STARÉ NÁRODY EVROPY
GERMÁNI asi 1 000 p.n.l. - ve Skandinávii a na Jutském poloostrově žije skupina kmenů s podobnou kulturou - označovány jako germánské kmeny
GERMÁNI Výčet některých germánských kmenů: Alamani, Anglové, Bavoři, Burgundi, Dánové, Durynkové Frankové, Frísové Gótové (Ostrogóti, Vizigóti) Jutové Kvádové Langobardi, Markomani, Marobudové, Sasové, Teutoni, Vikingové, Vandalové
GERMÁNI - expanze Germánů od 8. stol. p.n.l. do 1. stol. n.l.
osídlení před r. 750 př. n. l. do roku 500 př. n. l. do roku 250 př. n. l. do roku 100 n. l.
GERMÁNI 5. až 6. stol.
- migrace germánských kmenů na území západořímské říše
GERMÁNI po r. 500
zánik západořímské říše - Germáni převzali od Římanů písmo (latinka) i jazyk (latina) - latina se stala základem řady jazyků (např. španělštiny, portugalštiny, francouzštiny, italštiny) – románské jazyky
GERMÁNI - Vikingové - v Evropě byli nazýváni Normané, na území Ruska Varjagové - vynikající mořeplavci a válečníci - objevili Island, pronikli do Grónska a kolem roku 1000 až k pobřeží severní Ameriky
Dánové provádí invazi do Anglie na ilustraci z 12. století
GERMÁNI - Vikingové - švédští Vikingové (Varjagové) pronikali zejména na území dnešního Ruska - jsou považováni za zakladatele Kyjevské Rusi a její původní panovnické dynastie Rurikovců (zakladatel Rurik)
Kyjevská Rus ve 12. století
GERMÁNI - Vikingové - norští Vikingové si přivlastnili ostrov Man a dále se zachytili ve Skotsku a Irsku - odtud pak dále postupovali do anglického vnitrozemí, ale i do Francie a dokonce i do oblasti Středozemního moře - dostali se na Island, do Grónska a do dnešní Ameriky (díky náčelníkovi Leifu Erikssonovi byli norští Vikingové okolo roku 985 prvními Evropany v Americe). Zbudovali zde minimálně jednu malou osadu (legendární Vinland). Osada existovala jen krátce.
jednodolarová US pamětní mince k tisíciletému výročí cesty Leifa Erikssona
GERMÁNI - Vikingové - dánští Vikingové – Normané - pronikli do severní Francie a do Anglie a společně s norskými Vikingy dopluli až do Středozemního moře
červeně vyznačena území dobytá Normany
GERMÁNI - Anglové - Anglové byli starověký západogermánský kmen, který měl v 1. století svá původní sídla na území v dnešním severním Německu a jižní části Dánska. - část Anglů zůstala v původních sídlech, ale nejvýznamnějšími se stali ti Anglové, kteří spolu se Sasy pronikali na Britské ostrovy, podrobili si domácí keltské obyvatele. Na začátku 9. století se Sasy přispěli k vytvoření jednotného státu, který nazvali Anglie a sami sebe jako Anglosasy.
GERMÁNI - Markomani - římský vojevůdce Drusus zaútočil na Markomany roku 9 př. n. l. a zatlačil je na území dnešních Čech, kde jejich panovník Marobud založil mocné království. Tuto Marobudovu říši označil Augustus za hrozbu pro Řím. - část Markomanů odešla ze střední Evropy společně s Vandaly a usadili se v severním Portugalsku, v okolí dnešního města Braga.
GERMÁNI - Vandalové - Vandalové byli germánský kmen pocházející údajně ze Skandinávie či břehů okolo Baltského moře - jejich sídla jsou doložena v 1. století n. l. mezi Odrou, horní Vislou a pohořím Sudety, především na území dnešního Slezska - v letech 350 – 450 n.l. dočasně osídlili území ve dnešní Francii, Španělsku a pak opanovali v severní Africe dosud římská území a vytvořili své království - roku 455 dobyli i Řím a vyplenili jej - vydrancovali i další města, prosluli shromažďováním majetku z těchto výbojů (proto dnes přenesený význam slova „vandalismus“)
GERMÁNI
KELTOVÉ (GALOVÉ) - již v polovině 2. tisíciletí p.n.l. vytvořili postupně etnikum s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím, nikdy však nevytvořili jednotný stát - jejich největší rozkvět nastal mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. (laténská kultura) - v 1. století př. n. l. podlehli Římanům a byli postupně asimilováni či vytlačeni do Skotska a Irska - dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z keltské jazykové skupiny: velštinou, irštinou, skotskou gaelštinou a bretonštinou
KELTOVÉ (GALOVÉ)
jádro halštatské kultury okolo 6. století př. n. l. maximální expanze ve 3. století př. n. l. území, kde se mluvilo keltským jazykem do raného novověku území, kde se dosud keltský jazyk používá
KELTOVÉ (GALOVÉ)
- západní polovinu Čech a také Bavorsko obývaly v 6. a 5. století př. n. l. pravděpodobně keltské kmeny, které později vstoupily do historie pod jménem Bójové - podle keltského kmene Bojů dostaly české země latinský název Boiohaemum, který se objevil v pracích římského dějepisce Tacita na přelomu 1. a 2. století n. l. Po Keltech se zachovaly i další zeměpisné názvy na území Čech - například názvy řek Labe (Albis - bílá řeka), Vltavy (Vultava - divoká řeka), Ohře (Agara - řeka, která má rychlý tok), Jizery (Isara - bystrá řeka), pravděpodobně i Mže, Otavy nebo hory Říp.
Interaktivní mapa keltských území
KELTOVÉ (GALOVÉ) - Keltové si stavěli takzvaná oppida, což byla opevněná města. Na Moravě Staré Hradisko u Prostějova a Hostýn, snad i Kotouč u Štramberka (lokalita byla zničena vápencovým lomem). Keltského původu je patrně také sídliště Šutyrova studánka v katastru Kopřivnice.
Multimediální projekt Českého rozhlasu, Národního muzea a Moravského zemského muzea v Brně o Keltech
HUNOVÉ - Hunové představovali kočovný kmen či kmenový svaz, původem z Asie (Dálný východ), který se nejvíce podílel na stěhování národů a výrazně přispěl k zániku Západořímské říše - ačkoliv víme, že Hunové přišli z Asie, dodnes není úplně jisté, odkud přesně pocházejí. Někteří historikové považují za pravlast tohoto bojovného kmene Korejský poloostrov, jiní tvrdí, že jde o onen národ, který zmiňují Číňané jako nájezdníky z Mongolska, kvůli nimž byla zřejmě také budována Velká čínská zeď.
- v 5. stol. expandovali do Evropy
HUNOVÉ - největší moci Hunové dosáhli pod vedením Attily. Za jeho vlády jejich říše zahrnovala území od Volhy až k římským hranicím na Rýnu. Po jeho smrti se však říše rozpadla a její území obsadily germánské kmeny, které předtím byly v hunském područí. Hunská říše se ve své době táhla od středoasijských stepí po oblast dnešního Německa, od Dunaje po Baltské moře
SLOVANÉ
- v 6. – 7. stol. se zapojili do stěhování národů, rozšířili se z Ukrajiny - společný jazyk – praslovanština (později z něj vznikla např. staroslověnština)
SLOVANÉ
SLOVANÉ
- většinou zemědělci - náboženství – vyznávali přírodní božstva (např. Perun) - slovanští náčelníci žili v hradištích
SLOVANÉ
SLOVANÉ
Březno dnes - mapa a letecký snímek
SLOVANÉ
Klučov dnes - mapa a letecký snímek
SLOVANÉ
SLOVANÉ
