Generel vodního hospodářství krajiny ČR – Nástroj pro vymezení aktuálních a očekávaných hrozeb pro agrární sektor“
Miroslav Trnka a kol. MENDELU Ivan Novotný a kol. VÚMOP Karel Drbal a Adam Vizina a kol. VÚV Miroslav Dumbrovský a kol. VÚT Zdeněk Žalud a kol. CzechGlobe František Pavlík a kol. SPÚ Jaroslav Rožnovský, ČHMÚ Pavel Růžek, VÚRV Václav Hlaváček a kol. AK ČR
CO JE AMBICÍ TÝMU GENEREL VHK: – PŘISPĚT ZAPOJENÍ zemědělce jako hospodáře v krajině ne „jen“ producenta; – KVANTIFIKOVAT rizika povodní a sucha pro produkční a regulační ekosystémové služby; – VYMEZIT zvláště ohrožené regiony pro prioritní opatření; – STANOVIT dopady na krajinu bez a s realizací ochranných a adaptačních opatření; – MODEL FUNKČNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO KRAJINU - spojit odborné instituce napříč rezorty a „sféry výzkumu“ a propojit je se státními úřady a praxí. – Generel je „cestou“ ale není „cílem“.
2
Reálné změny v krajině v uplynulých 55 letech v JMK
A odhad pro období 2021-2040 RCP 4.5
A JIŽ DNES POSTRÁDÁME V OHROŽENÝCH ÚZEMÍCH VÝRAZNÉ REZERVY
KDE JE NEBEZPEČÍ ŠKOD NEJVYŠŠÍ?
KDE JE NEBEZPEČÍ ŠKOD NEJVYŠŠÍ?
EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI – NEJVÍCE RIZIKOVÉ KÚ OBVYKLE NEPATŘÍ DO LFA
JAK POSTUPUJEME 1. Podrobné seznámení s podmínkami hospodaření, orientací a vizí podniku; 2. Definování hlavních limitujících faktorů např. půdní držba, dostupnost vláhy, dodavatelsko-odběratelské vztahy; 3. Zpracování prvního kroku komplexní analýzy obsahující zhodnocení: 1. Agroklimatických podmínek 2. Půdních podmínek 3. Limitů a příležitostí hospodaření 4. Identifikace hlavních rizik 4. Konzultace závěrů prvního analýzy v podniku a diskuse opatření které podnik je: 1. Schopen a ochoten provést na vlastní náklady; 2. Není schopen ale je ochoten je provést + hledání řešení 5. Příprava druhého kroku analýzy obsahující: 1. Variantní řešení ochrany před intenzivními srážkami a degradací/erozí půdy; 2. Návrhy změn pěstebních a agrotechnických postupů 3. Odhad přínosů/nákladů jednotlivých variant 6. Konzultace na místě – shoda na finálním návrhu 7. Příprava třetího kroku analýzy obsahujícího: 1. Vymezení postupných kroků k realizaci návrhu; 2. Podnět k SPÚ ke koordinaci řešení 3. Identifikace legislativních
DOKÁŽEME NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ? Bulhary: - Cca 800 ha s dominancí pšenice, sladovnického ječmene a pícnin - Významné plochy vinic a cukrové řepy - Mléčný skot - Pravidelně ohrožován suchem závlahy cca 50ha pro zajištění píce´- potenciál 250 ha
DOKÁŽEME NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ? TEPLOTA PŮDY – SRPEN (hloubka 50 cm)
DOKÁŽEME NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ? První návrhy vhodných organizačních a technických opatření, včetně identifikace ochoty a schopnosti podniků tyto změny zavést.
Dokážeme navrhnout PRO MĚNÍCÍ SE KLIMA?
vhodná
opatření?
PRŮMĚRNÁ TEPLOTA – DUBEN-ZÁŘÍ ROČNÍ ÚHRN SRÁŽEK
PRŮMĚRNÁ TEPLOTA – ROK TEPLOTA PŮDY – SRPEN (hloubka 50 cm)
VE SPOLUPRÁCI S REGIONÁLNÍMI PRACOVIŠTI ČHMÚ
–
DOKÁŽEME NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ? – PRO MĚNÍCÍ SE KLIMA?
INTENZITA SUCHA BULHARY 1961-2080 vs. ROK 2012 V
DOKÁŽEME NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ? – PRO MĚNÍCÍ SE KLIMA?
DOKÁŽEME NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ? – PRO MĚNÍCÍ SE KLIMA? ZÁSADNĚ SE ZMĚNÍ AGROKLIMATICKÉ PODMÍNKY!! To co dnes Generel řeší v nejvíce ohrožených regionech čeká i vyšší polohy!
+ 2 °C
16
KLÍČOVÉ OTÁZKY? – Jaká jsou hlavní rizika? = Generelem definovány pro ČR a pro vybrané farmy. – Kde je nebezpečí škod nejvyšší? = Dokončena multikriteriální analýza. – Dokážeme navrhnout vhodná opatření? = Ano, ale je nezbytné vyhodnotit efektivitu adaptací v reálném provozu. – Jaká jsou rizika pro příštích 15/30 let? = Jsme schopni je poměrně dobře odhadnout ale musíme je přesněji kvantifikovat. – Dokáží zemědělští hospodáři nutná opatření realizovat? = NE SAMI, NE BEZ MOTIVACE, NE BEZ ASISTENCE – Dokážeme zahrnout budoucí rizika do adaptace? NE V POTŘEBNÉM ROZSAHU - NUTNÉ NAJÍT VHODNÝ MODEL FINANCOVÁNÍ. – Role Generelu? • Propojení „izolovaných“ výsledků do koherentního celku • Základ pro KVANTITATIVNÍ A PROJEKČNĚ ZRALÉ výstupy • Potřebné podklady JE TŘEBA PRIORITNĚ VYTVOŘIT A FINANCOVAT.
