České vysoké učení technické Fakulta stavební Studentská vědecká a odborná činnost Akademický rok 2007/2008
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Jméno a příjmení studenta :
Petr Kučera
Ročník, obor :
4.ročník, obor architektura a stavitelství
Vedoucí práce :
Ing. arch. Jitka Paroubková
Ústav :
katedra architektury
„ Forma následuje funkci “
[ L.H. Sullivan ]
Obsah : Identifikační údaje ...................................................................................................................... 2 Celková náplň / prostorová bilance ........................................................................................... 2 Popis stávajícího stavu .............................................................................................................. 2 3.1 Lokalita .................................................................................................................................... 2 3.2 Pozemek ................................................................................................................................. 3 4. Inspirace ...................................................................................................................................... 3 5. Urbanistické řešení ..................................................................................................................... 4 5.1 Prostorové řešení..................................................................................................................... 4 5.2 Řešení parteru ......................................................................................................................... 4 6. Architektonické řešení ............................................................................................................... 5 7. Dispoziční řešení ........................................................................................................................ 5 7.1 Suterén .................................................................................................................................... 5 7.2 První nadzemní podlaží ........................................................................................................... 6 7.3 Druhé nadzemní podlaží .......................................................................................................... 6 7.4 Třetí nadzemní podlaží ............................................................................................................ 6 7.5 Čtvrté nadzemní podlaží .......................................................................................................... 6 8. Konstrukční řešení ..................................................................................................................... 6 9. Seznam příloh ............................................................................................................................. 7 1. 2. 3.
1
1.
Identifikační údaje
Název stavby : Galerie moderního umění Místo stavby : náměstí Osvoboditelů – Hradec Králové Účel stavby : novostavba veřejné budovy pro kulturní účely Fáze projektu : architektonická studie Autor projektu : Petr Kučera Datum : leden 2008 Katastrální číslo parcely : 314 Výměra pozemku : 3 718 m2 Zastavěná plocha : 692 m2 18 489 m3 Obestavěný prostor : 6 160 m2 Celková užitná plocha :
2.
Celková náplň / prostorová bilance
Prostory pro veřejnost : • Výstavní sály – 1150 m2 • Víceúčelové sály – 160 m2 (62 míst) • Knihovna – 310 m2 • Kavárna – 160 m2 (50 míst) • Infocentrum – 130 m2 • Prodejna – 130 m2 • Kuřárna – 18 m2 • Podzemní garáže – 40 parkovacích míst (4 místa pro invalidy) Prostory pro provoz galerie : • Administrativa – 95 m2 • Laboratoře, dílny – 105 m2 • Depozitáře galerie – 60 m2 • Rezervní prostory – 125 m2 • Technické zázemí – 45 m2
3.
Popis stávajícího stavu
3.1
Lokalita
Navržený objekt se nachází v ploše náměstí Osvoboditelů, které vzniklo na základě Gočárova regulačního plánu z roku 1927 na Eliščině nábřeží u Tyršova mostu. Zamýšlenému reprezentativnímu poslání tohoto prostoru odpovídá kvalitní architektura okolních staveb. Západní stranu náměstí tvoří monumentálně pojatá budova bývalé Národní banky z roku 1928 a trochu skromněji pojatá budova bývalé Okresní hospodářské záložny z roku 1932. Obě stavby jsou dílem architekta J.Rejchla a představují hlavní a vlastně jedinou pohledovou stranu náměstí. Severní stranu náměstí Osvoboditelů tvoří víceúčelová sportovní hala Spartak Hradec Králové, postavená v 70.letech 20.století. Jedná se o architektonicky nevýraznou stavbu, která je součástí rozlehlého sportovního areálu, rozkládajícího se severně od náměstí. Jeho součástí je také budova bývalé sokolovny na Eliščině nábřeží, dokončená v roce 1930 podle návrhu architekta M.Babušky.
2
Jedná se o kvalitní funkcionalistickou stavbu, zapadající svým prostým hmotovým řešením do řetězce reprezentativních budov na nábřeží tak, jak jej ve svém regulačním plánu navrhnul Josef Gočár1. Jižní stranu náměstí Osvoboditelů uzavírá městský park, jemuž vévodí Muzeum východních Čech, postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909-12. Jedná se o monumentální secesní budovu, obracející se svým průčelím do Eliščina nábřeží a představující jednu z nejvýznamnějších památek moderní české architektury. Vlastní plochu náměstí Osvoboditelů zabírá zatravněná plocha lemovaná na západní a severní straně stromořadím. Na jižní straně náměstí se nachází autobusová zastávka v Divišově ulici a západní strana náměstí slouží z části jako placené parkoviště.
3.2
Pozemek
Plocha budoucího staveniště na náměstí Osvoboditelů je vymezena Eliščiným nábřežím a ulicemi L.Štúra a Divišova. Jedná se o parcelu číslo 314 v k.ú. Hradec Králové o výměře 3 718 m2. Pozemek má rovinatý charakter, nachází se v nadmořské výšce 233 m.n.m a v současné době je využit jako městská zeleň.
4.
Inspirace
Hlavním cílem mé práce bylo navrhnout stavbu, která nenásilně zapadne do svého okolí, bude respektovat charakteristické rysy Hradce Králové a důstojným způsobem dotvoří náměstí Osvoboditelů tak, jak si jej představoval Josef Gočár ve svém regulačním plánu z roku 1927. Ten totiž počítal přímo v ploše náměstí s výstavbou městské galerie, která se měla stát součástí řetězce reprezentativních veřejných budova na Eliščině nábřeží, tvořeného dále budovou sokolovny a městských lázní. Všechny tři stavby byly navrženy jako solitérní objekty v jednotném funkcionalistickém pojetí, které by důstojně navazovalo na Kotěrovo muzeum. Sokolovna byla dokončena v roce 1930 podle návrhu a Městské lázně v roce 1933. Ve stejném období Gočár pracoval na projektu městské galerie a propracoval jej do nejmenších podrobností stavebních plánů v měřítku 1:50. Jednalo se o pozoruhodnou stavbu uplatňující všechny soudobé poznatky soudobého muzejního provozu s využitím nejmodernějších konstrukčních i materiálových novinek. Je velká škoda, že projekt městské galerie nebyl nikdy realizován a Hradec králové tak přišel o stavbu, která by se jistě stala jednou z nejvýznamnějších funkcionalistických památek v naší zemi. Navíc tak nebyla realizována Gočárem zamýšlená podoba Eliščina nábřeží s náměstím Osvoboditelů, které tak dnes představuje pouhé torzo velkolepé myšlenky a prostorově působí značně nevyváženě, až provizorně. Z výše uvedených důvodů vnímám návrh galerie moderního umění jako jedinečnou příležitost citlivým způsobem dotvořit náměstí Osvoboditelů a zacelit tak tuto „jizvu“ na jinak harmonické a elegantní tváři Hradce Králové. Proto je můj návrh od počátku veden úctou k velkému architektovi a k slavné prvorepublikové minulosti města, právem nazývaného pro svou výjimečnou avantgardní a funkcionalistickou architekturu salónem republiky.
1
Dále na sever se nachází funkcionalistická budova Městských lázní architekta O.Lisky z roku 1933. Opačným směrem tento řetězec uzavírá secesní budova Muzea Východních Čech architekta J.Kotěry z roku 1912.
3
5.
Urbanistické řešení
5.1
Prostorové řešení
Urbanistické řešení prostoru náměstí Osvoboditelů rámcově vychází z Gočárova regulačního plánu. Budova galerie moderního umění je umístěna v ploše náměstí a skládá se ze dvou kolmo na navazujících křídel. Delší křídlo je umístěno rovnoběžně s Eliščiným nábřežím a při pohledu od Labe vytváří hmotu svým charakterem podobnou hmotě nedalekého Kotěrova muzea na jedné straně a sokolovny na straně druhé. Příčné křídlo vybíhá do prostoru náměstí a rozděluje jej na dvě zcela odlišné části. Jednu část tvoří rušný prostor náměstí Osvoboditelů, v jehož čele se nachází monumentální budova bývalé Národní banky, která se tak konečně dostává do takové urbanistické situace pro kterou byla komponována. Druhou část tvoří klidný prostor před budovou bývalé Hospodářské záložny, který je příčným křídlem galerie oddělen od hlučné Divišovi ulice se zastávkou MHD. Obě výše zmíněné části náměstí Osvoboditelů jsou vzájemně prostupné skrze otevřený parter příčného křídla. Hlavní vstup pro návštěvníky galerie se nachází na Eliščině nábřeží, stejně jako v případě Kotěrova muzea, Sokolovny i Městských lázní. Další přístup pro návštěvníky je umožněn z Náměstí Osvoboditelů skrze uvolněný parter příčného křídla. Odtud je taktéž možné vstoupit do veřejných podzemních garáží a infocentra. Kavárna, umístěná v přízemí budovy je rovněž přístupná jak z Eliščina nábřeží, tak z prostoru před budovou bývalé Okresní hospodářské záložny. V tomto prostoru se nachází taktéž vjezd do podzemních garáží (autovýtah), který je umožněn z ulice L.Štúra. Ze stejné ulice je zároveň zajištěno zásobování galerie a kavárny. Vstup pro zaměstnance galerie je zajištěn z Eliščina nábřeží.
5.2
Řešení parteru
Základní myšlenkou řešení prostoru náměstí Osvoboditelů bylo jasně vymezit parter galerie jako „posvátný“ prostor, vyhrazený umění a kultuře, stejně jako byly vymezeny kultovní místa pravěkých megalitických staveb či chrámové okrsky starověkých měst. Tomuto účelu slouží třiadvacet mohutných betonových sloupů, jasně vymezujících parter galerie ze všech stran. Do těchto sloupů jsou integrovány světelné pásy, odvíjející se z vrcholu sloupu dolu k úponu dlážděného povrchu. Odtud tyto pásy probíhají v dlažbě přímou čarou k protilehlému sloupu a vytvářejí tak ortogonální rastr jakýchsi „strun“ napnutých mezi sloupy. Toto přísně geometrické řešení odkazuje na funkcionalistické ideály Gočárova regulačního plánu a zároveň pomáhá propsáním konstrukčního systému ven propojit parter s přízemím budovy. Sloupy na jižní straně náměstí zároveň vytvářejí nosnou konstrukci proskleného zastřešení zastávky MHD, která tak působí zcela odlehčeně a přitom impozantně. Povrch náměstí Osvoboditelů je tvořen velkoformátovými deskami z pohledového betonu, stejně jako prostor Ulrichova náměstí, dokončený podle návrhu Josefa Gočára v roce 1935. Hlavní ideové osy (osa symetrie budovy bývalé Národní banky a rovnoběžka s východní stranou náměstí) jsou vydlážděny kamennými deskami a v místě křížení vymezeny malými betonovými krychlemi. Mezi betonovými sloupy ortogonálního rastru náměstí jsou umístěny lavičky, rovněž pojaté jako jednoduché kvádrové hmoty. Plochy zeleně jsou z náměstí prakticky vyloučeny a to z praktických důvodů. Stínění prostoru v horkých letních dnech zajišťuje čtveřice listnatých stromů, vysazených ve zvýšených betonových kvádrech, umístěných do rastru náměstí. Další šestice stromů s lavičkami je umístěna podél východní fronty náměstí. Dominantou klidového prostoru před bývalou Hospodářskou záložnou, odděleného od rušné části náměstí při Divišově ulici příčným křídlem galerie, je mohutný skleněný válec, naplněný vířící vodou. Tento turbulentní pohyb zajišťuje vrtule umístěna u dna válce.
4
6.
Architektonické řešení
Architektonické řešení budovy je inspirováno slavnou prvorepublikovou minulostí Hradce Králové, konkrétně výjimečnými stavbami funkcionalistické architektury, které zde byly realizovány ve 30.letech 20.století. Jedná se například o Ředitelství státních drah (J.Gočár, 1932), Okresní a finanční úřad (dnes Magistrát Hradec Králové, J.Gočár, 1936), Pojišťovny Fénix a Adriatica di Sicurta (B.Kozák, 1928), Sokolovnu (M.Babuška, 1930) či Mateřskou školu v Zálabí (J.Gočár, 1928). Pro všechny tyto stavby je příznačné důsledné uplatnění jednoduchých symetrických hmot, plochých střech, strohých bílých fasád a horizontálních pásů oken. Častým prvkem je taktéž prosklené zvýšené přízemí, zakončené odvážně vyloženou markýzou, a především kontrast plných a prosklených ploch ostře řezaných tvarů. Ve stejném duchu byla navržena i nerealizovaná městská galerie architekta Gočára, která se pro mě stala hlavním inspiračním zdrojem. Budova galerie je řešena jako dvě kolmo se protínající kvádrové hmoty totožné šířky a výšky, dané výškou okolní zástavby2. Přízemí podélného křídla, orientovaného rovnoběžně s Eliščiným nábřežím, je zcela prosklené a má menší půdorysné rozměry než zbývající tři patra, čímž je dosaženo jejich výrazného optického oddělení od země. Příčné křídlo vybíhá do prostoru Náměstí Osvoboditelů a zároveň i částečně do Eliščina nábřeží. Přízemí tohoto křídla je zcela uvolněné a při pohledu z náměstí tak vzniká dojem, že se celá robustní kvádrová hmota vznáší ve vzduchu. Jediným jejím pojítkem se zemí je blok se schodištěm a výtahem do podzemních garáží. Strohé hmotové pojetí budovy dokresluje řešení fasád, které jsou všechny pojaty ve stejném duchu. Kratší čelní stěny obou kvádrů jsou plné, zatímco zbývající dvě delší stěny jsou v maximální možné míře prosklené. Tímto řešením je dosaženo působivého kontrastu plných a prosklených ploch. Horizontální pojetí stavby podtrhují stropní desky, vystupující před líc fasády a tvořící zároveň podpory pro uchycení venkovních stínících prvků. Ty jsou tvořeny tenkými kamennými deskami vodorovně osazenými na ocelové rámové konstrukci.
7.
Dispoziční řešení
Budova galerie moderního umění je řešena jako podsklepený čtyřpodlažní objekt s podzemními garážemi situovanými vně budovy a přístupnými pomocí autovýtahu, umístěného v samotném objektu v severovýchodním rohu Náměstí Osvoboditelů. Dispoziční řešení nadzemních podlaží je ovlivněno ideou přehlednosti a prostupnosti. Z tohoto důvod je dispozice navržena s minimem plných zdí, čímž je zajištěna její uvolněnost a variabilita uspořádání. Velkorysost a reprezentativnost vnitřních prostorů podtrhuje snaha o symetrické řešení jednotlivých sálů a kontrast plných a prosklených ploch. Ideovým těžištěm budovy je rozlehlá vstupní hala umístěná v místě křížení obou křídel galerie a sahající přes všechna podlaží. K této hale přiléhá z jedné strany komunikační jádro s hlavním schodištěm a výtahem a z druhé strany zdravotně-technologické jádro s hygienickým zařízením. Na severním kraji dispozice podélného křídla je umístěno jádro provozního zázemí galerie s dílnami, rezervními prostory, nákladním výtahem a únikovým požárním schodištěm.
7.1
Suterén
V suterénu podélného křídla budovy se nachází provozní zázemí galerie, konkrétně dílny, přípravny a depozitáře exponátů, šatny a hygienické zařízení pro zaměstnance. Dále se zde nachází technická místnost, sklad a v části pro veřejnost výstavní sál (bez denního osvětlení). Vně budovy pod Náměstím Osvoboditelů a zčásti pod příčným křídlem galerie se nachází podzemní garáže, přístupné pomocí autovýtahu. Pro veřejnost jsou garáže přístupné schodištěm a výtahem přímo z uvolněného parteru příčného křídla, čímž je zajištěno jejich užívání nezávisle na otevírací době galerie3. V 2 3
Maximální výška novostaveb v centru města byla stanovena regulačním plánem z roku 1927 na 15 m. Toto řešení umožňuje pronájem parkovacích stání lidem pracujícím v bezprostředním okolí Náměstí Osvoboditelů.
5
garážích se nachází 40 parkovacích stání o rozměrech 2,5 x 5,5 m, 4 parkovací stání pro invalidy o rozměrech 4,5 x 6,0 m a 4 parkovací stání pro motorky o rozměrech 1,5 x 2,5 m.
7.2
První nadzemní podlaží
Těžištěm dispozice přízemí (první nadzemní podlaží) je vstupní hala s pokladnou a možností posezení. Dále se v přízemí podélného křídla nachází Infocentrum města Hradce Králové (80 m2) a kavárna (160 m2, 50 míst). Oba prostory jsou přístupné ze vstupní haly, ale i přímo z Náměstí Osvoboditelů a Eliščina nábřeží, čímž je umožněn jejich provoz nezávisle na otevírací době galerie. Na severním okraji dispozice se nachází provozní zázemní kavárny (přípravna pokrmů, šatna a hygienické zařízení pro zaměstnance, sklad potravin, sklad nápojů a sklad obalů). Taktéž se zde nachází vstup pro zaměstnance galerie a prostor pro příjem exponátů.
7.3
Druhé nadzemní podlaží
Ve druhém nadzemním podlaží se v podélném křídle nachází výstavní sál pro malé exponáty (175 m2) s přilehlým rezervním prostorem (45 m2) a prodejna umělecky zaměřené literatury (130 m2). V příčném křídle se nachází knihovna, tvořená hlavním sálem (160 m2) a čítárnou s internetem (150 m2). Rovněž je zde umístěn pult pro výdej knih, přímo napojený na knih a časopisů.
7.4
Třetí nadzemní podlaží
Ve třetím nadzemním podlaží se v podélném křídle nachází výstavní sál pro velké exponáty (175 m2) s galerií a přilehlým prostorem pro pořádání workshopů (45 m2). Dále se zde nachází administrativní zázemí galerie (2 kanceláře, denní místnost pro zaměstnance, kuchyňka) a kuřárna pro návštěvníky galerie (18 m2). V příčném křídle se nachází víceúčelový sál (160 m2, 62 míst) s přilehlým předsálím (90 m2), které lze využít pro pořádání menších banketů. Zázemí kongresové části tvoří místnost pro přípravu občerstvení, promítací kabina, sklad nábytku a sklad audiovizuální techniky.
7.5
Čtvrté nadzemní podlaží
Čtvrté podlaží galerie zabírají tři výstavní sály (130, 170 a 320 m2), osvětlené shora prosklenými světlíky. Taktéž je zde rezervní prostor (45 m2), využitelný pro pořádání menších přednášek či workshopů.
8.
Konstrukční řešení
S ohledem na požadavek maximálního uvolnění dispozice a prosklení fasád byl jako konstrukční systém zvolen železobetonový monolitický skelet s lokálně podepřeným železobetonovým monolitickým stropem. Hlavní budova i podzemní garáže jsou založeny na železobetonových základových pasech a deskách. Svislé nosné konstrukce tvoří železobetonové monolitické sloupy kruhového průřezu o průměru 400 mm. Ztužující železobetonové stěny tl.200 mm využívají dispoziční řešení budovy a vymezují komunikační jádro, blok zdravotně-technologického zařízení a blok provozního zázemí galerie. Vodorovné nosné konstrukce tvoří železobetonové monolitické desky tl.250 mm, které jsou vykonzolovány vždy o stejný díl od líce fasády.
6
Obvodový plášť budovy tvoří lehká zavěšená prosklená konstrukce z hliníkových profilů. Před tuto konstrukci jsou předsazeny venkovní stínící prvky, tvořené kamennými deskami vodorovně osazenými na ocelové rámové konstrukci. Plné plochy odvodového pláště jsou tvořeny výplňovým zdivem s kontaktním zateplovacím systémem. Hlavní vertikální komunikaci objektu tvoří trojramenné železobetonové monolitické schodiště. Konstrukčním řešením stejné schodiště spojuje přízemí příčného křídla s podzemními garážemi. Požární únikové schodiště je tvořeno ocelovou konstrukcí kotvenou do železobetonových desek a stěn. V objektu se dále nachází dva osobní výtahy, nákladní výtah a autovýtah. Zastřešení je provedeno plochými nepochůznými střechami s klasickým pořadím vrstev, fóliovou hydroizolací a svrchní vrstvou z kačírku. Odvodnění je navrženo vnitřními vpustěmi, ke kterým je střecha vyspádovaná zborcenou plochou.
9.
Seznam příloh •
Situace (současný stav) – M 1:1200
•
Fotodokumentace současného stavu
•
Inspirace – salon republiky
•
Inspirace – Josef Gočár
•
Situace (navrhovaný stav) – M 1:1200
•
Půdorys suterénu – M 1:200
•
Půdorys 1. nadzemního podlaží a řešení parteru – M 1:200
•
Půdorys 2. nadzemního podlaží – M 1:200
•
Půdorys 3. nadzemního podlaží – M 1:200
•
Půdorys 4. nadzemního podlaží – M 1:200
•
Řez příčným křídlem – M 1:200
•
Pohledy
•
Vizualizace 1
•
Vizualizace 2
•
Vizualizace 3
•
Vizualizace 4
•
Pracovní model
7
