VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor:Mezinárodní obchod
Fungování směnáren v České republice (bakalářská práce)
Autor: Petra Coňková Vedoucí práce:Ing.Pavel Ţamberský, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.
V Praze dne
…………
………………… podpis studenta
Tímto bych ráda poděkovala Ing. Pavlu Ţamberskému Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky.
Anotace Bakalářská práce popisuje fungování měnového trhu a směnáren obchodujících v České republice. Práce je rozdělena do tří částí. První kapitola se zabývá teorií měnového kurzu, vysvětluje a popisuje tvorbu měnového kurzu a přibliţuje dění na součastném měnovém trhu. Druhá část práce je věnována české legislativě, která upravuje provoz směnáren. V posledním oddílu práce je popsán kaţdodenní provoz směnárny.
Annotation This bachelor thesis describes the function of the foreign exchange market and function of exchange offices trading in the Czech Republic. It is divided into three parts. The first chapter engages in exchange rate theory, it explains and describes a creation of exchange rate and brings out happening in the recent foreign exchange market. The second part is applied to Czech legislation, which edits running of exchange offices. In the last part is described an everyday running of an exchange office.
Klíčová slova Měnový kurz, měnový trh, legislativa, směnárna.
Keywords Exchange rate, foreign exchange market, legislation, exchange office.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 3 1.
Teorie měnového kurzu ............................................................................................ 5 1.1.
Měnový kurz ...................................................................................................... 5
1.2.
Měnový trh ......................................................................................................... 7
1.2.1.
Účastníci měnového trhu ............................................................................ 9
1.2.2.
Směnitelné a nesměnitelné měny.............................................................. 10
1.3.
1.3.1.
Parita kupní síly ........................................................................................ 11
1.3.2.
Zákon jediné ceny ..................................................................................... 11
1.3.3.
Absolutní verze parity kupní síly .............................................................. 13
1.3.4.
Relativní verze parity kupní síly ............................................................... 15
1.4.
2.
3.
Měnový kurz v dlouhém období ...................................................................... 11
Měnový kurz v krátkém období ....................................................................... 16
1.4.1.
Nekrytá parita úrokových sazeb ............................................................... 16
1.4.2.
Krytá parita úrokových sazeb ................................................................... 18
Legislativa upravující provoz směnáren ................................................................. 19 2.1.
Registrace ke směnárenské činnosti ................................................................. 19
2.2.
Nakládání s podezřelými bankovkami ............................................................. 20
2.3.
Tuzemské bankovky nevhodné pro další oběh ................................................ 21
2.4.
Praní špinavých peněz ...................................................................................... 22
2.5.
Způsoby balení tuzemských bankovek a mincí ............................................... 24
Případová studie – Exchange s.r.o. ......................................................................... 25 3.1.
Všeobecné informace ....................................................................................... 25
3.1.1.
Pobočky .................................................................................................... 25
3.1.2.
Klientela .................................................................................................... 25
3.1.3.
Věrnostní programy .................................................................................. 26 1
3.1.4.
Exchange na internetu ............................................................................... 28
3.1.5.
Pokladníci ................................................................................................. 28
3.2.
Kaţdodenní provoz směnárny .......................................................................... 29
3.2.1.
Kurzový lístek ........................................................................................... 29
3.2.2.
Nakládání s valutami ................................................................................ 31
3.2.3.
Účty valut .................................................................................................. 32
3.2.4.
Spolupráce s bankami ............................................................................... 33
3.2.5.
Průběh jednotlivé směny ........................................................................... 33
3.2.6.
Zabavení podezřelých bankovek v praxi .................................................. 34
3.2.7.
Reklamace ................................................................................................. 35
3.2.8.
Rezervace .................................................................................................. 36
Závěr ............................................................................................................................... 37 Literatura ......................................................................................................................... 39 Seznam tabulek ............................................................................................................... 41 Seznam příloh ................................................................................................................. 41
2
Úvod Nákup a prodej cizí měny je v současné společnosti, kdy se v rámci globalizace otvírají zahraniční trhy, aktuální téma. Celosvětový pohyb zboţí a osob neustále roste, v návaznosti na to roste potřeba měnových operací. Směnárny vyuţívají především turisté, kteří postupně objevují nové zahraniční destinace. Firmy expandující na zahraniční trhy obchodují s valutami pouze výjimečně. Hlavním cílem této práce je představit kaţdodenní provoz směnáren. Všední provoz směnárny bude představen na společnosti Exchange s.r.o., jedné z největších směnáren v České republice. K popisu vyuţiji svoji osobní zkušenost, kterou jsem získala tříměsíční praxí v této směnárně. Kompletní problematiku budu konzultovat s odborníky, kteří v tomto oboru pracují více neţ deset let. Téma fungování směnáren v České republice je značně atraktivní, propojuje teoretické poznatky s praktickými zkušenostmi. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro toto téma, které je ve většině případů odborné veřejnosti skryto. Téma je dobré přiblíţit i z důvodu, ţe kaţdý při určité příleţitosti potřebuje získat cizí měnu. Proto je dobré znát své práva a povinnosti při průběhu směny. Na začátku této práce charakterizuji měnový kurz, popisuji jeho utváření v krátkém i v dlouhém období. V této části práce se nachází také všeobecný popis měnového trhu. Především jeho růst v posledních letech a součastná situace na trhu. Dále jsou zde zmíněni aktéři, kteří vytvářejí na měnovém trhu nabídku a poptávku a tím determinují velikosti směnných kurzů. V druhé části své práce v krátkosti přibliţuji zákony stanovené Českou republikou. V první řadě devizový zákon, který vymezuje povinnosti směnárníka a určuje, jaké kroky je potřeba podniknout k otevření a provozování směnárny. Poté zákony a vyhlášky, které upravují zacházení s hotovostí od balení bankovek po vyřazování bankovek z oběhu. Dále stanovím zákonné postupy při zadrţování podezřelých bankovek nebo mincí. Na konci této části popíši podezřelé obchody se snahou o legalizaci peněz, které jsou získány z trestné činnosti. V poslední části práce popíši kaţdodenní provoz směnárny. Tímto bych ráda poděkovala společnosti Exchange s.r.o. za to, ţe mi vyšli vstříc a poskytli mi mnoho zajímavých a podnětných informací.
3
V úvodu praktické části uvádím základní informace o firmě, tedy její působení na českém trhu, klientelu, programy, které mají za úkol zachovat si přízeň klientů, a její vystupování ve světě internetu. Tyto informace uvádím z důvodu, aby čtenář získal představu o velikosti podniku a mohl v návaznosti na to pochopit kaţdodenní provoz směnárny, který v práci následuje. Kdyţ jsem začala pracovat ve směnárně, měla jsem pocit, ţe všední den má nekonečně mnoho úkonů. Později mi došlo, ţe ať provádím jakoukoliv činnost, neustále počítám a to buď jednotlivé bankovky nebo celé balíčky. V poslední části práce popíši klasický průběh směny, kontrolu hotovosti na pobočce, tvorbu kurzovních lístků, spolupráci s bankami, postupy při reklamování provedených transakcí, proces zabavování podezřelých bankovek a kroky při tvorbě rezervací valut. Vedlejším cílem této práce je, aby kaţdý po jejím přečtení získal dostatečné mnoţství informací o měnovém trhu a směnárnách, které se na něm pohybují. Čtenář bude mít po prostudování práce jasnou představu o tvorbě měnového kurzu, o k směnárnám se stahující legislativě v České republice a o provozu směnáren.
4
1. Teorie měnového kurzu 1.1. Měnový kurz Domácí ekonomiku a svět spojují měnové (také devizové, směnné) kurzy. Jejich úroveň ovlivňuje finanční hospodaření celého státu, firem a domácností. Výše měnového kurzu ovlivňuje cenu dovozu a vývozu zboţí a sluţeb, mezinárodní pohyb kapitálu, příliv a odliv transferových plateb i hodnotu devizových rezerv země. Měnové kurzy jsou díky svému silnému vlivu na běţný účet platební bilance povaţovány za jednu z nejdůleţitějších cen v otevřené ekonomice. (Soukup, 2009) Uvedeme si dvě základní definice měnového kurzu: „Měnový kurz je cena zahraniční měnové jednotky vyjádřená v domácích měnových jednotkách.“ (Ţamberský Taušer, 2003 str. 4) „Měnový kurz je numerická proměnná, která vyjadřuje kvantitativní vztah dvou měn, jež tvoří tzv. měnový pár.“ (Kubišta, 2009 str. 151) Měnový kurz je zaznamenáván dvěma základními druhy zápisu (kotace), a to buď kotací přímou nebo nepřímou. Nepřímá kotace udává počet jednotek zahraniční měny nutných k získání jedné jednotky domácí měny, například 0,038 EUR/CZK. Přímá kotace definuje, kolik jednotek domácí měny musíme vydat na nákup jedné jednotky měny zahraniční, například 26,00 CZK/EUR. (Kubišta, 2009) Při čtení měnových kotací je nutné brát v potaz měnu a zemi, ve které se nacházíme. V případě kotace 0,038 EUR/CZK se můţe jednat o zápis přímý (z pohledu zemí pouţívající euro) tak i o zápis nepřímý (z českého pohledu). (Kalínská a kol., 2010) Nepřímá kotace je běţně pouţívána ve Velké Británii, většina ostatních zemí pouţívá přímý záznam. (Soukup, 2009) Měnové kurzy jsou utvářeny nabídkou a poptávkou. Růst poptávky po určité měně zvyšuje cenu této měny, pokles poptávky cenu naopak sniţuje. Růst nabídky po určité měně cenu sniţuje, pokles nabídky jí zvyšuje. (Kubišta, 2009) Pro určení konkrétního měnového kurzu je důleţitá situace na trhu příslušného měnového páru. V případě, ţe subjekt poptává eura, automaticky to na měnovém trhu páru CZK/EUR znamená vznik nabídky korun za poptávaná eura. Kdyţ eura nabízí, poptává koruny. Z pohledu české koruny je poptávka po eurech zároveň nabídkou korun a poptávka po korunách je nabídkou eur. (Kalínská a kol., 2010) 5
Pokud je kurz změněn vlivem interakce nabídky a poptávky, jedná se o trţní změnu kurzu. Domácí měna můţe buď apreciovat (zhodnotit) nebo depreciovat (znehodnotit). V případě, ţe kurz je upraven centrální bankou nebo jinou autoritou v reţimu pevného kurzu, hovoříme o revalvaci (zhodnocení) a devalvaci (znehodnocení). (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010) Při zhodnocení měnového kurzu dojde k znehodnocení domácí měny. V domácí ekonomice zdraţují dovozy z ciziny a zlevňují vývozy pro cizince. (Majerová Nezval, 2011) Například přímá kotace koruny k euru je 26,00 CZK/EUR a cena eura vzroste na 27,00 CZK/EUR. Za nákup jednoho eura musíme vydat více korun, vzhledem k euru se jedná o pokles eurové ceny jedné koruny. (Kalínská a kol., 2010) Znehodnocení kurzu a zároveň zhodnocení měny pro domácí ekonomiku naopak znamená zlevnění dovozů z ciziny a zdraţení vývozů směřujících ze země. (Majerová Nezval, 2011) Kurz koruny v přímém zápisu se změní z 26,00 CZK/EUR na 25,00 CZK/EUR. K nákupu jednoho eura postačuje méně korun, na druhou stranu k nákupu jedné jednotky koruny je potřeba vydat více eur. (Kalínská a kol., 2010) Teorie měnového kurzu pracují s různými pojmy, které definují měnový kurz. K těmto základním pojmům patří nominální, reálný a nominální efektivní měnový kurz. Nominální kurz je platný k určitému časovému okamţiku. Určuje ho situace na měnovém trhu. (Ţamberský Taušer, 2003) Vývoj kupní síly dané měny oproti druhé měně udává reálný kurz R, který je dán poměrem zahraniční a domácí cenové hladiny přepočtených na společnou měnu. Reálný kurz představuje poměr cen zahraniční a domácí hladiny v jednotkách domácí měny. Díky tomu je významným ukazatelem exportní konkurenceschopnosti ekonomiky. (Majerová Nezval, 2011) Nominální efektivní kurz zohledňuje sílu domácí měnové jednotky vůči dvěma a více zahraničním jednotkám. Pouţívá se k posouzení situace domácí měny na devizovém trhu. Domácí měna můţe k jistým měnám posilovat, k jiným naopak oslabovat. Nominální efektivní kurz je zpravidla konstruován jako váţený geometrický průměr vybraných nominálních kurzů. (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010)
6
1.2. Měnový trh Měnový trh (také devizový trh) je sytém, kde se směňuje jedna měna za měnu druhou. Na měnovém trhu dnes obchoduje téměř kaţdý, účastníkem se můţe stát mezinárodní korporace i turista. Účastníci trhu – komerční banky, centrální banky, firmy, nebankovní finanční instituce a domácnosti nakupují a prodávají měny za účelem uskutečnění mezinárodních plateb. (Soukup, 2009) Obchodem na měnovém trhu se rozumí souběţná koupě jedné měny a prodej měny druhé. K nejčastěji obchodovatelným měnám patří americký dolar, euro, japonský jen, britská libra, švýcarský frank, australský dolar, kanadský dolar a novozélandský dolar (tab.č.1.). Jedná se o měny států, které mají stabilní vládu a nízkou inflaci. V těchto měnách probíhá většina všech měnových obchodů. (Jílek, 2004) Tab.č.1. Denní průměr ohlášených transakcí na světovém měnovém trhu v mil. USD (duben, 2010),
Symbol
Země
Měna
Spotové Měnové Měnové měnové forwardy swapy operace
USD EUR JPY GBP CHF CAD
USA členové eurozóny Japonsko Velká Británie Švýcarsko Kanada
dolar euro jen libra frank dolar
1 187,700 468,891 183,108 139,582 50,793 65,148
AUD
Austrálie
dolar
83,869
20,494
128,846
NZD
Nový Zéland
dolar Vlastní zpracování podle (BIS, 2010)
21,643
5,076
33,148
391,501 1 600,100 92,085 47,868 89,205 245,705 33,599 175,231 10,715 101,240 20,295 89,609
Jednotlivý účastníci měnového trhu se nesetkávají na nějakém konkrétním místě. Zpravidla obchodují přímo ze svých kanceláří nebo dealingových center za pomoci moderního telekomunikačního zařízení a vyspělých informačních systémů. V důsledku různých časových pásem v hlavních finančních centrech lze obchodovat s hlavními měnami téměř 24 hodin denně, význam regionálních finančních center se tak stírá. (Kubišta, 2009)
7
Tab.č. 2. Denní obrat na světovém měnovém trhu v mld. USD (duben, 2010) 1998
2001
2004
2007
2010
Měnový pár
Množství
%
Množství
%
Množství
%
Množství
%
Množství
%
USD/EUR USD/JPY USD/GBP USD/CHF EUR/JPY
292 122 82 -
19 8 5 -
372 250 129 59 36
30 20 10 5 3
541 328 259 83 61
28 17 13 4 3
892 438 384 151 86
27 13 12 5 3
1 101 568 360 168 111
28 14 9 4 3
Vlastní zpracování podle (BIS, 2010) Měnový trh je koncentrován do čtyř hlavních center, těmi jsou Londýn, New York, Singapur a Frankfurt. Z údajů Banky pro mezinárodní platby vyplývá, ţe do roku 2010 denní obrat na měnovém trhu rostl, propad denních transakcí byl zaznamenán pouze v roce 2001. V dubnu 2010 denní obrat dosáhl 3 981 miliard amerických dolarů. K nejvíce obchodovaným měnovým párům se řadí USD/EUR, USD/JPY, USD/GBP, USD/CHF a EUR/JPY. Americký dolar byl v roce 2010 přítomen v 55 % operací, viz. tab. č.2. (BIS, 2010) Účastníci na měnovém trhu obchodují buď s valutami nebo devizami. Pod pojmem deviza se rozumí bezhotovostní forma cizí měny. Valuta je hotovostní podoba cizí měny, setkáváme se s ní v podobě zahraničních státních bankovek a mincí. Valuty se směňují podle valutového kurzu. To je poměr, který vyjadřuje mnoţství valut jedné měny za jednotkové mnoţství jiné měny (1,10, 100). Kurzy valut a deviz jsou kaţdý den uváděny v kurzovním lístku komerčních bank nebo směnáren. (Král´, 2010) Česká národní banka zveřejňuje oficiální referenční kurzy kaţdý obchodní den ve svém kurzovním lístku. (Soukup, 2009) Na kurzovním lístku jsou vţdy uvedeny dvě ceny, jedna pro prodej a druhá pro nákup cizí měny. Kotace kurzů jsou vţdy prezentovány z úhlu pohledu bank nebo směnáren. Kotace poptávky (bid, bid price) je měnový kurz, za který je obchodník ochoten koupit jednotku dané měny, tedy kurz za který klient prodá. Kotace nabídky (ask, asked, ask price, offer, offer price) je měnový kurz, za který obchodník prodá jednotku dané měny, neboli kurz, za který klient koupí jednotku měny. Například při kotaci CZK/EUR 24,60 - 25,30, znamená ţe obchodník vykupuje euro za 24,60 a prodává jej za 25,30. Spread je rozdíl mezi kotací nabídky a kotací poptávky, přičemţ je kotace poptávky vţdy niţší neţ nabídky. Díky tomuto rozpětí obchodník vytváří zisk. (Jílek, 2004)
8
Promptní nebo také spotová transakce probíhá v jediném okamţiku za aktuálně platný kurz, který označujeme také spotový nebo promptní kurz. V praxi je dodávka cizí měny provedena do dvou pracovních dnů po uzavření kontraktu. Výjimku tvoří směnárny, kde probíhá vyjednání a vypořádání transakce skutečně v jednom okamţiku. (Soukup, 2009) 1.2.1.
Účastníci měnového trhu
Za centrály měnového trhu můţeme povaţovat komerční banky, protoţe většina mezinárodních transakcí vyţaduje operace na účtech, které banky vedou. Mezi bankami probíhají interbankovní obchody, banky mezi sebou obchodují s cizími měnami navzájem. (Majerová Nezval, 2011) Pro transakce s jinými bankami si banky kótují svoje vlastní kurzy. Tyto kurzy jsou zpravidla výhodnější neţ měnové kurzy, které banky nastavují svým klientům, firmám a jednotlivcům. Komerční banky vystupují jako prostředníci mezi prodávajícími a nakupujícími, sbírají nákupní a prodejní příkazy. Čím více roste objem konvertované měny, tím jsou větší výnosy z rozsahu. (Soukup, 2009) Banky získávají peněţní prostředky z rozdílu mezi velkoobchodním a maloobchodním kurzem. Banka má moţnost nakoupit devizy za výhodnější cenu na interbankovním trhu a následně je za vyšší cenu prodat svému klientovi, který sám nemá na velkoobchodní trh přístup. Další moţnost banky pro generaci zisku spočívá v nákupu relativně levné devizy od zákazníka na maloobchodním trhu a prodeji za vyšší cenu na devizovém trhu. Banka provádí tzv. krycí arbitráţ, vyuţívá rozdílů v cenách měnových kurzů na maloobchodním a velkoobchodním trhu. (Revenda, 2008) Firmy vstupují na trh v případě, ţe potřebují získat cizí měnu (platba závazků v zahraničí) nebo měnu domácí (převod zisků vytvořených v zahraničních měnách do měn domácích). Nebankovní finanční instituce (pojišťovny, investiční a penzijní fondy) vstupují na trh za účelem nabídnout zákazníkům široké portfolio sluţeb, kdy instituce ukládají finanční prostředky na zahraničních trzích. Podíl domácností a jednotlivců, který se tvoří především v rámci turistiky, je na měnovém trhu zanedbatelný. (Majerová Nezval, 2011)
9
Centrální banky vstupují na trh v rámci intervencí, jejich rozsah je typicky menší, dopad na měnový kurz ale bývá výrazný. Centrální banky jako tvůrci makroekonomické politiky mají na devizovém trhu výjimečné postavení. Pouze vůle centrální banky směnit měnový kurz dané měny můţe způsobit reálnou změnu bez proběhnutí potřebných transakcí. (Soukup, 2009) 1.2.2.
Směnitelné a nesměnitelné měny
Z pohledu směnitelnosti měn se dělí jednotlivé měny na směnitelné a nesměnitelné. Směnitelné měny se pak dále podle jejich směnitelnosti dělí na měny s vnitřní směnitelností a vnější směnitelností. (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010) Nesměnitelné měny nejsou obchodovány na mezinárodních devizových trzích, jejich kurz není utvářen interakcí nabídky a poptávky, je utvářen administrativním rozhodnutím příslušné instituce (centrální banka, ministerstvo financí). Takto stanovený kurz bývá odtrţen od reálného ekonomického vývoje, přestává plnit svou funkci a neposkytuje firmám základní informace ohledně vývoje cen v zahraničí. Ekonomika je značně odříznuta od okolního světa, zaostává, firmy fungují neefektivně. (Ţamberský Taušer, 2003) Vnitřní směnitelnost umoţňuje firmám přístup k zahraničním měnám. Firmy mají nabídkovou povinnost, kdyţ inkasují cizí měny. Banka jim vede pouze účet v domácí měně a veškeré příjmy, které inkasuje v zahraničních měnách, převádí do domácí měny. Získanou cizí měnu nabídne klientům, kteří potřebují provést platby do zahraničí. V případě, ţe má banka nadbytek zahraničních měn, nabízí je na domácím devizovém trhu, pokud má nedostatek, tak je zde poptává. Centrální banka intervenuje, kdyţ vznikne na domácím trhu nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, tak aby udrţela centrálně stanovený kurz. (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010) Vnější směnitelnost definuje článek VIII Dohody o Mezinárodním měnovém fondu, který poţaduje směnitelnost měn členských zemí minimálně pro transakce na běţném účtu platební bilance. S takovou měnou se běţně obchoduje na devizových trzích. Pokud je měna směnitelná pro všechny transakce v rámci platební bilance, je plně směnitelná. (Kalínská a kol., 2010)
10
1.3. Měnový kurz v dlouhém období 1.3.1.
Parita kupní síly
Teorie parity kupní síly patří k nejstarším způsobům slouţících k určení měnových kurzů. Její počátky sahají aţ do 16. století, v té době do Španělska přitékalo zlato ze zámořských cest. Místní ekonomy napadlo, ţe hodnota měnového kurzu by mohla mít určitou souvislost s hodnotami národních cenových hladin. Vznik teorie byl úzce spjat s rozvojem kvantitativní teorie peněz. Poprvé spojení pouţil v roce 1918 Gustav Casssel. (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010) Teorie parity kupní síly předkládá model chování měnových kurzů v dlouhém období. Předpokládá, ţe by se ceny v různých zemích neměly od sebe dlouhodobě příliš lišit, pokud se jedná o otevřené ekonomiky. K základním zjednodušujícím předpokladům patří: volný obchod mezi zeměmi, nulové dopravní náklady, nulové náklady na získávání informací, nulové časové náklady. (Ţamberský Taušer, 2003) Teorie parity kupní síly byla převaţujícím přístupem k determinaci měnových kurzů obzvláště v době, kdy rozhodující podíl mezinárodních plateb připadal na mezinárodní směnu zboţí. Praktickou i teoretickou hodnotu si udrţuje dodnes. Parita kupní síly slouţí jako teoretická fundace reálných kurzů, které představují významný indikátor vývoje cenové konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik. Dále lze pomocí parity vyjádřit relativní cenovou úroveň jednotlivých zemí, a to porovnáním nominálního měnového kurzu s kurzem přepočteným na základě parity kupní síly. Tohoto postupu bývá hojně vyuţíváno při řešení otázek cenové konvergence. (Kubišta, 2009) 1.3.2.
Zákon jediné ceny
„Zákon jediné ceny tvrdí, že stejný výrobek by měl stát v domácí zemi stejně jako v zahraniční, pokud jeho cenu přepočteme na společnou měnu.“ (Žamberský Taušer, 2003 str. 12) Toto lze vyjádřit následujícím vzorcem (1.1), kde označíme cenu určitého zboţí v domácí ekonomice PiD a cenu identického zboţí v zahraniční ekonomice PiF, ED/F je nominální měnový kurz na základě zákona jedné ceny. (1.1)
11
Po úpravě vzorce získáme, ţe měnový kurz se rovná podílu domácí a zahraniční ceny příslušného výrobku (1.2).
(1.2) Pokud zákon jediné ceny pro daný výrobek neplatí, vzniká prostor pro tzv. zboţovou arbitráţ. Arbitráţ vyuţívá rozdílu v cenách k vytváření zisku. K procesu arbitráţe dochází pokud je cena stejného výrobku v zahraniční ekonomice niţší nebo vyšší. Například pokud bude korunová cena másla v České republice vyšší neţ korunová cena v Německu, poroste arbitráţní poptávka po másle v Německu. Máslo bude se ziskem prodáváno v ČR, kde je jeho korunová cena vyšší, tím se zvýší jeho nabídka. Zvýšená poptávka v Německu zapříčiní růst ceny a naopak vlivem zvýšené nabídky v ČR bude korunová cena klesat. Arbitráţ bude probíhat do té doby, aţ se bude rovnat korunová cena v domácí i v zahraniční ekonomice. Tímto způsobem se znovuobnoví platnost zákonu jediné ceny. (Kalínská a kol., 2010) V realitě je platnost zákona jedné ceny narušena různými překáţkami, které představují dodatečné náklady arbitráţe. Transakční náklady zapříčiní, ţe arbitráţní příleţitosti zaniknou dříve, neţ dojde k vyrovnání cen. Arbitráţní zisk je roven nule za situace, kdy cenová diskrepance (nerovnost mezi cenami ve dvou ekonomikách) se rovná transakčním nákladům. V tomto okamţiku zanikají arbitráţní příleţitosti. Transakce tohoto typu nemají z ekonomického hlediska ţádný smysl. Trh dosáhne své rovnováhy v bodě, kdy rozdíl v ceně dvou identických statků se rovná transakčním nákladům. (Kubišta, 2009) Předpoklad neexistence protekcionistických bariér, transakčních a časových nákladů patří k základním nedostatkům zákona jedné ceny. Dalším nedostatkem zákona je to, ţe předpokládá homogennost zboţí. Dále zákon nelze vztahovat na sluţby. (Majerová Nezval, 2011)
12
1.3.3.
Absolutní verze parity kupní síly
Absolutní verze parity kupní ceny rozvíjí a zobecňuje zákon jedné ceny. Pracuje s pojmem cenová hladina, které bývá obvykle zastoupena cenou referenčního koše zboţí prodávaného v dané zemi. Podle této verze je měnový kurz mezi dvěma měnami určen poměrem cenových hladin v jejich domácích ekonomikách. (Kalínská a kol., 2010) Za tohoto předpokladu vyjádříme měnový kurz následujícím způsobem. Et je měnový kurz na základě parity kupní síly, PD je označení pro domácí cenovou hladinu a PF pro zahraniční cenovou hladinu.
(1.3) „Je-li splněna podmínka z rovnice (1.3) je možné za jednu korunu nakoupit stejné množství zboží a služeb v domácí ekonomice jako v zahraniční.“ (Taušer, 2007 str. 131) Měnový kurz podle absolutní parity kupní síly musí být takový, aby vnitřní a vnější kupní síla obou měn byla shodná. Částka, kterou zaplatím za jeden spotřební koš v domácí ekonomice, mi musí vystačit k zakoupení identického spotřebního koše v zahraničí po převedení měny příslušným kurzem. (Ţamberský Taušer, 2003) Za hlavní nedostatek teorie se počítá, ţe neanalyzuje dopady z hlediska krátkodobého. V reálné ekonomice se často vnitřní a vnější kupní síla nerovná. Reálný kurz se od absolutní verze parity kupní síly odchyluje. K měření těchto rozdílů se především pouţívají následují ukazatelé: reálný kurz ve statistickém vyjádření, ERDI a CPL. (Kalínská a kol., 2010) Ukazatel komparativní cenové úrovně CPL (comperative price level) se vyjadřuje jako poměr korunové ceny domácího cenového koše PD a korunové ceny zahraničního spotřebního koše, PFxEt.(1.4) Ukazuje, na kolika procentech zahraniční cenové úrovně se nachází domácí cenová hladina. (Taušer, 2007)
(1.4) Je-li CPL větší neţ jedna, je cenová hladina v domácí ekonomice vyšší neţ ve srovnávané zemi. V zahraničí je moţné nakoupit více statků neţ v domácí ekonomice. Vţdy po dosazení konkrétních čísel do vzorce (1.4) a vynásobení stem 13
dostaneme procento, které nás informuje, na jaké procentuální úrovni je cenová hladina domácí ekonomiky. Procento určuje, jak velkou část spotřebního koše si za stejný obnos koupím v zahraničí. (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010) Ukazatel ERDI (Exchange Rate Deviation Index) je převrácenou hodnotou k CPL. ERDI vyjadřuje skutečnou míru odchylky (nadhodnocení či podhodnocení) nominálního měnového kurzu Et vůči kurzu vypočteného od parity kupní ceny Eppp. Při pouţití zápisu přímé kotace platí, ţe čím je koeficient vyšší neţ 1, tím je domácí měna více podhodnocena oproti absolutní paritě kupní síly. (Kalínská a kol., 2010)
(1.5) Za druhé lze převrácenou hodnotu CPL interpretovat jako reálný kurz R ve statistickém vyjádření. „Jeho smyslem je srovnání cenových hladin ve dvou zemích po přepočtu na domácí měnu, kdy v čitateli máme zahraniční cenovou hladinu přepočtenou na domácí měnu nominálním měnovým kurzem a ve jmenovateli domácí cenovou hladinu (1.6).“ (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010 str. 72)
(1.6) Reálný kurz porovnává vnitřní a vnější kupní sílu domácí ekonomiky. Udává, kolika domácích spotřebních košů se musíme vzdát, abychom dosáhli na jeden zahraniční koš. Například pokud je hodnota kurzu 2, je vnitřní kupní síla domácí ekonomiky dvakrát vyšší neţ její vnější kupní síla. (Taušer, 2007) Hodnoty ERDI a reálného kurzu vychází ze s stejného vzorce. V ERDI je pouze místo poměru domácí a cenové hladiny počítáno s kurzem odpovídajícím paritě kupní (1.5) síly. Oba ukazatelé nám poskytují stejnou informaci. (Ţamberský Taušer, 2003) Jejich ekonomická interpretace se ale odlišuje. ERDI stanovuje odchylku mezi nominálním kurzem a kurzem stanoveného paritou, reálný kurz je vyuţíván jako indikátor vývoje cenové konkurenceschopnosti domácích výrobků na zahraničních trzích. Proto je vhodné pouţívat následující zápis k výpočtu ukazatele, kde je IR index reálného kurzu. (Kubišta, 2009)
14
(1.7) Et aEt-1 jsou hodnoty nominálního měnového kurzu pro období t a t-1, F značí míru zahraniční inflace a D značí míru domácí inflace. V případě, ţe domácí měna depreciuje (měnové hladiny jsou stabilní a zároveň dojde k oslabení kurzu nebo za druhé situace, kdy bude zahraniční cenová inflace vyšší neţ domácí), hodnota indexu kvantitativně roste. Znamená to, ţe vnitřní kupní síla domácí ekonomiky roste a vnější naopak klesá. Domácí zboţí na zahraničních trzích zlevňuje a získává tak konkurenční výhodu, subjekty ho budou více poptávat. (Kalínská a kol., 2010) 1.3.4.
Relativní verze parity kupní síly
Relativní verze parity kupní ceny nebo také dynamická verze parity kupní síly určuje relativní změny nominálního kurzu v čase. „Říká, jaká by měla být změna měnového kurzu za určité období ve vztahu k relativní změně cenových hladin v obou zemích.“ (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010 str. 74) Tedy určuje, jak by se měl změnit měnový kurz za určitý časový úsek, aby relativní odchylka měnového kurzu od kurzu parity kupní ceny zůstala zachována. Proto se předpokládá stabilita reálného měnového kurzu, kurz neposiluje ani neoslabuje, je roven jedné (1.8). (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010)
(1.8) po úpravě
(1.9) Podle rovnice (1.9) by měl index nominálního měnového kurzu odpovídat poměru domácí a cenové inflaci vţdy zvětšené o jednotku. Rovnici lze zjednodušit v případě, ţe se jedná o relativně malé hodnoty zahraniční inflace. Index nominálního měnového kurzu tedy bude odpovídat inflačnímu diferenciálu (rozdíl domácí a zahraniční míry inflace). (Kalínská a kol., 2010) Například pokud domácí míra inflace činila 8% ve sledovaném období a zahraniční míra inflace byla 4%, měl by se znehodnotit nominální měnový kurz asi
15
o 4%. V případě, ţe je domácí míra inflace niţší neţ zahraniční podle relativní verze parity kupní ceny, nominální kurz znehodnotí. (Kubišta, 2009) Z příkladu vidíme, ţe „Vyšší domácí inflace musí být vykompenzována nominálním znehodnocením kurzu tak, aby byl zachován poměr mezi vnitřní a vnější kupní sílou domácí měny. Vyšší domácí inflace totiž snižuje vnitřní kupní sílu domácí měny, proto musí dojít ke zmíněné depreciaci, která sníží i vnější kupní sílu domácí měny, aby došlo k zachování jejich poměru “ (Kalínská a kol., 2010 str. 84) V realitě nominální měnové kurzy přesně neodpovídají paritě kupní síly. Mezi hlavní faktory, které způsobují krátkodobé odchylky, patří: rostoucí poměr kapitálových toků na mezinárodních platbách, vliv monetární a fiskální politiky na nominální měnový kurz, významné politické události a převratné vědecké vynálezy. K odchylkám dlouhodobé povahy řadíme: existenci transakčních nákladů, rozdíly ve sloţení spotřebních košů, rozdílné spotřebitelské preference a existence rezervních měn. (Taušer, 2007)
1.4. Měnový kurz v krátkém období Krátkodobá rovnováha na devizovém trhu se v krátkém období vysvětluje pomocí teorie úrokového diferenciálu, konkrétně tedy teorií parity úrokových sazeb. Na měnu se pohlíţí jako na aktivum, která se stává součástí portfolií investorů. Pro determinaci měnového kurzu jsou podstatná kritéria jako očekávaný výnos, riziko a likvidita. (Kalínská a kol., 2010) Teorie stojí na jednoduchém základním principu: „Zvýšení úrokových sazeb v domácí ekonomice povede za jinak stejných okolností k přílivu portfoliového kapitálu ze zahraničí, k rostoucí poptávce po domácí měně a jejímu krátkodobému zhodnocení.“ (Ţamberský Taušer, 2003 str. 26) 1.4.1.
Nekrytá parita úrokových sazeb
Teorie vychází ze čtyř předpokladů. Vţdy uvaţuje pouze dvě aktiva. Předpokládá dokonalou kapitálovou mobilitu, tedy ţe investoři mohou měnit svá aktiva bez omezení a dodatečných nákladů. Podle dalšího předpokladu jsou obě daná aktiva dokonalými substituty, investoři se rozhodují podle očekávané výnosnosti obou aktiv a nepřihlíţejí k měně nebo zemi aktiva. Poslední předpoklad říká, ţe ceny na trhu se přizpůsobují ve vztahu k cenám na trhu aktiv relativně pomalu. (Taušer, 2007)
16
Podle této teorie rovnováha na trhu aktiv nastává tehdy, kdyţ jsou investoři spokojeni se svými aktivy v portfoliu. Očekávaný výnos všech aktiv v různých měnách je stejný a investoři nemají ţádnou motivaci měnit sloţení svých portfolií. (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010) Kubišta popisuje situaci investora takto: „Uvažujme, že na počátku období má investor k dispozici částku K vyjádřenou v domácí měně. Nyní může tyto prostředky zhodnotit investicí do depozit v domácí měně, která je úročena domácí úrokovou mírou iD. Alternativně může směnit domácí měnu za zahraniční na spotovém devizovém trhu při aktuálním měnovém kurzu Et a investovat do depozit, jež jsou učena zahraniční úrokovou sazbou iF. Pro rovnovážnou situaci musí být výsledek z obou transakcí shodný. Abychom však mohli porovnat výnosnost depozit, musíme konečnou částku převést na srovnatelnou bázi. Zúročený kapitál vyjádřený v zahraniční měně tak převedeme očekávaným měnovým kurzem Eet+1 zpět do domácí měny. Očekávanou procentuální změnu devizového kurzu v dané periodě představuje ee.“ (Kubišta, 2009 str. 166)
,(1.10) upravena na
(1.11) poté na
(1.12)
(1.13) Postupnými úpravami základní rovnice jsme získali rovnici (1.13), která představuje matematický zápis podmínky pro platnost nekryté parity úrokových sazeb. Na jedné straně je vyjádřena výnosnost domácích aktiv a na druhé straně rovnice je zapsána výnosnost zahraničních aktiv převedených na domácí měnu. (Kalínská a kol., 2010). Přitom platí, ţe očekávaná apreciace domácí měny sniţuje očekávanou míru výnosnosti zahraničních depozit a depreciace domácí měny ji naopak zvyšuje. Pokud se obě strany rovnají, panuje na trhu rovnováha. (Kubišta, 2009)
17
V případě nerovnováhy mají investoři stimul ke změně struktury svých portfolií. Začnou poptávat depozita s vyšším očekávaným výnosem a nahrazovat s ním depozitum s niţším očekávaným výnosem. Změna struktury portfolií povede ke změně nominálního měnového kurzu Et, a to tak, aby došlo k opětovnému nastolení rovnováhy (vyrovnání očekávaných měr výnosnosti). (Neumann Ţamberský Jiránková, 2010) Podmínka nekryté parity úrokových sazeb tedy ustanovuje rovnost očekávaných měr výnosnosti. Úrokový diferenciál musí odpovídat očekávané relativní změně nominálního měnového kurzu. Podmínku nekryté parity úrokových sazeb můţeme přepsat následujícím způsobem. (Taušer, 2007)
(1.14)
(1.15) 1.4.2.
Krytá parita úrokových sazeb
Riziko investora, ţe skutečný kurz na konci období se bude lišit od očekávaného, je vysoké. Investoři toto riziko pokrývají za pomoci forwardového kurzu Ft+1 namísto kurzu očekávaného Eet+1 (1.16). Investoři dnes dohodnou kurz, za který se na konci období prodá jistina a úrok ze zahraničního depozita. Investoři díky forwardovému kurzu získávají přesnější informace pro rozhodnutí a nákupu zahraničních aktiv. (Ţamberský Taušer, 2003)
(1.16)
18
2. Legislativa upravující provoz směnáren 2.1. Registrace ke směnárenské činnosti Registraci ke směnárenské činnosti upravuje devizový zákon č. 219/1995 Sb. ze dne 26. září 1995. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní banka. Provádět směnárenskou činnost jako podnikání můţe pouze fyzická nebo právnická osoba, která byla k této činnosti předem registrována Českou národní bankou. Osoba, která hodlá vykonávat směnárenskou činnost, podá České národní bance ţádost na předepsaném tiskopise. (ČR, 1995) Podmínkou pro registraci právnické osoby je bezúhonnost následujících osob (tj. nebyli pravomocně odsouzeni za trestný čin): společník ţadatele, statuární orgán ţadatele, člen statuárního orgánu ţadatele a skutečný majitel ţadatele. Osoba, která bude řídit podnikání ţadatele, musí být osobou bezúhonnou a disponovat odpovídajícím vzděláním., tj. ukončené střední vzdělání a nejméně 6 měsíců praxe se směnárenskou činností. (ČR, 1995) Mezi povinnosti vyplývající z registrace patří: vykonávat nákup a prodej cizí měny pouze v provozovnách předem evidovaných Českou národní bankou. Zajistit, aby směnárenská činnost byla vykonávána pouze osobami, které jsou drţiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání platidel podezřelých z podělání nebo pozměňování. (ČR, 1995) Dále opatřit si kartotéku s vyobrazením a popisem platných platidel v měnách, s kterými směnárna obchoduje. Kartotéka můţe být v tištěné i v elektronické podobě, musí být pravidelně aktualizována. (ČR, 1995) Směnárna musí informovat klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje měny, tedy o směnných kurzech a poplatcích za sluţby. Nákup a prodej je vţdy podle zákona proveden podle směnného kurzu, který je uvedený v kurzovním lístku. Směnárna nesmí při propagaci svých sluţeb udávat nesprávné nebo neúplné informace. (ČR, 1995) Směnárna musí České národní bance vykazovat údaje o mnoţství nakoupených a prodaných cizích měn v souladu s vyhláškou České národní banky. (ČR, 1995)
19
2.2. Nakládání s podezřelými bankovkami K podezřelým bankovkám řadíme bankovky padělané a pozměněné. „Padělané peníze jsou jakékoliv reprodukce (kopie) peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu namísto pravých peněz. Pozměněné peníze jsou jakkoliv upravené peníze za účelem jejich udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty (nejčastěji grafická úprava označení hodnoty u bankovek nebo mechanická úprava technických parametrů u mincí).“ (Řeţábek, 2012) Postup pro zadrţování podezřelých bankovek upravuje zákon č.136/2011 Sb. o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č.6/1993, o České národní bance. Zákon vstoupil v platnost 27. dubna 2011. Zákon doplňuje vyhláška č.274/2011 o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí ze dne 5. září 2011. (ČR, 2011) Při identifikaci podezřelé bankovky zadrţí směnárna bankovku bez náhrady. Směnárna si vyţádá od osoby, která podezřelou bankovku předloţila (předloţitel), aby prokázala svoji totoţnost, ta musí vyhovět. Osobní údaje se zaznamenají a předloţiteli se vystaví potvrzení o zadrţení podezřelých bankovek. (ČR, 2011) Směnárna předá neprodleně podezřelé bankovky České národní bance, spolu s ním předá stejnopis potvrzení o zadrţení podezřelých bankovek nebo mincí. Stejnopis se zároveň předává Policii České republiky. (ČR, 2011) Vyhláška č.274/2011 uvádí údaje, které musí potvrzení o zadrţení podezřelých bankovek nebo mincí obsahovat: identifikační údaje předloţitele (jméno, příjmení, datum narození a státní příslušnost), adresu trvalého pobytu předloţitele a druh a číslo dokladu, podle kterého byla určena totoţnost předloţitele. Dále určení podezřelé bankovky, uvádí se měna, nominální hodnota a její sériové číslo. Je nutné zadat počet kusů bankovek a celkovou částku. K dalším povinným informací patří místo a datum zadrţení bankovek, okolnosti zadrţení a identifikační údaje toho, kdo podezřelé bankovky zadrţel. Je-li předloţitel přítomen u vydání potvrzení, poţaduje se jeho podpis. Vzor potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí je přiloţen na konci práce. (ČR, 2011) Česká národní banka zadrţené bankovky posoudí. O výsledku, ţe zadrţené bankovky jsou pravé, informuje toho, kdo bankovky zabavil. Ten o výsledku informuje předloţitele na jeho vlastní ţádost. (ČR, 2011) 20
Česká národní banka za podělané nebo pozměněné bankovky a mince náhradu neposkytuje. Pokud se při posudku ukáţe, ţe bankovky a mince jsou pravé, vrátí je Česká národní banka tomu, komu byly podle potvrzení zadrţeny. (ČR, 2011) V roce 2011 bylo v oběhu nebo policií celkem zadrţeno 4 499 kusů bankovek české měny, 686 kusů amerických dolarů a 664 euro-bankovek a 34 kusů padělků ostatních měn (25 kusů britské libry, 5 kusů polských zlotých, 4 kusy ruského rublu) Z toho 5074 bankovek bylo zadrţeno v oběhu. Nejvíce padělků se zadrţelo v Praze. (Řeţábek, 2012) Tab.č.3 Padělané a pozměněné bankovky 2011
Padělané bankovky CZK Pozměněné bankovky a mince CZK Padělané bankovky EUR Padělané bankovky USD Padělané bankovky ostatní měny
Oběh 4135 21 574 310 34
Celkem 5074 Vlastní zpracování podle (Řeţábek, 2012)
Policie 364 0 90 376 0
Celkem 4499 21 644 686 34
830
5884
2.3. Tuzemské bankovky nevhodné pro další oběh Tuto problematiku upravuje jiţ zmíněný zákon č.136/2011 Sb. o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č.6/1993, o České národní bance a vyhláška č.274/2011 o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. Provozovatel směnárny má podle tohoto zákona za povinnost nevracet zpět do oběhu tuzemské bankovky, které nejsou vhodné pro další oběh, a předat je České národní bance. Směnárna musí kontrolovat pravost a platnost bankovek vrácených do oběhu, podezřelé a neplatné bankovky a bankovky nevhodné pro další oběh nesmí do oběhu vrátit. (ČR, 2011) Zákon definuje celou tuzemskou bankovku: „Celá je bankovka, které nechybí žádná její část nebo které chybí pouze část nebo části okraje na obvodu bankovky.“ (ČR, 2011) Pokud není bankovka celá a chybějící část činí nejméně 6mm v délce nebo 5mm v šířce, je nevhodná podle vyhlášky pro další oběh. (ČR, 2011) „Celistvá je tuzemská bankovka, která tvoří souvislý celek.“ (ČR, 2011) Nevhodnou pro další oběh se podle vyhlášky stává, pokud je natrţená a trhlina je delší neţ 5mm. (ČR, 2011)
21
Bankovku opotřebovanou oběhem zákon definuje jako bankovku celou a celistvou, která je odřena, zašpiněna nebo pomačkána. Za nevhodné pro další oběh stanovuje vyhláška bankovky, které jsou zašpiněné, zmačkané a ani po ručním zpracování není jejich povrch rovný nebo pozbyly tuhost typickou pro bankovní papír. (ČR, 2011) „Nestandardně poškozená je tuzemská bankovka, jejíž obrazec je nečitelný, deformovaný nebo proděravený, tuzemská bankovka ohořelá nebo zetlelá, tuzemská bankovka, která je popsaná, pomalovaná, přetištěná, potištěná, obarvená, odbarvená, poškozená biologickým nebo jiným materiálem, nejde-li o nepatrné poškození nebránící dalšímu oběhu, a tuzemská bankovka poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži a tuzemská bankovka skládající se ze dvou a více částí.“ (ČR, 2011) Vyhláška pokládá za nevhodné pro další oběh všechny bankovky, které jsou v zákoně definované jako nestandardně poškozené bankovky. (ČR, 2011) Všechny ostatní bankovky, které jsou poškozeny jinak neţ nestandardně pokládá zákon za běţně poškozené. (ČR, 2011) Směnárník můţe odmítnout přijmout bankovky, které nejsou celé a bankovky, které jsou nestandardně poškozené. Nestandardně poškozené bankovky Česká národní banka nevyměňuje. (ČR, 2011)
2.4. Praní špinavých peněz Praní špinavých peněz v České republice reguluje zákon č.253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon byl uveden v platnost 5. června 2008. (ČR, 2008) Zákon omezuje ilegální aktivity, které mají záměr provést s penězi, které pocházejí z trestné činnosti, maximum neutrálních peněţních operací s cílem vzbudit zdání, ţe jde o peníze pocházející z legální obchodní či podnikatelské činnosti. Účel procesu je zakrýt pravé vlastnictví a zdroj peněz a spolehlivě zamést stopy. V současnosti se jedná o závaţný celosvětový problém, jehoţ řešení vyţaduje úzkou spolupráci mezi zeměmi. Nelegální praktiky a transakce obvykle bývají dobře skryty a těţko se prokazují. Některé nelegální obchody bývají vymezeny v zákonodárství, na jiné se pouţívají obecnější právní normy. (Veselá, 2007)
22
Hlavní princip zákona shrnuje Jitka Veselá ve své publikaci, takto:„V boji proti praní špinavých peněz musí finanční instituce dodržovat celou řadu přísných opatření v podobě identifikace účastníků transakce, ohlašování nápadných a podezřelých transakcí stanovenému orgánu, povinnost uchovávat stanovené údaje po určitou dobu nebo povinností vytvořit systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření v boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, který je překládán regulatornímu a dozorovému orgánu.“ (Veselá, 2007 str. 31) Provozovatel směnárenské činnosti je chápán jako povinná osoba pro účely tohoto zákona. Pokaţdé, kdy je směnárenská společnost účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku 1 000 EUR, před jeho uskutečněním vţdy identifikuje klienta, pokud zákon nestanoví jinak. Dále má povinná osoba povinnost identifikovat klienta vţdy, kdyţ jde o podezřelý obchod a vznik obchodního vztahu. (ČR, 2008) První identifikace klienta probíhá za fyzické přítomnosti identifikovaného. Údaje o fyzické osobě se ověří z průkazu totoţnosti (jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství), dále se zaznamená číslo průkazu totoţnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal a doba jeho platnosti. Dále je nutné ověřit shodu fyzické podoby s vyobrazením v průkazu. (ČR, 2008) U právnické osoby je třeba zaznamenat identifikační údaje z dokladu o existenci právnické osoby (celý název, sídlo a identifikační číslo osoby), poté provede předepsanou identifikaci fyzické osoby, která jedná jejím jménem. (ČR, 2008) V době trvání obchodního vztahu provozovatel směnárny kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů. Povinná osoba má za povinnost uchovávat údaje a doklady nejméně 10 let po uskutečnění obchodu nebo ukončení obchodního vztahu. (ČR, 2008) Pracovníci směnárny si všímají především následujících podezřelých obchodů. Klient provede nápadně více peněţních operací během kratšího časového úseku, neţ je u něj obvyklé. Prostředky, s nimţ klient nakládá převyšují jeho majetkové poměry nebo neodpovídají povaze jeho podnikatelské činnosti. O podezřelý obchod se jedná vţdy, pokud klient odmítá identifikaci. (ČR, 2008)
23
Zjištění podezřelého obchodu se musí podle zákona nahlásit na Ministerstvu financí nejpozději do 5 kalendářních dnů od jeho rozpoznání. Směnárenská společnost předá identifikační údaje podezřelého klienta a informace o podstatných okolnostech obchodu. Oznámení se můţe podávat písemné, a to doporučeným dopisem nebo elektronicky, nebo ústně do protokolu. (ČR, 2008) Všichni zaměstnanci jsou před zařazením do pracovní pozice proškolení v problematice legalizace výnosů z trestné činnosti. Dále se musí účastnit školení minimálně jedenkrát za kaţdý kalendářní rok, aby si doplnili a aktualizovali vzdělání. Pracovníci se učí rozpoznávat typologii a znaky podezřelých obchodů a jak je rozpoznávat. (ČR, 2008)
2.5. Způsoby balení tuzemských bankovek a mincí Způsoby balení tuzemských bankovek a mincí upravuje vyhláška č.274/2011 o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. Bankovky stejné nominální hodnoty se sdruţují po 100 kusech způsobem nepoškozující bankovky do balíčků. Kaţdých deset balíčků měny se sdruţuje do svazků o 1 000 kusech. (ČR, 2011) Mince v nominální hodnotě 1, 2 a 5 CZK se vkládají do sáčků po 1 000 kusech. Mince v nominální hodnotě 10, 20 a 50 CZK se umísťují do sáčku po 500 kusech. (ČR, 2011) Pokud se předávají mince a bankovky více nominálních hodnot najednou, je třeba, aby byly roztříděny podle nominálních hodnot, aby byl uveden počet kusů jednotlivých nominálních hodnot a úhrnná částka. (ČR, 2011)
24
3. Případová studie – Exchange s.r.o. Kaţdodenní činnost směnárny popíši na příkladu společnosti Exchange s.r.o. Exchange s.r.o. působí na trhu uţ více neţ 10 let. Společnosti sídlí v ulici Kaprova 14/13, na Josefově. V přízemí budovy se nacházejí dvě pobočky 1 , kde dochází k výměně valut. Osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti společnosti Exchange s.r.o. bylo vydáno Českou národní bankou dne 25.11. 2009 (příloha č.1).
3.1. Všeobecné informace 3.1.1.
Pobočky
Pobočka pro valutové obchody je umístěna na rohu ulic Kaprova a Maiselova. Do pobočky pro VIP klienty se vchází z Kaprovy ulice. Obě pobočky se nacházejí v bezprostřední blízkosti od sebe a celý den vzájemně spolupracují. V pobočce pro valutové obchody jsou k dispozici tři pokladní přepáţky. VIP klienty obsluhuje 6 pokladníků, z toho dva účtují v diskrétním boxu, který poskytuje klientům soukromí pro výměnu. To znamená, ţe směnárna můţe obslouţit v jednu dobu aţ 9 klientů. I z tohoto důvodu je směnárna v Kaprově ulici řazena mezi největší směnárenské instituce v České republice. Obě pobočky jsou připravené obslouţit své klienty mezi 9:00 aţ 20:00, sedm dní v týdnu. Omezený provoz je pouze v době vánočních svátků a na Nový rok. 3.1.2.
Klientela
Obchody do statisíce korun českých jsou prováděny v pobočce pro valutové obchody, která je určena především pro turisty a drobnou klientelu. Českou klientelu zde tvoří především soukromé osoby, které nakupují valuty pro své vlastní potřeby. Výhodná poloha v centru zajišťuje směnárně pravidelný přísun zahraničních klientů. Pro turistické skupiny je stanoveno minimum směny ve výši 100 EUR. Důvodem je plynulost, rychlost směny, snaha o předejití tvorby front a čekání české klientely.
1
Pobočka pro valutové obchody a pobočka pro V.I.P. klienty
25
Někteří turisté mají snahu měnit menší částky rozdělené do několika transakcí tak, aby dostali nazpět českou korunu v malých bankovkách. Za nominály v hodnotě 100, 200 a 500 CZK se platí bance poplatky, a proto se s nimi šetří. Toto je další důvod pro stanovení minima směny. Obchodní transakce, které převyšují částku sto tisíc korun českých probíhají na pobočce pro VIP klienty. VIP klienti mají nárok na výhodnější kurz. Valuty jsou poptávány také i pro obchodní účely. Klientela se skládá z právnických osob, ţivnostníků a majitelů VIP karet. 3.1.3.
Věrnostní programy
Společnost Exchange s.r.o. si váţí své dlouhodobé klientely. Kaţdý klient, který splní podmínky, má nárok na obdrţení VIP karty. Na VIP kartu mají automaticky nárok klienti, kteří provedli obchod (nákup nebo prodej) v celkové hodnotě převyšující 100 000 CZK. Kaţdá transakce, která převyšuje řečenou částku je automaticky měněna VIP kurzem. Klienti, kteří mění menší obnosy, mají také moţnost se do věrnostního programu zařadit. Pro získání kartičky musí předloţit doklady o směně za posledních dvanáct měsíců, které celkovou částkou převyšují 50 000 CZK a byly zaúčtovány se standardně nastaveným kurzem. Z vlastnictví této karty klientovi plynou mnohé výhody. Především nárok na VIP kurz, který je výhodnější neţ kurz nastavovaný drobné klientele. VIP kurz se od obvykle nastaveného kurzu můţe lišit aţ o několik desítek haléřů. K dalším výhodám patří odbavení na pobočce pro VIP klienty. Hlavní předností této pobočky je větší mnoţství pokladen a elektronický vyvolávací systém. Klienti nemusí tvořit fronty a mohou pohodlně vyčkávat na vyvolání jejich přiděleného čísla. Kaţdá VIP karta má přidělané svoje specifické číslo, tzv. klientské číslo. Po předloţení karty klienta dojde v systému ke spojení obchodu s konkrétní osobou i pokud transakce nevyţaduje povinnou identifikaci dokladem. Všechny informace jsou ze zákona archivovány po dobu deseti let. Pokud klient zjistí, ţe pro účely účetnictví potřebuje plnohodnotný doklad a ne jen pokladní doklad, je moţné vzájemné obchody zpětně vyhledat a poskytnout klientovi poţadovaný doklad.
26
Majitelé VIP karet jsou rozpoznáváni při kaţdé transakci podle specifického čísla VIP karty. Pokud předloţí svůj průkaz totoţnosti, nemusí předkládat klientskou kartu, kterou například zapomněli. Jejich údaje jsou uloţeny v systému a je moţné je jednoduše dohledat. V případě, ţe číslo identifikačního průkazu se shoduje s uloţeným číslem, ostatní povinné identifikační údaje se automaticky doplní. Tento reţim minimalizuje čas výměny, kdy pokladník nemusí do systému vypisovat povinné údaje při obchodu v hodnotě nad 1000 EUR. VIP karty jsou přenosné v rodině při shodě příjmení. VIP klient má moţnost doplnit do karty i jiné disponenty. Buď je doplní osobně na přepáţce nebo na bezplatné infolince směnárny. Nebo osobě, kterou si majitel karty přeje doplnit, vystaví notářsky ověřenou plnou moc, na základě tohoto právního dokumentu můţe být osoba doplněna a disponovat s VIP kartou jako majitel. Doplněné osoby se opět prokazují vypůjčenou VIP kartou, tedy jejím číslem nebo svým identifikačním průkazem. Právnické osoby musí při zaloţení VIP karty předloţit výpis z obchodního rejstříku. Směnárna poţaduje údaje o názvu společnosti, sídla společnosti, jména jednatelů společnosti a IČO (identifikační číslo organizace). Směnárna má také přístup k on-line obchodnímu rejstříku, který jí ulehčuje kontrolu a zadávaní údajů do systému. Jednateli společnosti směnárna vystaví VIP kartu okamţitě, ostatní osoby se musí prokázat notářsky ověřenou plnou mocí. V případě, ţe majitel karty opakovaně půjčuje kartu osobě bez shody příjmení a zároveň osobě, kterou sám neuvedl jako disponenta, je karta zabavena. Při další návštěvě směnárny je klientovi vrácena a znovu jsou mu zopakována pravidla pro zacházení s VIP kartou. Tento postup se volí z důvodu ochrany klienta. Předchází se situaci, kde na VIP kartu právoplatného majitele mění nepovolaná osoba a kaţdá transakce je uloţena v paměti systému na jméno VIP klienta. Taková situace můţe vzniknout například v případě ztráty VIP karty. Směnárna podporuje i malé klienty, kteří mění pouze občas. Tito klienti mají moţnost vytisknout si slevový kupon (příloha č.3.), který jim dává nárok na VIP kurz. Kupon je nutné předloţit před směnou, aby mohl být zaúčtován VIP kurz. Měněná částka musí převyšovat 1000 CZK. Klienti s kuponem jsou klasicky odbavováni ve směnárně pro turisty.
27
3.1.4.
Exchange na internetu
Společnost Exchange s.r.o. má vlastní internetové stránky, kde poskytuje informace klientům. Stránky jsou rozděleny na valutové a devizové obchody. Klienti hotovostního oddělení zde najdou aktuální kurzovní lístek a kurzový kalkulátor. Kalkulátor vypočte podle zadaných parametrů, kolik českých korun bude poţadovaná transakce stát nebo kolik českých korun klient výměnou získá. Kalkulátor v případě potřeby také informuje klienta, zda je nutné obchod objednat předem2 nebo zda má nárok na VIP kurz a obdrţení VIP karty. Klientům jsou zde zpřístupněny informace týkající se provozu směnárny. Kromě otevírací doby a adresy zde najdou uţitečné rady, například jak postupovat v případě reklamace3 nebo jakým způsobem postupovat při tvorbě rezervace. Na stránkách je zpřístupněn k vytisknutí slevový kupón. Slevový kupón je moţné najít a stáhnout i na jiných internetových stránkách. Slevový kupón poskytují stránky Sfinance.cz, které patří do skupiny serverů seznam.cz, poté servery měšec.cz, podnikatel.cz, idnes.cz. Směnárna je na internetu kvalitně marketingově podporována. 3.1.5.
Pokladníci
Kaţdý pokladník musí být pro svou činnost náleţitě proškolen. Některé odborné kurzy a zkoušky musí absolvovat ze zákona, zbylé stanovují vnitřní směrnice firmy. Pokladník musí být schopen posoudit pravost bankovky a nebo její vhodnost pro návrat do oběhu. Česká národní banka pořádá pro místa, která byla zaregistrována k směnárenské činnosti, odborné kurzy o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování podle zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí (ČNB, 2011). Směnárenská činnost musí být vykonávána podle zákona pouze osobami, které jsou drţiteli osvědčení o absolvování výše uvedeného odborného kurzu. (ČNB, 2008) Osvědčení se uděluje pouze osobě, která je plně způsobilá k právním úkonům a je zletilá. (ČR, 2011) Na školení jsou představeny bezpečnostní prvky české koru-
2 3
Viz o podmínkách rezervace kapitola3.2.8 Viz. o reklamaci kapitola 3.2.7
28
ny, eura a amerického dolaru. Školení trvá dva dny a končí písemným testem. Po úspěšném sloţení testu dostane kaţdý účastník osvědčení o absolvování kurzu. Z ostatních měn, se kterými směnárna obchoduje, jsou pracovníci vyškoleni ve směnárně pověřeným pracovníkem. Jako názorná pomůcka ke studiu slouţí kartotéka platitel, kde jsou zaznamenány bezpečnostní prvky jednotlivých bankovek a jejich platnost. Směnárna Exchange má k dispozici elektronickou kartotéku platidel, kterou poskytuje Česká národní banka. V kartotéce jsou znázorněny bankovky a popsané jejich bezpečnostní prvky od první emise. Kartotéka rozděluje bankovky do čtyř kategorií, na platné bankovky, prekluze, výroční emise a případně zabavené padělané bankovky. Prekluze jsou bankovky vyřazené z oběhu, které pozbyly svojí platnost. Výroční emise jsou vydávané k určité příleţitosti a je jich natištěn pouze menší počet kusů. Česká národní banka kartotéku pravidelně aktualizuje. Dále kaţdý pokladník postupuje jednou za rok test podle zákona č.253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Česká národní banka poţaduje písemný test. Podle potřeb můţe být pokladník dozkoušen individuálně zaměstnavatelem.
3.2. Kaţdodenní provoz směnárny 3.2.1.
Kurzový lístek
Směnárna Exchange má ve svém portfoliu celkem 14 měn. První část tvoří měny, které jsou nejčastěji měněny na světových devizových trzích: americký dolar, euro, japonský jen, britská libra, švýcarský frank, australský dolar, kanadský dolar. Druhá část nabídky je sloţena z ostatních měn, které klienti nejčastěji poptávají. Patří k nim dánská, švédská a norská koruna (DKK, NOK,SEK), polský zlotý (PLN), maďarský forint (HUF) a chorvatská kuna (HRK). Poslední valutou je česká koruna. V kurzovním lístku jsou vyznačeny ceny pro nákup a prodej valut vţdy z pohledu směnárny. Exchange si svůj kurzovní lístek dělí na další dvě části, a to na kurzy pro směnu valut do sta tisíc a nad sto tisíc korun českých, respektive majitelů VIP karet.
29
Kurzovní lístek se pravidelně vydává kaţdý pracovní den k 9:00. Poté se během dne pokud je to nutné aktualizuje tak, aby kurzy zůstaly výhodné jak pro zákazníky tak i pro fungování směnárny. Kurz se určuje s ohledem na střed, který stanovila Česká národní banka. Politikou společnosti Exchange je mít vţdy nejvýhodnější směnné kurzy na českém trhu. Vzhledem ke své velikosti a objemu obchodů, je Exchange v tomto ohledu velice konkurenceschopná. Další faktory, které ovlivňují nastavení měnového kurzu, jsou stav pokladny (nabídka) a poptávka po valutách. Výhodnější kurzy neţ uváděné v kurzovním lístku se dají nastavit, pokud objem obchodovaných valut převyšuje 500 000 CZK. Jedná se o individuální dohody, které nejsou pravidlem a vţdy je musí schválit vedení společnosti. Zápis kotace kříţových kurzů směnárna svým klientům nenabízí. Kříţové kurzy zpravidla nabízejí banky, které si účtují poplatky při kaţdém nákupu a prodeji měny, zpravidla proto, aby jejich klienti neprodělali. Směnárna Exchange si poplatky neúčtuje při ţádné transakci, proto si můţe dovolit zaúčtovat dvakrát českou korunu. Kaţdá směna cizí měny za jinou cizí měnu je vţdy zaúčtována s výhodnějším VIP kurzem, i kdyţ klient není majitelem VIP karty. Tab.č. 4. Kurzový lístek Exchange s.r.o. k 9.3. 2012
(Exchange, 2012) 30
3.2.2.
Nakládání s valutami
Při denním provozu je třeba udrţovat mezi bankovkami pořádek. Odbavení klientů musí být plynulé a při závěrečné uzávěrce účtů nesmí vzniknout přebytek ani nadbytek na ţádném z účtu. Proto má kaţdá měna a její jednotlivé bankovky své stálé místo. Obchodované valuty se nacházejí v přihrádkách. Nejčastěji obchodovatelné měny, euro a dolar, mají pro kaţdou svou nominální hodnotu svou přihrádku. Pro rychlou orientaci a podle logiky jsou řazeny od nejmenších nominálů. Valuty se ukládají lícem nahoru a spodní stranou doprava. Ostatní měny jsou ukládané do peněţenek, opět jsou řazeny od nejmenších nominálů, hlavou dopředu. Kaţdý pokladník má před sebou vyskládané všechny nominální hodnoty české měny, protoţe je česká koruna obchodována ve všech transakcích. Na řazení valut se klade specifický důraz, protoţe mechanické počítačky, pouţívané ve směnárně, počítají a kontrolují pouze seřazené bankovky. Pokud jsou bankovky správně seřazené, je větší pravděpodobnost, ţe počítačka rozpozná padělek nebo přítomnost jiných bankovek v balíčku. Kaţdá bankovka je individuálně kontrolována při příjmu pokladníkem. Balíčky kaţdé měny se tvoří (páskují) podle zákona po sto kusech. Před zabalením se musí hodnota sta kusů ověřit na dvou různých počítačkách. Po zapáskování balíčku se na rub balící přezky podepisuje pověřená osoba a dokládá tak tím poţadovaný postup. Směnárna je stejně jako banky vybavena časovými trezory. Kaţdá měna má své určené místo, aby byla jednoduše v dosahu. Valuty se skladují v balíčcích po 100 kusech nebo jsou sdruţovány po 1 000 kusech (deset balíčků). Americký dolar, britská libra a euro mají své specifikum. Na bankovky se píše a jsou potiskovány razítky. V USA, Velké Británii a zemích eurozóny se s takto poničenými nominály pravidelně obchoduje. V zemích, kde tyto měny nejsou národní, především v afrických a asijských povaţují tyto valuty za znehodnocené a nepřijímají je. V návaznosti na to klienti upřednostňují koupi čistých bankovek. Proto jsou nakoupené dolary, libry a eura tříděny a popsané a potištěné bankovky se vyřazují a odvádějí do banky.
31
3.2.3.
Účty valut
Pokladníci kaţdou provedenou transakci zaúčtují pomocí počítače do firemního systému. Systém provede změny na účtu cizí měny a vţdy na účtu české koruny, protoţe přes ni se odvíjejí všechny transakce. Například pokud pokladník příjme 20 EUR a vydá za ně 484 CZK. Kalkulačka přičte k eurovému účtu 20 euro a od účtu české koruny uvedenou částku. Kaţdá měna má svůj vlastní účet. Účet má jednoduchou strukturu, jsou v něm pevně vyobrazeny nominální hodnoty a variabilně podle aktuálního stavu na směnárně se do účtu doplňuje počet kusů jednotlivých nominálů dané měny. Kalkulačka automaticky vypočte výsledek. Výsledek ukáţe, jestli je účet na nule, v přebytku nebo ve schodku. Z tohoto důvodu kaţdý účet ví, kolik je dané měny v současnosti na pokladně. Proto pokladníkům neumoţní zaúčtovat větší mnoţství valut neţ je k dispozici. Stav kaţdého účtu se kontroluje minimálně dvakrát denně. Eurové a dolarové účty se monitorují průběţně celý den. Vţdy okolo 11:00, 13:00, 15:00 a v 17:30 se na několik málo minut daná měna přestane účtovat a spočítá se její stav. Ostatní cizí měny se kontrolují k půl šesté. Celý proces kontroly probíhá znovu po uzavření směnárny, kdy se přepočítají všechny měny i česká. Jednotlivé účty se kontrolují i při výskytu různých nesrovnalostí, například při řešení reklamací. Pokud účet není vyváţený, podnikají se okamţité kroky k nápravě. Lidově řečeno, hledá se, kde se stala chyba. Přepočítají se všechny bankovky dané měny. Prohledají se ostatní měny. V poslední fázi se hledá chyba v procesu směny a sledují se kamerové záznamy. Celé prostory směnárny jsou monitorovány kamerovým systémem. Kaţdá směna je zaznamenána v paměti počítače. Pokud je podezření, ţe některá směna neproběhla tak, jak měla, dá se ověřit průběh transakce i několik dní zpětně. Komplikace nastává v tom, ţe se musí kontrolovat práce devíti pokladníků. Hledání chyb je časově náročné.
32
3.2.4.
Spolupráce s bankami
Směnárna si vede své účty u banky, má celkem 14 účtů tak jako měn. Valuty, které směnárna potřebuje, si objednává telefonicky zpravidla den předem. Doba dodání valut je závislá na stavu pokladny banky. Směnárna má jako kaţdá úvěrová instituce stanovený maximální limit na pobočce. Zpravidla se jedná o vnitřní směrnice, které souvisejí s nastavenými pojistnými podmínkami. Nadbytečná hotovost se odvádí zpět do banky. Obvykle se odvádějí málo obchodované měny, kterých je na pobočce přebytek, tak aby nesniţovaly kapacity více obchodovaných měn. Za nákup českých mincí a bankovek v nominální hodnotě 100, 200 a 500 si banka vţdy účtuje poplatek, obvykle ve výši 1%. Směnárna obchoduje vţdy pouze s českými mincemi. 3.2.5.
Průběh jednotlivé směny
Kaţdý klient by si měl před směnou přečíst informace na kurzovním lístku a ceníku poskytovaných sluţeb. Pokud se vyskytnou jakékoliv nejasnosti či nesrovnalosti ohledně poplatků nebo výše kurzů, zeptá se klient pokladníka, jakou částku dostane za měněný obnos nebo kolik musí směnit, aby získal poţadovanou částku cizí měny. Pokladník sdělí odpověď vhodným způsobem, písemně, na displeji kalkulačky nebo monitoru počítače. Pokladník nejprve přebere od klienta hotovost, všechny bankovky jednotlivě zkontroluje. Prověřuje jejich pravost, celost a celistvost, ale i platnost nominálu. Kontrolou celosti bankovky se rozumí prohlídka bankovky, zda je zcela celá a nechybí jí ţádná část. Celistvost znamená, ţe bankovka není jakýmkoliv způsobem roztrţená na dvě části. Směnárna můţe ze zákona odmítnout příjem necelých bankovek a nestandardně poškozených bankovek. Poté pokladník zaúčtuje transakci a vyplatí klientovi prodávanou měnu a to způsobem, při kterém můţe klient počítat s ním. Buď vyplácí bankovky jednotlivě nebo před zrakem klienta vloţí bankovky do počítačky a výsledné číslo vynásobí nominální hodnotou bankovky. Závěrem kaţdé směny musí směnárna ze zákona předat klientovi doklad o provedení sluţby – pokladní doklad, odpočet.
33
Při směně, jejíţ hodnota převyšuje 1000 EUR, poţádá pokladník klienta o občanský průkaz popřípadě jiný průkaz totoţnosti. Směnárna má ze zákona povinnost zaznamenat a uloţit povinné informace pro průběh transakce. Bez průkazu totoţnosti transakce nemůţe proběhnout. Klient se můţe prokázat dobrovolně průkazem totoţnosti i při směně menších částek. Klient by měl vědět, ţe pokladník můţe zaţádat o občanský průkaz náhodně při jakékoliv transakci, a to při podezření z nelegálních praktik, praní špinavých peněz. Povinné údaje jsou vţdy uloţeny na dobu deseti let. V případě jakýchkoliv nesrovnalostí, například reklamace, je moţné se s klientem spojit. Po ukončení transakce je klient obecně povinen přepočítat obdrţenou hotovost, zkontrolovat, zda údaje na pokladním dokladu odpovídají informacím, které směnárna poskytla. 3.2.6.
Zabavení podezřelých bankovek v praxi
Při přijmutí podezřelé bankovky směnárna není oprávněna prohlásit, ţe daná bankovka je padělaná nebo pozměněná. Směnárna má zákonnou povinnost bankovku zabavit jako podezřelou. Bankovka je zadrţena bez náhrady. Od klienta, který podezřelou bankovku předloţil, si směnárna vyţádá identifikační průkaz, z kterého si opíše zákonem vyţadované informace. Klient je poţádán i o kontaktní údaje, všeobecně se preferuje mobilní spojení. Poté se ve čtyřech kopiích vyhotoví potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí. Jedna kopie se na místě předá klientovi, druhý vystavený formulář si ponechá směnárna a třetí stejnopis je odeslán na Policii České republiky. Poslední kopie je zabalena do bezpečnostní obálky a odeslána jako cenné psaní s přibalenou podezřelou bankovkou do Česká národní banky. Během měsíce směnárna obdrţí vyjádření od České národní banky. Pokud jde o padělanou nebo pozměněnou bankovku, je zadrţena bez náhrady. Je-li bankovka pravá, je klientovi zaslána Českou národní bankou zpět. Kopii vyjádření z České národní banky má klient připravenou k vyzvednutí na směnárně.
34
3.2.7.
Reklamace
Kaţdý klient má právo vyjádřit svou nespokojenost s poskytovanými směnárenskými sluţbami formou reklamace. „Reklamací se rozumí požadavek klienta, aby společnost Exchange s.r.o. napravila, dle názoru klienta, nesprávný postup společnosti při poskytování svých služeb, zejména z oblasti platebního styku.“ (Exchange) Případnou reklamaci je doporučováno provést ihned po zjištění chybné transakce. Maximální lhůta, kdy je moţné reklamovat hotovostní směnárenské sluţby, je sedm dní. Veškeré prostory Exchange s.r.o. jsou monitorovány kamerovým systémem, proto je moţné vyhledat průběh transakce i několik dní zpětně. Reklamaci je třeba doložit dokladem, který jednoznačně identifikuje reklamovaný úkon, službu či transakci (Exchange), tedy pokladním dokladem. VIP klienti nezbytně doklad nepotřebují, protoţe se jejich transakce ukládají, můţe být příslušná směna dohledána. Směnárna je oprávněna ţádat další informace, které se týkají reklamace. V případě, kdy klient tvrdí, ţe směnná transakce nebyla provedena správně, je směnárna povinna doloţit důkaz o řádném průběhu směny. Na odpočtu je zaznamenán čas, kdy byla výměna provedena, a pokladna, kde byla provedena, jméno pokladníka, který transakci vykonal, a číslo odpočtu. Podle těchto údajů se vyhledá kamerový záznam. Záznam je poté přehrán klientovi s případným komentářem. Klient si můţe prohlídnou celý průběh návštěvy směnárny, svůj příchod do místnosti, přistoupení k pokladně, poté svojí směnu. Má moţnost znovu přepočítat bankovky, které jsou buď jednotlivě kladeny před klienta nebo zkontrolovat výsledné číslo na počítačce. Směnárna nemá za povinnost od transakce odstoupit, pokud proběhla v souladu s cenami uvedenými na kurzovním lístku a ceníku sluţeb, protože storno transakce není předmětem regulace a Česká národní banka není oprávněna jeho provedení směnárně nařídit. (ČNB) Klient můţe podat písemnou stíţnost o nezrušení transakce České národní bance. Tento krok pouze upozorňuje dohledový orgán na vzniklou situaci. (ČNB)
35
3.2.8.
Rezervace
Rezervace je doporučováno klientům provést, pokud se jedná o větší objem valut, obvykle převyšujících 100 000 CZK. Pokud poţadují koupit specifické nominály měny, například pouze dolarové bankovky v nominální hodnotě dvacet. Nebo pokud se jedná o větší mnoţství nestandardní měny, například chorvatské kuny. Tyto měny směnárna ve větším mnoţství negarantuje, proto vyţaduje rezervaci. Rezervace se přijímají minimálně jeden den dopředu na bezplatné informační lince. Směnárna potřebuje časový prostor pro zajištění objednávaných peněz, buď nashromáţdění z probíhajících obchodů nebo objednáním z banky. Rezervace se na informační lince mohou také zrušit a nebo přesunout na jiný den. Rezervace můţe být stanovena na jakýkoliv den. Směnný kurz se dá zafixovat pouze k jednomu dni, klientovi se transakce zaúčtuje vţdy s kurzem, který si zarezervoval, ať uţ je aktuální kurz vyšší nebo niţší. Při směně, kdy nebyl rezervován kurz, se vţdy účtuje s aktuálním kurzem. V případě, ţe je klient velice nespokojen s přiděleným kurzem, je moţné poprosit o úpravu kurzu vedení společnosti. Vyhovět poţadavkům klienta v tomto případě není podmínkou. Po obdrţení rezervace se peníze v systému zablokují pro další výměnu a personál směnárny objednané peníze nachystá k vyzvednutí. Obvykle se objednávky připravují ve velkých bankovkách, aby se ulehčila manipulace s hotovostí. Ať uţ při cestě objednaných bankovek z banky do směnárny nebo při vyzvednutí valut klientem. Například pokud klient nakupuje českou měnu, obvykle se pro něj připravují pětitisícovky.
36
Závěr Měnový trh je v současnosti největším trhem světa. Objem operací, které jsou na něm provedené, se podle statistik rok od roku zvětšuje. Potřeba měnových obchodů je spojena s procesem globalizace, který je dlouhodobý. Proto se dá předpokládat, ţe význam měnového trhu se v budoucnosti nezmění a trh si udrţí svoji pozici největšího trhu světa. Cílem této práce bylo popsat fungování směnáren v České republice. Domnívám se, ţe v úvodu stanovené cíle byly splněny. K popisu fungování směnáren jsem vyuţila tři základní zdroje. V první části jsem se zabývala čistě teoretickými výstupy pro tvorbu měnového kurzu. V druhé části jsem shrnula legislativu, která upravuje provoz směnáren. V závěrečné části jsem díky spoluprácí se společností Exchange s.r.o. nejen popsala kaţdodenní provoz směnárny, ale také přiblíţila její marketingovou strategii, kterou získává nové klienty a udrţuje si ty stálé. Cíle jednotlivých kapitol byly také naplněny. V první části, která má značně teoretický charakter, je popsána determinace měnového kurzu v krátkém i v dlouhém období. Dále je vyobrazen měnový trh a aktéři na něm působící. Uvedené statistické údaje popisují neustálý vzrůstající charakter operací na měnovém trhu a přibliţují denní objemy provedených transakcí ve vybraných měnách. Druhá kapitola měla za cíl představit právní prostředí, v němţ se směnárny v České republice nacházejí. Podle mého názoru má kapitola přínos pro všechny, kteří zacházejí s českými bankovkami, a to z toho důvodu, ţe udává popis bankovek nevhodných pro další oběh a postupy při zadrţení podezřelých bankovek. V případě, ţe se člověk dostane do podobné nepříjemné situace, je dobré znát své povinnosti a práva. Pokud jste s touto problematikou seznámeni, řešení situace by pro Vás mělo být lehčí. V posledním oddílu práce je představen provoz směnárny na příkladu společnosti Exchange s.r.o. Podařilo se mi shromáţdit všechny informace týkající se valutových obchodů, od průběhu jednotlivé směny po spolupráci s bankami.
37
Tuto část práce povaţuji za nejvíce přínosnou. Jsou zde obsaţené nevšední informace získané zkušenostmi s prací v oboru. K těmto informacím především řadím popis systému, který počítá mnoţství peněz na pobočce, individuální tvorbu měnového kurzu nebo proškolování pracovníků. Cílem této práce nebylo poskytnout detailní návod pro otevření směnárny, ale uvést průřezový pohled do kaţdodenního ţivota ve směnárně. Po přečtení této práce byste měli být schopni představit si všední ruch ve směnárně, která je schopna obslouţit v jednom okamţiku devět klientů, a poznat činnosti, které umoţňují tyto klienty obslouţit a vyhovět jejím náročnějším či nestandardním přáním. Děkuji společnosti Exchange s.r.o., ţe jsem zde mohla projít velice poučnou praxí a nabýt zkušeností, na základě kterých jsem mohla vytvořit tuto bakalářskou práci.
38
Literatura KNIHA Jílek, Josef. 2004. Peníze a měnová politika . Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. 80-2470769-1. Kalínská a kol. 2010. Mezinárodní obchod v 21.století. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 978-80-247-3396-8. Král´ a kol. 2010. Mezinárodní finance. Ţilina : GEORG, 2010. 978-80-89401-08-6. Kubišta a kol. 2009. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 97880-7380-191-5. Majerová Nezval. 2011. Mezinárodní ekonomie v teorii a praxi. Brno : Computer Press, 2011. 978-80-251-3421-4. Neumann Ţamberský Jiránková. 2010. Mezinárodní ekonomie. Havlíčkův brod : Grada Publishing, a.s., 2010. 978-80-247- 3276-3. Revenda, Zbyněk. 2008. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 2008. 978-80-7261-132-4. Soukup, Alexandr. 2009. Mezinárodní ekonomie. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. 978-80-7380197-7. Taušer, Josef. 2007. Měnový kurz v mezinárodním podnikání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2007. 978-80-245-1165-8. Veselá, Jitka. 2007. Investování na kapitálových trzích. Praha : ASPI a.s., 2007. 978-807357-297-6. Ţamberský Taušer. 2003. Ekonomie měnového kurzu. Praha : VŠE, 2003. 80-245-0637-8.
ELEKTRONICKÝ ZDROJ BIS. 2010. Triennial Central Bank Survey of Foreign Exchange and Derivatives Market Activity in 2010 - Final results. http://www.bis.org/publ/rpfxf10t.htm. [Online] 1. 9 2010. [Citace: 12. 2 2012.] —. 2010. TriennialCentral Bank Survey Report on global foreign exchange market activity in 2010. Basilej : BIS, 2010. 1814-7356 (online). ČNB.
Desatero
pro
klienta
směnárny
-
Česká
národní
http://www.cnb.cz/cs/spotrebitel/ochrana_spotrebitele/desatero_smenarny.html.
banka. [Online]
[Citace: 18. 3 2012.]
39
—. 2008. Informace k odborným kurzům o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo
pozměňování
Česká
-
národní
banka.
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2008/081013_24_us_cnb.htm l. [Online] 13. 10 2008. [Citace: 24. 3 2012.] —.
Odborné
2011.
kurzy
Česká
-
národní
banka.
http://www.cnb.cz/cs/platidla/pravni_predpisy/odborne_kurzy.html. [Online] 24. 11 2011. [Citace: 24. 3 2012.] —.
2012.
Zadrţené
padělky
v
roce
2011
-
Česká
národní
banka.
http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad2011sum.html. [Online] 2012. [Citace: 20. 3 2012.] Exchange.
2012.
http://www.exchange.cz/.
VALUTY
-
kurzovní lístek směnárny
EXCHANGE s.r.o. [Online] 9. 3 2012. —. Reklamační řád. http://www.exchange.cz/complaints.php. [Online] [Citace: 18. 3 2012.]
ZÁKON ČR. 1995. Devizový zákon. 26. 9 1995. —. 2008. Zákon o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 5.6. 2008. Sv. 253/2008 Sb. —. 2011. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. 5. 9 2011. Sv. 274/2011. —. 2011. Zákon o oběhu bankovek a mincí. 27. 4 2011. Sv. 136/2011.
PŘEDNÁŠKA Řeţábek, Pavel. 2012. Padělky 2011 Padělané a pozměněné peníze, bankovky a mince na území České republiky. ČNB. Praha : ČNB, 2012.
40
Seznam tabulek Tab.č.1.:
Denní
průměr
ohlášených
transakcí
na
svět.
měnovém
trhu
v mil.USD........3 Tab.č.2:. Denní obrat na světovém měnovém trhu v mld. USD ..................................4 Tab.č.3: Padělané a pozměněné bankovky 2011........................................................15 Tab.č.4. Kurzový lístek Exchange s.r.o. k 9.3. 2012................................................23
Seznam příloh Příloha č.1.:Potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí Příloha č.2.: Osvědčení o registraci k směnárenské činnosti Příloha č.3.: Slevový kupón
41
Příloha č.1.:Potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí
42
43
Příloha č.2.: Osvědčení o registraci k směnárenské činnosti
44
Příloha č.:3 Slevový kupón
45
