aleš Jelínek Půlmaratón v Olomouci 2. místo ve své věkové kategorii prof. Aleš Jelínek Pražský mezinárodní maratón prof. Aleš Jelínek jen o 15 minut pomalejší než Emil Zátopek Turnaj učitelů brněnských středních škol – volejbal 1. místo p. p. Petr Kovač, Aleš Jelínek, Petr Kubů, Aleš Broulík, Vladimíra Foukalová, Magda Krejčová 3. místo p. p. Petr Kovač, Aleš Jelínek, Petr Kubů, Aleš Broulík, Milan Barták, Martin Krejčí, Aleš Raška Týdenní stipendijní pobyt v U. S. Space and Rocket Center prof. Jaroslav Morbacher
Ytong Bike Tour 2007 – závody horských kol 1. místo v kategorii žen prof. Magda Krejčová 32
33
Nicol Villimová, 1. C (kresba tužkou)
Témata maturitních písemných prací
Témata maturitních písemných prací Témata k maturitě abyste se zamilovali, ale nestačí ani celý život, abyste na něj dokázali zapomenout. Esej
1. Elektronická média podporují virtuální komunikaci, ale u některých jedinců omezují jejich schopnost komunikace s „živými“ lidmi. Fejeton
3. Jak Pluto přestalo být planetou Pohádka
2. Stačí vteřina, abyste si všimli člověka, minuta, aby se vám stal sympatický, hodina,
4. Výpravy dávných hrdinů do postmoderního věku. O vlně současných filmových děl spojených s náměty mytologického dávnověku. Kritická úvaha
Návštěva ve snu, Jakub Švehla, 6. AV (suchá jehla)
TÉMATA K PÍSEMNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY PRO ROK 2006/2007
34
TÉMATA ZÁVĚREČNÉ PÍSEMNÉ PRÁCE Z JAZYKA ANGLICKÉHO 2006/2007 1. „The limits of my language are the limits of my world.“ Ludwig Wittgenstein An opinion piece
TÉMATA ZÁVĚREČNÝCH SLOHOVÝCH PRACÍ Z NĚMECKÉHO JAZYKA
2. Life is about giving A story
1. Die Jugend ist sowieso keine beneidenswerte Phase des Lebens. Aufsatz oder Kurzgeschichte mit dem Thema im Untertitel
3. Underage drinking is only a problem of adults A school magazine article 4. „Good fences make good neighbours.“ Robert Frost A letter
TÉMATA ZÁVĚREČNÉ PÍSEMNÉ PRÁCE Z FRANCOUZSKÉHO JAZYKA A LITERATURY I. Texte argumentatif d’Emile Chartier dit Alain, „Sous la pluie“, Propos sur le bonheur, 1928 Questions: 1. Reformulez la thèse développée par l’auteur dans ce texte. 2. Analysez les différentes étapes de la démarche argumentative, entre les lignes 5 et 17: pour cela observez comment s’articulent les arguments successifs et identifiez les relations logiques. 3. A quoi servent les différents exemples du texte? 4. Etudiez la place faite au destinataire. Justifiez votre réponse en vous appuyant sur une analyse des marques grammaticales, lexicales et syntaxiques. Discussion: Avoir un regard positif sur les événements de la vie suffit-il à rendre heureux?
35
II. Dissertation avec documents Pensez-vous comme Paul Valéry que „l’homme moderne est l’esclave de la modernité“?
2. Eine deutsche Schülerzeitung hat zum Thema Berufswahl früher und heute eine Umfrage gestartet. Schreiben Sie Ihre Meinung in einem Brief (Leserbrief) für die Zeitung. 3. Es geschah am helligsten Tag… So beginnt ein Märchen. Schreiben Sie es weiter. 4. Schreiben Sie eine Kurzgeschichte zu der Karikatur.
Návštěva ve snu, Veronika Matušková, 2. A (linoryt)
Tvorba na GML
Tvorba na GML Tvorba na GML
36
ŘEKNI MI, CO VIDÍŠ Vítězný text z literární soutěže Řekni mi, co vidíš… ANDĚL: Uvázali pevně černý šál kolem tvých očí, jež bezelstně míří svůj pohled do prázdna – já vím. Zanechali tě v nekončící tmě, kam nesmí ani žár tisíce sluncí. Postavili tě takto již dávno na silnici života. Neřekli, kde vlaky jezdí jeden za druhým, ani neprozradili název směru, kterým se nemusíš bát jít. Neřekli totiž nic. Jen tě pobídli – jdi. Avšak seslali ti anděla. To on tě bude provázet, to on ti pomůže vytvořit tvůj vlastní barev plný svět. Tím okřídleným stvořením jsem já. Stačí se mě zeptat… na cokoliv. Rád ti vyhovím. NEVIDOMÝ: Řekni mi, jak slza vypadá Jakmile z tváře mé se ztrácí Povídej mi, jak slunce zapadá A nad obzorem plují ptáci Tichounce mi vkresli do mysli Obrazy skutečnosti všední Popisuj mi plamen vyhaslý I pírko, které klesá ke dni ANDĚL: Popíšu ti celý svět, budeš-li chtít. A ty jej při mém povídání můžeš vnímat vůněmi, zvuky a hmatem. Pak všechny smysly se ti spojí a ve své fantazii zříš přesně to, co vidím i já. Pak již nebudeš slepý, můj drahý příteli. Andrea Jandová, 3. C
ŠPATNÝ VLIV Text oceněný 2. místem v celorepublikové soutěži Památníku Terezín Nebezpečí zapomínání Skrýval jsem se. Naštěstí jsem v tu dobu zrovna neměl zaměstnání. Nemusel jsem hned dokládat árijský původ. 37
Synagogu jsem na čas opustil, i kipu sundal. Předtím jsem si vždy zakládal na tom, aby každý věděl, že jsem Žid. Myslel jsem, že ty časy ještě přijdou. Jen co položí Hitlera na lopatky, říkal jsem si. Musel jsem opustit svůj dům. Kvůli udání. Nevěděli, jak vypadám, ani neznali mé jméno. Věděli jen, že bydlím v ulici Šárka, č. p. 15. Dozvěděl jsem se o tom a odešel. Spával jsem v domech známých. Nechávali mě u sebe různou dobu. Na noc, na dvě, na deset. Všichni měli strach. Všichni jsme měli strach. Byla sobota. Někdo zaklepal. Seděl jsem s přáteli u šálku čaje v příjemné rozmluvě. Klid paradoxní v nejistotě, kterou jsme v sobě všichni dusili. Bál jsem se hlavně o jejich bezpečí. Uvědomoval jsem si, jak by s nimi naložili. S každým zvukem za domovními dveřmi jsem se odklidil do vzdálené místnosti, odkud vedl otvor na půdu. Kdykoliv jsem mohl skrz půdu na střechu, zbavit kamarády trestu. Ze zadního traktu byly slyšitelné všechny zvuky v domě. Proto jsem naštěstí nemusel prchat i před dobrými lidmi. Toho dne se ode dveří ozvalo: „Izmaeli, přišlo vysvobození!“ Podivil jsem se. Své pravé jméno, pro tehdejší dobu naneštěstí židovského původu, jsem už několik měsíců neslyšel. Namísto něj jsem používal „Karel“. I dávní známí mě tak oslovovali, když jsem se stal dočasným členem jejich rodin. Nevěděl jsem o nikom, kdo by nezapřel můj židovský původ. Každého jsem požádal o jistý způsob, jak ke mně přistupovat na veřejnosti. Příchozímu muselo záležet na tom, abych si byl jist, že mě dobře zná. „Pojď mně, kamaráde, podat alespoň ruku! Zdraví tě Adam. Bývali jsme nejlepší kamarádi.“ Ano, byl to Adam, nejbližší přítel. Nečekal jsem od něho nic zlého, a tak jsem mu vyšel vstříc. Stiskli jsme si ruce. Byl jsem dojat, že jsme se setkali v oněch nepříznivých dobách. Dva Židi! Hned začal o tom, proč přišel. „Zachránil jsem tě, Izmaeli! Tady jsou papíry na jméno Johannes Gossel a tady gestapácká uniforma.“ „To se mám dát k gestapu?“
„Už tě vzali. Hledali rychle někoho nového, Němce znalého českých poměrů, a já tě vychvaloval. Předložil jsem jim tvoje německé doklady, načež souhlasili. Udělal ti je Isaac. Tak pojď, počkám, než se převlékneš. Pod svícnem bývá největší tma. Tam se už bát nemusíš.“ „Ty jsi taky u nich?“ „Ano. Pochopil jsem, že musím přežít. Tohle byla jediná cesta, která se mi nabízela. Do konce války budu Sebastián Herrmann, odpůrce Židů.“ „Nepůjdu s tebou. Prodáváš svou čest za pouhou existenci!“ „Když nepůjdeš, musím tě udat. I tví přátelé zaplatí za tvou čest.“ „Byli by raději, kdybych pro ně za několik dnů přišel sám?“ „Půjdeš?“ „Ne.“ „Achtung! Jude! Hier!“ Po schodech se řítili další tři chlapi od gestapa, kteří si s Adamem přijeli pro „nového kolegu“. Místo něho si ale odváděli Žida Izmaela, mě. Smrt přišla s tváří přítele. Takové nelze utéct. Kdoví, kolik Židů si toho dne ještě vyzvedla. S nabídkou jména Gossel. Než jeden přijal. Vzdala jsem se své víry, svého národa. Jen jejich jméno mi zůstalo. To mu nevadilo. Říkal mi Miriamko, nebo prostě moje sladká Miriam. Byl ke mně moc milý. Na každé setkání přinesl dárek. Těžší zavazadlo pokaždé nesl za mě. Snad mi uměl i číst myšlenky. Když jsem si přála jít do biografu, pozval mě zrovna tam. Nikdy jsme se nehádali. Vždy mi jemně vnutil svůj názor. Myslela jsem si pak, že jsem tak smýšlela od začátku. Chtěla jsem ho za manžela. Bylo mi dvacet a byla jsem Židovka. Nikdy jsem se za to nestyděla, nikdy mi nebylo židovství na obtíž. Snad i naopak. Než jsem potkala Tomáška. Bylo mu třicet dva a byl ateista. Věděla jsem, že bude potíž přesvědčit rodinu, ortodoxní Židy, aby mezi sebe Tomáška přijali. Byl v té době velmi bohatý. Ale rodinu si nelze koupit. Jednou mi Tomáš řekl: „Pokud se nevzdáš svého židovství, nechci tě. Nechci žádnou Židovku.“ Je těžké
zřeknout se něčeho, co doprovází dětství i dospělost, co tvoří smysl života a základ rodiny. Přišla jsem tenkrát domů a řekla jsem, že už nechci být Židovka. Maminka plakala, tatínek křičel. Bolelo mě to, ale odešla jsem s Tomášem. Určitě čekali, že se s brekem vrátím. Naštěstí marně. Židovské tradice mi chyběly. Stýskala jsem si po nich. Ale nesměla jsem nic říct. Slíbila jsem to. Narodila se nám dcera. Nikdy se nedozvěděla o původu své rodiny. Začala jsem se bát, zda se jim něco nestalo. Nikomu jsem to nechtěla přiznat, aby naši neměli problémy. Tušila jsem, že by se dvanáctiletá holka neměla nechávat bez dozoru takovou dobu. Ze začátku mi to docela vyhovovalo. Pořádala jsem v domě schůzky svých kamarádů. Neměla jsem žádné domácí povinnosti. Na jídlo jsem chodila do nejlepších podniků. Však mi naši nechali dost peněz na útratu. Jenomže prvních čtrnáct dní jsem taky věděla, že jsou na dovolené u moře. Pak se měli vrátit… Týdny plynuly a rodiče se neobjevovali. Začaly mi docházet peníze. A tenkrát někdo zazvonil. Za dveřmi stála paní sousedka se dvěma neznámými ženami. Přikázaly mi, ať je pustím dovnitř. Zeptaly se, kde jsou rodiče. Nevěděla jsem, co mám říct. Dál lhát? Paní sousedka odpověděla za mě: „Už tu minimálně měsíc nejsou, viď?“ Už jsem neměla sílu chránit svoje rodiče. „Šest týdnů,“ přikývla jsem. Prošly dům, zaznamenaly si jeho bídný stav, vizitku mého „samohospodaření“, vyptaly se mě, nařídily mi vzít si nějaké věci a odejít s nimi. Šla jsem. Napadlo mě, že rodiče plánují už nikdy se nevrátit. Možná dostali zahraniční pracovní nabídku jako bezdětný manželský pár. Nebyla bych první případ. Nebyla jsem první případ. Žádala jsem o ni, ale nepřiznali mi ji. Ateistické dítě by mohlo v židovském prostředí trpět. Verdikt soudu. Raději ji dali do dětského domova. Tam určitě trpět nemohla… 38
39
Negerská maska, Ondra Černý, 3. AV (linoryt)
Přišla jsem ji navštívit. Procházely jsme se parkem a vykládala jsem jí o její rodině. Byla hrdá, že pochází zrovna z naší rodiny. Vždyť její pradědeček obětoval život za věrnost víře! A její babička žila v jejích očích velice spořádaně. Chtěla k naší rodině co nejvíce patřit. Chtěla od nás získat odvahu žít život bez falše. Řekla mi to. Pak jsem jí musela objasnit ještě něco. „A proč mi o tom maminka nikdy neřekla?“ „Nesměla. Slíbila tvému tatínkovi, že ti o své rodině nikdy nepoví. Kvůli němu zapomněla, že byla Židovka. Zapomněla na hodnoty svých předků. A ty jsi na to doplatila. Žádný Žid by nikdy neopustil své dítě kvůli kariéře…“ „Babičko, já bych taky chtěla být Židovka.“ „Tak už spát.“ „Dobrou noc.“ „Lucie, co to máš?“ „To je od babičky.“ „Hebrejská báseň?“ „Modlitba, teto. Budu se teď učit o židovství. Babička mi přinese knihy. Až odsud odejdu, přijmou mě Židé mezi sebe.“ „Babička už za tebou nikdy nepřijde. Má na tebe špatný vliv.“ Dana Večerková, 4. AV
DE PLUS EN PLUS DE GENS SE NOURISSENT RAPIDEMENT DANS DES FAST FOOD. QUE PENSEZVOUS DE CE TYPE D’ÉTABLISSEMENT ET DE CE TYPE D’ALIMENTATION? Les fast food représentent un foyer d’opinions litigieuses entre les hommes qui polémisent toujours de leurs avantages et de leurs inconvenients. Ce type d’alimentation a beacoup d’opposants, mais aussi beaucoup de protecteurs. Les opposants affirment qu’il s’agit d’un mode d’alimentation nuisible à la santé, par contre les protecteurs le défendent en objectant qu’on peut y manger à bon prix et que c’est la seule possibilité où l’on peut manger quand on ne veut pas être en retard.
Il faut donc se poser la question suivante: „Qui a raison?“ On ne peut pas répondre à cette question avec netteté, pourtant je suis convaincu que tout le monde a partiellement raison. Rien n’est parfait, car l’imperfection est un fondement de tout ce que nous entoure. D’après mon jugement, on peut considérer cette imperfection comme une perfection détachée de l’uniformité existant dans une relation symbiotique avec la véritable perfection. D’abord je voudrais relever et décrire amplement les avantages de ce type d’alimentation. Les restaurants rapides, appelés fast food, ont été fondés en raison de la hâte quotidienne des hommes qui n’ont pas le temps de manger dans un restaurant ou dans une taverne ravissante et ils sont obligés de prendre quelque chose sur le pouce. C’est ainsi qu’ils peuvent apaiser la faim et la soif à bas prix. Ma dernière remarque concerne surtout les étudiants qui ne gagnent pas encore d’argent et sont tous dépendants de la générosité de leurs parents. Néanmoins toutes les couches sociales de tout âge se servent abondamment de ce type d’établissement. Quant à moi, je fais partie de leurs clients fréquents. Dans le cadre de l’objectivité, je vais aussi citer et préciser les inconvénients de ces „restaurants de hamburgers“. Notamment, il faut mentionner que l’alimentation permanente aux fast food aboutit à l’endommagement de la santé (par ex. obésité, embolie...) et que la qualité de leurs produits est souvent médiocre, car ils sont contraints a diminuer leurs charges pour augmenter leurs rendements. Les critiques accusent souvent ces entreprises de ne pas observer les normes concernant la pureté et de ravager l’environnement par l’utilisation des couverts à usage unique en plastique. On ne peut pas contester ces accusations, mais aussi on ne peut pas généraliser... Malgré tout, je voudrais exprimer mon accord avec la fondation des restaurants rapides, cependant je crois qu’on peut améliorer la qualité de leur offre et protéger l’environnement en remplacent les couverts en plastique. Antonín Sobek, 3. AF 40
KALIGRAM našli za sebou dvojitý řádek kroků svých drobounkých už nemohu dále jít a času je tak málo aneb málo zrníček písku jeden ten krůček je ale mezi řádky uprostřed našli šlépěje jiné, velké, mohutné Darja Páralová, 3. B Ještěrka, Lenka Zavadilová, 1. C (perokresba)
LIFE IS ABOUT GIVING „Anne Julia Longbowman, 48, Chicago. Irish immigrant. Prisoner no. 15-800632-709. Murderer.“ In her cell, she should spend hours sitting on her bed with her eyes closed, hugging her knees with her arms, repeating silently these words again and again. People said she was mad. Other prisoners mocked her, the guards just ignored her. No one really knew what she was thinking about all that time. Her bed consisted of several wooden boards fixed together, a torn mattress, a small pillow and a counterpane. It was the only furniture she had there. But in spite of the sadness of the grey walls, which surrounded her, she felt safe between them. The tomb felt like home. „Anne Julia Longbowman, 46, Chicago,“ the secretary whispered as she was searching for her form in the middle of a stack of blue and yellow papers. „Yes, there it is. Well, you’re lucky – we have found a good job for you. You’ll work as a nurse in hospital here in Chicago. 41
You can go there tomorrow and apply for the job, they will take you on if you show them this form.“ She gave her a piece of paper with the stamp of the agency. „You are really lucky,“ the woman repeated, „immigrants like you don’t usually find a job so easily, especially if they are over 30.“ She thought for a moment. „There is just one problem – do you have any children?“ Anne hesitated. „No.“ „Oh, so it will be OK. As I have said, go there tomorrow and don’t be afraid.“ Anne nodded. „Good luck,“ the secretary smiled. „Thank you.“ Anne left. „May I call you Anne?“ „Well, why not,“ she replied. „You know why I’m here, Mr Dawson, don’t you?“ „Yes, unfortunately,“ he said. Anne smiled. „You have to eat, you know. I’m sorry you have no taste, but you must not give in. There is always hope.“ She took a spoon and fed him. Then she put an ointment on his arms and legs. The bones were nearly bare.
They didn’t even dare raise him to put the medicament on his back any more. It would kill him. „You are an angel, Anne, do you know?“ She didn’t reply, only smiled. „I have never known anyone like you. Do you have any children, Anne?“ She sat on his bed. „I had a daughter.“
„What happened?“ he asked. „She had leukaemia. I looked after her till the end. She died last year. But she seemed happy…“ Anne started to cry. „You did well,“ he said. „You gave her all your life and that could make her happy. I can feel this, too… A true life is about giving, Anne. You’ll know it in heaven when you meet your daughter again. You are from Ireland, aren’t you? Are you Catholic?“ „Not anymore.“ He thought for a while. „Anne, may I ask you for something?“ „Anything, Mr Dawson.“ „Give me death.“ „Anne? Is it your name?“ „Yes.“ „He told me about you. He gave me this for you the day before he died.“ The man handed her a small black thing. She took it. It was a chain with a cross. „What does it mean?“ she asked. „Life is about giving, Anne. I want to give you peace, just as you gave him relief.“ „Who are you?“ „My name is Edward Dawson. He was my father.“ On 15 October of that year, three weeks before her 49th birthday, Anne Julia Longbowman died in her cell. Lenka Hrejsemnová, 6. BF
Osamění, Eliška Strouhalová, 2. A (linoryt)
42
PŘÍSTAV Text zvítězil v literární soutěži GML v kategorii mladších studentů Jako každé léto i letos jsem jela za svou babičkou, jež bydlela sama na pobřeží. Jenže tentokrát to bylo jiné, jiné než loni, předloni i rok předtím. Věděla jsem, že se mnou babička bude jednat, jako kdybych byla z porcelánu, kvůli nedávnému rozvodu mých rodičů a matčině následné sebevraždě. Koneckonců, soud mě sem poslal pouze kvůli tomu. Život na venkově mi měl prý pomoci vyznat se v mých nynějších pocitech a emocích a zapomenout na události posledních dní. Já na to měla jiný názor. Jednoduše jsem neměla kam jít. Cesty vlakem nenávidím stejně jako pomyšlení na to, že s babičkou na pobřeží strávím celý zbytek života, bez vyhlídky na chvilkový klid či uklidňující samotu. „Vysedat, slečno.“ Ve dveřích kupé se objevil stařičký bezzubý strojvedoucí, čímž mě probral z mé vlastní říše snů a vrátil mě zpět do reality. Rozespale jsem se pousmála a z poličky na zavazadla jsem vytáhla vlastní tašku. Moji nynější provizorní skříň. Byla jsem vyhnancem ve světě, jemuž jsem sama nerozuměla… Babička, drobná postava se stříbrnými vlasy, zahalená do dlouhých šatů po kotníky a s šátkem přes hlavu, mě čekala na nástupišti porostlém vřesem. Ostatně, vše tu bylo porostlé vřesem. Pozdravily jsme se, načež jsme obě zamířily k místu, kde se shromažďovalo nejvíce osob. „Autobus by tu měl být každou chvíli,“ oznámila mi babička zvesela. Neušlo mi však, že její hlas zní tak nějak zastřeně a unaveně. Měla pravdu. Autobus, který dorazil téměř okamžitě, nás naložil, nejprve vysadil valnou většinu všech osob v nejbližším městě, poté jsme vystoupily i my a nakonec autobus i se zbytkem cestujících zmizel v oblacích prachu na silnici vedoucí k dalšímu městu. Rozhlédla jsem se. Od mé minulé návštěvy se tu vůbec nic nezměnilo. Babiččin malý kamenný domek doposud stál u tiše bublající říčky v aleji bříz, přičemž celé okolí bylo přikryto fialovou pokrývkou z vřesu. 43
Za domem, kam jsme i s matkou chodívaly na procházky k útesu, jsem už dokázala spatřit neuvěřitelnou jednolitou modrou masu třpytivé mořské hladiny, žijící svým vlastním životem. Babička mě zavedla do kuchyně. Poznamenala, že musím mít hlad, a ihned začala věnovat svou pozornost plotně. Mou nabídku pomoci ignorovala, což pro mne byl jasný pokyn, že mám zůstat sedět na židli. Za chvíli přede mne položila talíř opečené slaniny. Posadila se naproti. „Tak mi tedy řekni,“ oslovila mě laskavě, „co se všechno stalo.“ Ztěžka jsem polkla. Věděla jsem, že to jednou přijde, avšak mluvit o tom před babičkou bylo mnohem obtížnější než hovořit o matčině smrti před soudem a porotci. Věděla jsem, že ať už řeknu cokoli, babička bude trpět více než já. Maminka byla její dcera., bylo to tedy pochopitelné. Ale mluvila jsem. O všem. Jak otec pil až do němoty, jak matku zmlátil, když jsem se právě mimo domov zaobírala svými malichernými problémy, a jak to matka nevydržela a podala žádost o rozvod. A jak si nakonec podřezala žíly, když jsem byla ve škole. Na konci si babička povzdychla a sklidila ze stolu. Neplakala. Byla silnější než já. „Myslím si,“ řekla tiše, „že moje dcera velice trpěla, avšak k tomuto krajnímu rozhodnutí se uchylovat neměla. Vzít si život znamená věčné zatracení. A boží přikázání je svaté.“ Teď jsem si povzdychla já. Božím přikázáním není radno oponovat. „Doufám, že ať je tvoje matka kdekoli, netrpí,“ pokračovala babička zoufale. „Ačkoli… pochybuji o tom. Peklo není ráj.“ Pokrčila jsem rameny. Bylo mi to jedno. Matka byla mrtvá a to už nikdy nijak nezměním. Ať je nyní kdekoli, je mrtvá. A nikdo by ji za její rozhodnutí neměl odsuzovat. Omluvila jsem se, že jsem unavená a chtěla bych si jít lehnout. Babička přikývla, a já tedy vstala od stolu. Celou cestu nahoru mě doprovázel její starostlivý pohled. Koneckonců, já byla dítětem nešťastnice. Bylo mým údělem trpět… Po několik dlouhých dnů jsem babičce pomáhala v domácnosti. Že by mě to jakkoli bavilo, se říci nedá – přece
jen jsem vyrostla ve městě, avšak pomáhalo mi to zapomínat na veškeré trable mého života. Pracně jsem se snažila babičku přesvědčit, že jsem v pořádku a že si o mne nemusí dělat žádné starosti. Jenže jsem cíleně lhala sama sobě. Snažila jsem se zapomenout, avšak nemělo to pražádnou cenu. Jak můžete ze své mysli vymazat šestnáct let svého života? Po dvou týdnech jsme s babičkou jely do města. Babička potřebovala navštívit švadlenu a mě nechtěla nechat doma samotnou. Možná se obávala, že budu kráčet cestou své matky a ze zármutku také ukončím svůj život předčasně. Vyvracet jí to by bylo zbytečné. Bohužel ale švadlenin krámek byl dosti malý a díky dalším dvěma zákaznicím tu už pro mne nebylo místo. Zamířila jsem tedy k přístavu. Vždy mě fascinovala bělost plachet, křičící rackové a ta nekonečná volnost, kterou jsem při pohledu na přístav a modravé dálky za ním pociťovala. Usedla jsem na molo a ruce složila do klína. Napadlo mě, že se hrbím. Teď tu ale nebyl nikdo, kdo by mne napomenul… „Nehrb se!“ Nevzrušeně jsem pootočila hlavu. Po mé pravé ruce, na samém okraji mola, seděla drobná bělovlasá dívka oděná do bílých krajkových šatů. „Proč ji napomínáš? Může si dělat, co jen chce!“ Pohlédla jsem nalevo. Tam posedávala v tureckém sedu další dívka, k nerozeznání podobná té první. Jediný rozdíl mezi nimi byl ten, že druhou dívku odívaly černé šaty s krajkami a její vlasy měly barvu havraních křídel. „Kde se tu asi vzaly?“ napadlo mě. Vzápětí jsem si uvědomila, že už to stejně dávno vím. Právě jsem poslouchala hovor svého vlastního vědomí… „Stejně by se neměla hrbit, přece nechce skončit se skoliózou,“ pokračovala ta v bílém. „Vždyť se na ni podívej!“ zasmála se černá. „Je jí to jedno! Té už nezáleží na ničem!“ „To není pravda,“ oponovala první. „Pořád ještě ví, co chce dělat. Chce se stát chirurgem.“ Dívka v černém se opět rozesmála. Křečovitým hysterickým smíchem, na kterém i přes všechen ten odpor,
jež ve mně vzbuzoval, bylo něco okouzlujícího. „Chirurgem s hemofobií? Copak ti, drahá kolegyně, nedošlo, že když vidíš vlastní matku v kaluži krve, bude se ti při příštím pohledu na krev zvedat žaludek? Copak ty už vůbec nerozumíš lidské psychice?“ „Ty mi raději nemluv o psychice, ano?“ „Musíš ale uznat, že já se v lidských touhách a myšlenkách vyznám lépe než kdokoli jiný.“ „Ano, mohla bych to uznat, ovšem pak by byl boj Dobro versus Zlo zbytečný. Není v mé přirozenosti vzdávat se bez boje. Takže to pravděpodobně neuznám. Máš smůlu.“ Černovlasá si povzdychla: „Ach, sestřičko, s tebou je občas taková nuda…“ Vzápětí se její obličej rozzářil krutým úšklebkem: „Co kdybychom se vsadily? Vsaďme se!“ Tvář bělovlasé zůstala bezvýrazná. Vyzařoval z ní vnitřní klid a mír. „A o co?“ Černovlasá se potměšile ušklíbla: „O ni.“ Něco mi říkalo, že bych se nyní měla do rozhovoru více zapojit, avšak nebyla jsem schopna pohnout byť jen prstem. Bylo to ironické, avšak v konverzaci sama se sebou pro mne jednoduše nebylo místo. „Pokračuj,“ vybídla bělovlasá černovlasou. „Hodíme si mincí!“ Obočí bělovlasé vystřelilo vzhůru: „Není to poněkud staromódní? Co takhle zahrát si raději ruletu?“ „To není tak efektivní!“ odfrkla si černovlasá. „Mince má tradici!“ Bělovlasá protočila oči v sloup: „No dobře. Pokračuj, začíná mě to zajímat.“ Černovlasá, evidentně potěšená náhlým zájmem své bílé kolegyně, si založila ruce na prsou a jala se vysvětlovat pravidla své nové hry. Své nové hry, v níž já byla pouze loutkou. „Rozdělíme si strany mince. Ty budeš panna a já orel. Ať je to tematické, ne? A pak si hodíme. Jestli vyhraješ ty, necháme ji žít. Jestli vyhraji já, ona se vrhne do hlubin moře. Nepřerušuj mě, kruci! Vím, co chceš říct, jenže já dnes nemám na ty tvé řeči o logice náladu. Podívej, ona už je jen ubohé tělo bez duše. Jako prázdná skořápka. Její duši si vzala její matka s sebou na onen svět. Pokud vyhraji já, jen jí ušetříme 44
45
Co se děje s hlavou?, Pavla Bugnerová, 2. BF (frotáž)
trápení. A setká se opět se svou matkou! To je ode mne hezké, nemyslíš?“ „V rámci možností. Jenže si neuvědomuješ, že jí vezmeš nárok na další roky šťastného života. Čas rány hojí.“ „To sice ano, jenže ten čas musíš nejprve někde vzít!“ „Zavři zobák! Ještě jsem neskončila! Nemůžeš zabít jen tak kohokoli, pouze z dětského rozmaru!“ „Teď si protiřečíš, sestřičko… Ty by ses k této hře nikdy neuvolila, kdybys nevěděla, že můžeš její život vyhrát. Tak co je potom dětský rozmar?“ Bělovlasá si povzdychla: „Moje víra ve výhru je stejná jako tvoje touha po výhře. Naše síly jsou vyrovnané. Bude to jen o štěstí.“ „Přesně tak,“ přikývla černovlasá. „Dáme se do toho? Rychle, ať si už jdeme hledat zábavu jinde…“ „A máš minci?“ „Samozřejmě.“ Aniž bych vyslala ze svého mozku nějaký signál, moje pravá ruka bezděčně zajela do kapsy a vytáhla odtamtud drobnou stříbrnou minci. Moje ruka ji sevřela v pěsti. „Takže já orel a ty panna?“ ujistila se černovlasá. Bělovlasá mlčky přikývla. Moje ruka vyhodila minci vysoko do vzduchu. Tři páry očí drobný předmět sledovaly. Ve výši ramen minci moje ruka zachytila a rychlým pohybem ji položila na hřbet levé ruky. S jakousi nedobrovolnou lhostejností jsem pravou dlaň odtáhla a všechny tři jsme se k minci naklonily. Na kulatém stříbrném povrchu se skvěl symbol zániku, výhry a prohry zároveň – orel. Slyšela jsem, jak bělovlasá bolestně sykla, zatímco černovlasá potěšeně zavýskla. Bezprostředně poté poklepala bělovlasé kamarádsky na rameno: „Nic si z toho nedělej, sestřičko, prohra je něco, co k životu patří, stejně jako smrt. Musíš to přenést přes srdce. Příště třeba vyhraješ… Jsme přece rovnocenné soupeřky.“ „To se vsaď, že příště vyhraju,“ ušklíbla se bělovlasá a o několik kroků ustoupila od okraje mola. Černovlasá pevně uchopila moje rameno; cítila jsem její ocelový stisk, ačkoli obě sestry se ve večerním oparu rozplynuly jako pára nad hrncem. Vedla mě k okraji mola.
„Tak takhle to končí?“ ptala jsem se sama sebe zmateně. „Byla jsem loutkou v něčí hře, kterou jsem sama nepochopila, a teď už nejsem potřebná, že? Takže takhle mám skončit?“ „Ber to tak,“ zaslechla jsem v uších hlas černovlasé, „že jde jen o rovnováhu. Příště vyhraje sestra a já vyjdu ze hry s prázdnou. Ty s tím nic neuděláš, tak to vzdej.“ Moje poslední myšlenka, než mi konejšivě chladná slaná mořská voda vnikla do plic, byla plná zmatku, vzteku a nepochopení. Vzdala jsem se. Definitivně jsem opustila svůj pozemský přístav. Adéla Matochová, 2. BF
BRATŘI Text zvítězil v literární soutěži GML v kategorii starších studentů Byla sobota. Šel jsem na snídani s bratrem. Jako každý víkend. Dnes jsem se netěšil. Svítilo slunce, bylo léto. Všechno kolem bylo v pořádku, dívky měly letní šaty. Byl to hezký den. Celý volný víkend před sebou. Ale na snídani jsem se netěšil. Když jsem vešel do kavárny, servírka, která si mě všimla, něco pošeptala té druhé a ukázala na mě. Nebylo těžké uhodnout, co to bylo. V kavárně byl kromě mě jenom jeden zákazník, můj bratr. Jsme dvojčata. Vypadáme stejně. První hosté a oba stejní, to bude povedený den. Možná to si myslela. Nebo něco úplně jiného. Bratr zvedl hlavu. S trochou nadsázky bych mohl říct, že se pousmál, jenže by to byla lež. Neusmál se, pouze zvedl hlavu. Posadil jsem se a otevřel jídelní lístek, i když si už od patnácti let dávám turka. Už deset let. Přešel jsem z kakaa rovnou na turka. Stejně tak můj bratr. Jeho káva už stála na stole. Objednal jsem si turka. Nepozdravil jsem ho, on mě taky ne. Ne, že by to něco znamenalo, nikdy se nezdravíme. Jen si kouknem do očí. Víc není potřeba. Říká se, že konverzace je ženská forma mlčení. U nás je mlčení forma konverzace. Většinou. Napil se, a když položil šálek, řekl: „Proč jsi to udělal?“ 46
47
Frozen era, Robert Snášil, 3. A, vítěz soutěže Fotograf GML v kategorii Černobílé foto – nalezené zátiší
„Musel jsem. Myslím, že jsem musel.“ „Proč jsi to udělal? Proč jsi mě zabil?“ Servírka položila na stůl mého turka. Vyprskla smíchy. Trochu to vybryndala. Omluvila se a odešla. Šla rovnou za tou druhou servírkou, něco jí pošeptala a obě se začaly smát. Pochopitelně. Můj bratr se nesmál. Já a můj bratr nemáme jen stejnou tvář. Nemáme jen stejný smích. Máme i stejné sny. Teď nemyslím sny o budoucnosti. Myslím sny. Zdají se nám současně. Stejné, stejné sny. Vždy jsme v nich oba. A oba si je pamatujeme. Přišla servírka, znovu se omluvila a utřela vylitou kávu. Pořád se trochu ušklebovala. Nemohlo jí být víc než šestnáct. Asi tu byla na brigádě. Odešla. Bratr se mi opět podíval do očí. „Proč?“ Ty naše sny. Vždycky, i jako děti, jsme měli stejné sny. Ale bývaly pohádkové. Nereálné. Srandovní. Pamatuju si, jak jsme ve snu pobíhali po obrovském dortu. Bořily se nám do něj nohy… Nejsem si jistý, kdy se z nich stalo to, co jsou dnes. Směšné, děsivé, trapné, ale i obohacující opravdové sny. Opravdové. Asi někdy v době, kdy jsme přešli z kakaa na turka, v té době to myslím bylo. Zdálo se nám o minulosti. O tom, když jsme byli malí. O věcech, co se doopravdy staly. Prázdniny u babičky. Vždy jsme ve snu byli oba. Ale pak se nám začalo zdát o věcech, které si ani jeden z nás nepamatoval. Zdálo se nám, že jsme šašci na nějakém hradu. Šašci. Myslím, že jsme měli oba radost, že se naše sny vrátily. Zpátky do fantazie. Není lehké být v realitě ve dne i v noci. Oba jsme cítili velkou úlevu. Sny jsou zpět. Pár dní poté jsme byli u moře. Na výletě. Našli jsme stejný, úplně stejný hrad, jako byl v našem snu. Sny se nevrátily. Zůstaly vzpomínkami. Ale už ne vzpomínkami z rodinného fotoalba, ne. Vzpomínkami na něco, co si ani jeden z nás nepamatuje. A teď se mě můj bratr ptá, proč jsem ho zabil. Zní to hloupě. Pro servírku. Ale ne pro nás.
Stydím se. A bratr se zlobí. V tom snu pršelo. Moje uniforma byla navlhlá a ztěžklá vodou. I zbraň, kterou jsem držel v ruce, byla těžká. Chtěl jsem být doma, chtěl jsem, aby to skončilo. Aby to celé skončilo. Ta pitomá válka. Nemůže přece trvat věčně. A ten kurevskej déšť, proč nepřestává? Měl jsem chuť se vyměnit s těmi, co stojí v řadě před námi. S těmi, co umřou. Protože mají hvězdu na paži. Proto zemřou. Pro mě za mě, ať klidně žijí, ať si jdou, kam chtějí. Ať už můžu být doma. Nebo ať už jsou všichni mrtví. Ať může ta posraná válka skončit. Mířím na toho chlapa už pět minut. Já mám toho třetího zleva. Říkám Frankovi, že už by se teda, kurva, mohlo střílet. Kývne hlavou. Velitel ale ještě neskončil. Křičí na ně. Kope do nich. Stojí v řadě před námi. Židi. My stojíme v řadě, míříme. Velitel mu plivl do obličeje. Tomu, co ho mám zastřelit. Ale on se nedívá na velitele, dívá se na mě. Dívá se mi do očí. Musím se na něj taky dívat, protože na něj mířím. Kurva, dívej se jinam. Dívá se mi do očí. Asi mě proklíná. Ne, nechci vědět, na co myslí. Velitel dává rozkaz. Máme střílet. A já střílím. Bratr se na mě dívá. „Proč? Jak jsi mohl?“ Teď už vím, že to byl on. Ten, koho jsem ve snu zastřelil, byl můj bratr. Tehdy to samozřejmě nebyl můj bratr. Ale to není dobrá omluva. „Musel jsem.“ „Kurva, nemusel jsi! Nemusel jsi nic!“ „Neměl jsem na vybranou. Musel jsem to udělat.“ Můj bratr se zvedá. „Čau. Nemám teď náladu na rozhovor.“ A odchází. Objednávám si ještě jedno kafe. Je neděle. Opět svítí slunce. Opět mají dívky letní šaty. Opět jdu na snídani s bratrem. Večer jsem si nebyl jistý, jestli dnes přijde. Ale dnes ráno jsem si jistý. Bude tam. Vejdu do kavárny. Servírka se uchichtne. Takže bratr tu je. Jdu k jeho stolu. Zvedne hlavu. Usměje se. 48
V dnešním snu pálilo slunce. Mám svázané ruce. Spousta hluku. Jsem na tržišti. Všichni se dívají na mě a křičí. A smějí se. Nemůžou se dočkat, až ztratím hlavu. Doslova. Vystoupím na dřevěné pódium. Jsem herec. Toto bude největší herecký výkon mého života. Vidím kata. Jeho svaly. Obrovské svaly. A černá kápě. Mám strach, ale cítím i určité vzrušení. Pokládám hlavu na špalek. Zajímalo by mě, jestli budou tleskat. Vím, že to byl můj bratr. Vím, že ten kat byl můj bratr. Andrea Jarošová, 2. B
SOUVENIRS D’UN CHASSEUR D’AFRIQUE
Ještěrka, Lucie Malá, 1. C (kresba tužkou)
L’Afrique. Le paradis sur terre. La nature intacte, le monde où les gens n’on aucune puissance. L’Afrique sauvage, impitoyable, turbulente et dangereuse, mais aussi calme, pacifique et surtout surnaturellement belle.
Je la connais. Je la connais mieux que n’importe qui d’autre. Je sais comment elle sait être. Elle ne pardonne jamais, elle est cruelle. Elle sait blesser mais aussi apaiser. Rien n’est si véritable comme la nature africaine. L’Afrique est comme une amante, la seule que j’aimais vraiment, que j’aimais de toute mon âme. Pour moi, elle restera mon amour vital pour toujours, même si j’ai dû la quitter. Je me rappelle le moment où je regardais le coucher du soleil d’Afrique pour la dernière fois. J’avais les larmes aux yeux, mon coeur s’est mis à battre. Je voulais la caresser, l’embrasser. Cet adieu était le plus fort et le plus terrible dans ma vie. Je serais capable de passer le reste de ma vie en parlant de l’Afrique et de sa beauté infinie. Elle m’a beaucoup donné. En Afrique, j’ai découvert le sens de ma vie – savoir m’incorporer dans la nature. C’est la chose essentielle pour moi, car la nature, c’est la mère de la vie. Pendant ma vie, j’ai beaucoup voyagé. J’ai connu plein de pays, j’ai rencontré beaucoup de nations et j’ai appris plein de langues, mais l’Afrique, c’était le seul lieu sur la Terre où je me sentais vraiment libre.
49
Je pourrais vous raconter des centaines d’histoires: comme je me suis perdu dans le désert, sans connaître le chemin de retour, comme une lionne agitée voulais me tuer quand je me suis approché de ses jeunes, comme je suis devenu chef d’un tribu ou comme j’ai sauvé les jours d’une femme africaine qui a été condammée à mort, parce qu’elle avait accouché des jumaux. Plusieurs fois, j’ai vu la mort de près. Pendant ce temps que j’ai passé en Afrique, j’ai appris de ne pas avoir peur de la mort. J’ai commencé à prendre la mort comme une partie de la vie absolument naturelle. J’aurais dû devenir fou si j’avais peur de la mort, car elle était partout autour de moi. En Afrique, la mort est vraiment omniprésente. Une fois, je suis tombé malade pendant une batellerie avec des chercheurs d’or. C’était le paludisme. Cette maladie est très fréquent en Afrique et il n’existe aucun médicament contre elle. C’était horrible. Des fièvres calcinaient mon corps et je ne sentais que la douleur. Je ne voulais que mourir et je sentais que ma fin s’approchait. Et après, ça a fini. Soudainement. Un guérisseur d’une tribu de l’Afrique centrale m’a guéri. Jusqu’à aujourd’hui, je ne comprends pas comment ça s’est passé. Je crois que c’était un charme. Je crois aussi que l’Afrique, c’est le seul lieu sur la terre qui est resté vraiment propre et que ses habitants sont les gens les plus forts. Leur foce spirituelle est incroyable. J’y ai passé 30 ans, pourtant je ne suis pas arrivé à comprendre d’où ils tirent leur courage, leur espérance et leur force invincible. Klára Stolková, 3. AF
DRAHÝ SOKRATE, nepředpokládám, že by ses po mně sháněl, ale nedokáži překonat nutkání sdělit ti, že jsem se konečně odhodlala splnit tvůj největší sen – opouštím Athény. A syny beru s sebou. Snad se ti daří dobře… U všech bohů!!! Já se tady pokouším o nějakej slušnej úvod a přitom bych ti nejradši vrazila pár facek! Uvědomila jsem si, že žít s tebou dál už prostě nepůjde, není to v mých ani v jiných lidských silách. Vždyť se taky podívej, co jsi ze mě udělal! Teď jsem pro půlku Athén jen ta hašteřivá ženská, co před týdnem
po Sokratovi hodila tři amfory a vylila mu na hlavu nočník… což je blbost, protože jsme vždycky měli nanejvýš dvě amfory a nočník bych na tebe nevylila, kdyby sis ho vynes a blbě nekecal! Pch! Všem bych přála zkusit si žít po tvém boku jeden jedinej den! Všechno jsi prochlastal na večerních hostinách, a když ses vracel dom, ožralej jak nevím co, tak jsem ti ani nestála za to, aby sis vymyslel nějakou výmluvu! A to ani nemluvím o věčně pozvraceným chitónu. Pro tohle všechno a ještě spoustu dalších věcí Athény opouštím a doufám, že konečně, po tak dlouhé době, začnu žít normální život… A nejvíc mě těší, že už tě nikdy neuvidím! Tebe a ten tvůj rozpláclej nos, nikdy už nebudu muset poslouchat, jak mlaskáš, když se prolíváš vínem, nebudu se muset koukat na ten tvůj vypasenej břuch, kterej sis večer co večer ládoval na hostinách, zatímco my doma hladověli! Nebudu už muset snášet to, jak ti jsou všichni lidi vzácnější než tvoje vlastní rodina… Víš vůbec, že máme tři syny? Nevím, jestli víš, že vím, že dost šilháš po mladý Manilause od vedle… Tak teď už víš, že to vím. A abys věděl, tak to je opravdu ta poslední kapka! By mě zajímalo, kolik vína musela vypít, aby se na tebe mohla podívat a nezačla brečet. Pch, a prej se chlubíš, žes s ní smilnil… to by mě zajímalo, jaks to udejchal. A jí se divím, že na tebe vůbec vlezla. Vždyť se na sebe podívej! Seš obézní budižkničemu s ohyzdným obličejem… a ještě ke všemu bez peněz. Kde já bych teďka mohla být, kdybych si tě nevzala… Měla jsem poslechnout matku a provdat se za Lucretia… To mi připomíná, že jsem ti vlastně ještě neřekla, kam jdu – stěhuju se do domu po máti. Tady mě ani mého manžela (čili tebe, kdybys to nevěděl) nikdo nezná. Dopis jsem ti poslala po Asklépiovi, je to moc hodnej kluk… slíbila jsem mu, že mu dáš za doručení kohouta, tak na to hlavně nezapomeň, aby nás lidi nepomluvili. Sbohem Xantipa P. S.: Jelikož si říkáš filozof, určitě sis na mým dopisu pošmáknul. Iveta Polcarová, 2. AF 50
Fiktivní portrét, Michaela Olšaníková, 1. AV
JAK PLUTO PŘESTAL BÝT PLANETOU Bylo nebylo. Za devatero pulsary a devatero mlhovinami ležel v jedné spirální galaxii planetární systém, kterému všechny hvězdy i temná hmota v okolí říkaly Sluneční soustava. Středem systému byla žlutá hvězda z hlavní posloupnosti, která mezi ostatními nijak zvlášť nevynikala. Většinu času jen tak klidně kouřila vodíkovou dýmku a o své okolí se až na občasnou erupci vůbec nezajímala. Soustavě za ni vládl velký plynný obr, Jupiter. Skutečnou moc ale držely ve svých oběžných drahách dvě ženské planety, které měly Jupitera pevně omotaného kolem rovníků a neustále mezi sebou soupeřily o jeho přízeň. 51
Nejmenší planetou v soustavě byl Pluto. Ostatní planety jím proto pro jeho titěrnost opovrhovaly a už dávno ho vyštvaly na hranice Sluneční soustavy, do Oorthova mraku. Plutovi bylo ale ve společnosti zmrzlých skal a mrtvých komet smutno, a tak se každých několik set let vydával za Neptunovu dráhu, aby se trochu ohřál ve slunečním větru. Ostatní planety měly však vždy po ruce gravitační bič, aby mohly Pluta rychle zahnat zase zpátky na periferii. Jednoho dne ale do soustavy dorazila úplně nová planeta ženského pohlaví. Jmenovala se Xena a byla sice stejně maličká jako Pluto, ale z její krásy a elegantní rotace se mnohé planetě orosily póly a ve vzniklém bahně začali
rejdit podivní tvorečkové. Když to viděly Země s Venuší, rozzuřily se žárlivostí tak, že na Zemi začala soptit Milešovka a Venuše prskala kyselinu sírovou po každé planetě, která se na Xenu třeba jen podívala. Žárlivé planety, které se do příchodu konkurence nebyly schopné dohodnout vůbec na ničem, začaly najednou velmi rychle spolupracovat a svolaly do Prahy astronomický kongres. Astronomové se zprvu zdráhali udělat, co po nich planety chtěly, ale po pohledu na soptící Milešovku změnili názor a vyhlásili, že všechno, co je menší než Merkur, do třídy planet nepatří. Pluto i Xena tak byli ze dne na den zbaveni svého planetárního statusu a natrvalo vyhoštěni do Oorthova mraku mezi komety, planetky a asteroidy. Jednou si tak Pluto letěl po své orbitě, když ho zarazil pohled na mohutný oblý tvar, vystupující z temnoty Oorthova mraku. „Kdo jsi, neznámé těleso?“ zavolal Pluto. „Jsem Planeta X,“ zadunělo těleso hlubokým hlasem. „Ach! Ta Planeta X?“ zajíkl se Pluto, protože si vzpomněl na pověsti o obrovském tělese, daleko větším než Jupiter, které obíhá až daleko za Oorthovým mrakem a svou mocnou gravitací pohybuje z dálky oběžnými drahami všech planet v temném záměru zničit je. „Přesně tak,“ odpověděla Nemesis pyšně. „Co po mně chceš, démone z meziprostoru?“ dožadoval se Pluto odpovědi. „Nabízím ti pomoc. Spolupráci.“ „Co ty mi můžeš nabídnout, o co já bych měl zájem?“ „Jízdenku pryč. Vím, že si tě tady neváží a odstrkují tě. Umožním ti překonat únikovou rychlost a zmizet z této zapadlé soustavy. A to jenom za impuls síly.“ „Takže výměna hybnosti? Gravitační prak?“ ujišťoval se Pluto. „Ano.“ A Pluto souhlasil. Přesvědčil Xenu, se kterou se mezitím velmi sblížil, aby šla s ním, a vydali se za Planetou X. Společnost na cestě jim dělal Plutův měsíček Charon. Nemesis je ze soustavy vystřelila relativistickou rychlostí směrem na souhvězdí
Kentaura a sama se rozletěla směrem ke Slunci jako liška mezi kuřata. Poutníci proletěli kolem Alfy Centauri bez zastavení. Dvojhvězda není dobrá společnost pro slušné oběžnice, a tak využili cestovní okno, které se jim právě naskytlo, a vyrazili k Siriu. Ten se jim však zas zdál příliš velký a žhavý, proto pokračovali k daleké Polárce. Na cestě mezi Siriem a Polárkou ale číhala zlá a zákeřná černá díra, která chytala cestovatele a dávala jim hádanky. Kdo nedokázal odpovědět, toho pozřela. Zachytila bohužel i naše tři přátele, přitáhla si je až k horizontu událostí a dunivým hlasem, pod kterým se otřásal i samotný časoprostor, položila první otázku Plutovi. „Ráno je to malé a žhavé, v poledne velké a studené a navečer zase malé a žhavé. Co je to?“ „Uzavřený vesmír,“ nenechal se Pluto zaskočit ani na chvíli. „Který je můj nejoblíbenější indický fyzik?“ obrátila se díra na Charona s mnohem záludnější otázkou. „To bude určitě ten…,“ přemýšlel Charon nahlas. „Pospěš si! Kdo?“ naléhala černá díra. „Chandré. Chandrekete,“ nemohl Charon vyslovit záludné jméno. „Mluv srozumitelně, nemám na tebe celý den,“ posmívala se díra. „Chandresekhar,“ vyrazil ze sebe Charon konečně. „Správně,“ přiznala díra neochotně. „A teď poslední hádanka. Pro slečnu. Kolika prsty psal Stehen Hawking svou Stručnou historii času?“ Xena si byla jistá odpovědí. Každý přece ví, kolik mají lidé prstů, a Stehen Hawking byl skoro určitě člověk. „Deset,“ odpověděla sebevědomě. „Špatně!“ rozchechtala se černá díra a všechny je poprskala Hawkingovým zářením. Pak se nadula a vtáhla ubohou Xenu do svého horizontu událostí. Pluto byl zničen. Nechal Charona u Polárky a vydal se za Velkým Traktorem, vládcem této části vesmíru, aby žádal o spravedlnost a o záchranu své milé. Traktor ho však nepotěšil: „Jsem sice vládcem celé místní skupiny galaxií, v Mléčné dráze, v galaxii 52
který byl tak daleko, že byl vidět pouze v rádiovém spektru. Ale zákony rozpínajícího se vesmíru jsou zrádné. Čím je od vás jakýkoli objekt dál, tím rychleji se od vás vzdaluje. A Pluto, který se pohyboval konstantní rychlostí, si už po pár miliardách let všiml, že bájný kvasar není ani o trochu blíž než na začátku cesty. Po další miliardě let byl zoufalý. „Už nemám naději ho dohnat. Raději se vrátím a vrhnu se do černé díry za Xenou, aspoň mi ten nekonečný čas do konce vesmíru uteče rychleji,“ řekl si. Jenomže za tu dobu, co letěl, se až příliš vzdálil od černé díry a teď měl problém dohnat i ji. Strávil tím mnoho dalších miliard let, a jestli je vesmír otevřený, dohání ji dodnes. Jan Láník, 4. A
Vesmírné rojení, Kateřina Musilová, 1. A (umělý uhel)
v Andromedě ani v Magellanových mračnech si nikdo nedovolí protivit se mé vůli, ale z horizontu událostí černé díry nedokáže uniknout ani světlo. Nemohu ti pomoci.“ „Není tedy žádná naděje?“ zeptal se Pluto nešťastně. „Vím o jediném vesmírném objektu, který by ti snad dokázal pomoci.“ „Kdo to je? Půjdu za ním třeba až na kraj vesmíru,“ ujišťoval Traktor Pluto, který v jádře náhle pocítil novou naději. „Přesně tam musíš jít. Až na konec vesmíru. Musíš najít starý a moudrý kvasar, který žije na Hubbleově poloměru a pamatuje si prý samotný počátek vesmíru. Takže má zkušenost s kvantovými efekty gravitace a třeba by ti dokázal poradit.“ Pluto nečekal na nic a okamžitě vyrazil za kvasarem,
53
DEN, KDY NA MĚ PROMLUVIL MŮJ SYN Znáte to, ne? Přijdete domů, půl páté odpoledne, oko na punčoše, tři tašky napěchované jídlem, které jste po cestě nakoupili v jednom z těch narvaných supermarketů, velký vztek na šéfa, který zkritizoval výsledek vaší celodenní snahy ve chvíli, kdy jste si říkali, jak se vám zrovna dnes daří, pocit méněcennosti (který zapříčinila vaše kolegyně, která se o polední pauze pochlubila, že její nadaná dceruška vyhrála městské kolo matematické soutěže Klokan) umocněný vzpomínkou na vašeho šestnáctiletého syna, který jednoduché matematické operace sčítání a odčítání provádí pomocí gumových medvídků Jojo. Prostě jeden z těch nepřekonatelných obyčejných všedních dnů. „Ahoj!“ zavolám ode dveří. Jedinou odezvou mi je naše překrásná korela, která mě zdraví: „Děkujeme za návštěvu. Nashledanou!“, neboť manžel je ještě v práci, mladší dcerka v houslích a syn u počítače.Nákup hodím do kuchyně, postavím vodu na kávu, pizzu dám do mikrovlnky, aby bylo co na večeři, a vkročím do synova pokoje: „Ahoj, Kubo, tak jak dnes bylo?“ „Dobře.“ „Co škola?“ „Dobrý.“ „Nějaký známky?“ „Jo.“ Grrrr… „Jaké?“ „Dobrý.“ Volejte policii, nebo tu dojde k trestnému činu! „A konkrétněji?“ „Tři až čtyři.“ „Tomu říkáš dobrý?“ „Jasně.“ Dobře, tudy tedy cesta nevede. Zkusím to jinak: „A co to děláš na tom počítači?“ „Hmmm…“ Dostane-li se hovor do fáze hmm a uhm, dělí mě od synovraždy jen sousedka, která mi vesele zamává z protějšího okna. „Nemůžeš odpovědět pořádně?“
„Uhm…“ „Takže?“ „Takže jsem na ajsíkjú a vysvětluju si tu s kámošem matiku,“ vezme mě syn na milost. „Na ajsíkjú?“ „Jo.“ „Co to je?“ „Mami!... Musím se učit!!!“ OK. Vzdávám to. Přece jen si ale z rozhovoru odnáším cennou informaci, a to onen záhadný pojem ICQ, který by mohl být řešením našeho komunikačního problému. Vezmeme-li v úvahu, že ono ICQ zabírá jednu čtvrtinu pubertálního života mého syna. Nehodlám se však ztrapňovat před dalšími členy rodiny otázkou Co to je ICQ?, proto následující den oželím na oběd zeleninový salát ve společnosti kolegyň, připojím se k jistému mladému kolegovi a zajdeme na hamburger (blee, ale co bych neudělala pro svého syna?). Moji snahu korunuje úspěch, neboť to dojde tak daleko, že kolega mi onu věc nainstaluje do firemního počítače a pomůže mi vyplnit všechny potřebné formality, abych se mohla o několik okamžiků později připojit. Navíc mi objasní, jak celá věc funguje a jak je možné vyhledávat uživatele. K mému velkému štěstí má syn vyplněn dostatek informací o sobě, abych ho mohla vyhledat a přidat si jej do kontaktů. Říká si Killer007. K mému překvapení je syn online a ihned mi napíše. KILLER007: Kdo si? TAMMI: Vidíš ne? Tammi. KILLER007: OK. Co chceš? TAMMI: Popovídat si… KILLER007: OK. Tak jaxe máš? TAMMI: Dobře, mám právě přestávku. A ty? Nejseš ve škole? KILLER007: Sem ale sem připojenej z mobilu… Ve škole je to hrozný děsná nuda navíc se na mě ani nepodívá Baruška!! Já ji miluju!! TAMMI: Baruška? A proč by se na tebe měla dívat? 54
KILLER007: No Baruška přece. Ta úžasná kočka co sedí ve třetí lavici u okna! A podívat by se na mě měla aby bylo jasno že se jí líbím!! Aaa… Ta je tak krásná!! TAMMI: Tak s tím něco dělej, ne? KILLER007: A co jako? TAMMI: No tak se jí třeba zeptej, jestli by někam nezašla… KILLER007: Blázníš??? V žádným případě… Sem rád když mi odpoví na pozdrav!! TAMMI: Aha, tak se na ni začni usmívat ty a něco se jí zeptej. KILLER007: No to teda v žádným případě!! Aby si všichni mysleli že sem do ní cvok. To by byla ostuda!! A na co bych se jí měl zeptat? TAMMI: No… A co třeba, co dostala ze včerejší písemky? KILLER007: My nic nepsali. A kdyby jo tak by měla určitě něco dobrýho bo má promakanej systém taháků a všichni jí poradí… TAMMI: Tys byl včera zkoušenej? KILLER007: Ne proč? TAMMI: Ale nic, já jen tak. KILLER007: Poslední známka byla z minulýho týdne… TAMMI: A co? KILLER007: Ále… pětka… ta lama mi našla tahák… TAMMI: Aha… Smůla. Kdes ho měl? KILLER007: Promiň zvoní. Půjdem si s kámošema zapálit. Tak čau. TAMMI: Ahoj. Znáte to, ne? Přijdete domů, půl páté odpoledne, oko na punčoše, tři tašky napěchované jídlem, které jste po cestě nakoupili v jednom z těch narvaných supermarketů… Ale není to jeden z těch nepřekonatelných obyčejných všedních dnů, protože dnes!: „Ahoj!“ zavolám ode dveří. Jedinou odezvou mi je naše překrásná korela, která mě zdraví: „Děkujeme za návštěvu. Nashledanou,“ neboť manžel je ještě v práci, mladší dcerka v houslích a syn u počítače. Nákup hodím do kuchyně, postavím vodu na kávu, pizzu dám do mikrovlnky, aby bylo co na večeři, a vkročím do synova pokoje: „Ahoj Kubo!“ „Ahhm…“ 55
„Jak bylo?“ „Šlo to.“ „Tak já tě už nebudu otravovat.“ „Hmm…“ „Ale přece jen ještě…“ „Neee…“ „Tak nic… Chtěla jsem se zeptat na Báru, ale nebudu se ptát…“ Odcházím. Za chvíli za mnou dojde syn: „Mami? Jak víš o Báře?“ „Vím.“ „Ale jak?“ „Hmm…“ Báječný pocit. Jana Čižiková, 4. C
TMAVOMODRÝ SVĚT vstane a podívá se z okna nic není vidět, jen obrysy stínů ztraceny ve věčném šeru hlavou proudí myšlenky otevřené zas se uzavírá okolo nikdo, uvnitř možná okolo všechno, uvnitř nic je to jedno, a co víc ten těžký kámen přítomnost nekonečna když hraje, nic ho nebolí kmitání strun, tóny úhozů jako pohlazení, vnoření do vody jediná láska, kterou miluje přeměna v cokoli zdi odráží se ozvěnou když melodie ustane nemá, nemá víc co říct tak znovu usedne, akord zahraje po klávesách prsty se rozběhnou
v radostné melodii hlodá zlost víc a víc, dur prolíná se s moll choroby života, či zdraví smrti?
může něco dokázat, chorý, hluchý, slepý? – toť nad vší pochybnost Usíná navždy u klavíru, kruh se uzavírá co je jisté, něco vždycky zbude tak jako naděj neumírá po něm zbyly písně po jiných jen díra Jan Sovák, 4. AF
Co se děje v hlavě, Barbora Krupicová, 2. AF (frotáž)
„Kdo jsem?“ ptá se sebe sama ticho je mu v odpověď „Někdo, nikdo, hodně, málo?“ A mlha odvětila: „Já jsem ty a ty jsi hudba.“
56
Z výroků studentů a profesorů
ZZvýroků studentů a profesorů výroků profesorů „Odpadá nám ta pátá hodina?“ „Nevím, Zálešák se šel zeptat toho, toho, toho… slovesa.“ „Přecechtěla?“ „Jo, to je on.“
„Satyrové byli lidé, kteří psali satiry.“
Prof. Kutalová: „Ještě nějaké citáty týkající se žen?“ Student: „I po špatné sklizni je třeba sít.“
„Jarmila seděla na břehu jezera a skočila do řeky.“
Prof. Kutalová: „Co myslíte, že zajímá dnešní společnost?“ Student: „Prosím, mně se chce na záchod.“ Profesorka: „Myslíte, že to zajímá dnešní společnost?“ Student: „No, až to pustím, tak už bude.“ Prof. Řezníčková: „Až to u maturity budete muset vysvětlit, jsem zvědavá, co z vás vyleze.“ Student: „Úplně všechno...“ Prof. Řezníčková: „Jsou i případy, že se kráva pásla v sadu, kde kvasila jablka nebo švestky... a opila se. Tak ji odvedli do chlívku a ona se z toho vyspala...“ Student: „A pak dojila Baileys.“ Prof. Pöschlová: „Otázka Je svět poznatelný? má čtyři vysvětlení: skepticismus, realismus…“ Studentka: „To už je asi pátá filosofická otázka, u které očekávám odpovědi ano, ne!“ Prof. Pfeiferová: „Na co jsem se chtěla zeptat?“ Student: „Nevím, ale odpověď zní ne!“
Prof. Lukáš: „Kdo je tu schopen zlořečit světu?“ Studentka: „Pan profesor Krejčí tady není…“
(Studentka nahrazuje podmět štípání jiným slovním druhem) „Jeho nejmilejší činností bylo štíp, štíp dříví.“ „Krásnohorská napsala libreto k Hrdličce.“ Prof. Hudeová: „Penis neboli pyj.“ Studentka: „Py… co?“ Prof. Blažek: „Evo, kdybys nerušila, tak už by to Hanka měla dávno spočítané.“ Studentka: „Jé, pane profesore, to je to nejhezčí, co jste mi kdy řekl!“ Prof. Blažek: „Kůň Pepa po startu spadne a zlomí si nohu. Jaká je pravděpodobnost, že kůň Lojza vyhraje?“ Studentka: „Když běží dva, tak hodně velká.“ (Prof. Blažek o Mengerově houbě) „Takhle budeme vrtat až donekonečna. Jak se bude nazývat tohle těleso?“ Student: „Provrtoid.“ Prof. Blažek: „Lukáši, bylo tomu rozumět?“ Student: „Hm, místy, ale já nejsem výpovědní vzorek.“
„Naturální směna je oko za oko, zub za zub.“ „To mě tak mrzí, že jsem si zase zapomněla Kostku (učebnice literatury) a budu si muset celou češtinu číst. Holt smůla!“
57
Prof. Blažek: „Dokázal jsem to napsat bez jediného slova.“ Studentka: „A dokážete to taky přečíst bez jediného slova?“
„Jak 2! Vždyť mně to vyšlo 1,999.“
„Dobře, přijďte ve 13.30. Někdo tam bude už v půl druhé.“ prof. Křapová
„Prof. Kubera: „Jaké máme druhy dalekohledů?" Studentka: „Přibližovací a oddalovací.“
„Se vždycky tak koukáte v to pondělí... kdybyste se viděli...“ prof. Oslzlá
„Qué color odias?“ „Mi color favorito es…“
(O Sokratovi) „Dneska bychom řekli, že to byl takový těžký svéráz.“
Prof. Zálešák: „V Rusku moc rádi používají zkratky. Jak byste zkrátili konstituční demokraty?“ Studentka: „KONDOM!“ (Profesorka rozdává text o bizonech) Studentka: „I need the bizon paper.“
prof. Vašínová
„Vlastník cenných papírů je člověk, který vlastní cenné papíry.“ „Otevřete si sešit, ať si splním pocit, že zkouším.“
Studenti
„Za jakých časů se to odehrává? Vzpomeňte si, nebo vám to přečtu ještě jednou!“
prof. Pöschlová
„Sexuální chování znamená, že když se klukům líbí nějaká holka v minisukni v šalině, tak se na ni hned nevrhne, ale počká, až vystoupí.“
„Zajímavost ze života – zemřel při auto nehodě.“ „Co je to bohémství? Víno, ženy, zpěv… občas víno, muži, zpěv.“ (O manželství Boženy Němcové) „A těch mimomanželských poměrů bylo hodně. Byla to dáma, řekněme, s velmi širokým srdcem, takže bych se nedivil, kdyby jí dal občas po tlamě.“ „Gabriel García Márquez... Znáte ho někdo? Četli jste od něj něco? Je tady někdo?!!!“
Profesorka: „Žena má chromozomy XX, chlápek XY. Souhlasíte?“ Studenti: „Ano!“ Profesorka: „A myslíte, že je to tak vždy?“ Studenti: „Ne!“ Profesorka: „Jasně že ne, když se tak blbě ptám.“ Profesorka: „Vater–Paciniho tělíska zajišťují tlak a tah.“ Studentka: „A jak se to píše?“ Profesorka: „T–A–H!“
„Uvádím tohle depresivní koncentráčnické téma záměrně před vašimi písemkami, abyste viděli, že jsou i horší věci.“
(Studentka sáhodlouze mluví o dýchací soustavě) Profesorka: „Teď jsem neposlouchala, Ivo. Tak ještě jednou.“
Studentka: „Můžu na chvíli odejít? Já bych si to hrozně ráda přečetla, tak nechci vědět, jak to dopadne.“ (Studentka odejde.) Profesor: „Tak to by bylo asi tak všechno.“
„S glycerolem se budeme laskat až do maturity.“
prof. Lukáš
prof. Hudeová
(Probírá se DNA a RNA) Student: „Můžu jít na záchod?“ Profesorka: „Vás to tak vzrušilo?“ 58
„Posloucháte čím? Tympanálními orgány jako kobylka?“
„Pětka, to je ta číslice s tím pupíkem.“
„Zavírala jsem všechny oči – i ty na punčocháčích.“
Studentka: „Pane profesore, dáte nám papíry?“ Profesor: „Vás jsem odhadoval, že nic neumíte, tak jsem vám raději žádné nedal.“
„Peťo, buďte tak hodná a rožněte, ať se vzbudí i zbytek třídy.“
prof. Krejčí
prof. Řezníčková
„Že se vám nechce nic dělat dneska? A pomůže, když rožnu?“ „Vpředu už jste si někteří všimli, že začala hodina. Doufám, že to časem dojde i dozadu.“ „Dobře, takže začala jsi možností, že předseda bude žena. Holky začínají vždycky takto.“
Profesorka: „Dvěma slovy vysvětlete, co je to potenciometr.“ Studentka (potichu): „Měřič potence.“ Profesorka: „Ne, to není to, co myslíte, holky.“ „Blíží se přepólováni Země a nikdo neví, co se stane. Dojde k tomu za pár tisíc let.“ prof. Bochníčková
„Vezmeme tady ty píčka a odečteme je.“ „Tolik pohromadě jsem vás viděl naposledy na stužkovacím večírku.“ „To je to nejsložitější, s čím jste se v matematice setkali, takže celkem chápu, že to nechápete.“
prof. Havlásek
„Dominiko, máte nějakého favorita mezi nepravidelnými slovesy?“ Studentky (zároveň): „Ach jo.“ Profesor: „To bylo předčasné. Bude hůř!“
„Doufám, že žasnete.“ prof. Blažek
prof. Raška
„V naší třídě kupodivu začíná víkend vždy o několik dní dříve.“
(Studentka si hraje s plastovou kačenkou) „Lenko, dejte to do lavice nebo vám to zabavím! Už dlouho jsem se nekoupal s kačenkou!“
„Co chcete naznačit tím ne-e?“ „Zkuste porozumět principu. Ono to nepude... ale alespoň to zkuste.“ „Studenta čtvrtého ročníku, který nedokáže otevřít fixu, bych hned poslal sednout. Ukažte, já vás to naučím… Alespoň něco...“ „Tady máte příklad alternativního příkladu.“ „Čili... muselo tady vzniknout něco... a z toho něca...“ 59
(Profesor vysvětluje, že utopisté hlásají nenásilí) Studentka: „Hippiesáci!!!“ Profesor: „No, to zase ne...“ Studentka: „Ale je to podobný! Obojí jsou proti násilí!“ Profesor: „Podobný... Asi jako šnek a mrakodrap. Obojí má střechu.“ „Antonín Švehla byl typický velkostatkář. Kdyby se na mě podíval, dal by mi půlku prasete, protože bych mu připadal nemocný.“ prof. Zálešák
Fotograf GML 2006/2007
Fotograf GML 2006/2007 Fotograf GML 2006/2007
Sun, Dag Markl, 3. B, vítěz kategorie Barevná abstrakce
Mám vlastní názor, Šárka Petermannová, 8. AV, vítěz soutěže Fotograf GML v kategorii Hlas
60
Napsali o nás…
Napsali o nás… Napsali o nás…
61
Pedagogický sbor a zaměstnanci
Pedagogický sbor a zaměstnanci Pedagogický sbor a zaměstnanci Mgr. Pavel Ampapa Mgr. Milan Barták Mgr. Vojtěch Beneš Mgr. Pavel Blažek Mgr. Radomír Bobek RNDr. Eva Bochníčková Mgr. Aleš Broulík RNDr. Eva Brunnová Mgr. Jana Buriánková Mgr. Eva Campbellová Bc. Eva Cvachovcová Mgr. Jana Čapková Mgr. Denisa Ferlay Franck Ferlay Mgr. Stanislava Floryanová Mgr. Vladimíra Foukalová Mgr. Robert Havlásek Mgr. Karel Hradil Mgr. Zdenka Hradilová Mgr. Milana Hudeová Jitka Jakubková Mgr. Blanka Janková Mgr. Jana Janová Mgr. Aleš Jelínek Mgr. Martin Kadlec Mgr. Dana Karpíšková Mgr. Petr Kovač PhDr. Naděžda Kovaříková Mgr. Martina Kozáková Mgr. Martin Krejčí RNDr. Magda Krejčová Mgr. Jana Křapová RNDr. Hana Křetínská Miroslav Kubera Mgr. Petr Kubů Mgr. Eva Kučerová PhDr. Eva Kutalová
Nj, La Tv, Bi Fy Ma Ma, Inf Aj, Fy Bi, Tv Ma, Ch Tv, Ze Čj, Aj, Nj Ma, Dg Aj, La Aj Fj, Ze Nj, Rj Bi, Tv Ma, Inf Ze, Tv Ze, Tv Bi, Tv Aj, Fj Ma, Vv Nj, Dě Bi, Tv Aj Čj, Tv Bi, Ch Čj, Nj Aj, Čj Ch, Bi Ma, Bi Čj, La Inf, Ma Ma, Fy Ma, Ze Vv, Čj Čj, Dě
Sophie Lefevre Mgr. Jiří Lukáš Mgr. Markéta Malá PhDr. Eva Malířová RNDr. Aleš Mareček PhDr. Alena Molíková Mgr. Jaroslav Morbacher Marcel Musiolek Mgr. Vítězslav Nečas Mgr. Eva Nečasová PhDr. Květa Němcová Mgr. Eva Oslzlá Mgr. Erna Pfeiferová Mgr. Oldřich Pittermann Roman Podlena RNDr. Dana Pohanková Petr Porjanda PhDr. Věra Pöschlová Alena Prokešová PhDr. Miroslava Prudká RNDr. Pavel Přecechtěl Mgr. Pavla Přecechtělová Mgr. Iveta Radová Mgr. Aleš Raška Božidara Richterová PaedDr. Ivana Rybanská Mgr. Renáta Řezníčková Zdeněk Staněk Mgr. Renata Stejskalová Mgr. Magda Stolková RNDr. Jarmila Šimečková Mgr. Eva Štěpánková Mgr. Radovana Tornerová PhDr. Sylva Třináctá Ing. Alois Vala Mgr. Zdeňka Vašínová Sylvain Vigner
Fj Čj, Nj Čj, Zsv Čj, Nj Ch Fj, Dě Ma, Fy Čj, Fj Fy, Ma Tv, Zsv Zsv, Bi Čj, Fj Bi, Ze Ma, Dg, Inf Ma, Inf Fy, Ch Čj, Aj Čj, Zsv Aj, Ze Aj, Rj Fy, Ch Fj Ma, Ch Šj, Nj Fj, On Čj, Vv Bi, Ch Dě, Ze Tv, Ze Čj, Vv Ma, Fy Bi, Ch Aj Čj, Aj, Dě Ek Nj, Ps, Rj Fj, Ch
Mgr. Edita Vilímová Mgr. Lenka Vítovcová Helmut Wanka PhDr. Stanislav Zajíček PhDr. Eva Zajíčková Mgr. Dalibor Zálešák Mgr. Pavel Žemla
Ma, Bi Ma Nj, Dě Čj, La Aj Dě, Čj Čj, Hv
Seznam zaměstnanců Karel Baumann správce školy Monika Blahníková knihovnice Ing. Petra Havranová sekretářka ředitele Jarmila Jelínková sekretářka ředitele Renata Kuhejdová sekretářka Veronika Spilková vedoucí kuchyně Yvonna Šeligová ekonomka Alena Bažantová uklízečka Lenka Dufková uklízečka Robert Havlásek správce tvz Iveta Hirtová pomocná kuchařka Liliana Chytilová uklízečka Božena Koláčková uklízečka Oldřich Lhoták vrátný Květoslava Matušková uklízečka Vlastimil Meloun vrátný Blanka Mlčuchová kuchařka Naděžda Mlčuchová pomocná kuchařka Miroslav Němec pomocný kuchař Vlasta Nevrtalová uklízečka Libuše Popeláková pomocná kuchařka Hana Pospíšilová pomocná kuchařka Jana Valíčková uklízečka Renata Včelíková uklízečka Veronika Veselá pomocná kuchařka Zdeněk Zapletal uklízeč Věra Zedková pomocná kuchařka
62
63
Dvorana slávy
Dvorana slávy slávy Dvorana
Ondřej Černý, 3. AV 1. místo v městském kole matematické olympiády
Lenka Křičková, 3. AV 1. místo v městském kole matematické olympiády
Jakub Vošmera, 3. AV 1. místo v městském kole matematické olympiády 1. místo v městském kole fyzikální olympiády
Eliška Uhliarová, 3. AV 2. místo v městském kole matematické olympiády
Terezie Boková, 3. AV 2. místo v okresním kole dějepisné olympiády
Daniel Herberger, 3. C 1. místa na Velké ceně Evropy ve střelbě, Velké ceně Perazzi, na Masters Cup, v 1. kole Českého poháru, v Memoriálu M. Bednaříka, 2. místo na Mistrovství ČR
64
Andrea Jandová, 3. C 1. místo v celostátní soutěži Řekni mi, co vidíš... v kategorii próza starších žáků
Vladimír Krejčí, 4. BF 1. místo na Mistrovství ČR ve sportovní gymnastice ASPV 2. místo na Mistrovství ČR v atletice ASPV
65
Nela Zelenková, 3. A 2. místo v oblastním kole olympiády v německém jazyce
Tomáš Jakab, 3. AV 3. místo v městském kole fyzikální olympiády
Zuzana Hadravová, 4. BF Alžběta Dufková, 4. BF 1. místo na Mistrovství ČR ve stepu – 1. místo na MČR v synchronizovaném plavání malé skupiny, 2. místo na Mistrovství ČR – juniorky (všechny kategorie), 1. místo na MČR ve stepu – formace, 5. místo v synchronizovaném plavání – ženy (duo, tým, na Mistrovství světa ve stepu – malé skupiny, kombinace), 2. místo na MČR v synchronizovaném 6. místo na Mistrovství světa ve stepu – formace, plavání – ženy (sólo), 12. místo na MS v syn2. místo na Festivalu tanečního mládí – chronizovaném plavání – tým, 13. místo na MS street dance v synchronizovaném plavání – sólo, 13. místo na MS v synchronizovaném plavání – duo
Klára Kovářová, 4. AF 1. místo na Mistrovství ČR juniorů v krasojízdě na kole – čtveřice 4. místo na Mistrovství Evropy v krasojízdě na kole – čtveřice
Monika Staňková, 5. AF 4. místo v krajském kole olympiády v českém jazyce
Aneta Morbacherová, 1. AV 1. místo v soutěži Regiony 2007 Hip hop – formace junioři 2. místo na Mistrovství ČR Beat Street 2007 Hip hop – formace junioři 2. místo na Mezinárodním festivalu Festival Sokolik
Dana Večerková, 4. AV 2. místo v celorepublikovém kole literární soutěže Památníku Terezín
Adam Trcala, 4. BF 3. místo v krajském kole konverzační soutěže v anglickém jazyce
Tomáš Tichomirov, 2. AV 3. místo v městském kole olympiády v německém jazyce 3. místo v městském kole dějepisné olympiády
66
Kristián Kozák, 2. AV 1. místo v městském kole matematické olympiády 1. místo v soutěži Klokan 2007 1. místo v městském kole Archimediády
Inka Matoušková a Monika Nováková, obě 3. AV 3. místo v městském kole ve stolním tenise
Curlingový tým GML Virus Zuzana Vlčková a Barbora Henzlová, obě 7. AV, Kateřina Henzlová a Julie Haluzová, obě 4. AV 1. místo na Středoškolských hrách v curlingu
67
Vanda Kučerová, Šárka Pantůčková, obě 7. AV Zisk stipendia Landesweiter Deutschwettbewerb
Tým softbalistů GML Markéta Kozáková, 2. B, Iva Kouřilová, 3. A, Michal Ondráček,4. BF, František Juren, 1. B, Ondřej Novotný, 3. AF, Martin Dokulil, 3. C, Tomáš Roch, 1. A, Václav Škrdlík, 8. AV, Jindřich Bohůnek,4. E, Martin Konečný, 6. BF, Kateřina Skutilová, 3. AF 2. místo na přeboru ČR středních škol
Chlapecký basketbalový tým GML Tomáš Paulík, 4. A, Marek Pavlík, 5. AF, Jaroslav Sedlář, 4. B, Viktor Morawitz, 7. AV, Michal Horák, 6. AV, Erik Werner, 8. AV, Jiří Mocek, 4. C, Martin Kos, 5. AV, Marek Ječmen, 4. E, Michal Pospíšil, 3. A, Michal Šmíd, 3. A, Jiří Machala, 6. BF 1. místo v celostátním finále Středoškolských her
68
Milá z Kulmbachu Milánávštěva návštěva z Kulmbachu
Vlevo nahoře: Při fotbale oba páni ředitelé (zleva p. Fischer a p. Kovač) pečlivě sledovali výkony svých týmů. Šetřili síly na volejbal a tenis. Vpravo: Nestor sportovců na GML prof. Hradil neměl důvod ke ztrátě optimismu. Dole: Keine Chance! Skvělý blok prof. Krejčové.
69
Pěvecký sbor GML Labutí píseň
Labutí píseň zpívá při pietním aktu k výročí konce druhé světové války
70
1. A – Mgr. Eva Štěpánková Kristýna Bartoňková, Lenka Davidová, Jana Ekerová, Nela Hanáková, Jan Hušek, Danuše Jarošová, Denisa Jelenová, Tereza Kadlecová, Anna Kimlová, Adéla Kopecká, Robert Kováč, Adéla Krupárová, Zuzana Kubínová, Johana Lišková, Zuzana Literáková, Šárka Löflerová, Ctibor Mazal, Hana Musilová, Kateřina Musilová, Veronika Neveselá, Adéla Othová, Tomáš Pecl, Barbora Peltanová, Markéta Petruželková, Kristýna Pospíšilová, Martina Prešnajderová, Martina Pumprlová, Tomáš Roch, Jan Stibor, Jana Veličková, Tereza Žižková
71
1. B – Mgr. Jana Janová Kateřina Bálková, Ivana Bartoňová, Kateřina Beránková, Aneta Bublová, Eliška Čermáková, Barbora Deutschová, Zuzana Dvořáková, Martin Foukal, Lukáš Groh, Pavel Hála, Tomáš Havelka, Andrea Holopová, Ondřej Horník, Lucie Charvátová, Karolína Julínková, František Juren, Veronika Koláčková, Zuzana Krásenská, Hana Kuncová, Lubomír Lazar, Lucie Mahrová, Jakub Mach, Veronika Morysová, Marek Pavlica, Zuzana Richtrová, Vojtěch Rujbr, Lucie Strejčková, Sabina Sýkorová, Monika Šafářová, Klára Šalamounová, Petra Vuová, Kristína Zákopčanová
1. C – Mgr. Renáta Řezníčková Jan Bednář, Vít Bravený, Soňa Dočekalová, Marta Drábková, Monika Fidrmucová, Barbora Flamiková, Vojtěch Grolík, Iva Hegerová, Michaela Holá, Michal Chaloupka, Ellen Klímová, Kristýna Leitgebová, Lucie Malá, Petr Malach, Jiří Mičánek, Jiří Musil, Veronika Musilová, Ivana Nývltová, Adam Odrazil, Alice Sendlerová, Tamara Skříšovská, Jan Stříbný, Jiří Střípek, Ondřej Šťastný, Jiří Šterc, Tomáš Tauer, Nicol Villimová, Jakub Vlachovský, Tomáš Vyskot, Roman Vyškovský, Lenka Zavadilová
2. A – Roman Podlena Ondřej Baláž, Milan Bartoš, Lucie Beranová, Mona Božičová, Marie Derflerová, Ela Gregorová, David Hlaváč, Lukáš Hőnig, Ivo Chládek, Eliška Jarošová, Kristina Javůrková, Jana Karlíková, Tomáš Klímek, Jana Kopecká, Adam Koudelka, Tereza Krakovská, Kateřina Krkošková, Hana Kuklová, Eliška Maděrová, Gabriela Klára Malečková, Veronika Matušková, Lucie Němcová, Pavel Průcha, Kateřina Seifertová, Lenka Schořová, Ivo Smrž, Jana Straková, Eliška Strouhalová, Michaela Stříbrná, Kristýna Šedivá, Anna Šmardová, Kateřina Tomanová, Barbora Žáčková
72
2. B – PhDr. Stanislav Zajíček Kristýna Balabánová, Nikola Bartošek, Michal Bím, Romana Burešová, Daniel Enenkl, Veronika Frkalová, Rostislav Halaš, Nikola Horňáková, Petra Janoštíková, Andrea Jarošová, Vendula Kašíková, Martin Koláček, Markéta Kovačová, Markéta Kozáková, Alice Kroutilová, Martin Kubát, Václav Kubeš, Lukáš Mačinec, Barbora Majerová, Kristýna Nozarová, Lucie Opavská, Štěpán Orság, Alžběta Prudilová, Barbora Ruláková, Kateřina Sejpková, Tereza Strmisková, Nikola Stříbrná, Vít Šafář, Petr Šeda, Petra Vlašimská, Milada Vojáčková, Denisa Vysloužilová, Tomáš Záviška
73
3. A – Mgr. Alena Prokešová Marcela Blumaierová, Daniela Brázdová, Jan Cetl, Eva Crháková, Petra Doležalová, Šárka Drápelová, Simona Erlebachová, Libor Fuchs, David Honek, Jiří Hoza, Marie Chobolová, Vojtěch Ivičič, Milan Janák, Iva Kouřilová, Romana Krejčová, Kristýna Machovcová, Jana Marošiová, Petra Matyášová, Lenka Paulíková, Michaela Pešová, Michal Pospíšil, Jan Rybníček, Pavla Sazamová, Veronika Sklenářová, Robert Snášil, Barbora Súkupová, Jana Šašinková, Michal Šmíd, Lena Trpělková, Eliška Vernerová, Pavla Vychodilová, Nela Zelenková
3. B – Mgr. Miroslav Kubera Nikol Aujeská, Andrea Bielková, Barbora Dobešová, Kateřina Gajová, Martina Jedličková, Klára Juříčková, Tomáš Kopecký, Michal Kratochvíl, Karolina Krnáčová, Magdaléna Křížová, Lucie Kubíková, Marek Kvapil, Aneta Lančaričová, Nghia Le Hong, Roman Leitgeb, Barbora Lišková, Dag Markl, Dana Míšková, Jiří Novotný, Darja Páralová, Lucie Petříková, Iva Podsedníková, Lenka Polášková, Tereza Procházková, Eduard Roch, Monika Slezáková, Iva Svobodová, Nina Šefčíková, Iva Šildová, Petr Štěpán, Martin Uklein, Adriana Valcová, Monika Žílová
3. C – Mgr. Blanka Janková Tomáš Čejka, Martin Dokulil, Thomas Eftimiadis, Veronika Floriánová, Martin Foltánek, Daniel Herberger, Peter Holop, Petra Horáková, Andrea Jandová, Martina Karasová, Tomáš Kovár, Jan Kraus, Andrea Krupicová, Štěpán Latta, Josef Marek, Adam Markus, Daniela Pásková, Diana Pazdírková, David Piják, Jakub Procházka, Mája Proksová, Tereza Prostřední, Markéta Ráčková, Ladislav Řepa, Andrea Seidlová, Tereza Skoumalová, Martin Skyba, Karolína Soldánová, Lukáš Střeštík, Radana Šovčíková, Hana Vašíčková, Veronika Žáková
74
4. A – Mgr. Pavel Žemla Ondřej Antoš, Zuzana Bilová, Adriana Brandštetrová, Pavel Čech, Iva Dvořáková, Karin Eliášová, Aleš Filipenský, Tomáš Fojtík, Iveta Freibergová, Kamila Hájková, Nikol Hájková, Renata Hušková, Luděk Kratochvíl, Šárka Kubínová, Petr Kubišta, Petr Kudlička, Jan Láník, Lucie Ludvíková, Petra Maršálková, Eva Matyášová, Veronika Metelková, Tomáš Paulík, Kateřina Pokorná, Soňa Skálová, Jana Svobodová, Petra Šálková, Martina Urbánková, Lukáš Ustrnul, Tereza Vochtová, Lubomír Vrána, Kateřina Vyškovská
75
4. B – Mgr. Martin Krejčí Zuzana Arnerová, Helena Bartoňová, Veronika Čadová, Diana Černá, Lukáš David, Tereza Dvořáková, Veronika Gajová, Hana Grymová, Eva Hálková, Zuzana Holubová, Tereza Hrubá, Viktor Jindra, Renata Klimešová, Vojtěch Konečný, Jana Krejcarová, Robert Ledvoň, Dominik Marek, Marie Nosová, Lukáš Obr, Michaela Pavlacká, Markéta Petrová, Zuzana Povolná, Jan Rejšek, Jaroslav Sedlář, Michaela Seďová, Kateřina Silnicová, Petra Směšná, Jitka Sobková, Dana Stojkovičová, Pavlína Šarayová, Iveta Šindelková, Petra Vychodilová
4. C – Mgr. Vítězslav Nečas Karolína Adamová, Zuzana Barvínková, Marta Bímová, Lucie Boleslavová, Kamila Brančová, Adam Břínek, Jana Čižiková, Aneta Daňhelová, Mariana Firbasová, Nikol Fišarová, David Chlíbek, Věra Křížová, Kateřina Kuklová, Jana Laštůvková, Zuzana Marková, Jiří Mocek, Markéta Musilová, Kateřina Nešporová, Dalibor Páral, Štěpán Podhrázský, Martina Pospíšilová, Michal Procházka, Lenka Rovenská, David Schimmel, Lucie Šlezingrová, Zuzana Štrbíková, Lucie Šujanová, Radka Taušová, Michal Varga, Petra Verbíková, Marek Žemla
4. D – RNDr. Eva Bochníčková Kristýna Bradová, Dominika Dittrichová, Lenka Gernešová, Eliška Horová, Alena Jakubková, Lenka Janů, Jakub Jaroš, Michal Kašpárek, Nikola Kristenová, Ivona Ludviková, Jitka Marková, Ivana Márová, Eliška Misařová, Jakub Okřina, Matouš Okřina, Kateřina Podaná, Eva Roučková, Tereza Roušová, Jana Slavětinská, Lucie Svobodová, Veronika Šeligová, Zuzana Škrobánková, Marketa Štěpánková, Jana Tomíšková, Michal Trojáček, Luboš Uhlíř, Zuzana Vaňková, Jiří Wondra, Barbora Zelinková, Tereza Zemanová
76
4. E – Mgr. Robert Havlásek Lucie Adámková, Jana Böhmová, Jindřich Bohůnek, Tomáš Brichta, Jana Burišková, Andrea Červinková, Veronika Dušková, Gabriela Fleischlingerová, Simona Frimmelová, Ondřej Havelka, Marek Ječmen, Lukáš Junek, Jana Juráková, Alena Kosová, Eva Kosová, Veronika Kovaříková, Pavla Králová, Zuzana Lízalová, Jakub Machala, Jiří Morávek, Eva Nekvapilová, Barbora Nováková, Zdeněk Okáč, Eva Ondráčková, Julie Patočková, Veronika Petrová, Josef Piják, Iva Rážová, Martin Rous, Lenka Šimková, Petr Švehlík
77
1. AF – Mgr. Pavla Přecechtělová Nela Bačovská, Linda Boušková, Marie Crháková, Barbora Daňková, Nina Drášilová, Kateřina Gambolisová, Jasmína Henniová, Lukáš Hladík, Tomáš Hlavinka, Kristýna Hrubanová, Bui Thank Chau, Kristýna Kachlíková, Markéta Klučáková, Jakub Kočička, Markéta Koláčková, Tereza Kopřivová, Michaela Kosorinová, Veronika Lengálová, Alessandra Marassi, Vladislav Matuška, Filip Mikulášek, Tomáš Nguyen Huu Tung, Jana Phan, Barbora Piňosová, Aleš Pokorný, Alena Skotáková, Adam Sukovatý, Michaela Šamlotová, Michaela Ševelová, Marek Šulc, Valentýna Uřídilová, Zuzana Vondrová, Jiří Vrána
2. AF – Mgr. Dalibor Zlešák Matěj Anton, Eliška Bednaříková, Vojtěch Brázdil, Daniel Bročko, Agnieszka Buchtová, Roman Daněk, Jana Fabianová, Hana Fickerová, Andrea Handlová, Radek Hýža, Tereza Klestilová, Jan Kostka, Barbora Krupicová, Veronika Křížová, Marianna Faith Minářová, Tereza Nečasová, Petra Ohnišťová, Gabriela Pelikánová, Jan Podolník, Gabriela Podolníková, Iveta Polcarová, Lucie Sitarová, Tereza Sladovníková, Kateřina Soukupová, Petra Srbová, Martin Šnejdar, Pavlína Šuhajová, Kristýna Temelová, Jan Tomek, Kateřina Uličná, Alžběta Žáková
2. BF – PhDr. Věra Pöschlová Jeannette Amadou Titi, Ivana Balážová, Natálie Ballová, Pavla Bugnerová, Anna Bušovová, Kateřina Dobešová, Aneta Grossová, Tamara Hubáčková, Alena Kalvodová, Michal Karfus, Ondřej Kotas, Věra Martínková, Adéla Matochová, Alžběta Michalová, Šárka Mikesková, Robin Ondráček, Zdenek Pokorný, Štěpán Průcha, Martin Říčný, Jiří Sedmík, Markéta Skoupá, Martin Sládek, Michaela Smolíková, Veronika Šírková, Lucie Štercová, Agáta Trantinová, Pavlína Trubačová, Radomír Vinkler, Lucie Zrůstová
78
3. AF – RNDr. Magda Krejčová Gabriela Buráňová, Zuzana Čermáková, Michaela Grochová, Barbora Hlavinková, Jana Hlavová, Kristýna Hudeová, Hana Ivičičová, Tereza Klučáková, Jakub Kristýn, Eliška Kryčerová, Pavel Kuba, Markéta Lengálová, Thuy Mai Thi Thu, Petra Matulová, Ondřej Novotný, Lukáš Odstrčil, Kateřina Pachtová, Petra Polcarová, Kateřina Skutilová, Roman Slavík, Antonín Sobek, Klára Stolková, Andrea Šmídová, Zuzana Švandová, Lenka Timárová, Michaela Trubačová, Klára Varmužová, Jakub Vojtek, Jan Vyhnánek, Tomáš Závodník, Anna Žáková
79
4. AF – Mgr. Milan Barták Adéla Adámková, Irena Badalová, Lucie Badalová, Monika Bársonyová, Pavel Barva, Dagmar Dostálová, Vladimír Dvořák, Barbora Gerychová, Filip Hrazdira, Jakub Janák, Vendula Jurčeková, Klára Kovářová, Pavel Marek, Jitka Mazalová, David Musil, Nikola Nahodil, Zita Němečková, Jitka Prudká, Barbora Přichystalová, Kateřina Pulgretová, Eliška Reková, Michal Růžička, Tereza Sapáková, Jan Sovák, Radka Svobodová, Kateřina Šimková, Magdalena Veselá, Jana Vojtová, Lada Zavadilová
4. BF – Mgr. Vojtěch Beneš Jiří Dobeš, Alžběta Dufková, Kateřina Flašarová, Zuzana Hadravová, Petr Hanák, Marie Hrabovská, Ondřej Kachyňa, Hana Kavická, Veronika Klevarová, Věra Koudelková, Jiří Krejčí, Vladimír Krejčí, Ondřej Kruml, Eliška Kyselková, Duong Le Bach, Barbora Lidmilová, Eva Matušková, Lucie Menšíková, Kateřina Nohelová, Michal Ondráček, Lucie Pšurná, Daniela Róthová, Petra Sedláková, Petr Sychra, Long Tran Hoang, Adam Trcala, Kamil Vrbica, Petra Župková
5. AF – Marcel Musiolek Eva Britanová, Miroslav Brumovský, Hana Březinová, Hana Čapková, Lukáš Diblík, Jan Formánek, Veronika Haluzová, Ilona Hladíková, Martina Holá, Soňa Horáková, Jan Kakač, Ondřej Kala, Zuzana Kalivodová, Lucie Klimentová, Markéta Lebedová, Jonáš Lekeš, Petra Medková, Soňa Mudrochová, Marek Pavlík, Lukáš Pazdera, Anna Přikrylová, Lenka Rokytová, Jana Sedláčková, Monika Staňková, Marek Sukovatý, Blanka Šírová, Hana Šustová, Vendula Záhoříková
80
6. AF – PhDr. Alena Molíková Klára Andrlová, Michal Apetauer, Markéta Drápalová, Alžběta Frýbortová, Aleš Horáček, Helena Hrazdilová, Martina Hudečková, Kateřina Chlupová, Petra Košťálová, Martin Koudela, Kamila Kouřilová, Hana Krausová, Adam Matušek, Lenka Musilová, Vendula Páralová, Lôc Pham Quô`c, Eva Pjajčíková, Lucie Přikrylová, Miroslava Pšikalová, Ondřej Pulec, Pavlína Rumanová, Petr Sedlák, Tereza Sojková, Filip Šnajdr, Hana Šobáňová, Jolana Tomanová, Kateřina Trtílková, Jiří Uher, Martin Uřídil, Jan Vlček
81
6. BF – RNDr. Jarmila Šimečková Soňa Budajová, Prokop Drášil, Veronika Hájková, Lenka Hrejsemnová, Kristina Chlupová, Aleš Chmelař, Tereza Jurnečková, Petr Kalivoda, Kamil Kazelle, Martin Konečný, Petra Krejčí, Tomáš Kuchař, Miroslav Máčala, Jiří Machala, Filip Michele, Marie Ondrašíková, Kateřina Prokešová, Hana Rambousková, Lucie Řezáčová, Hana Slabinová, Magdalena Staňková, Hana Stříbná, Jan Tesařík, Kateřina Vilímková, Nikola Vondrová, Petr Vorel
1. AV – Mgr. Markéta Malá Zuzana Bedřichová, Tomáš Boček, Jakub Brahmi, Tomáš Crha, Marek Deml, Jan Drkoš, Tereza Dušková, Tomáš Fendrich, Jakub Foukal, Petr Gál, Marek Hanák, Lucie Chaloupková, Adam Charous, Tereza Jelínková, David Kiss, Jan Kratochvíl, Jan Kryčer, Linh Le My, Tereza Ličková, Martin Mareček, Kateřina Menšíková, Aneta Morbacherová, Vanda Müllerová, Michaela Olšaníková, Anna Pelzová, Jan Pražan, Tomáš Suchánek, Michal Vašina, Ondřej Veselý, Tomáš Veverka, Jonatan Wolf
2. AV – RNDr. Eva Brunnová Matyáš Anton, Jan Bareš, Valérie Blažková, Matěj Crhák, Jan Doubrava, Martina Fischerová, Jan Fridrichovský, Tereza Gálová, Kateřina Holmanová, Matěj Chalk, Tereza Chaloupková, Klára Janíková, Barbora Jindrová, Kristýna Kepáková, Michael Kopřiva, Kristián Kozák, Eliška Lysoňková, Tomáš Michálek, Hana Morávková, Leona Nevěčná, Kateřina Pilátová, Eva Podešvová, Tereza Pospíšilová, Ester Povýšilová, Dora Rodriguezová, Emil Svoboda, Michal Šindelář, Daniela Šmídová, Tomáš Tichomirov, Pavel Tobiáš, Jiří Vítek
82
3. AV – Mgr. Eva Nečasová Terezie Boková, Tomáš Cimr, Ondřej Černý, Marie Drábková, Ivo Hlinomaz, Markéta Hrabovská, Filip Hrozina, Magdaléna Hrubanová, Tomáš Jakab, Lenka Křičková, Jakub Kříž, Inka Matoušková, Simona Mikitová, Jolana Nedvědová, Nikola Nosková, Monika Nováková, Adam Ohřál, Adam Ondra, Lukáš Opatřil, Aneta Saláková, Martin Saňák, Ondřej Šimon, Klára Škodová, Adéla Škrabalová, Daniela Šmardová, Jakub Šťastný, Eliška Uhliarová, Jan Veselý, Jakub Vošmera, Marek Zicha
83
4. AV – Mgr. Jaroslav Morbacher Lukáš Andrysík, Jiří Bareš, Richard Bartes, Monika Crháková, Jan Ferdus, Julie Haluzová, Kateřina Henzlová, Markéta Charousová, Tereza Jarešová, Martin Javůrek, Petr Kalandra, Petr Kleska, Daniel Kurowski, Martin Kytlica, Veronika Lojdová, Kevin Paška, Zuzana Pospíšilová, Jan Puchýř, Klára Stehlíková, Martin Šíbl, Monika Šimonová, Radka Šmídová, Veronika Uhlířová, Mikuláš Utinek, Tereza Vacová, Dana Večerková, Anna Vítkovičová, David Werner, Jan Žamberský
5. AV – Mgr. Vladimíra Foukalová Julie Bartáková, Petra Belanová, Jan Cimr, Anna Fridrichovská, Veronika Hermanová, Michael Hlaváč, Petra Hudečková, Matěj Jirásek, Tibor Keše, Michal Kolář, Martin Kos, Petra Kovaříková, Michael Kříž, Martin Kubů, Markéta Kvardová, Denisa Lobová, Milan Mišák, Pavel Mišove, Ondřej Nechvátal, Anna Ostrá, Sylvie Píchová, Klára Přikrylová, Josef Riesner, Irena Řezníčková, Robin Schenk, Karolína Sochorová, Anna Staffová, Petra Svitavská, Soňa Šimonová, Jan Šimůnek, David Šťastný, Martin Vavrouch
6. AV – Mgr. Milana Hudeová Martina Antlová, Lucie Bedřichová, Petra Dobšáková, Martina Drahošová, Michal Horák, Vladimír Horský, Michal Jež, Ester Kaňovská, Lukáš Kočka, Veronika Kohoutková, Petra Kormaňáková, Robert Kotásek, Blanka Linkeschová, Nicole Ludikovská, Kristýna Marsová, Michail Nenkov, Viktor Novoměstský, Viktor Obr, Dominik Peťko, Jan Petrov, Jana Podešvová, Karel Podlena, Iva Procházková, Katarína Rusinková, Filip Řezníček, Barbora Sedláčková, Tomáš Šejna, Zuzana Šindelářová, Jakub Švehla, Nikol Tkačuková, Martina Turková
84
7. AV – Mgr. Jiří Lukáš Alena Bartošová, Jan Blahynka, Marek Boček, Petra Brandejská, Martina Čáslavská, Martin Dirhan, Martina Dvořáková, Martin Fabián, Daniel Hájek, Petra Havlišová, Barbora Henzlová, Veronika Juříčková, Vanda Kučerová, Barbora Lišková, Viktor Morawitz, Andrea Muzikářová, Monika Muzikářová, Ondřej Novotný, Šárka Pantůčková, Jan Páral, Lucie Pospíšilová, Marek Semotán, Kateřina Skočovská, Tereza Spoustová, Irena Steinerová, Jan Střípek, Zuzana Vlčková, Dagmar Wiesnerová, Jan Záhora
85
8. AV – RNDr. Hana Křetínská Tereza Bartošová, Luboš Brim, Kristýna Bučková, Ivo Dlouhý, Lenka Hubáčková, Drahomír Jaroš, Ladislava Juříčková, Eva Kameníčková, Radomír Klabačka, Barbora Klesková, Nikol Kučerová, Štěpán Lata, Gabriela Malaníková, Milena Minksová, Hana Ondráčková, Martin Paclík, Šárka Petermannová, Lucie Petrušková, Magdalena Rosí, Veronika Schenková, Eva Stejskalová, Michal Stránský, Martin Šandr, Martin Šmoldas, Václav Šprdlík, Michal Tesařík, Pavlína Tremlová, Veronika Vomelová, Erik Werner, Tomáš Zapletal
Sponzoři: Market Link Brněnské vodárny a kanalizace Ing. Le Ba Thuan Studenti GML
Gymnázium Matyáše Lercha Žižkova 55 616 00 Brno tel.: 541 24 38 92–3 fax: 541 24 38 94
[email protected] http://www.gml.cz Odpovědný redaktor: Dalibor Zálešák Redakční rada: Petr Kovač, Hana Křetínská, Věra Pöschlová, Roman Podlena, Stanislav Zajíček Výběr výtvarných prací: Eva Kučerová Na obálku jsme použili maturitní práci Šárky Petermannové Autor fotografií studentů: Miroslav Kubera Autor fotografií tříd a pedagogického sboru pan Krupár grafické zpracování a tisk: CCB, s.r.o., vydavatelství časopisů: IT CAD • IT Systems • Technika a trh • Golf • Brno Business
Gymnázium Matyáše Lercha
Gymnázium Matyáše Lercha ročenka 2006–2007
Gymnázium Matyáše Lercha, ročenka 2006–2007
2 0 0 6 – 2 0 0 7
