GEODÉZIE II. Obraz terénn. nní tvary. rodními silami nebo. ená z rovných, vypuklých a vhloubených dílčích d. je to souhrn terénn

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Výš Výškopis

Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví

Ing. Hana Staňková, Ph.D. Ing. Miroslav Novosad

GEODÉZIE II

Obraz teré terénní nního relié reliéfu na mapě mapě; je to soubor vrstevnic, výš výš kových bodů bodů s jejich výš výškovými kótami, výš výš kopisných znač značek, popř popř. další další prostorově prostorově působí sobící způ způsob zná znázorně zornění relié reliéfu,

5. Podrobné Podrobné měřen ěřeníí výš výškopisu

např např. stí stínová nováním teré terénu Terminologický slovní slovník VÚ VÚGTK

1

2

Teré Terénní nní relié reliéf

Teré Terénní nní tvary

Zemský povrch vytvoř vytvořený př přírodní rodními silami nebo

Jednoduchá Jednoduchá, zpravidla malá malá část teré terénní nního

umě uměle bez objektů objektů a jevů jevů na ně něm, popř popř. pod

relié reliéfu slož složená ená z rovných, vypuklých a

ním a nad ní ním; je to souhrn teré terénní nních tvarů tvarů

vhloubených dí dílčích ploch (vyvýš (vyvýš enina, sní sníženina, kupa, hř hřbet, hř hřeben, kuž kužel, sedlo,

Terminologický slovní slovník VÚ VÚGTK

spoč spočinek, rokle, údolí dolí apod.) Terminologický slovní slovník VÚ VÚGTK

3

4

Teré Terénní nní tvary

Teré Terénní nní tvary Detail:

Uká Ukázka:

Sedlo

Spoč Spočinek

5

6

Měřen ěřeníí výš výškopisu


 Zemský povrch se při měření výškopisu idealizuje, nahrazuje se topografickými plochami bez drobných místních nerovností, které jsou pro dané měřítko bezvýznamné.

 Sklon svahu A. rovnoměrný B. přibývající C. ubývající

 Poznání geomorfologických a morfografických základů ulehčuje zaměřování terénních tvarů a jejich zákres.  Terén (jednotlivé terénní tvary, sklon, členitost) se pozoruje a posuzuje vždy do kopce (proti svahu). V opačném směru (po svahu) se získají zkreslené informace.  Při pečlivém zobrazování je důležité znázornění tvaru přechodu svahu.

Správný zákres v případech B a C nelze (snadno) získat interpolací, nutno zachytit zaměřením potřebného počtu bodů. 7


8


 Úžlabina vs. údolní zářez

Výškopisný měřický náčrt: Důlež ležitý pro sprá správné vné zakreslení zakreslení výš výškopisu Kopie polohopisné polohopisného ná náčrtu, zvě zvětšený daný polohopisný podklad nebo volně volně kreslený pokud mož možno v př přibliž ibližném měř měříítku Obsahuje zaměř ené é body a tzv. teré zaměřen terénní nní kostru - síť hřbetnic, údolnic, tvarových čar, horizontá horizontál, spá spádnic, teré ch prvků terénní nních hran, př příp. další dalších prvků dle slož složitosti teré terénu

Stejné výšky (zaměřené body) i průběh dna údolí, ale jiný přechod svahů => poloha a výška nejsou jednoznačné => potřeba uchování dalších informací

Vhodné eníím Vhodné prové provést zá zákres př před vlastní vlastním měř měřen 9


10


Čáry terénní kostry:

Jen body (výškové kóty):

spá spádnice - čára probí probíhají hající ve smě směru nejvě největšího šího sklonu teré terénní nního relié reliéfu; probí probíhá kolmo k vrstevnicí vrstevnicím hřbetnice - čára styku dvou př přilehlých svahů svahů téhož hož hřbetu; spojuje relativně relativně nejvyšší nejvyšší body teré terénní nního tvaru a proto je rozvodnicí rozvodnicí; má má ze vš všech spá spádnic na ploš ploše hř hřbetu nejmenší nejmenší sklon údolnice - čára sledují sledující místa nejvě největšího šího vhloubení vhloubení údolní dolního teré terénní nního tvaru; má má ze vš všech spá spádnic tohoto teré terénní nního tvaru nejmenší nejmenší sklon horizontá horizontála – mna bodů bodů o stejné stejné výš výšce (tvar př přechodu) 11

12



Terénní kostra:

Vrstevnice:

Interpolací výšek na spojnicích mezi zaměřenými body (ve směru spádu) 13


14


Interpolace výšek:

Grafická interpolace výšek:

lineární – terén podél spojnice měřených bodů považujeme za přímku morfologická – spojnice je křivka s plynulou změnou křivosti grafická

– měřítko + pravítka

– pomocné mřížky (mechanická) početní

– matematické určení půdorysné vzdálenosti vrstevnic 15


16


Grafická interpolace výšek:

Početní interpolace výšek:

37,5 mm : 3,5 m 1,1 mm (délky) na 0,1 m (výšky)

Výška [m]

17

Délka [mm]

64,0

2,2

65,0

13,2

66,0

24,2

67,0

35,2 18



Volba bodů výškopisu:

Hustota:

Hustota – dle výstupního měřítka, tvaru a složitosti terénu

Vlevo zaměřeny i body bezvýznamné pro průběh terénu, pouze snižují přehlednost a zvyšují pracnost zaměření

Výškově zaměřované podrobné body jsou voleny na polohopisných čarách a také v místech, kde je určení výškové kóty terénu nutné pro konstrukci vrstevnic. Podrobné výškové body na silnici a na přilehlých svazích i příkopech se volí ve směru příčných profilů a to především v lomech nivelety vozovky. Vždy je třeba vyšetřit a zaměřit začátek svahu či příkopu apod. 19

20


Metody měř eníí výš měřen výškopisu

Volba bodů:

Volba metody: požadavek na přesnost výškopisu typ terénu =>

rozsah území (např. pro malé lokality se zpravidla fotogrammetrie nepoužívá…) využitelnost polohopisného podkladu apod.

21


22


Metody:

Plošná nivelace:

Geodetické  Plošná nivelace  Tachymetrie (nitková/diagramová)  Tachymetrie s využitím elektronického tachymetru  (Metody GNSS)

Doplnění výšek do polohopisu Nutný dostatečně podrobný polohopisný podklad viz předchozí přednáška

Fotogrammetrie

23

24



Tachymetrie:

Tachymetrie:

Pro současné měření polohopisu a výškopisu nebo pro samostatné doměření výškopisu do polohopisného podkladu

Před ukončením měření na stanovisku se doporučuje zkontrolovat výchozí orientaci

Jako stanoviska se volí nejčastěji body polygonových pořadů, výšky stanovisek se určí nivelací, trigonometricky, příp. tachymetricky podle požadavků na přesnost výšek

Je vhodné během (i na konci) měření kontrolovat orientaci na zvolený jednoznačný cíl (věž, hromosvod atd.) Jako kontrola na novém stanovisku je dobré zaměřit alespoň jeden bod zaměřený z předchozího stanoviska

Jako pomocné stanovisko lze využít již zaměřených jednoznačných podrobných bodů (např. mezník) K orientaci osnovy směrů na stanovisku se použijí záměry na sousední stanoviska, příp. spojovací body u blokové tachymetrie 25

26



Tachymetrie - nitková:

Tachymetrie - nitková: Zápisník

27


28




Volba cílení umožňuje zjednodušení měření nebo výpočtu

Volba cílení – na výšku stroje

Neřešíme rozdíl výšky stroje a čtení střední rysky => ze záměry vypočtené převýšení je přímo hodnota převýšení mezi stanoviskem a určovaným bodem

29

30





Volba cílení – na konkrétní (stálou) hodnotu čtení na lati

Volba cílení – čtení při vodorovné záměře

Neřešíme přepočet na vodorovnou délku ani výpočet převýšení, od výšky horizontu přístroje odčítáme přímo hodnotu čtení střední rysky.

Cílíme na stále stejnou hodnotu => menší riziko cílení na jinou hodnotu při změně stanoviska Pro dané stanovisko je rozdíl výšky stroje a čtení na lati konstantní

31

32



Tachymetrie – diagramová (autoredukční):

Tachymetrie – diagramová (autoredukční):

Odčítáme přímo vodorovnou vzdálenost a převýšení

Jednodušší zápisník i výpočet

33

34



Tachymetrie s využitím elektronického tachymetru:

Bloková tachymetrie: Zaměřované území se rozdělí na pravidelné oblasti (bloky) Sousední bloky mají společné alespoň 2 body Stanoviska se neurčují předem, ale až během měření, není nutná přímá viditelnost mezi stanovisky

Od nitkové nitkové tachymetrie se tato metoda liší liší pouze přístrojovým vybavení vybavením a vyšší vyšší přesností esností měřených ěřených dé délek

Princip:

Mož eníí na vě Možno prová provádět zaměř zaměřen větší vzdá vzdálenosti Uklá Ukládání měřených ěřených dat v př přístroji nebo př připojené ipojeném záznamní znamníku

35

 Z jednoho stanoviska se zaměří tzv. spojovací body  Stejné body se zaměří i z druhého stanoviska  Souřadnice následujícího stanoviska se určí ze souřadnic spojovacích bodů protínáním z délek nebo jako volné stanovisko  Spojené bloky se transformují na identické body

36



Bloková tachymetrie:

GNSS metody: Prakticky jediná smysluplně použitelná GNSS-RTK Poloha i výška bodu během několika sekund Vlastní určení výšky v terénu je BEZ KONTROLY! Je vhodné ověřit měření na bodě o známé výšce

Transformace Podobnostní Helmertova 2 ID body 3 a více ID bodů

Moderní metoda, ale není „řešení pro všechno“, má svá omezení i nevýhody 37


38


Fotogrammetie: Samostatná kapitola…

Tády, tády, tády, ta… To je konec 

39

40

GEODÉZIE II. Obraz terénn. nní tvary. rodními silami nebo. ená z rovných, vypuklých a vhloubených dílčích d. je to souhrn terénn

Recommend Documents