GARDENS AT THE WEIR: metodika projektu, případová studie

Sdruţení SPLAV, z.s. Skuhrov nad Bělou

ZAHRADY U SPLAVU/ GARDENS AT THE WEIR: metodika projektu, případová studie

Zahrada, zahradní terapie... „Stres je redukován a přichází uvolnění díky práci na zahradě, kterou zvládnu, má význam a povaţuji ji za příjemnou. Podněcuje k pohybu, který by nebyl prováděn bez podnětu zahradnického výkonu“. (Karn 2008) „Zahrada přináší příleţitost k odbourání napětí pomocí pohybu a přeměnu agresivních impulzů na smysluplnou činnost“. (Neuberger 1933) „Stále potřebuji mít pocit, ţe se o něco starám. Starat se o něco, co mi oplácí mou lásku, co dává, aniţ by očekávalo přijímání, co se mi chce zalíbit … a to kdykoliv! Něco, co mě nehodnotí, nikdy, jednoduše to, co mě akceptuje takového, jaký jsem. Chci se starat o něco, co nepodléhá minulosti, čemu je jedno, kdo jsem dneska, a kým budu zítra. O něco, čemu jde daleko více o to, aby dostalo stravu a vodu, neţ o to, jestli tady ještě pět šest let budu. Mělo by to být něco, co je rádo na mojí straně, čemu je jedno, kde ţiju, nebo, kde budu nucen ţít. Něco, co si vůbec nevzpomíná na včerejšek, ale sází pouze na to, dělat z dnešního dne to nejlepší svého ţivota a kromě toho také to nejlepší mého ţivota. Vsázím na rostliny!“ (Taylor, R., 2008) „Zahrada je terapie nejen proto, ţe můţeme obdivovat krásu květin a stromů, ale proto, ţe nám dává aktivitu.“

Předmětem projektu ´Zahrady u SPLAVu – Gardens at the Weir je implementace oboru Zahradní terapie jako formy pomoci znevýhodněným skupinám občanů a poskytnutí a nabídka společenského i pracovního uplatnění v komunitních farmářských zahradách. Tento sborník obsahuje inspirace, texty a další dokumenty o tom, jakými formami a metodami jsme se snaţili cíle projektu naplňovat. Za odbornost příspěvků odpovídají jejich autoři/autorky. Texty neprošly jazykovou korekturou.

Obsah Úvod A. Metodika zaloţení komunitní a farmářské zahrady – krok za krokem Krok jedna: stanovení vize Krok dva: inspirace Krok tři: analýza území Krok čtyři: stanovení cílové skupiny/cílových skupin Krok pět: zapojení partnerů Krok šest: získání účastníků projektu, vztahy s nimi Krok sedm: získání vhodného pozemku Krok osm: vlastní zaloţení zahrady Krok devět: provoz zahrady Krok deset: publicita Krok jedenáct: udrţitelnost B. Příklady z České republiky a ze zahraničí Domov pod hradem Ţampach: zahradní terapie v produkčním zahradnictví a arboretu Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno: zahradní terapie pro pacienty a jejich příbuzné Svobodný statek na soutoku a Camphill České Kopisty: farmaření s lidmi s postiţením Kompot: komunitou podporované farmaření Kokoza: komunitní zahrada na praţském sídlišti Sydenham Garden, Velká Británie: komunitní zahrada provozující zahradní terapii i farmaření Thrive, Velká Británie: slavná charitativní organizace provozující zahradní terapii Culpeper Community Garden, Velká Británie: zelená oáza uprostřed Londýna Field days Organic, Velká Británie: farmaření jako sociální sluţba Palo Alto, Španělsko: zahradní terapie přímo na pracovišti C. Případová studie Zahrady u SPLAVu 1. Cíl projektu: jaký je směr, kterým se budeme ubírat? 2. Sdruţení SPLAV: ţadatel se zkušenostmi 3. Témata projektu: rešerše hlavních oblastí 4. Analýza: je téma kompatibilní s potřebami území? 5. Cílové skupiny: komu chceme pomoci 6. Řešitelský tým: kdo zajistí realizaci 7. Zahraniční partneři: pomocníci se zkušenostmi 8. Struktura projektu: jednotlivé fáze, časový harmonogram 9. Realizace projektu: jak to všechno proběhlo 10. Závěr: bude projekt v nějaké formě pokračovat?

Úvod: Sdruţení SPLAV jsme zaloţili v roce 2004 jako občanské sdruţení lidí, které zajímá oblast Rychnovska, bydlí tady a pracují. Rychnovsko je region s mnoha přednostmi – pěknou přírodou Orlických hor a podhůří s mnoţstvím řek, luk a lesů, spoustou historických památek, malou nezaměstnaností díky velkým strojírenským podnikům, poměrně spokojenými občany v udrţovaných městech a obcích. Jsou tu ale i některé nedostatky – válečná minulost a vysídlená území, pohraniční poloha a vzdálenost od velkých center a dopravních tahů, malá variabilita a nerovnoměrné rozmístění pracovních příleţitostí. Chtěli jsme lidem tady a celému území nějak prospět, a tak jsme se přihlásili mezi tzv. místní akční skupiny, které mají moţnost získávat finanční prostředky z programu Evropské Unie LEADER a podporovat jimi finančně různé prospěšné záměry na území, pro které pracují. Od roku 2004 jsme tak postupně získali 49,9 mil. mil. Kč a podpořili jimi 149 projektů obcí, neziskových organizací, podnikatelů v zemědělství i v jiných oborech. Pomohli jsme tak opravit školy, kostely, zemědělské farmy, vybavili dětská hřiště, osázeli veřejná prostranství, nakoupili míče, hasičská auta, zemědělské stroje, ale pořád nám to bylo málo, protoţe jsme chtěli stavět, opravovat, školit, zaměstnávat také my sami. A tak jsme se pustili do vlastních projektů. Jak jsme se v průběhu let poučili, pro dobrý projekt je nezbytné několik věcí – nápad, zájem, tým, pečlivá práce, odbornost a trpělivost a samozřejmě peníze. Nápady nám nedělají problém. Zajímá nás všechno. Samozřejmě nás napadá hlavně to, co sami potřebujeme a máme rádi. Zajímavá práce, poznávání nového, čisté a udrţované prostředí. A tímhle směrem míří i naše projekty – vytváříme pracovní místa pro ţeny s dětmi, lidi před penzí a zdravotně postiţené a sami pracujeme s nimi, školíme a vzděláváme lidi v prakticky vyuţitelných oborech zahradník, zemědělec, průvodce turistů, setkáváme se s lidmi odjinud a sami se při tom učíme, udrţujeme a sázíme zeleň, stavíme naučné stezky, opravujeme památky, rozmísťujeme lavičky a koše všude tam, kde to pokládáme za přínosné. Vlastním zájmem musíme ale přilákat i zájem ostatních. Naším nejbliţším barometrem jsou členové našeho sdruţení. Je jich teď 52 a jsou to starostové obcí, učitelé, ředitelé, podnikatelé, všichni z Rychnovska. Pokud se jim přednesený nápad líbí, pustíme ho dál. Hledáme uţivatele a spolupracovníky. Kdo bude mít z našeho nápadu prospěch? A bude vůbec chtít ten prospěch přijmout? A vyuţije ho nějak? Oslovujeme a nabízíme, diskutujeme a upravujeme nápad. A bohuţel ne jen na začátku. Trocha rozčarování přichází vţdy i pak, v průběhu realizace. Ne kaţdá naše dobrá myšlenka je přijata a je skutečně dobrá, ne kaţdý náš předpoklad je naplněn a nabízená moţnost vyuţita. Uţ při přípravě projektu je patrné, kolik lidí na jeho uskutečnění bude potřeba. Máme stálý zkušený tým zaměstnanců – projektové a finanční specialisty, účetní. Víme, ţe uskutečnění záměru vyţaduje hodně práce a hlavně té administrativní. Ničemu se uţ nedivíme, plníme odevzdaně všechny podmínky a postupy, protoţe chceme dojít k cíli. Jsme ale odborníci jen na administrativu. I kdyţ naše vzdělání směřuje různými směry, léta činnosti v našem sdruţení nás vyškolila sice v desítkách oborů, ale jen do úrovně poučených laiků. A to pro projekty nestačí, hledáme odborníky psychology, učitele, tlumočníky, zahradníky, obchodníky, rybáře, výtvarníky, historiky, projektanty. Někdy je těţké vytvořit opravdu spolupracující tým a rozdělit práci na realizaci projektu tak, aby s tím všichni byli srozuměni. A uhlídat kvalitu a včasnost plnění úkolů, návaznost činností, předávání informací. Všechno kopírujeme, vícekrát zakládáme, ptáme se, ověřujeme. Naším nejvyšším šéfem je poskytovatel finančních prostředků, většinou některé ministerstvo nebo jeho platební agentura. Má být stejný dokument odeslán potřetí? Má

být číslice v dokumentu v neobvyklém formátu? Chybí nám tečka za větou? Je naše logika jiná, informace získané včera staré? Jsme jiní, divní, podezřelí? Vše napravíme, splníme, uděláme, stejně nám ţádné odvolání nedá za pravdu a my chceme náš projekt uskutečnit včas, dobře a získat na něj přislíbené peníze. Těmito všemi situacemi jsme prošli i při přípravě a realizaci projektu Zahrady u SPLAVu. Věděli jsme sami, jak úţasně uklidňujícím dojmem na nás působí zahradničení a jak nás péče o rostliny motivuje věnovat se jim víc a víc. Zvládáme ji všichni, mladí i starší, můţeme si ji dávkovat podle chuti, času, počasí. Věděli jsme, ţe v obcích a městech je spousta zelených ploch, které leţí ladem, ţe zájem o nákup místních výpěstků se neustále zvětšuje. Věděli jsme také, ţe v kaţdé obci jsou lidé, kteří nemají práci a mají jen malou šanci jí získat v běţných podnicích kvůli omezeným pracovním schopnostem, rodinné situaci, sloţitému dojíţdění. Tyto znalosti jsme poskládali dohromady, rozhlédli se, co se kde děje podobného a připravili a pak i uskutečnili projekt, který vám předkládáme. Doufáme, ţe naše poznatky a zkušenosti budou pro vás alespoň trochu přínosné. Za Sdruţení SPLAV, z.s. a tým projektu Kateřina Holmová, manaţe rka.

A. METODIKA ZALOŢENÍ KOMUNITNÍ A FARMÁŘSKÉ ZAHRADY – KROK ZA KROKEM Krok jedna: stanovení vize Co vás pálí? Co pálí vaše okolí? Tohle je docela jednoduché. Vţdycky nám něco vadí – nepořádek, hluk, zrušená pošta, neudrţovaná zeleň, nezájem lidí o společné věci, fronty na sociální dávky... Jak by to mělo být lépe? To je také jednoduché. Měl by být pořádek, pěkné ţivotní prostředí, všechny potřebné sluţby a obchody na dosah, lidi spokojení, druţní a aktivní, všichni, kdo můţou, by měli pracovat a mít za to dostatečný plat. A kdo to má zařídit? Můžu pro to něco udělat já? To uţ je těţší. Je jasné, ţe by to měli všechno zlepšit oni. Ale kdyţ se k tomu nemají, zkusím to já. Jaké mám předpoklady a zvládnu to dotáhnout do konce? To je hodně sloţité přemýšlení a je potřeba drţet se při zemi. Co umím? Psát úspěšné projektové ţádosti o finanční podporu. Asi umím obstarat i peníze na rozjezd nebo i předfinancování mého záměru. Uţ také vím, jak záměry podpořené finančně z dotace řídit, jaké jsou moje povinnosti. Mám zkušenosti s předcházejícími projekty, mám dobrý tým lidí, kteří to zvládnou. Znám celý region, znám starosty a některé lidi ze státní správy, různé podnikatele, mám známé v neziskových organizacích, vím, s kým můţu počítat. Mám přehled o současné situaci v regionu, vím, ţe je málo pracovních míst na kratší pracovní úvazky, ţe obce mají málo peněz, ţe lidi víc a víc chtějí ţít a jíst zdravě. Jak můžu svoje přednosti pro řešení problému využít?  Můţu získat k údrţbě nevyuţité plochy zeleně v obcích.  Můţu najít lidi, kteří by se o ně starali.  Vím, kde lidi vyškolit.  Snad se mně povede na to získat nějaké peníze na platy a nákup všeho potřebného.  Snad se mně povede vymyslet takové vyuţití a úpravu pozemku, aby veřejnost změnu v obci přijala.  Snad se mně povede nadchnout lidi tak, aby se o pozemek později starali trvale a sami si na to vydělávali nebo to dělali ze zájmu. Jaká je tedy moje snad reálná vize? Krásná zahrada, kterou vyuţívá spousta lidí z obce pro zábavu i vzdělávání a o kterou se stará skupina školených lidí z obce, kteří dříve neměli práci a kteří se díky pěstování zeleniny a pořádání osvětových

akcí alespoň částečně uţiví. Dělají to, na čem se domluví a co je potřeba, v čase, který jim vyhovuje. Mojí vizí je komunitní farmářská zahrada. Je to dobrý nápad, budou o něj mít lidé zájem? Svůj nápad musím probrat s ostatními, kterých se týká. Kolegy, starosty, státní správou. Oslovím sponzory, moţné spolupracovníky, lidi, hledající zaměstnání. Nabídnu svůj záměr poskytovatelům dotací. Zajímá je to, podpoří můj nápad? Tak jdeme do toho.

Naše doporučení: 1. Nebuďte umanutí, dejte si poradit. Váš nápad a tedy i vizi bude potřeba upravovat, přizpůsobovat poptávce i moţnostem. Cíle, kterého chcete dosáhnout, se ale drţte. 2. Nikdo sice o vaší vizi neví víc, neţ vy, ale vy jste aţ moc zaujatý. Přizvěte někoho, kdo vám pomůţe váš nápad lépe prodat - vysvětlit, nadchnout, sehnat sponzory. 3. Získejte pro váš nápad podporu místních vůdců – starostů, podnikatelů, ředitele Úřadu práce, apod. Ostatní se dají snáz přesvědčit. 4. Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdé téma je pro získání dotace přijatelné.

Krok dva: inspirace Vizi mám, ale jak na to? Zřejmě nejste první, koho něco podobného napadlo . Bylo by škoda ztrácet čas vymýšlením uţ vymyšleného. Rozhlédněte se po okolí, ptejte se a hledejte, jestli někde v okolí dělá někdo něco podobného. Hledejte i na internetu, v časopisech, kníţkách. Kdyţ najdete podobné téma, zjistěte podrobnosti. Třeba by autor chtěl s vámi spolupracovat nebo vám alespoň popsat své zkušenosti. Telefonujte, navštěvujte, diskutujte. Hledejte nápady i v zahraničí, protoţe tam jich je mnohem víc. Komunitní zahrady jsou např. ve Velké Británii nebo severských zemích, zahradničení je rozšířenou metodou aktivizace lidí v Rakousku, Německu i ve Spojených státech. Ptejte se i organizací, které mají problematiku, kterou chcete řešit, v popisu práce. Je váš nápad z jejich hlediska dobrý a proveditelný? Jaké jsou jejich zkušenosti? Co oni uţ udělali a mají v plánu dělat pro řešení problému? Vše evidujte, zvaţujte, upravujte svůj nápad, určujte to, co je nezbytně potřeba a čeho se musím vzdát, stanovujte kroky k realizaci vaší vize.

Naše doporučení: 5. Nebojte se opisovat, proč nevyuţít zkušeností někoho jiného? 6. Přizvěte do vašeho projektu další organizace, lidi s podobnými myšlenkami a zájmem. Zpestří váš projekt, přinesou další náměty, rozšíří moţnosti a pomohou vám projekt uskutečnit. Vţdyť i vy jste rádi, kdyţ vás někdo poţádá o radu, přednášku, přizve vás ke svému projektu.

Krok tři: analýza území Je můj záměr pro náš region vhodný? Na to je potřeba se ptát od začátku. Kaţdý nápad, který uspěl jinde, nemusí uspět i u vás. Do této chvíle si tedy myslíte, ţe vhodný je, a teď byste to měli podloţit nějakými ověřitelnými daty. Posuzujeme potřeby území na základě demografických dat a jejich porovnání se srovnatelnými regiony. Je tu přetrvávající nezaměstnanost některých skupin lidí? Velká poptávka po alternativních pracovních úvazcích? Chtějí představitelé obcí dělat něco pro aktivizaci občanů? Důvěřují vám tady a budou s vámi spolupracovat? Pokud ano, můţete pokračovat.

Naše doporučení: 7. Posuzujte získané údaje realisticky. Z 50 nezaměstnaných ţen vhodné cílové skupiny těţko získáte potřebných 30, které by se chtěly do vašeho projektu zapojit. Komunitní zahrada není pravděpodobně vhodný záměr pro obec o 100 obyvatelích, kde kaţdý má svou zahrádku, i kdyţ má starosta o projekt velký zájem. Apod. 8. Zjistěte i demografické trendy a vývoj související legislativy. Váš projekt bude trvat min. 2 roky a za tu dobu se můţe spousta věcí změnit. 9. Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdé území je pro získání dotace přijatelné.

Krok čtyři: stanovení cílové skupiny/cílových skupin Pro koho je projekt určen? Přiznejte si, ţe v první řadě pro vás a vaše kolegy. Určitě nechcete na svůj nápad doplatit a během jeho realizace strádat. Chcete získat mzdové prostředky, zkušenosti a prestiţ. To vám ale k naplnění vize nestačí, potřebujete ty, kterým budete pomáhat a kteří vaši pomoc potřebují. Potřebujete cílovou skupinu projektu. Z analýzy území a přehledů Úřadu práce víte, kteří lidé shánějí práci. Kterých je nejvíc nebo mají nejmenší šance jinde? Zvládnou udělat to, co předpokládám? Poraďte se i s odborníky na Úřadě práce, zchladí sice moţná váš zápal, ale jejich odhad bude reálný. Komunitní farmářská zahrada ale nebude přece slouţit jen pro zaměstnání. Moje vize je, ţe tam budou lidé chodit sami od sebe a rádi. Budou mít zájem se tam setkávat lidé z obce? Budou tam učitelé učit ţáky botaniku? Můţou nám studenti pomáhat s prací? Přemýšlejte, co všechno chcete, aby se v zahradě odehrávalo a kdo by se toho měl účastnit. Nebudete prodejem vypěstované zeleniny konkurovat místním farmářům? A kupují vůbec lidé na venkově zeleninu? Kde je nejbliţší květinářství? Kdo by mohl mít zájem o řezané květiny? Přijdou lidi na přednášky o bylinkách? Budou to lidi z obce nebo z širšího okolí? Kolik jich asi bude? Tohle všechno musíte zváţit, probrat s ostatními, posoudit a nakonec realisticky vyčíslit. Je zájemců dost?

Naše doporučení: 10. Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdý potřebný člověk, ne kaţdý zájemce o účast v projektu je přijatelným účastníkem.

11. Vyuţijte pomoc Úřadu práce a starostů obcí. Vhodné lidi vám svolají a pomohou vám je oslovit. Mohou je různě motivovat k účasti na vašem projektu. 12. Oslovte školy, mateřská centra, domovy seniorů, kluby důchodců, poradenská zařízení, lékaře. Tam všude můţete najít účastníky vašeho projektu a pravidelné uţivatele zahrady. 13. Počítejte s tím, ţe nikdo se nebude účastnit vašeho projektu bez připomínek, a ţe různí lidé mají různé nároky a poţadavky. Čím víc budete mít účastníků, tím víc budete mít starostí. Budou mít rozdílné fyzické schopnosti, zájmy, postoje, připravte se na generační spory, malicherné hádky, soupeření, nevděk. 14. Zvaţte znovu, kdo bude pro váš záměr přínosem a kdo zátěţí. Je příjemné poskytnout zaměstnání a moţnost setkávání člověku z osamělé chalupy. Ale dostane se vţdy včas, kam bude potřeba? A kdyţ ne, nebude vám to vadit? Ţenám s dětmi slibujete moţnost mít je u sebe při práci v zahradě. Ale nebudou děti aţ moc rušit? Je prostě dobře, kdyţ i komunitní farmářská zahrada má svůj řád a pravidla a přílišná benevolence na začátku můţe končit zklamáním vás všech.

Krok pět: zapojení partnerů Budu projekt realizovat sám nebo přizvu partnery? Připravovat a realizovat projekt samostatně, je jednodušší organizačně i účetně. Jak si co uděláte, tak to máte, jediné výdaje projektu jsou vaše výdaje, můţete je regulovat, máte o nich přehled a je jich méně. Na druhou stranu – dobrý, tedy zodpovědný partner znalý tematiky projektu je velkým přínosem pro obohacení naplánovaných aktivit, dodá rozmanitost, další tváře a další místa, které lze do projektu zahrnout. Dobrý partner, se kterým si rozumíte, vám také dodá elán a poradí, kdyţ na vás dolehne skepse ze střetu vašich idejí s realitou projektu. Kaţdopádně by partner neměl být formální, jen kvůli bodovému zisku při hodnocení ţádosti, protoţe i na něm závisí úspěch vašeho projektu. Je dobře, kdyţ se uţ znáte a víte, co od sebe navzájem čekat a jste si jisti, ţe partner vţdy včas udělá, co bude potřeba. Podle podmínek dotačního programu můţe být partner buď bez finančního příspěvku, to znamená, ţe případnými dotačními penězi, které na projekt získáte, nemůţe hradit ţádné svoje výdaje, nebo s finančním příspěvkem, a to za předpokladu, ţe uţ do ţádosti o dotaci přesně popíšete, jaké partnerovy aktivity budete v rámci projektu hradit. Peníze z dotace mu pak jako hlavní partner přeposíláte a on vám je vyúčtovává. Partner můţe být národní, tedy z České republiky, nebo mezinárodní. Záleţí na vašich jazykových znalostech, tématu a aktivitách projektu, kterého partnera zvolíte. Z hlediska dostupnosti a porozumění jsou, samozřejmě, lepší Češi, z hlediska zajímavosti setkání, návštěv a informací, obvykle cizinci. Zde předpokládáme, ţe jste vy iniciátorem projektu, ţadatelem o finanční podporu, a tedy Hlavním partnerem a přijímáte spolupracující, Vedlejší partnery. Můţe to být, samozřejmě, i naopak. Vaše role bude jednodušší, ale pasivnější.

Naše doporučení: 15. Hledejte partnery projektu v databázích a kontaktních stránkách příslušného programu, ze kterého chcete na projekt získat finanční podporu. Jedná se obvykle o organizace znalé

16.

17.

18.

19.

problematiky, které uţ i pro zveřejnění své nabídky na spolupráci museli něco udělat, a tak snad neselţou ani později. Hledejte organizace podobného typu a podobných moţností, jako je ta vaše. Není dobré, kdyţ jeden z partnerů je boháč a druhý chuďas, to jim pak brání podílet se na aktivitách společně a připravuje to půdu pro nadřazenost a podřízenost. Předem zvaţte, jak chcete partnerské organizaci prospět, resp. jaký by měl být při realizaci projektu váš oficiální vztah. Partnerský? Pak vám partner nemůţe posílat faktury a vy mu nemůţete za pomoc zaplatit. Chcete vyuţívat jeho prostory, lektory a platit za to? Pak to nemůţe být partner projektu, ale bude vaším dodavatelem. Při výběru partnera zvaţujte dobře své jazykové schopnosti. Komunikovat by mělo co nejvíce lidí, bude potřeba porozumět nejen oficiálním proslovům, ale i neformálním diskuzím, umět reagovat. Bude potřeba řadu textů překládat, e -mailovat, telefonovat, cestovat. Cizinci jsou často velmi neformální, rádi si s vámi poklábosí a je hloupé, kdyţ i při zábavných a neformálních akcích všichni čekají na tlumočení a jinak se strojeně usmívají. Nesázejte příliš na jazykové kurzy, kdo z dospělých se nenaučil jazyk do 50, uţ se jej prostě nenaučí za 3 měsíce tak, aby byl pro komunikaci uţitečný. Pokud realizujete projekt s dotací, pročtěte podrobně podmínky dotace. Ne kaţdá organizace je přijatelná jako partner projektu. Obvykle je to jen taková organizace, jaká můţe být i ţadatelem.

Krok šest: získání účastníků projektu, vztahy s nimi Jak získat účastníky projektu? Základními účastníky vašeho projektu jsou kromě vás a vašich kolegů a partnerů příslušníci cílové skupiny. Jak bylo jiţ zmíněno výše, jejich oslovení a získání je základní podmínkou úspěšnosti projektu. Není to ale jednoduché. Vaše představa, ţe kaţdý např. nezaměstnaný člověk prahne po zaměstnání a čeká na vaši nabídku k účasti v projektu, je lichá. Nezaměstnanost je jen u některých nezaměstnaných způsobena ze strany bývalého zaměstnavatele, někteří nezaměstnaní, jak jsme poznali, svou situaci přijímají s uspokojením. Zvlášť lidé v evidenci Úřadu práce, tak zvaní uchazeči o zaměstnání, jsou v tomto smyslu poměrně různorodou skupinou. Příliv finančních prostředků z Evropské Unie na různé vzdělávací, rekvalifikační a aktivizační kurzy, osobnostní a pracovní diagnostiky, psychologickou, lékařskou a další poradenskou pomoc učinily z nezaměstnaných lidí poměrně vybíravou skupinu. Stále je jim něco nabízeno, defilují před nimi organizace jako je ta vaše a nabízejí projekty podobné tomu vašemu. Co uchazeče o zaměstnání zajímá, jsou v první řadě výhody účasti v projektu (úhrada cestovného a stravného, exkurze apod.), pravděpodobnost následného zaměstnání a téma a náročnost vzdělávacích aktivit. V tomto smyslu je téma zahradničení poměrně oblíbené, protoţe práce na zahradě je nejrozšířenějším českým koníčkem. O rostlinách se kaţdý rád doví něco nového, výhodou péče o ně je navíc moţnost zuţitkování výpěstku. Jak si uchovat účastníky projektu? To je také poměrně sloţité. Nadšení pro váš projekt nebo usilovná snaha přivzdělat se, aby našli zaměstnání, to je jen okrajová motivace účastníků. Důleţité je, aby jim s vámi v projektu bylo lépe neţ doma bez něj. Můţe se tak stát buď: a) díky báječnému kolektivu

b) c) d) e)

díky finančním a dalším výhodám díky zájmu o téma projektu z povinnosti z jiných důvodů a) Dobrý kolektiv – se nevytvoří snadno. V tomto případě do něj navíc vstupuje skupina lidí s pocity křivdy a selhání, s finančními a z toho vyplývajícími rodinnými a různými dalšími problémy, s různými pracovními návyky, schopnostmi a nasazením. Je pravděpodobné, ţe spíše vytvoří několik zájmových skupinek, které budou mezi sebou soupeřit, neţ jednotný kolektiv. b) Finanční prospěch – přináší projekt účastníkům formou tzv. podpůrných opatření, jako je jiţ zmíněná úhrada kaţdodenního stravného a cestovného, úhrada péče o dítě nebo jiného závislého člena rodiny, úhrada rekvalifikace a dalšího vzdělání, úhrada psychologického a profesního poradenství a účast na různých zábavných aktivitách jakou jsou společná posezení, exkurze, návštěvy partnerů, apod. Tyto výdaje projektu jsou jiţ prakticky samozřejmostí. c) Téma projektu – je důleţité, ale ne zásadní. Jde spíš o nutnou intenzitu nasazení. Kolik hodin denně a jak dlouho budu muset zase chodit na nějaký kurz? Většina uchazečů o zaměstnání má uţ za sebou totiţ absolvování řady rekvalifikačních a jiných kurzů. Budu muset jezdit daleko? Budu muset dělat nějakou zkoušku? Jak tam vaří? Budu muset pracovat? Venku nebo uvnitř? Kolik hodin? S kým? Umaţu se? To vše je pro účastníky projektu podstatnější neţ to, co se naučí a co přesně budou dělat. d) Účast v projektu – nelze přikázat a nelze vyţadovat ani setrvání v něm. Určitou formu odpovědnosti cítí účastníci pouze k Úřadu práce, který, jak vědí, bude pravděpodobně opět jejich budoucím mecenášem. V případě, ţe součástí projektu je i zaměstnání některých účastníků, je jejich snaha a nasazení vyšší. e) Jiné důvody – účasti v projektu mohou být různé. Samozřejmě to můţe opravdu být i zájem o téma a aktivity projektu, touha po seberealizaci a společenském začlenění nebo o změně profese, akce dvou kamarádek, truc a další. Kaţdý z těchto důvodů vede k jiné intenzitě aktivity účastníků a je proto opravdu těţké vytvořit z nich fungující tým. Má to velký nárok na vaši trpělivost a pochopení, schopnost komunikovat a řídit.

Naše doporučení: 20. Velkou pomocí k získání dostatečného počtu přijatelných účastníků jsou zaměstnanci Úřadu práce. Mají v evidenci všechny nezaměstnané lidi, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, a mohou z nich vybrat ty vhodné pro váš projekt. Různými svými nástroji je pak mohou motivovat k účasti v něm. Je proto potřeba projekt, pokud se týká zaměstnanosti, s nimi předem konzultovat, zjistit, jestli vhodných adeptů na účast v něm je dost a jaká je konkurence. 21. Pokud to téma projektu a vybraná cílová skupina umoţňují, je dobré vytvořit kolektiv smíšený. Vnese to mezi účastníky elán, zájem a napětí, coţ je vţdy lepší neţ letargie a nuda. 22. Od začátku projektu je potřeba vnést a dodrţovat pravidla, řád a hierarchii lidí zapojených do projektu. Členové realizačního týmu (alespoň někteří) musí mít autoritu, přílišné kamarádství s příslušníky cílové skupiny vede k anarchii a nedisciplinovanosti.

23. Na druhou stranu je potřeba doplnit realizační tým i psychologem, mediátorem, sociálním pracovníkem, prostě někým, kdo umí s lidmi komunikovat, vyslechnout je a poradit v nejrůznějších problémech. Tento člen týmu stejně jako organizátor musí být u aktivit cílové skupiny takřka trvale přítomni, vést činnost k cíli, předcházet různým rozmíškám, znovu vše vysvětlovat a řešit drobné problémy. 24. O nadcházejících aktivitách je potřeba účastníky projektu vţdy znovu předem informovat a vysvětlit jim, co bude jejich povinností. O naplánovaných aktivitách není dobré příliš diskutovat, nebo připustit změny, kolektiv účastníků by při jejich přijetí jistě nebyl jednotný a vám by změna mohla vynést problémy s případným poskytovatelem dotace. Nezapomeňte, ţe to jste vy, kdo je odpovědný za plnění projektu. Bohuţel, to vědí i ostatní účastníci projektu, jsou jiţ poučeni i o vaší povinnosti plnění indikátorů a vy lehce můţete sklouznout do role jejich rukojmí. Nenechte si situaci přerůst přes hlavu, kdyţ tak poţádejte o pomoc někoho nezúčastněného, kdo ale pravděpodobně bude na vaší straně – psychologa, pracovníka Úřadu práce, starostu obce nebo jinou autoritu.

Krok sedm: získání vhodného pozemku Zdá se to jednoduché, ale není. Málokdo z nás má vlastní vhodný pozemek, který by navíc chtěl dát k dispozici k vytvoření zahrady. Musíte tedy najít někoho jiného, kdo vám pozemek půjčí, pokud moţno zadarmo a na tak dlouho, jak budete potřebovat. I takoví se najdou, ale pozor, neţ se k údrţbě a vyuţití pozemku zaváţete, zvaţte, jestli je pozemek pro váš projekt vhodný. Jaký pozemek je pro komunitní zahradu vhodný? a) Snadno dostupný – nejen vy sami, ale snad i spousta dalších lidí včetně případných zaměstnanců bude na pozemek docházet. Bydlí většina z nich v pěší vzdálenosti? Je poblíţ autobusová zastávka s častými spoji do větších center? Dá se u pozemku parkovat? Dá se k němu dojít bezpečně? To vše jsou podmínky, které musí pozemek splňovat, aby uţ od začátku nebylo ohroţeno naplnění vašeho záměru. b) Umístěný ve zdravém a bezpečném prostředí – můţe si to protiřečit s první podmínkou, ale pokud má pozemek slouţit pobytu lidí a pěstování zeleniny, musí být umístěn na klidném místě bez hluku a emisí, ve zdravém ţivotním prostředí. Svým zaměřením je ale komunitní, společenský, proto by se zároveň neměl nacházet na místě osamělém, zastrč eném. Vhodná jsou různá veřejná prostranství v intravilánu obcí a měst, sídlištní veřejné prostory i pozemky při školách a úřadech. c) Přehledný a poznatelný – musí být jasné, kde jsou hranice vaší zahrady a kde začíná pozemek někoho jiného. Váš pozemek by zřejmě měl být trvale přístupný veřejnosti, ale optimálně oplocený nebo jinak ohraničený a také označený a popsaný, aby bylo jasné, jaká práva a povinnosti má člověk, který na něj vstupuje. Pozemek zřejmě nebude trvale hlídaný, takţe úroda, nářadí a mobiliář jsou snadno zcizitelné. Ideálně by proto měl být alespoň pod veřejným dohledem sousedů, kolemjdoucích, návštěvníků atp., měl by být proto přehledný a otevřený pohledům. d) Udrţovaný s kvalitní zeminou – zní to maximalisticky, ale je důleţité, aby na vybrané m pozemku bylo vůbec moţné něco vypěstovat. Neţ dáte do přijatelné podoby bývalé rumiště,

skládku či zpevněnou plochu, vyčerpáte sebe i spolupracovníky natolik, ţe na sázení a pěstování vám uţ nezbudou síly. Je dobré najít rovinatý pozemek s dostatečnou vrstvou zeminy. e) Vybavený základní technickou infrastrukturou – coţ je voda a elektřina, bez kterých to vůbec nemá smysl. I tak budete s placenými zdroji šetřit, nosit vodu z potoka nebo studny, jsou-li poblíţ, a schraňovat vodu dešťovou, ale moţnost zalévání a umytí alespoň v krizových situacích musí být. Totéţ platí o elektřině, nemusíte ji pouţívat často, ale zřejmě budete mít na pozemku nějakou kůlnu na nářadí, kde si budete potřebovat posvítit, něco ohřát, zapojit mikrofon při akci pro veřejnost, atp. f) Zapůjčený či pronajatý bezplatně od veřejného subjektu – samozřejmě, ţe ideální je spolupracující obec nebo město, které má obvykle vhodných ploch víc a starosta je i rád, ţe mu s údrţbou někdo pomůţe. Obec navíc má své technické zázemí, v lecčems vám můţe pomoci a přispět nebo vám naopak odpustit. Záštita obce navíc prospěje i vašemu projektu, dodá mu důvěryhodnosti v očích občanů. Nejen obec nebo město ale můţe být vhodným pronajímatelem vašeho pozemku. Výborně spolupracujícími majiteli mohou být i zeměděls ké farmy nebo jiní soukromí majitelé. Je hodně individuální, jak moc vás budou chtít vytěţit, jakou pomoc nebo co jiného za to budou chtít. g) Zázemí – je ideální, kdyţ kromě vlastního pozemku získáte i nějakou vytápěnou místnost, kde budete provozovat aktivity, které nelze dělat venku, kde budete mít knihovnu, počítač, pokladnu a kde budete pořádat pravidelné porady.

Naše doporučení: 25. Vybírejte z více pozemků, bavte se s majiteli včas o vašich plánech a jejich očekáváních a vše sepište písemně. I kamarád se můţe změnit v nepřítele, i nadšený starosta můţe podlehnout názoru našeptávačů a vy budete začínat od začátku někde jinde. 26. Neberte na sebe závazky, které nebude moci plnit. V nadšení nad získáním vysněného pozemku přislíbíte majiteli údrţbu dalších ploch, dodávání zeleniny, péči o květinovou výzdobu. Nedělejte to. K povinnostem projektu budete mít navíc další závazky, které budete muset plnit přednostně, a kvalita plnění bude stálým zdrojem nesouladu mezi vámi a pronajímatelem. Pokud to jde a je to nutné, domluvte se raději na malé finanční kompenzaci. Trochu pomoci můţete pro dobré vztahy vţdycky. 27. Zvaţte, kde zahradu vybudujete i z hlediska pravděpodobného zájmu veřejnosti. Chcete přeci, aby vaši zahradu navštěvovalo co nejvíc lidí. Určitě je vhodnější město, kde lidé na sídlišti nemají vlastní zahrádky a mají tak větší touhu pobývat venku a zahradničit. Pokud bude zahrada v obci, tak raději větší, se školou, mateřskou školou, mateřským centrem, penzionem pro důchodce, tedy pravděpodobnými častými návštěvníky zahrady. 28. Nesázejte ale jen na místní, idealisté odjinud budou mít také o vaši zahradu zájem, pokud o ní budou vědět. Výhodné je, kdyţ je místo, kde se vaše zahrada nachází, i jinak zajímavé a přitahuje turisty. Třeba je tam zámek nebo frekventovaná turistická trasa nebo pravidelný trh. Je pak jednoduché se na uţ zavedených lákadlech trochu přiţivit a přilákat návštěvníky i k vám. 29. Vybavte pozemek uzamykatelným skladem, kde budete uchovávat nářadí, věci na převlečení a další vaše osobní věci, sazenice, semínka atd. Nic cenného, ale je otrava vše vţdy převáţet.

Krok osm: vlastní zaloţení zahrady Kdyţ uţ vám někdo zapůjčil svůj pozemek a někdo jiný vám třeba na to přispěl penězi, musíte začít pěstovat. Nejde to ale hned. Jak postupovat? a) Pozemek připravit – to znamená vyklidit plochu pozemku od náletových dřevin, kamení, starého stavebního materiálu, odpadků, starého nábytku, pneumatik apod., a následně ho celý posekat, případně zrýt. V tuto chvíli není od věci přizvat techniku například kultivátor. Aţ teď uvidíte, co jste dostali do vínku a můţete se lépe rozhodnout, jak s tím naloţit. b) Nakreslit a projednat plán zahrady a osevní plán – musíte si udělat plán, a to jak zahradněarchitektonický, který bude zohledňovat provozní vztahy, tak osevní a osazovací, kde bude přesně rozvrţeno, kde se co bude pěstovat. Na to je dobré přizvat odborníka, zahradního architekta. Navrhne vám prostor tak, aby rostliny rostly a plodily, zahrada byla pěkná i za pár let, její údrţba nedala zbytečně moc práce a aby se na ni vešlo všechno, co potřebujete. Samozřejmě, ţe vy se na návrzích musíte podílet. Musíte si říci, jak si co představujete, jaké funkce by zahrada měla mít, co byste rádi pěstovali, jestli to má být k okrase nebo spotřebě, jestli má být v zahradě nějaký mobiliář, prostor pro větší shromáţdění, posezení, hru dětí, záhony pro školy, veřejnost atp. Aţ návrh dáte dohromady, nejlépe ve variantách, ukaţte ho všem. Ne proto, aby vám do něj moc mluvili, ale aby o vašich záměrech věděli, vzali je za své a vaši zahradu mohli uţívat tak, jak si představujete. Pokud se chcete pouštět do plánování společně s veřejností nebo účastníky vašeho projektu, jděte do toho, ale připravte se, ţe to bude náročné. Můţete nechat veřejnost kreslit či psát své nápady a poţadavky a pak ty nejvíce se opakující předat zahradnímu architektovi, aby je do návrhu zapracoval. Nikdy se vám ale nepovede uspokojit všechny, tak podmínky jasně řekněte hned na začátku, vyhnete se tak zklamání. Důleţité je také konzultovat návrh s těmi, se kterými při provozu zahrady počítáte. Je takto tvarovaný záhon vhodný pro vozíčkáře? Není tak velký záhon moc velký pro dětskou péči? Nebudou se senioři bát sednout si na tento špalek? Bude proutěná prolézačka bezpečná? Inspirujte se a raďte se jinde, kde uţ zkušenosti mají, buďte novátorští, ale i praktičtí. c) Sestavit seznam aktivit – souběţně s návrhem zahrady musíte přemýšlet o tom, co všechno chcete na zahradě dělat. Bude zahrada kdykoliv volně přístupná? Jedná se o zahradu ryze produkční, zaměřenou na intenzívní pěstování zeleniny? Nebo chcete dát růstu volný průběh a vyuţívat alternativní způsoby pěstování? Budujete zahradu okrasnou nebo pobytovou? Nebo všechno dohromady? Sestavte si nahrubo celoroční harmonogram aktivit, co kdy budete potřebovat, který prostor vyuţívat, ukaţte ho projektantovi a uvidíte, co to s vaší původní představou udělá. d) Vymyslet plán organizace prací a aktivit – asi se také poraďte s odborníkem, pokud ho nemáte v týmu. Kdy můţete pozvat veřejnost na praktickou ukázku zaloţení vyvýšeného záhonu? Kdy pozvat děti z mateřské školy na sběr jahod? Bude čím obloţit chleba na květnové Svačince v zahradě? A na kdy naplánovat bylinkovou sobotu? Je důleţité vše vymyslet tak, aby si činnosti nepřekáţely, byly v souladu s vegetačním obdobím, obvyklým počasím i teplotou, ale i s plánem dovolených.

e) Uskutečnit navrţené úpravy a výsadby – tady samozřejmě záleţí na ročním období, ve kterém začínáte, a spoustě dalších okolností – rozsahu úprav, počtu zaměstnanců, na výši finančních prostředků, času, který máte k dispozici. Teď by to uţ chtělo mít funkční realizační tým včetně odborníka – zahradníka, který by si uţ práci zorganizoval a zařídil vše potřebné.

Naše doporučení: 30. Při návrhu zahrady myslete hlavně na údrţbu. Zvládnete ji s lidmi a penězi, které budete mít k dispozici? Přerostlá tráva, odkvetlé rostliny, zaplevelené záhony, to vše bude hodně sniţovat efekt vaší další práce a odpuzovat návštěvníky. 31. Nepřehánějte to ani s cennými a nákladnými výsadbami a mobiliářem. Komunitní zahrada je určena pro lidi, děti budou běhat mezi záhony, mládeţ posedávat po trávě, kdekdo si utrhne květinu, rajče. Nemá smysl lidi hlídat a okřikovat je, přeci jste chtěli, aby přišli. 32. Zvaţte ale také, co budete pěstovat, z hlediska pravděpodobnosti odcizení. I kdyţ, pokud opravdu nejste čirý lidumil a není vám jedno, kdo si např. vaše vypiplané keříky speciální odrůdy paprik obere, budete mít starost trvale. Zahradu buď musí někdo stále hlídat, nebo musí být dobře oplocená, nebo se s občasným zmizením úrody smíříte a budete pěstovat hlavně to, o co není běţně zájem. 33. Pro levné nebo bezplatné získání sazenic a semen a dalších zahradnických potřeb získejte sponzory. Nejedná se o velké částky a většina větších zahradnictví, semenářských firem, ale i drobných zahrádkářů vám za malou reklamu nebo kvůli místu na záhoně nějaké přebytky věnuje. Osvědčily se i akce jako např. burza sazenic nebo prostá výzva pro veřejnost k pomoci zahradě. 34. Pěstujte zeleninu, která je méně obvyklá a která se dobře prodává. Domluvte se s potenciálními odběrateli a pěstujte, o co mají zájem. Budete mít zajištěný odbyt a zajistíte zahradě pravidelný příjem.

Krok devět: provoz zahrady Provozování zahrady vás bude stát spoustu času a nervů, pokud organizací aktivit a personální prací nepověříte někoho jiného. Musíte se totiţ starat o spoustu věci. O co všechno se musím na zahradě postarat? O: a) Zeleň na zahradě – to je dennodenní starost. Nejlepší je zaměstnat dostatečný počet zodpovědných zahradníků, kteří se o údrţbu postarají. To ale mnohdy není moţné a přichází na řadu nutnost dobrovolnické práce, krátkodobých zaměstnanců apod. Zahradničení mnoho lidí baví, ale přijde-li na rytí a pletí rozlehlých záhonů zeleniny, je to otrava. Řeholí je i pravidelné sekání zatravněných ploch (pokud tedy nemáte farmářskou zahradu včetně ovcí nebo hus) a také zalévání, protoţe určitě nebudete spát, kdyţ budete vědět, ţe draze zakoupené a v potu tváře vysázené rostliny vadnou. No a samozřejmě spousta dalších sezónních a nárazových prací. Nedá se nic moc poradit. Nepřehánějte to s mnoţstvím a sloţitostí výsadeb. Volte rostliny, které nedají moc práce, je o ně zájem, snadno je zpeněţíte ať uţ prodejem nebo je v rámci vašich akcí. Vyuţívejte jak alternativní metody péče, tak i

b)

c)

d)

e)

dosaţitelnou techniku. Rozdělte zodpovědnost za jednotlivé úseky mezi jednotlivé zaměstnance, ale nedopusťte přílišnou soutěţivost a diskuze, kdo udělal víc práce. Akce na zahradě – jsou nadstavbou nad běţným provozem zahrady, ale nezbytnou, pokud chcete, aby vaše zahrada opravdu ţila. Vše před em rozmyslete – koho chcete přilákat, jestli máte vhodné lidi a kolik máte peněz na zajištění akce, rozhlédněte se, co uţ v okolí dělají jiní a kdy. Zvaţte termín podle toho, jaké jsou zvyky lidí ve vašich končinách. Kaţdý pátek grilují a v neděli odpoledne je fotbal? V tuhle dobu tedy asi mnoho lidí na vaši akci nepřijde. No a pak uţ nezbývá, neţ vydrţet. Nečekejte, ţe hned budete úspěšní. Návštěvníky si teprve musíte vychovat. Spolehlivě lidi přitáhne nabídka bezplatného občerstvení, často i ukázky nějaké uţitečné dovednosti a moţnost osobní konzultace s odborníkem. Termíny akcí by měly být pravidelné, aby zájemci měli moţnost si na ně zvyknout a zařadit je do svého programu. Jiná situace je u akcí pro konkrétní účastníky – děti ze škol, seniory. Tady je potřeba se domluvit přesně na obsahu a moţnostech návštěvníků s vedením školy, učitelem, vedením domova pro seniory. Pokud se vám to povede, a škola si program u vás zařadí do vzdělávacího plánu, můţe to znamenat i malý, ale stálý příjem a návštěvníky. A jsme u peněz. Pro návštěvníky je, samozřejmě, lákavější, kdyţ můţou přijít zadarmo, a pokud se jedná o běţný den v zahradě, je bezplatný vstup určitě nejvhodnější. Kdyţ ale zvete lidi na seminář, ochutnávku, ukázku, je menší vstupné docela vhodné. Uhradí vám třeba materiál nebo cestovní náklady lektora. Zaměstnance – jak je uvedeno výše, nejlepší jsou placení profesionálové. Ale to je trochu proti smyslu komunitní zahrady. Najměte tedy alespoň jednoho (podle velikosti zahrady) zahradníka, který bude zahradnické práce řídit. Dalším nezbytným odborníkem, kterého musíte přizvat do týmu, je psycholog nebo sociální pracovník, prostě někdo, kdo to s lidmi umí, porozumí všem moţným steskům a bude je umět řešit. Doporučujeme i specialistu na marketing a propagaci, protoţe bez dobré reklamy a práce s veřejností, bude veškerá vaše práce k ničemu. Člověk, který bude hlídat peníze, a člověk, který bude vše koordinovat a bude prostě vědět o všem podstatném, jsou také nezbytností. Dohromady je to tedy docela velká parta lid í, a to vlastně pouze organizátorů, chybí ještě ti, kteří tu všechnu práci manuálně udělají – další zaměstnanci, dobrovolníci, klienti různých zařízení atp. Těm všem musíte vytvořit podmínky k práci, stanovit jasná pravidla pro všechny stejně spravedlivá a neměnná. Návštěvníky – samozřejmě vás budou mnohdy štvát, přijde jich moc nebo málo, budou se ptát moc nebo vůbec, budou chodit všude nebo budou nevšímaví… Opět jako se zaměstnanci – dejte velkorysá, ale jasná pravidla a trvejte na nich. V komunitní farmářské zahradě návštěvníky určitě spíš vítáme, je ale potřeba, aby svou činností zahradu nepoškozovali a nenarušovali pobyt ostatních. Je dobré vše dobře označit, vyvěsit návštěvní řád, umístit popisky rostlin, technologických postupů, aby si návštěvníci uvědomili, ţe jsou na organizovaném území, o které se někdo stará a které má svůj řád. Na druhou stranu je potřeba návštěvníkům dát prostor i pro obyčejné posezení a popovídání, pro hru a pokusy dětí, apod., aby si nikdo nepřipadl jako nechtěný vetřelec. Partnery a kolegy – tady platí stejné pravidla všude, při péči o komunitní farmářskou zahradu musíte ale přeci jen o něco víc fungovat jako tým, to znamená drţet se vytyčeného cíle a společně i kaţdý zvlášť se snaţit pro to dělat, co je zrovna potřeba. Musíte být připraveni na práci přes čas, o víkendech, v létě, musí vás bavit rytí stejně jako diskuze se seniory, pletí stejně jako výroba letáku.

Naše doporučení: 35. Opravdu to chce profesionála, navíc dobře zaplaceného. Nesázejte na kamarády, školní mládeţ, dobrovolníky ani další zanícence z řad veřejnosti, kteří slibují pomoc. Strávíte tolik času domlouváním kdy, kdo a jak dlouho má čas, kde má najít hrábě, kdo, proboha, tak nevhodně zasázel mrkev, apod., ţe si vynadáte, ţe jste to práci neudělal sám. 36. I pro náklady spojené s uspořádáním akce lze najít sponzora. Můţete mu na oplátku nabídnout propagaci, dovolit doplňkový prodej atp. Neberte ale kvůli penězům nic, co by mohlo uškodit pověsti vaší zahrady. Dobrá pověst je u zařízení tohoto typu základem. 37. Buďte i při plánování akcí při zemi. Nečekejte davy, nepřipravujte nic komplikovaného. 38. Opravdu nepodceňujte práci s lidmi. Počítejte s tím, ţe všechny moţné problémy, které lidé můţou mít, budou koncentrovány mezi lidmi, kteří budou na zahradu docház et. Aby vytvořili alespoň trochu funkční tým, budou potřebovat nejen odborníka na rostliny, ale také odborníka na lidskou psychiku. 39. Nebuďte příliš velkorysí, nesnaţte se za kaţdou cenu vyhovět všem poţadavkům zaměstnanců ani z řad různě znevýhodněných občanů. Nikdy nevyhovíte kaţdému stejně, poţadavky se budou měnit, stupňovat a vše povede k anarchii, nespokojenosti a malému výkonu. 40. Jako zaměstnavatel nebo šéf nebuďte se zaměstnanci kamarád, buďte přátelský, chápavý, ale trvejte na plnění povinností a dodrţování pravidel. Od zaměstnanců potřebujete práci, ne sousedský potlach. 41. Práce s lidmi, komunitní zahrada, terapie, to jsou specifická témata, která vyţadují vhodný typ lidí v realizačním týmu projektu. Neberte vzteklouna, který je hned se vším hotový, skeptika, který ničemu nevěří, samolibého člověka, který si myslí, ţe je nejlepší ze všech. S kolegy si musíte být oporou ne komplikací. 42. Nenechte zaměstnance, dobrovolníky ani veřejnost, aby si bezplatně brali vypěstovanou zeleninu. Zaveďte ceník nebo převádějte na fiktivní peníze odpracované hodiny dobrovolníků. Vypěstovanou zeleninu pokud můţete, prodávejte a pokud ne , dávejte jí těm, co to potřebují. Uděláte dobrou věc a zase o vás bude víc vědět.

Krok deset: publicita Propagace zahrady a vašich aktivit v ní je moc důleţitá. Nestyďte se nabízet informace a zvát na vaše akce novináře z místních i celostátních periodik, redaktory z televize, rádia. Kdyţ informaci nevyuţijí hned, přijde jim vhod v období, kdy není o čem psát. Zahrada, komunita, individuální osudy, to jsou v současné době poměrně populární témata, po kterých rádi sáhnou jak seriózní noviny, tak alternativní časopis, tak i časopis pro ţeny. Jaké formy publicity jsou pro komunitní zahradu vhodné? a) Billboardy, tabule, cedule – ne snad přímo velkoformátové billboardy u silnice, máme na mysli výraznou tabuli umístěnou na plotě, na zdi, která veřejnost upozorní na to, ţe tady je něco zajímavého. Uţ sám název komunitní farmářská zahrada určitě příznivě nakloněné kolemjdoucí

b)

c)

d)

e)

f)

přiláká. Tabule a tabulky s informacemi co právě na zahradě roste, případně co je k mání, s půdorysem, s nákresy se dají umístit i jinde v okolí zahrady i v ní. Články v tisku – to je asi nejjednodušší a zároveň nejúčinnější forma propagace vaší zahrady. Zvlášť místní noviny rády zveřejní, děje-li se v regionu něco zajímavého a nového. Musíte to ale umět prodat – popsat zajímavě svůj záměr, zdůraznit veřejnou prospěšnost, pozvat na připravované aktivity. Dobré je, kdyţ jste uţ v regionu subjekt známý a důvěryhodný, o kterém se ví, ţe věci dotahuje do konce. Neváhejte oslovit i vhodně zaměřené časopisy, také mnohdy rády otisknou informaci o zajímavé akci nebo rovnou přijedou se podívat a třeba s vámi udělat rozhovor. Celostátní tisk je liknavější, nemá navíc tolik plochy pro tak specifické aktivity jako je komunitní farmářská zahrada, ale třeba krajská příloha celostátních novin je také vhodným médiem. Kaţdopádně jim musíte informaci o zahradě zajímavě podat, napsat třeba text, který chcete zveřejnit nebo pozvat novináře na nějakou vhodnou akci k vám, abyste je zaujali. Televize – nemívá obvykle zájem o podobné z hlediska sledovanosti nedostatečně atraktivní informace, a kdyţ uţ, tak si téma přizpůsobí podle svého. Opakem jsou ale televize regionální, místní, které hledají místně zajímavé informace, a buď za pár korun, nebo zadarmo o vaší zahradě natočí profesionální reportáţ. Uvidíte ji pak tolikrát, ţ vás to bude mrzet – v bazénu, u doktora, na úřadě, všude tam, kde vysílá místní televizní kanál. Akce – jsou výborným způsobem propagace, pokud je zvládáte a je o ně zájem. Je potřeba, aby pozvánky na ně byly vţdy rozeslány na co nejvíce adres a letáky umístěny na co nejvíce místech. I tak je pak před konáním akce dobře telefonicky upozornit a pozvat vybrané návštěvníky. Tím nemyslíme politiky, ale lidi, o kterých si myslíte, ţe by o akci mohli mít zájem, ale třeba se o ní nedověděli. Zvát politiky je zištné, protoţe od nich čekáme peníze. Pokud ale je to kvůli financování zahrady potřeba a politik svou image zahradu nepoš kodí, proč ne. Je také moţné, ţe naopak různí důleţití lidé přijdou za vámi, protoţe nic nepřispěje k dobré pověsti politika víc, neţ třeba jen zdánlivá pomoc postiţeným lidem a jiná veřejně prospěšná činnost, coţ komunitní zahrada je. Podstatné je, aby sama akce poslouţila vaší propagaci. Vyvarujte se akcí drahých, snobských, pro vymezený okruh účastníků, přemýšlejte, co lidi ve vašem regionu zajímá. Zároveň je nepodceňujte, uţ toho většinou měli moţnost poznat dost, budou porovnávat a vybírat. Je fajn, kdyţ si odnesou nějaký dáreček, výrobek, něco ochutnají, aby jim něco vaši akci připomínalo trvaleji. Propagační předměty – jsou potřeba jako dárečky pro účastníky akcí, posluchače seminářů, představitele různých organizací. Je těţké vymyslet v dnešní době něco originálního, je ale vhodné, kdyţ propagační předmět nějak, a ne jen logem vaší organizace, souvisí s vaší zahradou. Dárečky by neměly být příliš nákladné, aby vám nekrvácelo srdce, kdyţ je budete rozdávat, a aby jich bylo dost i po té, co kaţdý zaměstnanec uzme několik kousků pro rodinu. Dárky by neměly podléhat zkáze ani být závislé na čase, je otrava vyhazovat těţce zaplacené prošlé oplatky nebo loňské kalendáře, které vás stály měsíce práce. Ideální je k výrobě propagačních předmětů vyuţít suroviny ze zahrady, dárky jsou autentické a ušetříte. Nové komunikační způsoby – vyuţívejte vše, co jde. To, ţe blog, Facebook, Twitter, Instagram nebo You Tube neuţíváte vy, neznamená, ţe je cizí i ostatním. Hlavně pokud cílíte na mládeţ a mladé lidi, pracujte s nimi a buďte s nimi v neustálém kontaktu. Webové stránky v současné době nelze povaţovat za novinku, ale také je nepodceňujte, je to asi ten nejefektivnější způsob propagace a za málo peněz.

g) Účast na – farmářských trzích, konferencích, vzdělávacích akcích, jarmarcích, veletrzích atd. Ať uţ budete něco prodávat nebo ne, hezky zařízený stánek přiláká návštěvníky a ti si rádi vezmou pozvánku na vaše akce nebo se stanou pravidelnými odběrateli vaší zeleniny. A řeknou o vás dál. Účast na podobných akcích vám také dodá určitou prestiţ. Zkoušejte pop-out stánky na neobvyklých místech a mapujte si tak, kde je o vás zájem.

Naše doporučení: 43. Je dobré mít v místním tisku nějakého ´svého´ novináře, který by psal o vás pravidelně, kterému byste mohli vţdy jen poslat informaci a věděli byste, ţe on ji uţ zpracuje k vaší spokojenosti. 44. Je výhodné připravovat pravidelné oficiální tiskové zprávy. Můţete v nich informovat o tom, o čem potřebujete, formulovat je tak, jak chcete. Můţete je vyuţít i pro váš web, a kdyţ uţ nic jiného, budou vaším archivem a kdykoliv si díky nim připomenete, co bylo . 45. Na akcích hodně s lidmi mluvte, vyprávějte jim i o zákulisí vaší organizace, vašich problémech, plánech, prostě ať vezmou vaše záměry za svoje. 46. Je opravdu dobré, kdyţ má vaše propagace jednotnou koncepci a jednoho zodpovědného a šikovného člověka, který ji zajišťuje. Nechte si odborníkem navrhnout logo a grafický manuál, z plánování jaké by logo mělo být, můţete udělat třeba zábavný happening. Veškeré letáčky a tiskoviny i propagace na internetu musí mít jednotný charakter, který zaujme. Snadněji se tak dostanete do povědomí veřejnosti, a pokud bude design povedený, lidé si rádi koupí vaše tričko, placku nebo tašku. U návštěvníků pak můţete podnítit sběratelskou vášeň např. postupným vydáváním kuchařských receptů, kartiček s rostlinami, pytlíčků s bylinami apod.

Krok jedenáct: udrţitelnost To, jestli vaše zahrada bude mít šanci udrţet se i v budoucnosti, závisí na všem předchozím. Musíte mít hezkou zahradu, pořádat zajímavé akce a vytvořit si zázemí stálých návštěvníků. Musíte mít stálý tým dobrých spolupracovníků všech moţných profesí a dobrou pověst v regionu. Pokud je toto splněno, je to základ pro: a) Udrţitelnost finanční – tady je ale kaţdá rada drahá. Dobré je, získat na další provoz zahrady další grant a s ním další čas. I ten bude ale jednou končit. Lepší moţností je tedy získat dlouhodobý stálý příjem např. za sociální sluţbu nebo terapeutickou činnost nebo vzdělávací činnost, kterou v zahradě poskytujete. Je to ale čím dál tím sloţitější a závisí to na mnoha podmínkách. Ještě lepší je uţivit zahradu podnikatelsky – pěstovat a prodávat, učit, školit, vyrábět a tím vydělávat dostatečné prostředky na provoz. Je moţné také vytvořit systém stálých drobných přispěvovatelů. Pravděpodobně budete ale potřebné peníze získávat všemi těmito způsoby a ještě mnoha jinými. b) Udrţitelnost provozní – ani to není jednoduché. Pokud nemáte peníze, je těţké udrţet to správné nadšení. Musíte proto připravit jiné motivační prostředky – výpěstky, uţívání zahrady pro soukromé účely, apod. Nic z toho ale pravděpodobně nezaujme natolik, aby zahrada byla udrţována a vyuţívána se stejnou kvalitou a intenzitou, jako za peníze. A pokud nechcete zahradu rovnou zavřít, musí být stále příjemná na pohled i pobyt. Je proto potřeba včas připravit udrţovací program. Vysadit bezúdrţbovou zeleň, abyste stihli alespoň sekání trávy,

pořádat jen jednoduché osvědčené akce bez sloţitých příprav a nákladnýc h pomůcek nebo jejich pořádání svěřit osvědčeným organizacím, které s vámi spolupracovaly – škole, obci, zahrádkářům. Dbejte, aby se o zahradě mluvilo, udrţujte aktuální webové informace, pište i nadále tiskové zprávy, informujte novináře. Nic vás to nestojí a veřejnost má pocit, ţe se nic nezměnilo.

Naše doporučení: 47. Zajistěte si, pokud moţno, co nejvíc věcí, potřebných k udrţení zahrady, předem. Šetřete semínka, schraňujte odkopky, pečujte o nářadí, prostě myslete na budoucnost. 48. Hlavně se ale z toho všeho nezblázněte, nezadluţujte, nerozcházejte s nejbliţšími. Kdyţ se zahradě nebude dařit, tak ji zavřete. A aţ bude líp, zase ji otevřete nebo zaloţíte jinou.

B. PŘÍKLADY Z ČESKÉ REPUBLIKY A ZE ZAHRANIČÍ Před začátkem i v průběhu realizace projektu Zahrady u SPLAVu nám byly inspirací projekty s podobným zaměřením z České Republiky a ze zahraničí. Zajímaly nás jednak terapeutické zahrady a vyuţití zahradní terapie v praxi, jednak komunitní zahrady a v neposlední řadě zahrady farmářské. Většinu zahrad jsme navštívili, abychom získali inspiraci přímo u zdroje, nebo jsme se alespoň sešli s hlavními hybateli a iniciátory projektů. Kaţdá zahrada je trochu jiná, liší se právní subjektivita, způsob financování a v neposlední řadě celkové poslání a cíle. Všechny jsou ale velkou inspirací. Příklady zahraničních zahrad jsou vybrány ze zahrad, které jsme měli moţnost vidět v rámci studijní cesty ve Velké Británii. Všechny navštívené zahrady jsou popsány v příloze 1. včetně obrazové dokumentace.

1. Česká Republika Domov pod hradem Ţampach: zahradní terapie v produkčním zahradnictví a arboretu Domov pod hradem Ţampach je příspěvkovou organizací Pardubického kraje, která poskytuje tři druhy sociálních pobytových sluţeb. Tyto sluţby jsou určeny pro zdravotně postiţené osoby s mentálním postiţením a eventuálně s přidruţenou tělesnou nebo smyslovou vadou. Domov provozuje také arboretum o výměře 4 ha, jehoţ sbírkový fond zahrnuje 600 druhů a kultivarů sbírkových rostlin včetně některých vzácných dřevin. Sluţba Domov pro osoby se zdravotním postiţením (pobytová sluţba) Podpora rozvoje schopností a nezávislosti uţivatelů – podpora klientů v moţnostech vést běţný způsob ţivota a rozhodování o osobních záleţitostech. Sluţba Chráněné bydlení (pobytová sluţba) Umoţnění klientům ţivota způsobem, který je velmi podobný ţivotu lidí v běţné domácnosti. Odlehčovací sluţba (pobytová sluţba) Dočasné zastoupení osoby blízké v péči o dítě nebo dospělého se zdravotním postiţením.

Pro své klienty má Domov pod hradem Ţampach připravenu celou řadu aktivizačních činností – jedná se o činnosti výchovné, vzdělávací, pracovní, zájmové a rekreační. pracovní uplatnění uţivatelů sluţeb: - Centrum aktivit – dílna keramická - Centrum aktivit – dílna svíčkařská - Centrum aktivit – dílna koberce - Centrum aktivit – zahradnictví - Centrum aktivit – chov domácích zvířat - Centrum aktivit – snoezelen, canisterapie, hippoterapie, léčebné pedagogicko-psychologické a zájmové jeţdění na koni Zahradní terapie je v Domově pod hradem Ţampach součástí pracovní terapie. Klienti mají moţnost si pracovní terapii v zahradnictví vybrat z několika moţných pracovních terapií. Pokud se pro tuto aktivitu rozhodnou, docházejí pravidelně do zahradnictví a do arboreta a pod vedením terapeuta a zahradníka podle svých moţností pracují na plnění přidělených úkolů. Někteří klienti preferují stále se opakující činnosti, jiní dávají přednost řešení krátkodobých úkolů různého charakteru. V zahradnictví pěstují klienti v rámci terapie zeleninu a drobné ovoce bez pouţití chemických prostředků; výpěstky pak zpracovávají nebo prodávají. Mají tak sledování celého cyklu pěstování a zpracování a dostává se jim zpětné vazby od veřejnosti. Rostoucí zájem o práci v zahradnictví a dobré výsledky klientů v rámci terapie jsou důkazem funkčnosti a vhodnosti zahradní terapie v rámci sociálních pobytových sluţeb.

Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno: zahradní terapie pro pacienty a jejich příbuzné Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Brno zařadila zahradní terapii jako jednu ze svých terapeutických aktivit. Zahradní terapie zde probíhá ve zrevitalizované části nemocničního parku v terapeutických zahradách. Zahradní terapie je realizována ergoterapeuty pod vedením zahradní terapeutky. Do části klidové zóny zahrady mají přístup pacienti ze všech klinik a oddělení nemocnice včetně veřejnosti. Jedná se o část zahrady s vodním prvkem, mobiliářem a terénní modelací, která dodává zahradě ráz větší intimity a zároveň slouţí jako bariéra proti hluku.

Součástí této části zahrady je vyvýšený záhon pro pacienty na invalidním vozíku, bylinková spirála a stimulační stezka pro nácvik chůze s vyuţitím různých typů povrchu. Zcela nově vznikla v části parku tzv. chráněná zahrada – pro pacienty Psychiatrické kliniky v postakutní fázi psychického onemocnění, kteří se nemohou samostatně pohybovat ve volné přírodě. Chráněná zahrada umoţňuje aktivity (kuţelky, zahradní šachy) i relaxaci a nabízí také moţnost aktivního zahradničení (pěstování zeleniny a bylinek). Její součástí jsou výsadby ovocných stromů, keřů s jedlými plody a vyvýšené záhony. Úroda ovoce a zeleniny je následně pacienty zpracována ve cvičné kuchyni v rámci nácviku běţných denních aktivit. V terapeutické zahradě, která je součástí dětského oddělení Psychiatrické kliniky, byl vytvořen interaktivní prostor s vodními a herními prvky. Plocha byla rozčleněna na více částí nabízejících intimitu, relaxaci i pohyb. Součástí dětské zahrady jsou také záhony pro aktivní zahradničení pěstování květin, bylinek, zeleniny a nové výsadby stromů i keřů s jedlými plody. Nabídka aktivit: - zahradnické činnosti – plánování, výsevy, výsadby rostlin, pletí, péče o rostliny atd. - sběr bylinek a jejich zpracování - sklizeň plodů a jejich zpracování – čaje, šťávy, medy, saláty z ovoce a zeleniny atd. - aktivity s přírodním materiálem – vrbové proutí, kukuřičné šustí, kytice atd. - relaxace v zahradě, doplňování krmítek, tematické procházky mimo areál nemocnice, zahradní deník, zahradnické výstavy - sportovní a herní aktivity v zahradě – pétanque, stolní tenis, zahradní „Člověče, nezlob se“, kuţelky, badminton, zahradní šachy, míčové hry - aktivity typu land art - aktivity v interiéru zahradnické dílny Psychiatrické kliniky - mobilní záhon na uzavřených odděleních Psychiatrické kliniky Oblasti ergoterapie, kde působí zahradnické aktivity jako podpora 1) sebeobsluha 2) volný čas a hra 3) práce (produktivita) 4) sociální vztahy 1) sebeobsluha: - obléct se přiměřeně ve vztahu k počasí - orientovat se a pohybovat v prostoru zahrady - schopnost rozhodovat se a zapojit se do aktivity - zpracování produktů zahrady (sběr bylin a jejich další vyuţití – medy, šťávy, čaje…zeleniny – grilování, saláty, jedlé květy)

- připravit a nalít si např. čaj, jídlo - trénink cestování MHD (zahradnické výstavy, výlety do přírody mimo areál nemocnice) 2) volný čas a hra - vychází z osobnostního zaměření, popř. biografie člověka - někteří lidé hledají na zahradě aktivity, jiní naopak rádi relaxují - vhodné jsou aktivity zaměřené na proţitek, které mají pro pacienty význam a smysl. - herní prvky, zahrada jako prostor pro kreativitu, happeningy, land art, artefakty v zahradě, focení, oslavy, rituály 3) práce Zahrada umoţní pacientům vyzkoušet si v bezpečném a podpůrném prostředí pracovní potenciál, vytrvalost a soustředění na aktivitu – zjištění vlastních zdrojů a limitů. Ergoterapeut doporučuje vhodné pracovní polohy, střídání aktivit, ergonomické nářadí, popř. kompenzační pomůcky. 4) sociální vztahy Interakce účastníků skupinové zahradní terapie podporuje trénink spolupráce, verbální i neverbální komunikaci, přizpůsobení se, empatii a sdílení. Zahrada nabízí intimní prostor pro setkávání se s rodinnými příslušníky. Aktivity s přírodním materiálem pomáhají překonat komunikační bariéry – pacienti si na základě identifikace potřeb rostlin lépe uvědomí své vlastní potřeby. Přebírání zodpovědnosti (nezaliješ kytku, uschne). Zahrada jako terapeutické médium nabízí moţnost klidu, vzpomínání, potkávání, učení se, fantazie, pozorování a překvapení (ţe něco vyroste…) Vyuţití prvků zahradní terapie v ergoterapii (nebo naopak) a spolupráce terapeutů obou profesí přináší nové moţnosti podpory v péči o pacienty (klienty) se specifickými potřebami.

Svobodný statek na soutoku a Camphill České Kopisty: farmaření s lidmi s postiţením Obecně prospěšná společnost Svobodný statek na soutoku byla zaloţena v roce 2012, aby navázala na zemědělskou činnost provozovanou pod záštitou Camphillu České Kopisty. Camphill je označení pro komunity, kde v rodinné atmosféře společně ţijí a pracují lidi ´běţní´s lidmi s postiţením. Cíle Svobodného statku na soutoku: - ozdravení krajiny, společnosti a postavení zemědělce v nich - utváření svobodného statku na principech bio-dynamického zemědělství

- vytvořit prostor pro pracovní, poznávající a sociální setkávání lidí na statku - konat a utvářet se smyslem pro krásu a pravdivost - ve svém úsilí navázat na podněty a práci Rudolfa Steinera a Karla Königa, a na zemědělský odkaz Eugena Krause Součástí Camphillu je i provozování biologickodynamického zemědělství, které má jednak samozásobitelskou funkci pro Camphill a zároveň přináší pracovní uplatnění a terapii členům komunity. Uţivatelé sociálních sluţeb v Camphillu České Kopisty několikrát v týdnu pomáhají na poli a na statku a podílejí se, jak jim to jejich schopnosti dovolí, na chodu statku. Celý způsob obhospodařování je zaloţen na lidské práci. Na statku pracují kromě několika zaměstnanců, sezónních brigádníků a členů camphillu také dobrovolníci, kteří přijíţdějí v létě v rámci workcampů a další stálí dobrovolníci. Tento způsob v průběhu dvou sezón zdesetinásobil síly v zemědělství a přinesl také finanční soběstačnost. Momentálně je obhospodařováno 6 ha polností s výhledem práce na všech 11 ha. Na statku se pěstuje podle principů farmářských zahrad velké mnoţství druhů především zeleniny, ale také ovoce a bylinek – hrušky, jablka, melouny, jahody, zelí, špenát, tuřín, topinambury, různé odrůdy dýní, saláty, řepa, ředkve, rajčata, okurky, kedlubny, brokolice a mnoho dalších. Vypěstovaná zelenina a ovoce je kromě konzumace členy komunity prodávána přímo na statku nebo v ´pytlích´(ekvivalent farmářských bedýnek) rozváţena na objednávku do Prahy a několika větších měst v okolí. Některé plodiny jsou exportovány do obchodů se zdravou výţivou v Německu. Důleţitou součástí chodu statku jsou společenské a kulturní aktivity a otevření společenství veřejnosti. Pořádají se zde masopusty, doţínky, divadelní a hudební představení, výstavy a další.

Kompot: komunitou podporované farmaření KomPot (komunitní potraviny) je sdruţení, jehoţ členové se rozhodli vytvářet nové cesty k potravinám. V roce 2012 začali hospodařit na pozemku ve Středoklukách, kde pěstují okolo 40 druhů zeleniny a drobného ovoce. Sdruţení má dva zaměstnance – zahradnice, ale na chodu a rozvoji zelinářské zahrady se podílejí všichni členové. Aktuálně je sezónní produkcí zásobováno 37 rodin. Zahrada funguje na principu komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), kdy všichni sdílejí přínosy a rizika hospodaření a více či méně se podílejí na produkci a chodu hospodářství. KomPot je příkladem jednoho z prvních KPZ, které tvoří sami spotřebitelé, jiţ si svépomocí pěstují zeleninu. Prozatímní nevýhodou je, ţe objem úrody stále nepokryje celkovou potřebu členů tak, aby se mohli ţivit pouze

z KomPotu. Do budoucna se proto KomPot chystá obohatit i o jiné potraviny formou spolupráce s jinými KPZ či místními farmáři. Tak si chce zajistit co největší potravinovou suverenitu, která je jeho velkým dlouhodobým cílem. Pozemek KomPotu je rozdělen na produkční a společenskou část. Chod společenské části spravují samotní členové. Pořádají společenské akce jako je např. dýňobraní, díkuvzdání či vzdělávací programy pro děti či veřejnost. Produkční část má půl hektaru a v sezóně se na ní urodí aţ 180 kg zeleniny na jednoho člena, coţ je pro většinu členů právě akorát. O pěstování se starají v KomPotu dvě placené zahradnice a sezónně brigádníci, ale protoţe je KomPot komunitní, není celá produkce pouze na bedrech zahradnic. Kaţdý týden v sezóně, a kdyţ počasí dovolí, i mimo sezónu, se pořádají dobrovolné pracovní brigády. Členové by měli odpracovat 4 dny v roce. Odpracované dny nikdo nekontroluje, a to cíleně, aby byl ponechán prostor dobrovolnosti a svědomí kaţdého člena. ´Výhodou je svobodná volba mnoţství času, které na zahradě strávím, neboli dobrovolnost a tudíţ i podporu zodpovědnosti kaţdého z nás za fungování něčeho, co chceme, aby fungovalo.´ Práce na poli můţe být nahrazena i jakoukoli jinou výpomocí například v administrativě, propagaci či účetnictví. Většina členů KomPot vyhledala zejména kvůli čerstvé zelenině z lokálních zdrojů. Někteří lidé se chtěli naučit zahradničit, protoţe měli pocit, ţe tato dříve přirozená dovednost se v dnešní generaci zcela vytratila. V KomPotu je také několik rodin s dětmi. Pro rodiče je velmi důleţité, aby jejich děti viděly, odkud se bere jídlo a jakou má cenu – nejen finanční, ale také kolik to stojí úsilí, starostí a času vypěstovat bedýnku zeleniny. KomPot představuje moţnost, jak celkově změnit svůj ţivotní styl, získat nové postoje, poznat nové lidi a naučit se nové věci. KomPot zároveň vyvíjí vzdělávací, osvětové i volnočasové aktivity související se zahradnictvím, ekologickým zemědělstvím, péčí o půdu a v širším smyslu udrţitelným rozvojem, zaměřené na děti i dospělé.

Kokoza: komunitní zahrada na praţském sídlišti KOKOZA, o. p. s. je dynamická nezisková organizace, která se zároveň profiluje jako sociální podnik. Propaguje kompostování a pěstování ve městě. Její dvě zakladatelky před několika lety zaloţily komunitní zahradu a kompostárnu. ´Chtěly jsme kombinovat společensky prospěšné aktivity s businessem, se kterým jsme ale do té doby měly pouze málo zkušeností. S úsměvem vţdy vzpomínáme na různé nápady, které jsme v té době měly. Pak jsme našly vysněný projekt, který kombinuje kompostování ve městě se zaměstnáváním lidí se znevýhodněním, inspirovaly nás podobné projekty v Anglii. Výhra v soutěţi Social Business Idea 2010 nás zavázala uvést naše myšlenky a nápady v realitu, a proto jsme se rozhodly v roce 2011 navštívit Anglii a rok na to také Německo, abychom si ověřily, ţe koncept, který jsme vymyslely, uţ úspěšně funguje. Vrhly jsme se do toho po hlavě a začaly podnikat první aktivní kroky vstříc realizaci konkrétních plánů. ´ Komunitní zahrada je malá zahrádka při kulturním centru na praţském sídlišti Háje. Kdo má zájem si něco pěstovat, zaplatí symbolický příspěvek a dostane malé políčko. Můţe si půjčit nářadí, konzultovat své úspěchy či neúspěchy, směňovat úrodu, a kdyţ odjede třeba na dovolenou, poprosí někoho ze svých spoluzahradníků, bay se mu políčko postaral. Pěstuje se ledacos, hlavně ale rajčata, saláty, jahody a bylinky a velký úspěch také slavily brambory v pytlích. KOKOZA je k dispozici dvakrát týdně, kdy zároveň často pořádá pro své zahradníky různé přednášky a workshopy. O zahradu se také pomáhají starat lidé s duševním onemocněním: trénují si, jaké je plnit pracovní dobu, mít zodpovědnost a chodit včas do práce. KOKOZA plánuje zaloţit další zahradu v Praze na Pankráci. Tentokrát by se mělo jednat o velikou produkční zahradu s kompostárnou, ve které by našli pracovní uplatnění lidé s handicapem a senioři. A na rušné dopravní křiţovatce vznikne oáza pro lidi z okolí i pro zaměstnance celé řady nedalekých firem. Kromě zeleniny, drobného ovoce a bylinek se budou pěstovat také květiny k řezu, které budou určeny k samosběru. Tato nová zahrada by měla být soběstačná asi z 50%. Finance jsou plánovány z různých zdrojů – nadace Proměny, Státní Fond Ţivotního Prostředí, příspěvky města nebo operační program Adaptabilita. Dalšími doprovodnými akcemi, kterých se KOKOZA účastní, jsou například Mezinárodní den sousedů, Zaţít město jinak nebo Porovnávání chutí. Zájem o společné zahradničení je velký a nejen prý kvůli

samotné zelenině či bylinkám. Lidé se chtějí setkat, popovídat si a poznat své sousedy. Klíčové je, aby měl kaţdý nějaký konkrétní úkol a za něj byl zodpovědný.

2. Zahraničí Sydenham Garden, Velká Británie: komunitní zahrada provozující zahradní terapii i farmaření Sydengham Garden je dobročinná organizace, jejímţ cílem je pomocí zahradní terapie a tvůrčích aktivit zlepšit ţivot místních obyvatel a pomoci lidem s postiţením, s demencí nebo lidem zotavujícím se ze závislostí. Organizace byla zaloţena v roce 2002 místním lékařem, který se zahradní terapií začal před lety na dvorku za svou ordinací. S nárůstem klientů bylo nutné prostory rozšířit, a proto se o rok později začala budovat současná zahrada. Posláním Sydenham Garden je nejen zlepšit zdravotní stav (fyzický i psychický) klientů, ale také budování sociálních vazeb, šíření dovedností v oblasti drobných řemesel a uměleckého vyjádření, ochrana ţivotního prostředí a zachování biodiverzity ve městě. Rozloha zahrady je cca 2000 m2 a je rozdělena na část přírodní a část produkční; podle nařízení úřadu je nutné 2/3 pozemku zachovat jako přírodní rezervaci. Původní viktoriánské zahradě s původními zděnými skleníky a rozloţením zděné části zahrady vévodí moderní pasivní dům se zelenou střechou, který poskytuje zázemí zaměstnancům a spolupracovníkům zahrady a je dostatečně vybaven pro denní pobyt klientů a pořádání uměleckých a relaxačních kurzů. V současné době začal tým Sydenham Garden obhospodařovat další pozemek s cílem pěstování výnosné kultury, aby byla zajištěna alespoň částečná finanční nezávislost organizace. Tato nově vznikající farmářská zahrada bude fungovat jako sociální podnik a zároveň tak poskytne nové pracovní příleţitosti. Systém chodu zahrady: - klienti (skupina s demencí, skupina na po odvykací drogové kůře, skupina matek s poporodní depresí) a 60 dobrovolníků; mimo vyhrazené dny není moţný přístup dětem - postup – klienti přicházejí na dobu 12 – 18 měsíců – vstupní interview – kaţdé 3 měsíce dotazník a pohovor pro evidování osobního vývoje – šestitýdenní kurz ´Happiness´ – umělecké kurzy, zahradnické kurzy (obecný zahradnický kurz, kurz pěstování ovoce a zeleniny)

- kurzy pro klienty jsou za symbolický poplatek, pro veřejnost placené – na mnohé kurzy jsou najímání externí odborníci, aby byla zajištěna jejich profesionalita - finance – fond Lottery, příspěvky National Horticulture Society, soukromé fondy, příjem z kurzů, pronajímání prostorů o víkendech, pronájem pracovního místa firmám podobného zaměření, prodej produkce ze zahrady Projekty a akce: Plymouth polomaraton, kde běţí tým Sydenham Garden; Zahradnický trh – prodej výpěstků, sadba zeleniny, květin a pokojovek; De Frene Market Garden jako sociální podnikání, Sow and Grow (zasej a pěstuj) – speciální kurz pro lidi s počínající stařeckou demencí; pravidelné akce pro místní komunitu Zajímavosti: - 2012 nejlepší komunitní zahrada - Green Flag 2012 – cena za přínos v ochraně ţivotního prostředí - 2012 Cena starosty Londýna za přínos pro čistější a zelenější Londýn - prvky z přírodních materiálů – vrbový altánek, hliněná chýše - část zahrady jako přírodní rezervace 7

Thrive, Velká Británie: slavná charitativní organizace provozující zahradní terapii Thrive je britská charitativní organizace, která se snaţí pomocí zahradní terapie změnit k lepšímu ţivoty lidí s postiţením, dlouhodobě nemocných, lidí s depresemi nebo lidí osamělých. Thrive pomáhá lidem zahradničit na vlastních zahradách, doma nebo nabízí vzdělávací kurzy a rekvalifikace na zahradníky či zahradní terapeuty. Thrive má dvě zahrady – v Londýně v parku Battersea a v Reddingu, kam mohou lidé docházet a pod vedením zahradních terapeutů plnit individuální či skupinové kurzy. Velký prostor je dán také dobrovolnictví. Systém projektu Battersea Garden: - 8 – 9 zahradních terapeutů - 250 klientů (studenti z pomocných škol, problémové

děti, lidé s mentálním a fyzickým postiţením) a 50 dobrovolníků - smíšené skupiny po 8 klientech/dobrovolnících – lidé se doplňují a navzájem si pomáhají - postup – úvodní interview – zkušební den – úvodní kurz 6 – 8 týdnů (na co konkrétní člověk nejlépe hodí, jaké má silné stránky, jakým směrem se ubírat) – program na míru (cíle, pracovní plán včetně doporučení doprovodných terapií, změny ţivotního stylu atd.) – certifikát o zahradnické rekvalifikaci (doba k získání certifikátu a absolvování terapeutického programu se různí v závislosti na schopnostech klienta) – pomoc s následným pracovním uplatněním - kaţdý měsíc probíhá individuální setkání s klientem včetně hodnocení průběhu zahradní terapie (´hard numbers´) - obvykle se klient zlepšuje do dvou let od zahájení terapie, později jiţ dochází ke stabilizaci (velmi individuální) - obecně pro všechny platí stejná pravidla a vysoké standardy - moţnost rekvalifikace na zahradního terapeuta Projekty a akce: Old English garden – ornamentální zahrada podle návrhu známé zahradní architektky je otevřená veřejnosti a klienti tak mají moţnost zpětné vazby a nepracují pouze izolovaně; Herb and vegetable garden – produkce bylinek, koření, zeleniny, sazenic; Chelsea Fringe – ukázkové zahrady jako doprovodný program Chelsea Flower Show; Open week – týden otevřených dveří; Vypracuj se! – pro lidi s postiţením a poruchami komunikace, kteří nemohou nalézt práci – po absolvování by měli nalézt uplatnění v zahradnickém oboru; Pěstuj a uč se! – pro mladé lidi ve věku 16-25 let, kteří získají základní dovednosti v oboru zahradnictví; Moţnost pěstovat! – zaměřeno na děti s postiţením ve věku 14-16 let; Dig it! (nepřeloţitelná slovní hříčka) – projekt komunitního pěstování vlastních potravin Zajímavosti: - spolupráce s Jo Malone – tradiční výrobce luxusních parfému - design Old English garden od Sarah Price – slavné zahradní architektky

Culpeper Community Garden, Velká Británie: zelená oáza uprostřed Londýna Prostor zeleně v hustě obydlené části Londýna Islington, funguje zároveň jako městský park pro veřejnost, komunitní zahrada a komunitní centrum volnočasových aktivit. Zahrada byla zaloţena v roce 1982 v prostoru po domech určených k demolici. Základní plán navrhl zahradní architekt, vlastní práci zajistila parta nadšenců. Hlavním důvodem zaloţení zahrady bylo poskytnutí moţnosti pěstování a

poznávání rostlin pro postiţené děti z Free School a Penton Primary School. Místo bylo pojmenováno po světoznámém botanikovi Nicholasovi Culpeperovi, který ţil v 17. století ve čtvrti Islington. Posláním zahrady je poskytnout moţnost zahradní terapie dětem a dospělým s postiţením (lidé s mentálním postiţením, děti s poruchami učení, lidé sociálně odloučení) a vzdělávání v oblasti zahradnictví, ochrany přírody a udrţitelného rozvoje. Zahrada o rozloze 0,2 ha má několik prolínajících se a na sebe navazujících částí, které vytvářejí spolu s malovanými jmenovkami a informačními tabulemi příjemný eklektický celek. Jezírko, besídky, zeleninová část, tematické okrasné části, volný travnatý prostor. Systém: - 2 zaměstnanci na částečný úvazek jsou k dispozici kaţdý den v týdnu - cca 100 členů – dobrovolníků; členem se můţe stát kaţdý – vyplní přihlašovací formulář a absolvuje vstupní pohovor - členové platí symbolické roční členské příspěvky (náklady na sadbu, nářadí a občerstvení) a pravidelně se scházejí a rozhodují o aktivitách a výsadbách v zahradě - úrodu si členové mezi sebou rozdělí nebo společně výpěstky zpracují při pravidelných ´vařících´ setkáních; je však moţné si pronajmout záhon a pěstovat cokoliv pouze pro vlastní potřebu - jeden den v týdnu je dobrovolnický den – dobrovolníci přicházejí pod vedením zahradníků pracovat na zahradě - zázemí - kancelář, učebna/klubovna, knihovna, kuchyňka Projekty a akce: Dry Garden – modelová zahrada počítající se změnami klimatu s výsadbou suchomilných rostlin; Elfrida Society – skupinová zahradní terapie; jarní a podzimní trhy – prodej sadby a výpěstků; kurzy rukodělných prací – pletení, tvorba mozaiky z keramiky apod. Zajímavosti: - jedna z prvních komunitních zahrad svého druhu na světě - během své existence získala celou řadu cen, poslední

je z roku 2003 za nejlepší komunitní zahradu v Londýně

Field days Organic, Velká Británie: farmaření jako sociální sluţba Projekt Fidel Days Organic je jedna z aktivit neziskové organizace Innovate Trust, která od roku 1960 pomáhá lidem se speciálními potřebami a ohroţeným skupinám obyvatel. Innovate Trust zastřešuje řadu projektů a Field Days Organic je jedním z nich. Cílem projektu Field Days Organic je pomoci znevýhodněným skupinám obyvatel a mladým lidem s poruchami učení rozvíjet nové schopnosti, navázat sociální kontakty a připravit jim terapeutické prostředí, ve kterém budou moci přemýšlet o své budoucnosti. Klienti získávají kvalifikaci v zahradnictví a dalších příbuzných oborech jako práce se dřevem, zavařování, prodej, příprava na zaměstnání a další. Stěţejní pracovní úkoly projektu jsou: rozvoj a údrţba hlavní farmářské zahrady, pěstování rostlin k prodeji na farmě a dalších místech jako jsou farmářské trhy, pěstování méně obvyklých rostlin, účast na zahradnických výstavách a pěstování zeleniny a bylinek pro cateringovou společnost Innovate Trust. Velká různorodost moţné pracovní náplně dává příleţitost kvalifikace v různých specializacích. Většina pracovních úkolů je ve své podstatě terapeutického charakteru, coţ je ideální pro docházející klienty. V rámci projektu se pěstuje rozmanitá zelenina a rostliny; jejich následný prodej a zpracování pomáhá zajistit finanční chod organizace a udrţitelnost projektu. Projekt je financovaný z grantů velšské vlády. Pěstování splňuje principy ekologického hospodaření, nyní farma získala oficiální certifikát Bio, coţ přináší další moţnosti rekvalifikací a příleţitost pro rozvoj celé organizace. V roce 2003 projekt vyhrál cenu BIFFA, za svou práci v této oblasti. Projekt je přidruţený k charitativní organizaci Thrive (viz výše) a je součástí jejich tzv. ´Cultivating Quality´ (´Pěstování kvality´) programu.

Palo Alto, Španělsko: zahradní terapie přímo na pracovišti ´Palo Alto´ ve španělštině znamená ´vysoký stoţár´. ´Palo Alto´ je město na pobřeţí Kalifornie a je to jedno ze světových center vědeckého a technického výzkumu. ´Palo Alto´ je umělecký prostor, který vytvořil španělský ilustrátor a umělec Javier Mariscal. Ti, kteří sledují olympijské dění ho jistě znají, je totiţ autorem maskota olympijských her v Barceloně v roce 1992 – roztomilého pejska Cobi. Mariscal před bezmála 25 lety objevil opuštěný prostor bývalé továrny na vydělávání kůţí v barcelonské průmyslové čtvrti Poblenou kousek od pobřeţí Středozemního moře. Rozmarný umělec se rozhodl přestěhovat svůj ateliér do továrních ruin. A místo pojmenoval podle tamního vysokého komína, s odkazem na kalifornské vědecké centrum – Palo Alto. Zahradu navrhnul zahradní architekt barcelonský rodák José Farriol. Dnes v Palu Altu sídlí kromě Estudia Mariscal asi dvacítka architektonických ateliérů, fotografických a sochařských studií a dalších uměleckých pracovišť. Obrovské moderní prosklené prostory se ztrácejí pod baldachýnem vegetace. V zahradě jsou bujné popínavé rostliny, které šplhají po bývalých továrních halách do ohromných výšek, velké barevné květy ibišků a růţí, omamně vonící jasmín. V zeleninové části rostou rajčata, papriky, lilky, cukety, mangold, saláty a jahody a všudypřítomná lichořeřišnicí a občas nějakou palma či opuncií. Nechybí ani suchomilné rostliny a aromatické keříčky na suchých zídkách a ovocné stromky plné jablek a hrušek. Ve stínu vinné révy je společenský prostor určený pro obědy pod širým nebem, jednání a schůzky nebo pro rozjímání nad ţivotem Chladivé jezírko na dosah a o pár kroků dál velká travnatá plocha ve stínu vzrostlých stromů jako stvořenou pro hry, koncerty, pikniky… A v kaţdém koutě lavička, lavice, ţidle, křesílko. Systém: - dva zahradníci na plný úvazek - vypěstovaná zelenina se z části prodává a z části se konzumuje v kantýně pro zaměstnance i náhodné příchozí, kde místní kuchaři vaří jídla z celého světa. - kaţdý zaměstnanec přispívá částí svého platu na péči o nadstandardní pracovní prostředí a většina pravidelně pomáhá

C. PŘÍPADOVÁ STUDIE ZAHRADY U SPLAVU 1. Cíl projektu: jaký je směr, kterým se budeme ubírat? Nápad na projekt s tématikou produkčního zahradničení, zahradní terapie a společného pěstování v komunitní zahradě přišel postupně a inspirací nám bylo především zahraničí, kde podobné aktivity nejsou nijak neobvyklé. Oslovili jsme Riverside Market Garden Association z Velké Británie a byli jsme mile překvapeni jejich zájmem o náš projekt i jejich souhlasem stát se partnery a mentory projektu. Riverside Market Garden pro nás byla obrovským přínosem, provozují jednak produkční farmářskou zahradu a jednak komunitní zahradu fungující na systému práce dobrovolníků. Našim druhým partnerem se stala Juankoski Heritage Society z Finska, která provozuje komunitní zahradu. Ta je nejen místem setkání místních obyvatel, ale slouţí také jako terapeutická zahrada. My jsme chtěli obojí – komunitní zahradu jako místo zahradní terapie a farmářskou zahradu jako místo pracovního uplatnění. Dát dohromady smysluplný projekt s touto tematikou v naší převáţně venkovské oblasti, kde většina lidí má svou vlastní zahrádku, nebylo nijak jednoduché. Naše počínání bylo nahlíţeno se shovívavým úsměvem; koneckonců všechna tato témata jsou v České Republice poměrně nová. Nicméně přínos pobytu a práce na zahradě se nám zdál natolik zřejmé, ţe jsme se rozhodli připravit projekt, který by nabídl zotavení a pracovní uplatnění lidem, kteří se z různých důvodů ocitli bez práce.

Cílem projektu Zahrady u SPLAVu bylo přinést do ČR Zahradní terapii jako formu pomoci znevýhodněným skupinám občanů a nabídnout jim cestu k uplatnění ve společenském i pracovním ţivotě v komunitních farmářských zahradách.

2. Sdruţení SPLAV: ţadatel se zkušenostmi Sdruţení SPLAV bylo občanské sdruţení, nyní je zapsaný spolek. Od svého vzniku v roce 2004 se zabývá rozdělováním evropských dotací prostřednictvím programu LEADER a realizací projektů z dalších grantových programů. Jedním z hlavních cílů Sdruţení SPLAV je pomoc lidem ohroţeným na trhu práce. Projekt zahrady u SPLAVu je jiţ šestým projektem pomáhajícím nezaměstnaným a je třetím projektem, který realizujeme z grantu Evropského Sociálního Fondu: 2009-11 Česko-Estonsko-Slovensko, stejné problémy různá řešení – vyzkoušení metod aktivizace různých skupin venkovského obyvatelstva; 2012-13 Vzájemná pomoc – příprava a zaměstnání uchazečů o zaměstnání 50+ na práci v zahradnictví a péči o zeleň.

3. Témata projektu: rešerše hlavních pojmů Základní představu o hlavních tématech projektu jsme měli a dá se říci, ţe na základě této povšechné znalosti projekt začal nabývat na obrysech. Bylo ale potřeba jít do hloubky nebo alespoň pod povrch. Na to jít do hloubky bychom přece jen potřebovali více času. Tak tedy: Co je přesně zahradní terapie? Jak vypadá komunitní zahrada? Jak vše skloubit se zaměstnáním? Teoreticky si osahat hlavní směry je hračka, na internetu, v odborné literatuře. Stačí trpělivost a znalost anglického jazyka. Lidé, kteří mají zahrady, o které se starají, obvykle nepřemýšlí nad tím, co je na práci na zahradě a na péči o rostliny tolik uspokojuje. Jsou prostě spokojeni. Někteří lidé ale nikdy nedostali příleţitost něco vypěstovat nebo si uţít pobyt v zahradě. Jiní zase mají pocit, ţe z různých důvodů nejsou schopni práci na zahradě zastat nebo mají zahradu spojenou jen s nekončící dřinou. Někoho zase nebaví pracovat na vlastní zahradě, kdyţ nemůţe sdílet radost z úspěchu nebo není nikým oceněn. A někoho třeba jen nenapadne se do něčeho takového pustit. Zahradní terapie. Zahradní terapie je inovativní terapeutická metoda, zaloţená na práci s rostlinami a na dalších aktivitách s rostlinami spojenými. Zahradní terapie má pozitivní vliv na sociální zdraví, duševní zdraví, fyzickou kondici a vzdělávání kaţdého jedince. Pomáhá lidem relaxovat, překonat ţi votní změny a léčit se. V zahradě pracují lidé s něčím, co je pevně spojené s realitou, mohou se ´dotýkat´ přírody, sledují a lépe chápou cyklus ţivota. Tím, ţe člověk přímo ovlivňuje něco, co je ţivé, zjistí, ţe je sám potřebný a důleţitý. Lidé se těší na sledování změn, na to, co je kaţdý týden nového, plánují, co zasadí či vypěstují příští rok, a přemýšlí, jak naloţí s úrodou. Zahradní terapie je práce v týmu, ale také práce jednotlivců, nenutí nikoho k okamţitému sociálnímu kontaktu, dává moţnost volby, do jaké míry se chce člověk zapojit, zda chce dělat vţdy stejnou činnost nebo se učit pokaţdé něco nového. Zahradní terapie byla v historii poprvé pouţívána ve Spojených Státech k urychlení zotavení válečných veteránů. Cílové skupiny, u kterých byl prokázán přínos zahradní terapie, jsou lidé s fyzickým nebo mentálním postiţením, lidé staří a lidé s psychickými problémy. Zahradní terapie však zatím ve větším měřítku nepracovala s lidmi v produktivním věku bez diagnostikované nemoci. Jaký má zahradní terapie vliv na člověka? Příroda na nás nepůsobí terapeuticky pouze při organizovaných programech, i samotné trávení času v dobře navrţené a správně pěstované zahradě dokáţe zapůsobit na samotné základy lidské přirozenosti. Taková zahrada působí na všechny smysly a jejich prostřednictvím na celý organismus. Přínos tělesnému zdraví: - zlepšení prostorové představivosti, cvičení zraku, rozlišování blízkého a vzdáleného - výrazné procvičování paţí a celé horní poloviny těla - celkové zlepšení fyzické kondice - zlepšení smyslového vnímání Sociální přínos: - umoţnění sociálního kontaktu s jinými lidmi

- podpora vzájemné interakce díky společnému tématu a zájmu - zvýšení sociálního cítění, sebeúcty a sebedůvěry - zvýšení sebevědomí ve vyjadřování názorů, v kladení dotazů a formulování závěrů - motivace k týmové práci - podpora zdravé vzájemné závislosti - osvojení si praxe ve sdílení vědomostí, vůdčích schopnostech a učení druhých - uplatnění zahradničení jako nové zájmové aktivity - otevření dveří k dalším aktivitám – kluby zahrádkářů, soutěţe výpěstků, vaření atd. - rozšíření cílů exkurzí a výletů – trvalkové školky, botanické zahrady, parky, historické zahrady atd. Přínos duševnímu zdraví: - příleţitost k uvolnění, zbavení se pocitů úzkosti, frustrace a agrese - podpora zájmu o budoucnost - zvýšení kreativity a poskytnutí moţnosti vlastního vyjádření - vybudování přístupu ´zvládnu to´ - pozvednutí ducha lidí ţijících osaměle, kteří trpí pocitem vyloučení nebo se vyrovnávají se ztrátou či nemocí Kognitivní přínos: - prodlouţení doby, kdy je člověk schopen se soustředit - praxe ve sledování určitého plánu a instrukcí - procvičování paměti, logiky a úsudku - prohloubení zájmu o zahradničení a přírodu obecně - porozumění abstraktním pojmům jako je čas, růst, smrt a změna - praxe v nových dovednostech a technikách v zahradnictví A proč vlastně ne? Proč něco takového nezkusit? Kaţdý přece potřebuje v určité chvíli ´nakopnout´, získat nové přátele a nový směr. A obzvlášť ve chvíli, kdy nemá práci. Komunitní zahrady. Komunitní zahrady jsou fenoménem především ve Velké Británii a ve Spojených státech. V současné hektické době jsou tyto zahrady vyhledávány stále více lidmi, kteří se chtějí odreagovat a kteří hledají nějaké tvůrčí vyţití. Komunitní zahrady jsou prostory ve městech nebo na vesnicích, které si skupina lidí spřízněných sousedstvím a společným zájmem spravuje podle svého. Zahradu si lidé sami navrhnou, vyberou plodiny a rostliny, určí jejich rozmístění, zahradu vybudují a pak se o ni starají. K dispozici mají zdarma pozemek, nářadí, materiál, sazenice, zázemí pro schůzky a organizační záštitu. Výsledkem společného úsilí je kromě zahrady samotné a jejich plodů, také moţnost zahradu volně vyuţívat. Celý proces učení se, návrhu, zaloţení a péče o ko munitní zahradu je vysoce terapeutický pro kaţdého zúčastněného jedince a své uplatnění v něm najde kaţdý. Komunitní zahrada je ideálním místem, kde můţe probíhat zahradní terapie; jiţ samotný proces tvorby komunitní zahrady je vysoce terapeutický. Navíc mají lidé k něčemu, co si sami vybudují větší vztah a lépe se to starají. Komunitní filosofie jde ruku v ruce s léčivým procesem – dělat něco společně, dělat něco pro sebe i pro druhé. Farmářské zahrady. ´Market garden´ nebo také farmářská zahrada znamená trţní pěstování ovoce, zeleniny a květin v malém měřítku a jejich přímý prodej zákazníkům, restauracím nebo jiným

organizacím, např. školním jídelnám. Prodej je zaměřen zejména na místní trh; produkty jsou prodávány přímo v zahradě, na místních farmářských trzích nebo pravidelně dodávány v bedýnkách přímo odběrateli. Tento způsob pěstování se od ostatních způsobů liší zejména velkou rozmanitostí pěstovaných plodin na malé ploše, která obvykle není větší neţ několik akrů. Výběr pěstovaných plodin závisí na přírodních podmínkách v místě zahrady, na zkušenostech a zejména na poptávce. Pěstování ovoce a zeleniny je často doplněno o pěstování květin k řezu a letniček nebo o pěstování drobného ovoce určeného k samosběru. Farmářské zahrady poskytují široký výběr sezónních čerstvých produktů a tvoří protipól velkým produkčním farmám, které obvykle pěstují jen několik plodin. Pěstování a následný prodej a zpracování vypěstované zeleniny je ideálním pracovním uplatněním. Moţnost alternativních pracovních úvazků. Moţnost klouzavé pracovní doby. Moţnost vzít s sebou do práce děti. Zhodnocení nevyuţité půdy.

4. Analýza: je téma kompatibilní s potřebami území? Máme téma a snad i cíl. Analýza je povinnou a hlavně logickou součástí ţádosti. Bez té by to nešlo. Přestoţe naše území známe velmi dobře, vţdy je potřeba analýzu aktualizovat a podívat se na ni očima projektu. A na základě zjištění projekt formovat. V analýze jsme proto zorné pole zaměřili na sociálně-ekonomickou charakteristiku obyvatelstva, věkovou strukturu obyvatelstva a na trh práce v okrese Rychnov nad Kněţnou. Součástí řešeného území je 31 obcí, které se nacházejí na území Královéhradeckého kraje, v okrese Rychnov nad Kněţnou. Rozloha území je 480 km2, počet obyvatel 35 000. Z těchto údajů vyplývá výrazně podprůměrná hustota obyvatel, jak v rámci okresu Rychnov nad Kněţnou, tak při porovnání celého kraje a České republiky. Nízká hustota zalidnění je z velké části ovlivněna konfigurací terénu. Většina obcí leţí na území Orlických hor, případně jejího podhůří. Dalším faktorem niţší zalidněnosti území je periferní poloha v rámci České republiky (území při hranicích s Polskem). Pro území je typická poněkud niţší sídelní stabilita, jelikoţ jen necelých 48 % obyvatelstva se narodilo v obci současného trvalého bydliště. V rámci kraje se hodnota pohybuje kolem 50 %, v ČR dokonce téměř 53 % obyvatelstva ţije ve stejné obci, kde se narodilo. Malá stabilita území je typická zejména pro pohraniční horské obce, kde více neţ 2/3 tamních obyvatel se během ţivota do obce přistěhovaly. Z hlediska vzdělanosti je na tom výrazně lépe město Rychnov n/K., kde podíl obyvatel se středoškolským vzděláním přesahuje celostátní i ostatní průměry a podíl vysokoškoláků se těmto průměrům blíţí. V ostatních obcích je pak podíl obyvatel se středoškolským vzděláním a zejména pak vysokoškolským vzděláním výrazně podprůměrný – pouze cca čtvrtina obyvatel starších 15 let dosáhla středoškolského vzdělání a jen necelých 5 % má vzdělání vysokoškolské. Velmi nízké hodnoty vzdělanosti mají zejména horské pohraniční obce. Nezaměstnanost se prozatím pohybuje v pásmu pod celostátními i krajskými průměry a v posledních letech se spíše udrţuje na konstantní úrovni. K 31. 12. 2011 bylo ve sledovaném území evidováno 2984 nezaměstnaných, coţ značí 7,0 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nízká nezaměstnanost je do

velké míry ovlivněna pobočkou automobilového závodu AUTO ŠKODA v Kvasinách, který zaměstnává více neţ 5000 osob. Na jeho provozu je závislá také spousta dalších podniků. Proto je potřebné pracovní příleţitosti více diverzifikovat do většího mnoţství odvětví. Téměř polovina ekonomicky aktivních obyvatel musí za prací dojíţdět mimo obec svého bydliště. Ve srovnání s ČR se jedná o nadprůměrný podíl, coţ odpovídá velikostní struktuře obcí ve sledovaném území. Pouze v okresním městě se jedná přibliţně o třetinu obyvatel, v naprosté většině ostatních obcí se jedná o více neţ polovinu obyvatel, v některých obcích dokonce více neţ tři čtvrtiny obyvatelstva, které musejí dojíţdět do zaměstnání mimo obec svého trvalého bydliště. Věková struktura v území je i přes výše uvedený vývoj obyvatelstva ještě relativně příznivá. Sice dochází k postupnému stárnutí populace a rok od roku se zvyšují podíly starších osob, nicméně jak v rámci okresu a republiky, tak zejména ve srovnání s Královéhradeckým krajem je stále zřetelný vyšší podíl mladšího obyvatelstva. Na začátku roku 2011 se počet dětí do 15 let a obyvatel ve věku 65 a více let ve sdruţení SPLAV přibliţně vyrovnal. Okres Rychnov nad Kněţnou patří svým charakterem k oblastem průmyslově zemědělským. Pokud se jedná o průmysl, rozhodujícími obory jsou zde průmysl strojírenský a kovodělný a také průmysl textilní, který ale v posledních letech zaznamenává úbytek pracovních příleţitostí. Členění zaměstnavatelů dle počtu jejich zaměstnanců je uvedeno v následující tabulce: Velikost zaměstnavatele podle počtu zaměstnanců 1 – 24 25 – 99 100 – 499 500 – 999 nad 1000 Celkem

Stav k 31. 12. 2010 Počet zaměstnavatelů

Počet zaměstnanců

Podíl z celkového zaměstnanců

93 109 32 4 1 239

1320 5119 4835 2722 3147 17143

7,70 29,86 28,20 15,88 18,36 100%

počtu

Zpracovatelský průmysl je odvětvím, které zaměstnává více jak polovinu (10 008) zaměstnanců. Na druhém místě je vzdělávání (1 404), pak zdravotní a sociální péče (1 285), zemědělství a lesnictví (1 131), veřejná správa (698), doprava a skladování (560), obchod (534). Nejvíce muţů je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu (7 047), dále pak v zemědělství (766) a v dopravě a skladování (481). Ţeny jsou nejvíce zastoupeny ve zpracovatelském průmyslu (2 961), vzdělávání (1 093) a zdravotnictví (1 083). Na druhou stranu, okres Rychnov nad Kněţnou je okresem pohraničním. V průběhu devadesátých let nastal rozpad zemědělských druţstev a státních statků, které v mnoha případech představovaly jedinou moţnost zaměstnání, především v horské pohraniční oblasti. Rozvoji podnikatelských aktivit v těchto oblastech brání také špatná dopravní obsluţnost. Z hlediska zaměstnanosti je trvale nejproblémovějším územím okresu mikroregion Rokytnicko v Orlických horách. Zde překročila míra nezaměstnanosti v průběhu roku dokonce hranici 10%. Pokles počtu volných pracovních míst začal v 2. polovině roku 2008 (801 v červnu 2008, 111 v prosinci 2009, 141 v 12/2010 a pouhých 90 v 12/2011). O málo vyšší počty volných pracovních míst jsou kaţdoročně v měsících duben – září, a to především vlivem sezónních prací, zejména v zemědělství,

lesnictví, stavebnictví. Trvale je velká část volných pracovních míst zaměřena na strojírenské profese a také do sluţeb. Vliv hospodářské krize se na Rychnovsku neprojevoval přímou likvidací nebo zánikem větších firem, spíše se jednalo o různě velké sniţování počtu zaměstnanců u většiny zaměstnavatelů okresu a útlum v přijímání nových zaměstnanců. Z hlediska zaměstnanosti byla trvale nejproblémovějším územím okresu zejména jeho pohraniční část, zasahující částečně lokalitu Dobrušska, Solnicka, Rychnovska a hlavně celý obvod Rokytnice v Orlických horách. Podíl ţen z celkového počtu nezaměstnaných osob: Stav ke dni

Nezaměstnaní celkem

Z toho muţi

Z toho ţeny

31. 12. 2009 30. 6. 2010 31. 12. 2010 30. 6. 2011 31. 12. 2011

3016 2596 2984 2346 2369

1505 1130 1472 1017 1089

1511 1466 1512 1329 1280

% ţen z celkového počtu nezaměstnaných 50 56 51 57 54

Podíl ţen z celkového počtu nezaměstnaných osob v členění dle věku: Uchazeči o zaměstnání do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60

31. 12. 2010 celkem % muţi 2984 49 % 137 50 356 50 305 47 333 42 345 47 303 47 311 44 362 46 444 57 88 93

% ţeny 51 % 50 50 53 58 53 53 56 54 43 7

30. 6. 2011 celkem 2346 95 289 226 266 287 221 236 282 350 94

% muţi 43 % 54 46 39 35 33 35 37 42 53 94

% ţeny 57 % 46 54 61 65 67 65 63 58 47 6

31. 12. 2011 celkem % muţi 2369 46 % 99 44 315 46 243 46 282 38 302 37 247 44 268 41 276 44 304 64 33 91

% ţeny 54 % 56 54 54 62 63 56 59 56 36 9

Procentický podíl ţen na celkové nezaměstnanosti je v našem okrese dlouhodobě nad celorepublikovou úrovní. Od roku 2000 drţí nad hranicí 50 %, dokonce většinu roku 2007 a téměř půl roku 2008 bylo procento ţen v evidenci nad hranicí 60 %. Nejproblémovější skupinou uchazečů na trhu práce se tedy jeví ţeny, a to ţeny s malými dětmi, ţeny po mateřské dovolené (popř. po ukončení péče o závislého člena rodiny), nejčastěji samoţivitelky, které z důvodu péče o dítě nemohou přijmout zaměstnání ve vícesměnných provozech a problémem se stává i jejich moţnost dojíţdění do zaměstnání, zejména z odlehlejších částí okresu. Druhou neproblémovější skupinou jsou osoby ve věku 50 – 59 let. Na Rychnovsku tento problém hodně souvisí právě s hlavními zaměstnavateli tohoto regionu – strojírenskými závody, kde se pracuje ve směnném provozu a zaměstnanci jsou převáţně muţi a pracovní tempo v tomto závodě zvládají především zaměstnanci mladšího věku.

Při rozboru problémových skupin uchazečů na trhu práce je nutno uvést skupinu uchazečů se základním vzděláním, jejichţ podíl na celkové nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 činil 23 % a uchazečů s výučním listem, jejichţ podíl na celkové nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 činil 42 %. Nejtěţší situaci na trhu práce mají matky, které porodily ihne d po ukončení vzdělání, tedy ţeny bez jakékoliv praxe. U nich se kumuluje problém absolventa a rodiče malého dítěte na trhu práce. Kvalifikační struktura nezaměstnaných: Uchazeči o zaměstnání bez vzdělání zákl.vzdělání vyučen středoškol. bez maturity vyučen s maturitou USV (gym.) USO (SOŠ s maturitou) vyšší vzdělání vysokoškolské vzdělání

31. 12. 2010 celkem % 2984 100 7 1 636 21 1391 47 45 1 138 5 75 2 550 18 30 1 112 4

ţen 1512 3 333 621 31 65 49 335 20 55

% 100 1 22 41 2 4 3 22 1 4

30. 6. 2011 celkem % 2346 100 6 0 600 26 989 42 37 2 82 3 65 3 441 19 21 1 105 4

ţen 1329 4 309 535 30 53 43 283 13 59

% 100 1 23 40 2 4 3 21 1 5

31. 12. 2011 celkem % 2369 100 3 0 545 23 1070 45 31 2 92 4 48 2 450 19 32 1 98 4

ţen 1280 2 298 534 19 45 27 280 24 51

% 100 0 23 42 1 4 2 22 2 4

Problémy ţen při návratu do zaměstnání Návrat ţen po rodičovské dovolené, péči o závislého člena rodiny nebo delší nezaměstnanosti do zaměstnání je z hlediska trhu práce jednou z nejdiskutovanějších a zároveň jednou z nejproblematičtějších oblastí trhu práce. Problémy nastávají zejména u ţen, které se ne vrací do zaměstnání k ´svému´zaměstnavateli, ale jsou nuceny hledat nového zaměstnavatele a novou práci. Limity jsou moţné rozdělit na dvě kategorie: a) limity na straně kandidátky Situaci v ČR charakterizuje poměrně dlouhá rodičovská dovolená a velký podíl ţen vyuţívá nárok na rodičovský příspěvek i po dokončení RD. Návrat na trh práce po tříletém a delším přerušení zaměstnání však dnes znamená u mnoha profesí zastarání kvalifikace a s tím spojené narušení kontaktu se zaměstnavatelem, oslabení sebedůvěry, pocit sociálního vyloučení (pocit neschopnosti „dát dohromady větu“, pocit vyhoření z ustavičného, nikdy nekončícího domácího koloběhu, zaměření celého dne pod heslem „vše pro dítě“ atd.). Praxe, kterou ţena získala v zaměstnání, se v některých oblastech stává neaktuální a některé pracovní činnosti a postupy se kandidátka musí učit opětovně nebo úplně znovu. Pokud kandidátka nepouţívá cizí jazyk, dochází i k zapomínání jazykových znalostí a schopnosti v cizím jazyce komunikovat. b) limity na straně trhu práce a zaměstnavatelů Někteří zaměstnavatelé mají strach zaměstnávat ţeny s dětmi z obavy, ţe ţeny budou s malými dětmi doma v případě jejich častých nemocí a nebudou moci vykonávat vlastní práci. Důvod je sice velmi diskriminační, ale z právního hlediska obtíţně prokazovatelný. Velkým limitem trhu práce pro ţeny vracející se po mateřské dovolené je také malá flexibilita zaměstnavatelů nabídnout pracovní úvazky na polovinu nebo dvě třetiny pracovní doby. Tyto úvazky jsou pro přechod z rodičovské dovolené na plný pracovní úvazek ideálním řešením. S délkou pracovní doby a její malou flexibilitou souvisí také nedostatek pečovatelských zařízení pro děti. Péče o děti do tří let věku je v současnosti poskytována pouze ojediněle, a to především ve větších

městech, její alternativy vhodné pro menší obce jsou výjimečné. Síť mateřských škol je celkově dostatečná, ale v konkrétních případech poměr mezi časovými a finančními náklady na zabezpečení dětí v nich a výdělkem a dalšími přínosy ze zaměstnání nebývá vyrovnaný, a tedy motivující. Tyto sluţby ještě nemají vţdy kvality podporující slaďování rodiny a zaměstnání a někdy nerespektují úplně, třeba otevírací dobou či potřeby zaměstnaných rodičů. Lokální situace a struktura nabídky na trhu práce v místě bydliště Pro matky s malými dětmi má místní situace na trhu práce rozhodující vliv při hledání zaměstnání, neboť se zde spojuje náročnost dojíţďky do zaměstnání a mnohdy téţ do zařízení péče o děti, zvláště na venkově. Jak jiţ bylo zmíněno výše, situace na Rychnovsku je charakteristická tím, ţe velká část muţů je zaměstnána v automobilovém závodě Auto Škoda, a.s. v Kvasinách, kde se pracuje ve směnném provozu. Péče o děti je tak téměř vţdy závislá na matkách. O nabídce zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu se u zdejších zaměstnavatelů nedá téměř vůbec hovořit. Obecně v celé ČR je velmi nízká nabídka a vyuţívání zkrácené pracovní doby. Zdroje obtíţí při návratu na trh práce, motivovanost, adaptabilita Významnou měrou ovlivňují proces návratu na pracovní trh psychologické aspekty jako je motivace návratu, sebehodnocení a menší adaptabilita ţen vázaných rodinnými povinnostmi. Zejména u niţších vzdělanostních skupin převaţuje záporné sebehodnocení na základně vlastních nebo zobecněných zkušeností s šancemi nízko kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Flexibilitu podmiňuje jak subjektivní schopnost adaptace, tak objektivní moţnosti adaptace, např. nabídka opatření pro postupné zapojování do práce.

shrnutí: -

malá stabilita území zejména v pohraničních horských obcích špatná struktura nabídky na trhu práce – nutnost dojíţdění za prací míra nezaměstnanosti v problémových oblastech vyšší neţ 10% procentický podíl ţen na celkové nezaměstnanosti dlouhodobě nad celorepublikovou úrovní podprůměrný podíl obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním velká část volných pracovních míst zaměřena na strojírenské profese – zaměstnání vhodné pro muţe mladšího věku nejproblémovější skupina uchazečů na trhu práce – ţeny s malými dětmi a ţeny po mateřské dovolené; druhá neproblémovější skupina – osoby ve věku 50 – 59 let diskriminační a nevstřícné chování zaměstnavatele, malá flexibilita sloţitý návrat do pracovního procesu po několikaleté pauze, zastarání dovedností nízké sebevědomí, záporné sebehodnocení, nízká schopnost adaptace nezaměstnaných

5. Cílové skupiny: komu chceme pomoci Dlouhodobě se snaţíme pomoci nezaměstnaným v našem regionu. Jiţ v předchozích projektech jsme si vytipovali skupinu osob v předdůchodovém věku – osoby starší 50 let – jako skupinu ohroţenou na trhu práce. V projektu Zahrady u SPLAVu jsme se na základě našich zjištění z

analýzy a pocitu, ţe téma je vhodné, rozhodli zabývat se ještě druhou skupinou osob – ţeny (muţi) po rodičovské dovolené a ţeny a muţi s malými dětmi. Obě tyto skupiny jsou z různých důvodů na trhu práce znevýhodněny, chybí jim moţnost práce na částečné či alternativní pracovní úvazky a kvůli věku či dlouhodobému pobytu doma ztrácí potřebné sebevědomí. Nezaměstnanost tíţí kaţdý kout naší země, ale co vlastně nezaměstnanost znamená? Za člověka nezaměstnaného lze povaţovat osobu, která je schopná práce, ale nemůţe najít placené zaměstnání. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk (ať jiţ z důvodu péče o dítě či nenalezení zaměstnání) ztrácí důvěru v sebe sama, důvěru ve své schopnosti a moţnosti, můţe propadat pocitům beznaděje a úzkosti. Bývá touto skutečností velmi frustrován a pociťuje ji jako svoji osobní prohru. Všechny tyto emoce, ale naznačují, ţe člověk tuto situaci ještě plně nevzdal a, i přesto ţe je vysoce sebekritický, stále hledá. Pokud člověk opravdu dlouhodobě hledá pracovní uplatnění a není schopen si jej nalézt, časem ztrácí schopnost být zaměstnán. Postupem času přestává být aktivní při hledání práce, ztrácí své pracovní návyky a schopnosti a stává se tak nezaměstnatelným. Co tedy dělat, kdyţ se člověk ocitne v této pasti? Neustále na sobě pracovat a být aktivním při hledání práce. Studiem, dobrovolnickou činností či za pomoci různých kurzů rozšiřovat své vědomosti a dovednosti a tím zvýšit moţnost svého pracovního zařazení. Rodič s dítětem/dětmi do 15 let (CS matka/otec s malým dítětem): - matky s nízkou kvalifikací, u nichţ se ke skutečnosti rodinných závazků připojuje malá poptávka po jejich kvalifikaci na straně trhu práce a často malý zájem o zvyšování vzdělání či rekvalifikace na straně ţen. Tyto ţeny potřebují pomoci zejména povzbuzením motivovanosti a poskytnutím dostupné rekvalifikace. - ţeny s dětmi z neúplných rodin, kterým především chybí podpůrné rodinné zázemí a jsou tak více odkázané na dostatečnost místní infrastruktury a sociálních sluţeb. Kromě podpory těchto předpokladů by těmto matkám pomohla větší nabídka netradičních pracovních reţimů. - matky s nedostatečnou motivací, coţ můţe být způsobeno mnoha faktory a na ně je třeba zaměřit pomoc. - matky bez/s krátkou profesní praxí, u nichţ nelze odstranit základní příčinu, proto je třeba se zaměřit na další individuálně efektivní formy pomoci. Osoba nad 50 let věku (CS 50+): S nejzávaţnější diskriminací na základě věku se občané potýkají v oblasti vzdělání a na trhu práce. Ze studie vyplynulo, ţe v průběhu posledních čtyř let významně narostl podíl občanů, přesvědčených, ţe vyšší věk má negativní vliv na šanci přijetí do zaměstnání. Na dalších místech se pak objevil negativní vliv obyvatel vyššího věku na ztrátu zaměstnání, na přístup k dalšímu vzdělávání, na povýšení a na výši platu. Navíc 34 % respondentů průzkumu z roku 2007 má zkušenost s tím, ţe oni nebo někdo blízký ztratil práci kvůli stáří. Je tedy zřejmé, ţe problémy diskriminace obyvatel ve vyšším věku v zaměstnání se dotýkají stále většího počtu lidí a s největší pravděpodobností budou dále narůstat, jak bude přibývat starších obyvatel. Přitom jiţ dnes tvoří osoby starší 50 let téměř jednu pětinu všech pracovních sil. Zkušenosti např. skandinávských zemí ukazují, ţe by měl ke zvýšení účasti starších pracovníků vést komplexní přístup - zvyšování ekonomické motivace k prodlouţení pracovní etapy, investice do celoţivotního vzdělávání i do ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a účinná zákonná ochrana starších pracovníků

před diskriminací. Dlouhodobá péče o seniory by měla stát na třech pilířích, kterými jsou rodina, stát a neziskové organizace. V současné době nejsou senioři na trhu práce nijak chráněni. Tato skupina osob je riziková nejen z hlediska ohroţení nezaměstnaností, ale téţ samotou obecně. Děti uţ obvykle ţijí se svými rodinami mimo bydliště rodičů a nepříjemnější je ještě situace, kdy tyto osoby ţijí jiţ bez partnera. U těchto lidí je pak samota nedobrovolná a oni ji vnímají – na rozdíl od mladších obyvatel – jednoznačně negativně. Jednotlivé generace jsou na sobě vzájemně závislé. Předávání hodnot, kultury a zkušeností se uskutečňuje v rámci mezigeneračních vztahů. Mezigenerační solidarita a věková různost na pracovišti, v komunitě a rodině je faktorem sociální soudrţnosti a ekonomického rozvoje. Mezigenerační vztahy mají zásadní význam pro rozvoj jedince i společnosti a pro kvalitu ţivota v kaţdém věku. Oslovit projektem dvě různé cílové skupiny se nám zdálo jako dobrý nápad. Mysleli jsme si, ţe se budou doplňovat, ţe těţší práce zastanou mladší a starší přinesou zkušenosti a různé dovednosti. Ţe starší budou dohlíţet na děti mladších. Ţe mladší budou mít elán pokračovat i po skončení projektu a strhnou svým nadšením starší. Zkrátka jsme chtěli dosáhnout i určitého mezigeneračního propojení a vzájemného porozumění. Protoţe zahrada i celý projekt měl od začátku naplňovat komunitní filosofii – všichni, spolu, dávat, pomáhat... Skutečnost byla ale nakonec trochu jiná. Ano, někteří z mladších účastnic měly více elánu a fyzicky pracovaly na 100%. To platilo ale i pro mnohé starší. Jiné účastnice z řad mladých maminek však zahradničení ´s rýčem´ nikdy tak docela nepřišly na chuť a věnovaly se raději zpracování plodin a propagaci. V komunitní zahradě si kaţdý má najít svou roli a být v ní šťastný. To se v podstatě povedlo. Jen se většina účastnic v průběhu celého projektu nezbavila pocitu, ţe dělají o trochu víc neţ ostatní/důleţitější práci/rychleji/lépe a to především v roce, kdy byly zaměstnané. Neustálé porovnávání a hašteření je zřejmě v ryze ţenském kolektivu normální, my jsme však na to nebyli připraveni. Přece je důleţité odvést práci tak, abych já s ní byl spokojen, a není podstatné, kolik a jak pracuje můj kolega. Velmi jsme podcenili práci s lidmi a řešení nesvárů mezi zaměstnankyněmi nás vyčerpávalo a nikdy tak docela nepřineslo smír. Přesto stále povaţujeme za vhodné a dokonce nezbytné otevřít zahradu různým lidem. Jen je opravdu, ale opravdu velmi důleţité mít schopného psychologa, který problémy řeší jiţ v zárodku. Také je nutné nastolit určitá pravidla jiţ od začátku a být laskavý, ale tvrdý šéf.

6. Řešitelský tým: kdo zajistí realizaci Některé role v realizačním týmu jsme měli určené jiţ od začátku, na základě znalosti vlastních schopností a zkušeností s předchozími projekty. Jiné role jsme měli vymyšlené, protoţe jsme je povaţovali za důleţité a kandidáty jsme hledali aţ v průběhu projektu. Manaţer projektu Manaţer projektu je základní kámen. Je to někdo, kdo nosí všechno v hlavě, účastní se veškerých jednání a porad a koordinuje práci ostatních členů týmu. Rozhoduje, má poslední slovo. Pro účastníku projektu je mnohdy ´ten zlý´a je to tak dobře. Poloviční úvazek je dostačující, mohl by však být i vyšší na úkor finančního manaţera.

Ing. arch. Kateřina Holmová Vystudovala ČVUT, v letech 2000 – 2003 pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde zodpovídala za administraci programu EU SAPARD v NUTS II. Severovýchod. V letech 2004-2007 pracovala jako projektová manaţerka Regional Development Agency v Rychnově nad Kněţnou, připravovala projektové ţádosti pro klienty agentury do nejrůznějších evropských fondů (SROP, OPRLZ, OŢP, Norské fondy, atp.) zároveň zajišťovala administraci Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis. Manaţerkou Sdruţení SPLAV, o. s. je od jeho zaloţení v roce 2004. Připravila pro toto sdruţení všech dosavadních 9 úspěšně uskutečněných projektů z fondů EU (LEADER, OPLRZ, OPLZZ, SROP), z toho 5 mezinárodních. Hovoří rusky a anglicky. Odborný garant a koordinátor mezinárodních aktivit Odborný garant zajišťuje chod projektu po odborné – zahradnické, zahradně-architektonické, umělecké – stránce. Hledá vhodné pozemky a reţíruje jejich rehabilitaci, tvoří program odborných přednášek a exkurzí, účastní se vybírání rekvalifikací a dalších vzdělávacích kurzů, dohlíţí na chod zahrad. V našem případě byl odborný garant zároveň také koordinátorem mezinárodních aktivit. V této roli pravidelně komunikoval s partnery, připravoval jejich pobyty, vyjíţděl na pobyty do zahraničí, připravoval zahraniční praxe, byl tlumočník a průvodce. Poloviční úvazek je dostačující. Ing. Kristina Garrido Vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu na zahradnické fakultě při Mendlově univerzitě v Brně, další studijní zkušenosti získala během studia oblasti Zahradnictví a ekologie na Technological Educational Institute of Crete, Kréta, Řecko. Praktické dovednosti v oboru zahradnictví a botaniky si osvojila během ročního stipendijního pobytu v botanické zahradě v Birmingham Botanical Gardens and Glasshouses, ve Velké Británii. Od roku 2006 pracuje ve Sdruţení SLAV jako ad ministrátor programu LEADER a má na starosti mezinárodní aktivity. Ve volném čase se věnuje návrhům zahrad, výtvarné tvorbě a vaření. Hovoří anglicky a španělsky. Finanční manaţer Finanční manaţer odpovídá za finanční řízení projektu, sleduje čerpání rozpočtu, kontroluje finanční toky a účetní doklady, spolupracuje s účetní. Připravovuje výběrová řízení a účastní se jich jako tajemník. Jedná s kontrolními orgány, poskytovatelem dotace, odborníky na terapie a lektory a klienty. Sestavuje monitorovací zprávy a ţádosti o proplacení výdajů a odpovídá za jejich správnost. Úvazek 0,8 je více neţ dostačující. Ing. Jarmila Zemanová Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor systémové inţenýrství. Má dlouholetou praxi a zkušenosti z práce v bankovní sféře (firemní bankéř), dále pracovala 5 let na pozici vedoucího ekonomického oddělení na Úřadu práce v Rychnově nad Kněţnou, a v hospodářské komoře. S problematikou zaměstnanosti a jejich důsledcích se setkala jak ze strany úřadu práce, tak ze strany podnikatelů. Zajímá se o problematiku zdravotního ţivotního stylu, je aktivním lektorem cvičení Pilates a studuje dálkově Institut tradiční čínské medicíny. Hovoří anglicky.

Účetní projektu Kaţdý projekt potřebuje účetního. Bez komentáře. Úvazek 0,2 je dostačující, pokud finanční manaţer dělá dobře svou práci. Vladana Kinclová Ve Sdruţení SPLAV o.s. pracuje od října r. 2006 jako účetní a ekonom a zajišťuje účetnictví sdruţení včetně vyúčtování všech dotací, které sdruţení obdrţelo - z programu LEADER, PRV, OPLRZ, OPLZZ, ROP, Interreg. Dříve pracovala na Okresním úřadě Hradec Králové a Krajském úřadě Královéhradeckého kraje na úseku regionálního rozvoje (Program rozvoje venkova, strategické plánování). Zpracovávala ţádosti o dotace z krajských a republikových zdrojů. V roce 2002 absolvovala na VUT Brno – specializační kurz celoţivotního vzdělávání „Řízení mezinárodních projektů“. Další členové realizačního týmu: Asistent Asistent pomáhá, kde je potřeba, ale především se zabývá kancelářskou prací. Dohlíţí, aby vše bylo na svém místě a aby byly všechny dokumenty řádně zaloţeny a doručeny. Dělá zápisy z porad a vede agendu jednotlivých aktivit projektu. V našem případě se asistent zabýval také propagací. Protoţe na takového člověka jsme zapomněli! Tedy nezapomněli, ale mysleli jsme, ţe to budeme dělat všichni. Je ovšem důleţité mít někoho, kdo komunikuje s médii, píše články do novin a časopisů, zve novináře a pravidelně zpracovává tiskové zprávy, dohlíţí na chod blogu a webových stránek. Je to poměrně hodně práce a je dobré, kdyţ má to má na starosti jedna osoba. 0,2 úvazku pro opravdového asistenta stačí, ale pro asisten ta/PR ne. Poloviční úvazek by byl ideální. Zahradník Zkušený zahradník je naprosto nutným členem týmu. My jsme měli naplánované zahradníky dva. Jednoho na 0,25 úvazku pro první fázi projektu a druhého na 0,5 úvazku pro rok, kdy jsme zaměstnávali některé z účastnic projektu. Fakt je ovšem ten, ţe je ideální, kdyţ je zahradník jenom jeden a úvazek má vyšší, zejména v posledním roce, kdy bylo potřeba být na zahradě, rozdělovat práci, přebírat práci, plánovat, co se bude pěstovat, co se bude dělat s výpěstky a řešit aktuální situace a problémy zahradnického rázu. Zahradník by měl být na zahradě kaţdý den a sledovat pracovní morálku zaměstnanců. Roli zahradníka jsme v projektu nedomysleli a to bylo důvodem mnoha nezdarů. Fundovaný zahradník, který má zkušenosti s vedením týmu, by byl velkou oporou. Zahraniční partneři O zahraničních partnerech bude řeč níţe, nicméně je důleţité zdůraznit jejich roli jako členů našeho realizačního týmu. Ta totiţ byla obrovská. Naši zahraniční kolegové nám při společných poradách, ale i prostřednictvím emailové komunikace, dávali doporučení, radili nám, jak na sloţitější situace a úkoly nebo jen chápavě přikyvovali, protoţe něco podobného uţ také zaţili. Dodávali nám elán a vědomí, ţe všechno dobře dopadne. Připravovali přednášky a workshopy pro naše účastnice a uskutečnili nezapomenutelné zahraniční pracovní praxe. Působili jako vzor nejen pro nás, ale i pro naše zaměstnankyně a kdyţ uţ jsme nevěděli kudy kam, stačilo poznamenat, ţe to říkal Steve nebo Andi nebo Marja-Sisko nebo Sophie. Pak uţ úkol nevypadal

jako povinnost, ale jako smysluplná a někdy i zábavná činnost. Je ale velmi důleţité, aby účastníci projektu zahraniční partnery poznali osobně a navázali s nimi vztah. V tomto ohledu jsme uspěli na jedničku. Měli jsme úţasné partnery, kteří jak se říká ´ticked all the boxes´. Kdo chyběl: Pracovník propagace O členovi týmu, který by měl na starosti PR, jiţ byla zmínka výše. Pracovník propagace by měl mít na starosti pouze propagaci a to nejen v České republice, ale i v zahraniční. Je škoda, ţe jsme takového kolegu neměli. Doplatil na to nejen náš blog a webové stránky. Psycholog/mediátor Psycholog nebo mediátor se hodí vţdy, kdyţ je na pořadu práce s lidmi. A obzvlášť s lidmi, kteří byli nějakou dobu nezaměstnaní. Mysleli jsme si, ţe pracovat s lidmi zvládneme, ţe máme dostatek zkušeností z předchozích projektů. Jenţe to šlo těţko. S někým jsme se spřátelili, s někým jsme se znali uţ z minula. V prvních fázích projektu a při zahraničních praxích jsme k sobě přilnuli a tento pocit jsme podporovali, vţdyť přece budujeme komunitní zahradu! Jenţe vztahy se mění a my jsme se z role kamarádů přesunuli do role zaměstnavatelů a pak se nám těţko řešily nesváry mezi zaměstnanci. A navíc je zřejmé, ţe pravidelná sezení s odborníkem by účastníkům projektu jen prospěla.

7. Zahraniční partneři: pomocníci se zkušenostmi Zahraniční partneři byli v našem případě podmínkou nejen kvůli samotnému programu, ale také kvůli zvolenému tématu. V České republice je jen málo projektů, od kterých bychom se mohli učit, a i prvotní impuls o tématu našeho projektu vzešel ze zahraničí. Konkrétně z Velké Británie, a proto i tam směřovalo hledání našich partnerů. A jak se hledá ideální partner? Do vyhledávače se napíše ´nejlepší komunitní a farmářská zahrada v Británii´a klikne se na první odkaz. Měli jsme velké štěstí, protoţe nám z Riverside ve Walesu odpověděli, ţe jeden z jejich členů je právě v Praze a rád se s námi sejde. Osud? Druhého partnera jsme se znali osobně a věděli jsme o finské komunitní zahradě i o systému jejího fungování. Bylo to něco jiného neţ ve Walesu, ale právě tak zajímavého. A protoţe jsme v době navázání vztahů s partnery měli projekt naplánovaný jen opravdu nahrubo, plánovali jsme společně s nimi, a proto se pak vlastní aktivity mezinárodní spolupráce tolik povedly. Naši partneři byli pro nás projekt velmi přínosní. Nedá se samozřejmě říci, ţe jsme se díky nim vyvarovali chyb a problémů, protoţe kaţdá země je jiná a co funguje v jedné komunitě, nemusí nezbytně fungovat v jiné. Právě celková nálada v našem regionu je úplně jiná neţ ve Finsku a ve Walesu, zejména co se týče nadšení nebo konceptu dobrovolné práce. Doufali jsme, ţe se toto vnímání díky poměrně intenzivnímu kontaktu účastníků s partnery změní, to se ale bohuţel v konečném výsledku nepovedlo. Povedlo se to ale v rámci některých fází projektu; zejména po zahraničních praxích jsme se vrátili plní nápadů a energie.

Role partnerů byla klíčová zejména pro: - počáteční inspiraci – jaké jsou moţnosti - vlastní koncepty zahrad včetně osazovacích plánů - vzdělávání a praxi v České republice i v zahraničí - závěrečnou konferenci - přípravu metodiky - udrţování pozitivního ducha v průběhu celého projektu - atraktivitu projektu pro účastníky i veřejnost - zvýšení sebevědomí účastníků projektu Riverside Community Market Association (RCMA), Cardiff, Wales RCMA byla zaloţena v roce 1998, aby poskytla lidem přístup k čerstvým zdravým lokálním produktům, působila osvětově v otázkách zdravého a nutričně vyváţeného stravování a zahájila provoz farmářských trhů. V roce 2010 RCMA vybudovala farmářskou zahradu Riverside Market Garden. Riverside Market Garden je sociální podnik v majetku společenství vlastníků a hospodaří na pozemku o velikosti 2 hektarů. Účelem bylo zaloţit ţivotaschopný model dlouhodobě fungujícího pěstování v malém měřítku s minimálním dopadem na ţivotní prostředí a posilující místní ekonomiku. Tento projekt také slouţí jako pilotní pro další organizace a podporuje jednotlivce k zahájení vlastního podnikání. Farmářská zahrada zároveň učí dobrovolníky a zájemce, jak si vypěstovat vlastní plodiny a jaké uspokojení lze najít v péči o zahradu a snaţí se do své činnosti zapojit co nejvíc místních lidí. V Riverside Market Garden se pěstuje široké spektrum organické zeleniny se zaměřením na saláty a drobné ovoce. Vypěstované produkty jsou pravidelně prodávány na farmářských trzích v Cardiffu nebo v předobjednaných bedýnkách přímo spotřebitelům; některé druhy salátů jsou dodávány do místních restaurací. Současně RCMA v Cardiffu provozuje komunitní zahradu, která si klade za cíl propojení etnických menšin a posílení vztahů v místní komunitě. Komunitní zahrada Riverside je však také otevřená další veřejnosti a zejména dětem a školám, se kterými spolupracuje. Pořádají se z de praktické workshopy, vzdělávací kurzy i kulturní akce. Z RCMA jsme nejvíce spolupracovali s Johnem Stevem Garretem, který je jedním ze tří členů tamní rady. Dohlíţí na chod nejen farmářské zahrady, ale i komunitní zahrady v Cardiffu a má na starost odbyt výpěstků na farmářských trzích. Zabývá se také fundrasingem, osvětovou činností a pořádáním společenských kulturních akcí v zahradách. Je talentovaný hudebník. Účastnil se všech partnerských setkání a koordinoval pracovní pobyt účastnic. Další důleţitou osobou z RCMA byla Sophie Durnan. Sophie pracuje ve farmářské zahradě jako hlavní zahradník. Ví o kaţdém novém kultivaru zeleniny a zná spoustu triků, jak na škůdce; ví si rady i s ekonomickou stránkou podnikání. Dávala nám praktické rady k vlastnímu pěstování, konzultovala s námi osazovací a osevní plány a radila nám, jak pracovat s účastnicemi. Při zahraniční praxi nám rozdělovala práci a učila nás praktické dovednosti. Účastnila se všech partnerských setkání. Juankosken Kulttuurihistoriallinen Seura ry - Juankoski Heritage Society, Juankoski, Finsko Juankoski Heritage Society (Společnost obnovy kulturního dědictví města Juankoski) byla zaloţena v roce 1990 za účelem zvýšení povědomí o místních památkách ve městě Juankoski a jeho okolí.

Heritage Society se podílela na celé řadě projektů – restaurování historických budov, vydávání osvětových publikací, otevření muzea ve staré slévárně atd. Snahou Heritage Society není jen obnova památek, ale také posílení komunitního cítění, podporování dobrovolné práce a umoţnění spolupráce lidí různých zájmů a věkových skupin. Jedním ze stěţejních projektů proto bylo zaloţení komunitní zahrady Ruukin Katve. Do projektu byli kromě členů Heritage Society, která byla nositelem celého projektu, zapojeni také dlouhodobě nezaměstnaní a dále studenti ze střední zahradnické školy. Komunitní zahrada se stala místem trávení volného času mnoha místních obyvatel, kteří se ve svém volném čase starají o její údrţbu a probíhají zde různé kulturní akce, sportovní události a kurzy. Heritage Society také spolupracuje s psychiatrickou klinikou v Kuopiu, jejíţ klienti v rámci terapie pomáhají v zahradě. V současné době se Heritage Society společně s městem Huntly ve Skotsku zabývá dalším projektem YesCommAct, v rámci kterého je naplánováno výrazné rozšíření komunitní zahrady, případně zaloţení další. Z finských partnerů byl pro nás nejdůleţitější osobou Andi Atkinson, který má na starosti vlastní chod komunitní zahrady, kde koordinuje dobrovolnické práce, spolupráci se školami i klinikou v Kuopiu. Andi nám radil s tvořením programu v zahradě a s návrhem a chodem komunitní zahrady u Centra ORION. Při zahraniční praxi rozděloval práci a připravoval aktivity pro účastnice. Účastnil se všech partnerských setkání.

8. Struktura projektu: jednotlivé fáze, časový harmonogram Projekt jsme rozdělili do čtyř hlavních fází a určili jsme také zhruba počet účastníků v kaţdé z nich. Rozdělení bylo dobré a odhad ubývání účastníků střízlivý. Také délka většiny fází byla akorát stejně jako načasování. Co bychom ale určitě prodlouţili je fáze Práce v zahradě – jeden kalendářní rok je sice zdánlivě ideální, protoţe pokryje celou vegetační sezónu a je čas i na její přípravu a ve finále na zpracovávání výpěstků a vlastní vzdělávání, ale konec těsně před Vánocemi a s koncem roku je pocitově tak nějak definitivní. Zahrada spí, kapitola je uzavřena. Na jaře snad přijde někdo jiný a probudí ji. Kdyby projekt končil například v květnu, za plného rozpuku, bylo by jednodušší zájem zaměstnankyň udrţet i po skončení projektu a snadněji by se nám také sháněli dobrovolníci. Přehled jednotlivých fází: Leden – březen 2013: Přípravné kurzy osobnostní aktivizace (pro cca 30 osob) Duben – prosinec 2013: Zahradní terapie v komunitní zahradě (pro 18 – 22 osob) + zahraniční praxe (pro 6 + 6 osob) Září – prosinec 2013: Rekvalifikace (pro 12 – 15 osob) Prosinec 2013 – prosinec 2014: Práce v zahradě (pro 4 – 8 osob)

9. Realizace projektu: jak to všechno proběhlo Získání účastníků projektu Samotný projekt se po obsazení zaměstnaneckých rolí rozběhl sháněním účastníků z řad cílových skupin. Měli jsme na to opravdu málo času, protoţe jsme byli nuceni projekt urychleně zahájit jiţ v prosinci oproti plánovanému jaru následujícího roku. Naštěstí jsme měli zkušenosti z předchozích projektů, takţe jsme dlouho nepřemýšleli a uspořádali několik ´náborových akcí´. Jednak na Úřadech práce v Rychnově nad Kněţnou a v Kostelci nad Orlicí a jednak pro veřejnost v zasedací místnosti naší nové rychnovské kanceláře. Představili jsme jednotlivé fáze projektu a nezaměstnaným sdělili výhody jejich účasti v projektu vzhledem k jejich povinnostem na Úřadu práce. Kromě zajímavého a lákavého tématu byla hlavní motivací pro většinu vidina ročního zaměstnaneckého poměru a z toho plynoucí následné výhody. Zároveň jsme inzerovali v místních periodikách a podstatnou reklamu nám dělaly i ústní informace. V krátké době jsme získaly přes třicet zájemců, kteří podepsali dohodu o účasti v první fázi projektu. Dohodou jsme se chtěli pojistit, ţe účastníci vytrvají, nechtěli jsme je ale zavázat k celému projektu – jednak jsme očekávali úbytek, se kterým jsme počítali jiţ při psaní projektu, a jednak jsme nechtěli nikoho předem vyděsit.

Přípravné kurzy osobnostní aktivizace Přípravných kurzů se zúčastnilo celkem 30 osob; osvědčení o absolvování přípravného kurzu převzalo 25 osob. Celkem se konalo 7 jednodenních přednášek o celkovém počtu 42 vyučovacích hodin. Jednotlivé přednášky byly zaměřeny na týmovou spolupráci, komunikační dovednosti, umění zacházet s konflikty, zásady první pomoci, fyzioterapii a ergonomii, na udrţení či znovuzískání zdravého sebevědomí a pojmenování vlastního očekávání nebo na rozvíjení osobnosti pomocí koncentrace a relaxace. Chtěli jsme účastníky ´aktivizovat´, zvednout jim sebevědomí, pomoci jim zjistit, co umí, jaká mají od ţivota očekávání a co mohou nabídnout. Také jsme je nechtěli hned vystrašit rýčem a hráběmi. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin, aby byl kontakt mezi nimi a s lektorem co nejintenzivnější. Ve dnech seminářů bylo účastnicím hrazeno jízdné, stravné a hlídání dětí. Přednášky: 1. Týmová práce a spolupráce: Představení, zjištění aktuálního stavu účastníků – lepítková metoda Nastavení pravidel

Seznamovací část – individuální, ve dvojicích, v kruhu, rozdělení do tří skupin atd. Blog projektu – představení, vysvětlení, praktické ukázky Belbínovy role – vysvětelní, prezentace, podrobný rozbor, test Týmová hra Ukončení, zhodnocení, zpětná vazba Petra Hynková, účastnice projektu: Tento seminář byl první, seznamovací, kde jsme se mezi sebou představili a něco se o sobě nového dozvěděli. Formou hry jsme zjistili naši dovednost a zručnost a jak pracovat v kolektivu. Na závěr jsme si udělali test: Týmové role podle Belbina. Určitě kaţdou roli, která nám vyšla v testu, se pokusíme vyuţít i v práci na zahradách, kde bude kaţdá role v týmu důleţitá. Bylo to příjemné a pozitivní první setkání všech. 2. Jak se domluvit v praxi: Cílem semináře je seznámení se s takovými postupy, které usnadní domluvit se v praxi. Jaké skryté mechanismy blokují a ovlivňují dohodu - jak tyto bloky objevit a omezit - základní komunikační a meditační techniky - praktické příklady a video ukázka skutečné meditace Role emocí v konfliktu Neurolingvistické programování Specifika muţské a ţenské komunikace Kroky vedoucí k dohodě Konflikt - co je konflikt - jak a z čeho vzniká - jak mu předejít - jak ho řešit - strategie řešení Techniky aktivního naslouchání Ţirafí jazyk – šetrné sdělení kritiky a nesouhlasu Příprava na pracovní pohovor – modelová situace a ošetření rizik Iva Rázková, účastnice projektu: Soubor přednášek započala Mgr. Taťána Brodská, která nás velmi poutavým způsobem snaţila naučit umění jednat s lidmi, umění aktivní komunikace a prosazení svého názoru, dosaţení svého záměru a cíle. Rozebrala rozdíly mezi myšlením muţů a ţen. Rozebrali jsme emoce, naučili jsme se, jak směrovat komunikaci - abychom se nesnaţili hledat konflikty, ale naopak se snaţili najít oblast shodných zájmů a s těmi potom pracovat. Také nás upozornila na to, ţe je velmi důleţité naučit s e v pravou chvíli pouţívat slůvko "NE". Čas rychle ubíhal, bohuţel, nestačili jsme mnoho dalších zajímavých témat probrat, takţe doufám, ţe se s touto lektorkou sejdeme na výjezdním soustředění začátkem března.

3. Zásady první pomoci: Integrovaný záchranný systém Aktuální úrazové stavy Akutní neúrazové stavy KPR 2010 – 2015 Praktická ukázka 4. Fyzioterapie, ergonomie: Fyzioterapie Ergonomie Biomechanika, antropomotorika + praktická část Fyziologie zátěţe Výţiva Pitný reţim a cvičení + praktická část Fyzikální terapie, metodiky a koncepty Dana Honsová, účastnice projektu: Vzhledem k tomu, ţe sama jsem zastáncem alternativních směrů ve zdravotnictví, přednášku pana Cimfla jsem uvítala s velkou radostí. Dověděla jsem se řadu nových informací, termínů a hlavně návodů, jak správně postupovat v případě zdravotních potíţí, vyplývajících ze změn pohybového aparátu. Pan Cimfl hovořil teoreticky o fyzioterapii a zároveň odpovídal na praktické otázky přítomných, kterých bylo nespočet, coţ svědčilo o velkém zájmu přítomných účastníků semináře. Tento fakt se projevil i na skutečnosti, ţe pan Cimfl nestihl probrat celý obsah přednášky, kterou si připravil. Na přednášce pana Cimfla jsem zároveň dostala důleţité informace ohledně léků, potravinových doplňků a vitamínů, které se často v lidském organizmu míjí účinkem. Proto je třeba přemýšlet o tom, jaký vitamín pouţiju. Stejně tak jsem si vzala k srdci, ţe je třeba rozmýšlet i nad procedurami, které svému tělu nabídnu, aby neublíţily. Dle mého názoru přednáška pana Cimfla NEMĚLA CHYBU! 5. Nalezení sebe sama pomocí kresby: Vykreslení emocí pomocí pastelek a barev v daném okamţiku, mandale Odstranění různých blokád a psychických problémů Umět se soustředit pomocí meditační hudby, aromaterapie a naučení se ztišení sama sebe. Dostat se do svého středu, coţ v současné není nic jednoduchého. Uvědomit si a zároveň poznat, jak je kaţdý z nás úţasná bytost a proto se mít rád. Relaxační terapie Jana Pokorná, účastnice projektu: Paní lektorka vlastní netradiční, meditační, kavárnu v blízkosti opočenského zámku. K ezoterice se dostala po těţké nemoci před několika lety. Díky tomu, ţe začala přistupovat k sobě a svému okolí jinak - snaţila se spíš o láskyplné přijetí, neţ o kritiku, se prý její ţivot radikálně změnil. Osvobodila se od strachu, stresu i nutnosti uţívat některé tradiční léky proti astmatu. Pro ty, kdo by ji chtěli následovat, doporučovala knihu americké autorky Louise Hay Myšlenky srdce. Poté, co jsme si zapsali 10 tajemství spokojeného ţivota od výše zmíněné dámy, přednáška pokračovala psychoterapií pomocí náhodně vybraných mandal. Tyto staroindické symboly, prý po vybarvení odráţejí stav lidské duše, a protoţe mají léčivé účinky, vyuţíval je při práci s pacienty i

světoznámý psychoanalytik Carl Gustav Jung. Podle něj přinášely tyto kreslené meditace nejen kýţené zklidnění a uvolnění jeho svěřenců, ale umoţňovaly jim téţ otevření vnitřního zraku a následnou komunikaci s jejich Vyšším já. Kaţdá barva zde má svůj nový a někdy překvapivý význam. Studená zelená je zde například ceněna víc, neţ obecně pozitivně vnímaná ţlutá. Díky své profesi jsem se zájmem přečetla i některé české ezoteriky, a tak zde na závěr uvedu odkaz na paní Z. Jordánovou, Hrabicu, Cílka nebo Janču. Je-li to Váš šálek kávy, jistě Vás setrvání v jejich přítomnosti potěší. Váţení přátelé, loučím se s Vámi moudrou myšlenkou: Všechny překáţky jsou skryté lekce. Přeji nám všem, abychom je tak dokázali přijmout a vzali si z nich skryté ponaučení, neboť nás jistě nepotkaly náhodou. 6. Rozvíjení osobnosti pomocí koncentrace a relaxace Šárka Leţáková, účastnice projektu: Dne 6. 2. 2013 čekal druhou skupinu scházející se v prostorách sdruţení Orion seminář s Mgr. Adélou Hrubou Tai-či. Měli jsme si přinést pohodlné oblečení vhodné na cvičení. Ţádná z nás se ješ tě s Tai-či nesetkala a tak jsme byly všechny zvědavé, co nás čeká. Na úvod jsme se spolu opět znovu seznámily, tentokrát nevšedním způsobem, ale alespoň jsme si oţivily svá jména a některá si uţ i zapamatovaly . Zjistily jsme, ţe Tai-či je hlavně o objevení svého těla, ale i duše, o relaxaci a pohodě. Procvičily jsme si páteř, uvolnily se a uţily si pěkný den. Jen škoda, ţe je vţdy tak málo času. Děkujeme všem, kteří pro nás tyto semináře vymýšlejí, připravují a organizují. Jsou to věci, ke kterým bychom se jen tak nedostaly a určitě si kaţdá z nás z těchto sezení vţdy něco odnese. 7. Vezmi svůj ţivot do vlastních rukou – sebehodnocení: Dejte sebe na první místo Zjistěte, kudy Vám uniká energie Vytvořte si nové návyky Naučte se dobíjet si své baterky Obklopte se sítí pozitivních vztahů Přestaňte se obávat změny Strategie úspěchu Erika Kovaříčková, účastnice projektu: Seminář s paní Mgr. Yvonou byl jeden z nejlepších. Je moc zajímavé pohlédnout na svůj ţivot očima tvůrce, který ať vědomě či nevědomě vytváří různé situace, okolnosti prostřednictvím své vůle a tak si utváří svůj svět. Vše, co člověk ze sebe vydá, emoce pozitivní či negativní se mu s jistotou vţdy vrátí zpět. Do jisté míry je to úlevné uvědomění, ţe nemusím být v pozici oběti, ale také je to v elká zodpovědnost k sobě samému i ke svému okolí. Zrcadlíme vţdy to, co máme sami v sobě. Magneticky k sobě přitahujeme vše, radost, úspěch, peníze, důvěru, ale i nedostatek, strach a nemoc. Je to velké téma na dlouhé povídání a já děkuji, ţe jsem se mohla zúčastnit. Přes všechny dálky směřujeme stále k sobě samému, učíme se Lásce.

Završením přednáškové periody byly dva třídenní semináře. První se konal ve dnech na začátku března ve Vrbici, a byl zaměřen na osobnostní a pracovní rozvoj účastníka. Tento seminář byl pobytový, účastníci společně přespali dvě noci v místě konání. Mohli se tak lépe seznámit a byl prostor i pro společné procházky a relaxaci. Druhý seminář se konal začátkem dubna v Rychnově nad Kněţnou, a přestoţe byl součástí první fáze, jeho hlavní úlohou byla tematická příprava na fázi druhou. Seminář byl zaměřen jednak na upevnění vztahu jednotlivých účastníků mezi sebou a nalezení role v kolektivu pro kaţdého z nich a jednak na poznání fenoménu komunitních a farmářských zahrad a zahradní terapie. Účastníci také představili své práce na téma´Co pro mne znamená zahrada´. Byli představeni zahraniční partneři projektu a další organizace ve Velké Británii a jejich zkušenosti s realizací komunitních a farmářských zahrad. Společně s účastníky kurzu jsme navštívili místo plánované komunitní zahrady u zámku v Doudlebách nad Orlicí, kde byl připraven workshop v terénu následovaný akčním plánováním společné zahrady. Třetí den semináře jsme připravili setkání se zástupci komunitních zahrad v Praze a okolí. Bodenbergerová Vlaďka, účastnice projektu: Víkendové soustředění ve Vrbici proběhlo v krásném prostředí Penzionu´Pod rozhlednou´.Lektoři přednášek zajímavých témat obohatili všechny zúčastněné o poznatky pouţitelné v běţném ţivotě. Sobotní noční překvapení navodilo uvolněnou atmosféru po celodenní vyčerpávající pozornosti. Nedělní přednáška zaujala účastníky, jak moţno pečovat o své tělo pomocí dostupných přírodních látek, protoţe ve zdravém těle je i zdravý duch. Jako účastník tohoto semináře děkuji v šem organizátorům, lektorům, majitelům a personálu penzionu za příjemný průběh celé akce. Boţena Kovaříčková, účastnice projektu: Děkuji všem, kteří se podílejí na organizaci projektu "Zahrady u SPLAVu". Jsem šťastná, ţe se mohu tohoto projektu účastnit. Touto cestou mi nejen pomáhá překlenout nelehké ţivotní období, ale umoţňuje mi i setkání se zajímavými lidmi. Pokaţdé se těším, co nového se dozvím, s kým se setkám, jaké nové dovednosti získám. Seminář, který mi bude připomínat dózička naplněná kořením, byl pro mne oázou klidu, setkáním s příjemným kolektivem v krásném a milém prostředí. Vám všem velký dík za pěkné vzpomínky. KDO NEZAŢIL – NEPOCHOPÍ. Na začátku března odjeli dva členové realizačního týmu (odborný garant a zahradník) na studijní cestu do Velké Británie. Program připravil partner projektu Riverside Market Garden Association a byl zaměřen na poznání různých moţností fungování komunitních, terapeutických a farmářských zahrad nebo jejich kombinací. Dozvěděli jsme se, jak byly zahrady zaloţeny, na jakém principu fungují, jak jsou financovány, jaké probíhají akce pro veřejnost a členy, co se pěstuje atd. Podrobnosti o všech navštívených projektech jsou součástí příloh. Studijní cesta byla velmi přínosná a inspirativní a vlila nám do ţil spoustu energie. Co všechno je moţné dokázat! Vycestovat v úvodu projektu bylo ideální – měli jsme moţnost seznámit se s řadou podobných projektů v zahraničí, poprvé jsme navštívili zahrady partnera ve Walesu a absolvovali další konzultace a v neposlední řadě jsme získali také cenné kontakty na případné lektory závěrečné konference. Nabyté zkušenosti jsme následně předali účastníkům projektu při druhém třídenním semináři. Hned na začátku první fáze jsme se intenzivně pustili do hledání vhodného pozemku na zaloţení zahrady. Nebylo na co čekat, v dubnu jsme se potřebovali pustit do zahradně-terapeutické fáze a

k tomu jsme potřebovali zahradu. Nebo tedy místo, kde by zahrada měla být. Oslovil i jsme starosty obcí z území Sdruţení SPLAV a členské subjekty a také jsme oslovili majitele několika vytipovaných pozemků. Jaké jsme měli poţadavky? - dostatečnou velikost - místo přístupné veřejnosti nepříliš vzdálené od civilizace - zdroj vody - alespoň průměrně vhodné přírodní podmínky pro pěstování - minimální nebo ţádné nájemné - ideálně: oplocený pozemek, zázemí pro účastníky projektu Nakonec jsme měli v rukou dvě ţelízka – bývalé zahradnictví při zámku v Doudlebách nad Orlicí a část parku v centru města Rychnov nad Kněţnou. Po zralé úvaze a několika návštěvách obou míst jsme zvolili první variantu. Doudlebské zahradnictví totiţ mělo všechno. Jediná výhoda Rychnovského parku bylo umístění pozemku přímo v centru okresního města, kde by byl o komunitní zahradu nejspíš větší zájem. Nicméně těsná blízkost turisticky atraktivního renesančního zámku skýtala zase mnohé jiné příleţitosti a majitel zámku pan Petr Dujka nás strhnul svým entusiasmem, a tak jsme si plácli. Pokračovali jsme také v propagování projektu – vyšly dva články v regionálním tisku, vytvořili jsme logo projektu: rajče s heslem ´Pěstovat s chutí´ a zaloţili blog. Blog dostali na starost účastníci projektu a pravidelně zde komentovali jednotlivé události a aktivity. Blog se stal společným zájmem a upevňujícím elementem účastníků i realizačního týmu projektu.

Shrnutí: První fáze znamenala úspěch. Účastníci byli dobře naladěni a s nadšením a pravidelně se účastnili přednášek i seminářů. Zajímali se o všechna témata a byli aktivní. Důvodem malého úbytku účastníků bylo nalezení nového zaměstnání. Zpětně hodnoceno, by moţná bylo vhodné zaměřit se více na psychologické semináře a zejména individuální pohovory a zjištění vlastností, rodinného zázemí a minulosti kaţdého účastníka. I pravidelný team building by jiţ v této fázi měl své místo. Zahraniční cesta proběhla bez potíţí a pro projekt byla v dlouhodobém i krátkodobém měřítku velmi uţitečná. A především: získali jsme fantastický pozemek pro realizaci naší zahrady.

Zahradní terapie v komunitní zahradě + zahraniční praxe Do druhé fáze postoupilo 22 účastníků. Někteří v průběhu předchozích měsíců našli práci, jiní se zalekli příliš náročného zahradnického programu. Vlastně zalekly. Uţ máme samé ţeny. Poslední muţský vytrvalec se zřejmě vyděsil zjevné přesily.

Tuto fázi jsme nazvali ´zahradní terapie´. Proč? Protoţe jsme měli zahradu, tedy pozemek, kde měla jiţ brzy zahrada vzniknout, měli jsme společný návrh zahrady, měli jsme lidi a byli jsme přesvědčeni, ţe realizace zahrady vlastními silami bude vysoce terapeutická. Pozemek nám naštěstí od nejhoršího vyčistila těţká technika a skupina brigádníků. Léta totiţ leţel ladem, coţ byla z hlediska pěstování výhoda, nicméně začít s kopřivami do pasu a sem tam nějakým odhozeným kusem ţeleza a jiného odpadu by asi naše účastnice odradilo. Fázi, která měla trvat do srpna, jsme měli naplánovanou takto: - Společně budeme postupně zkulturňovat zahradu podle domluveného plánu. Pracovní dny budou vţdy úterky a středy. Původně jsme chtěli nechat moţnost pracovat na zahradě kdykoliv, ale chtěli jsme, aby se účastnice na zahradě setkávali, navazovali přátelství a pomáhali si. A také je o mnoho efektivnější, kdyţ se do nějakého úkolu pustí víc pracantů. - Kaţdá účastnice odpracuje na zahradě minimálně 24 hodin měsíčně. Docházkovou knihu jsme nechali po vzoru důvěřivé Británie v rukách účastnic, aby podle pravdy odpracované hodiny zapisovaly. Je 24 hodin příliš mnoho? Bude je práce na zahradě bavit? S napětím jsme očekávali, co přinesou následující měsíce. - Práce na zahradě budou doplněny kaţdotýdenní výukou anglického jazyka a přednáškami na zahradnická témata společně s několika exkurzemi. Chtěli jsme účastnicím co nejlépe představit celé široké téma zahrad a zahradničení včetně praktického ozkoušení, aby měly moţnost zjistit, co je konkrétně baví či vlastně vůbec nebaví. - V srpnu pojede 12 zájemkyň na desetidenní pracovní praxi k našim partnerům; 6 do Walesu do Riverside Market Garden u Cardiffu a 6 do komunitní zahrady v Juankoski ve Finsku. Kdyţ bude zájemkyň více, upřednostníme ty, které budou mít odpracováno více hodin a budou mít účast na více vzdělávacích aktivitách. A jak to všechno proběhlo? Báječně. Během pár měsíců vznikla v podstatě z ničeho moţná ne perfektní, ale krásná zahrada. Účastníci postupně upravili terén, půdu, seli a sázeli zeleninu, pečovali o letničky, trvalky, cibuloviny, drobné ovoce, starali se o zahradu a společné zázemí. Téměř všichni pracovali s nadšením, plnili zadané úkoly a sami se pouštěli do nových projektů. Vznikla nová přátelství. Účastnice se cítily lépe, měly více energie a najednou měli nějaký cíl a na co se těšit. Měli jsme tedy potvrzeno, ţe zahradní terapie funguje! Našly se však i ţeny, které usoudily, ţe práce s rostlinami a půdou jim nepřináší uspokojení a z projektu postupně vystoupily. Některé další získaly zaměstnání.

A jak naše zahrada vypadá? Je rozdělena příkrým svahem na dvě terasy – oběma terasám jsme se v úvodu snaţili dát odlišnou náplň, zjistili jsme však, ţe ideálním zahradním prostorem je prostor, ve kterém jsou obsaţeny všechny funkce. Proto horní terasa, která je spíše věnována odpočinku a pobytovým aktivitám, má permakulturní kruh se zeleninou, bylinkami a květinami. Motiv kruhu a jeho členění vychází z bohaté sgrafitové výzdoby exteriéru zámku a jako takový má prý i chránit před zlými silami. Na horní terase jsou zaloţeny okrasné letničkové záhony a záhony trvalkové, jeden je anglický a druhý finský, na počest našich zahraničních partnerů. Liší se druhovou skladbou, anglický připomíná bohaté trvalkové rabato z přelomu 19. a 20. století a ten finský spíše okraj jehličnatého lesa s borůvčím, vřesy a travinami. Je zde i ohniště a venkovní posezení. Spodní terasa je věnována zelenině a na ní navazující svah pak léčivým a aromatickým bylinkám jako je levandule, šalvěj, mateřídoušky, tymián a yzop. Po těţké práci s přípravou půdy, jsme byli mile překvapeni dynamikou růstu zaseté zeleniny a letniček. Odpočatá půda dělala divy a klíčící rostliny kaţdým týdnem narůstaly mílovými kroky a záhony se začaly plnit. Chtěli jsme hned v prvním roce vyzkoušet, čemu se v naší zahradě daří a nedaří, proto jsme vyseli snad úplný sortiment zelenin a letniček dostupný na našem trhu. Také jsme se domluvili, ţe na našem pozemku budeme hospodařit v souladu s principy ekologického zemědělství, tedy ţádné chemické přípravky na ochranu rostlin, ţádná umělá hnojiva. Přednášky byly zahájeny na začátku dubna a byly přístupné veřejnosti. Témata přednášek byla zvolena v přímé vazbě na zaloţení a následný provoz zahrady. Přednášky připravili fundovaní lektoři – odborníci na dané téma a některé vedl zahradník nebo odborný garant projektu. Přednášky měly hojnou účast a účastnice měly vesměs o daná témata velký zájem. Přednášek se pravidelně účastnili i posluchači z řad veřejnosti. Také exkurze byly vítaným zpestřením pracovních dní, mnohé účastnice doprovázeli rodinní příslušníci a známí. Výuka angličtiny probíhala jednou týdně ve dvou skupinách podle pokročilosti. Učily se především základní dorozumívací fráze a názvy plodin, nářadí a zahradnických prací jako příprava na zahraniční praxe. Během přednášek a výuky angličtiny bylo pro účastníky zajištěno hlídání dětí a hrazeno jízdné a stravné.

Přednášky: 1. Nářadí v zahradě 2. Historický vývoj zahrad 3. Základy zahradnictví (pojmy, přírodní faktory, fyziologie a morfologie rostlin) Jana Pokorná, účastnice projektu: Paní profesorka nás provedla světem nejrůznějších druhů rostlin. Připomenuly jsme si pojmy, které jsme poprvé zaslechly ještě ve školních lavicích, oprášily, co je to fotosyntéza a proč je důleţitá. Náš zahradnický slovník byl obohacen o nové výrazy jako gutace čili výdej vody z okraje listů a mnohé další. Od středy budeme vědět, jak se k našim zeleným okrasným i uţitkovým miláčkům chovat, čím je hnojit a zalévat a co jim naopak můţe uškodit. Přednáška se mi líbila svým zpracováním - vyuţití velkého mnoţství názorných obrázků - i způsobem prezentace. Třebaţe jsme byly po předchozí brigádě dost unavené, nikdo nepospával, protoţe se přednášející úspěšně dařilo zapojovat nás do diskuze a nejednalo se o monotónní řečnické vystoupení jedné osoby, jako u některých předchozích lektorů.Na další setkání s paní profesorkou se budu těšit, protoţe se opět dozvíme něco nového a zavládne příjemná přátelská atmosféra. 4. Okrasné rostliny (letničky, trvalky, cibuloviny a růţe) Bodenbergerová Vlaďka, účastnice projektu: Dne 30. 4. 2013 proběhla pro účastníky projektu ´Zahrady u splavu´ přednáška na téma ´Okrasné rostliny´. Přednášející lektorka, paní Helena Fňukalová, seznámila přítomné s rostlinami, které od časného jara aţ do pozdního podzimu mohou zkrášlovat naše zahrady. Přednáška začala cibulovinami, vyskytujícími se v našich podmínkách, za současného promítání jejich obrázků ve stavu kvetoucím. Plynule se přešlo na trvalky pokryvné, skalkové, suchomilné, nízké, střední i vysoké. Kaţdý si můţe z této velké nabídky vybrat rostlinu, která se hodí právě do jeho zahrádky. Přednáška se ukončila výkladem o růţích, pěstovaných našimi prababičkami o tzv. starých růţích, předchůdkyních dnešních šlechtěných kultivarů. Mají své kouzlo a paní Fňukalová vlastní rozárium, kde si můţete tyto rostliny prohlédnout, případně i zakoupit. Co říci na závěr? Kaţdá okrasná rostlina, ať je jakéhokoliv druhu, udělá svému majiteli/pokud dostane vše, co potřebuje/velikou radost, díky svému tvaru, své barvě, své vůni i svým plodům. Všem zahradníkům hodně úspěchů! 5. Ovoce – tradiční odrůdy a netradiční jedlé Jana Schlöglová, účastnice projektu: 11. 6. 2013 jsme se podruhé setkali s Adélou Hrubou. Téma přírodních zahrad nebylo zdaleka vyčerpáno a tak jsme opět hltali další informace, které nám paní Adéla přišla předat. Dozvěděli jsme se o tom, jaké prvky by v přírodní zahradě neměly chybět. Jedním z nich jsou také pásy či skupiny keřů a stromů slouţících jako větrolamy, úkryt drobné havěti, hnízdiště ptáků ale i zdroj různých pochoutek pro člověka. Paní Adéla nám představila celou řadu keřů a stromů, některé tradiční (např. aronie, kdouloň, rakytník a dřín), jiné staré a zapomenuté (např. jeřáb oskeruše, moruše) nebo zase v našich podmínkách nové (např. muchovník, nashi nebo "indiánský banán" s podivným botanickým názvem maďoul trojlaločný). 6. Permakultury, přírodní zahrady Jana Schlöglová, účastnice projektu:

V pátek 17. 5. 2013 (nejen) pro nás připravila přednášku paní Adéla Hrubá. Paní Adéla je sympatická mladá ţena křehkého vzhledu, ovšem ve skutečnosti je jistě ţenou velmi silnou, a to jak fyzicky, tak charakterem. Velmi jsme ocenily, jak ochotně a s nadšením se s námi podělila o své názory, vědomosti a osobní zkušenosti se zakládáním a obhospodařováním přírodních zahrad a o pri ncipech permakultury. Připomenuly jsme si, jak důleţitou roli hrají zahrádky v našich ţivotech - zahrádky nám umoţňují zajistit si alespoň část potravy samostatně a nezávisle, čistě, zdravě a kvalitně. Zahrádky učí naše děti o tom, co je v ţivotě důleţité, jak funguje příroda. A protoţe v dnešní uspěchané době nemají lidé často dost času, aby udrţovali zahrady tradičním velmi pracným způsobem, nabízí se jako alternativa přírodní zahrada. Přírodní zahrada vyuţívá materiálu, který je v místě k dispozici a fungujících vztahů v systému tak, aby výsledný celek dával maximální uţitek při minimálním vkladu energie. Coţ ovšem neznamená, jak paní Adéla zdůraznila, ţe by v přírodní zahradě nebylo třeba stále na něčem pracovat. Je třeba umět pozorovat, nebát se experimentovat, přemýšlet o tom, co se v zahradě děje, proč se to děje a snaţit se nalézat třeba i netradiční řešení, které je vţdy pro kaţdou zahradu individuální. Tedy fyzickou dřinu do určité míry nahradit činností "malých šedých buněk". Seznámily jsme se také s obsahem pojmu permakultura a poznaly některé výrazné osobnosti permakulturního designu, zejména Seppa Holzera. V závěru přednášky jsme se dostali i ke zkušenostem s pěstováním brambor "na volné zemi" a s pěstováním divokých rajčat. Paní Adéla nám také přinesla na ukázku krásné knihy, ze kterých je moţné čerpat inspiraci a poskytla nám i seznam doporučené literatury. Přednáška nás velmi zaujala, rozhodly jsme se v naší zahradě hned některé metody vyzkoušet. A moc uţ se těšíme, aţ se paní Adélou zase setkáme - ať uţ na naší zahradě, při pokračování přednášky nebo jinde. 7. Bylinky – historie a pěstování 8. Bylinky – uţití 9. Včelařství a medonosné rostliny Iva Rázková, účastnice projektu: Dne 19. 6. 2013 přednášel Ing. Miroslav Chalupa o včelách a medonosných rostlinách. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí. Včelařství je jeden z mála oborů lidské činnosti, který svým působením nenarušuje ani nezhoršuje ţivotní prostředí. Včela je třetí nejuţitečnější zvíře pro člověka (po krávě a praseti). Dělnice ţijí pouze 4 - 5 týdnů. Za tudo dobu procházejí postupně několika pracovními činnostmi. Kaţdá dělnice nejprve čistí úl, pak krmí královnu a larvy, staví z vosku plásty, stráţí vchod do úlu a nakonec je létavkou, jejíţ hlavní povinností je sběr pylu, nektaru a medovice. Vlastní rozmnoţování zajišťuje jediná královna a určitý počet trubců. Mimo medu, sladké hmoty, kterou včely zpracovávají z nektaru nebo medovice tím, ţe ji obohacují látkami vlastního těla,

uskladňují v plástech, zahušťují, přikrývají voskovými víčky a nechávají dozrát, včely produkují ještě další látky, které lze vyuţít především v medicíně a kosmetice. Jedná se především o včelí vosk, mateří kašičku a propolis. Za svůj ţivot včela "vyrobí" med, který se vejde do necelé jedné kávové lţičky, tj. asi 4,5gr. Včela medonosná je celým svým bytím závislá na kvetoucích rostlinách. Mezi medonosné stromy, keře a rostliny patří např.: bříza, borovice, dub, javor, jíva, lípa, olše, akát, třešeň, maliník, jetel, vojtěška, řepka olejka, slunečnice a mnoho dalších. 10. Feng-shui v zahradě na zahradě i doma 11. Jedovaté a halucinogenní rostliny a houby v čarodějnictví a šamanismu 12. Barvířství, sušení a dárky ze zahrady 13. Zelenina a jedlé květy Poslední seminář se konal dne 24. 7. 2013 v Záměli, kde jsme měly přímo moţnost si ochutnat zeleninu a jedlé květy. Sešly jsme se u paní Halamové u rodinného domku na její zahradě. Čekala tam naše oblíbená přednášející Táňa Brodská. Mohly jsme si prohlédnout jak paní Halamová začíná s výrobou svých permakulturních záhonů podle Seppa Holzera a jak uţ třetím rokem pěstuje - bylo to zajímavé a velmi poučné, vidět tento přístup k zahradě v praxi. Rozdělily jsme se do skupinek, kaţdá skupinka dostala knihu, měla si v ní najít nějakou zajímavou bylinu a něco o ní říct, tím jsme se dověděly opět nové věci ohledně sběru a uţití různých rostlin. Na osvěţení pro nás dámy měly připravenou mátovou vodu a namazaný chléb máslem, na který jsme si sami natrhaly jedlé květy, o kterých jsme si také něco pověděly. Na závěr na osvěţení jsme si natrhaly lístky jitrocele a udělaly si osvěţující jitrocelovou pleťovou vodu, nakonec přednášky jsme si výborně zarelaxovaly. Bylo to krásné ukončení přednášek . Exkurze: 1. Zahrady jiţní Moravy 2. Lysá nad Labem 3. Botanicus v Ostré Iva Rázková, účastnice projektu: V sobotu 18. 5. 2013 jsme vyjeli společně s OS Orion na prohlídku zahrad Botanicus v Ostré. Odjíţděli jsme z RK za deštivého počasí, ale jiţ během cesty autobusem začalo svítit sluníčko, které nás po celou dobu poznávacího zájezdu neopustilo. Do Ostré jsme dorazili v dopoledních hodinách, takţe jsme měli celý den na prohlídku zahrad, bylinných zahrad a historického centra řemesel a umění. Zrovna se tam konal Festival jídla, pití a tance. Nejprve jsme prošli kolem historických domů do zahrad. Nejhezčí byly ihned při vstupu - Bílá a Klášterní zahrada, které vyzývaly k odpočinku, však mnozí vyuţili k posezení lavičky. Dále jsme si mohli prohlédnout zahrady: Bílou, přírodní relaxační, zeleninové, uţitkové... K vidění byly různé bylinky, koření, kytičky, stromy, ale i včely,

pštros, krocan a koza. Protoţe je ale teprve začátek sezóny, mnoho květin a stromů bylo před rozkvetením. Jak jsme se dozvěděli, tak Arboretum, které je také součástí, zaloţili manţelé Václav a Dagmar Havlovi. V historickém centru bylo moţno za groše v kaţdém z domků vyuţít některé z lákadel a udělat si např.: vlastní mýdlo, svíčku, provaz, papír, vytesat do kamene písmena, vyrýţovat "zlato", zkusit psát ptačím brkem, drátkovat atd. Neplatilo se ale běţnými korunami, při vstupu si kaţdý mohl vyměnit koruny za groše - 1 groš/10 Kč. Tyto groše se také hodily v hodovně, kde se daly směnit za pohoštění: kromě hotových jídel byly k mání speciality jako šuspajda, bylinkové placky, zeleninový dort, cibulový koláč..... Kdyţ uţ jsme byli znaveni celodenním chozením, zúčastnili jsme se zajímavé přednášky o jedlých květinách. Unavení, ale spokojení jsme se vrátili domů. P.S. Zakoupila jsem si tam popínavý špenát, který jsem ihned po příjezdu zasadila, tak jsem zvědavá, jakou budu mít úrodu. Při té příleţitosti jsem i zasadila brambory bezorebnou metodou, kterou jsme se dozvěděli při skvělé páteční přednášce. 4. Ochrana přírody Šárka Leţáková, účastnice projektu: Dne 29. 5. jsme vyrazily do Orlických hor. Ráno jsme se sešly v Rychnově nad Kněţnou na autobusovém nádraţí a autobusem se nechali vyvézt aţ pod Šerlich. Tam uţ jsme se sešly s panem hajným z místních lesů, se kterým jsme se vydaly na VELKOU DEŠTNOU a od tud zpět do Deštné v Orlických Horách k autobusu. Cestou nám pan hajný povídal o zákonitostech CHKO Orlické hory, dověděly jsme se spoustu zajímavostí ohledně těţby dřeva a sběru rostlin v těchto místech. Cestou jsme se zastavily u hájenky, kde pro nás měl připravenou ukázku zde rostoucích rostlin. Výlet byl pro nás nečekaný, ale o to hezčí, bylo příjemné opět se projít po "našich horách" a při tom si ještě vyslechnout přednášku. Ušly jsme pořádný kus cesty a cestou jsme si daly na malé zastávce salát, který jsem připravila z naší zahrady v Doudlebách - byla to taková první ochutnávka našich výpěstků. Děkujeme za tento výlet a rády na něj vzpomínáme, dokonce i Soňa si ráda vzpomene – pro nezúčastněné - spadla na kluzké cestě do bláta a my myslely, ţe je po ní, ale naštěstí se jí nic váţného nestalo. Zahraničních aktivit v této fázi bylo hned několik. Na konci června odjeli na pracovní stáţ k finskému partnerovi dva členové realizačního týmu – odborný garant a manaţer, aby se dozvěděli co nejvíce o tématu zahradní terapie a zkonzultovali naše dosavadní výsledky a postupy. Na začátku července navštívili zahradu zástupci zahraničního partnera projektu z Finska. V rámci pětidenního pobytu se s námi podělili o své zkušenosti s vedením komunitní zahrady a poradili nám, jak máme přistupovat k veřejnosti, společně jsme uspořádali zahradní slavnost a den otevřených dveří, při kterých jsme zaloţili a vysadili finský

záhon, vyráběli tradiční finské drnové strašáky a vysadili strom projektu jinan dvoulaločný do těţiště zahrady. Finští partneři pro nás také připravili dva workshopy – ´Komunitní zahrada v praxi´ a ´Zahradní terapie na modelových příkladech´. Finská návštěva byla vlastně prvním osobním setkáním účastnic s našimi partnery a pro mnohé první úzký kontakt s cizinci vůbec. A protoţe jsou Andi s Kaisou vřelí a empatičtí, jejich návštěva byla přínosná nejen z hlediska nově nabytých informací, ale i z osobního pohledu nás všech. A konečně jsme předvedli partnery z masa a kostí! Pro účastnice byla zahradní slavnost a pobyt cizinců také první zpětná vazba na jejich úsilí na doudlebské zahradě. A pochvaly zněly ze všech stran. Během června a července probíhalo také velké rozhodování. Nejen nás, ale především účastnic. Kdo chce jet na praxi do Walesu? Kdo do Finska? Budu moci odjet na deset dní od rodiny? Zvládnu práci a domluvím se? Nakonec nám to vlastně vyšlo akorát – měli jsme po šesti zájemcích na kaţdou cestu. Naplánovat desetidenní pobyt nebylo vůbec jednoduché; zajistit správný poměr fyzické práce a vzdělávání, exkurzí a volna. A čelili jsme záplavě dotazů – budou tam ručníky? A komáři? Máme si s sebou vzít holinky? A co budeme dělat, kdyţ bude pršet? Co kdyţ nebudu rozumět? Velkou pomocí pro nás byli samozřejmě partneři, kteří program na míru pro nás vytvářeli. Pracovní pobyty u partnerů byly obrovským přínosem a daly nám fantastickou moţnost, jak načerpat inspiraci přímo ´u zdroje´. Desetidenní pobyt byl také vynikajícím způsobem, jak upevnit kolektiv a umoţnil nám bliţší poznání vztahů mezi účastnicemi. Přivezli jsme si jednoduché i neotřelé nápady do naší zahrady, praktické typy k jejímu vedení, informace o finanční soběstačnosti a nezávislosti podobných projektů a především vědomí, ţe nejsme sami a ţe náš projekt má šanci na úspěch. I kdyţ bylo jasné, ţe to nebude procházka růţovou zahradou. Účastnice byly z praxí nadšené, protoţe měly jedinečnou moţnost proniknout daleko za hranice té které země a s našimi partnery navázaly opravdová přátelství. Kaţdou ze skupin doprovázeli dva členové realizačního týmu, kteří dohlíţeli na hladký průběh celého pobytu a fungovali jako tlumočníci a překladatelé. Nějaké nevýhody ale naše výjezdy přece jen měly. A jedna z nich měla do budoucna fatální následky. Dva pobyty – dvě party. Je logické, ţe během deseti dní v cizím prostředí, dojde ke stmelení kolektivu. Ţe se z nás stane bezvadná parta. Ţe máme tajné vtipy a naráţky na společné záţitky. A ţe si myslíme, ţe právě ten náš pobyt byl ten nej. Na jednu stranu to bylo bezvadné – praxe se povedly a všem se moc líbily. Ale mezi nyní dvě skupiny vnesly jistou nevraţivost a pocit kon kurence a moţná i jisté závisti. Také vzájemné osočování, co se dělo či nedělo na zahradě v době nepřítomnosti jedné ze skupin. Zkrátka před odjezdem do zahraničí jsme byli jeden tým, po návratu uţ ne. A i kdyţ emoce časem vychladly a na pořadu dne byly jiné věci, nikdy se to tak docela nespravilo. Druhé negativum pro projekt (ale

velké pozitivum pro ţivot prosím!) bylo to, ţe jsme se my – členové realizačního týmu – s našimi účastnicemi příliš skamarádili. A pak se nám špatně šéfovalo v poslední fázi projektu, kdy jsme se najednou stali zaměstnavateli a vyţadovali jsme plnění úkolů a pravidelnou docházku. Vlaďka Bodenbergerová, účastnice projektu: V rámci projektu Zahrady u SPLAVU jsem odletěla k partnerům Riverside Market Garden ve Walesu s očekáváním nových inspirací pro naši komunitní zahradu v Doudlebách nad Orlicí. S kolegyněmi jsme chodily pracovat na produktivní zeleninovou zahradu, kde se s námi zahradnice Sofie podělila o své praktické zkušenosti. Zahradu zakládali s pomocí grantu a vkladu akcionářů, kteří jako dobrovolníci jednou týdně chodí na zahradu pracovat a mají tak přehled za jakých podmínek se zelenina na jejich stůl pěstuje. Ve fóliovnících pěstují okurky a několik druhů rajčat, prakticky jsem si vyzkoušela, jak se vyvazují a zaštipují, aby byly kvalitní plody. Sofie nám prozradili, ţe pěstují dva druhy pro tuto danou oblast exklusivní zeleniny, za kterou jsou zákazníci ochotni zaplatit větší finanční částky. Pomáhala jsem i se sklízením zeleniny a její přípravou na prodej. Omývaly jsme ji po osušení, dávaly do bedýnek. Rajčata jsme dávaly do krabiček a fazolky, bylinky a salátové listy do sáčků podle váhy. Obdivovala jsem, jak se přidáním jedlých květů oranţových měsíčků a červených a ţlutých květů lichořeřišnice do průhledného sáčku ke směsi listů několika druhů salátů stane výrazný a lákavý. Druhý den jsme jely na trhy do Cardiffu podívat se na styl prodeje. Kupující se zajímali, zda je zelenina pěstovaná pouze organicky. Zaujala mě velmi dobrá akce-bedýnkový prodej. Zákazníci se dostaví ve smluvený den na smluvené místo, kam prodávající doveze bedýnky se zeleninou, podle poptávky, sloţenou přímo pro jmenovaného odběratele. Byla to pro mne velmi dobrá zkušenost. Viděla jsem v praxi, jak i malá zahrada můţe fungovat a uspokojovat poptávku po zdravé a kvalitní zelenině. Navštívili jsme i produktivní zahradu dvou manţelů, kteří podnikají přes 20 let. Provedli nás po rozlehlé zahradě a podělili se o své praktické zkušenosti. Obdivuji tyto pracovité a nápadité lidi a děkuji jim, ţe nám přiblíţili různé moţnosti v zahradničení. Děkuji všem, kteří nám tuto praxi u velšských přátel umoţnili. Jana Schlöglová, účastnice projektu: Projekt Zahrady u splavu je uskutečňován ve spolupráci se zahraničními partnery, a to ve Finsku a ve Velké Británii, konkrétně ve Walesu. Skupina šesti ţen za doprovodu Lukáše Paderty a Jarmily Zemanové je právě ve Finsku, a uţ zaslala i první zprávy na náš blog. My ostatní uţ máme cestu za partnery do Walesu za sebou, 1. 8. 2013 se naše skupina 6+2 vydala na desetidenní cestu do Coed Hills poblíţ města Cardiff ve Walesu. Coed Hills je vlastně usedlost, jejíţ pozemky z velké části slouţí (převáţně umělecké) komunitě. Centrem dění je bývalá stodola upravená na společné prostory sdílené členy komunity, je v ní vybudována i kuchyň a sociální zařízení. Nedávno byla postavena i nová budova dílen. Na pozemcích komunita chová kozy a slepice (a také jednoho velmi hlasitého kohouta), pěstuje zeleninu a ovoce pro

vlastní potřebu s vyuţitím permakulturních principů. Členové komunity ţ ijí (ať uţ trvale nebo dočasně) v různých příbytcích rozesetých po pozemcích (jurty, tee-pee, stany...). Všude je patrná snaha ţít v souladu s přírodou, omezovat vlastní spotřebu, chovat se odpovědně k ţivotnímu prostředí, vyuţívat alternativní zdroje energie. Všude potkáváte různé umělecké předměty, které krajině a prostředí vůbec dodávají na kráse, přívětivosti, harmonii. To nejdůleţitější jsou zde však lidé. Lidé skromní, milí, přemýšliví, vstřícní a tolerantní. Atmosféra místa je těţko popsatelná slovy, jsou zde důleţité jiné věci, neţ ty, které řešíme v našem kaţdodenním ţivotě. Část pozemků je vyuţita také pro projekt Riverside Market Garden, coţ je projekt produkční zeleninové a ovocné zahrady, jejímţ cílem je pěstovat zdravou zeleninu (s certifikátem "Organics") a dodávat ji do blízkého okolí, ať uţ restauracím nebo jednotlivým spotřebitelům. Naše skupina byla ubytována v jurtách na pozemcích Coed Hills. Stravovali jsme se společně s členy komunity, kteří jídlo sami připravovali, a nutno dodat, ţe vţdy výtečně! Ať uţ to byl francouzský učitel na prázdninách Maurice, majitel Rowly nebo stavitel tee-pee Phill. Program pobytu byl opravdu bohatý, i kdyţ často ne přesně známý ještě den předem. Vypomáhaly jsme v zahradách Coed Hills i Riverside Market Garden a odměnou nám byly vyjíţďky a semináře, o které se naši hostitelé skvěle postarali. Navštívily jsme projekty komunitních zahrad, soukromé farmáře, podívaly jsme se na nedělní farmářské trhy v Cardiffu (to nám počasí opravdu nepřálo, i tak jsme si záţitek nenechaly zkazit!). Měly jsme ale moţnost podívat se i do historických zahrad a ve volném čase nás hostitelé zavezli i k moři. Také jsme se naučily ocenit nápoj zvaný cider vyráběný kvašením především z jablek. Na našich procházkách jsme navštívily historické budovy, poznávaly typickou venkovskou architekturu a potkaly mnoho skotu, ovcí a koní. Setkání s lidmi byla vţdy příjemná a velmi inspirativní. Bylo velmi uţitečné navštívit projekty, které fungují jiţ řadu let. Vţdy jsme si odnesly nějaký nápad či nám ět k zamyšlení. Nyní je před námi velmi důleţité období, kdy se bude rozhodovat o dalším směřování našeho projektu. Všechny naše získané poznatky a nabyté zkušenosti, stejně jako zkušenosti "finské" skupiny, se nám nyní budou hodit! Děkujeme všem, kteří se zaslouţili o to, ţe jsme mohly proţít tak nádherných deset dnů. Děkujeme Stevu Garretovi, Rowly Ackroydovi, Sophii, Phillovi, Mauricovi, Samovi, Robovi, Michaele, Edovi, Kate a nejvíc děkujeme Katce Holmové a Kristýně Garrido za perfektní organizaci, skvělou společnost a Kristýně za neúnavné tlumočnické výkony. Iva Rázková, účastnice projektu: Co mi dal pobyt ve Finsku…Jedním slovem MOC. Ale abych vůbec mohla psát toto hodnocení, musím poděkovat všem ze Sdruţení Splav, ţe jsem byla vybrána a mohla se tohoto pracovního a poznávacího pobytu ve Finsku zúčastnit. Dík pak patří hlavně Lukášovi Padertovi a Jarmile Zemanové, kteří se o nás při pobytu starali a zajišťovali veškerou komunikaci s hostiteli a ostatními finskými občany a také pro nás zajišťovali ve Finsku práci v rámci česko-finského programu i ostatní program.

Velmi mě zaujalo, ţe i ve Finsku je dost velká nezaměstnanost. Přesto se lidé snaţí nacházet sami sebe třeba i formou práce v komunitní zahradě apod. Např. Eva - ta byla, dle jejích slov, zrovna nezaměstnaná. Jsem moc ráda a hodně si cením, ţe nás zasvětili do výroby jejich speciální barvy, kterou jsme pak natírali plot, který jsme také pomáhali stavět. Barvu bychom mohli pouţít na natření boudy, altánku apod. na zahradě. Kauko nás naučil plést výrobky z proutí, pro mě nejzásadnější věc, která tam po nás zůstala a věřím, ţe i dlouho zůstane - suchá zídka z kamenů. Obě tyto činnosti jdou krásně vyuţít i na naší zahradě. I práce klientů v různých ústavech mi dala inspiraci - např. namalované kameny v podobě berušek, různé výrobky (ty ale jdou spíše pro domácí výrobu, na zahradě nevím, jak a kde by se vyrábělo - např. se mi líbila rohoţ se smetáky na čištění obuvi - nám by se v zimě určitě hodil apod.). Kdyby tady byly k sehnání krouţky na protahování šňůrek, kterými vyvazovali rajčata a papriky, určitě by to bylo také zlepšení a ulehčení naší práce na zahradě. Loupání cibule - to děláme také tak, cibule opravdu déle vydrţí. To, ţe jsme pleli na komunitní zahradě? Vţdyť ten plevel uţ je tam určitě znovu, ten roste všude, ať je to Finsko, Anglie nebo ČR. Ale musím uznat, ţe v Juankoski moc plevele díky kvalitní sterilizované zemině neměli… Jen si nejsem jistá, ţe by nářadí (kolečka) u nás vydrţela na svém místě venku jako v Juankoski. Také jsme měli moţnost sbírat houby a brusinky, poznávali jsme rostliny a plody, které u nás nerostou nebo jsou velmi vzácné. Určitě jsem se také inspirovala hrou M"ollky, ta by šla vyrobit určitě i doma a příp. vyuţít na zahradě při Dnech otevřených dveří apod. Hned příští týden po příjezdu z Finska jsem měla moţnost navštívit Psychiatrickou nemocnici v Brně a tam mě moc zaujalo, ţe se snaţí pacienty léčit pracovní terapií na zahradě (ţe by první vlaštovka u nás?) - stejně jako to dělají ve Finsku. Také jsme se naučili přímo v praxi péci jejich speciality KARALAINANPIRAKA, KALAKUKO. Jejich sušičky a myčky ovoce a zeleniny byly hezké, leč pro naši úrodu velmi velké.

Shrnutí: Druhá aktivita skončila s koncem srpna a přinesla účastnicím nejen plno nových teoretických informací, ale vzhledem k tomu, ţe současně probíhala i práce na zahradě, i řadu praktických dovedností. Zaloţili jsme nádhernou zahradu a propadli jsme zahradničení. Cítili jsme se lépe, protoţe jsme odvedli obrovský kus práce a měli jsme další cíle před sebou. A potvrdilo se naše očekávání ohledně zahradní terapie – ţe je pro kaţdého a ţe přináší úlevu, a kdyţ ne přímo ţivotní obrat, tak cennou a hlavně příjemnou zkušenost. Nabila nás zahraniční praxe, která ovšem následně tak trochu rozloţila kolektiv.

Rekvalifikace Rekvalifikační kurzy probíhaly od září do prosince roku 2013. Jiţ v květnu jsme vyhledali a oslovili vhodné dodavatele pro realizaci rekvalifikačních kurzů. S ohledem na hodnotu zakázky se nejednalo o klasickou veřejnou zakázku, výběrové řízení bylo vyuţito jen pro naši potřebu. Vzhledem k tomu, ţe ţádný dodavatel nebyl schopen zajistit všechny 3 oblasti rekvalifikace součastně (kurzy Zahradník, Zemědělec-farmář a Poradce pro výţivu), oslovili jsme dodavatele na kaţdý typ kurzu samostatně. Celkem bylo osloveno 13 dodavatelů, z nichţ byly vybrány nejvýhodnější nabídky. Zdálo se nám vhodné nabídnout účastnicím několik různých kurzů; stejně jako jsme ve fázi zahradní terapie nechávali na účastnicích, které práce se zhostí a doufali tak v co nejlepší terapeutický účinek, chtěli jsme i ve fázi rekvalifikace nechat moţnost volby. Vybrali jsme proto tři poměrně různé kurzy a doufali jsme, ţe splníme přání většiny z nich. Naše účastnice si tedy mohly vybrat jednu ze tří moţností rekvalifikace; rozhodovaly se jednak podle svých zájmů a zaměření, které většinou zjistily v předchozí fázi a také podle svých časových moţností. Bylo domluveno, ţe během této doby budou účastnice pokračovat v práci na zahradě a to i s nadcházející zimou. Bylo totiţ potřeba zpracovat, co jsme vypěstovali a nasušili – nasušené bylinky a vypěstovanou zeleninu, sušené květiny do vazeb a další. Kurzy byly připraveny pro 12 – 15 účastnic; konečný počet absolventek byl 15, po pěti z kaţdého kurzu. Kaţdá z absolventek také zpracovala zjednodušený podnikatelský plán zahrady, kde popsala představu své role v další fázi projektu. Ve čtvrté fázi totiž půjde do tuhého, říkali jsme, i kdyţ stále ještě pod finanční ochranou Evropského sociálního fondu. 1. Poradce pro výţivu Kurz Poradce pro výţivu byl zahájen 16. 9. 2013, dodavatelem byla firma Welko - Vladimír Klescht, Souhrady. Výuka probíhala v Rychnově nad Kněţnou. Tento kurz absolvovalo 5 účastnic. Tři absolventky tohoto kurzu, které úspěšně sloţily závěrečné zkoušky , získaly osvědčení o rekvalifikaci, jedna sloţila úspěšně závěrečnou zkoušku na druhý pokus a také získala osvědčení o re kvalifikaci, jedna bohuţel při závěrečných zkouškách neuspěla a získala tedy pouze potvrzení o absolvování rekvalifikačního kurzu. Kurz měl rozsah 150 hodin a byl akreditován Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy ČR. Na základní kurz Poradce pro výţivu navazoval nástavbový kurz Specifika výţivy dětí, který probíhal ve dnech 20. – 22. 11. 2013. Tento třídenní kurz absolvovalo všech 5 účastnic rekvalifikačního kurzu. Obsah základního rekvalifikačního kurzu: Vliv výţivy na zdravotní stav Makroţiviny Mikroţiviny Voda a pitný reţim Trávicí soustava a fyziologie trávení Metabolismus Potravinová pyramida Suplementy a jejich význam

Intoxikace organismu Detoxikace organismu Zásady racionální výţivy Obezita a hubnutí Alternativní výţivové směry Somatotypy Ečka v potravinách Výpočet BMI, WHR, DCI, KDCI Dietní stravovací reţimy Výţivová doporučení při nemocech Výţivová doporučení při sportu Stravování v nestandardních situacích Stravovací plán + software k sestavení jídelníčku Metody diagnostiky pro výţivové poradenství Vliv psychiky na výţivu Práce s klientem BOZP Specifika výţivy dětí: Výţiva v těhotenství Výţiva matky během kojení Výţiva dítěte - do půl roku - 6 – 12 měsíců - 1 – 6 let - mladší školní věk - starší školní věk Školní stravování Jednotlivé ţiviny ve výţivě dětí Jednotlivé potraviny ve výţivě dětí Praktické příklady Boţena Kovaříčková, účastník projektu: V pokračování kurzu PORADCE PRO VÝŢIVU jsme se tentokrát věnovaly zejména výţivě dětí a dospívajících, ale i otázce výţivy těhotných a kojících matek. Dozvěděly jsme se, jak je pestrá a vyváţená strava důleţitá během těhotenství a kojení. Například nedostatek kyseliny listové v prenatálním věku můţe způsobovat těţké vývojové vady plodu. Kojení je důleţité jednak pro kojence, tak i pro matku. Pestrou a rozmanitou stravou s dostatkem vápníku lze předcházet např. problémům s odvápněním kostí a zubů matky. Nedostatek jodu u dětí způsobuje kromě sníţení dušev ních schopností i poruchy sluchu. V závěru kurzu jsme navštívily prodejny ZDRAVÉ VÝŢIVY v Rychnově nad Kněţnou. Jak jsme předpokládaly, ne všichni obchodníci si "svých" zákazníků váţí, a dle toho se k nim i chovají. Bohuţel také neplatí, ţe vše co se prodává ve zdravé výţivě, musí být opravdu zdraví prospěšné.

2. Kurz Základy obecných zemědělských činností Kurz Základy obecných zemědělských činností (Zemědělec – farmář) byl zahájen dne 18. 9. 2013; dodavatelem byla Střední škola zemědělská a ekologická Kostelec nad Orlicí. Výuka probíhala v prostorách školy v Kostelci nad Orlicí. Do tohoto kurzu nastoupilo 5 účastnic, kurz však ukončily pouze 3, které úspěšně sloţily závěrečné zkoušky a získaly osvědčení o absolvování kurzu v rozsahu 200 hodin. Obsah kurzu: Pěstování základních plodin, ochrana rostlin Základy zemědělské výroby Zemědělská technika a technologické linky Chovatel a ošetřovatel chovu skotu, prasat Podnikání a ekonomika Praxe 3. Kurz Zahradník Tento kurz byl zahájen dne 16. 9. 2013, ukončen dne 1. 12. 2013, a to včetně závěrečných zkoušek před autorizovanou osobou. Kurz zahrnoval vzdělání ve dvou oblastech profesní kvalifikace, a to Florista (o rozsahu 100 hodin) a Údrţba veřejné zeleně (o rozsahu 100 hodin). Dodavatelem byla Střední škola sluţeb, obchodu a gastronomie, Hradec Králové. Výuka včetně praxe probíhala v Hradci Králové. Tento kurz absolvovalo 5 účastnic. Všechny účastnice úspěšně sloţily závěrečné zkoušky a získaly osvědčení o profesní kvalifikaci v obou oborech. Obsah kurzu: Základy zahradnické výroby, mechanizační prostředky v zahradnictví Kultivační práce Zelinářství Základy zelinářství Floristika a vazačské práce Základní vazačské práce Aranţování do nádob Ochrana rostlin Sadovnictví – ošetřování okrasných dřevin a květin Pěstování květin Zakládání a údrţba travnatých ploch Ovocnářství Podnikání a ekonomika Lenka Grusová, účastnice projektu: Máme za sebou pár prvních dní v rekvalifikačním kurzu Zahradník na Střední škole, obchodu a gastronomie v Hradci Králové, ulice Velká 3 na Pouchově. Seznámily jsme se s ing. V. Baranovou a sympatickým Ing. Jaroslavem Šrámkem, kteří nás seznámili s plánem výuky a dalšími profesory a mistry praxe. Po počátečních cestovních peripetiích jsme celkem zvládly dopravu na dvě místa našeho vzdělávání. Za floristkami na praxi do centra ve městě, kde mají malou prodejničku s názvem Květinová síň. Kde se děti učí vázat kytice na všechny způsoby a hned vyrobené kytice prodávají zákazníkovi. Druhá část výuky se koná v prostorách školy na Pouchově. Tam jsme probraly Kultivační práce,

zpracování půdy, sadovnictví a ovocnářství, pěstování květin, floristiku. To jsou prozatím jen části jednotlivých výukových celků. V listopadu jsme se zúčastnili ´1. Mezinárodní konference zahradní terapii´, kterou pořádala nezisková společnost Chaloupky ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Brně a dalšími partnery v rámci projektu Garthenterapie – Zahradní terapie. Jednalo se o vůbec první konferenci na toto téma a my jsme byli moc rádi, ţe jsme se jí mohli zúčastnit. V našem příspěvku jsme představili projekt Zahrady u SPLAVu a dali prostor k presentaci osobních zkušeností jedné z účastnic. Konference pro nás byla vítanou zkušeností i proto, ţe jsme měli na následující rok v plánu podobnou akci. Získali jsme spoustu kontaktů nejen na potenciální posluchače, ale i na lektory z České republiky a Rakouska.

Shrnutí: Kurzy a dodavatelé byli vhodně zvoleni, účastnice byly s jejich kvalitou i tematickým rozsahem spokojeny. Studovaly s nadšením a plnily také své povinnosti na zahradě. Bylo poměrně sloţité zkoordinovat práci společně se studiem, protoţe kaţdý kurz měl trochu jiný harmonogram a my jsme chtěli jako doposud zachovat společné pracovní dny. Na základě ´podnikatelských plánů´a jednoduchých dotazníků jsme zjistili představy účastnic o zaměření zahrady a o jejich dalším působení v projektu – zda mají zájem být zaměstnané a na jaký úvazek.

Práce v zahradě Od poloviny prosince 2013 jsme na dobu 12 měsíců zaměstnali 8 našich účastnic na poloviční pracovní úvazky. V projektu jsme měli k dispozici 4 plné pracovní úvazky, a protoţe jsme chtěli dát příleţitost co nejvíce absolventkám předchozích fází a rekvalifikačních kurzů, rozhodli jsme se úvazky rozpůlit. Uvaţovali jsme, zda nedat některým z ţen úvazek plný, aby byl chod zahrady stoprocentně zajištěn, báli jsme se však konfliktů, pokud by někdo dostal vyšší úvazek neţ jiný a připadal by si v kolektivu důleţitější. Je také potřeba říci, ţe k našemu velikému překvapení, o plný úvazek aţ na výjimky nebyl zájem. Důvodem byla většinou péče o rodinu, případně hospodářství; u starších potom strach z příliš náročné fyzické práce. Stále jsme tomuto postoji úplně neporozuměli, ale zřejmě hrálo roli i to, ţe některé z účastnic byly nezaměstnané delší dobu a plnému pracovnímu nasazení prostě odvykly. Kromě základních dotazníků a povinnosti zpracovat jednoduchý podnikatelský plán, kaţdá z deseti zájemkyň o zaměstnání absolvovala ústní pohovor s realizačním týmem. Při rozhodování jsme brali ohled na dosavadní působení účastnic v projektu, na rodinnou situaci a na moţnost získání jiného zaměstnání. Protoţe jsme naše účastnice jiţ poměrně dobře znali, bylo nám jasné, ţe není moţné, je ponechat na zahradě vlastnímu osudu. Věděli jsme, ţe budou potřebovat vedení; někoho, kdo by jim rozdělil práci a zkontroloval, ţe ji odvedly. Někoho, koho by respektovaly. Do konce března jsme sice měli zahradníka, na tuto roli jsme však měli trochu jiné poţadavky. Bylo potřeba koordinovat nejen práci, výsadby, údrţbu, zpracování a další činnosti na zahradě, ale i akce nesouvisející přímo s vlastním zahradničením, a v neposlední řadě fungovat i jako personalista.

A měli jsme ideálního adepta. Jedna z našich nejschopnějších absolventek si nepřála být zaměstnaná, protoţe chtěla přenechat tuto moţnost těm, co to více potřebují, a my jsme se jí proto rozhodli vyuţít a nabídli zaměstnání na poloviční úvazek na pozici ´parťáka´. Investice se vyplatila a mnohokrát se nám v průběhu roku potvrdilo, ţe to bylo správné rozhodnutí. Myšlenka nechat zaměstnankyně pracovat na zahradě podle vlastního svědomí a uváţení jako ve fázi zahradní terapie byla sice hezká, ale nefungovala by. Něco jiného je totiţ pracovat 24 hodin měsíčně s tím, ţe na vás čeká meta v podobě zaměstnaneckého poměru. Pokud jste této mety jiţ dosáhli, motivace trochu klesá. A nebylo to jen to. Obecně jsme od tohoto roku měli větší očekávání. Uţ to neměla být jen terapie, ale smysluplná práce s prokazatelnými výsledky. Naše nové zaměstnankyně si mohly zvolit pracovní dobu s tím, ţe středy byly povinné, abychom se mohli pravidelně setkávat a radit se o aktuální situaci. Ke zvolené pracovní době se musely zavázat, abychom měli přehled, kdy je kdo na pracovišti, a aby byl provoz zahrady pokud moţno pokrytý po celý týden. Od srpna 2014 jsme 7 zaměstnankyním navýšili praco vní úvazek z 0,5 na 0,75 a jedné zaměstnankyni z 0,5 na 1,0. Znovu se ukázalo, ţe pouze jedna z osmi zaměstnankyň stojí o plný úvazek. Pro úhradu mezd byly vyuţity finanční prostředky ušetřené v rozpočtu z poloţky Hlídání dětí. Ke konci října a listopadu ukončily postupně zaměstnání dvě zaměstnankyně, protoţe si našly trvalé zaměstnání v místě bydliště. Bylo nám líto ztráty svou schopných zaměstnankyň, se kterými jsme tím pádem nemohli počítat do následujícího roku, měli jsme ale radost, ţe získali práci, a v duchu jsme si říkali, ţe na tom třeba máme trochu podíl. Cíl na rok 2014 byl jasný – snaţit ze zahrady společnými silami vytvořit fungující podnik, který by mohl mít alespoň částečně našlápnuto k budoucí finanční soběstačnosti. V prvních měsících probíhalo hlavně plánování nové vegetační sezóny. Na základě zkušeností z loňského roku byly stanoveny výsadbové a osevní plány rozmanitých druhů a odrůd zeleniny, květin k řezu, koření a bylin. Byl pořízen malý skleník, kde se předpěstovávala sadba. Zaměstnankyně zkoušely pěstování ve větším měřítku bez pouţití mechanizace a v souladu s ekologickými principy a následně distribuci výpěstků – pravidelně měly stánek na farmářských trzích při Doudlebském zámku, dodávaly zeleninu ´na zkoušku´ vybraným subjektům a na přání připravovaly zeleninové bedýnky. Zjistily tak, jaký je celý cyklus například vytvoření zeleninovobylinkové bedýnky – od výsadby případně výsevu přes pravidelnou péči aţ po sklizeň a skladování a následné naaranţování do bedýnky.

Péče o produkční části zahrady obnášela: přípravu záhonu, hnojení, výsadbu, výsev, předpěstování, přepichování, pikýrování, pletí, kypření, udrţování okrajů záhonů, vedení popínavých rostlin, zaštipování, otrhávání a likvidace poškozených částí rostlin, biologický boj se škůdci, zalévání, sklizeň, čištění a skladování. Zaměstnankyně se také učily zpracovávat rostliny a plodiny do podoby kytic, vypichovaných aranţ má, suchých vazeb, čajů, mastí, mýdel, vonných sáčků, marmelád, šťáv nebo třeba hořčice. Aby byla zahrada co nejvýnosnější, bylo třeba vyuţít opravdu všechno. Práce na zpracování plodin a rostlin obnášela: sušení, zavařování, nakládání, kandování, vaření, příprava jídel, získávání bylinných extraktů, míchání směsí, vaření mýdel a mastí, aranţování kytic a zápichů, aranţování sušených vazeb, studium postupů. Dalším důleţitým aspektem bylo zajištění vlastního odbytu – kdo bude mít o bedýnky a produkty zájem, kdo je potenciální zákazník? Kromě přímého oslovení vybraných subjektů jsme vydávali kaţdotýdenní Newsletter, kde jsme informovali o aktuální nabídce zeleniny a dalších produktů a o plánovaných akcích. Newsletter jsme rozesílali emailem členů Sdruţení SPLAV a dalšímu okruhu zájemců. Práce na odbytu zeleniny obnášela: hledání zájemců, marketing, plán sloţení bedýnky, vlastní příprava bedýnek, předání, příprava dárkových balíčků, distribuce výrobků. Kaţdodenní součástí pracovní náplně byla také údrţba okrasné a relaxační části zahrady. Zahrada byla volně otevřená veřejnosti a především ve dny farmářských trhů hojně navštěvovaná, a proto bylo potřeba, aby vypadala reprezentativně. Relaxační části bylo také potřeba vtisknout nějakou tvář – navrhnout a průběţně upravovat letničkové záhony a permakulturní kruh, dosazovat trvalkové záhony, dát jí náplň – ať uţ to byl domeček pro hmyz, zastřešený altán, ohniště nebo herní prvky, a opatřit popiskami, aby měla zahrada vypovídající hodnotu, i kdyţ nebyl přítomen nikdo ze zaměstnanců. Péče o relaxační a okrasnou část obnášela: sekání trávy a plevele, stříhání a prořezávání dřevin, výsev a dosadbu rostlin, zalévání, pletí, kypření, hnojení, udrţování okrajů záhonů, sklízení květů,

zpracování a osazení informačních tabulí, návrh a případně výroba mobiliáře, údrţba mobiliáře. Dále se zaměstnankyně v průběhu roku společně věnovaly dalším větším projektům, jako např. výrobě kompostéru, opravě schodů, osazení zrekultivovaného svahu přiléhajícího k pozemku, pomoci v zámeckém parku atd. Slovy zahradnice: Zámecká zahrada má ideální polohu. Vyuţili jsme stávající členění terénu a rozdělili jsme zahradu na dvě části. Dolní terasu vyuţíváme převáţně pro pěstování zeleniny jako farmářskou zahradu. Zeleninové záhony lemuje mohutný záhon echinacey. Na horní terase jsme vytvořili odpočinkovou zónu s altánem, okrasnými záhony a permakulturním kruhovým záhonem. Nechybí zde ani skleník a tzv. finský záhon a anglický záhon s trvalkami odkazují na naše zahraniční partnery. Obě terasy jsou odděleny svahem, na kterém se daří různým teplomilným bylinkám, jako např. tymiánu, oreganu, šalvěji, citronové trávě. Ve farmářské zahradě se díky ideálnímu mikroklimatu dobře daří různým druhům salátové zeleniny, fazolkám, okurkám, mangoldu, ale také tykvím, cibuli a červené řepě. Při pěstování zeleniny vyuţíváme znalosti o smíšených kulturách a pouţíváme šetrné postupy. Veškeré práce provádíme ručně, vyhýbáme se chemickým prostředkům a hnojíme chlévskou mrvou či zeleným hnojením. Do zahrady zveme nejrůznější skupiny návštěvníků, aby se potěšili, poučili, vyměnili zkušenosti nebo prostě jen relaxovali v odpočinkové části zahrady. V březnu byly zahájeny přípravné práce na druhé zahradě při Centru sdruţení rodičů a přátel dětí s handicapem ORION v Rychnově nad Kněţnou a od dubna probíhaly zahradnické práce i tam. Podle návrhu byla zaloţena zahrada na části velkého nevyuţívaného parkoviště a na přiléhajícím travnatém plácku. Na asfaltový povrch zaměstnankyně vyrobily a osadily vyvýšené záhony, rostliny zasadily i do nevyuţitých barevných kovových sudů. Volba rostlinného materiálu vycházela z potřeb Centra – jednalo se především o zeleninu a drobné ovoce a smyslově výrazné rostliny. Na travnatém plácku vznikla pobytová plocha s několika ovocnými stromky a keři a u plotu byl zaloţen záhon rajčat. Zaměstnankyně vyrobily i malý hotel pro hmyz. Zahrada slouţila a slouţí komunitní práci Centra; pobytu a činnosti handicapované mládeţe a jejich rodin a setkávání s veřejností. V zahradě pracovaly a její chod zajišťovaly naše zaměstnankyně. Práce na zahradě u Centra ORION byly podobné jako na kmenové zahradě v Doudlebách nad Orlicí.

Slovy zahradnice: Zahradu jsme zaloţili na okraji parkoviště u CENTRA ORION. Díky spozorům se podařilo vybudovat celkem osm vyvýšených záhonů, ve kterých pěstujeme bylinky a zeleninu. Sami jsme byli překvapeni, jak dobře se v nich rostlinám daří. Vyvýšené záhony na panelové ploše umoţňují i méně pohyblivým klientům centra účastnit se práce na zahradě a podílet se na sklizni. Od vlastního parkoviště je zahrada oddělena bariérou tvořenou barevnými sudy naplněnými zeminou a osázenými květinami a keři, které nám převáţně darovali uţivatelé, zaměstnanci a příznivci Centra. Také okolí panelové plochy jsme vyuţili pro pěstování bylinek a drobného ovoce jako např. rybíz a maliny. V budoucnu bychom zahradu ještě rádi doplnili o několik ovocných stromků. Pracovní náplní však nebyla jen samotná práce na zahradě a činnosti spojené s výpěstky, podporovali jsme zaměstnankyně v pořádání osvětových akcí a workshopů. Zaměstnankyně proto vypracovaly plán akcí na celou sezónu, které samy vymysleli, a posléze uskutečnily. Zaměstnankyně také průběţně spolupracovaly s domovy důchodců ve Vamberku, Rychnově nad Kněţnou a Ţamberku, kluby důchodců ve Skuhrově nad Bělou, Slatině nad Zdobnicí, mateřskými školami v Doudlebách nad Orlicí a Slatině nad Zdobnicí a dalšími institucemi, pro které připravovaly program na míru. Projekt také pravidelně prezentovaly na farmářských a řemeslných trzích konaných kaţdou třetí neděli v měsíci přímo na zámku. Na kaţdý trh si připravily tematicky jinak zaměřený stánek, podle toho, čeho sezóna právě byla. Návštěvníci trhů měli také moţnost jít na komentovanou prohlídku zahrady. Bylo důleţité, aby se projekt neuzavíral do sebe; chtěli jsme povzbuzovat komunitní myšlenku a nabídnout výsledky naší práce veřejnosti. Zaměst nankyně se díky tomu naučily plánovat a zajišťovat různorodé druhy akcí pro odlišné cílové skupiny, osvojily si komunikaci a prezentaci před publikem, přestaly se bát odpovídat na otázky a pomalu zjišťovaly, co všechno se jiţ naučily, a získávaly zpět ztracené sebevědomí. Příklady akcí na zahradách: Pleteme z proutí: Nejen pomlázky, ale i něco uţitečného pro zahradu. Zahradnický bleší trh: Přijďte si k nám vzájemně vyměnit přebytečné za potřebné! Semínka, zahradnické nářadí a pomůcky, sazenice. Zahrada pro kaţdého (akce se konala v zahradě při Centru ORION): Znáte vyvýšené záhony a jejich výhody? Chcete mít také svou vlastní zeleninu a bylinky – a třeba i na betonu? Přijďte se podívat, jak na to! Bylinková sobota: Jaké bylinky pouţíváte? A na co? Víte, jak si jednoduše vyrobit přírodní kosmetiku? Poradíme Vám! Svačina v zahradě: Všechny aktivní seniory zveme do naší zahrady na malou svačinu a popovídání o tom, jak to na zahradách chodilo dřív a jak to děláme teď. Zdravé není drahé: Zdravé jídlo nemusí být nudné ani drahé, přesvědčíme vás o tom! Přijďte si sestavit svůj jídelníček a ochutnat naše dobroty.

Bylinkový workshop: Přijďte si vyrobit pleťové tonikum, mast nebo třeba limonádu. Podzimní zahradnický bleší trh (doprovodná akce k zámeckým farmářským trhům): Věříme, ţe jarní akce se osvědčí a na podzim si ji rádi zopakujeme, výpěstků k výměně bude jistě dost! Pickles day: Znovu objevíme polozapomenuté metody zpracování zeleniny kvašením. Dozvíte se, proč je kvašená zelenina dobrá pro váš organismus a jak si ji připravit. A nezapomeneme ani na ochutnávku! Akce na zahradách byly vţdy dobře připravené a těšily se velkému zájmu veřejnosti a časem jsme získaly stálé účastníky místní i přespolní. Jejich příprava a organizování bavilo i zaměstnankyně a přinášelo jim uspokojení. Dokázaly se sjednotit a pracovat jako tým a byly pyšné na své znalosti a zahrady, o kterých oprávněně domnívaly, ţe jsou unikátní nejen v blízkém okolí. Pozitivní ohlasy jsme dostali i na akce věnované důchodcům nebo dětem a většina institucí má zájem o dlouhodobou spolupráci. Zaměstnankyně pracovaly i na zaloţení a naplňování webových stránek, kde byly informace jednak o projektu a jednak o aktualitách z obou zahrad včetně programu plánovaných akcí. Důleţitou součástí byla i pravidelně doplňovaná bohatá fotogalerie. Zároveň byly i nadále aktivní na blogu, kam velmi frekventovaně přispívaly; blog se stal jakýmsi deníkem projektu. Zaloţily i Facebookový profil projektu, kde navázaly kontakty s našimi partnery a dalšími jednotlivci i subjekty. O projektu a obou zahradách pravidelně psaly dva místní týdeníky a celá řada článků vyšla i v celonárodních zahradnicky zaměřených časopisech. Webové stránky: www.zahradyusplavu.cz Blog: http://zahradyusplavu.blog.cz/ Facebook: https://cs-cz.facebook.com/zahradyusplavu Pracovní nasazení jednotlivých zaměstnankyň se velmi lišilo, stejně jako i míra zapojení do projektů a dalších aktivit. Některé hýřily nápady, jiné spíše čekaly na seznam přidělených úkolů. Někdo byl dříč a pracoval tvrdě, jiný se fyzické práci na zahradě spíše vyhýbal. Kaţdý se logicky pouštěl do věcí, které mu byly bliţší a sympatičtější. Celkově se ale dalo říci, ţe kaţdý se určitou srovnatelnou měrou podílel na chodu zahrad. Poměrně záhy vznikla skupina tzv. zahradnic a skupina, která se věnovala raději plánování a zajišťování akcí, přípravě materiálů a komunikací s veřejností. Na chod zahrady by to nemělo ţádný vliv, pokud by s rozdělením rolí byly zaměstnankyně srozuměny. To se bohuţel nestalo. Zaměstnankyně se brzy začaly porovnávat, nadhodnocovaly význam své práce a podceňovaly důleţitost činnosti ostatních a nechápaly jejich potřebnost. Vznikaly časté rozmíšky, zaměstnankyně se hádaly a často byly uraţené či si na sebe navzájem stěţovaly. To bylo pro nás velkým zklamáním a nedokázali jsme si s tím tak

docela poradit. Přestoţe se kaţdá taková situace nakonec vţdy uklidnila, zanechala ve všech nepříjemný pocit a s koncem projektu se tyto potíţe začaly stupňovat. Efektivita práce byla spíše nízká, a to zejména proto, ţe nám všem chyběla zkušenost a projekt měl do jisté míry experimentální charakter. Spousta věcí se zkoušela, něco se povedlo, něco zase ne. Realizační tým nebyl schopen předem do detailů naplánovat provoz zahrad a určit konkrétní pracovní náplň měsíc po měsíci, vznikl tak určitý stupeň anarchie, která v ţádném případě neznamenala nečinnost, jen měla vliv na výkonnost. Na závadu bylo i to, ţe jsme se nedokázali rozhodnout, zda nechat vše spíše v rukou zaměstnankyň nebo být větší šéfové a tato nekonzistentnost také pracovní morálce nepřispěla. Nicméně práce se dařila – zelenina i rostliny rostly, zahrada byla krásná a všechny výrobky a produkty měly vysokou úroveň. O zeleninu byl zájem stejně jako o další výrobky, poptávka mnohdy převyšovala nabídku. Problém byl jen v tom, ţe jsme z nedostatku zkušenosti ještě nedokázali odhadnout, kdy budeme mít jaké mnoţství čeho, coţ některým subjektům nevyhovovalo. Zahrada svou velikostí, výtěţností ani zaměřením nemohla pravidelně uspokojit větší odběratele, kteří o to měli zájem. Spolupráce se osvědčila s kavárnou v Ţamberku, kde neměli problém přizpůsobit své menu zelenině a bylinkám, která byla právě k mání, a s domovy důchodců, které s povděkem přijaly jakoukoliv čerstvou zeleninu. Vedle vlastního zaměstnání absolvovaly zaměstnankyně vzdělávací aktivity potřebné pro jejich další osobní i profesní uplatnění. Jednalo se o kurz přípravy na zaměstnání, který byl rozdělen na tři tematicky rozdílné bloky – první proběhl v lednu 2014, druhé dva potom na podzim 2014. Na celý rok bylo pro zaměstnankyně předplaceno několik odborných časopisů – Zahrádkář, Zahrada v Obrazech, Pravý domácí časopis a Klíčová dírka, a nakoupili jsme i potřebnou odbornou literaturu, která byla k dispozici v zázemí doudlebské zahrady. Také v této fázi projektu probíhaly zahraniční aktivity. Nadále jsme byli v emailovém spojení s oběma partnery, se kterými jsme řešili různé dílčí nesnáze a překáţky. V dubnu přijel na pětidenní pobyt partner projektu z Walesu – Steve a Sophie přímo z RCMA a Katie z Asociace městských farem a komunitních zahrad. Kromě několika porad realizačního týmu jsme připravili pro zaměstnankyně zajímavý program sloţený z workshopů, přednášek a diskusních bloků:

Workshopy ´Zpracování výpěstků a jejich odbyt´, ´Podnikatelský plán nanečisto´, ´Zapojení různých cílových skupin do činnosti NO´ a terapeutickorelaxační workshop ´Zahrada Snů´. Přednáškové a diskusní bloky ´Práce pro neziskovou organizaci komunitního typu´, ´Pěstujeme společně´ (komunitní pěstování, kde všude se dá něco pěstovat, jak nejlépe strhnout lidi pro věc, případové studie z Velké Británie, moţná osvětová témata a workshopy, spolupráce s dalšími subjekty, finance) a ´Lokální pěstování a udrţitelný rozvoj´ (spolupráce majitelů pozemků a pěstitelů, vyuţití prázdných ploch k produkci potravy, farmářské trhy, Food Cooperative, program Growinf People ); a seminář ´Práce v neziskové organizaci zaměřené na ochranu ŢP´. Společně s našimi hosty jsme osázeli vyvýšené záhony u nově vznikající komunitní zahrady u Centra ORION a prostor byl i pro osobní konzultace se zaměstnankyněmi. Pobyt partnerů byl opět velmi příjemným zpestřením všedních dnů, po zimě nám dodal novou energii a přinesl obrovský balík vědomostí a zkušeností – nejen těch úţasných nápadů a pohádkových konců, ale i snadno aplikovatelná doporučení a příklady podobných projektů, jako byl ten náš. A protoţe se v tu dobu náš partner potýkal s problémy ve svém projektu, byl pobyt, dá se říci oboustranně prospěšný. Zlepšily se i vztahy mezi zaměstnankyněmi, přece jen se za své chování trochu zastyděly. A my jsme si zase zkoušeli vštípit, ţe musíme o všem mluvit, rozmlouvat a v klidu hovořit a nikoliv vyuţívat svých pozic. Ach ta Velká Británie. V srpnu jsme se naopak za partnerem do Walesu vydali my – dva členové realizačního týmu. Bylo potřeba domluvit detaily závěrečné konference a zkonzultovat metodiku a další aktivity projektu. Závěrečná konference byla naplánována na první polovinu října. Proč říjen? Zahrada ještě vypadala k světu, ale uţ bylo více méně po sezóně a byl čas věnovat se přípravám konference. Vlastní plánování konference jsme však začali jiţ dlouho před jejím termínem. Bylo potřeba oslovit lektory, zahraničním účastníkům rezervovat letenky a ubytování, připravit program přednášek, pozvat odbornou i širší veřejnost a rozmyslet doprovodný program. Konference byla závěrečná k projektu a zároveň to byla ´3. Mezinárodní konference zahradní terapie´; po dohodě jsme totiţ navázali na ´1. Mezinárodní konferenci zahradní terapie´ v Brně a ´2. Mezinárodní konferenci zahradní terapie´ v Prachaticích, kterých jsme se účastnili jako řečníci i posluchači. Získali jsme celou řadu velmi fundovaných odborníků z partnerských zemí Finska a Velké Británie, ale i z Rakouska, Polska a samozřejmě z České republiky. Přednášky byly zajímavé, strhující, inspirativní i poučné. Obecenstvo mělo plno otázek a často následovaly pozoruhodné diskuze. Všechny přednášky byly tlumočeny do anglického a českého jazyka. Součástí konference byl i workshop, kterého se

zúčastnilo přes 70 osob, a zahradní slavnost se soutěţemi a hrami – semínkový kvíz, poznávačka rostlin, střílení z luku nebo finská hra molky. Program: 8. 10. 2014 18:00 – 20:00 přednáškový blok Jonh Steve Garrett (Wales): Vize marketingu místních produktů Jan Vlaška (Česká Republika): KomPot – komunitou podporované zemědělství v praxi Kauko Päiväniemi (Finsko): Pěstování zeleniny ve Finsku diskuse, beseda 9. 10. 2014 8:00 – 10:30 přednáškový blok I Ivana Pytlíková, Markéta Jindřichovská (Česká Republika): Zahradní terapie jako součást ergoterapie Gerald Gatterer (Rakousko): Psychologické a psychoterapeutické aspekty práce na zahradě Maria Devereaux (Anglie): Projekt Growing Health Petr Kulíšek (Česká Republika): Zkušenosti s projekty komunitní a regionální podpory ekonomiky 11:00 – 13:30 přednáškový blok II Kristýna Hanzelková (Česká Republika): Zahradní terapie v DPH Ţampach – Arboretum a zahrada Ţampach jako místo pro pracovní činnost uţivatelů sluţeb Andrew Atkinson (Finsko): Zahradní terapie ve Finsku Ruth Yeo (Anglie): Zahrada můţe změnit ţivot Alistair Rowan (Wales): Projekt Field Days Organic diskuse, beseda workshop ´Metody zapojení veřejnosti do místního potravinového systému´ 10. 10. 2014 8:00 – 10:30 přednáškový blok I Thomas Gallagher (Anglie): Komunity a vize Patrick Wiltshire (Anglie): Práce v zahradě – příleţitost pro dobrovolnictví Samuel Holt (Wales): Pěstujeme komunitu Miroslaw Kwarta (Polsko): Lokální Distribuce ovoce a zeleniny 11:00 – 13:30 přednáškový blok II Marja-Sisko Pihl (Finsko): Komunitní zahrady ve Finsku Samuel Holt (Anglie): Mapování ploch pro komunitní pěstování Kristina Garrido (Česká republika): Projekt Zahrady u SPLAVu Sophie Durnan (Wales): Pěstujeme budoucnost Výměna kontaktů a nápadů

Slavnost v zahradě Organizace konference byla náročná a zjistili jsme, ţe nikdy není dost brzy začít s přípravami. Zejména propagaci je vhodné zahájit s předstihem a v různých médiích. V rámci konference je dobré nechat si prostor na seznámení účastníků prostřednictvím hry či společné aktivity a na rozhovory s novináři. Organizátoři musí být flexibilní a dobře naladěni, ale také neúprosní a přísní. Konference znamenala velký úspěch a ukázala, jak je téma zahradní terapie a komunitních zahrad aktuální a jaký je o něj zájem. Uţ nebylo pochyb, ţe zahrada přináší zdravému i nemocnému člověku obrovské benefity, ţe lidi spojuje. Bylo úţasné, ţe jsme měli moţnost sejít se s lidmi stejných zájmů a vášní. Tolik různých příkladů a zkušeností! Mohli jsme se také ohlédnout za téměř dvěma lety společného úsilí a ukázat veřejnosti, co jsme dokázali. Ţe musíme pokračovat dál, jsme slyšeli ze všech stran. A moţná tomu na kratičký okamţik věřily i naše zaměstnankyně, kdyţ byly hrdé na svou zahradu, na své výrobky a na své znalosti. Tom Gallagher: Thanks for the wonderful time, we really enjoyed ourselves. I hope what Maria and I presented was of use to everyone? Please – if you are coming to the UK, in particular London, allow me to return the complement! You are always welcome to come and see us at Sydenham Garden. Best Wishes. Maria Devereaux: I just wanted to say a big thank you for last week. What a great conference and cultural exchange of ideas and fantastic visits. Wonderfully organised and very inspirational plus the social events were fun. I especially liked the party in the garden. It was so lovely to meet yourself and the other members of the project and see the work you have achieved there over a shot space of time - well done. It is a real shame there aren't more opportunities across Europe like this. Do stay in touch and if you want to come to London - feel free to come and stay. I could also organise visits to projects in London. Ruth Yeo: Such a lot of work went into the planning and running of the conference and I want to thank you for inviting me to take part. A lot of information and inspiration from everyone and the chance to see some of the countryside of Czech Republic was an added bonus.I hope you also got some ideas from us all, especially how to raise some more funds for what is a great project, something I plan to start thinking about too, to see if I can start something up closer to where I live - there are several parks that are not well maintained but also the possibility of growing salads and herbs but its something I haven't done before so not sure if its feasible. Please also thank everyone we met at the project. Keep up the good work, as we say in the UK and hope to see you again some time. Steve Garrett: We all had a lovely time, and I’m in touch with a few friends I made. Thanks again so much...you are wonderful organisers!! And even better...good friends. More soon. Kristýna Hanzelková: Bylo nám potěšením se konference zúčastnit a mít tak moţnost seznámit další okruh lidí s naší činností. Sami jsme si odvezli spoustu nových poznatků a informací, které se nám mohou v rámci naší práce

hodit. Proto je poděkování i na naší straně a určitě Vás u nás rádi přivítáme a ještě více seznámíme s naším zařízením, přilehlým arboretem a okolím. Ivana Pytlíková: Moc jsme si to uţily. Já o dva dny dýl neţ Markéta. Jste skvělé!!! Měli jste to moc dobře připravené. Cítily jsme se u vás jako v bavlnce. A těch úţasných nadšených lidí, co jsme potkaly. Mě jen mrzí, ţe jsem se nenaučila anglicky. Hodně mě to omezuje v získávání nových poznatků a zkušeností při bezprostředním kontaktu. Vše ke mně přichází reprodukováno, coţ je zdlouhavé a není to tak bezprostřední. Moc moc vám drţíme pěstičky, aby to, co jste aţ dosud dokázali, mělo pokračování!!!!! Dejte nám, prosím vědět, co a jak dál. A kdykoliv se na nás můţete s důvěrou obrátit, v podstatě o cokoliv :o))) Pozdrav všem. Markéta Jindřichovská: Moc zdravím a smekám, jak se Vám podařilo konferenci zorganizovat, bylo to moc příjemné setkání a navíc zajímavé a inspirativní příspěvky:-) a v krásném prostředí! Nám se líbila konference moc! Upřímně vám přeji, aby zahrady u splavu fungovaly dál, je to jeden z mála smysluplných projektů, které jsem měla moţnost vidět. Budeme rády za jakékoliv zprávy od vás a snad někdy v budoucnu! Jakmile bude něco nového u nás, dáme určitě s Ivou vědět. Stejně tak i vy jste vítaní u nás v Brně - kdykoliv! Gerald Gatterer: Dear Kristina, it was a great pleasure to be at the congress. It was nice to meet you. Jaroslav Lenhart: Ahoj Kristíno, moc děkuji za pozvání a moţnost se zúčastnit. Bylo to pro mě velmi podnětné. Určitě někdy přijeďte se na nás podívat. Po opadnutí euforie z konference přišel na naše zaměstnankyně (a vlastně i na nás) tak trochu pocit zmaru. Dny se krátily a krátilo se i jejich zaměstnání. Některé si začaly intenzivněji hledat práci, jiné jiţ nepracovaly s takovým elánem, protoţe se těšily na zimní odpočinek. Začali jsme zjišťovat, kdo by chtěl na zahradě zůstat. Za jakých podmínek. S kým. Kdo by dál pracoval jako dobrovolník. A tak dále.

Shrnutí: Zaměstnankyně za rok svého působení zvelebily zahradu a zkusily pěstovat zeleninu, bylinky a květiny k řezu za účelem jejich budoucího prodeje. Co neuplatnily v surové formě, naučily se zpracovávat do různých produktů. Pořádaly osvětové a vzdělávací akce a navázaly úspěšnou spolupráci s různými zájmovými skupinami. Zaloţily druhou komunitní zahradu u Centra ORION a pečovaly o ni. O svých aktivitách pravidelně informovaly pomocí internetu a sdělovacích prostředků a projekt i zahrady prezentovaly na dnech otevřených dveří a dalších událostech. Zaměstnankyně měly spoustu nápadů, pracovaly průměrně aţ nadprůměrně, ale podle aktuálních sporů mezi sebou byl jejich přístup k práci mírně kampaňovitý. Potřebovaly důsledné vedení a pravidelné hodnocení svých výkonů, coţ jsme jim přes veškerou snahu nedali. Nepočítali jsme také s tím, ţe po nadšené dobrovolné práci v předchozím roce se zahrada a realizační tým změní na ´pracoviště´a ´zaměstnavatele´, od kterého chtěly pokud moţno čerpat veškeré výhody. Ze zahradní terapie se stala povinnost. Naše představa, ţe si vezmou zahradu za svou a budou pro ni dýchat, se naplnila jen z menší části. Velmi se povedly zahraniční aktivity, především pak závěrečná konference. Poslední fáze byla završením a vyvrcholením celého projektu. Přes určité nedostatky ji lze hodnotit jako úspěšnou. Někomu jsme snad změnili ţivot, zajistili uznání v rodině nebo pomohli

překlenout rok před důchodem. Určitě jsme toho 8 ţen hodně naučili. Zjistili jsme, ţe pěstování zeleniny zahradu neuţiví, respektive by uţivilo asi jednoho člověka, a ţe je potřeba přidat něco dalšího; zejména nás překvapila popularita vzdělávacích akcí a workshopů. Také jsme zjistili, ţe jeden rok je na zkoušku málo, protoţe z druhé půlky roku se stává čas, který ještě zbývá ´odkroutit´, a ţe 8 zaměstnankyň je na dvě nevelké zahrady zbytečně mnoho. I poloviční úvazky jsou sporné, moţná kdybychom měly 4 zaměstnance na plný úvaze k, tak by byla situace jiná. Pracovali jsme s lidmi a nikoliv s rostlinami a uvědomili jsme si, ţe to neumíme. A co se nepovedlo? To, ţe se kromě zahradní terapie kamsi vytratila i komunitní filosofie.

p.s. A kdo byly naše zaměstnankyně? Seznamte se! Soňa (CS matka s malým dítětem): - organizátor tělem i duší - skvělá kuchařka - nezastupitelná při propagačních akcích

Olina (CS 50+): - trpělivá a - laskavá - velitelka zeleninové zahrady

Šárka (CS matka s malými dětmi): - má šikovné ruce a - dobré nápady - vyzná se v bylinkách i kytkách

Týna (CS 50+): - stále srší nápady a - nevydrţí ani minutu nečinnosti

Boţena (CS matka s malým dítětem): - najde - (a zapamatuje si!) - kaţdou potřebnou informaci - rozený výţivový poradce

Dana (CS 50+): - trpělivě vykonává i ty nejnevděčnější práce - vţdy připravená pomoci

Míša (CS matka s malými dětmi): - nebojí se ani té nejtvrdší práce - dobrá nálada ji málokdy opustí

Iva (CS 50+): - náš machr přes čísla a evidence všeho druhu - stráţce pokladny

10. Závěr: bude projekt v nějaké formě pokračovat? Ano prosím! Přece nemůţeme rozprodat nářadí a vybavení, oprášit si dlaně o kolena, potřást rukou zámeckému pánovi a odkráčet, protoţe bez peněz se tím uţ zabývat nechceme. Původní představa v projektu byla taková, ţe po čtvrté fázi projektu – po jakémsi zkušebním provozu – se budou někteří ze zaměstnanců věnovat zahradničení i nadále. Budou mít zkušenosti, vzdělání, zaloţenou zahradu a budou mít od nás zdarma zapůjčené vybavení a na nějakou dobu snad i pronájem pozemku. A pustí se do podnikání. A pod hlavičkou Sdruţení SPLAV budou provozovat komunitní farmářskou zahradu. Poměrně záhy nám ale došlo, ţe to tak zřejmě nedopadne. Kdo měl o zahradu opravdový zájem, si nakonec našel jistější zaměstnání a ostatním se buď nechtělo, nebo si netroufali. Bylo chybou, ţe jsme tuto myšlenku více nepropagovali a ţe jsme se v průběhu roku více nezaměřili na dril a přípravu zaměstnankyň na skutečný provoz, kdy se budou pokoušet uţivit. Bohuţel se za jednu vegetační sezónu nedalo stihnout obojí – na jednu stranu nechat zaměstnankyním určitou svobodu, aby co nejvíce zkoušely a učily se, a na druhou stranu je dobře připravit na konkurenční prostředí podnikání. Problémem projektu byla také nastavená pravidla, podle kterých jsme nesměli nic prodávat, proto se vlastně nedalo zjistit, jaký by mohl být příjem a kolik by byl zákazník ochoten zaplatit za to či ono. Připravili jsme tedy sice zaměstnankyním zdánlivě ideální startovací balíček, ale i tak byla jejich budoucnost velmi nejistá, protoţe s tím nejdůleţitějším vlastně neměly téměř ţádnou zkušenost. Alespoň jedno víme, komunitní zahrada u CENTRA Orlion bude fungovat i bez nás. Vţdyť má své pravidelné pečovatele – klienty Centra a jejich rodiny. Navíc není velká a vyvýšené záhony se snadno udrţují. A tak jsme se obloukem vrátili k opravdové komunitní zahradě a k tomu, co jsme viděli u našich partnerů a o čem jsme tolik slyšeli. K dobrovolnictví. Ke společnému uţitku. Ke společné práci i zábavě. A protoţe zatím nevíme, jestli to bude fungovat, chceme na naše náklady zahradu alespoň základně udrţovat a kaţdý měsíc zorganizovat nějakou akci, aby na nás lidi nezapomněli. A budeme čekat na příleţitost získání dalšího grantu, kterým bychom pomohli zahradu udrţet takovou, abychom na ni mohli být pyšní. Stále se nám jen těţko odpovídá na otázku, proč podobné projekty fungují v jiných zemích a u nás ne. Jsou tu lidé línější? Jsou více zahledění do sebe? Proč jsou nedůvěřiví? Proč nechtějí nic dělat bez nároku na odměnu? Stále se od našich partnerů máme co učit, a to hlavní je: naplňovat komunitní filosofii, získat ke své práci dobrovolníky a nabídnout lidem příjemné místo pro trávení volného času.