Gravetské osídlení v Lubné

F

A    P        

 

Petr Šída

Gravetské osídlení v Lubné Nálezy do roku 1960 s příspěvky Marty Moravcové, Dagmar Vokounové Franzeové a Kateřiny Blažkové

Gravettian settlement in Lubná Finds to the year 1960 including contributions by Marta Moravcová, Dagmar Vokounová Franzeová and Kateřina Blažková

Věnováno památce Jana Kušty, Jana Soukupa, Jana Rennera, Josefa Hakena, Jaroslava Böhma, B. Typolta a všech bezejmenných, bez nichž by dávní lovci zmizeli v nenávratnu.

Fontes A rch a eologici Pr agenses C u r at editionem m a r ik a Tisuck á volum en 4 2 Pr ag a e 2 015 Musa eum N ation a le

Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2015/21, 00023272).

Poděkování: Poděkování patří vedení Archeologického ústavu AV ČR v Praze v. v. i. za umožnění publikace archivního materiálu z výzkumu J. Böhma a M. Kunovi a pracovníkům jeho oddělení za obětavou pomoc s jeho zpřístupněním. Dík patří také P. Nerudovi za jeho práci s přístupněním nálezů z Lubné uložených ve sbírce Moravského zemského muzea a v neposlední řadě K. Sklenářovi za pomoc při dohledání informací.

Recenzenti: PhDr. Karel Sklenář, DrSc. Mgr. Martin Novák, Ph.D.

Vědecký redaktor: Marika Tisucká © Národní muzeum, Praha 2015 Návrh obálky a grafická úprava: © Vojtěch Hyťha, 2015 ISSN 0015-6183 ISBN 978-80-7036-xxx-x

OBSAH

Obsah Úvod...................................................................................... 7 1. Přírodní prostředí oblasti Lubné....................... 8 Lokalizace ............................................................................ 8 Geologie................................................................................ 9 Klima ...................................................................................10 Sídelní strategie ..................................................................11 2. Historie výzkumů ..................................................... 12 3. Dokumenty .................................................................. 15

7. Lubná IV ...................................................................... 218 7.1 Suroviny.......................................................................218 7.2 Technologická skladba ..............................................218 7.3 Typologická skladba ..................................................218 Soupis nálezů ................................................................... 220 8. Lubná VIII................................................................... 221 8.1 Suroviny ..................................................................... 221 8.2 Technologická skladba............................................. 221 8.3 Typologická skladba ................................................. 223 Soupis nálezů ................................................................... 223

4. Lokality v Lubné ...................................................... 74 Lubná I .................................................................................74 Lubná II .............................................................................. 75 Lubná IV..............................................................................76 Lubná V ...............................................................................76 Lubná VII ............................................................................76 Lubná VIII ..........................................................................76

Appendix ......................................................................... 225

5. Lubná I ........................................................................... 77 5.1 Suroviny ....................................................................... 77 5.2 Technologická skladba ............................................... 78 5.3 Typologická skladba ....................................................81 5.4 Kostěná industrie ........................................................ 95 5.5 Osteologický materiál ................................................ 95 5.6 Hrubotvará industrie a ostatní nálezy .................... 96 5.7 Datování ....................................................................... 96 5.8 Skládanky .................................................................... 97 Soupis nálezů ..................................................................... 97

Summary: Gravettian settlement in Lubná ....230

Závěr ................................................................................226 Literatura..................................................................... 229 Seznam zkratek: .......................................................... 229

6. Lubná II........................................................................ 122 6.1 Suroviny ..................................................................... 122 6.2 Technologická skladba............................................. 122 6.3 Typologická skladba ................................................. 125 6.4 Kostěná industrie ...................................................... 144 6.5 Umělecké předměty ................................................. 144 6.6 Osteologický materiál .............................................. 144 6.7 Hrubotvará industrie a ostatní nálezy ...................147 6.8 Prostorová analýza lokality..................................... 152 6.9 Datování ......................................................................181 Soupis nálezů ...................................................................181

Fontes A rch a eologici Pr agenses – volumen 42 – Pr aga e 2015

5

OBSAH Jan Kušta * 22. 5. 1845 Rohovka, † 1. 4. 1900 Praha

středoškolský pedagog, paleontolog a objevitel první Lubenské stanice

prof. Jan Nepomuk Woldřich * 15. 6. 1834 Zdíkov, † 3. 2. 1906 Královské Vinohrady

profesor c. k. české university Karlo-Ferdinandovy, geolog, paleontolog a archeolog, objevitel stanice v Jenerálce

Karel Jaroslav Maška * 28. 8. 1851 Blansko, † 6. 2. 1916 Brno

středoškolský pedagog, paleontolog a archeolog, jeden ze zakladatelů moravské pleistocénní archeologie, objevitel šipecké čelisti a mnoha dalších unikátních archeologických nálezů (například hromadný hrob z Předmostí)

Jan Soukup * 15. 2. 1867 Praha, † 23. 7. 1933 Rakovník

středoškolský pedagog, historik, spisovatel a folklorista, spolu s J. Rennerem spoluzaložil Muzejní spolek, stal se jeho místopředsedou a později předsedou, vedl dokončení výzkumu první Lubenské stanice v roce 1913

Jan Renner * 15. 5. 1869 Lašovice, † 29. 6. 1959 Rakovník

pedagog měšťanské školy a pozdější pracovník muzea v Rakovníku, správce sbírek muzea a archivu města Rakovník, v roce 1910 stál u zrodu Muzejního spolku, jehož byl dlouholetým jednatelem, spolu s J. Soukupem se účastnil dokončení výzkumu první Lubenské stanice, jeho zásluhou také proběhl výzkum stanice druhé

doc. Jaroslav Böhm * 8. 3. 1901 Holešov, † 6. 12. 1962 Praha

český archeolog a vysokoškolský pedagog, dlouholetý ředitel Státního archeologického ústavu v Praze, vedl výzkum druhé lubenské stanice

6


ÚVOD

Úvod Od roku 1890, kdy poprvé narazil J. Kušta na paleolitické nálezy v lubenské cihelně, probíhají na katastru obce s kratšími i delšími přestávkami výzkumy, které postupně za posledních 125 let odhalily bohatství skryté pod nánosy spraše vrcholu poslední doby ledové. Postupně bylo nalezeno a prozkoumáno 5 jistých poloh (Lubná I až IV a VI) a další 3 místa řadíme mezi pravděpodobné lokality (Lubná V, VII a VIII, přičemž z polohy označené jako Lubná VIII pochází nezanedbatelný soubor kamenné štípané industrie). Lubenské polohy I až VIII nejsou samostatnými lokalitami v pravém slova smyslu. Jedná se o pozůstatky krátkodobých loveckých tábořišť v prostoru, který byl osidlován stále znovu a znovu. Datování sídelních jednotek svědčí o mladogravettském stáří a je paralelní s willendorf – kostěnkienskou fází moravského pavlovienu. Zajímavé je, že se v Lubné v největší míře z celých Čech nacházejí mikrolity odkazující právě na pavlovienské prostředí (segmenty a trojúhelník). Postupně se tak potvrzuje domněnka, kterou vyslovil již Bayer v roce 1925 (Böhm 1934) v souvislosti s Lubnou I. Již on tehdy předpokládal, že Lubná I je pouhým jediným ohništěm velkého sídliště a historie mu dala za pravdu. V tomto ohledu musíme konstatovat, že většina katastru zatím zůstala neprozkoumána a i mezi známými polohami nebyla provedena jiná, než povrchová prospekce. Ta mohla zachytit pouze nálezy náhodně vynesené na povrch při šachtování chmelnic (viz Lubná IV a patrně i V a VIII). Ostatní lokality byly objeveny náhodně při těžbě spraši a písku či stavebních aktivitách. Po 125 letech výzkumu tak stojíme před úkolem systematicky prozkoumat celé území (o ploše cca 2 km²) pomocí vrtného průzkumu, který jediný může zachytit situace ukryté takřka 2 m pod zemí. Lubná je jediným místem v Čechách, kde se nachází takto významná kumulace lokalit na jediném omezeném prostoru. Lubenský sídelní areál nemá v Čechách obdoby a pro analogie musíme jít mimo hranice Čech a český gravettien. Patrně nejlepší, i když ne přesnou analogií, je pavlovienská lokalita Dolní Věstonice II, kde se můžeme setkat s obdobně rozvolněnými pozůstatky osídlení. Délka osídlení je zde mnohonásobně větší a i sídelní jednotky mají jinou náplň hmotné kultury (mnohonásobně bohatší) odpovídající pavlovienu. Přesto ale rozvolněná struktura osídlení i vyšší poloha evokuje situaci Lubné. V této knize přinášíme kompletní (podle našich nejlepších možností) katalog všech situací zkoumaných do roku 1960 (je možné, že se ještě podaří dohledat některé jednotlivé artefakty či dokumenty, na celkový obraz to již ale nebude mít významný vliv). Rok 1960 byl zvolen záměrně, završila se jím jedna dlouhá etapa výzkumu, která dohromady tvoří logický celek. Nálezy z výzkumů následujícího roku 1961 nejsou doposud publikované a ani není možné s nimi pracovat. I provedením výzkumů patří již moderní době (i když je ode dneška dělí již více jak 50 let). Po roce 1961 následovalo dlouhé období (45 let), kdy Lubné nebyla věnována pozornost takřka vůbec. Nové výzkumy se od roku 2006 teprve rozebíhají a zatím není možné publikovat ucelenou lokalitu.


7

LITERATURA

Literatura -p 1933: „Bez názvu“. Národní listy, Praha, 16. 6. 1933, kopie uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. Antl, W. – Fladerer, F. A. 2004: Outlook to the east: the 25 ky BP Gravettian Grub/Kranawetberg campsite (Lower Austria). In: Svoboda, J. – Sedláčková, L. (eds.): The Gravettian along the Danube, Proceedings of the Mikulov Conference, 20–21 November 2002 (Dolní Vĕstonice Studies 11). Brno, 116–130. Böhm, J. 1933: Zpráva čj. 1730/33 uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. Böhm, J. 1934: Diluviální stanice v Lubné u Rakovníka, Věstník Musejního spolku král. města Rakovníka 23, 42–51. Böhm, J. 1937: Zpráva čj. 2482 ze dne 16. 6. 1937 uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. Böhm, J. 1949: Zpráva čj. 2553/49 uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. Haken, J. 1942: Dopis J. Hakena do NM ze dne 6. 1. 1942, č.preh. 11/42. Uloženo v archivu Oddělení pravěku a antického starověku NM. Haken, J. 1949: Dopis J. Hakena do NM ze dne 10. 1. 1949, č.preh. 96/49. Uloženo v archivu Oddělení pravěku a antického starověku NM. Koliha, J. 1935: rukopis zprávy čj. 2027 uložený uložené v archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. Kušta, J. 1891a: Památky práce lidské v útvaru diluvialním v Čechách, Věstník Královské české společnosti nauk 1890, II. pololetí, tř. mathem.-přírod., č. 14, 231–239, tab. X, XI. Kušta, J. 1891 b: Dopis J. Kušty K. J. Maškovi ze dne 4. října 1891, originál uložený ve Středisku pro paleolit a paleoetnologii v Dolních Věstonicích, přepis části pak pod čj. 1577/91 v archivu ArÚ AV ČR, Praha, v. v. i. Kušta, J. 1892: Stanice diluviálního člověka u Lubné v Čechách, Rozpravy České akademie věd a umění 1, II. tř., č. 9, 1–6, (169–172). Neustupný, J. 1945: Předávací dopis J. Neustupného, č. j. 95/45, Uloženo v archivu Oddělení pravěku a antického starověku NM. Nývltová Fišáková, M. – Pokorný, P. – Šída, P. 2008: Nové poznatky

o přírodním prostředí českého gravettienu – bioarcheologie málo prozkoumaného úseku naší minulosti. In: J. Beneš – P. Pokorný (eds.): Bioarcheologie, 115–143. Otte, M. 1981: Le Gravettien en Europe Centrale. Brugge. Prošek, F. 1961: Mladopaleolitická obydlí v Československu. Památky archeologické 52, 57–75. Renner, J. 1915: Věstník musejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu Rakovnického 4, 29–74. Renner J. 1933a: Předhistorické nálezy v Lubné. Vlastivědný sborník okresu Rakovnického IV, 6–8, 17–18. Renner, J. 1933 b: Rakovnické noviny, Rakovník, 16. 6. 1933, Čsl. Státní archeologický ústav, čj. 1276, došlo 20. VI. 1933, kopie uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. Soukup, J. 1914: Věstník musejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu Rakovnického 3, 38–42. Stocký, A. 1926: Pravěk země české I. Věk kamenný. Praha. Šída, P. 2006: Nálezy z Lubné IV ve sbírkách Národního muzea. Archeologie ve středních Čechách 10, 169–171. Šída, P. 2008: Nálezy z Lubné I ve sbírkách Národního muzea. Archeologie ve středních Čechách 12, 9–38. Šída, P. 2009 (ed.): The Gravettian of Bohemia. Dolnověstonické studie 17, 1–264. Brno. Šída, P. 2010: Vyhodnocení paleolitické stanice na příkladu dvou výzkumů z Lubné a Řevnic. Živá archeologie 10, 61–64. Šnajdr, L. 1909: Památky nejdávnější činnosti lidské v českém Polabí. Pravěk V, 59–64, 96–113, 164–185. Tolasz, R. et al. 2007: Atlas podnebí Česka. Praha a Olomouc, 256. Vencl, S. 1964: Zpráva čj. 3727/64 uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. Vencl, S. 2007: Mladý paleolit. In: Vencl, S. (ed.): Archeologie pravěkých Čech 2, Paleolit a mezolit. Praha, 50–103. Verpoorte, A. 2003: Absolute dates for the Bohemian Middle Upper Palaeolithic. Archeologické rozhledy 55, 3–9. Verpoorte, A. 2005: The Lithic Assemblage of Pavlov I (1954, 1956, 1963, 1964). In: Svoboda, J. A. (ed.): Pavlov I, Southeast. A Window Into the Gravettian Lifestyles. Dolnověstonické studie 14, 75–111.

Seznam zkratek: MRak – Muzeum T. G. M. Rakovník NM – Národní muzeum


229

SUMMARY

Summary: Gravettian settlement in Lubná Lubná is one of the most important prehistoric sites in Bohemia. With a total of 8 Gravettian components located in a small area, it represents the greatest concentration of Upper Palaeolithic sites and has no precedent in the area. The closest analogy is the Pavlovian site cluster of Dolní Věstonice II. However, Lubná is younger, dating between 24 to 21 thousand years old and is not so rich in material culture. Lubná is notable because it is where the oldest art object ever found in the Bohemiawas discovered. Lubná I was the first Paleolithic site excavated in Bohemia. A high school teacher and amateur geologist named Jan Kušta discovered it in 1890. Excavations continued the following year and were completed in 1913 by J. Soukup. The second main location was discovered and excavated in 1933. The site was first located by B. Typolt and J. Renner and the excavation was undertaken by J. Böhm. The excavation of Lubná II can be considered to be the first modern excavation of a Paleolithic site in the country. Even today, after more than 80 years, we can perform advanced planigraphic analysis based on Böhm’s field documentation. In the first phase of research at Lubná, archaeological remains were also discovered in several other locations (IV, V, VII and VIII). Some of these components have preserved archaeological material (IV, VIII), whilst the rest are only reported in the literature. Lubná IV was excavated by S. Vencl in 1961. In the same year, Lubná III was also discovered and explored. Lubná VI was discovered in 2006 and the first trenching was undertaken in 2012. The dominant raw material in the assemblage from Lubná I is erratic flint (94.7 %). This may also include the unidentifiable patinaed silicites that make up 2.1 % of the assemblage. Raw materials remained undetermined for 12 artifacts (lost pieces, 2.6 %). Single examples of Permo-Carbonian limnosilicite, Tušimice quartzite and plattensilex make up 0.2 % of the total. Permo-Carbonian limnosilicite is a local raw material. Tušimice quartzite was available in the Northwest Bohemian lignite basin located about 40 km away. Erratic flint would have come from a minimum distance of 120 km, obtained from the area north of the border mountains, and the nearest sources for plattensilex were outcrops located near the Bavarian Arnhofen, about 150 km from the site. Of the original assemblage from Lubná I, a total of 468 stone artefacts remain. The assemblage was larger; in 1891, J. Kušta noted 750 pieces of worked stone. What happened to the missing artifacts is not known. Blades make up the largest part of the assemblage, comprising 28.8 % of the total. Microblades comprise 3.2 % of the assemblage. Flakes comprise 25.2 % and burin spalls an additional 13.9 %. Cores comprise only 1.5 %, microchips only 1.3 % and fragments 4.1 % of the total collection. Tools represent 30.3 % of the assemblage from Lubná I. 1.7 % of the collection (8 artifacts) could not be identified because it is temporarily unavailable. 230

Significantly, the tools from this assemblage are of Gravettian type: predominantly burins (23), end scrapers (9), backed blades and microlithic tools. Seven identifiable La Gravette points are present in this assemblage. In Kušta’s preliminary publication, a fragment of a chisel (probably a point) made of mammoth ivory is mentioned, and the discovery of another finding of the same type is noted just before publication, but no artifacts of this type are currently in the collection. In the osteological assemblage, 4 reindeer antlers bear traces of cutting. The original osteological identification was conducted first by J. N. Woldřich and after him K. J. Maška. Both recognized the following seven species: Equus caballus fossilis minor Woldřich, Bos primigenius Bojanus, Antilope cf. Rupicapra Pallas, Antilope sp., Cervus elaphus L., Rangifer tarandus Pallas and Rhinoceros antiquitatis Brdt. Both noted cut marks on three of the reindeer antlers. K. J. Maška also noted a bone bearing cut marks (Kušta 1892, 171). J. Kušta estimated the minimum number of individual reindeer from the part of the site, that he had excavated, to be 15. The National Museum still holds the original boxe of animal bones from Lubná I, which maintain their original packaging from the end of the 19th century, when J. Kušta sent them to K. J. Maška (see chapter Historie výzkumu and Documents 2 and 5). The bone assemblage from the 1913 excavation is deposited in the Museum of T.G.M. in Rakovník. K. J. Maška undertook the identifications (the bones were sent to him in a box which is still preserved along with the original captions – document 11). Maška’s report was not found, but its results were carefully cited by J. Soukup (Soukup 1914). K. J. Maška identified the bones of reindeer and bison in the assemblage. In addition, there are also older finds from the brickyards (some perhaps from the time of J. Kušta) in the collection of the Rakovník museum, among which are found the bones of a rhinoceros. Several burnt plates of iron sandstone were located in the cultural layer at Lubná I, which is a common phenomenon in Lubná (cf. Lubná II and VI) (Kušta 1892, 171). A total of 10 preserved pieces were stored in the collections of the Geological and Paleontological Department of the National Museum at the end of the 19th century. Now they form part of the collection of the Department of Prehistory of the National Museum. From the osteological material held in the National Museum, A. Verpoorte obtained two radiocarbon dates, both indicating a date of around 22 thousand years ago. Again, the dominant raw material from Lubná II is erratic flint. This raw material comes from a minimum distance of 120 km, from the area north of the border mountains. One worked stone artifact was not identifiable due to burning, but it is likely also erratic flint. No other raw material was used at Lubná II. A total of 926 chipped stone artefacts from Lubná II are held in the collection of the National Museum. The largest group are flakes (36.7 %), followed by blades (21.4 %) with microblades


SUMMARY (3.6 %). Fragments make up 10.8 % and burin spalls 13.4 % of the assemblage. Cores make up only 0.5 % of the assemblage. Tools make up 13.4 % of the total assemblage. Significantly, the assemblage was dominated by Gravettian tool types. Burins were the most numerous (51), followed by end scrapers (7), backed blades and microlithic tools. Nine La Gravette points were excavated from Lubná II. There are two broken bone chisels in the collection. During the excavation a tiny pendant made from mammoth ivory was discovered in square b2. The pendant is 2.5 cm × 1.35 cm and 0.74 cm in height. The terminal part of the artefact is flattened, thinned and pierced. The terminal part is partly damaged and there is a crack running through the hole. The entire surface is finely ground and on the dorsal side are three parallel oblique lines. This tiny pendant is the only art object from the Gravettian period to be found in Bohemia. The osteological material from Lubná II is very fragmentary, but it was possible to identify five huntable animal species: loess horse (Equus germanicus), reindeer (Rangifer tarandus), wolf (Canis lupus), fox (Vulpes sp. - Alopex sp.), and hare (Lepus sp.), leaving 984 unidentified bone fragments. Where it was impossible to identify by species, the bones were sorted by size - large mammal (the size of a horse or aurochs), medium-sized mammal (the size of a reindeer or wolf) and small mammal (the size of foxes and hares) (Nývltová – Fišáková 2009). Stone paving was present on the site, as is common on bohemian sites. In the case of Lubná II, the pavement was made up of fragments of iron sandstone and quartz boulders. There were two separate concentrations of stone pavement. The larger concentration is located around the southern hearth. In this area, the stones are placed very close together. A second, much looser accumulation is located around the north hearth. It seems, therefore, that the pavements are functionally related to hearths and the technological processes that take place in their vicinity. The paving stones were not removed during excavation. Macroindustry is represented by 25 artifacts, including one flake and 24 fragments of lydite, slate, quartz, quartzite and hematite. The last artifact is a hammer stone made of a diabase boulder. Thanks to detailed record keeping linking artifacts to the field plan, we are able to undertake planigraphic analysis of the site. The excavated area was divided by a regular grid of squares measuring 0.5 × 0.5 m (1 to 24 × A to V), and all significant features and artifacts were recorded. We can distinguish several major areas with differing artefact concentrations. They are: a) a possible dwelling space (squares about HP × 12–17) with an inner hearth (south) in square J13, empty space in squares LO × 14–16, and a probable entrance in squares I-N17. b) a space outside the entrance into the dwelling (south of it, squares IN × 18–20). c) an outdoor work area in squares KO × 6–8 with a hearth (north) in square M7–8. d) a waste zone around the outdoor work area with a width of one to two squares (0.5 to 1 m). e) the main waste zone between the outside working area and dwelling space (in the shade north of the dwelling, squares I-L × 10–11). f) a few isolated accumulations of bones and chipped stone industry outside the main accumulation on the western edge (non-specific working space – work with the hunted animals?)

Two samples of the animal bones were taken for radiocarbon dating during the laboratory treatment of the assemblage in 2005. Relevant results were not obtained due to low collagen content. The number of artifacts retained from the excavations at Lubná IV at the beginning of the 20th century is very small, but they fit well with the other Gravettien assemblages of the Lubná area. A total of 11 chipped stone artefacts are preserved from the earliest excavation of this part of the site. During a subsequent excavation, a further 555 artefacts were retrieved; analysis of those artifacts lies outside of the scope of this paper. The raw material used at Lubná IV corresponds to the composition of the other assemblages. Ten of the artifacts were made from erratic flint, whilst the eleventh one is unidentifiable due to patina. Erratic flint comes from a minimum distance of 120 km away from the site. There are four blades (36.4 %), three flakes and retouched tools (27.3 %) and one burin spall in the assemblage. The tools types are represented by a broken edge burin on a laterally retouched blade, edge burin and burin on break combination, and a laterally retouched blade. This small assemlage is important to history of excavation at the site of Lubná and to our understanding of the broader history of archaeological research on the Gravettian period in the Bohemia. The part of the site that was excavated in the sixties was located on the basis of eyewitness accounts. 64 chipped stone artifacts from Lubná VIII are held at the Museum of T.G.M. in Rakovník, located in the “guard house”. This is a small, but significant assemblage, certainly belonging to the Gravettian period. The types of raw material used here correspond to the composition of the assemblages from other parts of the site. Erratic flint is predominant, comprising 62 artefacts (96.9 %). The remaining two artefacts were made of Skršín quartzite (3.1 %) from the eastern edge of the Podkrušnohorská Basin, 40 km away from the site. Erratic flint was brought from a distance of at least 120 kilometers. The majority of the assemblage is made up of flakes (54.7 %), followed by blades (17.2 %) and microblades (4.7 %). The assemblage also contains fragments (18.8 %) and a few types (4.7 %). Cores, burins spalls and microchips are not present in this assemblage. Only three tools are present in this assemblage – a microlithic La Gravette point, a microburin on backed microblade and a straight truncated blade. Research interest in the Lubná complex faded for a long time after the excavation of Lubná II was completed. Except for a short period of excavation in 1961, when S. Vencl excavated Lubná III and IV, and conducted a brief surface survey, the site remained largely untouched. Further research did not continue until the beginning of the 21st century, when the site came to the attention of one of the authors. Since then new excavation at Lubná VI and coring of the entire site has been started. Even after 125 years of exploration, Lubná has not revealed all of its secrets and riches. What is hidden by deposits of loess allows us to access the lives of the ancient hunters who were able to adapt to the starkest climatic conditions we can imagine. Thanks to the diligence and passion of our predecessors from the 19th and 20th centuries, evidence of their presence did not disappear in oblivion. Let this book remind all of them.


231

F

A    P        

 

Petr Šída

Gravettské osídlení v Lubné Nálezy do roku 1960

Gravettian settlement in Lubná Finds to the year 1960 Vydavatel: Národní muzeum, Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1 Vědecký redaktor: Marika Tisucká Překlad: Petr Šída, Jennifer Tremblay-Fitton Grafická úprava obálky a textu, tisková příprava: Vojtěch Hyťha Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Husova 1881, 580 01 Havlíčkův Brod První vydání Počet stran: 232 Náklad: 500 kusů ISSN 0015-6183 ISBN Praha 2015

232


Gravetské osídlení v Lubné

Recommend Documents