ECC Bulletin Podpora českého výzkumu a vývoje
číslo: 16 | duben 2015
Vážení čtenáři, Česká republika vydává na podporu VaV stále více peněz a tato oblast je pořád více podporována také ze strany EU. I přes rostoucí výdaje se ale český VaV potýká s řadou problémů. Mezi ty nejzávažnější patří malá spolupráce akademického a podnikatelského sektoru, roztříštěné financování VaV a složitá udržitelnost nově vybudovaných vědeckých a výzkumných kapacit. Jak se tedy celkově daří českému VaV, jak inovují české podniky a jak jsou
a budou podporovány jejich inovační aktivity? To se dozvíte v aktuálním newsletteru, který jsme se rozhodli věnovat právě tématu výzkum, vývoj a inovace. Na téma podpora VaV v České republice jsme vyzpovídali předsedkyni Technologické agentury České republiky Ing. Rut Bízkovou. A jako již tradičně Vám také přinášíme jeden z našich příkladů dobré praxe, tentokrát ze společnosti Alupress s.r.o.
Jitka Rakušanová, vedoucí Evropského kompetenčního centra
Podnikatelské inovace a jejich podpora v rámci českého VaV Když se řekne výzkum a vývoj, mnoho lidí si představí skleněnou zkumavku či robotickou ruku. Výzkum a vývoj ale představuje daleko širší oblast působení lidské tvůrčí a inovační činnosti. Rozlišujeme základní výzkum, který získává znalosti o základech jevů bez úvah o jejich konkrétní aplikaci, a aplikovaný výzkum – zkoumání, které je směrováno k praktickému cíli a využití. Na něj navazuje experimentální vývoj, který využívá existujících vyzkoumaných znalostí a zkušeností pro výrobu nových materiálů, výrobků či technologií, zavedení nových postupů, systémů a procesů. Výsledkem výzkumného a vývojového procesu mohou být inovace. Inovační aktivita českých podniků Podle aktualizované metodiky Eurostatu se za inovační/inovující podniky považují ty podniky, které v uvedeném období buď zavedly produktovou či procesní inovaci nebo měly probíhající nebo přerušené inovační
aktivity (technické či technologické inovace) anebo zavedly marketingovou nebo organizační inovaci (netechnické či netechnologické inovace). Z věcného hlediska tedy rozlišujeme inovace produktové, procesní, marketingové a organizační. Nemusí se tedy vždy jednat o nový výrobek či technologii. Všechny inovace jsou zpravidla výsledkem dlouhého inovačního procesu. Podíváme-li se blíže na statistická data, která sledují inovační aktivitu českých podniků (graf 1), zjistíme, že téměř 44 % českých podniků v letech 2010–2012 zavedlo nějakou inovaci, ať už technickou či netechnickou. Inovačně nejaktivnější jsou logicky velké podniky, které disponují větším kapitálem, lidskými zdroji a celkovým zázemím pro tvorbu inovací. Téměř 80 % velkých podniků ve sledovaném období nějakým způsobem inovovalo. Při srovnání českých a zahraničních firem na českém trhu intenzivněji inovují ty zahraniční.
Graf 1: Podíl inovujících podniků na celkovém počtu podniků podle druhu inovačních aktivit, velikosti a vlastnictví (2010–2012)
40 %
29 %
33 %
41 %
45 %
54 %
58 %
42 %
49 %
58 % 27 %
30 %
32 %
38 %
40 %
36 %
60 %
44 %
Podíl inovujících podniků
80 %
72 %
79 %
100 %
Inovující podniky celkem Technicky inovující podniky Netechnicky inovující podniky
20 %
0 %
ČR
malé
střední
velké
domácí podniky
zahraniční afilace
Zdroj: Inovační aktivity podniků v ČR, ČSÚ, 2014
1
Nejvíce inovují podniky v odvětví informačních a komunikačních činností. V intenzitě inovační aktivity následují odvětví peněžnictví a pojišťovnictví a zpracovatelský průmysl. Ve všech sledovaných odvětvích převládá zavádění technických inovací nad netechnickými.
region soudržnosti, mají nejnižší výdaje na VaV, v Karlovarském kraji navíc není jediná samostatná vysoká škola, která by iniciovala výzkumné aktivity, a je zde také registrován zdaleka nejnižší počet výzkumných pracovníků a zaměstnanců ve VaV.
Z hlediska regionálního členění nejvíce inovují podniky na střední Moravě (47, 4 %), kde byly nejvíce zaváděny právě technické inovace, dále pak v Praze (45,1 %), kde je poměr technických a netechnických inovací vyrovnaný. Jsou to regiony hospodářsky velmi rozvinuté s vysokou ekonomickou aktivitou a akademickou a vědeckovýzkumnou základnou. Nejméně inovativním regionem je Severozápad (38,7 %), který prochází strukturálními změnami a kvartérní sektor založený na znalostech je zde jen velmi málo rozvinutý. Karlovarský a Ústecký kraj, které tvoří tento
V evropském měřítku patří české podniky v provádění inovačních aktivit k průměru. Eurostat rozděluje členské země do čtyř výkonnostních skupin: inovační vůdci a následovníci, mírní a slabí inovátoři (viz graf 2). Česká republika je dle nejnovějších dat zařazena mezi mírné inovátory a nachází se pod průměrem EU. Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky je na tom ale ČR nejlépe. Mezi inovační vůdce a následovníky patří zejména „staré“ členské země, přičemž jen 4 země (Švédsko, Dánsko, Německo a Finsko) jsou v současnosti inovačními vůdci.
Graf 2: Inovační aktivita, srovnání za členské země EU (2013)
0,800 0,700 0,600
Inovační index
0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000
BG
LV
RO
PL
LT
HR
MT
Slabí inovátoři
SK
HU
EL
PT
ES
CZ
IT
CY
Mírní inovátoři
EE
SI
EU
FR
AT
IE
UK
Inovační následovníci
BE
NL
LU
FI
DE
DK
SE
Inovační vůdci
Zdroj: Innovation Union Scorebored, European Comission, 2014
Pozn.: Inovační výkonnost je měřena pomocí Souhrnného inovačního indexu (Summary Innovation Index), který vzniká váženým průměrem 25 indikátorů v oblasti vědy, výzkumu a inovací, přičemž jsou zde 3 hlavní dimenze: Předpoklady zachycují hnací síly inovační aktivity, Aktivita firem zachycuje inovační úsilí podniků a Výstupy zahrnují účinky inovační aktivity podniků.
Výdaje rostou, ale jejich rozdělování je roztříštěné Výdaje na výzkum a vývoj jsou vysoce sledovaným indikátorem a měří vyspělost ekonomiky. Je měřena tzv. intenzita výzkumu a vývoje, která vyjadřuje podíl výdajů na VaV na HDP. Intenzita výzkumu a vývoje v ČR dlouhodobě roste. V roce 2013 dosáhl podíl výdajů na VaV 1,9 % HDP. Tato hodnota je vyšší než u většiny členských států EU. Graf 3 ilustruje vývoj intenzity VaV v minulých letech.
Graf 3: Vývoj výdajů na VaV (2005–2013) 2,50 %
mil. Kč
2,00 %
1,50 % Intenzita celkových výdajů na VaV (GERD jako % HDP)
1,00 %
0,50 %
0,00 %
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Výzkum a vývoj, ČSÚ, 2014
2
Co se týká podpory aplikovaného výzkumu v ČR, rozlišujeme podporu institucionální a účelovou. Institucionální podpora je určena pouze vědeckovýzkumným institucím (vysoké školy, veřejné a některé soukromé výzkumné instituce). Účelová podpora se uskutečňuje skrze programy na podporu VaV, ve kterých se oprávněné subjekty zapojují do veřejných soutěží. V oblas-
ti průmyslového VaV mají klíčovou úlohu programy vypisované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Technologickou agenturou ČR (TAČR) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Graf 4 znázorňuje rozložení výdajů a dotací dle hlavních poskytovatelů v ČR v roce 2013. Výdaje zahrnují jak institucionální výdaje, tak účelové dotace.
Graf 3: Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV dle hlavních poskytovatelů (2013) 10 000
mil. Kč
8 000
6 000
4 000
2 000
0
MŠMT
AV ČR
GA ČR
TA ČR
MPO
Ostatní
Zdroj: ČSÚ, 2014
Nejvíce peněz prošlo skrze sektor Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), který financuje jednak VaV na vysokých školách, jednak je řídícím orgánem pro Operační program Věda a výzkum pro inovace (OP VaVpI). Právě tento program patří mezi ty nejrizikovější, pokud jde o nedočerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů v programovém období 2007–2013. Aktuálně je Rozhodnutím o poskytnutí dotace kryto jen 91 % alokace programu a příjemcům bylo prozatím proplaceno necelých 60 % alokace, přičemž podporu lze čerpat jen do konce letošního roku. Optimistická vize MŠMT odhaduje ztrátu přibližně 4,9 mld. Kč. V novém programovém období 2014–2020 MŠMT přerozdělí prostřednictvím nového OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OPVVV) dalších 2,8 mld. eur. Druhou v pořadí je Akademie věd ČR (AV ČR), která financuje zejména chod svých jednotlivých pracovišť. Nejvýznamnějším poskytovatelem účelové podpory byla v roce 2013 Grantová agentura ČR (GA ČR), která podporuje každoročně granty na základní vědecký výzkum projektům ze všech oborů na základě veřejné soutěže. V posledních letech můžeme zaznamenat rostoucí význam Technologické agentury ČR (TA ČR) jako rozpočtové kapitoly financující VaV. Agentura byla založena primárně za účelem podpory aplikovaného výzkumu s důrazem na spolupráci mezi podniky, VŠ a veřejnými výzkumnými organizacemi a po reformě VaV v roce 2008 absorbovala 10 rozpočtových kapitol, mimo jiné i kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Podnikatelský VaV a inovace podporují programy Alfa, Beta, Gama, Delta, Epsilon (viz tabulka na konci). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bylo v letech 2000–2012 nejvýznamnějším poskytovatelem účelové podpory, ale v roce 2013 se propadlo až na čtvrté místo, jelikož část jeho vědeckovýzkumné činnosti převzala právě TA ČR. MPO podporuje především aplikovaný VaV skrze své výzkumné programy, ať už jde o dobíhající program (například program TIP) nebo připravovaný program TRIO. Program TRIO, jehož posláním je podpora aplikovaného výzkumu v oblasti klíčových technologií, poběží od roku 2016 do konce roku 2021 a první veřejná soutěž bude vyhlášena již v tomto roce. Plánované výdaje na program ze státního rozpočtu činí 3,7 mld. Kč. MPO je mimo jiné řídícím orgánem OP Podnikání pro inovace a nového OP Podnikání pro inovace a konkurenceschopnost (OPPIK), který se bude nově intenzivněji věnovat podpoře vědeckovýzkumných kapacit podniků. I přes rostoucí výdaje na VaV podpora aplikovaného výzkumu a vývoje v posledních letech klesá. O změnu tohoto trendu se pokoušela Reforma systému VaV z roku 2008, jejímž mottem bylo „Získávat za veřejné
prostředky nové poznatky, z nových poznatků vytvářet prostřednictvím inovací peníze“. Na základě této reformy mělo zrušení 11 kapitol aplikovaného VaV a zrušení účelové podpory VaV na MPO nahradit zřízení TA ČR s podporou cca 6,3 mld. Kč ročně. V roce 2013 byly účelové výdaje TA ČR na necelé polovině (2,9 mld. Kč) a dle výhledu mají v příštích letech ještě klesnout. Více než polovina výdajů na aplikovaný VaV byla přesunuta do jiných výdajů. Situace s financováním aplikovaného výzkumu je nejistá a vyhlašování programů a schvalování projektů záleží na stavu a výhledu státního rozpočtu. Dle Asociace výzkumných organizací má tento stav velice neblahý vliv na konkurenceschopnost českého hospodářství. Výzkumné ústavy se kvůli nedostatku peněz orientují na spolupráci se zahraničními firmami, což ale může způsobit únik drahocenných výsledků českého výzkumu do ciziny v případě zanedbání ochrany duševního vlastnictví. Složitá udržitelnost vybudovaných výzkumných kapacit Fondy EU nabízí širokou a pestrou škálu příležitostí pro podporou výzkumu a vývoje, zahrnující investice do vybudování velkého objemu nových kapacit VaV a podporu vzdělávání a školení na všech úrovních. Z prostředků fondů EU (OP VaVpI) bylo v letech 2007–2013 vybudováno 48 výzkumných center za více než 40 mld. Kč. Jejich činnost je vázána pětiletým obdobím udržitelnosti po zahájení provozu. Dle údajů Asociace výzkumných organizací výdaje na jejich udržitelnost představují asi 5,5 mld. Kč ročně, ovšem dle Národního programu udržitelnosti je v současné chvíli zajištěna pouze necelá polovina a další zdroje pro udržitelnost center nejsou zabezpečeny. Nově vzniklá centra si tak budou muset zajistit jiné zdroje, zejména ze strany podnikatelského sektoru jak z ČR, tak ze zahraničí. Podnikatelský sektor ale také vnímá nedostatek finančních prostředků v oblasti VaV, a označuje ho dokonce za největší bariéru v inovačním procesu. I přesto je z hlediska výše výdajů dlouhodobě nejvýznamnějším investorem v oblasti VaV. Investuje ale především do vlastního výzkumu. V letech 2010–2012 pouze 2 % výdajů vynaložených na VaV ve veřejných výzkumných organizacích pocházela z podnikatelského sektoru. Nejvíce peněz do vědeckých a výzkumných aktivit dávaly podniky do odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména jde o automobilový průmysl a strojírenství. Vysokoškolský výzkum se zaměřoval především na technické vědy a má vysoký potenciál právě pro vzájemnou výzkumnou spolupráci s podniky. Tím se dostáváme k dalšímu problému, kterým je malá spolupráce akademického a podnikatelského sektoru v oblasti VaV.
3
Kvalitní výzkum, který se nedostává do praxe Při inovačním procesu je nepostradatelná spolupráce a partnerství s externími odborníky. Třetina technicky inovujících podniků v ČR spolupracuje s nějakým externím partnerem. Ve většině případů jde o dodavatele zařízení, materiálu, součástí či softwaru, zákazníky a často podniky také spolupracují s univerzitami. Naopak nejméně podniky využívají kapacit veřejných výzkumných organizací (VO). Dle dotazníkového šetření, které si v roce 2011 nechal zpracovat Svaz průmyslu a obchodu, se 62 % zástupců VO vyjadřuje, že spolupráce mezi nimi a firmami je nedostatečná. Většina VO to zdůvodňuje nezájmem ze strany podniků, nevyjasněnou koncepcí strategie podniků v oblasti VaV a odlišností akademického a podnikatelského prostředí. Více než třetina firem se vyjadřuje obdobně. ČR má dle mezinárodního auditu velice kvalitní základní výzkum, který ale není aplikován v praxi. Transfer znalostí z výzkumných laboratoří do praxe a na trh vázne. Jedním z hlavních zádrhelů je nevyřešená otázka ochrany duševního vlastnictví, kdy vědci pomohou podnikům patentovat nový produkt, ale nejsou za to náležitě ohodnoceni a jejich oficiální zásluha nepřesahuje rámec odborného článku či publikace. Další významnou bariéru pak představuje vysoká finanční náročnost procesu komercializace. Dle šetření podniky nejvíce spolupracují s vysokými školami, dále se soukromými VO a veřejné VO jsou až na třetím místě. Právě potlačená role veřejných výzkumných ústavů je jednou z příčin nízké spolupráce akademického a podnikového sektoru. V systému českého VaV chybí klíčový článek, který je nezbytný pro úspěšný transfer výsledků VaV do praxe. V minulých letech byla z evropských zdrojů vybudována centra transferu technologií při univerzitách a vysokých školách, jejichž úkolem je podporovat uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi a budovat mosty mezi akademickou a soukromou sférou. Tato centra jsou však zatím ve fázi rozvoje a učení se spolupráci s podniky.
Za účelem zlepšení spolupráce byla provedena také novelizace daňového zákona. Od roku 2014 mohou podniky uplatnit daňové odpočty na nákup výzkumu a vývoje od výzkumných organizací. Do té doby fungovaly odpočty jen na vlastní výzkum firem, novela by měla zajistit intenzivnější spolupráci s výzkumnými centry. V tomto ohledu je důležité definovat, co je a není VaV. Ministerstvo financí v současnosti řeší nejasnou definici a snaží se sestavit návod, aby nedocházelo k nedorozumění. Nová daňová zvýhodnění jsou prozatím čerstvou záležitostí a nelze zatím posuzovat jejich efektivnost, podniky ale jejich existenci vítají. Nápady tvoří lidé Inovace nebudou bez kvalitních výzkumných a vědeckých pracovníků. Zde se znovu projevuje důležitost spolupráce vysokoškolského sektoru, jako dodavatele nových znalostí, se sektorem podnikatelským jako jejich spotřebitelem. Lidé jsou klíčovým faktorem pro navázání partnerství mezi VO a podniky. Celkem bylo ve výzkumu a vývoji v roce 2012 zaměstnáno 87 528 fyzických osob a tento počet dlouhodobě narůstá. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti ve VaV zajišťuje podnikatelský sektor, přičemž vedle výzkumných pracovníků jsou evidováni ještě techničtí a ostatní pracovníci. Z hlediska vědních oblastí jsou v ČR nejvýznamnější přírodní a technické vědy s celkovým 71% podílem na zaměstnanosti ve VaV. Otázkou je, jak to bude s lidskými zdroji pro nově vybudovaná vědeckovýzkumná centra, o jejichž finanční udržitelnosti již byla řeč. V tomto ohledu je potřeba posílit horizontální mobilitu pracovníků mezi akademickým a podnikatelským sektorem a celkovou spolupráci v oblasti lidských zdrojů a jejich rozvoje a snažit se přilákat vědce ze zahraničí. Důležitá je také spolupráce vysokých škol s VO a podnikatelským sektorem při tvorbě vzdělávacích programů, aby absolventi měli relevantní a dostatečnou kvalifikaci pro trh práce.
Vše nakonec končí u peněz
Lze shrnout, že jádrem problémů českého výzkumu a vývoje je nedostatečné financování a roztříštění přerozdělování finančních prostředků. Jak výzkumné organizace, tak podniky vyjadřují nízkou podporu výzkumu a vývoje za největší nedostatek českého VaV. Obě strany volají po lepší podpoře zejména projektů vedoucích ke komercializaci výsledků aplikovaného výzkumu a projektů podporujících spolupráci. I na tato témata se proto zaměřují nové operační programy pro období 2014–2020 a další národní a evropské programy, které mají za cíl stav českého VaV zlepšit a posílit konkurenceschopnost české ekonomiky. V následující tabulce je uveden přehled hlavních připravovaných/dostupných zdrojů orientovaných na oblast výzkumu, vývoje a inovací v podnikatelském sektoru.
4
Tabulka 1: Přehled dotačních programů podporujících vědu, výzkum a inovace podnikatelského sektoru
Program
Poskytovatel
Oblasti zaměření na VaV v podnicích Potenciál – zvyšování kapacit pro realizaci VaV, založení či rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací, podpora spolupráce s VaV organizacemi Inovace – zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zvýšení efektivnosti procesů, nové metody organizace firemních procesů, nové způsoby prodeje
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Aplikace – realizace průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje MPO
Proofofconcept – mapování aplikovatelnosti, vytvoření funkčního prototypu, patentování Inovační vouchery – poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací od VaV organizací Spolupráce – zakládání klastrů, technologických platforem, kooperačních inovačních sítí Podpora partnerství znalostního transferu – partnerství mezi MSP a VaV organizacemi za účelem šíření znalostí
OP Výzkum, věda a vzdělávání
MŠMT
Posilování kapacit pro kvalitní výzkum – dosažení špičkové úrovně českého výzkumu, zlepšení spolupráce ve výzkumu
OP Praha – pól růstu
Magistrát hl. m. Prahy
Výzkum, vývoj a technologické inovace – aplikovaný výzkum a podpora inovační infrastruktury, spolupráce veřejných výzkumných institucí se soukromým sektorem, podpora vzniku a rozvoje inovujících malých a středních podniků (MSP) Gama – podpora ověření výsledků aplikovaného a experimentálního VaV a jejich následného komerčního využití
Veřejná soutěž TA ČR
TA ČR
Delta – podpora spolupráce mezi podniky, českými a zahraničními VaV organizacemi Epsilon – podpora projektů aplikovaného a experimentálního VaV, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech a postupech
Program TRIO
MPO
Podpora aplikovatelnosti výsledků VaV v podnikové sféře zaměřené na tyto klíčové technologie: fotonika, mikro– a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály, pokročilé výrobní technologie Vedoucí postavení evropského průmyslu – v rámci priority jsou podporovány např. tyto oblasti: informační a komunikační technologie, nanotechnologie, pokročilé materiály, biotechnologie, inovace v MSP, přístup k rizikovému financování
Horizont 2020
Evropská komise
EUREKA
Evropská komise
Podpora mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a VŠ
EUROSTARS 2
Evropská komise
Podpora malých a středních podniků provádějících VaV činnost při realizaci nadnárodních tržně orientovaných výzkumných projektů
Společenské výzvy – v rámci priority je podporován výzkum, který řeší výzvy např. v oblastech: zdraví, udržitelné zemědělství, čistá a účinná energie, životní prostředí a účinné využívání zdrojů
Aktuální dotační výzvy a soutěže v oblasti výzkum, věda a inovace Na konci února byla vyhlášena veřejná soutěž programu Gama, další na řadě je soutěž Delta, jejíž vyhlášení je plánováno na květen až červen. Co se týká OPPIK, jsou dle harmonogramu jsou výzvy v oblasti zaměřené na výzkum a inovace navrženy na jaro 2015. OPVVV bude relevantní výzvy vypisovat nejspíš až v druhé polovině roku 2015. OP Praha – pól růstu zatím nestanovil předběžný termín zveřejnění výzev v oblasti VaV. Vý-
zvy z programu HORIZONT 2020 probíhají průběžně, v průběhu března a dubna je možné žádat o dotaci v oblastech nanotechnologie, informační a komunikační technologie a posilování inovační kapacity MSP. Program EUROSTARS 2 aktuálně vypsal třetí výzvu na podporu mezinárodní spolupráce MSP se zaměřením na vlastní výzkum a vývoj, přičemž druhé kolo příjmu žádostí běží až do poloviny září 2015.
5
Rozhovor na téma stav českého výzkumu a vývoje s předsedkyní TA ČR Ing. Rut Bízkovou Jaký je podle Vás současný stav českého výzkumu a vývoje, jaké jsou jeho silné stránky a kde naopak vidíte největší slabiny? Český výzkum je „na trajektorii k úspěchu“. Máme vybudovanou nebo se dostavuje špičkově vybavená infrastruktura, výzkum je financován nemalými veřejnými finančními prostředky, základní výzkum financuje stát, aplikovaný z velké části firmy, vývoj realizují téměř výhradně firmy, a to stále více. I ty, které mají zahraniční majitele, k nám přenášejí svá vývojová střediska, roste atraktivita prostředí pro zahraniční vědce. Jaký podle Vás bude rok 2015 z hlediska aplikovaného výzkumu, vezmeme-li v úvahu, že operační programy (OPVVV a OPPIK) se zatím nerozběhly? Rok 2015 a nejméně první polovina roku 2016 budou kritické, právě kvůli tomu, že velký objem veřejných prostředků má přijít z evropských zdrojů a ty jsou zpožděné. V roce 2014 bylo zavedeno daňové zvýhodnění podniků při nákupu výzkumu a vývoje od výzkumných organizací. Co si stát od tohoto opatření slibuje a jaký je Váš pohled na ně? Tento nástroj podporuji, i když nejsem úplně šťastná z toho, že nebyl doplněn „druhou polovinou“ opatření, tj. novelou zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, která by zavedla registr výzkumných organizací, což je, podle mého názoru, pro „hladkost“ uplatňování daňových odpočtů velmi významné. Daňové zvýhodnění je podstatně lepší než dotace. Ten, kdo opravdu něco potřebuje, si to objedná a zaplatí. Udělá to v čase, který je pro něho výhodný, nemusí čekat více než půl roku, zda uspěl v soutěži o dotace (navíc je tam úspěšnost pod 20 %). Daňové zvýhodnění je spravedlivý nástroj a je otevřen všem, kdo jej chtějí využít. Jaké opatření byste navrhovala, aby se zlepšila spolupráce mezi výzkumným a podnikatelským sektorem a využily se tak kapacity nově vzniklých výzkumných center? Podle zkušeností TA ČR by byla potřeba spíše řada menších speciálně zacílených programů podpory ze strany státu než masivní podpora spolupráce. Dále vyvolat zájem na obou stranách: u podnikatelů je to jistota, že to, co nakoupí, jim bude daňově uznáno, že budou moci snadno zjistit, kde mohou nakoupit, a setkají se se zájmem prodat. Na druhé straně u výzkumných organizací je třeba hodnocením organizací přimět jejich pracovníky k tomu, aby byli ochotni prodat své schopnosti a znalosti. Stále u nás přetrvává představa, že prodávat „vědění“ je něco ponižujícího, pro výšiny vědy nevhodného. Nová výzkumná centra by měla být podpo-
řena jistým zvýhodněním v dotačních programech. Pokud by s nimi mělo být zacházeno ještě nějak jinak, potřebovala by „maličkost“ – IČO. Jsou to projekty, nikoli subjekty. To je základ mnoha potíží. Myslíte si, že je státní a veřejná podpora českého výzkumu a vývoje dostatečná? V jakých oblastech byste podporu zvýšila, případně snížila? Rut Bízková
Z hlediska organizační podpory vkládám velké naděje do koordinační role místopředsedy vlády pro výzkum a vývoj. Z hlediska finančního stále ještě stojíme před malou revolucí ve finanční podpoře – potřebujeme nutně finanční nástroje, snížení míry dotací, případně jejich větší orientaci do aplikovaného společenskovědního výzkumu. Kde vidíte největší problém při čerpání evropských dotací v oblasti VaV, jakým způsobem by se mělo zlepšit čerpání v novém programovém období? Největší problém je čas – běží příliš rychle a pro projekty výzkumu, které jsou z principu několikaleté, je už dost pozdě. Také si nejsem jista, zda konečné nastavení OPVVV a OPPIK přinese vytvoření jednotící linky od vědy k inovacím, nebo bude pokračovat nekompatibilita soukromého a veřejného sektoru ve výzkumu. Jaké zajímavé příležitosti budou v příštích letech pro české podniky v oblasti podpory VaV k dispozici, které programy byste jim doporučila využít? Všechny, které budou otevřeny v OPPIK i v národních programech. Myslím, že v současnosti nemáme žádný zbytečný a výsledky nenesoucí program, ať už jde o programy TA ČR (Gama, Delta, Epsilon, Omega) nebo některé resortní programy. Doufám jen, že se nepřihlásí příliš mnoho zájemců o realizaci vědecko-technických parků. O těch se moc nemluví a přitom máme nastavěno jako nikdo.
6
Spolupráce s odborníky při přípravě a realizaci projektu s dotací se vyplatí Důležité je, abyste přesně věděli, jakou technologii potřebujete, a nevázali se jen na dotaci, vzkazuje menším výrobním firmám Ing. Oto Valenta, jednatel společnosti Alupress. Společnost Alupress se zabývá výrobou litých hliníkových odlitků pro plynárenství a elektrotechnický a automobilový průmysl. Součástí firmy je slévárna v Novinách pod Ralskem a obrobna v Liberci. Kvůli rozšíření výrobní kapacity se vedení firmy loni rozhodlo k nákupu multifunkčního CNC soustruhu. „Oslovil nás jeden stávající zákazník, jestli bychom byli schopni pro něj vyrobit součástku, která nebyla úplně z našeho oboru. Vyrábíme hlavně odlitky z hliníku, které rovněž obrábíme. Tento německý klient nás ale požádal o výrobu ocelové součástky, která se posléze montuje právě do našich hliníkových dílů,“ vrací se zpět Ing. Oto Valenta, jednatel a ředitel společnosti Alupress. Někteří konkurenti tuto technologii již využívali, a tak se začal zajímat o to, jestli by firma nedosáhla na podporu z dotací. „K nákupu stroje bychom se odhodlali zřejmě i bez dotace, ale šance na její získání pro nás byla základním impulzem. Zmíněná zakázka sice nebyla jistá, říkal jsem si ale, že nákup stroje by nám velmi pomohl,“ říká Oto Valenta. Do projektu nákupu nových technologií pak Alupress přidal ještě další – rentgen na kontrolu kvality odlitků a kompresory na výrobu stlačeného vzduchu. „Rentgen je základem každé slévárny. My jsme museli doposud tuto službu nakupovat jinde, a nebyli jsme tím pádem flexibilní a efektivní. Co se týká kompresorů, ty stávající jsou již zastaralé a také mají vysokou spotřebu energie, proto jsme se rozhodli pro jejich obměnu,“ vysvětluje Oto Valenta. Celkové náklady projektu dosáhly 12 milionů korun, z toho dotace z programu Rozvoj z OPPI činí polovinu. „Od začátku jsme věděli, že projekt budeme muset financovat za přispění naší banky, což je nyní už tři roky UniCredit Bank. Domluvili jsme se na investičním úvěru. První část se zaplatí z dotace a druhou posléze budeme splácet sami,“ říká Oto Valenta.
S agenturou ušetříte čas Zpracování žádosti projektu s názvem Zefektivnění výroby nákupem nové technologie svěřila společnost Alupress agentuře Naviga 4. Příprava registrační žádosti proběhla velmi rychle, vše bylo hotovo za 14 dní. Příprava plné žádosti zabrala zhruba dva měsíce. „Agentura nám ale napsala a vysvětlila vše, co musíme doložit a jaké informace uvést. Absolutně si nedokážu představit, že bychom celou administraOto Valenta tivu dělali u nás ve firmě sami,“ říká Oto Valenta a pokračuje: „Pokud má daná agentura dostatek zkušeností, a hlavně dobré reference, určitě bych menší firmě, jako jsme i my, doporučil u přípravy žádosti tuto externí spolupráci využít. U nás je 49 kmenových zaměstnanců plus 20 agenturních a já si nedokážu představit, kdo by u nás ve firmě tuto administrativu dělal. Tyto zkušenosti u nás nikdo nemá. A navíc agentura, která se žádostmi zabývá, ví přesně, co musíte splnit, a velmi se vám tak zvýší pravděpodobnost získání dotací. Navíc se maximálně vyhnete případným administrativním chybám a z toho plynoucím následným kontrolám.“ První etapa projektu – pořízení soustruhu a rentgenu – je již hotová. A měla by firmě šetřit náklady a přinést více zakázek a výhody vůči konkurenci. „Prostřednictvím zakoupených technologií bychom chtěli rozšířit zákaznické portfolio. Tak, abychom mohli prezentovat, že vybavení firmy je na takové úrovni, že jsme jejich zakázku schopni vyrobit, a pak již jednat pouze o ceně,“ uzavírá Oto Valenta, který již v tuto chvíli pracuje na další žádosti o dotace z Operačního programu Podnikání a Inovace. Rentgenové zařízení společnosti Alupress
7
Kde nás najdete? Praha, Želetavská 1525/1 BB centrum, budova Filadelfie
Brno, Triniti, Trnitá 491/3 Triniti Office Center
Ostrava, 28. října 3348/65 Nová Karolina Park
Mgr. Petr Pažout e-mail:
[email protected] tel.: +420 724 743 228
Bc. Klára Huláková e-mail:
[email protected] tel.: +420 727 912 970
Ing. Tomáš Lacina e-mail:
[email protected] tel.: +420 724 539 838
Ing. Jitka Rakušanová e-mail:
[email protected] tel.: +420 605 236 615 Ing. Zdeněk Jana e-mail:
[email protected] tel.: +420 606 602 813
8
