GEOGRAFIE SVĚTOV ÚVOD. Vladimír r Herber Geografický ústav. PřF MU Brno

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU ÚVOD Vladimír Herber Geografický ústav PřF MU Brno

Základní pojmy a definice • • • • •

světový oceán oceánografie = věda o moři? oceánologie, oceánometrie, FG moří vznik – 2. polovina 19. století zařazení oceánografie v systému věd

2004

Geografie Světového oceánu Vladimír Herber

2

Pojetí oceánografie • užší vymezení – (fyzická geografie

moří) výzkum fyzikálních a chemických jevů a procesů, poznání mořské meteorologie a morfologie oceánského dna • širší vymezení - (Meerskunde, Marine Science, okeanologija) navíc zahrnuje i mořskou geologii a geofyziku a rovněž mořskou biologii 2004


3

Oceánografie v širším pojetí • zabývá se časovým a prostorovým

rozdělením fyzikálních a chemických vlastností moří a jejich vlivem na mořské organismy, dále studuje geologickou stavbu, sedimenty, teplotní a látkové poměry, dynamiku vody (vlnění, dmutí, mořské proudy, hlubinná cirkulace)

2004


4

Členění oceánografie • fyzická oceánografie fyzikální složení mořské vody

• • • • • •

interakce oceán ⇄ atmosféra (meteorologie) dynamická oceánografie (vlnění, dmutí, proudy)

chemická oceánografie mořská biologie a ekologie mořská geologie a geofyzika teoretická oceánografie mořská regionální geografie aplikovaná oceánografie (Oceanology)

2004


5

Dějiny oceánografie - etapy A. poznávání nových moří • mapování pobřeží • doba velkých zámořských objevů (Bartolomeo Diaz, Vasco de Gama, Kryštof Kolumbus, Fernao Magalhães) B. shromažďování poznatků • počátky oceánografie ¾ mořské proudění, počasí a podnebí nad oceány, hloubková měření, vlastnosti mořské vody, život v mořích 2004


6

První plavby • podél pobřeží a mezi ostrovy

• Středomoří (Egypťané, Féničané, Řekové, Římané,...) – dovoz surovin a potravin • Arabské moře – do Indie, ústí Zambezi • Dálný východ – Čína, Japonsko • Atlantská Evropa

• snahy o překonání části oceánu 2004


7

2004


8

Velké zámořské objevy

2004


9

2004


10

C. vědecká oceánografie Počátky oceánografie • údaje o mořských proudech (1650) • proudové systémy v Atlantiku (1663) • analýza mořské vody, odsolování • studium teplot mořské vody • měření hloubek a odebírání vzorků ze dna • cesta J. Cooka (1768 – 1779) • expedice V. Beringa, výzkumy Lomonosova, Darwina, Rosse 2004


11

Počátky mezinárodní spolupráce • mapa směru větrů a proudových systémů, teploty • • • • •

hlubinných vod a hlubinné proudy, batymetrická mapa Atlantiku (M. F. Maury, 1854) Brusel (1853) – I. hydrografická konference batymetrická mapa (1903) – Oceánografický ústav v Monaku výzkum podmořského reliéfu - objevení podmořských hor britská loď Challenger (1873–76) - (batymetrická mapa, mapa hlubokomořských sedimentů, mapa salinity, teplota mořské vody, nové rody a druhy) ruská loď Viťaz (1886-89) – biologické výzkumy

2004


12

2004


13

Cesta lodi Challenger (1873-76)

2004


14

Meziválečné období • německá loď Meteor (1925-38) 14x překřížen rovníkový Atlantik 70 000 hloubkových měření pomocí echolotu studium mořských sedimentů, chemie mořské vody, mořská biologie vztah oceán - atmosféra

• výzkumy Pacifiku (SSSR, USA, Japonsko) • studium polárních oblastí 2004


15

měření lodi Meteor

2004


16

Poválečné období • během války objeveny guyoty (podmořské hory • • • •

s plochým temenem) oceánografické plavidlo Viťaz (AN SSSR) – komplexní studie: hlubokomořské příkopy sz. Pacifiku, Ochotské moře plavidla Albatros, Galathea, Calypso, Glomar Challenger (1968) – hlubokomořské vrtání výzkum atmosférických procesů, úloha umělých družic

2004


17

Mezinárodní aktivity • • • • • • • •

1950 výzkum Golfského proudu 1957-58 Mezinárodní geofyzikální rok 1960 výzkum severního Atlantiku programy UNESCO 1959-65 výzkum Indického oceánu 1964 výzkum Baltu GEOSECS (1972-78) - Geochemical Ocean Sections 1975 Mez. desetiletí výzkumu oceánu JGOFS (od 1987) – Joint Global Ocean Flux Study WOCE (1990-97) – World Ocean Circulation Experiment

2004


18

Světový oceán (SO) • • •

2004

plocha SO 360,7 mil. km2 objem SO 1 360 mil. km3 srovnání s hmotností Země – světový oceán je cca 0,25 %


19

Rozložení vodstva na Zemi • •

severní polokoule vodní plocha 61 % souše 39 %

jižní polokoule 81 % 19 %

• pevninská polokoule

jv. od N. Zélandu – oceán 89 %

• oceánská polokoule

ústí Loiry – oceán 53%

2004


20

Zákonitosti v rozložení P - O • pevniny a oceány vždy proti sobě

Afrika +Evropa Severní Amerika Austrálie Antarktida Jižní Amerika

– TO – IO – Severní AO – SLO – Jihovýchodní Asie

dvojice kontinentů (Ameriky, Evropa+Afrika, Asie+Austrálie) odděleny zónou aktivních projevů endogenní dynamiky Země

2004


21

• trojúhelníkový půdorys kontinentů se • •

základnou obrácenou k severu jižní kontinenty mají západní pobřeží konkávní, východní konvexní ostrovní skupiny časté podél východních okrajů kontinentů, při západním pobřeží zpravidla chybí

2004


22

Oceány a moře – dělení a rozloha OCEÁN • leží mezi kontinenty • hluboké pánve (4-6 km) • uzavřený proudový systém • vlastní vodní masy s typickým rozvrstvením teplot a salinit • vlastní systém mořských sedimentů 2004


23

MOŘE – části oceánu vnikající do pevniny • STŘEDOZEMNÍ moře – obklopena pevninami, s oceánem spojena průlivem vnitřní (středokontinentální) - (Baltské moře, Perský a Hudsonův záliv) mezikontinentální (interkontinentální) – leží mezi kontinenty (Středozemní, Rudé, Karibské moře) • liší se svými podmínkami od vedlejšího oceánu, mají vlastní proudový systém, značně odlišnou teplotu vod a podnebí, odlišné usazeniny • OKRAJOVÁ moře – oddělena od oceánu poloostrovem nebo dvěma poloostrovy, popř. řetězcem ostrovů (Beringovo m., Severní moře) • zálivy – menší části oceánu nebo moře vnikající do pevniny řské úžiny • zátoky, průlivy, mo Geografie Světového oceánu 2004

Vladimír Herber

24

Hranice mezi oceány 1 SLO – AO • Hudsonův průliv – Baffinův ostrov – ostrov Disko – Grónsko – Špicberky – Medvědí ostrov – Severní mys SLO – TO • Beringův průliv – mys Děžněvova – ostrov Diomedův – mys prince Waleského

2004


25

Hranice mezi oceány 2 AO – TO • mys Horn – 67º 16' z. d. – Grahamova země v Antarktidě AO – IO • Střelkový mys - 20º v. d. – Antarktida IO – TO • složitý průběh, hlavně v oblasti australskoindického středomoří 2004


26

IO – TO • Antarktida - 146º 55' v. d. – Tasmánie

(Jihovýchodní mys) – ostrov King – mys Otway – mys Talbot – ostrovy Roti, Sawu, Sumba, Sumbawa, Lombok, Bali, Jáva a Sumatra (mys Tandjung Kedaboe) – mys Tandjung Piai (Malajský poloostrov)

2004


27

Pojmenování oceánů a moří

2004


28

Atlantský oceán Guinejský záliv

Marmarské moře

Středozemní moře

Irmingerovo moře

Biskajský záliv

Labradorské moře

Keltské moře

Hudsonův záliv

Irské moře

záliv Sv. Vavřince

Severní moře

Mexický záliv

Norské moře

Karibské moře

Baltské moře

Sargasové moře

Černé moře

moře Scotia

Azovské moře

Weddelovo moře

2004


29

2004


30

2004


31

Středozemní moře Alboránské moře

Baleárské moře

Ligurské moře

Tyrhénské moře

Jaderské moře

Jónské moře

Egejské moře

Thrácké moře

Krétské moře Lybijské moře 2004

Levantské moře Geografie Světového oceánu Vladimír Herber

32

Atlantik – hlavní průlivy

2004

Gibraltarský

Svatojířský

Messinský

Severní

Korsický

Skagerrak

Dardanely

Kattegat

Bospor

Cabotův

Kerčský

Yucatánský

La Manche

Floridský Geografie Světového oceánu Vladimír Herber

33

Severní ledový oceán Grónské moře

Východosibiřské moře

Barentsovo moře

Čukotské moře

Bílé moře

Beufortovo moře

Karské moře

Baffinův záliv

moře Laptěvů 2004


34

Severní ledový oceán - průlivy Dánský

Longův

Karská vrata

Foxova pánev

Vilkického

Davisův

Dmitrije Laptěva

2004


35

Tichý oceán 1 Panamský záliv

Jávské moře

Kalifornský záliv

Baliské moře

Aljašský záliv

Floreské moře

Beringovo moře

Sawuské moře

Ochotské moře

Bandské moře

Japonské moře

Seramské moře

Žluté moře

Halmaherské moře

Východočínské moře

Molucké moře

Jihočínské moře

Celebeské moře

2004


36

Tichý oceán 2 Filipínské moře Timorské moře Arafurské moře Suluské moře Novoguinejské moře

2004

Korálové moře Tasmanovo moře Fidžijské moře Rossovo moře Bellingshausenovo m.


37

Pacifik – hlavní průlivy Drakeův

Magalhãesův

Beringův

La Pérousův

Tatarský

Cugarský

Korejský

Tchajwanský

Singapurský

Makasarský

Torresův

Bassův

2004


38

Indický oceán Andamanské moře

Rudé moře

Bengálský záliv

Suezský záliv

Arabské moře

Akabský záliv

Ománský záliv

Velký australský záliv

Perský záliv

Mackenziovo moře

Adenský záliv 2004


39

Indický oceán - průlivy

2004

Sundský

Malacký

Palcký

Hormuzský

Báb al-Mandab

Mosambický


40

2004


41

2004


42

GEOGRAFIE SVĚTOV ÚVOD. Vladimír r Herber Geografický ústav. PřF MU Brno

Recommend Documents