MLÝN HERBER FIRMOU ROKU

ROÈNÍK XXIV. ÈÍSLO 1 (145) 2013

M

lýn Herber z Opavy se stal firmou roku Moravskoslezského kraje. Postupuje tak do celorepublikového finále a pøejeme mu, aby byl i zde úspìšný. Každý takový úspìch je také úspìchem celého mlýnského oboru a je pøíležitostí k jeho propagaci na veøejnosti. Jak vysvìtlil porotce Petr Kovala, manažer nepøímého prodeje spoleènosti Vodafone Czech Republic: „Tato firma má zajímavý pøíbìh. Její majitelé se rozhodli zachovat zabavený rodinný majetek a investovali do nìj znaèné prostøedky. Myslí na životní prostøedí a snaží se komunikovat s nejbližším okolím. Vìnují se tradiènímu oboru a dùležité také je, že nezapomínají na své zamìstnance. Navíc investují nemalé finance v Moravskoslezském kraji, který nìkteré firmy opouštìjí.“ Firma MLÝN HERBER spol. s r.o. vznikla v roce 1992 s cílem zachovat a obnovit restituovaný podnik a vrátit rodinné znaèce význam a prestiž. Ihned po pøevzetí majetku se tehdejší majitelky mlýna (dcery Bedøicha Herbera, který se zasloužil o nejvìtší rozvoj mlýna ve dvacátých a tøicátých letech minulého století), rozhodly realizovat v roce 1993 odvážnou a radikální technologickou pøestavbu mlýna. Pøi této rekonstrukci byl mlýn vybaven nejmodernìjší technologií zpracování zrna od nìmeckošvýcarské spoleènosti Bühler. „Zaèali jsme produkovat speciální mouky

špièkové kvality, což nám umožnilo upevnit svou pozici na trhu. Dnes pokrýváme asi ètyøi procenta potøeby mlýnských výrobkù v ÈR a dalších 3 500 tun výrobkù roènì exportujeme,“ uvedl jednatel Aleš Ressler. Hlavním zákazníkem mlýna se stala firma OPÁVIA a zaèala tlaèit na výrobu mouky se specifickými vlastnostmi. K tomu bylo potøeba zvládnout technologii úprav uživatelských charakteristik mouky a vybavit vlastní provozní laboratoø potøebnou mìøící technikou. Dùležitým procesem se stal nákup obilí i podle odrùd vhodných pro prùmysl trvanlivého peèiva a jejich míchání na zámel. K tomu všemu se pøidal tlak na zavedení a uplatòování standardù øízení kvality a bezpeènosti potravin. Firma byla nejdøíve certifikována podle norem ISO 9001 a èeského standardu HACCP. Od roku 2004 každoroènì provádìla inspekèní audity systému AIB (americká inspekce Hpekáren, kterou požadoval hlavní zákazník) a udržovala certifikáty ISO 9001 a HACCP. V roce 2009 byly tyto systémy nahrazeny certifikací dle ISO 22000 a v roce 2011 nejvyšším standardem FSSC 22000, který splòuje požadavky obchodních øetìzcù. Všechny vložené náklady, které spolu pøináší péèe o kvalitu a bezpeènost potravin, se ale zúroèují v konkurenceschopnosti na trhu. Sofistikované øízení a dokonalá technologie dávají pøedpoklady jejímu dalšímu úspìchu.

ML ÝN HERBER FIRMOU ROK U

Snižování svìtových cen obilovin, které zapoèalo zhruba na pøelomu listopadu a prosince, se zastavilo a v dùsledku zveøejnìných nových odhadù nastal opaèný trend. Pøesto ale v posledních 5 týdnech opìt klesají. Vývozní ceny pšenice klesly zhruba o 10%. V aktualizovaných bilanèních zprávách byly opìt sníženy odhady svìtové produkce pšenice na r. 2012/2013 na 654 (USDA)/656 (IGC) mil. tun. Spotøeba je odhadována na 673 (USDA)/678 (IGC) mil. tun, což je o 25 mil. tun ménì, než byla skuteènost v minulém marketingovém období. Naopak odhad svìtové produkce kukuøice byl zvýšen na 852 (USDA)/845 (IGC) mil. tun, její spotøeba má ale dosáhnout 868 (USDA)/865 (IGC) mil. tun. DG AGRI prezentovalo únorovou aktualizaci odhadu bilance obilovin pro EU 27 na r. 2012/13. Celková využitelné produkce je odhadována na 272,3 mil. t (pšenice 123,3 mil. t, jeèmen 53,9 mil. t, kukuøice 55,4 mil. t). Dovoz je odhadován ve výši 16,4 mil. t a spolu s poèáteèními zásobami ve výši 37,1 mil. t je celkové dostupné množství obilovin odhadováno na 325,7 mil. t (tj. meziroènì -11 mil. t). Celková spotøeba byla zvýšena na 269 mil. t (tj. meziroènì -2,3 mil. t), k navýšení došlo u prùmyslového využití kukuøice. Koneèné zásoby (k 30.6.2013) jsou odhadovány na 31,1 mil. (tj. meziroènì -5,9 mil. t). Ceny pšenice a kukuøice v EU jsou vyšší než svìtové, a pøesto opìt stoupají v souladu s vývojem ve svìtì. Vývoz pšenice z EU do tøetích zemí za 30 týdnù hospodáøského roku pokraèuje ve vyšším objemu než loni a je na nejvyšší úrovni za posledních 5 let. Za 35 týdnù dosáhl 13,0 mil. t. Dovoz pšenice je naopak jeden z nejnižších, dosahuje v 35 týdnu 2,9 mil. t. Ceny pšenice na evropských burzách zaznamenaly na konci ledna rovnìž pokles v prùmìru 7 %. Napøí-

klad Francie Rouen 240 €/t, Nìmecko Hamburg 252 €/t, Polsko Slaski 250,94 €/t. Naopak v Èeské republice cena pšenice stále stoupá. Ceny žita dále klesají. Nìmecko Hamburg 212 €/t, Polsko Slaski 178,43 €/t. U nás stagnuje v dùsledku vysokých cen krmného obilí. Další cenový vývoj lze odhadovat velmi tìžko, protože závisí na prùbìhu exportu z Evropy do tøetích zemí. Ten zatím pøevyšuje oèekávání, ale nižší svìtové ceny ho mohou snížit. To znamená, že by ceny do konce marketingového roku mohly dále klesat. Situace v Èeské republice zùstává pro mlynáøe velmi nepøíznivá. Ceny pšenice na vnitøním trhu se opìt zvýšily a v nìkterých pøípadech pøekraèují již hranici 6500 Kè/t, èemuž odpovídá cena volnì ložené mouky pekaøské speciál pøes 9000 Kè za tunu. Pøíèin je logicky nìkolik. Pokud jde o trh s obilím, tak jsou obavy z vnitøní pasivní bilance pšenice. I v tomto marketingovém roce pokraèuje relativnì vysokým tempem vývoz. Do konce roku bylo již vyvezeno 570 849,7 tun pšenice. Dále zde panuje silná nedùvìra k odhadùm poèáteèních zásob z minulého marketingového roku, kde se uvádí 1 milion

118 tis. tun. Napjatou tržní situaci mùže zmírnit pøipravené uvolnìní 100 tis. tun krmných obilovin ze státních hmotných rezerv, ale pøíjemci jsou pøísnì vymezeni, a proto se dopad tohoto uvolnìní mùže projevit pouze minimálnì. Velmi nepøíznivá je také situace na trhu s pekaøskými výrobky a tìstovinami. Maloobchodní ceny se nedaøí zvyšovat. Silný konkurenèní boj mezi pekárenskými podniky ale neumožòuje zmìnu. Praxe podrážení cen likviduje pekárny, ale souèasnì i mlýny, které je zásobují. Je to boj o pøežití. Není normální, že nákupní ceny pšenice v nìkterých pøípadech pøekraèují ceny na burzách Matif nebo Hamburg. Není normální, že pøi rùstu cen pšenice klesají ceny peèiva. A není normální, že èím více mlýn semele, tím vyšší má ztráty v hospodaøení. Nástroje regulace nejsou k dispozici, a proto se s tìmito obtížemi musíme vyrovnat sami. Tato informace a údaje z tabulek by mìly pøesvìdèit odpovìdné osoby, že ztracené peníze se již nikdy nevrátí, a je tedy tøeba jednat o cenách na stranì nákupu i prodeje. Kdo si myslí, že se vrátí nižší ceny pšenice, a že budeme schopni vyrovnat ztráty, se mýlí. Naopak všechny dlouhodobé prognózy ukazují v budoucích letech stálý rùst spotøeby pšenice a stále napjatou svìtovou bilanci a také rùst cenové úrovnì. Je to uvedeno v tabulce „Projekce produkce, spotøeby a cen pšenice 2012-22“. Jediná cesta jak z toho ven, je zvýšení cen finálních výrobkù.

Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago – ze pohotové zboží (Kè/t) v roce 2012/13 24.6.

1.7.

29.7. 12.8. 26.8. 30.9. 14.10. 28.10. 11.11. 25.11. 9.12. 16.12. 6.1.

13.1. 20.1. 27.1.

3.2.

10.2.

Pšenice

5 406 5 803 6 944 7 171 6 929 6703 6829 6789 7220 6873 6756 6307 6120 5745 6156 5970 6012

5888

Kukuøice

5 139 5 823 6 985 7 192 6 849 6007 6349 6153 6440 6971 6385 6018 5808 5958 5964 5856 5936

5756

Ceny na burzách Brno a Praha – pohotové zboží 1.6.

29.6.

27.7.

16.8.

4.9.

18.9.

14.10.

27.11.

11.12.

8.1.

22.1.

5.2.

Pšenice potravináøská

5 070

5 257

5 557

5 760

5 809

5 814

5 880

6300

6215

6148

6231

6400

Pšenice krmná

4 925

4 915

5 352

5 293

5 406

5 457

5 437

6100

6042

6004

5993

6100

Žito potravináøské

5 522

6 161

5 468

5 492

5 527

5 368

5 211

5450

5343

5377

5396

5450

Kukuøice

4 950

5 073

5 286

—

5 558

5 576

5 605

5950

5720

5789

5825

5900

2

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Prùmìrné ceny obilovin 2012/13 (Kè/t SZIF) Týden

15.

25

35

37

38

42

43.

47.

48.

49.

52.

1.13

2.13

3.13

4.13

6.13

Pšenice potravináøská 4 514 5 113 5 756 5 635 5 910 5 891 5874

5956

6011

6252

5995

6062

6245

6247

6000

6334

Pšenice krmná

4 376 4 715 5 059 5 347 5 163 5 417 5152

5776

6040

5874

—

—

—

5865

6105

—

Žito

5 884 5 961 5 454 4 962 5 293 5 354 5420

5352

—

5398

—

5337

5401

4986

5443

5551

Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží Zemì mìsto

26.1.

29.3.

24.5.

28.6.

26.7.

30.8.

27.9.

25.10.

29.11.

20.12.

10.1.

24.1.

Francie Rouen

203,58

210,94

212,80

222,00

257,00

263,93

259,86

260,79

—

256,66

248,58

256,58

Belgie Antverpy

209,00

218,00

227,00

232,00

279,00

267,00

264,00

277,00

273,00

269,00

268,00

Nìmecko Hamburg

—

223,00

225,00

229,00

265,00

265,00

266,00

267,00

280,50

272,00

258,50

266,00

Maïarsko Transdanubia

—

186,00

197,30

—

210,98

229,23

230,81

—

246,21

202,84

Polsko Slaski

181,19

186,71

218,59

210,55

228,32

225,17

229,09

232,46

240,99

252,06

Rakousko Vídeò

183,50

187,50

212,00

—

—

—

—

259,50

—

—

Èeská republika Brno

170,00

187,80

198,82

198,24

218,60

—

237,30

233,10

242,90

244,10

Slovensko

169,39

—

207,90

—

208,69

215,73

213,36

225,96

—

—

Nìmecko Hamburg

220,00

244,00

212,00

212,00

—

229,00

223,00

228,00

240,00

236,00

Polsko Slaski

209,95

202,97

—

191,15

—

179,48

161,81

176,97

173,05

—

Èeská republika Brno

207,52

216,46

216,55

212,55

214,43

219,10

203,90

209,17

211,61

Slovensko

203,95

—

189,90

—

232,75

—

—

—

—

Pšenice potravináøská

233,53 259,64

259,64

244,35

254,00 —

Žito potravináøské

212,10

228,00

230,00 178,65

211,61

220,00 —

Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) 4.11.

11.11. 18.11. 25.11.

2.12.

9.12.

16.12. 23.12. 30.12.

6.1.

13.1.

20.1.

27.1.

3.2.

10.2.

Leden 2013

6 749 7 022 6 858 6 855 6 810

6779

6574

6418

6311

—

—

—

Bøezen 2013

6 724 6 984 6 807 6 805 6 772

6772

6543

6393

6274

6147

6260

6348

6331

6375

6270

Kvìten 2013

6 705 6 952 6 781 6 773 6 747

6747

6530

6374

6255

6103

6183

6290

6267

6305

6161

—

—

5768

5690

5548

5563

5740

5685

5702

5568

Pšenice

Srpen 2013

—

—

—

—

—

Kukuøice Leden 2013

6 348 6 553 6 431 6 449 6 393

6407

6265

6052

6066

—

—

—

Bøezen 2013

6 360 6 559 6 425 6 455 6 406

6451

6297

6090

6041

5952

6056

6181

6069

6048

5836

Kvìten 2013

6 398 6 629 6 488 6 481 6 456

6463

6347

6147

6092

5989

6056

6200

6075

6055

5855

—

—

6191

6142

6034

6094

6213

6094

6087

5906

Srpen 2013

—

—

—

—

—

Øepka Únor 2013

12 036 12 129 11 831 12 046 12 047 12025 11898 11480 11480 11291 11548 11876

Kvìten 2013

12 023 12 079 11 786 11 887 11 934 11918 11759 11373 11361 11253 11331 11633 11690 11000 12010

Srpen 2013

11 239 11 280 11 067 11 150 11 131 11180 11065 10768 10714 10723 10653 10993 10985 10987 11156

Listopad 2013

10960 10948 11034

MLYNÁØSKÉ NOVINY

3

Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2012/2013 30.9. 7.10. 14.10.21.10.28.10. 4.11. 11.11.18.11.25.11. 2.12. 9.12. 16.12.23.12.30.12. 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 3.2. 10.2. Pšenice Prosinec 2012

6405 6035 6055 6102 6120 6237 6514 6167 6115 6036 6178

Bøezen 2013

6474 6114 6144 6180 6225 6338 6624 6282 6215 6170 6244 5769 5550 5456 5351 5346 5593 5424 5280 5244

Kvìten 2013

6432 6120 6168 6201 6272 6388 6673 6330 6263 6231 6268 5855 5620 5525 5418 5398 5652 5481 5337 5287

Èervenec 2013

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

5903 5666 5571 5465 5433 5686 5507 5372 5288

Kukuøice Prosinec 2012

5750 5642 5700 5706 5601 5716 5816 5732 5762 5727 5667

Bøezen 2013

5775 5645 5700 5691 5616 5739 5843 5764 5795 5762 5683 5457 5271 5211 5219 5378 5509 5394 5443 5268

Kvìten 2013

5752 5608 5659 5647 5596 5716 5816 5729 5772 5758 5653 5548 5290 5230 5222 5366 5523 5399 5455 5265

Èervenec 2013

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

5571 5271 5215 5176 5303 5464 5334 5389 5194

Projekce produkce, spotøeby a cen pšenice 2012-22 12/13

13/14

14/15

15/16

16/17

17/18

18/19

19/20

20/21

21/22

Produkce

mil. t

702,6

706,1

709,4

716,9

719,2

730,2

736,8

747,5

756,3

760,9

Spotøeba

mil. t

694,0

700,2

709,1

716,9

721,7

729,8

736,7

744,4

752,2

758,6

Potraviny

mil. t

475,5

477,6

481,9

485,1

487,9

491,7

495,2

498,8

502,5

505,9

Krmiva

mil. t

137,2

138,8

141,5

144,3

144,5

146,7

148,0

150,5

152,8

154,3

Cena

USD/t

248,6

250,8

250,4

250,3

259,7

264,5

272,5

275,7

276,9

279,3

Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v roce 2012 v Kè/kg 2012 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Pšenice potravináøská

CZV

4,06

4,17

4,34

4,53

4,79

5,01

5,16

5,37

5,65

5,77

5,83

5,93

Pšenièná mouka hladká 00 extra

CPV

8,31

8,15

8,05

7,92

7,91

8,25

8,26

8,11

8,27

8,65

8,92

9,27

Pšenièná mouka hladká

SC

11,56

11,33

11,33

10,53

10,63

10,55

10,56

11,26

11,75

12,60

12,85

12,82

Peèivo pšenièné bílé

SC

45,50

45,55

46,07

44,06

43,15

43,12

42,89

41,80

41,85

41,84

45,99

44,11

Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u žita v roce 2012 v Kè/kg 2012 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Žito

CZV

4,680

4,943

5,085

5,011

5,099

5,005

5,000

5,358

5,16

5,30

5,38

5,38

Žitná mouka chlebová

CPV

8,296

8,295

8,319

8,297

8,337

8,359

8,330

8,367

8,400

8,386

8,48

8,40

Chléb konzumní kmínový

CPV

17,98

17,73

17,44

17,42

17,40

17,37

17,44

17,39

17,40

17,49

17,37

17,77

Chléb konzumní kmínový

SC

22,78

22,75

23,34

23,30

22,72

22,76

22,51

22,68

22,73

22,75

22,76

23,19

Pramen: ÈSÚ CZV = ceny zemìdìlských výrobcù CPV = ceny prùmyslových výrobcù SC = spotøebitelské ceny Do prùmìrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny V 7. týdnu 2013 je SC Pšenièné bílé peèivo ve výši 44,04 Kè/kg

4

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Investice Agrofertu v Nìmecku

Skupina Agrofert Holding koupí od italské potravináøské spoleènosti Barilla nìmecký øetìzec pekáren Lieken AG. Jde o nejvìtší pekárenskou spoleènost v Nìmecku. Zamìstnává 4700 pracovníkù a tržby v roce 2011 èinily 756 milionù eur (19,3 miliardy korun). Agrofert již vlastní v Nìmecku nejvìtšího výrobce dusíkatých hnojiv SKW Piesteritz a spoleènost Agrofert Deutschland obchodující se zemìdìlskými a chemickými komoditami. Roèní tržby tìchto firem dosahují 1 miliardu eur a zamìstnávají 1 tisíc pracovníkù. Generální øeditel spoleènosri PENAM Jaroslav Kurèík uvedl, že strategie Agrofertu na èeském a slovenském pekárenském trhu se nemìní. Chce se stát jednièkou, a pokud se jí nepodaøí ovládnout United Bakereis, postaví poblíž Bratislavy velkou pekárnu.

Nìmecké mlýny dostaly pokutu Spolkový kartelový úøad Nìmecka uzavøel 19. února 2013 kartelové øízení proti spoleènostem v mlynáøství a uložil pokuty v celkové výši 41.000.000 Euro pro 22 spoleèností sdružených v mlýnském spoleèenství Verband Deutcher Mühlene V za jejich úèast v protiprávních dohodách v prodeji mouky. První pokuta ve výši 24 000 000 Euro již byla uložena ve stejném øízení v øíjnu 2011. V únoru 2008 Spolkový kartelový úøad obdržel informaci z trhu o cenových dohodách mezi mlýnskými spoleènostmi. Následnì nìkolik spoleèností podalo žádost o shovívavost a nabídly svou spolupráci pøi objasòování skutkového stavu.

Od roku 2001 se reprezentanti mlýnských spoleèností pravidelnì domlouvali o cenách, rozdìlení zákazníkù a zásobovacích objemech mouk. Tyto dohody byly uplatòovány u všech forem distribuce mouky, tj. pro prùmyslové zákazníky (jako jsou napø. velcí pekárenští výrobci a pekaøské øetìzce), øemeslné pekárny, ale i pro pøímý prodej mouky v drobném spotøebitelském balení (max. 1kg hmotnosti) pro potravináøské maloobchody. S øízením zahájeným v roce 2008 Spolkový kartelový úøad Nìmecka odkrýval tento systém stanovení cen, rozdìlení zákazníkù a dohod o rozdìlení trhu v mlynáøství, což bylo praktikováno po mnoho let. Kromì toho mlýnské spoleènosti koordinovanì plánovaly uzavírání vytypovaných mlýnù, pøípadnì znovuotevírání již uzavøených mlýnù. Kromì VK Mühlen AG, kterému byla uložena pokuta v øíjnu 2011, byly do tìchto kartelových dohod zapojeny následující mlýnské spoleènosti: Werhahn Mühlen GmbH KG, Georg Plange GmbH KG, Mühle RüningenGmbH, Pfälzische Mühlenwerke GmbH, Grain Millers GmbH, Bremer RolandmühleERling GmbH, Mills United Hovestadt GmbH, Münstermann GnbH, Heyl GmbH, Saalemühle Alsleben GmbH, Flechtorfer Mühle Walter Thönebe GmbH, Gebr. Engelke Grosse Mühle Hasebe-Hildesheim GmbH, Magdeburger MühlenwerkeMüllrose GmbH, Hedwigsburger Okemühle GmbH, Thüringer Mühlenwerke GmbH, Oderland Mühlenwerke Müllrose GmbH,

Albert Mühlschlegel GmbH, Fridrich Wilhelm Borgstedt Milser Mühle GmbH, Südhannoversche Mühlenwerke Engelke GmbH, Friessinger Mühle GmbH, Bliesmühle GmbH, Karl Binderwald Kupfermühle GmbH, Cramer Mühle KG, Heinrich Thylman GmbH, Rheintal Mühlen GmbH a Heiss Mühle GmbH. Zástupci Svazu nìmeckých mlýnù se rovnìž úèastnili kartelových jednání a pomáhali se zástupci jednotlivých mlýnských spoleèností organizovat setkání o kartelových dohodách a koordinaci dohod. Pokuty uložené jednotlivým spoleènostem jsou vypoèteny v závislosti na závažnosti a dobì pùsobení v kartelu. Kromì toho byla vìnována zvláštní pozornost v konkrétních pøípadech také hospodáøské životaschopnosti zúèastnìných mlýnských spoleèností, a to vzhledem k tomu, že francouzské a nizozemské orgány pro hospodáøskou soutìž již uložily velké pokuty pro nìkteré nìmecké mlýny vzhledem k jejich zapojení v jiných dohodách v tìchto zemích. Øízení bylo proto v Nìmecku provedeno v úzké spolupráci s orgány pro hospodáøskou soutìž obou sousedních zemí. Pøi stanovení výše pokut vzal Spolkový kartelový úøad v úvahu, že kromì VK Mühle AG také mlýnské spoleènosti skupiny Werkam a Grain Mühlers znaènì spolupracovaly se Spolkovým kartelovým úøadem pøi objasòování obvinìní. Pøevzato z World Grain.com Zpracoval Ing. VÍTEK

Stanovisko pøedstavenstva Svazu prùmyslových mlýnù Stanovisko k udìlené pokutì nìmeckým mlýnùm a k porušování zásad hospodáøské soutìže je nemìnné. Svaz odmítá, aby se podobné praktiky užívaly v Èeské republice. V návaznosti na události v Nìmecku, ve Francii a v Nizozemsku pøedstavenstvo našeho svazu z opatrnosti na èas nesvolávalo pravidelná setkávání pøedstavitelù mlýnských podnikù v prùbìhu kalendáøního roku. Citlivou problematiku porušování zákona o hospodáøské soutìži zaøadilo do programu valné hromady svazu v roce 2010. To ale neznamená, že svaz nebude zpracovávat analýzy trhu s obilím a moukou. Je rovnìž povinen zabývat se rentabilitou oboru a sledovat vývoj nákladových položek. Tyto analýzy jsou však neadresné, pracují s prùmìrnými hodnotami a rovnìž využívají informací ze státní statistiky. Svaz také svým èlenùm v obchodní politice nic nenaøizuje, ale nezøíká se práva obecných doporuèení. Všechna setkávání pøedstavitelù mlýnských podnikù mají jasný program, který není v rozporu se zákony ÈR a EU. Je jisté, že kauza nìmeckých mlýnù negativnì ovlivòuje vývoj mlynáøského oboru v celé Evropì. Její dopady se odráží v cenové oblasti a doslova drtí mlýnské podniky. Bylo by vhodné, aby všechny orgány, které se v EU zabývají problematikou hospodáøské soutìže, analyzovaly také pøíèiny, proè se tak stalo. Proè se mlýnské subjekty musely domlouvat. Pøíèinou jsou jednoznaènì velké a èasté výkyvy cen obilovin a praktiky obchodních øetìzcù vùèi svým dodavatelùm. To vyvolává dlouhodobì finanèní kolaps mlýnských podnikù. Pøedstavitelé nìkterých mlýnských podnikù u nás vyèítají pøedstavenstvu Svazu prùmyslových mlýnù, že dostateènì neovlivòuje vývoj trhu. Ale jak je vidìt z nìmecké zkušenosti, tyto pøedstavy nejsou správné. Svaz mùže provádìt pouze to, co legislativa povoluje. A to také svaz dìlá. Zveøejòuje stanoviska a individuálnì poskytuje poradenství. Hlavní priority svazu jsou stále v platnosti a jejich cílem je prosperita èlenù. PAVEL FILIP

MLYNÁØSKÉ NOVINY

5

Nové a dá se øíci i pøekvapivé informace o firmì Bühler jsme se dozvìdìli na technickém semináøi organizovaném Svazem prùmyslových mlýnù na konci ledna. Cílem semináøe bylo pøedstavení novinek v mlýnské technologii, ale úvodní vystoupení se týkalo aktivit této firmy v Èeské republice. Není pochyb o tom, že firma Bühler je svìtovou jednièkou na trhu mlýnských technologií. Ještì pøed nìkolika lety se o prvenství dìlila s firmou Satake. Bühler byl sice nejkvalitnìjší a nejpokrokovìjší, ale neovládal vìtšinu trhu. Podle nejnovìjších údajù Bühler ovládá již 66% trhu mlýnských strojù a zaøízení. Stalo se tak pøedevším díky inovacím v technologiích, do kterých firma investuje každým rokem pro nás nepøedstavitelné prostøedky. Pøíjemnì pøekvapivé jsou informace o investicích u nás. Již nìkolik let firma vlastní strojírenský závod v Žamberku s 350 zamìstnanci, kde vyrábí souèásti strojù, a má zde být vytvoøeno i støedisko pro regionální servis. Kromì toho byla zøízena kanceláø v Jihlavì, ve které pracuje 15 softwarových inženýrù a má tu pracovat dalších 15 strojních inženýrù. K tomu všemu se vytváøí inženýrská kanceláø v Praze pro zpracovávání projektù do celého svìta. Poèty pracovníkù se budou zvyšovat postupnì až na cílových 60 zamìstnancù. Všude pracují èeští obèané a specialisté. Výrobní závod v Èechách dosahuje nejlepších výsledkù ze všech výrobních závodù koncernu. Bühler sází na vysokou odbornou úroveò našich inženýrù, na technické tradice i souèasný vývoj ekonomiky a celé spoleènosti v naší republice. Pøedstaven byl nový koncept provádìní servisu. Jeho cílem je schopnost dodat náhradní díly do 24 hodin, respektive s transportem do 48 hodin. Pøedmìtem mlýnského servisu je rýhování a úprava válcù provádìná výmìnnou formou, kontrola a inspekce technologie mlýna, jejíž souèástí je nastavení technologie do nejoptimálnìjších režimù, provádìní oprav a seøizování. Již dnes jsou tyto služby nìkterý-

6

MLYNÁØSKÉ NOVINY

mi èeskými mlýny využívány, ale dostupnost je ovlivnìna vzdáleností i kapacitou. V novém regionálním pojetí servisu se zvýší nejenom kapacita, ale pøedevším i dostupnost. Kontrola a inspekce mlýna provedená specialistou firmy Bühler pøináší v praxi znaèné efekty, ale nemùže nahradit vlastního „stárka“, který musí umìt reagovat dennì.

Požadavky na mlýnskou technologii Firma Bühler se zmiòuje o pìti pilíøích nebo pøedpokladech pro úspìšnou práci mlýna. Zaprvé jsou to optimalizované výrobní náklady, kde jsou dùležité úèinnosti technologie a spotøeby energie. Patøí sem také dispozièní øešení minimalizující požadavky na transportní zaøízení a obestavìný prostor. Rozsáhlé a staticky nároèné konstrukce výrobních objektù se sebou pøinášejí další náklady na jejich údržbu a péèi. V neposlední øadì jsou zde otázky kvality suroviny související s výnosy a požadavky na systémy preventivní údržby, aby nevznikaly výrobní prostoje. Zadruhé jsou to otázky spojené s bezpeèností produktu. Pøestože nás již tato problematika unavuje, a to pøedevším z dùvodu èasto ne-

Závod v Žamberku smyslných a neodborných požadavkù, je jisté, že i na mlýnské výrobky budou kladeny èím dál tím vyšší nároky na jejich hygienickou èistotu. Jde o celkový obsah mikroorganismù a plísní. Není tak docela pravdou, že se vše spálí pøi peèení nebo jiné tepelné úpravì. Mouka práší a tento prach rozšiøuje spory plísní a mùže kontaminovat výrobky tam, kde to ani neoèekáváme. Zatøetí je to zajišování efektivnosti výroby, kde je dominantní výtìžnost pøedních druhù mouky a také výroba produktù s vyšší pøidanou hodnotou. Zaètvrté se vyžaduje spolehlivost provozu, což souvisí s konstrukcí strojù a také s již zmínìnou preventivní údržbou. Zapáté se hovoøí o potøebì trvalého investování do technologie, aby se stále zdokonalovaly výrobní procesy na základì posledních vìdeckých poznatkù. Po dvou letech od podrobnìjšího seznámení našich pøedních odborníkù s technologií firmy Bühler na týdenním semináøi dnes tato firma ukázala další novinky. Pøedložen byl nový koncept èištìní pšenice pøed mlýnským zpracováním. Jsou zde nové konstrukce strojù, zdokonalený automatický systém øízení vlhkosti a úèinnìjší optický tøídiè. Za pozornost urèitì stojí i technologie povrchového opracování zrna. V procesech mlýnského zpracování nabízí firma technologii výroby „atrièní“ mouky, tedy mouky s upravenou vazností. V celkovém øešení projektù jsou pak navrženy nové systémy regulace vzduchu v prostøedí mlýna. Cílem je odstranìní rozdílù teplot a zabránìní kondenzace, a tím rùstu plísní. I to souvisí s hygienou provozu. Jsou navrženy i nové koncepce stavebních konstrukcí, kabelových instalací a vzduchotechniky.

Aspiraèní skøíò VEGY

Èištìní obilí má nový koncept Nejvìtší novinkou je vysokovýkonný tøídiè Vega. Stroj spojuje dvì funkce tøídìní, a to vzduchové a na sítech. Charakteristický je velmi úèinným vzduchovým tøídièem umístìným na vpádu, který rozdìluje produkt na dvì frakce. Odsávaným produktem jsou lehké neèistoty jako prach, plevy a scvrklá zrna. Øez tímto tøídièem, nebo lépe vyjádøeno aspiraèní skøíní s recyrkulací vzduchu, je uveden na obrázku. Dùležité jsou možnosti regulace výkonu i intenzity odsávání regulací otáèek ventilátoru pomocí frekvenèního 3 mìnièe. Spotøeba vzduchu je až 35 m /h. Vysévací modul je tvoøen skøíní se zásuvkovým systémem sít o vysévací ploše 2 až 28m , které se èistí pomocí kulièek (hrubá síta) nebo kombinovaných oklepávaèù (písková síta). Skøíò má kruhový pohyb jako rovinný vysévaè. Podle požadované funkce stroje jsou produkty dìleny na dvì až ètyøi frakce. Stroj

VEGA

MLYNÁØSKÉ NOVINY

7

mùže být totiž zaøazen jako sítová èistièka se síty B a C, oddìlující hrubé a drobné pøímìsi a neèistoty. Nebo mùže být použit jako tøídiè, napøíklad na kalibraci zrna. Hrubými neèistotami jsou kukuøice, sojové boby a sluneènicová semena, drobnými neèistotami pak písek a semena plevelù. Volitelné tøídìní je na velká a malá zrna, pøípadnì na nìkolik velikostí. Také pohon má novou konstrukci, která umožòuje pøímý pøístup k hnací jednotce a jednoduchou výmìnu hnacího øemenu. Technologické schéma je podøízeno potøebì dalšího snížení škodlivých neèistot, a proto je kladen dùraz na optické tøídìní a úèinné povrchové opracování zrna. Nový stroj Vega je použit jak pro pøedèištìní, tak pro potravináøské èištìní. Za tento stroj jsou zaøazeny dvousítové odkaménkovaèe a optický tøídiè. Následuje kondicionování a po nìm intenzivní povrchové opracování spojené s dokonalým proèištìním pomocí vzduchu. Dále druhý stupeò vlhèení s krátkým odležením. Takto pøipravené zrno postupuje pøes magnet a váhu na první šrot mlýna. Optický tøídiè je oznaèován jako precizní, vychází z konceptu „Z“, ale k názvu je pøipojeno písmeno „A“. Pøedpokládá se, že bude mít všechny typy kamer, tedy pro svìtlé a tmavé odchylky, dále pro specifické defekty. Tmavými defekty se rozumí cizí pøedmìty a nežádoucí semena, námel a zbarvená zrna. Svìtlými defekty jsou sláma, svìtlý vousek, zrna s odhaleným endospermem, plesnivá a fuzáriová. Specifickými defekty jsou kaménky, sklo, plasty, nemocná zrna a další. To umožòují kamery INGAS. V Èeské republice již pracuje takový stroj na èištìní oøechù od skoøápek a také sušeného ovoce od nejrùznìjších neèistot. Je možné nastavit funkce až pro 30 materiálù s odlišnými povrchy. Dokáže odstranit i kaménky od 0,3 mm do 1 mm. Ale záleží na jejich specifické hmotnosti. Ejektor (systém na odstraòování odchylek) je upraven podle produktu. Normální je urèen pro obiloviny a široký pro vìtší semena nebo jiné produkty. Na obrázku jsou ukázány dvì varianty instalace optického tøídièe. Doporuèuje se varianta s kontrolním kanálem. Vytøídìný produkt je veden zpìt na samostatný kontrolní kanál, kde se z nìho tìží ještì použitelná zrna. Zájem mlynáøù o optické tøídìní umocòuje potøeba a zároveò schopnost tohoto stroje odstranit fuzáriová zrna. Pokud jde o pùlky zrna s odhaleným endospermem, tak jejich

8

MLYNÁØSKÉ NOVINY

vytøídìní je možné. V této souvislosti se doporuèuje zaøazení stroje až za povrchové opracování, aby se mohly vytøídit všechny zlomky, které v tomto procesu mohou vznikat. Inovován je také automatický systém øízení vlhkosti zrna pøed mletím. Nese oznaèení MYFD. Pro mìøení vlhkosti se využívá mikrovlnný systém. Zaøízení je kompletnì v nerezovém provedení, umožòuje použití horké vody a nepotøebuje tlakový vzduch. Pokud jde o odležování navlhèeného zrna, tak firma Bühler doporuèuje „pøedodležovací“ zásobník. Jeho obsah by mìl odpovídat pøibližnì hodinovému výkonu èistírny, to znamená jednu hodinu odležení. Potom zrno postupuje do klasického odležovacího zásobníku. Pøínosem tohoto systému je odstranìní problému s vypadáváním zrna pøi zahájení výroby, kdy je potøeba pustit nejdøíve suché obilí. Standardem se stává intenzivnìjší povrchové opracování zrna. Urèitì to souvisí s požadavky nìkterých zákazníkù na snížení celkového obsahu mikroorganismù v mlýnských výrobcích. Nabízí se tøi varianty. První je použití odíracího stroje nové koncepce. Tento stroj nám je již známý a jeho charakteristikou jsou litinové trny, které intenzivnìji odírají povrch zrna. Pøi této variantì se pohybuje spotøeba elektrické energie v rozmezí 0,5 až 1 kWh/t Druhou variantou je lehký peeling (loupání). Odstraòuje 0,2 až 0,5% hmotnostního podílu z povrchu zrna. Spotøebuje 2 až 5,5 kWh/t. Tøetí varianta má ještì vyšší intenzitu loupání. Odstraòuje 0,5 až 1,5% z povrchu zrna a logicky se zvyšuje i spotøeba elektrické energie na 7 až 9 kWh/t. Ze zrna se odstraòují povrchové vrstvy prakticky až na aleuronovou vrstvu. Tím se mùže zkrátit mlecí délka válcù a prakticky ušetøit jednu mlecí pasáž. Pøipomíná to technologii debranningu, kterou vyvíjela firma Prokop, ale je nutné poznamenat, že konstrukèní øešení loupacího stroje se liší.

Automatický systém øízení vlhkosti MYFD

Peeling t Detail funkce odíracího stroje

Vlevo dole zásuvková síta èistièky VEGA, vpravo dole skøíò s pohonem.

Mlýnské zpracování V oblasti mlýnského zpracování se rozšiøuje nabídka mlecích válcových stolic ANTARES, které jsou dodávány v délkách válcù 600, 800, 1000, 1250 a 1500 mm, a o prùmìrech válcù 250 a 300 mm. U tìchto stolic je možné sledování teploty válcù a teploty ložisek. Dodáván je nový typ pohonu podávacích váleèkù, protože se vymìnil jejich dodavatel. Pùvodní subdodavatel neøešil vady spojené s únikem oleje u pøedchozího typu. Na èištìní krupic

MLYNÁØSKÉ NOVINY

9

jsou nabízeny stroje typu POLARIS, které jsou charakteristické pøedevším novým hygienickým designem vèetnì lepených rámeèkù a kompletního zakrytí skøínì se síty. Inovovaný rovinný vysévaè SIRIUS má nerezový rám, tepelnou izolaci skøínì, polyuretanové rámy NOVAPUR a nerezové vkládací rámeèky. Souèasné provedení má také vyšší otáèky (280 ot/min.), které umožní zvýšit pøíèné zrychlení èástic a zvyšují úèinnost tøídících funkcí. Na kontrolních jednodílných vysévaèích byl zkonstruován nový pohon se závažím umístìným ve spodní èásti. Novinkou mlecích procesù je nabídka technologie výroby „ATRIÈN͓ mouky. Jde o mouku s mechanicky narušenými škrobovými zrny s cílem zvýšit vaznost vody. Tato mouka se ale pouze pøidává do bìžné mouky. Pekaøi mají zájem o zvýšení vaznosti, protože se tím zvyšuje výtìžnost jejich výrobkù, a dokonce zde existuje vliv na prodloužení doby spotøeby a èerstvosti pekaøských výrobkù. Pøi klasickém mlecím procesu rovnìž dochází k poškození škrobu. Více je to u technologií Bühler, kde se ve vìtší míøe používají hladké válce. Ménì je to u èeské technologie pøevažujícího mletí do krupic. Ale ATRIÈNÍ mouka je skuteènì o nìèem jiném. Ve své podstatì existují dvì varianty. Velmi energeticky nároèná je varianta s použitím kolíkových mlýnù. Firma Bühler používá mlecí válcovou stolici se samostatnou pasáží (C1A = naše 1L). Hrubé krupice procházejí speciálnì upravenou mlecí válcovou stolicí s hladkými válci, kde pùsobí vysoký tlak. Stolice je k tomu upravena. Vznikají vloèky (mouèné placièky), které se rozbíjejí na následujícím kolíkovém mlýnì a poté postupují na vysévací systém. Materiál je nutné chladit pomocí vzduchu. Výkon je 400 kg/h/1 m válcù. Poškození škrobu je 25% a vaznost této mouky je 88 – 90%. Bìžná pšenièná mouka svìtlá má vaznost mírnì pøes 60% a poškození škrobu je do 10%. Pøidáním ATRIÈNÍ mouky do bìžné mouky napøíklad v množství 10% se zvýší její vaznost, a pøitom se neporuší další dùležité vlastnosti lepku, které jsou ve zpracovatel-

10

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Polyuretanové rámy NOVAPUR a nerezové vkládací rámeèky ském procesu potøebné. ATRIÈNÍ mouku lze vyrábìt pøímo v prùbìhu hlavního mlecího procesu, nebo následnì z vybraných produktù umístìných v zásobníku. Po výrobì se tato mouka mùže dávkovat podle potøeby a požadavkù zákazníkù do šarží, které jsou pro nì urèeny.

Váhy a dávkovaèe Firna Bühler pøedstavila nový gravimetrický dávkovací šnek a provedla pøehled všech vah a dávkovaèù, který je uveden na schématickém obrázku. Podle konstrukce se logicky liší i jejich pøesnost. Pokud jde o nový gravimetrický dávkovací šnek, tak pracuje s pøesností 2%, a proto se používá spíše pro mìøení toku, napøíklad pøi plnìní pøepravníkù mouky. Potøeba použití zobrazených zaøízení stále stoupá. Souvisí to s požadavky na vnitøní sledovatelnost tokù produktù a také s výrobou mouky na míru a rùzných smìsí. Zpracoval PAVEL FILIP

Pekaøova škola Profimix Svijany Frma Profimix Svijany, která vznikla z pùvodního výrobního støediska Mlýna Perner Svijany, vybudovala a v bøeznu otevøe vzdìlávací støedisko pro praktickou i teoretickou výuku v oblasti pekaøských technologií a také technologií úprav uživatelských vlastností mlýnských výrobkù. Investice byla podpoøena dotací ze strukturálních fondù EU s èíslem projektu 5.2 SS 02/7430 a pøedstavuje hodnotu 5,5 milionu korun. Hlavními dodavateli technologií se staly spoleènosti Pekass s.r.o. (pekaøské technologie) a O.K. SERVIS BioPro s.r.o. (laboratorní technika). Pekaøská technologie je složena ze strojù o malém výkonu, ale umožòuje praktické ukázky a cvièení. Mezi laboratorní technikou nechybí ani jeden z nejmodernìjších reologických pøístrojù MixolabChopin. Tento pøístroj zde bude testován s cílem definovat rozdíly v namìøených hodnotách z dalších v praxi bìžnì používaných reologických pøístrojù. To má samo o sobì velký význam. Škola bude mít tøi vzdìlávací moduly: 1. Vliv jakosti hlavních složek na charakteristiky výrobkù. 2. Vztah mezi parametry tìsta a jakostí vstupních surovin. 3. Vztah mezi jakostí vstupních surovin a režimem pekaøského zpracování. Na své si zde mohou pøijít i mlynáøi. Nejenomže musí znát teorii a umìt regulovat uživatelské vlastnosti mouky, ale také znát pekaøskou technologii, aby mohli lépe identifikovat pøíèiny problémù kvality. Teoretické vzdìlávání bude vždy vhodnì kombinováno s praktickým tak, aby došlo k ovìøení pekaøským pokusem a objektivnímu hodnocení.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

11

Vodní mlýn u Veselých najdete v malebném koutku Radotínského potoka na kraji obce Choteè. První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1666. Pøedkové rodu Veselých si toto místo vybrali za svùj domov v roce 1776 a od té doby je tomu doposud. Souèasný pán domu Zdenìk Veselý je sedmou generací mlynáøské rodiny Veselých. Právì on se snaží udržovat provozuschopnou mlýnskou technologii a odhalovat taje i krásy mlynáøského øemesla široké veøejnosti. Ze mlýna je dnes malé muzeum a pozvání na jeho prohlídku pøijala i redakce Mlynáøských novin. Mlýn leží na èervené turistické znaèce ze Zbraslavi a Radotína do Radotínského údolí a Chotèe na tzv. Staré mlýnské cestì. Do mlýnské usedlosti také patøí vodní nádrž s náhonem a jezem, hospodáøské budovy s pøilehlými pozemky - asi 3ha polí, 1,5ha lesa

a obytná budova. Vlastní objekt mlýna je dvoupodlažní a postaven v barokním slohu. Jeho historická hodnota bezesporu nezpochybnitelná. Mlýnská technologii pochází z první poloviny 20.století, kdy rodina investovala do zásadní modernizace mlýna. Ta

pokraèovala i po II. svìtové válce. V roce 1942 bylo nahrazeno pùvodní vodní kolo na vrchní vodu malou vodní Francisovou turbínou. Ale pod vlivem nových pomìrù byl otec souèasného majitele donucen ukonèit mletí v roce 1951. Proto pan Zdenìk Veselý pracoval již v jiné profesi. Byl zamìstnán jako energetik v rùzných podnicích v Praze a okolí. Po roce 1989 se ale spolu s otcem snažili znovu rozjet mlýnskou výrobu. Zdenìk se vrací k mlynáøské profesi, absolvuje rekvalifikaèní kurz a ve mlýnì v Chotèi se v roce 1992 po ètyøiceti letech zaèala zase mlýt mouka pro peèení chleba a peèiva. Pøedpokladem byly znovu vložené investice na opravu stavby, pùvodní technologie a doplnìní nové technologie. Vybudováno bylo malé silo na obilí a pøíjmová linka. Ale brzy bylo jasné, že je k dispozici málo energie a že je výroba nerentabilní, a nemùže konkurovat velkým mlýnùm. Proto se mlýn v roce 1994 opìt zastavil. Pan Zdenìk Veselý se nevzdává. V roce 2009 mu pomohla iniciativa svazku obcí s projektem „Stará mlýnská cesta“. V rámci projektu byla vybudována pøednášková místnost. U všech mlýnù byly také umístìny informaèní tabule o jejich historii. Ve mlýnì u Veselých pøibyla pec na peèení chleba a doplnìna byla expozice o obilovinách a jejich významu ve výživì. Prohlídka funkèní technologie mlýna je ale nejatraktivnìjší a návštìv-

12

MLYNÁØSKÉ NOVINY

nost není zanedbatelná. Pøevažují školy, avšak èím dál tím více i turisté. Atraktivní jsou „Kurzy na peèení chleba“. Zaèínají v bøeznu a organizuje je obèanské sdružení Mlýnská chasa (www.mlynska-chasa.webnode.cz). Od roku 2009 se poøádá oslava Mlýnského dne. Stejné akce se poøádají i v Evropì. Zvolen byl termín 16. kvìtna (nebo nejbližší volný den k tomuto datu) na poèest svátku patrona èes-

kých mlynáøù sv. Jana Nepomuckého. Letos to vychází na sobotu 18.kvìtna od 10 do 17 hodin. Program bude bohatý. Chybìt nebude prohlídka mlýna a peèení chleba. K tomu se pøidá malý jarmark a malý kulturní program. Pùvodní technologie je od firmy „J. Kohout – Továrna pro stavbu mlýnù a strojù“. Tyto stroje byly instalovány postupnì v létech 1934 – 1949. Výjimku pøedstavuje pouze šrotovník (fa J.

Prokopa synové, Pardubice) ze 40. let minulého století. Ten byl doplnìn v roce 1992 a pochází ze mlýna v Malých Kyšicích u Unhoštì. Samozøejmì, že všechny stroje ve mlýnì prošly dùkladnou technickou prohlídkou. Dohled nad prohlídkou a technologickými opravami ve mlýnì, vèetnì zaèátku mletí, mìl pan Miloslav Vybral z Prahy. Šastný pan otec Veselý mu asistoval. Sekernické dokonèovací práce zajistil

MLYNÁØSKÉ NOVINY

13

truhláø pan Miroslav Dolejší z Chotèe. V èistírnì jsou aspirátor, koukolník a loupaèka. Mlýnskou èást tvoøí 3 mlecí válcové stolice, rovinný vysévaè a èistièka krupic, která je napojena na tlakový filtr s textilními hadicemi. Míchaèky mouky jsou klasicky døevìné. Nová je èást sklenìného spádového potrubí. Zajímavé jsou transmise a rùzná pøevodová ústrojí. Stroje jsou ale pohánìny elektromotory. Dùležitou souèástí mlýna je turbína na výrobu elektrické energie. Voda, která projde turbinou, se vrací zpìt do Radotínského potoka. Souèasná turbína prošla generální opravou v r. 2008. Jde o Francisovu turbinu s vodorovnou høídelí v betonové kašnì. Sestává se z jednoho obìžného kola

14

MLYNÁØSKÉ NOVINY

o vnìjším prùmìru 390mm s 9 zalitými lopatkami a rozvádìcího kola s pohyblivými regulaèními lopatkami. Užiteèný spád je 5,9 m. Za jednu vteøinu proteèe turbinou až 160 litrù vody. Jako generátor je osazen asynchronní motor 7,5kW s 960 ot/min (MEZ Mohelnice). Rozvádìcí kolo je ovládáno hydraulickým agregátem a vše øídí elektrická jednotka od fy ing. Josef Èižinský.

Radotínský potok a mlýny V polích mezi Pticemi a Úhonicemi lze najít nìkolik moèálù, z nichž vyvìrají pramínky. Ty pak po vzájemném spojení dají dohromady potùèek, jež je zrozením Radotínského potoka, který se za Úhonicemi stáèí k Drahelèicím, kde pøijímá potùèky s vodou od Rudné

a Drahelèic. Dále obtéká Hoøelici (èást Rudné) a míøí pøímo do Nuèic. Tady v minulosti pøibíral vodu, kterou vyèerpávali tìžaøi železné rudy ze zatopených místních rudných ložisek. Poklidnì pak plyne do Tachlovic, kde pøijímá potùèek od Dobøíèe. Pak dále uhání k Chýnicím. I zde se posilní o trochu vody z místního potùèku. Pod Chýnicemi se dostává do údolí, ve kterém postupnì protéká Chotèí, lukami a lesy mezi Oøechem, Zadní Kopaninou a Kosoøí. Tady, na rozhraní Choteèského a Radotínského údolí, se do Radotínského potoka vlévá Mlýnský potok, který pøivádí vody shora ze Zmrzlíka a Zadní Kopaniny. V posledním úseku své cesty pak protéká Cikánkou k Radotínu, kde u cementárny se posiluje o potùèek od Lochkova. Svoji pou konèí pod Kostelem sv. Petra a Pavla v Radotínì a vlévá se do Berounky. Na své cestì voda od pramene urazí 22 øíèních kilometrù a velká èást potoku se nachází v CHKO Èeský Kras. Na pøelomu 19./20. století voda potoka pohánìla 19 z celkového poètu 21mlýnù. Povìtšinì šlo o objekty, kde kromì mlýna, ve kterém nechybìl , se nacházelo ještì hospodáøské stavení. To proto, že k mlýnské nemovitosti zpravidla pøináležely sousední pozemky. A z jejich užitku byla živena hospodáøská zvíøata, posléze k užitku mnohdy poèetné mlynáøské rodiny. Nezastupitelná role na tìchto nemovitostech pøipadla manželkám mlynáøù. Kromì kuchynì, správy domácnosti a dìtí mìly na starosti i krmení zvíøat na dvoøe. V minulosti se nìkteré dostaly do situace, že muž-mlynáø napø. utrpìl úraz ve mlýnì, èi dlouhodobì

onemocnìl, nebo dokonce na dlouhý èas musel do války. Na mlýnech, kde nemìli stárka, mletí zajišovaly právì manželky mlynáøù, zpravidla s nejstarším synem. Pro první dva mlýny ještì potok nemìl dost vody, a proto se k jejich pohonu využívalo nejdøíve páry a pozdìji elektøiny. Na ostatních mlýnech voda – v suchých létech toužebnì oèekávaná – zprvu pohánìla mlýnská kola. Tam, kde to šlo, volili kolo na „horní vodu“, protože jeho úèinnost je vyšší. Rozhodující pro volbu tohokterého typu bylo jediné – mít spád. Vodní kola zaèala v 1. polovinì 20. století vytlaèovat turbiny. Nejinak tomu bylo i ve mlýnech na Radotínském potoce, pøedevším na støedním až dolním toku. Byly instalovány pøevážnì Francisovy turbiny s horizontální høídelí osazené v otevøené betonové kašnì. Poèet mlýnù v provozu na potoce zaèal ale pøibližnì od 1.svìtové války klesat. Dùvody byly rozlièné – konkurence, prùmyslový rozvoj ve všech dalších odvìtvích, øešení dìdictví, ale hlavnì politický vývoj. Velkým mezníkem pro ukonèení mletí v nìkterých mlýnech byla nìmecká okupace. Tehdy zùstali v provozu (oficiálnì) pouze ètyøi mlýny. Byl to mlýn Valnohùv v Nuèici, mlýn Veselých na Chotèi, mlýn Zadní Mašek na Zadní Kopaninì (v sousedství Cikánky) a mlýn Pøední Mašek v Lochkovì (areál dnešní cementárny - mlýn zboøen v r. 1958). I pøes pøísný zákaz nìkde mlýn pustili, napø. u Šarbochù na Cikánce (mlýn zboøen v r.1958 pøi výstavbì cementárny). V roce 1945 byl provoz na nìkterých mlýnech obnoven, ale po krátkém èase zase ukonèen - z rùzných dùvodù. Provoz na všech zbylých mlýnech na Radotínském potoce pak ukonèili politické zmìny na samém zaèátku padesátých let minulého století. S prùmyslovým rozvojem zmizely mlýny pøedevším na Cikánce a v Radotínì, a z tìch zbylých, by mohl každý vyprávìt o jiných tìžkostech. Vždy napø. udržovat mlýn s náhonem a k tomu pøilehlou usedlost v jakžtakž udržitelném stavu bylo velice nároèné. Urèitì také stojí za zmínku, že v souèasnosti, tj. na zaèátku 21. století jsou majiteli mlýnských nemovitostí na potoce pouze v pìti pøípadech rodiny posledních mlynáøù. Výlet podél Radotínského potoka po Staré mlýnské cestì, a už „po svých“, èi na kole, se zastavením i u tìch povìtšinì nìmých svìdkù, ale poøád stojí za to! (PF)

MLYNÁØSKÉ NOVINY

15

FUMIGAÈNÍ PØÍPRAVEK URAGAN D2 BIOCID PRO MLÝNY Vysoce úèinný s krátkou expozièní dobou Jednorázové užití Spolehlivý úèinek na skladištní i ostatní škùdce Prokazatelné výsledky Trvalé testování úèinnosti Schválen pro použití v Evropské unii

APLIKACE

PRODUKT

Fumigace mlýnù, prázdných skladù Profesionální aplikace specializovanými spoleènostmi Široce užíván v Èesku Rovnìž užíván v Nìmecku, Koreji, Francii, na Novém Zélandì

Tuzemský výrobce s tradicí i budoucností Úzká spolupráce výrobce s aplikaèními firmami (DDD firmy) Spolupráce výrobce s vìdeckou sférou Inovaèní proces výrobku

Vyrábí: Luèební závody Draslovka a.s. Kolín

VÝROBCE www.draslovka.cz

Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip. Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected] DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov. ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921