Gymnázium, Brno, Elgartova 3
GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Téma: EURASIE
Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční doprava ČR Datum: 24.4.2014 Cílová skupina:
Student gymnázia
Vzdělávací obor:
Geografie
Anotace: Prezentace si klade za cíl seznámit studenty s železniční dopravou Česka, pochopit její vývoj, význam i strukturu a prohloubit znalosti doprav. systémů, jakož i regionální geografie.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ČR ● na počátku byla „koněspřežka“ ▪
trať: České Budějovice – Linz
▪
otevřena: 1828
▪
délka: 129 km
▪
přes pohoří Šumava
▪
spojení řek Vltava – Dunaj
▪
hl. cíl: přeprava soli do Čech
▪
stavitel: Franz Anton Gerstner
● následovala parní trakce ▪
trať: Wien – Brno
▪
první železniční trať na území ČR s parní trakcí
▪
otevřena: 7.7.1839 (úsek Wien – Břeclav již 6.6.1839)
▪
délka: 142 km ( z toho na Moravě 64 km)
▪
odbočka z tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda
▪
umožnila další rozvoj moravské metropole
▪
měla vliv na zahájení bourání brněnských hradeb
▪
ve Vranovicích 1. železniční nehoda na území ČR
▪
stavitel: Carl von Ghega
● elektrická vozba ▪
trať: Tábor - Bechyně
▪
první elektrizovaná trať na území ČR
▪
otevřena: 22.6.1903
▪
délka: 24 km
▪
původně trasována: Vodňany – Kutná Hora
▪
umožnila další rozvoj oblasti Táborska
▪
pro pohon vybudována elektrárna v Táboře
▪
dnes pojížděno dieselovou trakcí
▪
stavitel: František Křižík
do r. 1845 1846 - 55 1856 - 66 ● Ústí nad Labem ● Praha ● Bohumín ● Česká Třebová ● Přerov ● Brno ● Břeclav Vývoj želez. sítě ve stř. Evropě do r. 1866
PREUßEN (A)
SACHSEN (B)
1839 otevření úseku (A) Prusko (5)
(3) (1)
(B) Sasko (C) Bavorsko
(2)
BAYERN (C)
(1) Praha (4)
(2) Brno (3) Olomouc (4) Vídeň (v Rakousku) (5) Krakov (v Polsku - dnes) © Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Mapa železniční sítě ČR (platná k jízdnímu řádu 2007/2008)
(1)
Trakční soustava 15 kV AC pouze v úseku: Znojmo - Šatov – Retz (A) – Wien (A) Trakční soustava 1,5 kV DC pouze v úseku: Tábor – Bechyně (většinou již pojížděno dieselem)
(2)
Nejvýše položená želez. zastávka v ČR: KUBOVA HUŤ 995 m n.m. (u Vimperku) Nejníže položená želez. zastávka v ČR: DOLNÍ ŽLEB
130 m n.m. (u Děčína)
(3)
ŽELEZNICE ČR – ZÁKLADNÍ INFORMACE: ● celková délka tratí 9 597 km (2008) ● 2. nejhustější žel. síť na světě 12,2 km/100km 2 (2008) ● rozchody: ▪
normální 1435 mm (téměř všechny tratě ČR)
▪
úzký ▫
760 mm
tratě: Jindřichův Hradec – Nová Bystřice Jindřichův Hradec – Obrataň Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
● nejdelší tunel: Březenský (1 758 m dlouhý, otevřen 2007) ● nejvýše položená zastávka: Kubova Huť (995 m n.m.) ● nejníže položená zastávka: Dolní Žleb (130 m n.m.) ● ozubnicová železnice Tanvald – Harrachov (otevřeno 1902) (ozubnice dnes již nepoužívána, pojížděno adhezně) ● budování vysokorychlostních koridorů (v ČR celkem 4) ● rušení vedlejších tratí
Porovnáním uvedeného schématu se současnou mapou železniční sítě ČR zjisti české názvy zmíněných stanic: ● Ústí nad Labem SACHSEN
PREUßEN
● Česká Třebová ● Bohumín
BAYERN
●
Ostrava
●
Olomouc
●
Přerov
●
Plzeň
●
Brno
●
Břeclav
© Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
ÚKOLY: 1)
Vypiš významné zastávky na trati Břeclav - Přerov Hodonín, Rohatec, Morav. Písek, St. město u UH. Hradiště, Otrokovice, Hulín
2)
Jak se dostaneme z Brna do Vel. Meziříčí a zpět, aniž bychom použili tutéž trať ? Brno – Studenec – Vel. Meziříčí (tam) Vel. Meziříčí – Křižanov – Brno (zpět)
3)
Vypiš významné stanice na trati Brno – Praha, pokud pojedeme přes Č. Třebovou Svitavy, Č. Třebová, Ústí n/Orl., Choceň, Pardubice, Kolín
4)
Vypiš významné zastávky na trati Brno – Praha, pokud pojedeme přes Havl. Brod Tišnov, Křižanov, Ždár n/S., Havl. Brod, Kutná Hora, Kolín
5)
Jaký typ kolejového rozchodu se nachází na trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha ? Úzkorozchodný (760 mm)
6)
Vypiš významné zastávky na trati Brno - Olomouc Vyškov na Moravě, Nezamyslice, Prostějov
7)
Které tratě se setkávají v želez. uzlu Hulín ? Břeclav - Přerov Kojetín – Val. Meziříčí
8)
Vypiš jaké stanice propojují 2 spojnicové tratě na tazích: a) Břeclav – Přerov b) Brno – Vlárský průsmyk Bzenec – Morav. Písek St. město u Uh. Hradiště - Kunovice
9)
Jaký hraniční přechod použijeme při jízdě po trati z Č. Budějovic na J (směr Linz) ? Horní Dvořiště
10) Vypiš významné zastávky na peážní žel. trati Rybniště – Liberec Varnsdorf, Zittau (D), Hrádek nad Nisou, Chrastava
Zdroje: KRÝŽE, Pavel. [online]. [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Map_of_Czech_railways.gif?uselang=cs (1) KRÝŽE, Pavel. [online]. [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.szdc.cz/obrazky/mapy/pocty-tratovych-koleji.gif (2) KRÝŽE, Pavel. Železniční mapy ČR. [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html (3) TRÁVNÍČEK, R.:160 let železnice v Brně, In: Biologie – chemie – zeměpis, 8, č. 5. SPN, Praha 1999. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
